23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/38

1.1

EHSV vítá sdělení o průmyslové politice jako jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Důrazně podporuje holistický přístup a větší propojení politik EU a rovněž prohloubenou koordinaci v oblasti průmyslu mezi EU a členskými státy. Konečným cílem je udržitelnost a konkurenceschopnost evropského průmyslového sektoru v globální ekonomice.

1.2

EHSV vyzývá Radu a Komisi, aby na základě sdělení a příslušných závěrů Rady (1) vypracovaly seznam priorit a časových rámců.

1.3

Větší propojení by mělo podle názoru EHSV vést k integrovaným přístupům na plně rozvinutém vnitřním trhu v rámci sociálně tržního hospodářství, a to prostřednictvím uplatňování inteligentních právních předpisů, výzkumu a vývoje a inovací, přístupu k financím, energeticky účinné a nízkouhlíkové ekonomiky, politik v oblasti životního prostředí, dopravy, hospodářské soutěže a zaměstnanosti, zvyšování úrovně schopností a dovedností, obchodu a souvisejících záležitostí a přístupu k surovinám.

1.4

Zefektivnění vnitřního plánování a koordinace v rámci institucí EU a zaměření na těsnější vztah mezi EU a členskými státy staví otázku zlepšení řízení do centra budoucí průmyslové politiky. Členské státy by měly zlepšit vzájemnou koordinaci. Odpovědnost by měly převzít také regiony a metropolitní oblasti. Stručně řečeno by v Evropě měly být zintenzivněny jak vertikální, tak horizontální vazby, abychom udrželi krok s ostatními světadíly.

1.5

EHSV poukazuje na význam výročních zpráv Komise o vnitrostátních průmyslových politikách, jež by se měly zaměřit na společně dohodnuté cíle. Tyto zprávy by měly být otevřeně projednávány s cílem zlepšit koordinaci a šířit osvědčené postupy a přispět k zajištění celoevropských rovných podmínek.

1.6

EHSV trvá na odpovídající míře soukromých a veřejných finančních zdrojů na konkurenceschopnost a inovace jako protiváze škrtů v rozpočtech. Velmi vítá ohlášené zlepšení podmínek pro přeshraniční pohyb rizikového kapitálu a rovněž návrhy na veřejné i soukromé dluhopisy na projekty EU zaměřené na investice do energetiky, dopravy a IKT (2). Měly by být zváženy dluhopisy na projekty v jiných oblastech, jako na příklad na projekty v oblasti výzkumu a demonstrací. Strukturální fondy a Fond soudržnosti se také musejí zaměřit na cíle průmyslové politiky. Je třeba přijít s novými, inovativními myšlenkami, které by přilákaly soukromý kapitál do odvětví průmyslu.

1.7

Průmyslová politika se dotýká nejrůznějších vzájemně provázaných výrob a služeb. Hranice mezi sektory se rozvolňují. Roste význam malých a středních podniků, a to jak z hlediska přidané hodnoty, tak pokud jde o vytváření pracovních míst. Uvedené faktory vyžadují inteligentní horizontální a odvětvové právní předpisy či regulaci, a na ně navazující opatření. Na zřeteli bychom také měli mít složitost mezinárodních sítí a integrovaných výrobních procesů.

1.8

Vzhledem ke složitosti a množství vzájemných vazeb EHSV zdůrazňuje potřebu (společných) závazků veřejných a soukromých zainteresovaných stran prostřednictvím skupin na vysoké úrovni, technologických platforem, sociálního dialogu a vzdělávacích programů.

1.9

EHSV staví do popředí následující priority:

2.1

Průmyslová politika „nového stylu“ byla zahájena v dubnu roku 2004 (4). Po dlouho trvajícím procesu liberalizace a privatizace byla nadále uplatňována široká škála různých národních koncepcí hospodářské politiky.

2.2

Na úrovni EU dostávaly přednost rámcové podmínky sledující posílení průmyslových odvětví. Byly provedeny odvětvové analýzy.

2.3

EHSV se tohoto procesu aktivně účastnil a v řadě svých stanovisek se vyjádřil ke zvýšenému zájmu o jednotlivá odvětví a ke specifickým rysům, které tato odvětví mají na úrovni EU (5).

