EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AR0047

Stanoviska Výboru regionů ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Podpora trvale udržitelného využívání zdrojů: Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci a k návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech

Úř. věst. C 229, 22.9.2006, p. 1–18 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

22.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/1


Stanoviska Výboru regionů ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Podpora trvale udržitelného využívání zdrojů: Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci a k návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech

(2006/C 229/01)

Výbor regionů,

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Podpora trvale udržitelného využívání zdrojů: Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci (KOM(2005) 666 v konečném znění) a na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech (KOM(2005) 667 v konečném znění – 2005/0281 (COD)),

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 5. ledna 2006 požádat Výbor regionů, v souladu s čl. 175 a 265 odst. 1 Smlouvy o založení ES, o vypracování stanoviska k tomuto tématu,

s ohledem na rozhodnutí svého předsednictva ze dne 12. dubna 2005 pověřit Komisi pro udržitelný rozvoj vypracováním stanoviska k tomuto tématu,

s ohledem na své stanovisko ke sdělení Komise o Tematické strategii pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci (KOM(2003) 301 v konečném znění – CdR 239/2003 (1)),

s ohledem na svou výhledovou zprávu k Provádění směrnice o skládkování odpadů (1999/31/ES) na regionální a místní úrovni (CdR 254/2005),

s ohledem na návrh stanoviska (CdR 47/2006 rev. 2) přijatý dne 3. dubna 2006 Komisí pro udržitelný rozvoj (zpravodaj: pan Laust Grove Vejlstrup, člen obecní rady Sydthy Kommune (DK/ELS)),

přijal toto stanovisko na 65. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. června 2006 (jednání ze dne 14. června):

1.   Názory Výboru regionů

Výbor regionů

Obecné poznámky

1.1

vítá tematickou strategii Komise, protože obsahuje integrovaný a holistický přístup k sektoru odpadů, který nabízí mnoho možností pro další nezbytná ekologická zlepšení v tomto sektoru;

1.2

zdůrazňuje, že odpadová politika má zásadní význam pro celkovou politiku životního prostředí, a proto by společná vylepšená opatření v politice odpadů velkou měrou prospěla životnímu prostředí;

1.3

podtrhuje, že orgány místní a regionální samosprávy jsou ve většině členských států zodpovědné za uplatňování podstatné části politiky životního prostředí EU, mezi jejíž nejdůležitější aspekty patří odpadová politika; poznamenává dále, že orgány místní a regionální samosprávy by měly hrát klíčovou úlohu v rozvoji nových přístupů a návrhů opatření v oblasti odpadů;

1.4

poukazuje na to, že je třeba značného úsilí a dialogu s místní úrovní k tomu, aby se od prostého zneškodňování odpadů přešlo k udržitelné politice, jejíž těžiště spočívá v předcházení vzniku, opětovném použití, recyklaci a využití odpadů, a že orgány místní a regionální samosprávy potřebují další lidské a finanční zdroje, aby tento úkol splnily;

1.5

zaměřuje pozornost na odpadovou hierarchii, která by měla být doplněná o metodu proporcionálního využití životního cyklu, která bere v úvahu celý životní cyklus produktů, nosným a převládajícím principem odpadové politiky, avšak poznamenává, že je tato hierarchie je otevřená novým systémům, pokud se ukáží jako účinné a uskutečnitelné;

1.6

varuje však, že při uskutečňování tematické strategie v různých oblastech, např. u otázky, odkdy odpad nelze považovat za odpad, nebo u směšování nebezpečných odpadů, jsou navrhována zbytečná a neúčelná uvolnění, která mohou mít nepříznivé dopady na životní prostředí;

1.7

poukazuje na to, že nadále existuje potřeba jasných právních předpisů, např. ve vztahu k definici recyklace a využití odpadů;

Cíl strategie

1.8

souhlasí s cílem tematické strategie a podporuje názor, že odpadová politika EU disponuje potenciálem ke snížení celkových negativních dopadů spotřeby zdrojů na životní prostředí, a že EU se má stát společností recyklace;

1.9

interpretuje popis cílů tematické strategie jako zaměření na odpadovou hierarchii;

Opatření navržená ve strategii

Uplatňování, zjednodušení a modernizace stávajících právních předpisů

1.10

považuje zaměření tematické strategie na současné problémy při uplatňování za rozumné, i přizpůsobení současné legislativy, přičemž je třeba vzít v úvahu vývoj ve vědě a technologiích;

1.11

souhlasí s hlavními body stanovenými tematickou strategií: zjednodušením a modernizací stávajících právních předpisů, pokud se tím usnadní uplatňování opatření k ochraně životního prostředí;

Nová rámcová směrnice o odpadech

Článek 1

1.12

bere s uspokojením na vědomí odkaz na odpadovou hierarchii, která je považována za důležité východisko pro opatření v sektoru odpadů k vytvoření základny pro rozumnou a úspěšnou odpadovou politiku;

1.13

lituje, že hierarchie byla na třech úrovních zploštěna. To, že opětovné použití, recyklace a využití bylo postaveno na stejnou úroveň, odporuje duchu různých právních aktů;

1.14

klade si otázku, zda členské státy vzhledem k prostoru pro interpretaci článku provedou nezbytná opatření a použijí ty nejvhodnější nástroje tak, aby dosáhly cíle článku;

Článek 2

1.15

lituje, že byl vyškrtnut právní základ pro přijetí specifických právních předpisů pro odpady;

Článek 3

1.16

vyzdvihuje, že definice „producenta“ obsahuje to, že subjekt, který zpracovává odpad, i přes případnou jím provedenou změnu v charakteru nebo složení odpadu, je vždy považován za producenta odpadu. To je v rozporu s koncepcí o nepovažování odpadu od určitého bodu za odpad, kterou vypracovala sama Komise;

Článek 5

1.17

schvaluje upřesnění definice využití odpadu spalováním, avšak poznamenává, že definice využití jinými formami zpracování odpadu je stále nejasná;

Článek 8

1.18

lituje, že bylo vyškrtnuto upozornění na princip „znečišťovatel platí“; jenž je základem pro uplatňování odpovědnosti výrobců;

Článek 11

1.19

s politováním konstatuje, že zavedení koncepce nepovažování odpadu od určitého bodu za odpad i definice odpadu by mohly mít dalekosáhlé a nevhodné důsledky, např.

