23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/82

1.1

EHSV velmi vítá návrh směrnice Evropské komise, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES. Podporuje úsilí Komise o změnu odvětvových právních předpisů, aby mohl účinně fungovat Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS). Výbor znovu vyjadřuje plnou podporu novým pravidlům dohledu v pojišťovnictví (Solventnost II), zejména vzhledem ke zkušenostem s nedávnou finanční krizí.

1.2

Snaha o důkladné normy solventnosti by však měla zohlednit potřebu zajistit kapacitu pojišťovacích trhů nést rizika klientů a plnit úlohu poskytovatele financování společenstvím a podnikům všech velikostí.

1.3

EHSV vítá úpravu směrnice Solventnost II ve vztahu k přechodným pravidlům, která doplňuje dvouměsíční prodloužení lhůty provedení.

1.4

EHSV zdůrazňuje potřebu řešení přechodu od současného systému (Solventnost I) k novému systému (Solventnost II). Přechod do nového režimu by měl proběhnout hladce. Je třeba se vyhnout narušení trhu a postupovat tak, že opatření v oblasti dohledu budou konzistentně vázána na přechodná pravidla. Systém Solventnost II by neměl vést ke konsolidaci trhu, především ve vztahu k malým a středním pojistitelům.

1.5

Přechodná opatření vytyčená ve zkoumaném návrhu by měla umožnit proces phasing in/ phasing out, který zohledňuje schopnost firem uskutečnit změny. Trvání tohoto přechodu, jež je nastaveno jako maximum, může Komise zkrátit, pokud bude mít konzistentní údaje o tom, že by to bylo možné. Je zřejmé, že přechodná období se budou v různých oblastech lišit.

1.6

Časový rozvrh provádění by měl realisticky vycházet z možností orgánů dohledu a pojišťovacích společností včetně menších podniků, aby bylo dosaženo cílů vytyčených směrnicí Solventnost II. EHSV vyzývá Komisi a orgán EIOPA, aby zajistily, že nový režim nepovede k administrativnímu přetížení a nebude nezvladatelně složitý, což by vedlo k negativním dopadům na kvalitu služeb poskytovaných klientům.

1.7

EHSV podporuje zajištění demokratické legitimity budoucí soustavy evropských předpisů (jednotný kodex pravidel) pro pojistitele. Je třeba také zvážit vymezení odpovídajícího rozsahu technických norem, které mají být dodatečným nástrojem pro sbližování dohledu a mít za cíl vytvoření jednotného kodexu.

1.8

EHSV zastává názor, že je nutné jasně rozlišovat čistě technické otázky od otázek politických, za jejichž řešení jsou zodpovědné instituce Unie s politickými mandátem.

1.9

EHSV však klade důraz na status orgánu EIOPA jako nezávislého orgánu. EIOPA při svém úkolu přispívat k vytvoření jednotných pravidel jedná v rámci mandátu, který stanovily legislativní instituce s politickou odpovědností.

1.10

EHSV je přesvědčen, že pojišťovnictví by mělo nadále nabízet klientům zaručené dlouhodobé penze a mělo by zůstat spolehlivým partnerem pro jejich zabezpečení ve stáří. Z toho důvodu je k výpočtu solventnostního kapitálu nezbytná odpovídající časová struktura úrokových měr. EHSV prosazuje řešení, jež umožní zajistit, aby takové produkty zůstaly ekonomicky životaschopné.

1.11

EHSV dále doporučuje, aby se metody používané k těmto výpočtům nepovažovaly pouze za technickou záležitost, ale byly definovány pod dohledem Parlamentu a Rady se zřetelem na politické důsledky, jež nastavení těchto metod může přinést v celkové připravenosti občanů v podmínkách zvyšující se nadějí dožití a nízkým obměňováním mladšími generacemi.

1.12

EHSV zdůrazňuje význam trvalých konzultací zúčastněných skupin partnerů orgánu EIOPA, k nimž patří zástupci odborů v pojišťovnictví, odběratelé finančních služeb i akademické osobnosti v oblasti regulace a dohledu.