2.4

Situace se mezitím stále mění. V důsledku finanční a hospodářské krize zasahují různé postoje k otázce způsobu řízení na úrovni EU a různé úrovně výkonnosti průmyslu v jednotlivých členských státech schopnost Evropy reagovat na změny.

2.5

Současně s tím se objevila nová témata a nové sociální výzvy, mezi něž patří stárnutí obyvatelstva, ochrana klimatu a udržitelný rozvoj, přístup k energiím, rychle postupující globalizace, znalostní a digitální společnost a změny na trzích práce.

2.6

Inovace jsou imperativem dnešní doby, k němuž vyzývá jednak pokračující výzkum a technologický vývoj, jednak i zvyšující se konkurence na domácích a zahraničních trzích.

2.7

Během posledního desetiletí je na všech úrovních zdůrazňováno, že prioritou na všech úrovních je vzdělávání a odborná příprava.

2.8

Navzdory jasnému pokroku přetrvává fragmentace vnitřního trhu a nedostatečně jasné zaměření, částečně v důsledku rozdílných přístupů k podnikání. Příliš často je opomíjen vztah mezi dotvořením vnitřního trhu a průmyslovými politikami. EHSV opakovaně vyzýval k nastavení správných podmínek s ohledem na potřebu pravidel uzpůsobených jednotlivým odvětvím a tématům, jež by vzala v potaz široce rozvětvené celosvětové hodnotové sítě.

3.1

Průmyslová politika je záležitostí udržení silného zpracovatelského průmyslu v Evropě a zvyšování obecného povědomí společnosti a zainteresovaných stran o tom, že EU musí vyhodnocovat a upravovat podmínky s cílem posílit průmysl – výrobu i služby –, aby se úspěšně rozvíjel na domácích i zahraničních trzích.

3.2

Průmyslová politika by měla řešit problémy spojené s narůstající nejistotou a nerovnováhou, jakož i výzvy, které s sebou nese silná konkurence a plány dalších světových aktérů, a to tak, že vymezí rámec umožňující vybudování pevných evropských základů pro rozvoj průmyslu, investice a tvorbu nových pracovních míst.

3.3

Průmyslová politika patří mezi stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 vedle dalších stěžejních iniciativ a významných oblastí, jako jsou inovace, dovednosti, obchod a jednotný trh. Holistický přístup zdůrazňuje potřebu účinné koordinace a koherence všech politik EU. Koordinace a koherence včetně transparentnosti a viditelnosti politik EU musí podporovat technologický pokrok a inovace (zejména klíčové technologie), restrukturalizaci, vytváření kvalitních pracovních míst (6) a evropskou přítomnost na mezinárodních trzích.

3.4

Novým nástrojem je návrh Komise na „posouzení z hlediska konkurenceschopnosti“, který musí jít nad rámec pouhé cenové či nákladové konkurenceschopnosti a zahrnout faktor investic a inovací.

3.5

Priorita byla udělena často opomíjenému vnějšímu rozměru průmyslové politiky. Totéž se týká i větší pozornosti k otázce přístupu k surovinám jako základní podmínce každé průmyslové politiky.

3.6

Důraz je znovu kladen na integrovaný horizontální přístup spolu s odvětvovými aplikacemi a přístupy šitými na míru, na požadavek zaměřit se na propojení jednotlivých odvětví a provázání hodnotových a dodavatelských řetězců (které jsou obzvláště důležité pro malé a střední podniky), na sítě a klastry, na vliv podnikatelských služeb a přístup k financím.

3.7

Vedle pokračujících změn a restrukturalizačních procesů, k nimž dochází v rozsáhlých oblastech evropského průmyslu, poukazuje toto sdělení na vznik nových odvětví, která přitahují stále větší investice a vytvářejí nová pracovní místa, jako je vesmírný průmysl (7), nové bezpečnostní služby a kulturní a tvůrčí odvětví.

3.8

Podle názoru EHSV je rovněž velmi důležitý a ambiciózní návrh Komise uveřejňovat na základě článku 173 Lisabonské smlouvy výroční zprávy o stavu a vývoji vnitrostátních průmyslových politik, které mají posílit společné analýzy a společně ujednané přístupy a politiky.

3.9

EHSV s uspokojením konstatuje, že Rada ve složení pro konkurenceschopnost plně podporuje rámec pro strategické směry EU, jenž usnadní společnou vizi priorit. Velmi důležité je to, že Rada rovněž zdůrazňuje potřebu koordinace průmyslových politik členských států.