že produkty, které vyhovují definici o nepovažování za odpad, již nelze podrobit požadavkům na zpracování odpadu,

že produkty, které vyhovují definici o nepovažování za odpad, nelze dále sledovat,

že odpadá přikazovací pravomoc příp. povinnost použití pro produkty, které vyhovují definici o nepovažování za odpad;

1.20

konstatuje, že koncepce nepovažování odpadu od určitého bodu za odpad se omezuje na ty odpady, u kterých je to skutečně ku prospěchu životnímu prostředí, shledává však, že omezení oblasti použití této koncepce je velmi nejasné, protože význam pojmu „skutečný prospěch pro životní prostředí“ není blíže definován;

Článek 12

1.21

vítá, že směrnice o nebezpečných odpadech a rámcová směrnice budou spojeny do jedné rámcové směrnice;

Článek 16

1.22

lituje, že ustanovení uplatňovaná pro třídění nebezpečných odpadů jasně neuvádějí, že směšování nebezpečných odpadů je zakázáno pro všechny subjekty kromě zařízení, kterým k tomu bylo uděleno povolení, v souladu s článkem 19 (viz odst. 1 písm. a) a d));

Článek 21

1.23

podporuje snahu Komise stanovit minimální požadavky na povolení zpracování odpadu na úrovních, které zajistí vysoký stupeň ochrany zdraví a životního prostředí, avšak vyslovuje se proti tomu, aby Komise dostala oprávnění stanovovat tyto minimální požadavky podle nedemokratického postupu projednávání ve výborech;

Článek 25

1.24

vítá ustanovení o registraci těch subjektů, které se starají o odpad v posledních fázích;

Článek 26

1.25

zasazuje se o vyšší požadavky na plány pro nakládání s odpady, protože plány jsou považovány za užitečné flexibilní nástroje, které navíc mohou přispět k rozšíření osvědčených postupů v této oblasti;

1.26

podporuje požadavek na využití ekonomických nástrojů v odpadové politice, jako jsou poplatky z materiálů a zpracování a to i ve spojení s předcházením tvorbě odpadu, a bere na vědomí úspěch, kterého bylo dosaženo s takovými nástroji v řadě zemí; zdůrazňuje však, že současné odlišné používání ekonomických nástrojů narušuje hospodářskou soutěž, a zdůrazňuje proto potřebu zachovat hladké fungování vnitřního trhu;

Článek 30

1.27

lituje, že Komise přenechává vývoj minimálních kvalitativních a kvantitativních cílů, jakož i ukazatelů pro měření dosažených výsledků jednotlivým členským státům; proto naléhavě žádá Evropskou komisi, aby sama stanovila uvedené minimální cíle a ukazatele na úrovni Společenství;

Článek 32

1.28

vítá nová ustanovení týkající se subjektů, které sbírají nebo přepravují odpady;

Příloha V

1.29

považuje tabulky konkordance za užitečný nástroj k zajištění neomezeného provedení směrnice;

Zavedení koncepce celoživotního cyklu

1.30

považuje zavedení analýzy životního cyklu v rámci tematické strategie za užitečnou iniciativu, která bere v úvahu působení jednoho produktu na životní prostředí v průběhu jeho celého životního cyklu, avšak kritizuje, že tematická strategie se zabývá rannou fází tohoto cyklu pouze ve velmi omezeném rozsahu, tj. zabývá se výrobci a jejich povinnostmi navrhovat výrobky šetrné k životnímu prostředí a je toho názoru, že směrnice by měla být jasně propojena se směrnicí REACH, aby se pokud možno už při výrobě zabránilo vzniku nebezpečných odpadů příp. aby se jejich nebezpečnost zmírnila;

1.31

kromě toho zpochybňuje vlastní vypracování těchto analýz. Je strategicky důležité jasně stanovit, které subjekty jsou odpovědné za ověřování těchto analýz, protože význam analýz bude jinak oslaben a analýzy nesplní jim připisovanou funkci;

Zlepšení znalostní základny

1.32

podporuje snahu Komise napomáhat rozšiřování znalostí, výzkumu a vývoje týkajícího se sektoru odpadů, neboť více znalostí a informací představuje centrální prvek ke zlepšení praxe výrobců a úřadů v oblasti nakládání s odpady i ke snížení množství odpadů od spotřebitelů; vzhledem k rozdělení zodpovědností ve většině členských států však upozorňuje na potřebu stavět na již pevné vědomostní základně, která existuje na místní a regionální úrovni. Strategie pro odpady je výrazem rozdílných znalostních základů na úrovni Společenství v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, Eurostatu, Společného výzkumného střediska, Evropského úřadu v Seville a nového internetového portálu Komise „Věda pro politiku životního prostředí – informační služby GŘ pro životní prostředí“. Pro místní a regionální subjekty má rozhodující význam, že Komise přesněji popisuje úkoly, které připadají na každé z těchto znalostních center, koordinuje a rozčleňuje jejich výzkumy a že existující znalosti jsou snadno přístupné;

