EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01975L0439-19911223
Council Directive of 16 June 1975 on the disposal of waste oils (75/439/EEC)
Consolidated text: Council Directive of 16 June 1975 on the disposal of waste oils (75/439/EEC)
Council Directive of 16 June 1975 on the disposal of waste oils (75/439/EEC)
1975L0439 — CS — 23.12.1991 — 001.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE RADY ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, p.23) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 42 |
43 |
12.2.1987 |
||
|
L 377 |
48 |
31.12.1991 |
||
SMĚRNICE RADY
ze dne 16. června 1975
o nakládání s odpadními oleji
(75/439/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 100 a 235 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ustanoveními o nakládání s odpadními oleji, která se v různých členských státech již uplatňují nebo se připravují, mohou způsobit nerovné podmínky hospodářské soutěže, a tím může být přímo ovlivněno fungování společného trhu; je tudíž nezbytné sblížit v souladu s článkem 100 Smlouvy právní předpisy v této oblasti;
vzhledem k tomu, že se zdá, že toto sbližování právních předpisů musí být doprovázeno akcí Společenství, aby mohlo být jednoho z cílů Společenství v oblasti ochrany životního prostředí dosaženo rozsáhlejším nařízením; že by měla být za tímto účelem stanovena určitá konkrétní ustanovení; že by se měla uplatňovat ustanovení článku 235 Smlouvy, jelikož Smlouva nestanoví pravomoci požadované k tomuto účelu;
vzhledem k tomu, že jedním ze základních cílů všech ustanovení o nakládání s odpadními oleji by měla být ochrana životního prostředí před škodlivými účinky způsobenými vypouštěním, uložením nebo úpravou těchto olejů;
vzhledem k tomu, že recyklace odpadních olejů může přispívat k politice zásobování palivy;
vzhledem k tomu, že akční program Evropských společenství pro životní prostředí ( 3 ) podtrhuje význam problémů nakládání s odpadními oleji bez škodlivých účinků na životní prostředí;
vzhledem k tomu, že se ve Společenství zvýšilo množství odpadních olejů a zejména emulzí;
vzhledem k tomu, že by se na všechny výrobky, včetně výrobků, které jsou z oleje složeny pouze částečně, měl uplatňovat účinný a vnitřně propojený systém úpravy odpadních olejů, který nevytvoří ani překážky pro vnitřní trh v rámci Společenství, ani neovlivní hospodářskou soutěž, a tento systém by měl stanovit jejich bezpečnou úpravu za hospodářsky uspokojivých podmínek;
vzhledem k tomu, že takový systém by měl regulovat úpravu, vypouštění, ukládání a sběr odpadních olejů a stanovit systém vydávání povolení podnikům, které takové oleje sbírají a nakládají s nimi, povinný sběr takových olejů nebo nakládání s nimi v určitých případech a vhodné kontrolní postupy;
vzhledem k tomu, že v případech, kdy určité podniky jsou povinny sbírat odpadní oleje nebo s nimi nakládat, by měly být možné náhrady té části jejich nákladů, která se sběrem olejů nebo nakládáním s nimi souvisí a která není kryta jejich ziskem, a že tyto náhrady mohou být financovány mimo jiné příspěvky na prvotní nebo regenerované oleje,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Pro účely této směrnice se:
— „odpadními oleji“ rozumějí:
— mazací nebo průmyslové oleje na minerálním základě, které přestaly být vhodné pro původně určené používání, a zejména upotřebené oleje pro spalovací motory a pro převodovky, a také minerální mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje;
— „nakládáním“ rozumí:
— zpracování nebo rozklad odpadních olejů, jakož i jejich skladování a ukládání na povrchu země nebo v zemi;
— „zpracováním“ rozumějí:
— způsoby, které umožňují opětovné použití odpadních olejů, tj. regenerace a spalování;
— „regenerací“ rozumí:
— každý proces, kterým lze vyrobit základní oleje čištěním odpadních olejů, především odstraněním znečišťujících látek, oxidačních produktů a přísad, které jsou v těchto olejích obsaženy;
— „spalováním“ rozumí:
— použití odpadních olejů jako paliva s adekvátním využitím vyprodukovaného tepla;
— „sběrem“ rozumějí:
— všechny způsoby, kterými lze odpadní oleje přemístit od jejich držitelů do podniků, které s těmito oleji nakládají.