4.1

Vzhledem k naléhavým okolnostem se EHSV domnívá, že sdělení o průmyslové politice i závěry Rady přicházejí v pravý čas.

4.2

Průmyslová politika je jako stěžejní iniciativa v rámci strategie Evropa 2020 dokladem toho, že Komise je pevně rozhodnuta vypracovat koordinovanou strategii jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Klíčovou a naléhavou podmínkou je aktivní účast členských států.

4.3

EHSV zdůrazňuje význam konkurenceschopného udržitelného zpracovatelského průmyslu v Evropě. K tomu je zapotřebí pevná průmyslová základna navázaná na služby, které jsou pro průmysl naprosto zásadní. Referenční zdroje poukazují na postupný přesun zaměstnanosti od výroby k průmyslově laděným službám, a to nikoli pouze k mezispotřebě při výrobě, ale také ke službám poskytovaným výrobci samými (8).

4.4

Pro to, aby budoucnost získala kontury, jsou zásadní silné politiky: inteligentní energetika, nanotechnologie a vědy o živé přírodě, nové materiály, služby pro podniky a společenská média a potřeba rozšířit IKT. Evropa nemá Apple a nemá ani Google! Čína se rychle dotahuje a v některých oblastech již Evropu předstihla.

4.5

EU velice naléhavě potřebuje určitou vizi a program na zlepšení výrobních investic a produktivity. Dobře vymezené společné zásady činnosti v EU a v členských státech by měly vytvářet pobídky pro ambiciózní investiční programy podniků a veřejných orgánů.

4.6

Průmyslová politika vyžaduje odpovídající míru soukromých a veřejných finančních zdrojů. Současné škrty v rozpočtech by měly být kompenzovány jinými, společně dohodnutými finančními prostředky (9).

4.7

EHSV vidí tři hlavní témata, která bude třeba v následujících letech dále propracovat:

4.8

Zefektivnění vnitřního plánování a koordinace v rámci institucí EU a zaměření na těsnější vztah mezi EU a členskými státy staví otázku zlepšení řízení do centra budoucí průmyslové politiky.

4.9

Členské státy vyvíjejí své vlastní přístupy a cíle. Má-li být evropská průmyslová politika „nového stylu“ úspěšná, měla by Rada rozpracovat závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost coby základ intenzivnější spolupráce.

4.10

EHSV plně podporuje potřebu holistického a integrovaného přístupu. Větší propojení politik je důležitý koncept pro udržitelnou sociálně tržní ekonomiku v Evropě. Mělo by vést k integrovanému přístupu k budoucnosti evropského průmyslu existujícího v podmínkách fungujícího vnitřního trhu, a to prostřednictvím uplatňování inteligentních právních předpisů, politiky výzkumu a vývoje a politiky inovací, přístupu k financím, energetické a nízkouhlíkové politiky, politiky životního prostředí, dopravní politiky, politiky hospodářské soutěže, zvyšování úrovně schopností a dovedností, obchodní politiky a s ní spjatých záležitostí a přístupu k surovinám. Odvětvové přístupy povedou k rozšíření možností. Tato témata jsou předmětem zvláštních sdělení (11).

4.11

EHSV vítá účinné „posouzení z hlediska konkurenceschopnosti“, které by mělo být zahájeno selektivním způsobem.

4.12

Zachování výše či dokonce navýšení finančních prostředků EU směrovaných do výzkumu a vývoje má rozhodující význam. Rozsáhlé evropské projekty – např. ty energetické – a realizace celoevropské infrastruktury, spolufinancované jedním nebo více členskými státy, by měly vytvářet pákový efekt.

4.13

Průmyslové klastry vznikají obvykle v tradičních průmyslových oblastech, ve kterých probíhá trvalý rozvoj na základě nových investic, technologií a inovací, hodnotových řetězců, schopností a dovedností a regionálních a mezinárodních sítí (12). Rozvinuté regiony Evropě razí cestu.

4.14

EHSV se domnívá, že sdružené politiky a činnosti prováděné na úrovni EU spolu s transparentními a aktuálními průběžnými informacemi o vývoji v členských státech podstatně přispějí k zajištění rovných podmínek soutěže a k vytvoření silného vnitřního trhu, který je srdcem evropské integrace.

