1.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 192/36

—

připomíná, že produkce mléka má v Evropské unii velký význam. V mnohých členských státech a regionech je produkce mléka důležitým pilířem regionálního hospodářství a tvorby přidané hodnoty v zemědělství. Produkce mléka přitom plní významnou ekologickou úlohu, dlouhodobě ovlivňuje kulturní krajinu a je důležitým zaměstnavatelem ve venkovských oblastech;

—

domnívá se, že proces reformy musí zohlednit regionální a strukturální rozdíly v chovu mléčného skotu a v mlékárenském průmyslu. V řadě regionů se mléko vyrábí převážně v malých a středně velkých rodinných podnicích, zatímco v jiných jsou pro oblast produkce mléka typické velké zemědělské podniky. Reformy v odvětví mléka proto tyto struktury nesmí ohrozit, zejména ne ty, které přispívají k udržitelnému růstu;

—

podporuje iniciativu Komise, jejímž cílem je zavést určitá jednotná pravidla pro organizace producentů mléka v EU, aby se producenti mléka mohli sdružovat ve všech regionech, a to i přeshraničně;

—

proto považuje za adekvátní, aby byla členským státům i nadále ponechána možnost uznávat organizace producentů a jejich sdružení v odvětví mléka podle vnitrostátních právních předpisů a v souladu s určitými ustanoveními práva EU;

—

vítá návrh Komise povolit mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, což má dodat důležité podněty v oblasti výzkumu a vývoje, podpory ekologické výroby a podpory odbytu;

—

konstatuje, že pro perspektivní produkci mléka v EU je nezbytná spolehlivá a reakceschopná záchranná síť, která dokáže rychle a účinně reagovat na mimořádné změny trhu a cen.

Zpravodajka

paní Emilia MÜLLER (DE/ELS), ministryně pro spolkové a evropské záležitosti Svobodného státu Bavorsko

Odkazy

Zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě – Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót

KOM(2010) 727 v konečném znění

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

KOM(2010) 728 v konečném znění

1.

upozorňuje na to, že v odvětví mléka probíhá jeden z nejintenzivnějších procesů liberalizace v EU; pokles úrovně vnitřní podpory, oddělení přímých plateb a prémie pro mléčné výrobky, postupné rušení vnější ochrany a plánované ukončení režimu mléčných kvót v roce 2015 – to vše je pro producenty mléka a mlékárny velkou výzvou;

2.

předpokládá, že liberalizace trhu s mlékem povede k většímu kolísání cen a tím i ke značné nejistotě producentů mléka při plánování produkce;

3.

zdůrazňuje, že je třeba omezit spekulace na světových zemědělských trzích, a upozorňuje na roli, kterou musí v této souvislosti sehrát vnější obchodní politika Evropské unie. Upozorňuje na to, že nová SZP by se měla zakládat na principu potravinové soběstačnosti a že otázka otevření evropského trhu levnějšímu dovozu by měla být spojena s diskusemi o návrzích na regulaci evropského trhu;

4.

vychází z toho, že otevření trhů a zrušení omezení objemu produkce umožní lépe vnímat signály trhu a využívat potenciální existující poptávku;

5.

připomíná, že produkce mléka má v Evropské unii velký význam. V mnohých členských státech a regionech je produkce mléka důležitým pilířem regionálního hospodářství a tvorby přidané hodnoty v zemědělství. Produkce mléka přitom plní významnou ekologickou úlohu, dlouhodobě ovlivňuje kulturní krajinu a je důležitým zaměstnavatelem ve venkovských oblastech;

6.

zdůrazňuje, že liberalizace trhu s mlékem nesmí narušit zajišťování potravin na vnitřním trhu ani způsobit bezdůvodné změny v dosavadních spotřebitelských preferencích. Stejně tak nesmí vést k novým narušením trhu v oblasti produkce a spotřeby v jednotlivých členských státech a mezi nimi, mezi severem a jihem, východem a západem či vůči třetím zemím;

7.

domnívá se, že proces reformy musí zohlednit regionální a strukturální rozdíly v chovu mléčného skotu a v mlékárenském průmyslu. V řadě regionů se mléko vyrábí převážně v malých a středně velkých rodinných podnicích, zatímco v jiných jsou pro oblast produkce mléka typické velké zemědělské podniky. Reformy v odvětví mléka proto tyto struktury nesmí ohrozit, zejména ne ty, které přispívají k udržitelnému růstu;

