23.12.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/84

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress

(KOM(2009) 340 v konečném znění — 2009/0091 (COD))

2009/C 318/16

Hlavní zpravodajka: paní BISCHOFF

Dne 17. července 2009 se Rada, v souladu s článkem 152 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Dne 14. července 2009 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Jednotný trh, výroba a spotřeba přípravou podkladů Výboru na toto téma.

V souladu s článkem 20 Jednacího řádu jmenoval Evropský hospodářský a sociální výbor paní BISCHOFF hlavní zpravodajkou na 456. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 30. září a 1. října 2009 (jednání dne 1. října 2009), a přijal následující stanovisko jednohlasně.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV podtrhuje význam programu Progress pro posílení sociální Evropy, pro vytvoření více lepších pracovních míst, pro zmenšení chudoby a dosažení větší sociální soudržnosti. Vedle Evropského sociálního fondu (ESF) je jedním z hlavních prvků na podporu sociální agendy. Zásadním úkolem programu Progress je navíc poskytovat podporu pro další rozvoj sociálního rozměru.

1.2	EHSV vítá, že jsou všechny síly zaměřeny na zvládání krize a v této souvislosti se zkoumají všechny rozpočtové linie z toho hlediska, jak mohou přispět ke zvládnutí krize a zde především k zajištění zaměstnanosti a k vytváření nových pracovních míst.

1.3

Právě nezaměstnaní a znevýhodněné skupiny potřebují účinnou podporu a poradenství, pokud chtějí začít samostatně podnikat. K tomuto účelu je zde mimo jiné také Evropský sociální fond (ESF). Výbor proto doporučuje přesněji objasnit styčné body mezi Evropským sociálním fondem a facilitou mikrofinancování Progress, aby se zajistilo, že budou vytvořeny nabídky a přístup k úvěrům pro určité cílové skupiny a bude zabráněno duplicitě.

1.4	Jak EHSV uvedl ve svém stanovisku INT/494, podporuje v zásadě myšlenku poskytovat mikroúvěry za výhodných podmínek mikropodnikům v sociální ekonomice pod podmínkou, že zaměstnají nezaměstnané nebo znevýhodněné osoby. Musí se však přesněji definovat, co se pod tím rozumí.

1.5

Výbor však vyjadřuje pochybnosti, zda přesměrování prostředků a jejich s tím spojené krácení o 25 mil. eur ročně nebude mít značný dopad na účinnost a dosah programu Progress v období 2010-2013 i z hlediska dalšího vývoje strategického směřování programu. Od Komise se proto požaduje, aby přesněji objasnila důsledky a prozkoumala možné alternativy. Kromě toho by měly být objasněny možné důsledky na ostatní rozpočtové položky a programy, především ESF a autonomní rozpočtové položky, např. k sociálnímu dialogu.

1.6

Jelikož má Výbor pochybnosti, zda přesměrování rozpočtových prostředků neomezí účinnost programu Progress v oblasti evropské sociální politiky a politiky zaměstnanosti, žádá Komisi, aby doložila, že s prostředky, které mají být přesměrovány, lze dosáhnout cílů programu Progress lépe, než dosud stanoveným postupem. Navíc je nutno ukázat, jak je možno zabezpečit další rozvoj sociální Evropy, a to především v kontextu rozvoje, komunikace a provádění polisabonské strategie po roce 2010.

1.7

Kromě toho Výbor doporučuje přesněji rozčlenit, jak se má dosáhnout účinnějšího provádění programu Progress, strategičtějšího plánování a cílenějších opatření a v kterých oblastech a u kterých opatření je možno dosáhnout úspor, aniž by byly ohroženy cíle a strategické směřování programu ve zbývajícím období jeho trvání.

1.8	Žádá kromě toho o informaci, jaké mají být vytvořeny tržní pobídky, aby bankovnictví skutečně plnilo svou předpokládanou úlohu poskytování úvěrů.

2.   Úvod a shrnutí návrhu Komise

2.1   V návaznosti na své sdělení Urychlit oživení evropské ekonomiky (1), a na výměnu názorů na Summitu o zaměstnanosti dne 7. května 2009 navrhla Komise dne 3. června 2009 ve svém sdělení Společný závazek v oblasti zaměstnanosti (2) různá prioritní opatření, například:

—	lepší využití předpisů o zkrácené pracovní době,

—	lepší předvídání a řízení restrukturalizací,

—	podpora vytváření pracovních míst,

—	podpora mladých lidí.