4.15

Klíčová jsou data a analýzy. EHSV velice oceňuje důkladnou analytickou práci Komise. Hloubkové analýzy a přesné a srovnatelné údaje na úrovni EU jsou nepostradatelným předpokladem každé politiky. Důslednější a prozíravé sledování a hodnocení vyžaduje spolehlivé údaje o současných dynamických trendech (13). Pokrok je sice na postupu, ale stále ještě zbývá hodně práce.

4.16

Kromě vnitrostátních statistických úřadů bude hrát klíčovou úlohu Eurostat. Měl by být dostatečně vybaven ke sběru příslušných dat a analýze evropských a celosvětových trendů a dynamiky v čase. Měl by mít k dispozici pokročilé nástroje přístupu k datům. Informace by měly být k dispozici co nejdříve a současně v co nejúplnější podobě.

5.1

Sdružování jednotlivých aktivit Komise do jediné koncepce zdůrazňuje, že je potřeba tyto rozparcelované aktivity spojit, a zvýšit tak viditelnost a účinnost.

5.2

Průmyslová politika zůstává do určité míry vnitrostátní záležitostí. Výčet oblastí, které sdělení uvádí a které spadají do odpovědnosti EU (Komise, Rada, EP) či do nichž může EU zasahovat, je rovněž úctyhodný. V tomto kontextu nabízí koherentní rámec strategie Evropa 2020 slibné příležitosti.

5.3

EHSV souhlasí s politickými záměry Komise. Úloha Komise však není vždy jednoznačně vymezena, což je zčásti dáno i tím, že Komise nemá v řadě oblastí formální pravomoci. V některých odvětvích, jako je energetika, převládají vnitrostátní cíle a postupy a pravomoci Komise a členských států nejsou uplatňovány koherentním způsobem.

5.4

Měla by se tak zvýšit autorita a účinnost Rady ve složení pro hospodářskou soutěž, která spolu s Komisí stanovuje cíle a nese odpovědnost za tvorbu právních předpisů ve velmi široké škále oblastí.

5.5

EHSV vyzývá Radu a Komisi k tomu, aby vypracovaly operační seznam priorit a odpovídající časový rámec. Tyto priority musejí také zahrnovat hospodářskou infrastrukturu, jako jsou pokročilé dopravní sítě, diversifikované zdroje energií a přístup k těmto zdrojům, digitální agenda a informační a výpočetní technologie.

5.6

Vnější rozměr vnitřního trhu a snaha o rovné podmínky v celosvětovém měřítku čím dál tím naléhavěji vyžadují aktivní obchodní politiku a efektivní evropský diplomatický sbor.

5.7

Průmysl opět prochází zásadními změnami, které přináší výzkum a vývoj, inovace, úprava právních předpisů a mezinárodní průmyslové trhy a mezinárodní trhy se službami. Tyto změny mají vliv na všechna odvětví. Priority stanovené v následných pracovních programech EU by měly tyto trendy odrážet, aby byly zajištěny vhodné rámcové podmínky, a obsahovat konkrétní agendu, která by udávala směr a jistotu pro průmyslové investice. Je zapotřebí vytvořit stabilní dlouhodobý regulační rámec.

5.8

Vztah mezi průmyslovou politikou a jednotným trhem má prvořadý význam. EHSV zastává názor, že vedle konkrétněji zaměřených průmyslových politik potvrdí úlohu Komise a EU a rovněž potřebu rovných podmínek v Evropě zcela jednoznačně také přijímání rozhodnutí v souvislosti s aktem o jednotném trhu.

5.9

EHSV potvrzuje, že je nutné zachovat cíl výdajů na vývoj a inovace ve výši 3 % HDP. Pokles objemu finančních prostředků by neměl poškodit rozhodující hybné síly inovace.

5.10

V zájmu účinnosti a přidané hodnoty politik a finančních nástrojů uvítal EHSV v několika svých stanoviscích zřízení skupin na vysoké úrovni pro různá odvětví, technologických platforem, podporování inovačních klastrů a přeshraniční spolupráci mezi výzkumnými skupinami a výzkumnými středisky, ve všech případech s finanční podporou z prostředků EU. Je třeba vypracovat demonstrační a vzorové projekty.

