15.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/88

1.1

Jedná se o druhé sdělení Komise zabývající se klíčovými technologiemi. EHSV vypracoval stanovisko (1) k předchozímu sdělení (2) v září roku 2010. EHSV v něm přivítal zaměření EU na klíčové technologie, ale vyslovil vážné výhrady týkající se efektivnosti návrhů, protože vnímal jisté slabiny technologicky vyspělé výroby v Evropské unii.

1.2

Odstavec 1.10 tohoto stanoviska obsahoval doporučení EHSV:

EHSV tato doporučení znovu připomíná.

1.3

Ve svém posledním sdělení Komise navrhuje, aby úsilí EU v oblasti VaV bylo zformováno do strategie založené na třech pilířích podporující nejen VaV, ale také pilotní linky pro vývoj prototypů a pokročilé výrobní postupy, jež by konvertovaly technologie do výrobků. V této souvislosti EHSV vyslovuje dvě doporučení: zaprvé, soustředění na dva nové pilíře strategie by nemělo nijak snižovat význam a rozsah evropského VaV, protože výzkum, především základní, představuje nepostradatelné símě, z něhož vyrůstají klíčové technologie budoucnosti. Zadruhé, tento přístup, který zřejmě spoléhá na nabízení nových technologií trhu, by měl být doprovázen tržní poptávkou ze strany zavedených výrobců. S ohledem na to by EHSV uvítal větší důraz na budování kapacit výrobních společností v Evropské unii.

1.4

EHSV obecně podporuje akční plán, jak je popsán dále v části 3. Vzhledem k rozdílnostem mezi členskými státy se EHSV vyslovuje ve prospěch akčních programů sestavených s ohledem na schopnosti a možnosti každého regionu.

1.5

Určité složky akčního plánu budou pravděpodobně vyžadovat silnější podněty, zejména modernizace státní podpory, rozvojový kapitál, jednání o právech duševního vlastnictví v celosvětovém měřítku, obchodní jednání v technologicky vyspělých odvětvích a zlepšení vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních se zvláštním důrazem na vzdělávání inženýrských a vědeckých pracovníků.

1.6

Přestože akční plán řeší řízení projektu klíčových technologií, není zde jasné jeho uspořádání, takže program by mohl postrádat dynamiku.

2.1

Komise pověřila odbornou skupinu na vysoké úrovni úkolem, aby prostudovala reakce na její první sdělení a sestavila o tom zprávu. Tato zpráva (3) vyšla v červnu 2011. V návaznosti na to druhé sdělení předkládá evropskou strategii pro klíčové technologie.

2.2

Odborná skupina na vysoké úrovni ve své zprávě identifikovala hlavní obtíže, jimž Evropa čelí při převedení myšlenek do obchodovatelných výrobků, tedy při překročení mezinárodně uznávaného „údolí smrti“. K překročení tohoto údolí doporučuje následující tři pilíře:

2.3

Navrhuje se vyvinout průmysl pokročilé výroby, jenž by byl zdrojem exportních příjmů, a podporovat navazující články strojírenského výrobního řetězce schopné produkovat nejpokročilejší výrobní technologie v Evropě (strojírenství, software, služby apod.) a podporovat vývoj a zlepšování výrobních systémů (technologie a postupů), aby bylo možné v Evropě budovat účinná, moderní a technicky pokročilá výrobní zařízení.

2.4

Skupina doporučuje následujících jedenáct prvků:

3.1

„Na základě současného výzkumu, ekonomických analýz tržních trendů a jejich přispění k řešení společenských výzev byly mezi klíčové technologie EU zařazeny mikro a nanoelektronika, nanotechnologie, fotonika, pokročilé materiály, průmyslová biotechnologie a pokročilé výrobní technologie.“

3.2

Ve své analýze situace Komise uvádí následující hodnocení:

3.3

Sdělení uvádí následující příčiny uvedených nedostatků:

3.4

Cílem strategie v tomto sdělení je:

3.5

Souhrn akčního plánu Komise:

3.5.1

Přizpůsobení nástrojů EU

3.5.2

Koordinace

3.5.3

Řízení

3.5.4

Kvalifikace – postup Komise:

