EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52009AE1466
Opinion of the European Economic and Social Committee on the Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Community approach on the prevention of natural and man made disasters COM(2009) 82 final
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (KOM(2009) 82 v konečném znění)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (KOM(2009) 82 v konečném znění)
Úř. věst. C 318, 23.12.2009, p. 97–100
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
23.12.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 318/97 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem
(KOM(2009) 82 v konečném znění)
2009/C 318/19
Zpravodajka: paní María Candelas SÁNCHEZ MIGUEL
Dne 23. února 2009 se Komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci
„sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem“
Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 2. září 2009. Zpravodajkou byla paní SÁNCHEZ MIGUEL.
Na 456. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 30. září a 1. října 2009 (jednání dne 1. října), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 165 hlasy pro, nikdo nebyl proti a 2 členové se zdrželi hlasování.
1. Závěry
|
1.1 |
Prevence je základním principem ochrany a zachování životního prostředí a cestou, jak minimalizovat škody, jež mohou vzniknout civilnímu obyvatelstvu v důsledku přírodních katastrof či katastrof způsobených člověkem a k nimž dochází neudržitelným využíváním přírodních zdrojů. EHSV mnohokrát připomínal, že je třeba, aby odpovědné orgány ve všech zemích prováděly platné předpisy v této oblasti a kontrolovaly jejich plnění. |
|
1.2 |
Navržená celková metoda prevence katastrof se nám jeví jako vhodný přístup. V tomto směru se domníváme, že jsou zásadně důležité všechny nástroje pro sběr informací – jak za účelem vyhodnocení současné situace (soupis, mapování rizik a osvědčené postupy), tak pro plnění ročních pracovních plánů mechanismu civilní ochrany Společenství prostřednictvím kontrolních a informačních středisek. Právě zde by bylo třeba zdůraznit úlohu místních orgánů tím, že by se v návrhu vyzdvihla jejich úloha při informování civilního obyvatelstva o metodice, preventivní činnosti a prevenci katastrof. |
|
1.3 |
Pokud jde o navržené systémy financování preventivních opatření za využití soupisu stávajících systémů pro prevenci katastrof a ostatních konkrétních systémů vázaných na zemědělskou, průmyslovou politiku atd., zdá se nám nezbytné rozšířit financování na ostatní oblasti přípravy, plánování a včasného varování, k čemuž je třeba poskytnout dostatečné finanční prostředky, aby nedošlo ke snížení stávající účinnosti mechanismu. |
|
1.4 |
Výzkum zaměřený na preventivní opatření pro prevenci katastrof je nezbytný krok, který je třeba dále rozvíjet. Nestačí odkazovat na sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj; bylo by třeba vyčlenit zvláštní prostředky na specifické programy pro prevenci rizik nejen na úrovni Společenství, ale též v členských státech. |
|
1.5 |
Konečně mezinárodní spolupráce v oblasti prevence doplňuje již navázanou spolupráci pro případ zásahů a pomoci při katastrofách. Jde o solidární prostředek, který byl vyvinut nejen v rámci OSN, ale také v rámci dalších mezinárodních dohod, jichž se účastní EU: Euromed, Lomé, Latinská Amerika atd. |
2. Úvod
|
2.1 |
EU se zavázala k preventivním opatřením vůči změně klimatu nejen kvůli závazkům přijatým na mezinárodní scéně, ale také z důvodu řady přírodních katastrof či katastrof způsobených lidmi, k nimž došlo v posledních letech na evropském území. Toto preventivní zaměření může vést nejen k zachování a obnově stavu naší půdy, našich moří a řek, ale může současně přispět k tomu, aby se rozšířilo do ostatních zemí. |
|
2.2 |
Opatření uvedená ve sdělení, jímž se zaobírá toto stanovisko, jsou důsledkem praxe, která již byla zavedena ve většině zemí Společenství pro konkrétní případy (povodně, požáry) a která posloužila k tomu, že v krátké době došlo ke koordinaci na úrovni Společenství, jež umožnila jednat rychle a účinně, a dokonce zasáhnout i na mezinárodní scéně. |
|
2.3 |
EHSV přišel s požadavkem na koordinaci, a především na vypracování evropského integrovaného plánování prevence katastrof (1). Nicméně rádi bychom zdůraznili, že je nezbytné doplnit tato preventivní opatření o systém Společenství pro poskytování pomoci při katastrofách jakéhokoli typu; šlo by o solidární systém pomoci nejen pro země Společenství, ale pro všechny, kdo potřebují naše poznatky a opatření za účelem minimalizace následků katastrof. |