5.11

Úspěšným projektem je iniciativa rozhodujících trhů (Lead Market Initiative, LMI) pro šest významných odvětví, zaměřená na snížení bariér pro produkty a služby (14). Podobně by EU měla pracovat na nových průmyslových projektech, např. v oblastech čistých a energeticky účinných vozidel, zachycování a ukládání uhlíku, celoevropských sítí, vesmírných programů a klíčových technologií.

5.12

EHSV považuje za prověrku důvěryhodnosti průmyslové politiky EU přijetí evropského patentu. Pokud v současné sobě nelze evropský patent aplikovat v celé EU, měl by s jeho používáním začít omezený počet zemí.

5.13

Z obecnějšího hlediska je vysokou prioritou v dnešním světě ochrana práv duševního vlastnictví.

5.14

Přístupy koncipované s ohledem na zvláštní podmínky jednotlivých odvětví mají zásadní význam pro tvorbu lepších a vhodnějších předpisů a potřebných nástrojů a opatření.

5.15

Globalizace, fragmentace dodavatelských řetězců napříč hranicemi států a vzájemná závislost různých subjektů nicméně snižuje z politického hlediska využitelnost „tradičního“ pojetí průmyslu podle odvětví. Smyslem není popírat existenci určitých velmi specifických problémů v některých odvětvích, ty je však třeba řešit jednotlivě, z evropské perspektivy.

5.16

Flexibilní odvětvový přístup umožňuje úspěšnou výměnu názorů a slouží jako dobrý základ pro angažovanou účast veřejných i soukromých zainteresovaných subjektů. Vedle Komise a vládních úředníků mezi ně patří podniky, výzkumné ústavy, oblast (vyššího) vzdělávání, sociální partneři, nevládní organizace a zástupci regionů.

6.1

Průmyslová politika je komplexní pojem, s nímž je spojena a vzájemně provázána řada oblastí.

6.2

Problémovými body které je třeba naléhavě řešit, jsou přístup k finančním prostředkům a financování. EHSV velmi vítá ohlášené zlepšení podmínek pro přeshraniční pohyb rizikového kapitálu a rovněž návrhy na veřejné i soukromé dluhopisy na projekty EU zaměřené na investice do energetiky, dopravy a IKT (15). Měla by být prozkoumána možnost dluhopisů na projekty v jiných oblastech, jako na příklad na výzkumné projekty, a zváženy rovněž další opatření, mimo jiné programy daňových úlev.

6.3

Finanční krize se dotkla především malých a středních podniků. Je třeba přijít s inovačními nápady, jak mobilizovat soukromý kapitál, například tzv. „crowdfunding“, jakýsi druh kolektivního financování. EHSV navrhuje, že by Komise měla uspořádat kulaté stoly s externími zúčastněnými stranami s cílem prozkoumat způsoby a možnosti mobilizace soukromého kapitálu pro účely průmyslu. Je nutné zohlednit postupy používané ve světě a šířit plodné myšlenky a metody.

6.4

EHSV doporučuje, aby vedle EIF byla v úsilí o rozvíjení cílených nástrojů zaměřených na podporu růstu evropských malých a středních podniků podpořena rovněž EIB.

6.5

Úloha EIB je to o to důležitější z toho důvodu, že je příkladem pro další soukromé investory a zároveň katalyzátorem snah o přilákání dalších zdrojů financování. Patří sem také podpora dlouhodobých investic, jež jsou zapotřebí k rozvoji inovačních procesů. V rámci půjček EIB by měla být zohledněna sociální a environmentální kritéria a zpětné hodnocení dopadu výdajů EIB na evropský průmysl obecně a na plnění cílů EU.

6.6

Pokud jde o sedmý a osmý rámcový program, EHSV vítá rostoucí zaměření Komise na inovativní průmyslové projekty a (přeshraniční) spolupráci.

6.7

Evropské financování výzkumu a vývoje se v současnosti zaměřuje na šíření a prohlubování znalostí. Je třeba podporovat projekty, které jsou v souladu s technologickými platformami EU, a dále též Evropský inovační a technologický institut (EIT) (16). EHSV podporuje další zjednodušování v rámci provádění. Finanční prostředky EU by měly být investovány cíleně, tak aby měly multiplikační účinek v podobě dalších veřejných nebo soukromých investic.