Článek 2
Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 78/319/EHS ( 4 ), přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily sběr odpadních olejů a nakládání s nimi, aniž by byla lidem a životnímu prostředí způsobena škoda, které lze předejít.
Článek 3
1. Pokud to technická, hospodářská a organizační omezení umožňují, přijmou členské státy opatření nezbytná pro přednostní zpracovávání odpadních olejů regenerací.
2. Pokud se odpadní oleje neregenerují z důvodu omezení uvedených v odstavci 1, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily, že se spalování odpadních olejů provádí za podmínek přijatelných pro životní prostředí v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud je toto spalování technicky, hospodářsky a organizačně proveditelné.
3. Pokud se odpadní oleje ani neregenerují ani nespalují, a to z důvodu omezení uvedených v odstavcích 1 a 2, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby zajistily bezpečný rozklad nebo řízené skladování či ukládání odpadních olejů.
Článek 4
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily zákaz:
a) jakéhokoli vypouštění odpadních olejů do vnitrozemských povrchových vod, podzemních vod, teritoriálních námořních vod a kanalizačních systémů;
b) jakékoli ukládání nebo vypouštění odpadních olejů škodlivých pro půdu a jakékoli neřízené vypouštění zbytků ze zpracování odpadních olejů;
c) jakékoli zpracování odpadních olejů, které znečišťuje ovzduší nad mez stanovenou stávajícími ustanoveními.
Článek 5
1. V případech nezbytných pro dosažení cílů této směrnice a aniž je dotčen článek 2, povedou členské státy veřejné informační a propagační kampaně s cílem zajistit vhodné skladování odpadních olejů a jejich sběr v co největší míře.
2. Pokud není jinak možné splnit cíle uvedené v článcích 2, 3 a 4, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily, že jeden nebo více podniků bude provádět sběr nebo nakládání s odpadními oleji nabízených jejich držiteli, a to případně v oblasti, která je jim určena příslušnými orgány.
3. Aby se splnily cíle stanovené v článcích 2 a 4, mohou členské státy rozhodnout o zpracování odpadních olejů kterýmkoli ze způsobů zpracování stanovených v článku 3. Za tímto účelem mohou provádět příslušné kontroly.
4. Aby se zajistilo splnění opatření podle článku 4, musí každý podnik sbírající odpadní oleje podléhat registraci a odpovídajícímu dohledu příslušných vnitrostátních orgánů, který případně zahrne systém povolení.
Článek 6
1. Aby se splnila opatření podle článku 4, musí každý podnik, který nakládá s odpadními oleji, získat povolení. V případě potřeby se povolení uděluje po prohlídce zařízení.
2. Aniž jsou dotčeny požadavky ve vnitrostátních předpisech a předpisech Společenství stanovené za účelem jiným, než je účel této směrnice, je možné udělit povolení podnikům, které regenerují odpadní oleje nebo používají odpadní oleje jako palivo pouze tehdy, pokud se příslušný orgán přesvědčil, že byla přijata všechna vhodná opatření pro ochranu životního prostředí a zdraví, včetně použití nejlepší dostupné technologie, pokud náklady nejsou nadměrné.
Článek 7
V případech, že členské státy regenerují odpadní oleje, přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že:
a) provoz regeneračního zařízení nezpůsobí životnímu prostředí žádné poškození, kterému bylo možno předejít.
Pro tento účel členské státy zajistí snížení rizik souvisejících s množstvím zbytků po regeneraci a s toxickou a nebezpečnou povahou těchto zbytků na minimum a dále zajistí, aby se s těmito zbytky nakládalo podle článku 9 směrnice 78/319/EHS;
b) základní oleje získané z regenerace nebudou toxickým a nebezpečným odpadem podle čl. 1 písm. b) směrnice 78/319/EHS a nebudou obsahovat polychlorované bifenyly a polychlorované terfenyly (PCB/PCT) v koncentracích přesahujících meze stanovené v článku 10.
Členské státy o opatřeních uvědomí Komisi. Na základě této informace předloží Komise Radě zprávu s případnými návrhy, a to do 5 let ode dne oznámení této směrnice.
Článek 8
1. Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 84/360/EHS ( 5 ) a čl. 3 odst. 1 této směrnice, členské státy používající odpadní oleje jako palivo přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že provoz zařízení nezpůsobí významné znečištění ovzduší, a to zejména emisemi látek uvedených v příloze. Za tímto účelem:
(a) členské státy se přesvědčí, že v případě spalování olejů v zařízeních s tepelným příkonem minimálně 3 MW (SV) založeným na spodní výhřevnosti se dodržují mezní hodnoty emisí stanovené ve zmíněné příloze.