Předcházení vzniku odpadů

1.33

souhlasí s tím, že v členských státech je nutná ambicióznější politika předcházení vzniku odpadů, a proto považuje požadavek na vývoj programů předcházení vzniku odpadů za rozumný;

Směrem k evropské společnosti recyklace

1.34

zdůrazňuje, že vytvoření stejných výchozích podmínek v členských státech pro zamezení ekologicky neúčelným aktivitám, jako je standardní dumping, má ústřední význam, a proto podporuje iniciativu Komise v této oblasti;

1.35

zdůrazňuje význam začlenění sociálních prvků do politiky životního prostředí a s potěšením zaznamenává, že Komise bere na vědomí vysokou míru růstu a náročnost na pracovní sílu v sektorech nakládání s odpady a recyklace; žádá však o diskusi o otázce zda provádění strategie vytváří pracovní místa na celoevropské úrovni;

1.36

upozorňuje, že za účelem dosažení tohoto cíle strategie musí právní předpisy poskytnout úroveň jistoty, jež odpovídá výhledu plánování a investicím podniků zapojených do dalšího rozvoje recyklace;

Sledování a hodnocení

1.37

poznamenává, že orgány místní a regionální samosprávy hrají důležitou úlohu při uskutečňování tematické strategie a tím i při zajišťování monitorování a hodnocení tematické strategie, proto žádá, aby tyto orgány hráli proaktivní roli jako hlavní subjekt při uplatňování politik řízení odpadů v různých členských státech EU;

2.   Doporučení Výboru regionů

Výbor regionů

2.1

lituje jednoznačného omezení zákazu směšování odpadů, jeho nahrazení podmínkami pro povolení směšování a zúžení definice směšování – krok, který je třeba považovat za značné uvolnění s velkým rizikem pro životní prostředí; doporučuje proto zachovat neomezený zákaz směšování nebezpečných odpadů;

2.2

vyzývá k tomu, aby bylo při hodnocení pro rok 2010 a při budoucích hodnoceních na pozadí technologického vývoje projednáno, zda by energetické využití pro nová zařízení mělo být zvýšeno nad navrhovaných 65 % a zda je možno klást na recyklační zařízení jiné požadavky.

Doporučení Výboru regionů týkající se směrnice

Doporučení 1

Preambule 17 (a)

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

 

Preambule 17 a

Aby bylo umo žněno vhodné plánování kapacity zpracování odpadu, mohou členské státy použít nebo uplatnit zásady blízkosti a soběstačnosti, pokud jde o odpad určený pro spalování s energetickým využíváním, aby bylo zajištěno, že hořlavý odpad vyprodukovaný v rámci jejich území bude mít přístup k národním spalovnám.

Odůvodnění

Předpokládaná klasifikace spalování s energetickým využitím jakožto obnovovací činnost může v některých státech způsobit nerovnováhu mezi instalovanou spalovací kapacitou a objemy odpadu, které je třeba zpracovat, třebaže nabízená kapacita odpovídá národním potřebám. V takovýchto situacích by měly mít odpovědné orgány možnost omezit dovoz odpadu pro spalování, aby byly zajištěny příležitosti pro zpracování odpadu vyprodukovaného v rámci jejich oblasti pravomocí.

Doporučení 2

Článek 1

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Tato směrnice stanoví opatření zaměřená na snížení celkových environmentálních vlivů spojených s využíváním zdrojů, vznikem odpadů a nakládáním s nimi.

K témuž účelu zahrnuje ustanovení, podle kterého musí členské státy prioritně přijmout opatření k předcházení nebo snížení vzniku odpadů a jeho nepříznivého vlivu a, za druhé, k využití odpadů pomocí opětovného použití, recyklace a dalších způsobů využití odpadů.

(a)

Tato směrnice stanoví opatření zaměřená na snížení celkových environmentálních vlivů spojených s využíváním zdrojů, vznikem odpadů a nakládáním s nimi.

(b)

K témuž účelu zahrnuje ustanovení, podle kterého musí členské státy prioritně přijmout opatření k předcházení nebo snížení vzniku odpadů a jeho nepříznivého vlivu a, za druhé, k využití odpadů pomocí opětovného použití, recyklace a dalších způsobů využití odpadů.

předcházení nebo snížení vzniku odpadů a jejich nepříznivého vlivu a

opětovnému použi tí,

recyklaci,

dalším způsobům využití,

odstraňování odpadu,

(a)

Na základě environmentálních ukazatelů přijatých na úrovni Společenství mohou členské státy přijmout opatření, která se odchylují od priorit stanovených v odst. 1 písm. (b).

(b)

Dokud t akové ukazatele nebudou vypracovány a přijaty, když posouzení dopadů jasně ukáže, že možnost alternativního zacházení vykazuje lepší záznam pro určitý specifický druh odpadu, mohou se členské státy odchýlit od priorit stanovených v odstavci 1 písm. (b).

3.   Odpovědnost za kontrolu platnosti výsledků hodnocení uvedených v odst. 2 písm. (b) je svěřena kompetentním národním orgánům. Platné výsledky se předkládají Komisi a budou předmětem přezkoumání v souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2.

Odůvodnění

Zohledňování životního cyklu je vítáno jako řídící princip. Nástroje životního cyklu však v současnosti nepředstavují operační alternativu k hierarchii odpadů. Bude to trvat mnoho let než bude na úrovni Společenství přijata společná metodologie na využívání těchto nástrojů. Do té doby je důležité vyjasnit vztah mezi zohledňováním životního cyklu a politicky zavedenou hierarchií odpadů. Je třeba znovu uvést, že tato hierarchie zůstává prvkem vytvářejícím strukturu odpadové politiky. Možnosti odchýlit se od hierarchie uvedené v odst. 2 písm. (a) a (b) poskytují nezbytnou flexibilitu a zároveň podpoří další rozvoj nástrojů životního cyklu. Vzhledem k již zavedené vědomostní základně by orgány místní a regionální správy měly hrát klíčovou úlohu při zavádění těchto nástrojů.