6.8

To znamená, že osmý rámcový program a rovněž základní výzkum musejí také vycházet z cílů průmyslové politiky. U velkých průmyslových projektů je efektivní koordinace mezi (centralizovaným) financováním EU a financováním členských států zapotřebí tak jako tak.

6.9

To samé platí pro rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, který je zaměřen na malé a střední podniky v oblasti energetiky, IKT a podnikání.

6.10

Novým způsobem je třeba zvážit rozvoj monoindustriálních regionů, ve kterých je nutno účinněji podporovat diverzifikaci průmyslu. Financování nízkouhlíkových a environmentálních projektů z prostředků EU napomůže udržitelnému rozvoji.

6.11

Vztah mezi inovacemi a průmyslovou politikou je evidentní. Inovace jsou velice širokou oblastí a spadají sem i netechnické otázky. Je tedy správné, že stěžejní opatření inovační a průmyslové politiky jsou do velké míry podobně zaměřená a mají společné cíle jako inovační partnerství. To přispěje k účinnosti a zviditelnění.

6.12

Je třeba zabránit možné deindustrializaci posílením vazby mezi inovacemi a průmyslem (17), mimo jiné položením důrazu na tzv. klíčové technologie. Zlepšit by se měly také podmínky pro odvětví založená na přírodních vědách.

6.13

Politika v oblasti výzkumu a inovací na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s průmyslovou politikou úzce souvisí, zejména pod tlakem rozpočtových škrtů a aktivity ostatních kontinentů. Znepokojivé je dále snižování výdajů na výzkum v podnicích či jejich přesouvání do zahraničí.

6.14

Slabým článkem v celé Evropě zůstává převod výzkumu a vědy na produkty prostřednictvím aplikovaných technologií. EHSV zdůrazňuje, že ačkoli základní výzkum je i nadále klíčový, je zapotřebí zajistit efektivní, udržitelný a rychlejší přechod z laboratoře do reálné ekonomiky.

6.15

Cíle v procesu přechodu k nízkoenergetické a nízkouhlíkové ekonomice mohou vytvořit nové příležitosti ke vzniku inovací.

6.16

Prioritou by mělo být zlepšení koordinace v rámci znalostních řetězců a mezi nimi. Mělo by se o něm diskutovat mezi všemi zainteresovanými stranami ve veřejném a soukromém sektoru s cílem překonat bariéry a usilovat o přidanou hodnotu a efektivitu.

6.17

Univerzity stále zcela neplní svoji úlohu nedílné součásti znalostního trojúhelníku. Je třeba položit důraz na otevřené a přeshraniční sítě mezi univerzitami a průmyslem. EU by se měla zaměřit na propagaci rozvoje tohoto typu.

6.18

Sociální kapitola strategie Evropa 2020 zahrnuje různá témata. Ústředním tématem je tvorba pracovních míst, k níž by měly přispět soukromé investice, dodavatelské a hodnotové řetězce a malé a střední podniky. Díky tomuto cíli by také měla strategii lépe vnímat veřejnost.

6.19

Mělo by se počítat se zapojením a účastí zaměstnanců. EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby v tomto období dynamických změn fungoval účinný sociální dialog a prosazování společných cílů a závazků. Sociální dialog je též potřebný k nalezení sociálně přijatelných řešení a je nutný k nastolení důvěry v hospodářskou transformaci; měl by navíc zlepšit informovanost veřejnosti a podporovat její příznivý postoj.

6.20

Členské státy mají na tomto poli své vlastní tradice. Podle názoru EHSV by účast a zapojení zaměstnanců měly probíhat na úrovni podniku, regionu, členského státu a EU, tak aby bylo možné lépe předvídat a ovlivňovat změny. Na úrovni EU jsou velmi cenným nástrojem sociální dialogy pořádané v rámci určitého odvětví, které by Komise měla i nadále podporovat a propagovat jejich vznik tam, kde neexistují.

6.21

Vzdělávání a odborná příprava představují na všech úrovních nejvyšší prioritu. Východiskem výukových osnov by měly být analýzy trhu práce (na úrovni odvětví), s ohledem na střednědobé a dlouhodobé požadavky na dovednosti. Je třeba vymýtit rozdíly mezi ženami a muži v tomto ohledu. Znepokojivý je nepoměr mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, který existuje v některých oblastech, jako jsou strojírenství a technické profese. Mělo by být podporováno podnikání.