2.1

Dne 19. ledna 2011 Evropská komise přijala návrh směrnice se záměrem změnit dvě dřívější směrnice týkající se činností v sektoru finančních služeb, směrnici o prospektu a směrnici Solventnost II. Návrh směrnice nese název „Omnibus II“, protože se jedná o druhou směrnici seskupující různé změny existujících směrnic, aby je přizpůsobila nové evropské struktuře finančního dohledu.

2.2

Směrnice Solventnost II pokrývá oblast přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejich výkonu. Důkladně připravená reforma evropského pojišťovacího dohledu má trvale posílit pojišťovnictví a zajistit mu vyšší konkurenceschopnost – kapitálové požadavky na pojistitele budou v daleko větší míře závislé na riziku (pilíř I). Budou také modernizovány požadavky na kvalitativní řízení rizika (pilíř II) a oznamování ze strany pojistitelů (pilíř III).

2.3

Směrnice Omnibus II hodlá přizpůsobit evropské předpisy o dohledu na základě závěrů skupiny na vysoké úrovni vedené Jacquesem de Larosière a sdělení Komise z května 2009, kde se navrhuje zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS), který by tvořila síť národních orgánů dohledu spolupracující s novými evropskými orgány dohledu.

2.4

Stanoviska EHSV (mj. CESE 100/2010 a CESE 446/2010) k nové architektuře systému dohledu vyjádřila širokou podporu těmto reformám a zdůraznila nutnost rozlišování technických záležitostí od politických otázek, jež jsou považovány za záležitost institucí Unie, které mají politický mandát. Stanoviska EHSV zdůraznila, že je třeba, aby nové orgány udržovaly dialog se subjekty zastupujícími podnikatele ve finančních službách, odbory a uživatele finančních služeb, stejně jako s EHSV jako zástupcem organizované občanské společnosti v Evropě.

2.5

EHSV vyjádřil v obecné rovině podporu práci Komise, jež poskytla nově zřízeným orgánům dohledu pravomoci umožňující vytyčení technických norem a řešení rozdílů mezi národními orgány dohledu, což současný návrh hodlá udělat v oblasti cenných papírů, pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění.

2.6

EHSV vítá celkové cíle směrnice, zejména ochranu všech uživatelů finančních služeb a zajištění stability trhů za využití pružného přístupu, respektování zásad nutnosti a proporcionality při postupu ke sbližování pravidel dohledu i sestavení jednotného kodexu. Dosažení těchto cílů může přispět k procesu vytvoření reálného jednotného trhu a k udržení Evropy v popředí tvorby mezinárodních norem, aniž by ztratila kontakt s mezinárodními trhy finančních služeb.

2.7

Omnibus II primárně upravuje směrnici Solventnost II a poskytuje nové pravomoci k závazným technickým normám a uvedení postupů prováděcích opatření do souladu s Lisabonskou smlouvou. Návrh zahrnuje obecné změny, které jsou společné většině odvětvových právních předpisů ve finančních službách zahrnutých ve směrnici Omnibus I, a změny nezbytné k tomu, aby směrnice fungovaly v kontextu nových orgánů, např. přejmenování CEIOPS na EIOPA a zajištění existence vhodných kanálů pro výměnu informací.

2.8

Návrh také přizpůsobuje Lisabonské smlouvě stávající režim prováděcích pravomocí (úroveň 2). Směrnice Solventnost II vstoupila v platnost před novou Smlouvou. Je proto nutná transformace existujících pravomocí úrovně 2 na pravomoci k aktům v přenesené pravomoci, k prováděcím opatřením nebo regulačním technickým normám. Měly by být stanoveny řádné kontrolní postupy.

2.9

Ve směrnici Solventnost II jsou také zavedena přechodná opatření. Ta jsou nutná k zajištění hladkého přechodu do nového režimu. Je třeba předejít narušení trhu a mělo by být také možné brát v úvahu účinky na řadu významných pojišťovacích produktů.