8.

zastává názor, že je rovněž nutné přihlédnout k různorodosti struktur v mlékárenském průmyslu, které mají díky širokému spektru regionálních specialit, jež sahá až po inovační výrobky určené pro trh, značný význam pro zásobování vysoce kvalitními, bezpečnými a zdravými mléčnými výrobky v Evropské unii;

9.

předpokládá, že s ukončením režimu mléčných kvót dojde k intenzivnějšímu přesouvání produkce mléka do příznivějších oblastí, což přinese příslušným regionům velké problémy;

10.

upozorňuje na to, že s produkcí a zejména zpracováním mléka jsou spojeny vysoké investiční náklady a procesy náročné na lidskou práci, a proto se vyznačují dlouhými cykly a vyžadují spolehlivé plánování;

11.

dává ke zvážení skutečnost, že si producenti mléka více všímají signálů trhu a podle nich zaměřují produkci ve svých podnicích. Je však nutné vyvíjet i nadále velké úsilí, aby tyto podniky dokázaly přetrvat na liberalizovaném trhu s mlékem;

12.

vzhledem k přínosu mléka z hlediska výživy vyzývá EU a orgány členských států k aktivní propagaci evropského programu Mléko do škol s cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí;

13.

předpokládá, že soubor reforem zracionalizuje trh s mlékem a mléčnými výrobky a vytvoří transparentní prostředí řídící se pravidly, jež budou obecně přijímána jeho subjekty, které budou mít rovné podmínky;

14.

domnívá se, že stále větší kolísání cen je jedním z největších problémů pro produkci mléka v regionech. Kvůli nepřetržitosti výroby vyznačující se dlouhými výrobními cykly má pro producenty mléka zásadní význam zajištění likvidity a překonání krizí na trhu;

15.

z tohoto důvodu považuje opatření a možnosti omezení rizika týkajícího se výnosů za důležitou součást procesu reformy v odvětví mléka. Podnikové, regionální a unijní mechanismy řízení rizik musí umožnit, aby měli producenti mléka zaručenou dostatečnou míru spolehlivosti plánování. Zde mohou hrát mechanismy zaručení cen pro zpracovatelské odvětví stejnou roli jako možnost vyrovnání rizik v rámci odvětví či sdružení producentů;

16.

upozorňuje na to, že inovace a výzkum jsou klíčovými faktory pro úspěšný a udržitelný rozvoj tohoto odvětví, ale v tomto ohledu zdůrazňuje i nutnost poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace;

17.

je přesvědčen o tom, že otevření trhů a zrušení omezení objemu produkce může umožnit vývoz jak výrobků přizpůsobených potřebám trhů ve třetích zemích, tak regionálních specialit a vysoce kvalitních výrobků;

18.

předpokládá, že se tento potenciál dá využít jen s velkým nasazením a že je v této souvislosti i při budování regionálních hodnotových řetězců nutné více podporovat především malé a střední podniky v odvětví mléka, které jsou pro regionální produkci mléka v EU typické;

19.

zdůrazňuje, že liberalizace trhu s mlékem a podpora vývozu by mohly způsobit nekontrolovaný vývoj a změny v dosavadní tržní rovnováze. Proto vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala, jaké dopady z otevření trhů a z liberalizace trhu s mlékem vyplývají pro výrobní a dodavatelské řetězce a jaké potenciální důsledky z hlediska změn v domácí spotřebě s tím souvisejí;

20.

bere na vědomí zprávu Komise o trhu s mlékem poukazující na to, že vývoj světového trhu silně ovlivňuje evropské odvětví mléka, a na to, jak důležitá byla současná tržní opatření (intervence, soukromé skladování a vývozní náhrady) pro stabilizaci cen mléka na nízké úrovni v roce 2009;

21.

je si vědom toho, že příčinou neobvykle vysokých cen mléka v roce 2007 byla především nízká nabídka po celém světě a vysoká poptávka;

22.

upozorňuje na to, že o krizi na trhu s mlékem v roce 2009, při níž poklesly ceny v Evropě na historicky nejnižší úroveň, se přičinila nízká vývozní poptávka vyvolaná mimo jiné celosvětovou hospodářskou krizí a nadměrná nabídka mléka. Zároveň by uvítal, kdyby Evropská komise prozkoumala faktory ovlivňující maloobchodní cenu mléka;

