8.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 185/87

1.1

EHSV souhlasí s předmětem sdělení. K posílení sociálního rozměru Lisabonské strategie dojde, pokud členské státy prostřednictvím nového rámce propůjčí větší politickou váhu cíli modernizace a zlepšení sociální ochrany. Sociální rozměr je nezbytný k tomu, aby bylo možné čelit výzvám vyplývajícím z globalizace a stárnutí populace. Různé cíle Lisabonské strategie, zvláště udržitelný hospodářský růst, větší počet lepších pracovních míst a větší sociální soudržnost, musí být posilovány a podporovány stejnou měrou.

1.2

Komise potřebuje zahájit dialog s členskými státy, aby zvýšila povědomí o příslušných sociálních politikách.

1.3

Ačkoli EHSV iniciativu vítá, rád by poukázal na to, že je třeba přihlížet ke konkrétním rysům všech tří jednotlivých dílčích oblastí, jejich odlišným fázím vývoje, ale i k rozdílům mezi členskými státy.

1.4

Jedním ze tří přesahujících cílů je „posílit správu, transparentnost a zapojení zainteresovaných stran do navrhování, provádění a monitorování politiky.“ Sociální partneři a jiné klíčové subjekty organizované občanské společnosti se musejí mnohem více zapojit do všech klíčových aspektů procesu.

1.5

Nový rámec a jeho cíle jsou pro členské státy dobrou příležitostí, jak zdůraznit sociální rozměr ve svých národních programech reforem při stanovování a provádění konkrétních národních priorit.

1.6

EHSV by měl v rámci probíhajících činností monitorovat nový rámec otevřené koordinace a před jarním summitem v roce 2007 podat zprávu o pokroku.

2.1

Komise navrhuje zjednodušenou otevřenou metodu koordinace sociální ochrany a sociálního začlenění v souladu se svými prvními plány z roku 2003. Jsou stanoveny přesahující společné cíle, které jsou doplněny konkrétními cíli pro každou z následujících tří dílčích oblastí:

2.2

Cílem návrhu je definice nového rámce, jenž by z otevřené metody koordinace učinil silnější a viditelnější proces, který je lépe integrován do Lisabonské strategie. Je třeba zlepšit postupy a systém práce (zapojení subjektů, správu, časový plán, podávání zpráv, hodnocení, výměnu osvědčených postupů, vzájemné učení, informace). Nový rámec se vztahuje na tříleté období (2005-2008).

2.3

Členské státy musejí do září 2006 na základě společných cílů předložit národní strategie sociální ochrany a sociálního začlenění, aby mohly být zařazeny do národních programů reforem, které by měly být hotovy 15. října 2006.

3.1

Aby mohl Výbor plnit svou poradní funkci, měl být návrh zveřejněn do 22. prosince 2005. Toto zpoždění znemožnilo Výboru řádně přispět k příslušným schůzím ministrů a k jarnímu summitu v březnu 2006.

3.1.1

EHSV již konstatoval a kritizoval krátké lhůty pro konzultace u jiných důležitých otázek, jako například u návrhu Komise k tématu integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (1).

Výbor zdůrazňuje, že při předkládání důležitých návrhů, které jsou součástí revidované Lisabonské strategie, musí být dodržena kvalita postupu konzultací.

3.2

V každém případě vzhledem k tomu, že se návrh opírá o tříletý cyklus, může toto stanovisko přispět k provádění a monitorování nového rámce členskými státy a Komisí.

3.3

EHSV nedávno vyjádřil svůj názor na správu Lisabonské strategie a zároveň komentoval provádění otevřené metody koordinace (2). V roce 2003 Výbor přijal stanovisko k prvnímu návrhu Komise na zefektivnění (3). Toto stanovisko se zabývalo úvahami Výboru o využití otevřené metody komunikace v souvislosti s důchody a zdravotní péčí (4). EHSV v současné době rovněž připravuje stanoviska k dalším souvisejícím tématům (5).

3.4

K naší lítosti jen několik národních programů reforem předložených v říjnu 2005 obsahovalo prvky sociální ochrany a sociálního začlenění. Příslušné zainteresované strany nyní musejí navrhnout a provádět národní strategie a programy reforem, aby tak zajistily zohlednění sociálního rozměru. Toto stanovisko by mělo být považováno za příspěvek k tomuto procesu.