3.1

Ve svém stanovisku ke směrnici Solventnost II (CESE 976/2008) Výbor přivítal zásadní kroky k posílení pojišťovnictví a k zajištění jeho konkurenceschopnosti za využití lepší alokace kapitálu, lepšího řízení rizik, lepšího oznamování a zveřejňování. V tomto ohledu podle názoru EHSV směrnice Solventnost II také představuje správnou reakci vzhledem ke zkušenostem z nedávné finanční krize. Výbor podporuje Komisi v jejím přístupu, kdy nezavádí do směrnice Solventnost II žádné zásadní změny. V případech, kdy se přizpůsobení prováděcích opatření jeví jako nevhodné, by však mohly být nutné další změny v konkrétních oblastech omezeného rozsahu.

3.2

Krize způsobená obchodováním s kreditními deriváty vzbudila postupně pochybnosti o zdravých základech všech finančních aktivit; panovaly obavy, že doladění norem solventnosti vztahujících se na pojišťovací činnosti by mohlo být ovlivněno předsudky vyvolanými úsilím vyhnout se za každou cenu riziku. EHSV souhlasí s prohlášeními Komise, jež potvrzují její úsilí o vyvážený pohled na tyto normy. Vyzývá Komisi, aby předešla vytvoření problémů volatility v tomto odvětví, kde jsou pravidlem dlouhodobé závazky.

3.3

Od započetí reformního procesu Solventnost II proběhlo několik kol studií kvantitativních dopadů, z nichž poslední studie, známá jako QIS 5, se zabývala přibližně dvěma třetinami evropského trhu pojišťovnictví. Výsledky byly nedávno zveřejněny orgánem EIOPA a vyžadují další hloubkovou analýzu. Prostřednictvím těchto provedených studií dopadu se nicméně ukázalo, že načasování a rozsah migrace k novému režimu může mít vážné důsledky pro přístupnost a cenovou dostupnost pojištění komunit, podniků a domácností i pro operační podmínky pojišťovacích společností.

3.4

Výbor znovu vyjadřuje svou podporu zásadám proporcionality a flexibility. Uvedl již dříve, že výsledkem by měly být jasné a přiměřené požadavky s tím, že se bude muset odpovědně zvážit rozmanitost pojišťovacího trhu jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska zaměření pojišťovacích společností. V současném stádiu vyjadřuje EHSV obavy, že provádění směrnice Solventnost II přinese takový stupeň složitosti, jaký malé a střední pojišťovací společnosti nebudou schopny zvládnout.

3.5

Vhodný návrh přechodných pravidel směrnice Solventnost II a finančního dohledu EU má zásadní význam pro stabilitu pojišťovacích trhů. Dosažení těchto cílů bude ohroženo, pokud nebude nyní nastaven správný kurs.

3.6

EHSV schvaluje dvouměsíční prodloužení lhůty pro provedení směrnice Solventnost II, jež nyní vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013.

3.7

EHSV souhlasí s Komisí, že je lepší začít nový režim směrnice Solventnost II s jejím novým výpočtem, oznamováním a dalšími požadavky od data, jež je obvyklým začátkem účetního období většiny pojišťovacích společností (od prvního ledna), než spustit Solventnost II v průběhu účetního období, jak navrhuje směrnice Solventnost II (od prvního listopadu). V souladu s tím musejí být ostatní data ve směrnici Solventnost II, především data vztahující se k přechodným pravidlům a ustanovení o přezkumu, posunuta také o dva měsíce, jako to stanovuje Omnibus II.

3.8

Návrh Komise je odpovědí na požadavek hladšího přechodu od zesílených norem směrnice Solventnost I k normám směrnice Solventnost II a na požadavek, aby se předešlo narušení trhu. Skupiny činné zároveň v Evropské unii i mimo ni by měly být schopny zvládnout efektivněji rozvoj svého podnikání.