3.5.5

Obchod

4.1

Strategie klíčových technologií je navržena tak, aby v EU podporovala výrobu technologicky vyspělých produktů, jež mají zásadní význam pro každodenní život evropských občanů a evropských podniků v časovém rámci do roku 2020 a později. Evropská výroba technologicky vyspělých produktů není v současné době na světových trzích dostatečně konkurenceschopná, přestože evropský VaV je považován za prvotřídní. Problémem není evropská kapacita nebo schopnosti v oblasti vyspělých technologií, ale za problém se považuje neúspěšné převádění výsledků VaV do výroby. Strategií Komise je v podstatě přinést technologii výrobcům. EHSV se domnívá, že ve skutečnosti úspěch tohoto převodu vyžaduje, aby výrobci sami tyto technologie odebírali. Podle názoru EHSV Evropa nemá dostatek společností konkurujících v odvětvích vyspělých technologií ve světovém měřítku.

4.2

Níže uvedené tabulky pocházejí z analýzy Financial Times za rok 2012, jež uvádí seznam nejlepších 500 globálních společností a nejlepších 500 společností v každé větší oblasti. V analýze jsou zahrnuty pouze výrobní odvětví s vyspělými technologiemi.

4.3

Uvedené společnosti nepodávají úplný obraz skutečnosti, ale EHSV považuje jejich seznam za uspokojivě přesný ukazatel relativní výrobní síly v jednotlivých světových oblastech.

Tabulka 500 globálních společností uvádí počet společností v každém odvětví s vyspělými technologiemi. Nově se rozvíjející trhy (EM) mimo jiné zahrnují čtyři země skupiny BRIC. Na této úrovni Evropa zaujímá vedoucí postavení pouze v průmyslovém inženýrství, ale tabulka světových oblastí poskytuje úplnější obrázek.

4.4

V tabulce světových oblastí je uveden počet společností a jejich celková tržní kapitalizace. To ukazuje podrobně váhu, jíž disponuje každá oblast, zatímco tržní kapitalizace měří rozměr a relativní úspěšnost každého odvětví v oblasti.

4.5

Evropa má celosvětově vedoucí postavení v chemickém průmyslu a průmyslovém inženýrství. Pevné místo zastává ve farmacii, biotechnologiích a automobilovém průmyslu. USA dominují odvětví zdravotnického zařízení a odvětví hardware a software. Japonsko a nově se rozvíjející trhy mají v odvětví hardware silnější postavení než EU.

4.6

Z této analýzy vyplývá, že strategickým záměrem programu klíčových technologií by mělo být posílení odvětví, kde je Evropa slabá, a využití odvětví, v nichž je Evropa relativně silná. Zvláštní úsilí je třeba zaměřit na lékařské technologie a zdravotnické zařízení.

5.1

Od roku 1957 se v EU zrodily pouze tři globální společnosti v oblasti vyspělých technologií: ASML, Nokia a SAP. EU zde trvale zaostávala. To se může jevit jako příznak kombinovaného selhání kapitalismu a podnikatelství ve srovnání s tím, čeho v tomto období dosáhly společnosti v USA a jak pokročily později asijské země jako Japonsko, Tchaj-wan, Korea a nyní Čína.

5.2

Zatímco Spojené státy uplatňují v mnoha oblastech čistý tržní kapitalismus, vytvořil jejich vojensko-průmyslový komplex propojený s celosvětově významnými vysokými školami obrovský úrodný prostor pro invenci a velké množství námětů, které mohou být využity v podmínkách převažující podnikové kultury a rozsáhlého trhu.

5.3

Asijské země poskytují aktivní státní podporu a ochranu vyvíjejícím se průmyslovým oborům v období před jejich stabilizací. Jsou otevřené a přitažlivé pro vstup investic v oblasti vyspělých technologií. Absorbovaly technologie, jež vstupující investice přinesly, a využívají je.