Orgány místní správy a správci odpadů by měli mít jasné instrukce a udělení odpovědnosti za kontrolu platnosti výsledků hodnocení životního cyklu je významným zlepšením původního znění návrhu. Postup přezkoumání zahrnutý v odst. 3 zajistí, že hodnocení nebudou využita k ochraně vnitrostátních trhů a že stejná pravidla pro všechny nebudou narušena zavedením metody životního cyklu.

Doporučení 3

Článek 2 odstavec 5 (nový)

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

 

5.   Specifická pravidla p ro zvláštní případy nebo pravidla doplňující tuto směrnici, která se týkají nakládání se zvláštními kategoriemi odpadu, mohou být stanovena v jednotlivých směrnicích.

Komise by měla provádět pravidelné přezkoumání druhů odpadu, aby mohla posoudit priority pro stanovení dalších harmonizovaných evropských požadavků usměrňujících nakládání s odpady k upřednostňovaným možnostem.

Odůvodnění

Znění pozměňovacího návrhu kopíruje znění čl. 2 odst. 2 současné rámcové směrnice o odpadech. Stanovuje právní základ pro přijetí specifických směrnic pro různé druhy odpadu, vzhledem k tomu, že potřeba přijetí dodatečným směrnic by neměla být vyloučena. Navrhovaný pozměňovací návrh také poskytne právní základ pro směrnici navrženou ve vztahu k pozměňovacímu návrhu 9, který se týká článku 11. Pozměňovací návrh také přidává požadavek týkající se usměrňování odpadu. Způsob určený k harmonizaci výběru nakládání se specifickými druhy odpadu je doplňkem ke stanovení standardů pro zařízení při stanovení stejných pravidel pro všechny.

Doporučení 4

Článek 3 (b)

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice platí následující definice:

(a)

„odpadem“ se rozumí jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje, má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil;

(b)

„původcem“ se rozumí kdokoli, při jehož činnosti vznikají odpady nebo kdokoli, kdo se zabývá prováděním předběžného zpracování, směšování nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení těchto odpadů;

(c)

„držitelem“ se rozumí původce odpadu nebo fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem odpadu;

(d)

 „nakládáním“ se rozumí sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dohledu nad těmito činnostmi, a následná péče o místa odstranění;

e)

„sběrem“ se rozumí shromažďování odpadů za účelem jejich přepravy do místa zpracování odpadů;

f)

„opětovným použitím“ se rozumí činnost využití směřující k tomu, aby byly produkty nebo jejich složky, které se staly odpady, opětovně použity pro tentýž účel, pro který vznikly;

g)

„recyklováním“ se rozumí přeměna odpadů na produkty, materiály nebo látky určené pro původní nebo pro jiné účely. Nezahrnuje energetické využívání;

h)

„odpadními minerálními oleji“ se rozumí jakékoli minerální mazací nebo průmyslové oleje, které přestaly být vhodné pro původně určené používání, a zejména použité oleje do spalovacích motorů a převodové oleje, minerální mazací oleje, oleje do turbín a hydraulické oleje;

(i)

„nakládáním s odpady“ se rozumí využití odpadů a odstraňování odpadů.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice platí následující definice:

(a)

„odpadem“ se rozumí jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje, má v úmyslu se zbavit nebo se od něho považuje, aby se jich zbavil;

(b)

nebezpečným odpadem se rozumí:

odpad, který má jednu nebo více vlastností uvedených v příloze III s koncentracemi nad mezní hodnoty uvedené v článku xx směrnice 88/379/EHS o nebezpečných přípravcích (jak je uvedeno v příloze IIIA)

nebo

odpad, který má jednu nebo více vlastností uvedených v příloze III s koncentracemi nad mezní hodnoty uvedené v článku xx směrnice 88/379/EHS o nebezpečných přípravcích (jak je uvedeno v příloze IIIA) a je označen hvězdičkou v seznamu odpadů sestaveného v souladu s člá nkem 4

nebezpečné odpady původem z domácností se nepovažují za nebezpečné až do jejich shromáždění v podniku, který provádí nakládání s odpady, nebo prostřednictvím soukromé nebo veřejné organizace provádějící sběr odpadů.

(c)

směsí odpadů se rozumí odp ad vzniklý úmyslným či neúmyslným smícháním dvou nebo více různých odpadů, přičemž pro tuto směs neexistuje jedna položka v přílohách III, IIIB, IV a IVA nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů. Za směs odpadů se nepovažuje odpad přepravovaný v jedné zásilce skládající se ze dvou nebo více odpadů, pokud jsou jednotlivé odpady odděleny;

(h) (d)

„odpadními minerálními oleji“ se rozumí jakékoli minerální mazací nebo průmyslové oleje, které přestaly být vhodné pro původně určené používání, a zejména použité oleje do spalovacích motorů a převodové oleje, minerální mazací oleje, oleje do turbín a hydraulické oleje;

(b) (e)

„původcem“ se rozumí kdokoli, při jehož činnosti vznikají odpady (prvotní původce) nebo kdokoli, kdo provádí předběžné zpracování, směšování nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení těchto odpadů (nový původce);

(c) (f)

„držitelem“ se rozumí původce odpadu nebo fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem odpadu;

(g)

„obchodníkem“ se rozumí jakákoli osoba, která jedná jako příkazce při nákupu a následném prodeji odpadů, včetně obchodníků, kteří odpady fyzicky nedrží;

(h)

„zprostředkovatelem se rozumí jakákoli osoba, která zařizuje využití nebo odstraňování odpadu jménem jiných, včetně zprostředkovatelů, kteří odpady fyzicky nedrží;

(d) (i)

„nakládáním“ se rozumí sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dohledu nad těmito činnostmi, a následná péče o místa odstranění.