3.9

Je důležité, aby tento přechod pokrýval všechny tři pilíře směrnice Solventnost II – EHSV souhlasí s Komisí, že přechodná pravidla by měla být možná ve vztahu k výpočtům, správě a oznamování. Je třeba brát v úvahu dopad na řadu pojišťovacích produktů významných pro vnitrostátní trhy. Pátou studii kvantitativních dopadů (QIS 5) je třeba považovat za primární zdroj informací při zvažování přechodných požadavků. QIS 5 ukazuje, že je naléhavě potřebná konzistentní přechodová koncepce (phase-in/phase-out), aby společnosti a orgány dohledu měly dostatečný čas k odpovídající přípravě.

3.10

EHSV doporučuje, aby bylo provedeno řádné posouzení toho, jak mohou být tato přechodná pravidla konzistentně spojována s akcemi dohledu v případě neplnění nových pravidel. Hladký přechod by měl také brát v úvahu stávající úrovně intervencí dohledu, což zajistí, že ochrana pojistníků se proti současnosti nesníží.

3.11

EHSV zastává mínění, že přechod by se měl vztahovat s větší jednoznačností k zesíleným normám směrnice Solventnost I jako k (volitelné) minimální úrovni.

3.12

Pokud se týká oznamování, doporučuje EHSV propracovat podrobněji nejen metody, ale také obsah a časový rozvrh oznamování během přechodného období. Protože existují pochybnosti, za má být obsahem čtvrtletních zpráv, a dokonce úvodního prohlášení, jeví se jako lepší umožnit přizpůsobení norem oznamování v období po 1. lednu 2013. To bude mít zásadní význam zejména pro malé a střední podniky. Především by se nemělo požadovat u vzájemných společností a dalších pojistitelů nemajících přístup k akciovému trhu, aby plnily stejné požadavky v oblasti oznamování jako mezinárodní kotované společnosti mající od počátku připravené účty IFRS a aby pracovaly ve stejně krátkých lhůtách.

3.13

EHSV již zdůraznil význam spolehlivého a dobře řízeného penzijního pojištění i jiných forem zabezpečení ve stáří v kontextu stárnoucí společnosti v Evropě, naposledy ve stanovisku k zelené knize Komise Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě (CESE 72/2011).

3.14

Vypracování penzijních politik podle výpočtů úrokových měr má obrovský význam pro podmínky, za nichž mohou pojistníci takovou ochranu získat. EHSV je znepokojen časovou strukturou úrokových měr, která je nyní předmětem diskuse. Povede pravděpodobně k masivnímu poklesu nabídky a zvýšení cen penzijních produktů.

3.15

EHSV v tomto ohledu zaujímá kritické stanovisko k tomu, že podle návrhu směrnice Komise Omnibus II nebudou časovou strukturu úrokových měr a pojistné za nelikviditu určovat zákonodárné orgány. Časová struktura úrokových měr a riziko úrokových měr jsou rozhodující pro budoucnost soukromých forem zabezpečení ve stáří. Natolik významné politické rozhodnutí nemůže být přijato jen na administrativní úrovni orgánu EIOPA.

3.16

Vzhledem k tomu, že tento návrh i prováděcí opatření teprve musí být přijaty, jeví se časové podmínky pro efektivní spuštění systému Solventnost II jako velmi náročné. Pojišťovací společnosti není možné činit zodpovědné za instrukce, jež mají být publikovány v pozdější fázi. EHSV proto vyzývá Komisi, aby takové instrukce neprodleně vydala, nebo stanovila reálné termíny pro přizpůsobení.

3.17

Obdobně EHSV konstatuje, že orgán EIOPA si uložil značné pracovní zatížení, především s ohledem na to, že dosud probíhá jeho rozšíření a nedosáhl dosud očekávaných stavů pracovních sil. EHSV proto zastává mínění, že posuzovaný návrh může přetěžovat dostupné kapacity, a očekává, že Komise bude řádně zvažovat rovnováhu priorit, jež je třeba řešit.