|
2.4 |
Prevence je základní zásadou ochrany a zachování životního prostředí a cestou, jak minimalizovat škody, jež mohou vzniknout civilnímu obyvatelstvu; jejím cílem je udržitelným způsobem využívat přírodní zdroje. Ztráty na lidských životech se v poslední době bohužel drasticky urychlily – současně se ztrátou biologické rozmanitosti a hospodářskými ztrátami jsme tedy vedeni k tomu, abychom si znovu připomněli, že je třeba plnit stávající právní normy. V tomto smyslu EHSV naléhal na to, že je třeba, aby odpovědné orgány ve všech zemích zavedly a kontrolovaly platná ustanovení (2), neboť některé katastrofy bylo možné odvrátit či přinejmenším bylo možné zmírnit jejich důsledky. |
|
2.5 |
Cíle prevence stanovené v tomto sdělení se vztahují na širší oblast než jen EU, proto se ve dnech 16.–19. června konala v Ženevě 2. schůze globální platformy pro omezení rizik katastrof za výrazné účasti EU. Její závěry celkově odpovídají cílům, které navrhla Evropská komise. K některým z nich budou níže uvedeny připomínky. |
3. Shrnutí návrhů obsažených ve sdělení Komise
|
3.1 |
Sdělení navazuje na závazek Komise vůči Evropskému parlamentu a Radě, že dojde k posílení činnosti Společenství, jejímž účelem je prevence katastrof a zmírnění jejich důsledků. |
|
3.2 |
Klíčové prvky k tomu, aby bylo možné zaujmout preventivní přístup, se v zásadě zakládají na opatřeních, která již byla přijata na evropské úrovni, a dokonce tvoří součást platných právních předpisů v této oblasti; jde o to uspořádat stávající činnosti a prostředky tak, aby tvořily jeden celek, a uvést je do vzájemného souladu. Následující body stojí za to zdůraznit:
|
|
3.3 |
V neposlední řadě se navrhuje posílit mezinárodní spolupráci v oblasti prevence. Práce bude koordinována s mezinárodní strategií OSN pro omezování důsledků katastrof či s dalšími organizacemi v rámci evropsko-středomořského partnerství a politiky sousedství. |
4. Připomínky k návrhu
4.1 EHSV považuje obsah sdělení Komise za velmi pozitivní, neboť ačkoli je jasné, že zavádí jen málo novinek, lze tento postoj obhájit. Pokud by se plnily všechny platné právní předpisy Společenství, preventivní opatření by byla účinná a zamezila by katastrofám, k nimž bohužel dochází stále častěji, či v řadě případů by omezila jejich důsledky. Pro EHSV (4) se prevence stala jedním z nejčastějších požadavků.
4.2 V souvislosti s jedním z návrhů je třeba zvýraznit hodnotu celkové metody, a nejen pokud jde o konkrétní jevy, jako tomu bylo v případě povodní; chápeme, že povaha jak přírodních katastrof, tak katastrof způsobených lidmi ukazuje potřebu celkové metody prevence, jejíž součástí by bylo co nejvíce informací o současném stavu našeho území, našich moří a řek a našeho ovzduší a o možných únicích z podzemních úložišť CO2. Z toho plyne, že návrh na vytvoření soupisu informací o katastrofách umožní mapování rizik, jež je předmětem regulace ve směrnici o povodních, která požaduje preventivní činnost odpovědných orgánů.
|
4.2.1 |
Odpovědné orgány v oblasti životního prostředí se jednotlivě liší v závislosti na systému územního uspořádání v každém státě (5). Nicméně jsme toho názoru, že je důležité, aby právě tyto orgány byly odpovědnými úřady první instance, jak v otázce preventivní činnosti, tak pro případ informování a školení občanské společnosti. Do značné míry právě na nich závisí účinnost opatření pro prevenci katastrof či pro omezení jejich důsledků, ať již jde o katastrofy přírodní, nebo katastrofy způsobené člověkem. |
4.3 Považujeme za vhodné zdůraznit význam finančního nástroje pro civilní ochranu (6), který umožňuje prostřednictvím ročních pracovních plánů pokrýt kromě vlastních aktivit mechanismu civilní ochrany Společenství (doprava, odborná příprava atd.) další aktivity týkající se přípravy, plánování, včasného varování a prevence.
4.4 V pracovním plánu na rok 2009, schváleném v listopadu 2008, došlo k výraznému navýšení v části „Projekty na spolupráci v oblasti prevence“, a to z 1,1 milionu eur (prac. plán 2008) na 2,25 milionu eur (prac. plán 2009), což podporuje prevenci či zmírnění dlouhodobých škod prostřednictvím lepšího vyhodnocení rizik. Pracovního plánu se mohou účastnit subjekty zapojené do civilní ochrany na jakékoli správní úrovni či úrovni společnosti.