23.

zdůrazňuje, že krize na trhu s mlékem měla v regionech různě silný dopad, současně však v celé Evropě ohrozila existenci zejména těch producentů mléka, kteří investovali do svých podniků;

24.

sdílí názor Komise, že dodávky mléka v EU dále porostou, přičemž ve zpracovatelském odvětví se bude vyrábět více sýrů a čerstvých mléčných výrobků, jež budou nacházet odbyt v Evropské unii a budou také vyváženy;

25.

je si vědom toho, že v některých členských státech již národní mléčné kvóty nemají závazný účinek – při poměrně dobrých tržbách za mléko – a že tyto regiony lépe reagují na kladné signály trhu;

26.

sdílí názor Komise, že světové produktové trhy mají velký vliv na ceny a vývoj trhu v EU a že právě v těch produktových segmentech, jež se zaměřují na vývoz, je pro stabilitu trhu důležitá schopnost trhů EU absorbovat uvolněné intervenční zásoby. Očekává však zároveň návrhy Komise týkající se nových opatření, která budou přínosem pro všechny regiony Unie;

27.

připomíná, že během krize na trhu s mlékem bylo do intervenčních zásob zařazeno jen 4,5 % produkce másla a 27,4 % produkce odstředěného mléka a že se díky vývozním subvencím mimo jiné prodalo zhruba 262 milionů kg sýra, asi 559 milionů kg sušeného plnotučného mléka a téměř 133 milionů kg másla;

28.

vítá doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni pro odvětví mléka, pokud jde o prozkoumání střednědobých a dlouhodobých výzev v tomto odvětví a rozsáhlý přehled uspořádání a struktury hodnotového řetězce v zemích EU;

29.

potvrzuje výsledky skupiny odborníků na vysoké úrovni pro odvětví mléka ohledně různorodosti a regionálních zvláštností organizace producentů mléka a struktur v odvětví zpracování mléka;

30.

poukazuje na to, že více než polovinu evropské produkce mléka nabízejí producenti zpracovatelským družstvům k zajištění odbytu na trhu;

31.

konstatuje, že v řadě regionů EU se regionální produkce mléka opírá o soukromé podniky a mlékárenská družstva, které odkrývají budoucí trhy a vyvíjejí úspěšné, na trh zaměřené a inovační výrobky;

32.

podporuje názor skupiny odborníků na vysoké úrovni pro odvětví mléka, že během pokračující liberalizace trhu musí být přezkoumáno a posíleno konkurenční postavení producentů mléka;

33.

zde připomíná, že existují velké regionální rozdíly v organizaci producentů mléka. Zatímco v některých regionech na trhu převažují velké podniky, v jiných regionech se vzájemně doplňují střední soukromé podniky a mlékárenská družstva. V některých regionech je ovšem ještě třeba zlepšit struktury na straně dodavatelů;

34.

návrh Komise podporovat používání smluv na dodávku mléka považuje za reálnou možnost, jak producentům mléka poskytnout větší spolehlivost plánování a jasnost ohledně dodávek mléka;

35.

upozorňuje na to, že povinnost uzavírat smlouvy na dodávky mléka nesmí vést k narušení vnitřního trhu nebo k narušení trhu v přeshraničním obchodování s mlékem;

36.

vyzývá proto Komisi k tomu, aby pečlivě dbala na to, aby byly smlouvy vyjednávány zcela svobodně v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU;

37.

zdůrazňuje výhody, jež producentům i zpracovatelům skýtají uznané organizace producentů mléka, a to právě při společném zajišťování odbytu mléka a při vyjednávání smluv na dodávky mléka;

38.

je si vědom nerovnováhy v hodnotovém řetězci zejména tam, kde producenti mléka nemají možnost sdružovat se za účelem zajištění odbytu mléka na trhu;

39.

vyzdvihuje nezbytnost posílení strany dodavatelů v hodnotovém řetězci především na takovém trhu s mlékem, na němž jsou ceny vytvářeny bez státních regulačních opatření;

40.

podporuje iniciativu Komise, jejímž cílem je zavést určitá jednotná pravidla pro organizace producentů mléka v EU, aby se producenti mléka mohli sdružovat ve všech regionech, a to i přeshraničně;

41.

upozorňuje na to, že některé členské státy a regiony mají dlouholeté zkušenosti se sdružováním producentů mléka, kteří kolektivně zajišťují odbyt mléka na trhu;