3.18

EHSV zastává názor, že je třeba odpovědně zvážit, zda bude mít orgán EIOPA dostatečné zdroje pro uplatňování pravomocí a řešení úkolů, které mu byly svěřeny směrnicí Omnibus II, především v oblasti technických vstupních dat a závazného zprostředkování, až vstoupí Solventnost II v platnost. Jako poněkud náročný se jeví požadavek, aby orgán EIOPA zpracoval nejpozději do 31. prosince 2011 návrh prováděcích opatření.

3.19

EHSV si uvědomuje skutečnost, že orgán EIOPA se nachází v období, kdy buduje svou personální a znalostní kapacitu. Má-li orgán EIOPA pracovat plynule, měl by přechodný režim brát v úvahu zdroje, jež mu byly dány k dispozici. Tyto zdroje by měly odpovídat jeho pravomocem a úkolům.

3.20

To by mohlo ovlivnit rovnováhu povinností nového orgánu a organizací dohledu v členských státech, jež by měly průběžně vykonávat každodenní dohled nad společnostmi spadajícími do jejich působnosti.

3.21

Konkrétněji řečeno, EHSV zastává názor, že by měla být potvrzena vedoucí role orgánu dohledu nad skupinou při schvalování vnitřních modelů celé skupiny a směrnice by neměla ponechávat prostor pochybnostem o uplatňované pravomoci a odpovědnosti.

3.22

EHSV je přesvědčen, že Komise správně řeší různé odlišné úlohy národních organizací dohledu a nového evropského orgánu pro pojišťovnictví EIOPA. Je důležité vhodným způsobem zajistit, aby orgán EIOPA mohl urovnávat spory vyváženým způsobem v těch oblastech, kde již ve směrnici Solventnost II nebo jiných odvětvových právních předpisech existují společné rozhodovací procesy.

3.23

EHSV zastává mínění, že fungování „Lamfalussyho systému“ provádění právní úpravy finančnictví na různých právních úrovních vyžaduje konzistentní hierarchický systém, aby technické normy mohly stavět na prováděcích opatřeních a žádné oblasti nebyly regulovány bez potřebného základu politické odpovědnosti, což se týká zvláště subsidiarity, a aby zaměření prováděcích opatření zůstalo jednotné a jasné.

3.24

EHSV bere na vědomí návrh Komise zavést závazné technické normy (úroveň 3) v oblastech, kde jsou již k dispozici prováděcí opatření (úroveň 2). Další závazné technické normy by měly být omezeny ve svém rozsahu. Bylo by žádoucí, aby se budoucí rovnováha evropských institucí vznikající delegováním pravomocí mohla vyznačovat lepší přehledností.

3.25

EHSV zastává mínění, že priorita přiřazená závazným technickým normám může mít klíčový význam pro zajištění kvality harmonizovaných pravidel. Určité prováděcí technické normy nemusejí být na počátku systému Solventnost II nezbytné, takže orgán EIOPA by měl více času na to, aby je vyvinul s ohledem na praxi v odvětví a zkušenosti orgánů dohledu. Další prováděcí technické normy by mohly být pojednány jako volitelné („možnost“) a měly by být zaváděny jen tam, kde je potřebná budoucí harmonizace.

3.26

Měl by se odpovědně zvážit rozsah technických norem. Je na místě otázka, zda je s ohledem na zásadu subsidiarity plánovaná podrobná regulativní úprava na evropské úrovni skutečně nezbytná. V případě jakýchkoliv pochybností by se pro jednotlivá prováděcí opatření (úroveň 2) neměly zavádět žádné další technické normy (úroveň 3); tato úroveň by například neměla být nezbytná pro vlastní posuzování rizik a solventnosti (ORSA), klasifikaci kapitálu nebo účelově vázaných fondů.

3.27

Pravidla na několika úrovních by nebyla transparentní. Kromě toho je možné, že by došlo k odchylkám vnitrostátních úprav u stejných regulovaných subjektů. To by bylo zdrojem přílišné složitosti, především pro MSP. Jedním z hledisek, které si také vyžaduje odpovědné zvážení, je navrhované rozšíření určitých prováděcích opatření k obsahu.