1.   

Které faktory jsou podle práva EHP rozhodující pro určení, zda má být udělení výlučného práva na hazardní hry považováno za režim správního povolení, který nespadá do působnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nebo zda je třeba jej považovat za udělení „koncese na služby“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/23?

2.   

Přineslo přijetí směrnice 2014/23, která upravuje koncesní smlouvy, a její vstup v platnost nějakou změnu v tom, jak vymezit hranici mezi veřejnými zakázkami v podobě koncesí na služby na jedné straně a režimem správního povolení na straně druhé?

3.   

Jaký význam pro určení toho, zda se jedná o režim správního povolení, nebo smlouvu o koncesi na služby, má skutečnost, že veškeré zisky osoby, jíž bylo výlučné právo uděleno, jsou prostřednictvím regulace kontrolovány státem ve prospěch třetích osob?

4.   

Je udělení výlučného práva nabízet dostihové sázky nadaci organizované podobným způsobem jako Stiftelsen Norsk Rikstoto „koncesí na služby“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/23?

5.   

Má pro otázku, zda se uplatní výjimka stanovená v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2014/23, význam skutečnost, že vnitrostátní právní úprava konkrétně neurčuje držitele výlučného práva, ale že přípravné práce předpokládají, že výlučné právo bude uděleno konkrétnímu poskytovateli s výlučným právem, ačkoli to není stanoveno zákonem, jelikož nadaci nemůže být uložena povinnost nabízet hazardní hry?

6.   

Má pro otázku, zda se uplatní výjimka stanovená v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2014/23, význam skutečnost, že nadaci bylo uděleno výlučné právo rovněž na základě předchozí vnitrostátní právní úpravy, včetně toho, že nadaci bylo na základě této předchozí vnitrostátní právní úpravy uděleno výlučné právo na dostihové sázky nepřetržitě – byť po jednotlivých obdobích pěti let – až do okamžiku opětovného udělení tohoto výlučného práva poté, co dne 1. ledna 2023 vstoupila v platnost nová právní úprava?