Spalování odpadů

Evropská unie zavádí opatření, jejichž cílem je předcházet negativním účinkům spalování a spoluspalování odpadu na znečišťování ovzduší, vody a půdy, a z toho vyplývající ohrožení lidského zdraví, nebo tyto účinky podle možností omezit. Tato opatření ukládají zejména povinnost získat povolení provozovat spalovací nebo spoluspalovací zařízení a stanovují mezní hodnoty emisí pro některé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší a vody.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Spalováním nebezpečných odpadů a odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné mohou vznikat emise znečišťující ovzduší, vodu a půdu, mající škodlivé účinky na lidské zdraví. Evropská unie (EU) ve snaze omezit tato rizika stanovuje provozní podmínky a striktní technické požadavky na zařízení na spalování * a spoluspalování * odpadu.

Zařízení

Tato směrnice se vztahuje nejenom na zařízení určená ke spalování pevných nebo tekutých odpadů, ale také na zařízení určená ke spoluspalování odpadů.

Z oblasti působnosti této směrnice jsou však vyňata pokusná zařízení využívaná k výzkumu, vývoji a zkoušení s cílem zlepšit proces spalování, která zpracují méně než 50 tun odpadu ročně, a zařízení, kde jsou zpracovávány pouze následující odpady:

• rostlinný odpad ze zemědělství a lesnictví;
• rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud je vznikající teplo využíváno;
• vláknitý rostlinný odpad z výroby prvotní buničiny a z výroby papíru z buničiny, pokud je spoluspalován v místě vzniku a pokud je vznikající teplo využíváno;
• některé odpadní dřevo;
• odpadní korek;
• radioaktivní odpad;
• těla uhynulých zvířat;
• odpad vznikající při průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu z námořních zařízení.

Povolení

Každé spalovací nebo spoluspalovací zařízení musí získat povolení k provozování své činnosti. Toto povolení vydává příslušný orgán při dodržení podmínek definovaných v této směrnici. Povolení uvádí kategorie odpadů, které lze spalovat, obsahuje údaj o celkové kapacitě zařízení pro spalování nebo spoluspalování odpadu a specifikuje postupy odběru vzorků a měření pro splnění povinností uložených vzhledem k pravidelným měřením všech látek znečišťujících ovzduší a vodu.

Dodávka a příjem odpadu

Provozovatel spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení musí učinit všechna opatření týkající se dodávky a příjmu odpadu s cílem předcházení nebo maximálního omezování negativních účinků na životní prostředí a přímých ohrožení lidského zdraví.

Před přijetím nebezpečného odpadu do spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení musí mít provozovatel dostupné administrativní údaje o procesu vzniku odpadu, informace o fyzikálním a chemickém složení odpadu a o rizicích vyplývajících z nakládání s tímto odpadem.

Provozní podmínky

Aby se zaručilo úplné spálení odpadu, stanoví směrnice, že všechna spalovací zařízení musí udržovat plyn vznikající při procesu spalování a spoluspalování při minimální teplotě 850 °C na dobu nejméně dvou sekund. Pokud je spalován nebezpečný odpad s obsahem halogenovaných organických látek (vyjádřených jako chlor) vyšším než 1 %, musí tato teplota dosáhnout 1 100 °C na dobu nejméně dvou sekund.

Veškeré teplo vznikající při spalování nebo spoluspalování musí být využito v co největší míře.

Mezní hodnoty emisí do ovzduší

Mezní hodnoty emisí do ovzduší pro spalovací zařízení jsou stanoveny v příloze V směrnice. Týkají se těžkých kovů, dioxinů a furanů, oxidu uhelnatého (CO), prachu, celkového organického uhlíku (TOC), kyseliny chlorovodíkové (HCl), kyseliny fluorovodíkové (HF), oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NO a NO2).

Stanovení mezních hodnot emisí do ovzduší pro spoluspalovací zařízení je uvedeno v příloze II. Taktéž se zde uvádějí zvláštní ustanovení pro spoluspalování odpadů v cementářských pecích.

Vypouštění odpadních vod z procesů čištění spalin

Spalovací a spoluspalovací zařízení musí mít povolení, které jim umožňuje vypouštět odpadní vody z čištění spalin. Povolení musí zaručit, že budou dodrženy mezní hodnoty emisí stanovené v příloze IV směrnice.

Zbytky

Zbytky vznikající z provozu spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení musí být minimalizovány a v co možná nejširší míře recyklovány. Při přepravě suchých zbytků musí být přijata taková opatření, aby nedošlo k rozšíření těchto zbytků do prostředí. Musí být provedeny potřebné zkoušky k zjištění fyzikálních a chemických charakteristik a znečišťujícího potenciálu různých zbytků ze spalování.

Kontrola a monitorování

Směrnice ukládá povinnost zavést měřicí systémy umožňující kontrolu provozních parametrů a vznikajících emisí. Emise do ovzduší a vody se měří soustavně nebo periodicky v souladu s článkem 11 a přílohou III směrnice.

Přístup k informacím a účast veřejnosti

Žádosti o nová povolení pro spalovací a spoluspalovací zařízení musí být zpřístupněny veřejnosti, aby k nim mohla vznášet připomínky před tím, než příslušný orgán vydá rozhodnutí.

Pro zařízení se jmenovitou kapacitou dvě a více tun za hodinu musí být veřejnosti zpřístupněny rovněž výroční zprávy, poskytované provozovateli těchto zařízení příslušným orgánům, o funkci a monitorování zařízení. Veřejnosti musí být zpřístupněn seznam zařízení se jmenovitou kapacitou menší než dvě tuny za hodinu, který musí být sestaven příslušným orgánem.

Prováděcí zprávy

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2008 zprávu o zkušenostech s prováděním této směrnice, o pokroku dosaženém v postupech omezování emisí a o zkušenostech v oblasti nakládání s odpady. Tato zpráva byla zahrnuta do sdělení KOM(2007) 843 v konečném znění.

Budou vypracovány i další zprávy o provádění této směrnice.

Sankce

Členské státy stanoví sankce použitelné při porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice.

Kontext

Tato směrnice začlení do stávajících právních předpisů technický pokrok v oblasti kontroly emisí ze spalování a zajistí plnění mezinárodních závazků na snižování znečištění, které Společenství přijalo, zejména těch, které se týkají stanovení mezních hodnot emisí dioxinů, rtuti a prachu vznikajících při spalování odpadů. Směrnice je založena na integrovaném přístupu: k mezním hodnotám emisí do ovzduší se přidávají mezní hodnoty emisí do vody.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334 ze dne 17.12.2010)

Rozhodnutí Komise 2006/329/ES ze dne 20. února 2006, kterým se stanoví dotazník pro podávání zpráv o provádění směrnice 2000/76/ES o spalování odpadu (Úř. věst. L 121 ze dne 6.5.2006)

See also

• Integrovaná prevence a omezování znečištění (směrnice IPPC)
• Rámcová směrnice o odpadech

Poslední aktualizace: 27.10.2011