(j)

„nakládáním způsobem šetrným k životnímu prostředí “ se rozumí proved ení všech praktických kroků k zajištění toho, že se s odpady nakládá způsobem chránícím lidské zdraví a životní prostředí před škodlivými účinky, které by mohly být těmito odpady způsobeny;

(e) (k)

„sběrem“ se rozumí shromažďování odpadů za účelem jejich přepravy do místa zpracování odpadů a zahrnuje výměnu v průběhu přepravy a předběžné skladování před sběrem nebo v průběhu přepravy;

(l)

„nakládáním s odpady“ se rozumí využití odpadů a odstraňování odpadů a zahrnuje předběžné činnosti jako např. míšení, směšování, předúprava, výměna a skladování před využitím nebo odstraněním;

(m)

 „prevencí“ se rozumí jakákoli činnost, která je provedena před tím, než se výrobky a látky stanou odpadem a která je zaměřena na snižování produkce odpadu, jeho škodlivost nebo dopad využívání zdrojů na životní prostředí obecně;

(f) (n)

„opětovným použitím“ se rozumí činnost využití směřující k tomu, aby byly produkty nebo jejich složky, které se staly odpady, opětovně použity pro tentýž účel, pro který vznikly, bez předchozího nakládání s odpady jiného než čištění či správka;

(g) (o)

„recyklováním“ se rozumí přeměna odpadů na produkty, materiály nebo látky určené pro původní nebo pro jiné účely. Nezahrnuje energetické využívání;

(p)

„využitím odpadu“ se rozumí jakákoli činnost, k terá:

zajišťuje aby, odpady sloužily užitečnému účelu a nahradily, buď přímo v daném závodě nebo v širším hospodářství jiné zdroje, které by jinak musely být použity ke splnění této funkce, nebo aby byly připraveny k takovému použití,

splňuje kritéria účinnosti, na jejichž základě lze prohlásit, že slouží užitečnému účelu,

zajišťuje, že celkový dopad na životní prostředí se využitím odpadu jako náhrady za jiné zdroje nezhorší,

zajišťuje, že nedochází k přenosy znečišťujících látek v průběhu procesu ke koneč nému výrobku;

(q)

odstraňováním odpadu se rozumí jakákoli činnost nakládání s odpadem, která nesplňuje kritéria, jež jsou stanovena jako využití odpadu.

Odůvodnění

Tento článek by měl obsahovat všechny definice, které jsou relevantní, pokud jde o ustanovení směrnice o odpadech. Definice musí být zároveň koherentní s definicemi, které již byly přijaty v existující legislativě o odpadech, zejména v nařízení o přepravě odpadu. Tento pozměňovací návrh proto navrhuje:

shromáždit v článku 3 definice, které se nacházejí v různých částech textu návrhu Komise,

doplnit některé chybějící definice (např. slova „prodejce“ a „makléř“ jsou v článku 25 použita, aniž by byla definována) a znovu uvést definice, které již byly přijaty prostřednictvím spolurozhodování v souvislosti s přijetím nového nařízení o přepravě odpadů,

objasnit některé navrhované definice.

Doporučení 5

Článek 4

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Komise vypracuje seznam odpadů v souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2.

Seznam bude obsahovat odpady, které se podle článků 12 až 15 považují za nebezpečné, s ohledem na jejich původ a složení, a případné mezní hodnoty koncentrací.

Komise vypracuje seznam odpadů v souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2, a to nejpozději dva roky po datu, které stanoví článek 39. Seznam odpadů by měl být založen na stávajícím seznamu, který bude platný do počátku platnosti nového seznamu. Nový seznam odpadů bude zahrnovat rovněž údaje o hlavních látkových vlastnostech (složení a koncentrace obsažených látek).

Seznam bude obsahovat také odpady, které se podle článků 12 až 15 považují za nebezpečné, s ohledem na jejich původ a složení, a případné mezní hodnoty koncentrací.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh týkající se článku 4 je určený k zajištění právní jistoty týkající se seznamu odpadů. Stávající seznam odpadů je předmětem neustálých úprav prostřednictvím postupu výboru a je aktuální. A i když kvalitu seznamu odpadů je vždy možné zlepšit, úsilí doposud vložené do tvorby seznamu by nemělo být jednoduše zahozeno. Mělo by naopak tvořit základ pro další práci na vytváření seznamu odpadů a zajistit tak orgánům a subjektům návaznost. Vzhledem ke zrušení směrnic 75/442/EHS a 91/689/EHS je důležité zajistit, aby současný seznam zůstal platný až do přijetí nového a je důležité stanovit pevnou lhůtu pro vytvoření nového seznamu. Praktické zkušenosti ukazují, že seznam odpadů založený na látkách (hlavní kritéria: složení a koncentrace obsažených látek) musí být upřednostněn, neboť to umožní lepší posouzení environmentální, zdravotní, bezpečností a rizikové závažnosti a usnadní přiřazení ke způsobům využití. Návrh Komise na vypracování nového seznamu je nepřesný a je důležité vyjasnit, že seznam bude obsahovat jak odpad, který není nebezpečný, tak nebezpečný odpad.