5.4

Situace v Evropě je velice odlišná a podstatným faktorem je nedostatek homogenity. Téměř v každém hledisku, ať se jedná o HDP na hlavu, míru nezaměstnanosti, podnikovou infrastrukturu, vysokoškolskou infrastrukturu, výkonnost školství, kapitálové trhy, pružnost pracovního trhu nebo přístup k internetu, přetrvává tendence k celkem podstatným rozdílům mezi šesti subregiony Evropské unie, jak je definuje Světová banka. Jedná se o EU 15 Sever (Britské ostrovy a severské státy), EU 15 Střed (původní šestice bez Itálie plus Rakousko, EU 15 Jih (čtyři středomořské státy), EU 12 Sever (Pobaltí), EU 12 Střed (PL, CZ, HU, SI, SK) a EU 12 Jih (RO a BG).

5.5

Při úsilí dosáhnout v potenciálu klíčových technologií světové úrovně by bylo logické koncipovat politiky a programy na míru každému z těchto šesti seskupení, aby braly v úvahu situaci jejich vysokých škol a výzkumných ústavů, vědecké a technologické dovednosti pracovních sil, schopnosti a existující trhy jejich výrobních společností atd. Při tomto postupu by úsilí mohlo být vynaloženo podle priorit regionů tak, že předvojem by se staly regiony s nejlepšími podmínkami. V této souvislosti by měly být zváženy politiky soudržnosti navržené ve sdělení.

5.6

Komise spravuje Evropskou unii pomocí legislativy a rozdělování finančních prostředků za podpory středisek a agentur. To může být účelné v oblastech, kde jeden komisař může převzít plnou odpovědnost za určitou iniciativu. V projektu klíčových technologií je zapojeno přinejmenším šest komisařů a EHSV se domnívá, že tento projekt nemůže uspět bez koncentrace pravomoci a přímějšího způsobu správy.

5.7

Podstatnou část obecně sdíleného přesvědčení je třeba přehodnotit. Jedním z příkladů je regionální přístup. Odborná skupina na vysoké úrovni i sdělení uznávají, že mechanismus státní pomoci musí být pro projekty klíčových technologií přezkoumán. Sdělení nepojednává návrhy týkající se práv duševního vlastnictví s nasazením popsaným ve zprávě (5) odborné skupiny na vysoké úrovni. EHSV vítá část sdělení Komise týkající se obchodu, nedomnívá se však, že by existující obchodní politiky dostatečně chránily zájmy EU. Jedná se o další oblast, jíž by prospěla nová správa a neochvějné sledování zájmů EU.

5.8

EHSV vítá změnu zaměření, již přinesla práce odborné skupiny na vysoké úrovni, když pozornost z podpory VaV přenesla k vyváženému přístupu založenému na třech pilířích. V tomto ohledu se nyní sedmý rámcový program jeví jako nedostačující. Přesto se EHSV obává, že v EU nemusí být dostatek společností se schopnostmi, produkty a globálním dosahem, jež by mohly odebírat a komerčně realizovat výsledky pilíře VaV. Celý návrh je postaven na předpokladu, že pilíře dva a tři mohou prosadit klíčové technologie na trhu. Ve skutečnosti je častější postup, kdy jsou klíčové technologie odebírány výrobci v oblasti pokročilých technologií, jako je Apple, BMW, Bayer, Rolls Royce nebo Airbus. Evropská unie musí společně s členskými státy vyvinout strategii podpory a rozvoje dalších společností dodávajících konečné výrobky ve světové kvalitě. Existující společnosti by měly dostávat pobídky k rozšíření výrobních linek s novými výrobky s vysokým podílem využití klíčových technologií zaměřenými na světové trhy. Sdělení na četných místech uvádí, že klíčové technologie mohou vytvářet růst a pracovní příležitosti. Pohled EHSV je odlišný: jsou to společnosti využívající klíčové technologie, jež mohou vytvářet růst a pracovní příležitosti. EU potřebuje více společností s výrobky a trhy, jež mohou využívat klíčové technologie.

5.9

Tam, kde nejsou klíčové technologie odebírány k tržnímu využití zavedenými společnostmi vyrábějícími konečné výrobky, činí tak podnikatelé. Většinu podnikatelů zase „táhnou“ vlastníci rizikového kapitálu nebo zavedené společnosti, které tito podnikatelé přitahují. Společnost IBM sponzorovala Microsoft a zachránila Intel, Apple sponzoroval ARM Holdings, jež jsou nyní rivalem Intelu. Google a Facebook získávaly investice od bohatých investorů v technickém průmyslu; vlastníci rizikového kapitálu pak podporovali Google a Microsoft podporoval Facebook. V Evropě podnikatelé ze severských států za společnostmi Skype a Angry Birds získávali podporu vlastníků rizikového kapitálu z Londýna a Kalifornie.