Členské státy mohou kdykoli stanovit mezní hodnoty přísnější než mezní hodnoty uvedené v příloze. Mohou také určit mezní hodnoty pro látky jiné než uvedené v příloze;
(b) členské státy mohou podle svého uvážení přijmout opatření, aby zajistily přiměřenou kontrolu spalování odpadních olejů v zařízeních s tepelným příkonem nižším než 3 MW (SV) založeným na spodní výhřevnosti.
O opatřeních uvědomí Komisi. Na základě této informace Komise do 5 let od oznámení této směrnice předloží Radě zprávu spolu s případnými návrhy.
2. Členské státy dále zajistí, aby:
(a) se zbytky ze spalování odpadních olejů bylo nakládáno v souladu s článkem 9 směrnice 78/319/EHS;
(b) odpadní oleje používané jako palivo nebyly toxickým a nebezpečným odpadem podle definice čl. 1 písm. b) směrnice 78/319/EHS a neobsahovaly PCB/PCT v koncentracích vyšších než 50 ppm.
3. Dodržení mezních hodnot stanovených v příloze je možné také zajistit pomocí vhodného systému kontroly koncentrací znečišťujících látek v odpadních olejích nebo ve směsích odpadních olejů a jiných paliv určených pro spalování, při zvážení technických charakteristik zařízení.
V případě zařízení, u nichž se emise látek uvedených v příloze mohou ještě zvýšit z topných produktů, zajistí členské státy prostřednictvím zavedeného kontrolního systému, že podíl těchto látek pocházejících ze spalování odpadních olejů nepřestoupí mezní hodnoty uvedené v příloze.
Článek ►M1 9 ◄
Pokud osoba, která má v držení odpadní oleje, není schopna splnit opatření přijatá podle článku 4, musí dát oleje k dispozici k nakládání podniku či podnikům podle článku 5.
▼M1 —————
Článek 10
1. Během skladování a sběru nesmějí držitelé a provozovatelé sběru míchat odpadní oleje s PCB a PCT ve smyslu směrnice 76/403/EHS ( 6 ) ani s toxickým a nebezpečným odpadem ve smyslu směrnice 78/319/EHS.
2. Kromě případu stanoveného v odstavci 3 se uplatní ustanovení směrnice 76/403/EHS pro odpadní oleje obsahující více než 50 ppm PCB/PCT.
Členské státy dále přijmou nezbytná zvláštní technická opatření, která zajistí, že s jakýmikoli odpadními oleji obsahujícími PCB/PCT bude nakládáno, aniž by byla lidem a životnímu prostředí způsobena škoda, které lze předejít.
3. Regeneraci odpadních olejů obsahujících PCB a PCT je možné povolit, pokud regenerační pochody umožňují PCB a PCT rozložit nebo snížit jejich obsah pod maximální hranici, která v žádném případě nesmí přesáhnout 50 ppm.
4. Referenční metodu měření prováděnou za účelem stanovení obsahu PCB/PCT v odpadních olejích stanoví Komise po konzultaci s výborem pro přizpůsobování technickému pokroku zřízenému podle článku 18 směrnice 78/319/EHS.
5. S odpadními oleji kontaminovanými látkami, na které se vztahuje definice toxických a nebezpečných látek podle čl. 1 písm. b) směrnice 78/319/EHS, se musí nakládat v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.
Článek ►M1 11 ◄
Provozovna, která ročně vyrábí a sbírá více než dané množství odpadních olejů stanovené každým členským státem, maximálně však 500 litrů, nebo s nimi jinak nakládá, musí:
— vést záznamy o množství, kvalitě, původu a umístění takových olejů a o jejich odeslání a přijetí, včetně dat takového odeslání a přijetí, nebo
— na žádost takové informace sdělovat příslušným orgánům.
Členské státy jsou oprávněny stanovit množství odpadních olejů podle prvního pododstavce z hlediska ekvivalentního množství prvotního oleje, které se vypočítá podle přiměřeného faktoru přepočtu.
Článek 12
Každý podnik, který sbírá a má v držení odpadní oleje nebo s nimi nakládá, musí příslušným orgánům na jejich žádost sdělit jakékoli informace týkající se sběru nebo nakládání s odpadními oleji nebo s jejich zbytky.