Doporučení 6

Článek 5

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly veškeré odpady zpracovány tak, aby sloužily užitečnému účelu a nahradily, buď přímo v daném závodě nebo v širším hospodářství, jiné zdroje, které by jinak musely být použity ke splnění této funkce, nebo aby byly připraveny k takovému použití, dále jen „způsoby využití odpadů“. Za způsoby využití odpadů se považují alespoň způsoby uvedené v příloze II.

2.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2 je Komise oprávněna přijmout prováděcí opatření ke stanovení kritérií účinnosti, na jejichž základě lze o způsobech uvedených v příloze II prohlásit, že sloužily užitečnému účelu v souladu s odst. 1.

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly veškeré odpady zpracovány tak, aby sloužily užitečnému účelu a nahradily, buď přímo v daném závodě nebo v širším hospodářství, jiné zdroje, které by jinak musely být použity ke splnění této funkce, nebo aby byly připraveny k takovému použití, dále jen „způsoby využití odpadů“. Za způsoby využití odpadů se považují alespoň způsoby uvedené v příloze II nařízení Xxxxx Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci způsobů nakládání s odpady.

2.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2 je Komise oprávněna přijmout Prováděcí opatření budou stanovena v nařízení uvedeném v odst. 1 za účelem stanovení kritérií účinnosti, na jejichž základě lze o způsobech uvedených v příloze II prohlásit, že sloužily užitečnému účelu v souladu s odst. 1.

Odůvodnění

Klasifikace způsobů nakládání s odpady silně ovlivňuje schopnost plánovat středně a dlouhodobé požadavky kapacity. Určuje dále podmínky konkurence jednotlivých míst zpracování odpadů. Tento pozměňovací návrh tedy žádá o použití procesu politického rozhodování, do kterého budou zapojeni odpovídající činitelé. Přijetí nařízení o klasifikaci způsobů nakládání s odpady umožní výběr kritérií výkonnosti a stanovení odpovídajících prahů, které budou předmětem politické kontroly. Přijetí tohoto nařízení zároveň umožní přijmout opatření aniž by to vedlo k příliš častým revizím směrnice o odpadech. Vzhledem ke znalostem získaným na místní úrovni a vzhledem k odpovědnostem a pravomocím orgánů místní a regionální správy v oblasti odpadů, by měly být tyto orgány přinejmenším konzultovány před navržením prováděcích opatření. Přijetí pozměňovacích návrhů 5 a 6 následně vyústí v přesunutí příloh I a II ze směrnice o odpadech do nařízení Xxxxx Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci způsobů nakládání s odpady.

Doporučení 7

Článek 6

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Pokud není možné využití odpadů v souladu s čl. 5 odst. 1, členské státy zajistí, aby veškeré odpady byly odstraněny.

Zakáží opuštění, odložení nebo neřízené odstraňování odpadů.

2.   Členské státy považují za způsoby odstraňování odpadů alespoň způsoby uvedené v příloze I, a to i v případě, že tyto způsoby mají jako druhotný důsledek využití látek nebo energie.

3.   Pokud i v případě, že dochází k nahrazení zdrojů, má výsledek nějakého způsobu pro účely článku 1 jen nízký potenciál, Komise je oprávněna v souladu s postupy popsanými v čl. 36 odst. 2 přijmout prováděcí opatření, kterým přidá daný konkrétní způsob na seznam v příloze I.

1.   Pokud není možné využití odpadů v souladu s čl. 5 odst. 1, členské státy zajistí, aby veškeré odpady byly odstraněny.

Zakáží opuštění, odložení nebo neřízené odstraňování odpadů.

2.   Členské státy považují za způsoby odstraňování odpadů alespoň způsoby uvedené v příloze I nařízení č. Xxxxx Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci způsobů nakládání s odpady, a to i v případě, že tyto způsoby mají jako druhotný důsledek využití látek nebo energie.

3.   Pokud i v případě, že dochází k nahrazení zdrojů, má výsledek nějakého způsobu pro účely článku 1 jen nízký potenciál, Komise je oprávněna v souladu s postupy popsanými v čl. 36 odst. 2 přijmout prováděcí opatření, kterým přidá bude daný konkrétní způsob přidán na seznam v příloze I, na kterou odkazuje odst. 2.

Odůvodnění

Ze stejných důvodů jako byly uvedeny v odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 5 by téma, kterým se zabývá tento článek, mělo být předmětem politické a ne pouze odborné debaty. Klasifikace způsobů nakládání s odpady, v tomto případě jejich odstraňování, silně ovlivňuje schopnost kompetentních orgánů a soukromých provozovatelů plánovat středně a dlouhodobé požadavky kapacity. Určuje dále podmínky konkurence jednotlivých míst zpracování odpadů.

Přijetí prováděcích opatření by tedy mělo podléhat procesu politického rozhodování, do kterého budou zapojeni odpovídající činitelé. Vzhledem k odpovědnostem a pravomocím orgánů místní a regionální správy v oblasti odpadů, by měly být tyto orgány přinejmenším konzultovány před navržením prováděcích opatření a měly by mít příležitost vyjádřit se k posouzení dopadů, které by Komise měla vypracovat před předložením návrhu.

Doporučení 8

Článek 9

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby náklady využití nebo odstraňování odpadů byly vhodným způsobem rozděleny mezi držitele, předcházející držitele a původce odpadů.

Členské státy v souladu se zásadou „polluter pays“ (znečišťovatel platí) zajistí, aby náklady využití nebo odstraňování odpadů byly vhodným způsobem rozděleny mezi držitele, předcházející držitele a původce odpadů.