4.5 Stejně tak považujeme za důležité poznamenat, že v daném pracovním plánu došlo ke značnému rozšíření oblastí podpůrných a přípravných aktivit mechanismu, přičemž jedním z cílů je zde podpořit Komisi při zavádění strategie pro prevenci neštěstí a obohacení znalostí do praxe v otázkách prevence neštěstí, neboť došlo k navýšení z 650 000 eur (prac. plán 2008) na 1,18 milionu eur a zahrnutí kapitoly na výměnu osvědčených postupů v oblasti prevence do pracovního plánu na rok 2009.
4.6 Šíření osvědčených postupů umožní nejen lepší koordinaci odpovědných orgánů, ale též zlepšení prevence rizik a konkrétních kroků během katastrof. V tomto ohledu chápeme, že mechanismu civilní ochrany Společenství (7) musí v podobě kontrolního a informačního střediska odpovídat centralizace těchto databází, aby byly operativnější.
4.7 V témže smyslu se domníváme, že návrh na zlepšení propojenosti všech subjektů prostřednictvím evropské integrované sítě uspořádané podle různých vnitrostátních služeb umožní nejen použít nejosvědčenější postupy při katastrofách, ale též vykonávat preventivní funkci za okolností, kdy bývá zásah obvykle obtížný.
4.8 Důležitým tématem je otázka financování preventivních opatření; v návrhu se uvažuje o dvou systémech:
|
— |
vypracovat v roce 2009 soupis evropských finančních nástrojů Společenství pro prevenci katastrof, aby bylo vyhodnoceno jejich využívání a jejich možné nedostatky (8); |
|
— |
vytvořit katalog preventivních opatření financovaných z různých politik Společenství, například zalesňování/znovuzalesňování. |
4.9 EHSV je toho názoru, že kromě těchto návrhů by bylo třeba uvažovat o náležitém financování civilní ochrany (finanční nástroj civilní ochrany), aby nebyly nové úkoly spojeny s oslabením kapacity působení mechanismu Společenství nejen v otázkách prevence, ale též při zásazích během katastrof.
4.10 Na druhé straně je třeba opět trvat na tom, že výzkum na poli prevence je důležitý a jde o potřebu, která jasně ukazuje svou užitečnost, a proto je třeba z ní učinit jednu z naprostých priorit sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (2007–2013), o kterých se již začíná jednat. Nicméně pro témata konkrétní preventivní činnosti by bylo možné použít jiné finanční prostředky související s projednávanou otázkou; například fondy z druhého pilíře SZP pro aktivity v oblasti lesnictví. V tomto směru chápeme, že Komise by měla vymezit zdroje financování, jimiž může disponovat a jež jsou rozptýleny mezi různé politiky Společenství (nejde jen o prostředky SZP), jako jsou například regionální politika, energetická politika, změna klimatu atd., aby se tím dosáhlo účinné prevence všech druhů katastrof.
4.11 Dále bychom rádi zdůraznili význam, jaký má zvýšení informovanosti občanů, společenských organizací a dobrovolnických organizací o tom, že politiky prevence jsou potřebné jakožto základ většího bezpečí a pro odpovídající reakci v krizových situacích. Školení a informovanost občanské společnosti o prevenci a konkrétním využívání přírodních zdrojů by mělo být zásadní úlohou odpovědných orgánů, zejména na místní úrovni, neboť tam jsou nejblíže zdrojům a jejich způsobu využití.
4.12 Konečně návrh na posílení mezinárodní spolupráce na poli prevence, a nejen pomoci je jedním z klíčových prvků, na něž klade důraz mezinárodní strategie OSN pro omezování důsledků katastrof určená rozvojovým zemím. V každém případě by bylo třeba myslet na celosvětové rozšíření zásahových mechanismů – pod patronátem OSN –, aniž by byly omezeny evropské zásahy, které byly při posledních katastrofách tak užitečné.
4.13 Evropské politiky sousedství by měly systematicky obsahovat část věnovanou spolupráci na poli prevence rizik, aby se tak podpořil udržitelný rozvoj, v souladu mimo jiné s rozvojovými cíli tisíciletí a rámcem pro činnost z Hyogo (mezinárodní strategie OSN pro omezování důsledků katastrof).
V Bruselu dne 1. října 2009
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Mario SEPI
(1) Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 66.
(2) Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s.35.
(3) Úř. věst. L 288, 6.11.2007.
(4) Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 35, Úř. věst. C 195, 18.8.2006, s. 40 a Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 66.
(5) V odstavci 12 závěrů platformy se žádá rozvoj spolupráce, který by uznal a posílil vzájemnou závislost ústředních a místních orgánů a občanské společnosti.
(6) Rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (2007/162/ES, EURATOM).
(7) Úř. věst. C 204, 9.8.2008.
(8) Vyhodnocením možných finančních nástrojů, jež jsou k dispozici na globální úrovni pro snižování rizika katastrof, se zabývá odstavec 12 závěrů platformy.