2.1.1   Jako doporučení bylo uvedeno, že „členské státy by spolu se sociálními partnery a s podporou ESF měly být nápomocny nezaměstnaným a mladým lidem při zahájení jejich vlastního podnikání, a to trvale udržitelným způsobem, např. poskytováním odborné přípravy v oblasti podnikání a kapitálu pro zahájení podnikání.“ (3)

2.1.2   Všechny dostupné rozpočtové linie, především Evropský sociální fond, mají výrazně přispět ke zvládání krize. Finanční pomoc ESF se má zaměřit mj. na podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti, například za účelem zakládání podniků nebo prostřednictvím snižování nákladů na přijímání úvěrů.

2.1.2.1

Ve sdělení navrhuje Komise mimo jiné novou facilitu mikrofinancování na podporu zaměstnanosti, která by otevřela nezaměstnaným nové možnosti a také cestu k zakládání podniků především znevýhodněným skupinám, včetně mladých lidí.

2.1.2.2

Zakladatelé mikropodniků mají být vedle podpory úrokových sazeb poskytované ESF také podporováni prostřednictvím odborného vedení, školení, individuální pomoci a budováním kapacit (4).

2.2   Komise dne 2. července 2009 konečně navrhla novou evropskou facilitu mikrofinancování pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování – Progress (5), s cílem podpořit mikropodniky zakládané nezaměstnanými a znevýhodněnými skupinami a pomáhat při dalším rozvoji sociální ekonomiky. Dále navrhuje, aby byla přesunuta částka 100 milionů EUR ze současného rozpočtu a využívá při tom program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress.

2.3   Program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress (2007–2013) stanoví finanční podporu pro provádění cílů Evropské unie v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí. To zahrnuje i jejich další rozvoj. Progress navíc slouží ke konkrétnímu provádění a vytváření evropské sociální agendy. Cílem programu je též větší podpora zapojení a úsilí členských států při vytváření více lepších pracovních míst a budování solidárnější společnosti (6).

2.3.1

Z prostředků programu Progress je dosud financováno: — analýzy a doporučení v oblasti příslušné politiky, — sledování provádění právních předpisů a politik EU, — podpora výměny strategií různých subjektů, — platformy pro výměnu zkušeností mezi členskými státy.

2.3.2

Podle strategického rámce k tomu připravuje program Progress tyto produkty (7): — další vzdělávání a školení právníků a politických subjektů, — přesné zprávy o kontrole/hodnocení provádění a dopadů právních předpisů a politik EU, — zjištění a šíření osvědčených postupů, — informační a komunikační činnosti, vytváření sítí zainteresovaných stran a pořádání akcí, — vhodné statistické nástroje, metody a ukazatele, — odpovídající politické poradenství, výzkum a analýza, — podpora nevládních organizací a sítí.

2.3.3

Vytvořením programu Progress byly nahrazeny některé dřívější programy Společenství s cílem dosáhnout synergie a jejich sloučením docílit větší transparentnosti a provázanosti.

2.4   V roce 2005 EHSV ve svém stanovisku SOC/188 výslovně přivítal návrh Evropské komise. Uvedl, že Progress je vedle evropského sociálního fondu (ESF) jedním z hlavních prvků na podporu sociální agendy v budoucnosti.

2.4.1

V tomtéž stanovisku však EHSV upomínal, že je třeba dát k dispozici dostatek rozpočtových prostředků pro tento program a vyjádřil pochybnosti, že prostředky navržené Komisí budou stačit. Kromě toho se mělo zajistit, „aby proklamované zjednodušení administrativy přineslo nejen lepší technický programový management, ale také adekvátní, vůči cílovým skupinám příznivé, strukturování obsahu“.

2.4.2

Výbor navíc navrhl kromě podpory příslušných sítí nevládních organizací a EU podporovat také výměnu subjektů občanské společnosti jednotlivých států.

2.5   V rámci interinstitucionální dohody z roku 2006 a na nátlak Evropského parlamentu byly prostředky na program Progress navýšeny o 114 milionů eur. Program tedy započal s celkovým rozpočtem 743 250 000 EUR na období sedmi let (2007-2013) a byl odpovídajícím způsobem zaměřen. Tento rozpočet se má použít na podporu změn nebo modernizaci v pěti oblastech programu Progress: zaměstnanost, sociální začlenění a ochrana, pracovní podmínky, nediskriminace a rovnost mužů a žen.