Odůvodnění

Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (přijatý Evropským parlamentem a Radou dne 22. července 2002) je založen zejména na zásadě „polluter pays“. Tato zásady by jako základní zásada environmentální politiky měla být znovu zavedena ve směrnici.

Doporučení 9

Čl. 11 odst. 1 písm. c (nové)

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Aby bylo možné stanovit, zda je vhodné, aby některé odpady přestaly být na základě provedení opětovného použití, recyklace nebo využití považovány za odpady a byly překlasifikovány na druhotné produkty, materiály a látky, Komise zhodnotí, zda jsou splněny níže uvedené podmínky:

(a)

změna klasifikace nepovede k celkovým nepříznivým environmentálním dopadům;

(b)

existuje trh pro takové druhotné produkty, materiály nebo látky.

1.   Aby bylo možné stanovit, zda je vhodné, aby některé odpady přestaly být na základě provedení opětovného použití, recyklace nebo využití považovány za odpady a byly překlasifikovány na druhotné produkty, materiály a látky, Komise zhodnotí, zda jsou splněny níže uvedené podmínky:

(a)

změna klasifikace nepovede k celkovým nepříznivým environmentálním dopadům;

(b)

existuje trh pro takové druhotné produkty, materiály nebo látky,

(c)

druhotný produk t, materiál nebo látka byly zpracovány a jsou připraveny vstoupit do nového cyklu jako produkt nebo materiál vykazující vlastnosti podobné vlastnostem prvotního materiálu nebo látek.

Odůvodnění

Doporučuje se, aby se kritéria odstraňování odpadů vztahovala pouze na situace, kdy byl odpad zpracován. To znamená, že není možné vyjmout odpad z právních předpisů o odpadech před okamžikem, ve kterém se může stát součástí nového výrobního cyklu a prokázat kvalitu rovnou prvotním materiálům nebo látkám.

Doporučení 10

Článek 11, odstavec 2

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

2.   Na základě hodnocení podle odst. 1 přijme Komise v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 2 prováděcí opatření týkající se konkrétní kategorie odpadového produktu, materiálu nebo látky, včetně uvedení environmentálních a kvalitativních kritérií, která musí být splněna, aby se tyto odpady mohly považovat za druhotné produkty, materiály nebo látky.

2.   Na základě hodnocení podle odst. 1 přijme Komise v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 2 navrhne ve směrnici o odstraňování odpadů prováděcí opatření týkající se konkrétní kategorie odpadu odpadového produktu, materiálu nebo látky, včetně uvedení environmentálních a kvalitativních kritérií, která musí být splněna, aby se tyto odpady mohly považovat za druhotné produkty, materiály nebo látky. Komise provede posouzení dopadů navržených opatření.

Odůvodnění

Článek 11 uvádí kritéria odstraňování odpadů a tudíž budoucí rozsah právních předpisů pro odpad. Výběr environmentálních kritérií a úroveň, na které jsou stanovena, není pouze technickou, ale také politickou otázkou. Další nedostatek kritérií týkajících se použití takového konceptu může vést k nejasnostem a dokonce k diskusím mezi odporujícími si zájmovými skupinami. Prováděcí opatření musí být proto předmětem politické debaty. Návrh směrnice o odstraňování odpadů umožňuje vyvarovat se příliš častým revizím směrnice o odpadech. Tyto návrhy mají environmentální, ekonomické a sociální důsledky a měly by proto být doplněny posouzením dopadů zahrnujícím širší konzultaci s odpovídajícími zainteresovanými stranami.

Doporučení 11

Článek 13

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Komise sestaví v souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2 seznam nebezpečných odpadů, dále jen „seznam“.

V seznamu zohlední původ a složení odpadů a podle potřeby i nejvyšší hodnoty koncentrace.

Komise sestaví v souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2 seznam nebezpečných odpadů, dále jen „seznam“.

V seznamu zohlední původ a složení odpadů a podle potřeby i nejvyšší hodnoty koncentrace.

Odůvodnění

Tento článek je nadbytečný, jelikož požadavky na sestavení seznamu odpadů jsou již zahrnuty v článku 4.

Doporučení 12

Článek 15

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Pokud může členský stát prokázat, že konkrétní druh odpadu, který je uveden v seznamu jako nebezpečný odpad, nevykazuje žádné z vlastností, uvedených v příloze III, je oprávněn tento druh odpadu považovat za odpad, který není nebezpečný.

Členský stát v takovém případě informuje Komisi prostřednictvím zprávy podle čl. 34 odst. 1 a poskytne Komisi nezbytné důkazy.

2.   Komise provede na základě doručeného oznámení revizi seznamu, aby mohla v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 2 rozhodnout o jeho úpravě.

1.   Pokud může členský stát prokázat, že konkrétní druh odpadu, který je uveden v seznamu jako nebezpečný odpad, nevykazuje žádné z vlastností, uvedených v příloze III, je oprávněn tento druh odpadu považovat za odpad, který není nebezpečný. Členský stát v takovém případě informuje Komisi prostřednictvím zprávy podle čl. 34 odst. 1 a poskytne Komisi nezbytné důkazy.

2.   Komise provede na základě doručeného oznámení revizi seznamu, aby mohla v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 2 rozhodnout o jeho úpravě.

3.   Členské státy jsou po schválení úpravy seznamu oprávněny tento druh odpadu považovat za odpad, který není nebezpečný.

Odůvodnění

Jednotná klasifikace odpadů na odpad nebezpečný a odpad, který není nebezpečný je důležitým předpokladem pro uskutečňování nařízení Rady (EHS) 259/93 o přeshraniční přepravě odpadu. Tato klasifikace je tématem aktuální diskuse ve výboru pro technické přizpůsobení (Technical Adaptation Committee). Změny by neměly být ponechány na členských státech, ale měly by vstoupit v platnost po diskusi mezi zástupci členských států a Komisí.

