23.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/6

1.1

EHSV podporuje cíle obsažené ve čtyřech pilířích strategie pro oblast Baltského moře, a sice učinit tento region prosperujícím, bezpečným, environmentálně udržitelným a atraktivním a přístupným místem.

1.2

EHSV uznává rozsáhlý konzultační proces, který předcházel dokončení této strategie, a úlohu, kterou hrají v tomto procesu sociální partneři a zúčastněné strany. EHSV znovu zdůrazňuje klíčovou úlohu organizované občanské společnosti při provádění strategie pro oblast Baltského moře a znovu potvrzuje svou podporu vytvoření fóra občanské společnosti v oblasti Baltského moře, jež by pomohlo zapojit občanskou společnost do vývoje této strategie.

1.3

EHSV vítá akční plán pro strategii, který obsahuje 15 prioritních činností, přičemž za provádění všech těchto činností ponesou odpovědnost členské státy v oblasti Baltského moře.

1.4

Strategie pro oblast Baltského moře má své silné i slabé stránky. Její hlavní silnou stránkou je její rozsáhlost v plánovaném pokrytí a skutečnost, že bude pravidelně revidována Komisí a Evropskou radou. Její slabina vychází z její složitosti a z problémů řízení, pokud jde o její provádění. Strategie souvisí s působností 21 generálních ředitelství a pokrývá 8 členských států a Rusko. Vzhledem ke 4 pilířům, 15 prioritním činnostem a řadě horizontálních činností představuje jádro strategie složitou „proměnnou geometrii“, která může znemožnit realizaci této strategie. EHSV se domnívá, že je třeba vynaložit veškeré úsilí na zjednodušení mechanismů řízení pro provádění této strategie.

1.5

EHSV hraje důležitou roli při zajišťování ducha spolupráce během rozvoje a provádění strategie. Vytvoření fóra občanské společnosti v oblasti Baltského moře směřuje k tomu, že bude organizovaná občanská společnost zapojena do budoucího vývoje této strategie.

1.6

Strategie pro oblast Baltského moře představuje velkou výzvu pro EHSV obecně a pro členy Výboru, kteří pocházejí z oblasti Baltského moře, především. Zavazuje je k převzetí iniciativy při zastupování organizované občanské společnosti ve vývoji strategie prostřednictvím činnosti fóra občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že strategie pro oblast Baltského moře bude v činnosti několik let, existuje pádný důvod pro vytvoření stálé skupiny v rámci EHSV, aby bylo zajištěno, že se Výbor bude moci efektivně zapojit do toho, co se může stát vzorem pro spolupráci makroregionů v Evropské unii.

2.1

V posledních letech problematika spolupráce makroregionů narostla na významu. V rámci EU nyní panuje názor, že makroregiony mají potenciál, aby významně přispěly k politice soudržnosti a k dosažení srovnatelné úrovně rozvoje v členských státech. Evropa již využívá některých forem spolupráce makroregionů. Např. Visegrádská skupina, která zahrnuje Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, představuje úsilí zemí střední Evropy spolupracovat v některých oblastech společného zájmu v duchu evropské integrace. (1) V roce 2008 na pařížském summitu věnovanému oblasti Středomoří bylo znovu zahájeno evropsko-středomořské partnerství, jež bylo dříve známo jako barcelonský proces. Toto partnerství zahrnuje všech 27 členských států Evropské unie spolu s 16 partnerskými zeměmi v jižním Středomoří a na Středním východě a jeho cílem je řešit společné problémy, jako jsou např. znečištění moří a námořní bezpečnost, energetické otázky a rozvoj podnikání. (2)

2.2

V listopadu 2006 přijal Evropský parlament usnesení k přípravě strategie pro oblast Baltského moře. Tato strategie pro určený makroregion Baltského moře byla přijata Komisí dne 10. června 2009 a předložena Evropské radě dne 19. června 2009. Švédské předsednictví ji předloží k další diskusi ještě před tím, než bude přijata Radou na konci října 2009. Toto průzkumné stanovisko bylo vyžádáno švédským předsednictvím, jelikož daná problematika představuje důležitou část jeho pracovního programu. Účelem tohoto stanoviska je posoudit navrhovanou strategii pro oblast Baltského moře, její přípravu, strukturu a její akční plán z pohledu organizované občanské společnosti. Toto stanovisko vychází z analýzy stanovené v nedávno přijatém stanovisku EHSV k tématu Oblast Baltského moře – úloha organizované občanské společnosti při zlepšování regionální spolupráce a stanovování regionální strategie (3).

2.3

Žádost o vypracování strategie pro oblast Baltského moře vychází ze skutečnosti, že je třeba dosáhnout větší a efektivnější koordinace mezi Evropskou komisí, členskými státy, regiony, místními orgány a dalšími zúčastněnými stranami, aby se efektivněji využívalo programů a politik. Baltské moře je jednou z nejrušnějších a nejvíce přetížených mořských oblastí na světě, jak je patrné z mapy zachycující každodenní lodní dopravu (tato mapa se nachází v příloze tohoto stanoviska). Oblast Baltského moře zahrnuje osm členských států, které se nacházejí v úmoří Baltského moře (Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva), a také Rusko. V době, kdy Evropská rada požádala Komisi o vypracování této strategie, rozhodla, že otázky vnějších vztahů této strategie by měly být navázány na existující rámec Severní dimenze (4). EHSV podporuje posun k vytvoření makroregionální rozvojové strategie, jež by zahrnovala všechny státy v oblasti Baltského moře.