2.6   Program Progress je k dispozici 27 členským státům EU, kandidátským zemím a zemím ESVO/EHP. Cílovými skupinami jsou členské státy, orgány na místní a regionální úrovni, veřejné pracovní agentury a národní statistické úřady. Možnost zúčastnit se mají také vysoké školy, výzkumné ústavy i sociální partneři a nevládní organizace.

2.6.1

Komise vybere projekty, které mají být finančně podporovány, buď na základě veřejných zakázek nebo výzev k předložení nabídky.

2.7   Komise je toho názoru, že přesměrování části rozpočtových prostředků neohrozí cíle programu Progress.

2.7.1

Částka 100 milionů eur má být přidělena nové evropské facilitě mikrofinancování pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování – Progress, tj. pro zbývající období trvání programu 2010-2013 bude každý rok k dispozici o 25 mil. eur méně (8).

2.7.2

Komise proto navrhuje v článku 17 rozhodnutí č. 1672/2006/ES o zřízení programu Progress nahradit odstavec 1 tímto: — „Finanční krytí pro provádění činností Společenství uvedených v tomto rozhodnutí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví ve výši 643 250 000 EUR.“ (9)

3.   Obecné připomínky

3.1   EHSV vítá, že všechny evropské programy se zkoumají z toho hlediska, jak mohou přispět ke zvládnutí krize a zde především k zajištění zaměstnanosti a k vytváření nových pracovních míst.

3.1.1

Právě nejvíc znevýhodněné skupiny, jako nezaměstnaní, mládež, rodiče samoživitelé, migranti nebo ženy potřebují účinnou pomoc. Nestačí však poskytovat úvěry, mnohem více potřebují předem zvláštní poradenství, kvalifikaci a pomoc, především k sestavení dobrého podnikatelského plánu. Zde by měly být objasněny styčné body s podporou z ESF, i z toho důvodu, aby se posoudila možná rizika i příležitosti podnikatelského záměru.

3.2   V zásadě by se při utváření facility mikrofinancování Progress mělo více rozlišovat podle cílových skupin:

a)	existující mikropodniky v sociálním hospodářství,

b)	individuální žadatelé.

3.3   Jak EHSV uvedl ve svém stanovisku INT/494, podporuje v zásadě myšlenku poskytovat mikroúvěry za výhodných podmínek jednotlivcům a mikropodnikům v sociální ekonomice pod podmínkou, že tím budou zajištěna nebo vytvořena pracovní místa. Výbor má však pochybnosti, zda přesměrování prostředků a jejich krácení s tím spojené nebude mít značný dopad na účinnost a dosah programu Progress  (10). Pochybné je především to, jak má být dostatečně zvládnuta úloha programu Progress poskytovat podporu pro další rozvoj sociální Evropy i s ohledem na polisabonskou strategii. Požaduje se tedy, aby Komise toto co nejrychleji vysvětlila. Nestačí, jak je tomu v hodnocení ex-ante (11), odvodit vhodnost rozpočtových linií především z toho, že peníze se musí reálně vzít z existující rozpočtové položky.

3.3.1

Konečně existují jiné – z části mnohem obsáhlejší – rozpočtové položky a programy, především ESF, který již obsahuje možnost, že členské státy mohou využít tento fond na mikroúvěry, což však dosud nevyužily.

3.3.2

Kromě toho by se měly objasnit možné dopady na autonomní rozpočtové položky, např. co se týče sociálního dialogu.

3.4   Celkově zůstává nejasné, jakou pobídku má bankovnictví k tomu, aby převzalo jemu přisouzený konkrétní úkol poskytování úvěrů. Samotný úbytek prostředků z programu Progress s cílem financovat určité opatření nepředstavuje žádný přínos pro podporu cílů programu. Výbor proto navrhuje, aby Komise navrhla příslušné tržní pobídky, aby na straně poskytovatelů vznikl trh s mikroúvěry pro tyto cílové skupiny.