6.22

K tvorbě výukových osnov v rámci (vyššího) vzdělávání jsou potřebné pokyny a šíření osvědčených postupů (18). EHSV vyzývá Komisi, aby v této oblasti zintenzívnila své úsilí.

6.23

Celosvětový vývoj vyžaduje aktivní evropskou obchodní politiku. Dělba práce mezi „drahými“ a „levnými“ zeměmi se vytrácí. Významné hospodářské a sociální změny probíhají zejména v Asii velmi rychlým tempem. Rovné podmínky hry na celosvětové úrovni jsou proto stále důležitější, a to jak z hlediska environmentálních a sociálních norem, tak z hlediska oboustranné otevřenosti trhů, duševního vlastnictví atd. (19).

6.24

EHSV žádá, aby veškerá evropská rozhodnutí a stejně tak i posuzování budoucí legislativy brala tuto globální perspektivu rovných podmínek hry v úvahu. Současně s tím by se mělo v EU začít uplatňovat lepší monitorování a účinnější dozor nad trhem. Měly by být posíleny pravomoci celních kontrol.

6.25

Význam normalizace nemůžeme považovat za přehnaný. Zavádění jednotných norem představuje v rámci jednotného trhu důležitý nástroj. Americké a čínské podniky se těmito normami často řídí zcela dobrovolně, protože razí ve světě novou cestu.

6.26

EHSV podtrhuje spojitost mezi průmyslovou politikou a obchodní politikou a souvisejícími oblastmi. Je nutno odstraňovat překážky, které v jiných částech světa brání obchodu a investicím. Jednání o těchto věcech se mohou odehrávat mimo rámec Světové obchodní organizace a musí probíhat v rámci dvoustranných či vícestranných vztahů. Vnější rozměr průmyslové politiky předpokládá, že EU bude na všech mezinárodních hospodářských fórech promlouvat jedním hlasem (20).

6.27

EU musí energicky bojovat proti tomu, aby její obchodní partneři omezovali přístup k surovinám. EHSV vítá doporučení týkající se postupu v případě cen surovin a konsolidace trhu v těžebním odvětví. Je třeba se zabývat problémem se spekulacemi, k nimž dochází na trhu s těmito komoditami.

6.28

Aniž jsou dotčeny dohodnuté energetické a klimatické cíle a normy EU, je třeba pečlivě přezkoumat politické nástroje a navrhnout je v závislosti na jejich dopadu na konkurenceschopnost průmyslu (21). Evropské nízkouhlíkové hospodářství šetrné z hlediska využívání zdrojů by mělo znamenat, že EU bude požadovat dosažení stejných norem i ze strany svých obchodních partnerů (22). Řešením, kterému je třeba dávat přednost, jsou mnohostranné dohody. Neměly by se naopak uplatňovat obchodní sankce.

6.29

Co se týče sociálních norem, EHSV odkazuje v této souvislosti na prohlášení Mezinárodní organizace práce týkající se klíčových pracovních norem z roku 1998 o diskriminaci, dětské a nucené práci, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a o kolektivním vyjednávání (23). Úmluvy Mezinárodní organizace práce jsou poměrně konkrétní, řada zemí je však nepodepsala nebo nepřistoupila k jejich provedení.

6.30

Sociální odpovědnost podniků musí být uplatňována v mezinárodním měřítku, a to na základě deklarací MOP a pokynů OECD, jakož i dalších obecně uznávaných mezinárodních nástrojů (24). Podniky začínají používat sociální odpovědnost jako značku posilující jejich image.

7.1

Hospodářství Spojených států funguje i přes rozdíly mezi jednotlivými státy na základě jediného trhu a jediného ústředního řízení. Totéž platí pro Čínu a ostatní.

7.2

V Evropě mají naopak všechny členské státy své vlastní modely průmyslové politiky (25). Ty se od sebe vzájemně velmi liší, což je důsledkem toho, že zde existují různé struktury a různé tradiční modely rozhodování, různé specifické vztahy mezi veřejnou a soukromou sférou, různé struktury hospodářství a různé komparativní výhody. Současná krize s sebou navíc nese pokušení skrytého protekcionismu.