3.5

EHSV souhlasí s předmětem sdělení. K posílení sociálního rozměru Lisabonské strategie dojde, pokud členské státy prostřednictvím nového rámce propůjčí větší politickou váhu cíli modernizace a zlepšení sociální ochrany. Sociální rozměr je nezbytný k tomu, aby bylo možné čelit výzvám vyplývajícím z globalizace a stárnutí populace. Různé cíle Lisabonské strategie, zvláště udržitelný hospodářský růst, větší počet lepších pracovních míst a větší sociální soudržnost, musí být posilovány a podporovány stejnou měrou.

3.6

Vzhledem k této skutečnosti a k trvale znepokojivé sociální situaci v Evropské unii EHSV naléhá na Evropskou komisi a členské státy, aby občanům vyslaly jasné pozitivní poselství týkající se zvýšeného úsilí o zdůraznění sociálního rozměru jako třetího pilíře Lisabonské strategie.

3.7

EHSV uznává, že politiky sociální ochrany jsou převážně v pravomoci členských států. Komise však potřebuje zahájit dialog s členskými státy, aby zvýšila povědomí o příslušných sociálních politikách. EHSV naléhá na členské státy, aby převzaly politickou odpovědnost a čelily budoucím výzvám. Výbor zdůrazňuje, že dosažení evropských cílů stanovených v novém rámci bude záviset na odhodlání a schopnosti každého členského státu plnit své závazky na podporu sociálního pokroku v rámci modernizace a procesu vedoucího k finanční udržitelnosti sociální ochrany.

3.8

Je třeba plně využít nutného pozitivního vzájemného působení mezi hospodářskou politikou, strategiemi zaměstnanosti a sociální ochrany. Ambiciózní sociální politiky založené na solidaritě by měly být považovány za produktivní faktor, jenž má příznivý vliv na růst a zaměstnanost (6). Udržitelnost sociálních politik zároveň závisí na hospodářském růstu podporovaném lepší evropskou koordinací hospodářských politik.

3.9

Ačkoli EHSV iniciativu vítá, rád by poukázal na to, že při spojení dílčích oblastí, jež jsou ve výrazně odlišných fázích vývoje, je třeba dále přihlížet ke konkrétním rysům všech tří jednotlivých dílčích oblastí, odlišným fázím vývoje, ale i k rozdílům mezi členskými státy.

Je nutné se zabývat rozdíly v kvalitě evropských nástrojů pro koordinaci národních politik. Zatímco v oblasti sociálního začlenění jsou konkrétní hlavní směry a cíle – společně s hlavními směry evropské politiky zaměstnanosti – smysluplné, v oblasti důchodů a zdraví je evropská koordinace stále do značné míry omezena na dohody o obecných kvalitativních cílech.

3.10

Při vývoji a provádění tří různých dílčích oblastí by však členské státy měly plně využít synergických účinků mezi nimi, protože se v mnoha případech překrývají. Opatření, které se učiní v jedné dílčí oblasti, může mít přímý vliv na ostatní dílčí oblasti. Pro členské státy je rovněž důležité překlenout propast mezi politickou vůlí a skutečným prováděním.

4.1

Jedním ze tří přesahujících cílů je „posílit správu, transparentnost a zapojení zainteresovaných stran do navrhování, provádění a monitorování politiky.“

Sociální partneři a jiné klíčové subjekty organizované občanské společnosti se zapojují stále příliš málo. Využití otevřené metody komunikace v různých odvětvích nepřineslo očekávané výsledky, neboť členské státy se neidentifikovaly s dohodnutými cíli a činnostmi. Podobně několik národních akčních plánů vykazuje nedostatky, zejména co se týče vytvoření jasných národních cílů a strategií a aktivní účasti všech příslušných subjektů. Národní plány pro oblast zaměstnanosti, sociálního začlenění a jiné byly místo toho zčásti upraveny na byrokratické zprávy o činnosti.

4.2

EHSV je přesvědčen, že větší zapojení organizované občanské společnosti do všech fází procesu zvýší kvalitu národních akčních plánů. To zajistí, že zájmy a přání občanů budou v plánech zohledněny.

4.3

Komise právem prohlašuje, že otevřená metoda koordinace může podpořit zapojení do vytváření sociální politiky. Se sociálními partnery a dalšími příslušnými zainteresovanými stranami občanské společnosti je třeba se dohodnout na konsenzu, co se týče reforem k dosažení modernizace sociální ochrany s finanční udržitelností. EHSV se vyslovuje pro rozsáhlé zapojení subjektů ve všech fázích; od utváření politiky až k provádění a hodnocení. Participační rozhodování nezprošťuje volené zákonodárce jejich odpovědnosti s ohledem na podporu sociálního pokroku a vysoké úrovně sociální ochrany.