3.5   Zároveň se požaduje, aby Komise objasnila, zda program pro facilitu mikrofinancování nemůže být financován z jiných rozpočtových prostředků příp. programů. Pouze pak by bylo možné hovořit o vynaložení dodatečných prostředků na podporu zaměstnanosti a sociálního začleňování. Evropa bude v důsledku krize čelit velkým výzvám: zvládnout rostoucí nezaměstnanost, klesající daňové příjmy a vysoké rozpočtové schodky. K tomu musí významně přispět také Progress. Proto se musí zajistit, aby mu byly poskytnuty dostatečné prostředky.

3.6   Pokud bude nová facilita mikrofinancování financována z prostředků programu Progress, bylo by nutno konkrétně rozepsat, které záměry příp. produkty mají být vypuštěny příp. zredukovány, pokud bude v rozpočtu programu Progress ročně o 25 mil. eur méně. Krácení, které by přepočítáno na celou dobu trvání (2007-2013) činilo o něco více než 13 %, ve skutečnosti ale činí mnohem vyšší podíl, neboť oněch 100 mil. eur bylo vzato a přesměrováno ze zbývajícího rozpočtu na 2010-2013, a nesmí vést k tomu, že např. podpora pro evropské sítě nevládních organizací, které jsou financované z programu Progress, bude stejně tak krácena. Ukazatelem výkonnosti programu Progresu je podobně jako u strategického rámce programu Progress objem finančních prostředků poskytnutých nevládním organizacím a sítím.

3.6.1

Ve strategickém rámci na rok 2009 se zdůrazňuje, že je ochota zvýšit investice v této oblasti, zvýšit kapacitu vnitrostátních a evropských sítí, zapojit je do procesu rozhodování a provádění politik na úrovni EU i jednotlivých států a ovlivňovat je (12).

3.7   Současně Výbor poukazuje na to, že by v žádném případě nebylo žádoucí krátit financování opatření v oblasti vzájemného učení (Mutual Learning/Peer-Reviews), která jsou důležitou součástí otevřené metody koordinace. Tato opatření by se měla rozšířit, aby bylo možno lépe podporovat zvládání krize v členských státech i s intenzivnějším zapojením sociálních partnerů a příslušných nevládních organizací.

3.8   Výbor je přesvědčen, že plošné krácení jednotlivých oblastí programu Progress by vážně ohrozilo jeho cíle a účinnost. Pokud má být nová facilita mikrofinancování zřízena z prostředků programu Progress, doporučuje Výbor svolat výbor pro program Progress a za účasti občanské společnosti koncept krácení prostředků prodiskutovat.

3.9   Ve zbývajícím období programu Progress jde také o to, dohodnout novou polisabonskou strategii, informovat o ní a provádět ji a přitom zapojit všechny zainteresované strany. To bude vyžadovat velkou podporu, ze značné části financovanou z prostředků programu Progress. V ročním pracovním plánu programu Progress na rok 2009 jsou k tomu již stanovena opatření. Od roku 2010 by se na to mělo vynaložit více prostředků z programu Progress.

---

(1)  KOM(2009) 114 ze dne 4. března 2009.

(2)  KOM(2009) 257.

(3)  KOM(2009) 257, s. 7.

(4)  Viz tamtéž, s. 14.

(5)  KOM(2009) 333 a KOM(2009) 340.

(6)  Viz Evropská komise: Zajistit, aby Progress přinesl výsledky – Strategický rámec pro provádění programu Progress, programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu (2007-2013), s. 5.

(7)  Viz tamtéž, s. 9.

(8)  Na konci roku 2009 bude podle aktualizovaného finančního výkazu Komise vyčerpáno více než 280 mil. eur z celkového rozpočtu ve výši 745 mil. eur, to znamená, že ze zbývající sumy pak bude odečteno, příp. převedeno, 100 mil. eur.

(9)  KOM(2009) 340.

(10)  V ex-ante hodnocení svého návrhu Komise uvádí, že je sice žádoucí vynaložit na nové nástroje mikrofinancování více než 100 mil. eur, avšak převedení prostředků vyšší než 100 mil. eur by mělo negativní dopad na cíle a priority programu Progress. Chybí však odůvodnění, proč je tomu tak teprve v případě, že částka převyšuje 100 mil. eur.

(11)  „The only realistic possibility would therefore be to reallocate funding from an existing budget line. The PROGRESS budget line seems to be the most appropriate in this begard“. SEK (2009) 907, s. 12.

(12)  Viz Evropská komise: Zajistit, aby Progress přinesl výsledky – Strategický rámec pro provádění programu Progress, programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu (2007-2013), s. 18.

---