42.

vítá organizaci producentů v odvětví mléka na evropské úrovni, nicméně připomíná, že tato organizace musí zohledňovat regionální specifika;

43.

proto považuje za adekvátní, aby byla členským státům i nadále ponechána možnost uznávat organizace producentů a jejich sdružení v odvětví mléka podle vnitrostátních právních předpisů a v souladu s určitými ustanoveními práva EU;

44.

uznává, že pro nadnárodní organizace producentů a jejich sdružení jsou potřebná jednotná pravidla na úrovni EU;

45.

dále je pro to, aby byla nová pravidla pro vyjednávání smluv organizacemi producentů a jejich sdruženími zaváděna v souladu s harmonizovaným systémem;

46.

považuje za nezbytné, aby pravidla pro sdružení organizací producentů nebyla přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, protože se týkají důležitých oblastí společné organizace trhu;

47.

v každém případě Komisi vyzývá k tomu, aby nebyla ohrožena existence stávajících organizací producentů mléka a aby pečlivě prozkoumala, jaká pravidla a podmínky uznávání organizací producentů mléka jsou vhodná pro dosažení zamýšlených cílů, aby tyto organizace mohly úspěšně zajišťovat odbyt mléka na trhu s přihlédnutím ke zvláštnostem tohoto odvětví a ke strukturálním rozdílům mezi jednotlivými regiony;

48.

případně považuje za nezbytné přijmout přechodná pravidla pro uznané organizace producentů mléka;

49.

pokládá za vhodné neuplatňovat limity pro společné zajišťování odbytu mléka u vertikálně integrovaných organizací producentů mléka, které mléko zpracovávají;

50.

požaduje, aby bylo možné přezkoumat limity pro společné zajišťování odbytu mléka s cílem zajistit, že na trhu s mlékem nedojde k omezení hospodářské soutěže či k jejímu zabránění;

51.

v tomto ohledu výslovně vítá možnost snížit národní limit na přiměřenou úroveň tak, aby byla zaručena hospodářská soutěž v odvětví mléka na celostátní a regionální úrovni. Ochrana stávajících malých a středně velkých mlékáren před omezováním hospodářské soutěže má velký význam pro jejich existenci a tím i pro zajištění úspěšnosti regionální produkce mléka;

52.

vítá návrh Komise povolit mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, což má dodat důležité podněty v oblasti výzkumu a vývoje, podpory ekologické výroby a podpory odbytu;

53.

usiluje o zdravou hospodářskou soutěž, která všem účastníkům trhu zabezpečuje přiměřený podíl na tvorbě přidané hodnoty;

54.

vyzývá Komisi k tomu, aby naplánovala pravidelný přezkum pravidel pro organizace producentů a mezioborové organizace a poskytla tak všem, kdo jsou zapojeni do hodnotového řetězce v odvětví mléka, spolehlivý základ pro společné zajišťování odbytu a dlouhodobé zaměření trhu;

55.

uznává, že Komise potřebuje kvalitní a aktuální informace o trhu, vyjadřuje však své obavy, pokud jde o využití a účelnost těchto informací, poněvadž by mohly ovlivnit nestabilní trh, který je také náchylný ke spekulacím;

56.

konstatuje, že pro perspektivní produkci mléka v EU je nezbytná spolehlivá a reakceschopná záchranná síť, která dokáže rychle a účinně reagovat na mimořádné změny trhu a cen;

57.

proto požaduje, aby již nebyla omezována období intervenčního nákupu, aby se tak dalo rychle a účinně reagovat na krize;

58.

pro případ krize požaduje znovuzavedení podpory soukromého skladování sýra v EU, aby byla k dispozici vhodná záchranná síť i pro rostoucí zaměření výroby na sýry;

59.

zdůrazňuje velký význam opatření ke stabilizaci trhu s mlékem a vyzývá Komisi k zachování vývozních subvencí – za přísně definovaných podmínek – jako možnosti pro případ krize;

60.

pochybuje o účinnosti 1 % až 2 % omezení produkce mléka v EU za náhradu;

61.

má obavy, pokud jde o formu a proveditelnost dobrovolného omezení produkce za náhradu, jelikož takové opatření podporuje spekulace a skýtá značné možnosti zneužití. Kromě toho by toto opatření producentům znemožňovalo přizpůsobovat produkci z vlastního podnětu situaci na trhu.