4.4

EHSV uznává, že otevřená metoda koordinace postupovala odlišně ve všech třech dílčích oblastech, na které se nový rámec vztahuje. Otevřená metoda koordinace byla v oblasti sociálního začlenění více participační než v oblasti důchodů, ale stále to nebylo postačující. Zapojení sociálních partnerů a dalších klíčových subjektů do strategie týkající se důchodů bylo velmi omezené. Navzdory naléhavé potřebě zlepšit otevřenou metodu koordinace v oblasti sociálního začlenění EHSV velmi zdůrazňuje názor Komise, co se týče potřeby většího zapojení zainteresovaných stran do zbývajících dvou dílčích oblastí.

4.5

Na rozdíl od omezeného zapojení subjektů do otevřené metody koordinace v oblasti důchodů EHSV poukázal na mnohem vyšší míru zapojení zainteresovaných stran do evropských legislativních činností, pokud jde o systém doplňkových zaměstnaneckých důchodů. Tento protiklad odhaluje potřebu zvýšit atraktivitu a zajímavost otevřené metody koordinace pro všechny zainteresované subjekty.

4.6

EHSV navrhuje, aby Výbor pro sociální ochranu organizoval pravidelnější a rozsáhlejší setkání se zástupci sociálních partnerů a jiných příslušných organizací občanské společnosti evropské úrovně i úrovně členských států. EHSV se rovněž domnívá, že představitelé vlády ve Výboru pro sociální ochranu mají velkou odpovědnost za organizaci setkání a účast při konzultacích se sociálními partnery a dalšími příslušnými zainteresovanými stranami občanské společnosti ve vlastních zemích.

4.7

EHSV by v rámci probíhajících činností týkajících se provádění Lisabonské strategie (7) měl zapojit sociální partnery a příslušné organizace občanské společnosti, jakož i hospodářské a sociální rady, pokud existují, do monitorování nového rámce otevřené koordinace a do podávání zpráv o pokroku před jarním summitem v roce 2007. Výbor by se měl zaměřit zejména na správu a oblasti, kde se skutečné zapojení subjektů do navrhování a provádění národních priorit projevilo jako úspěšné.

5.1

Nový rámec a jeho cíle jsou pro členské státy dobrou příležitostí, jak zdůraznit sociální rozměr ve svých národních programech reforem při stanovování a provádění konkrétních národních priorit, jež jsou spjaty s celkovými lisabonskými cíli, a plně dodržet zásadu subsidiarity. EHSV však nabádá členské státy, aby plně využívaly obecných pokynů připravovaných Evropskou komisí (12).

5.2

V rámci dílčí oblasti sociálního začlenění „odstranění chudoby a sociálního vyloučení“ členské státy v průběhu roku 2006 sestaví nové národní akční plány sociálního začlenění.

5.2.1

EHSV se domnívá, že je nutné učinit konkrétní kroky, co se týče prioritních aktivit definovaných v březnu 2005 Radou pro zaměstnanost a sociální věci. EHSV připomíná cíl EU, aby členské státy učinily rozhodující kroky k odstranění chudoby do roku 2010 (13). EHSV dále zdůrazňuje, že politiky pro boj proti sociálnímu vyloučení jsou důležité z hlediska potřeby čelit demografickým výzvám.

5.2.2

EHSV považuje za zvláště důležité soustředit se na následující oblasti:

5.3

V rámci dílčí oblasti důchodů: „přiměřené a udržitelné důchody“, národní strategie pro důchody byly předloženy v loňském roce. V roce 2006 se předpokládá už jen doladění.

5.3.1

Prioritní otázky by mohly zahrnovat:

5.4

V rámci dílčí oblasti zdravotní a dlouhodobé péče: „přístupná udržitelná zdravotní a dlouhodobá péče vysoké kvality“, členské státy poprvé sestaví národní plány.

5.4.1

EHSV by rád zdůraznil, že pečovatelské služby vysoké kvality odpovídající přísným technickým normám by měly být přístupné pro všechny. Pro dosažení finančně udržitelné zdravotní a dlouhodobé péče jsou aktivity týkající se prevence nesmírně důležité.

5.4.2

Prioritní otázky v nových národních akčních plánech by mohly zahrnovat: