—

s ohledem na články 2, 6 a 9–12 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a na články 18–25 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na článek 21 a články 39–46 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na petiční právo Evropského parlamentu zakotvené v čl. 24 odst. 2 a článku 227 Smlouvy o fungování EU a v článku 44 Listiny,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (1) (směrnice o volném pohybu),

—

s ohledem na směrnici Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (2), a na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se stanoví kodex Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“) (4),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (6),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2020 s názvem „Zpráva o občanství EU pro rok 2020: Posílení postavení občanů a ochrana jejich práv“ (COM(2020)0730),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2020 podle článku 25 Smlouvy o fungování EU nazvanou „O pokroku na cestě ke skutečnému občanství EU v letech 2016–2020“ (COM(2020)0731),

—

s ohledem na výsledky veřejné konzultace Komise z roku 2020 o právech spojených s občanstvím EU a na výsledky bleskového průzkumu Eurobarometr č. 485 o občanství a demokracii v Evropské unii zveřejněné v červenci 2020, z nichž vyplývá, že během pandemie COVID-19 se mnoho občanů EU potýká s obtížemi při přístupu ke zdravotní péči, službám péče o děti, informacím o omezeních na hranicích atd.,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Zpráva o občanství EU za rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny“ (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o uplatňování ustanovení Smlouvy týkajících se občanství EU (8),

—

s ohledem na zprávu Komise ze 17. června 2020 o dopadu demografických změn,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (9),

—

s ohledem na strategii Komise pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030,

—

s ohledem na zelenou knihu o stárnutí ze dne 27. ledna 2021 nazvanou: „Podpora mezigenerační solidarity a odpovědnosti“ (COM(2021)0050),

—

s ohledem na informační zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2019 o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19 (10) a ze dne 17. září 2020 nazvané „COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh“ (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2020 o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize způsobené onemocněním COVID-19 (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii (14),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 17. prosince 2020 o evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“ (15) a ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021o právech osob LGBTIQ v EU (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 s názvem „Ochrana osob se zdravotním postižením prostřednictvím petic: získané poznatky“ (18),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 11. března 2021 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2019 (19) a ze dne 16. ledna 2020 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018 (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o výsledku jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019 (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2020 (22),

—

s ohledem na zprávu Petičního výboru Parlamentu (PETI) nazvanou „Zapojení občanů: petiční právo, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa“ (A9-0018/2022),

—

s ohledem na zprávu výboru PETI o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2020 (A9-0342/2021),

—

s ohledem na veřejná slyšení o záležitostech souvisejících s občanstvím EU, která výbor PETI pořádá od roku 2018, zejména na slyšení ze dne 26. května 2021 na téma „Interinstitucionální vztahy při nakládání s peticemi: úloha Evropské komise“, ze dne 29. října 2020 na téma „Občanství Unie: posílení postavení, začlenění, účast“, které výbor PETI uspořádal společně s Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro ústavní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), ze dne 1. února 2018 na téma „Práva občanů po brexitu“, které výbor PETI uspořádal společně s Výborem pro zaměstnanost a sociální věci a výborem LIBE, a ze dne 21. února 2018 na téma „Evropská občanská iniciativa: posouzení návrhu nového nařízení o evropské občanské iniciativě předloženého Komisí“, které výbor PETI uspořádal společně s Výborem pro ústavní záležitosti,

—

s ohledem na veřejné slyšení na téma „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“, které dne 15. října 2020 uspořádaly Výbor pro kulturu a vzdělávání a výbor LIBE ve spolupráci s výborem PETI,

—

s ohledem na meziparlamentní setkání výborů dne 27. listopadu 2018, které společně uspořádaly výbor PETI a Výbor pro právní záležitosti na téma „Posílení postavení parlamentů a prosazování občanských práv při provádění a uplatňování práva Unie“,

—

s ohledem na studie zadané v letech 2019, 2020 a 2021 tematickou sekcí pro občanská práva a ústavní záležitosti na žádost výboru PETI s názvem „Posílení úlohy a dopadu petic jako nástroje participativní demokracie – zkušenosti získané za 10 let od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy z perspektivy občanů“ (29. října 2021), „Překážky bránící volnému pohybu duhových rodin v EU“ (8. března 2021), „Překážky bránící účasti v místních a evropských volbách v rámci EU“ (15. září 2020) a „Úspěchy Petičního výboru ve volebním období 2014–2019 a budoucí výzvy“ (3. července 2019),

—

s ohledem na seminář o právech osob LGBTI+ v EU konaný dne 22. března 2021 a seminář o právech osob se zdravotním postižením konaný dne 28. října 2020, které uspořádala tematická sekce pro občanská práva a ústavní záležitosti pro výbor PETI,

—

s ohledem na Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (23) (dále jen „dohoda o vystoupení“),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0019/2022),

A.

vzhledem k tomu, že občanství EU je jedním z nejhmatatelnějších úspěchů EU a poskytuje občanům EU soubor základních práv, včetně volného pohybu v EU, práva podílet se na demokratickém životě EU a práva na ochranu před diskriminací, a to při zajištění rovných příležitostí;

B.

vzhledem k tomu, že brexit zdůraznil význam práv spojených s občanstvím EU a jejich zásadní úlohu v každodenním životě milionů občanů EU a zvýšil povědomí v EU o možné ztrátě těchto práv a jejích důsledcích, jak je patrné z velkého počtu petic předložených občany EU žijícími ve Spojeném království a občany Spojeného království pobývajícími v některé ze zemí EU ve věci důsledků brexitu pro jejich status občanů EU;

C.

vzhledem k tomu, že jednou z hodnot, na nichž je Unie založena, je právní stát, a vzhledem k tomu, že jeho ochrana zaručuje základní práva a demokracii;

D.

vzhledem k tomu, že jedním ze základních kamenů EU je volný pohyb, který umožňuje každému občanovi EU žít, pracovat nebo studovat a mít přístup ke zdravotní péči v kterémkoli členském státě;

E.

vzhledem k tomu, že aktivní občanství je lépe zajištěno, jsou-li uspokojeny základní potřeby občanů; vzhledem k tomu, že je proto velmi důležitá ochrana poskytovaná minimální mzdou, která je současně předpokladem pro dosažení cíle EU nikoho neopomíjet;

F.

vzhledem k tomu, že lidé, kteří se potýkají s nejistými pracovními a životními podmínkami, se často cítí být marginalizováni a méně, pokud vůbec, se účastní společenského života, občanské společnosti a voleb;

G.

vzhledem k tomu, že lidé bez domova nejen že čelí nejistým životním podmínkám, ale také mají často jen omezený nebo nemají žádný přístup k informacím o svých právech a nástrojích na jejich obranu;

H.

vzhledem k tomu, že definice zranitelných, znevýhodněných nebo nedostatečně zastoupených skupin se v jednotlivých členských státech značně liší a mohou dokonce záviset na politické a sociální situaci v členském státě v daném okamžiku;

I.

vzhledem k tomu, že řada přeshraničních a sezónních pracovníků čelí obtížným, nezdravým a nebezpečným pracovním podmínkám, nejistotě zaměstnání a nedostatečnému nebo neexistujícímu sociálnímu zabezpečení a přístupu k sociálním dávkám; vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků pochází ze zranitelných sociálních skupin a regionů; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 nejistou situaci řady přeshraničních a sezónních pracovníků ještě zhoršila a vytvořila mezery v provádění stávajících právních předpisů na jejich ochranu;

J.

vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 přineslo řadu nebývalých výzev pro volný pohyb v EU, neboť mnoho členských států zavedlo jako mimořádné opatření cestovní omezení a kontroly na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že občané EU předložili značný počet petic, v nichž vyjádřili vážné znepokojení ohledně dopadu vnitrostátních mimořádných opatření na svobodu cestování, práce a studia v zahraničí a na možnost budovat a udržovat přeshraniční rodinné vazby;

K.

vzhledem k tomu, že pandemie má obzvlášť negativní dopad na situaci osob se zdravotním postižením a starších osob a výrazně omezuje jejich schopnost uplatňovat svá práva;

L.

vzhledem k tomu, že výbor PETI obdržel značný počet petic vyjadřujících znepokojení ohledně diskriminace osob LGBTIQ v EU, a zejména pak duhových rodin (tj. rodin, kde je alespoň jeden člen příslušníkem LGBTIQ), při výkonu jejich svobody pohybu v EU, jež má nepříznivé důsledky pro práva a zájmy jejich dětí;

M.

vzhledem k tomu, že podle článku 21 Listiny je výslovně zakázána „diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci“ jako primární vyjádření občanství EU; vzhledem k tomu, že tato zásada je zároveň rozhodující pro úspěšné uplatňování svobody pohybu, jak dokládají výše uvedené petice;

N.

vzhledem k tomu, že přibližně 50 milionů osob v EU patří k národnostní menšině nebo menšinové jazykové komunitě; vzhledem k tomu, že Komise nepřijala žádné legislativní kroky v reakci na evropskou občanskou iniciativu „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“, a to navzdory skutečnosti, že ji podpořila velká většina poslanců EP;

O.

vzhledem k tomu, že udělování a odnětí občanství zůstává v pravomoci členských států;

P.

vzhledem k tomu, že petice dokládají, že mobilní občané a rezidenti EU se stále potýkají s obtížemi při uplatňování svých volebních práv z důvodu administrativní zátěže a byrokratických a jazykových překážek v některých členských státech, ale také kvůli zkresleným informacím nebo nedostatečné spolupráci ze strany orgánů některých členských států;

Q.

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením stále čelí právním, praktickým a fyzickým překážkám při účinném výkonu svého práva volit a být volen a práva na přístup k informacím o volebních předpisech, postupech, programech a rozpravách ve formátech přizpůsobených potřebám osob s různými formami zdravotního postižení, a jsou tudíž ve volbách i nadále nedostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že údaje o volební účasti méně zastoupených skupin jsou stále nedostatečné;

R.

vzhledem k tomu, že právo občanů EU podílet se na demokratickém životě EU se neomezuje na právo volit nebo kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Smlouvy poskytují řadu participativních nástrojů, jejichž cílem je podnítit občany k přímé spolupráci s EU, včetně petičního práva, práva obracet se na evropského veřejného ochránce práv a práva předložit evropskou občanskou iniciativu;

S.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU nejsou osoby bez státní příslušnosti s povolením k dlouhodobému pobytu plně zapojeny do demokratické účasti, a zejména jsou zbaveny práva účastnit se obecních a/nebo evropských voleb; vzhledem k tomu, že Komise nevydala doporučení týkající se sbližování rovnosti menšin bez státní příslušnosti, jako jsou Romové, avšak toto téma bylo předmětem evropské občanské iniciativy „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“;

T.

vzhledem k tomu, že EU musí v souladu s dohodou o vystoupení chránit občany EU pobývající ve Spojeném království;

U.

vzhledem k tomu, že starší lidé jsou angažovanou skupinou občanů, kteří významným a hodnotným způsobem přispívají společnosti tím, že se účastní dobrovolných činností, sociálních iniciativ a péče o závislé osoby a jejich podpory;

V.

vzhledem k tomu, že podmínkou přístupu ke zboží a službám, včetně veřejných služeb, jsou ve stále rostoucí míře digitální dovednosti;

W.

vzhledem k tomu, že digitální transformace přináší příležitosti všem generacím a zároveň pro ně představuje hrozbu, zejména pokud jde o starší osoby; vzhledem k tomu, že technologické změny mohou mít negativní dopad na starší osoby, které nemají dostatečné znalosti, dovednosti a přístup k digitálním technologiím; vzhledem k tomu, že starší lidé jsou často obětí diskriminace, násilí, izolace a osamělosti, vyloučení a omezení své autonomie v důsledku zavádění digitálních řešení, která neberou v úvahu jejich potřeby;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.