Článek 13
1. Podniky uvedené v článku 6 musí být členskými státy pravidelně kontrolovány, zejména z hlediska plnění podmínek jejich povolení.
2. Příslušné orgány zkoumají směry stavu technického vývoje nebo životního prostředí s ohledem na případné přezkoumání povolení udělených podnikům v souladu s touto směrnicí.
Článek ►M1 14 ◄
Jako kompenzace v souvislosti s povinnostmi, které členské státy ukládají podle článku 5, mohou být podnikům, které sbírají odpadní oleje nebo s nimi nakládají, udělovány náhrady za poskytované služby. Tyto náhrady nesmějí překročit roční nepokryté náklady, které podnik s přihlédnutím k přiměřenému zisku ve skutečnosti zaznamená.
Výše takových náhrad nesmí významnou měrou narušit hospodářskou soutěž ani nesmí dát popud ke vzniku umělých modelů obchodování s danými produkty.
Článek ►M1 15 ◄
Náhrady mohou být mimo jiné financovány formou poplatků uvalených na produkty, které jsou po použití přeměněny na odpadní oleje, nebo na odpadní oleje.
Financování náhrad musí probíhat v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“.
Článek 16
Při respektování ustanovení Smlouvy mohou členské státy přijmout opatření na ochranu životního prostředí, která jsou přísnější než opatření stanovená touto směrnicí.
Podle stejných ustanovení mohou tato opatření zahrnovat mimo jiné zákaz spalování odpadních olejů.
Článek ►M1 17 ◄
Každý členský stát sděluje pravidelně Komisi informace o svých odborných technických znalostech a získaných zkušenostech a výsledcích dosažených uplatňováním opatření přijatých v souladu s touto směrnicí.
Komise zasílá celkový souhrn těchto informací členským státům.
Článek ►M1 18 ◄
Členské státy podávají v tříletých intervalech Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 91/692/EHS ( 7 ). Dotazník nebo osnova bude členským státům odeslána šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Komisi bude zpráva odeslána do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.
První zpráva se týká období od roku 1995 do roku 1997 včetně.
Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice v celém Společenství do devíti měsíců od obdržení zpráv z členských států.
Článek 19
Členské státy provedou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 24 měsíců po jejím oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Článek 20
Opatření přijatá členskými státy podle této směrnice mohou být postupně uplatňována na podniky uvedené v článku 6, které existují v době oznámení této směrnice, do čtyř let od uvedeného oznámení.
Článek 21
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 22
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA
Mezní hodnoty emisí (1) pro některé látky vypouštěné v důsledku spalování odpadních olejů v zařízeních s tepelným příkonem minimálně 3MW (SV)
|
Znečišťující látka |
Mezní hodnota mg/Nm3 |
||||||
|
Cd |
0,5 |
||||||
|
Ni |
1 |
||||||
|
buď (2) |
nebo (2) |
||||||
|
Cr |
|
|
5 |
||||
|
Cu |
|||||||
|
V |
|||||||
|
Pb |
5 |
||||||
|
Cl (3) |
100 |
||||||
|
F (4) |
5 |
||||||
|
SO2 (5) |
– |
||||||
|
Tuhé znečišťující látky (celkem) (5) |
– |
||||||
|
(1) Tyto mezní hodnoty, které se při spalování odpadních olejů nesmějí přestoupit, udávají hmotnostní koncentraci emisí výše uvedených látek v odpadním plynu vyjádřeném jeho objemem ve standardním stavu (273 K, 1 013 hPa), po odečtení obsahu vodní páry a 3 % objemového obsahu kyslíku v odpadním plynu. (2) Členské státy si samy stanoví, kterou z těchto alternativ uplatní ve své zemi. (3) Anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík. (4) Anorganické plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík. (5) V této fázi není možné určit mezní hodnoty těchto látek. Členské státy nezávisle stanoví emisní normy pro vypouštění těchto látek, přičemž vezmou v úvahu požadavky směrnice 80/779/EHS (Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 30). |
|||||||
( 1 ) Úř. věst. C 85, 18.7.1974, s. 6.
( 2 ) Úř. věst. C 125, 16.10.1974, s. 33.
( 3 ) Úř. věst. C 112, 20.12.1973, s. 3.
( 4 ) Úř. věst. L 84, 31.3.1973, s. 43.
( 5 ) Úř. věst. L 188, 16.7.1984, s. 10.
( 6 ) Úř. věst. L 108, 26.4.1976, s. 41.
( 7 ) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.