5.10

Projekt klíčových technologií je mikrokosmem větší výzvy, jíž je vytváření bohatství v EU. Spojené státy mají uspořádání řízené trhem a Asie má státem řízené politiky. Členské státy jako Německo a severské státy mají úspěšné politiky, ale četné další je postrádají. Na celkové unijní úrovni klade sdělení omezené zdroje Unie až za program klíčových technologií, ale EHSV se obává, že tento model vytváření bohatství neprokáže dostatečnou efektivnost v konfrontaci s globální konkurencí.

6.1

EHSV se obává, že posun těžiště směrem k druhému a třetímu pilíři by mohl znamenat zmenšení rozsahu VaV v Evropské unii. To by EHSV nemohl podpořit. Výkonný základní výzkum je nutný k zajištění další generace inovací. Moderní technologie se většinou zakládají na neočekávaných výsledcích základního výzkumu.

6.2

Vzhledem k tomu, že EU nemá vojensko-průmyslový komplex podobného rozsahu jako USA (nebo Čína), musí její věda být stimulována a podněcována jinými způsoby. V tom spočívá hodnota projektů jako je Galileo nebo ITER.

6.3

EHSV vítá zaměření na vzdělání a kvalifikaci. Poznamenává však, že sdělení upozorňuje na sestupný trend úrovně absolventů vysokoškolského studia přírodních věd a technických oborů. Deficit EU v oblasti všech úrovní vzdělávání v přírodních vědách a technických oborech je Achillovou patou konkurenceschopnosti EU obecně, a projektu klíčových technologií zejména. Plány uvedené ve sdělení jsou vzhledem k významu a naléhavosti tohoto problému nedostatečné.

6.4

EHSV nedávno zaujal stanovisko reagující na sdělení o modernizaci státní podpory (6). V souvislosti s klíčovými technologiemi jsou výhrady vyjádřené v odstavcích 1.5.1 (definice selhání trhu), 1.6.3 a 1.6.4 (rovné podmínky) případné. Při úsilí EU o ochranu hospodářské soutěže na vnitřním trhu došlo k ohrožení její vnější konkurenceschopnosti.

6.5

Sdělení poznamenává, že aktivita rizikového kapitálu má v EU v posledním desetiletí sestupný trend, a v podstatě hodlá nahradit peníze rizikového kapitálu fondy EU. To je možné uvítat, ale není to dostatečné. EHSV doporučuje, aby EU pracovala s členskými státy na vytváření vhodných podmínek pro aktivitu rizikového kapitálu v Evropě.

6.6

Komise informovala EHSV o svých záměrech založit externí skupinu pro záležitosti klíčových technologií, jež by byla následnickým orgánem po odborné skupině na vysoké úrovni. „Kromě představitelů technologií u všech šesti klíčových technologií (nanotechnologie, mikroelektronika, biotechnologie, fotonika, pokročilé materiály, pokročilé výrobní systémy) se navrhuje využití představitelů multidisciplinárních klíčových technologií (většina inovativních výrobků vzniká jejich kombinací) a využití většího počtu představitelů navazujících průmyslových odvětví (např. letectví, automobilní průmysl, kosmonautika, stavebnictví, energetika, potravinářství, lékařské přístroje, zařízení, design) než tom bylo v první odborné skupině na vysoké úrovni (protože záměrem strategie klíčových technologií je podpořit průmyslovou výrobu výrobků založených na klíčových technologiích).“

6.7

Velmi bude záviset na reprezentovaných společnostech a jejich vlivu na (mnohem) větší skupinu pro záležitosti klíčových technologií, na tom, jak úspěšně bude tato skupina pomáhat 118 výrobním společnostem v oblasti vyspělých technologií na našem území dosáhnout globálního statusu a především, jak úspěšně podpoří vznik dalších 118 na našem území.