7.3

V důsledku všech těchto rozdílů dosahují jednotlivé členské státy značně odlišné úrovně hospodářského růstu a zaměstnanosti. Rada poukazuje na potřebnost výročních zpráv Komise o vývoji v oblasti průmyslové politiky v jednotlivých členských státech. Vzhledem k omezeným pravomocím Komise v této oblasti je to ovšem úkol dosti nesnadný.

7.4

Jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 je vytvořit těsnější pouto mezi EU a jejími členskými státy. Zprávy Komise mohou představovat doplňující součást řízení na úrovni EU. Transparentnost, příklady úspěchu a osvědčené postupy mohou pozitivně působit na postupné sbližování přístupů jednotlivých vlád. Měly by v Radě vyvolat diskuse o různých koncepcích a jejich praktických výsledcích.

7.5

Každý členský stát si samozřejmě může svobodně určovat své cíle, budovat znalosti a další infrastruktury, jsou-li tato opatření v souladu s pravidly EU. Platformy pro diskusi o nabytých zkušenostech mohou vést k větší spolupráci mezi skupinami členských států.

7.6

Sledování a hodnocení výkonnosti jednotlivých členských států může přinést nové možnosti pro rozvíjení vztahů mezi vládami, mezi vládami a Komisí a samozřejmě i pro podniky, především pro velký počet malých a středních podniků, které získávají mezinárodní rozměr.

7.7

Některé země mají své vlastní platformy pro inovace, kde se realizují určité vnitrostátní cíle. Jen vzácně se jedná o přínos k plnění společných evropských cílů. EHSV podporuje zkoumání možností, jak zvýšit účinnost přeshraničních přístupů. Osvědčené postupy by se měly dále šířit a mělo by se o nich diskutovat.

7.8

Výroční zprávy by měly analyzovat soudržnost průmyslové politiky EU a jednotlivých vnitrostátních politik. Také členské státy – například Německo, Francie, Spojené království, Španělsko a Nizozemsko – začaly nedávno vydávat strategické dokumenty o svých vnitrostátních politikách (26). Vazba na evropské cíle a opatření je však nadále slabá. EHSV doporučuje, aby Komise ve své příští výroční zprávě provedla analýzu těchto zpráv členských států z evropského hlediska.

7.9

Zintenzivňují se rovněž diskuse mezi členskými státy o žádoucích průmyslových politikách. Takové postupy by měly být – spolu s konkrétními výsledky opatření – šířeny v celé Unii, aby jednostranné vidění na úrovni členských států nahradilo širší hledisko.

7.10

Také regiony a metropolitní oblasti musí převzít odpovědnost. Měly by mít možnost vytvářet klastry a posilovat spolupráci mezi výukou, znalostními centry a průmyslem (mj. také prostřednictvím rozvoje regionálně-odvětvových sítí).

7.11

Hodnocení Komise by mělo zahrnovat výkonnost a postupy uplatňované v konkrétních oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek – 17 % HNP –, což je oblast, ve které podle analýz a v rozporu se směrnicemi EU dosud dává přednost cílům vnitrostátního průmyslu.

7.12

Zvláštním a často opomíjeným případem je vojenské vybavení. Snižování rozpočtů má na vojenské výdaje často velmi negativní dopady. Je nutno provést nezávislé průzkumy, které ukáží možnosti lepšího využívání peněz.

7.13

EHSV zdůrazňuje, že v rámci EU je nutno v této oblasti odstranit překážky a rozvíjet rovněž konkurenceschopné přeshraniční dodavatelské řetězce. Je třeba prosazovat vzájemné příznivé ovlivňování mezi vojenskou a civilní výrobou a vznik „vedlejších produktů“. Zabývat se je současně třeba také otázkou evropské harmonizace vývozních povolení.

7.14

Další zajímavou oblastí jsou tzv. veřejné služby. Na základě analýzy vypracované Komisí, je třeba vytvořit podmínky pro otevřenější přeshraniční spolupráci a/nebo šíření osvědčených postupů.

7.15

Analýzy, které provádí EU, mohou přinášet zajímavé údaje o kvalitě širokého spektra podmínek v jednotlivých členských státech. Je třeba podporovat zjednodušování administrativních postupů (aniž by tím byla dotčena bezpečnost výrobků a ochrana spotřebitelů) a snižování finanční zátěže (27). V některých oblastech a zemích k tomu již dochází.