2.4

Proces, který vedl k vypracování této strategie, je bezprecedentní. Komise je toho názoru, že pokud bude strategie pro oblast Baltského moře realizovatelná v Baltské oblasti, bude možné použít podobný přístup také pro jiné makroregiony, jako např. Podunají (5), Alpy či Středomoří.

V průběhu roku 2008 Komise provedla rozsáhlé konzultace. Tyto konzultativní konference proběhly na různých místech v rámci makroregionu a kulminovaly v únoru 2009 v Rostocku. Byly tematicky zaměřeny na čtyři pilíře, na kterých je vybudována strategie pro oblast Baltského moře s cílem učinit oblast Baltského moře:

2.5

Tato strategie je doplněna akčním plánem, který obsahuje 15 prioritních oblastí v rámci těchto čtyř pilířů. Každá prioritní oblast bude koordinována členským státem v oblasti Baltského moře a očekává se, že tyto státy budou spolupracovat se všemi relevantními zúčastněnými stranami na jejím provádění (6).

2.6

Strategie pro oblast Baltského moře a její navrhované činnosti mají být financovány ze stávajících finančních prostředků, konkrétně ze strukturálních fondů EU (55 mld. EUR pro období 2007–2013), z prostředků každého státu oblasti Baltského moře, nevládních organizací, soukromých zdrojů a také ze zdrojů finančních institucí, jakou jsou EIB, NIB a Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

2.7

Kromě čtyř pilířů tato strategie také obsahuje horizontální činnosti určené na rozvoj územní soudržnosti. Tyto činnosti zahrnují:

3.6.1

Mezitím by však tato strategie měla využít příležitostí, jež poskytují stávající evropské iniciativy, jako např. Společné plánování ve výzkumu, jež získalo značnou podporu ze strany EHSV. Tato iniciativa bude příspěvkem k doporučení Komise, jež je součástí strategie pro oblast Baltského moře, konkrétně plné využití potenciálu oblasti Baltského moře ve výzkumu a inovacích, aby se tato oblast stala prosperujícím místem.

4.1

EHSV již předložil návrh na vytvoření „fóra občanské společnosti v oblasti Baltského moře“ a oznámil, že je připraven zahájit přípravné práce na tomto fóru (10). Toto fórum by mělo fungovat paralelně se strategií a mělo by přispívat k přezkumu strategie každé dva roky. Úspěch konzultačních konferencí, který vedl k přípravě této strategie, dodal větší závažnost potřebě průběžné veřejné diskuse a zvyšování povědomí o provádění strategie.

4.2

EHSV společně s hospodářskými a sociálními radami členských států v oblasti Baltského moře hrají důležitou roli při zajišťování atmosféry vzájemné spolupráce během provádění strategie. Za účelem posílení institucionálního rozvoje a participativních struktur občanské společnosti, zejména v nových členských státech a v sousedících státech, např. v Rusku, by mohlo být prospěšné vytvořit přeshraniční vztahy a spolupráci mezi sesterskými organizacemi, jako jsou např. odborové svazy, sdružení spotřebitelů, komunitní a dobrovolnické organizace. Především členové EHSV z osmi členských států v oblasti Baltského moře by měli rozvíjet úlohu poslů, prostředníků a zpravodajů, aby si Výbor mohl zachovat podrobné informace o pokroku, úspěších a výzvách strategie, a mohl by tudíž podporovat dosažení jejích cílů.

4.3

EHSV vítá skutečný pokus, který byl učiněn ve strategii pro oblast Baltského moře, pokud jde o rozvoj integrovaného přístupu ke spolupráci makroregionů. Výbor je již delší dobu zastáncem tohoto přístupu, podobně jako Evropský parlament.

4.4

EHSV podporuje široký přístup k provádění, který je obhajován ve strategii, jehož prostřednictvím budou mít členské státy přední pozici při koordinaci provádění 15 prioritních oblastí a souvisejících stěžejních projektů.

4.5

Dalo by se říci, že strategie pro oblast Baltského moře představuje důležitou zkoušku úlohy EHSV. Je pro Výbor výzvou, aby se stal nedílnou součástí vývoje strategie, navzdory vážným potížím s řízením, jež byly popsány výše v tomto stanovisku. Představuje výzvu zejména pro ty členy EHSV, kteří pocházejí z 8 členských států v oblasti Baltského moře, na něž se tato strategie vztahuje. Ty zavazuje k převzetí iniciativy při zastupování organizované občanské společnosti v průběžném provádění strategie prostřednictvím činnosti fóra občanské společnosti v oblasti Baltského moře. Vzhledem k tomu, že strategie bude pravděpodobně v činnosti po dobu mnoha následujících let, existuje pádný důvod, aby bylo v rámci EHSV vytvořeno ad hoc Středisko pro sledování oblasti Baltského moře či studijní skupina, aby se všichni členové EHSV mohli účinně zapojit do toho, co se jistě stane vzorem pro spolupráci makroregionů v Unii.