Doporučení 13

článek 16

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh

 Článek 16

Třídění

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že budou splněny následující podmínky v tom případě, kdy dochází ke směšování nebezpečných odpadů buď s jinými nebezpečnými odpady, které mají odlišné vlastnosti, nebo s jinými odpady, látkami nebo materiály:

a)

směšování provádí zařízení nebo podnik, který k tomu má povolení v souladu s článkem 19;

b)

jsou splněny podmínky stanovené v článku 7;

c)

nakládání s odpady nezhorší vliv na životní prostředí;

d)

tato činnost je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.

2.   Pokud dochází ke směšování nebezpečných odpadů s jinými nebezpečnými odpady které mají odlišné vlastnosti, nebo s jinými odpady, látkami nebo materiály způsobem, který neodpovídá ustanovení odst. 1, provede se v souladu s kritérii technické a ekonomické vhodnosti stanovenými členskými státy podle potřeby třídění, aby byly splněny podmínky uvedené v článku 7.

Článek 16

Třídění

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že budou splněny následující podmínky:

(a)

 je zakázáno, aby původce, ten, kdo sbírá odpad a přepravce odpadu směšovali nebezpečný odpad buď s jinými nebezpečnými odpad y, které mají odlišné vlastnosti, nebo s jinými odpady, látkami nebo materiály

(b)

kdy dochází ke směšování nebezpečných odpadů buď s jinými nebezpečnými odpady, které mají odlišné vlastnosti, nebo s jinými odpady, látkami nebo materiály:

a) (i)

směšování provádí zařízení nebo podnik, který k tomu má povolení v souladu s článkem 19;

b) (ii)

jsou splněny podmínky stanovené v článku 7;

c) (iii)

nakládání s odpady nezhorší vliv na životní prostředí;

d) (iv)

tato činnost je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami;

(v)

se směsi vznikajícími ze směšování je nakládáno v souladu s předpisy, které platí pro nebezpečné odpady, bez ohledu na konečné složení

2.   Pokud dochází ke směšování nebezpečných odpadů s jinými nebezpečnými odpady, které mají odlišné vlastnosti, nebo s jinými odpady, látkami nebo materiály způsobem, který neodpovídá ustanovení odst. 1, provede se v souladu s kritérii technické a ekonomické vhodnosti stanovenými členskými státy podle potřeby třídění, aby byly splněny podmínky uvedené v článku 7.

Odůvodnění

Je pravdou, že pouze podniky, které k tomu mají povolení, mohou provádět směšování. Je však třeba poznamenat, že ustanovení článku 16 odst. 2 požaduje, aby byly tříděny pouze nelegální směsi za podmínek, že budou „v souladu s kritérii technické a ekonomické vhodnosti stanovenými členskými státy“. Ve znění směrnice by mělo být jasně uvedeno, že směšování je zakázáno pro původce, sběratele a přepravce odpadu. Dále je třeba zabránit tomu, aby směšování odpadů probíhalo za jediným účelem zmírnění škodlivých látek, ale musí být rovněž kladen důraz na to, aby se se směsí nakládalo podle pravidel platných pro nebezpečné odpady.

Doporučení 14

Článek 19, odstavec 1

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy jsou povinny vyžadovat, aby si veškeré zařízení nebo podniky, které hodlají provádět odstraňování nebo využívání odpadů, opatřily od příslušných vnitrostátních orgánů povolení.

Toto povolení musí zahrnovat:

(a)

druhy a množství odpadů, s nimiž jsou oprávněny nakládat;

(b)

technické požadavky na příslušné místo pro každý způsob povolené činnosti;

(c)

bezpečnostní opatření, která je třeba přijmout;

(d)

metodu používanou pro každý způsob činnosti.

V povolení mohou být uvedeny další podmínky a povinnosti.

1.   Členské státy jsou povinny vyžadovat, aby si veškeré zařízení nebo podniky, které hodlají provádět odstraňování nebo využívání odpadů, opatřily od příslušných vnitrostátních orgánů povolení.

Toto povolení musí zahrnovat:

(a)

druhy a množství odpadů, s nimiž jsou oprávněny nakládat;

(b)

technické požadavky na příslušné místo pro každý způsob povolené činnosti;

(c)

bezpečnostní opatření, která je třeba přijmout;

(d)

metodu používanou pro každý způsob činnosti.

V povolení mohou být uvedeny další podmínky a povinnosti, jako nap říklad požadavky týkající se kvality nakládání s odpady.

Odůvodnění

Vzhledem k souvisejícím environmentálním důsledkům by měl článek 19 směrnice stanovit, aby bylo možné učinit požadavky na kvalitu nakládání s odpady.

Doporučení 15

Článek 21

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Komise může v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 2 přijmout minimální normy pro povolování, jejichž úkolem je zajistit, aby se s odpady nakládalo ekologicky správným způsobem.

Komise může v souladu s  postupem podle čl. 36 odst. 2 politickým postupem, do kterého budou zapojeni odpovídající činitelé, a po provedení posouzení dopadů navrhovaných opatření přijmout minimální normy pro povolování, jejichž úkolem je zajistit, aby se s odpady nakládalo ekologicky správným způsobem.

Členské státy mohou vycházet z posouzení svých národních potřeb a z proporcionality, a také podle Smlouvy o ES mohou stanovit vyšší požadavky pro povolování.

Odůvodnění

V souladu s pozměňovacími návrhy 5, 6 a 9 žádá tento pozměňovací návrh o použití politické a nejen odborné debaty. Stanovení minimálních norem pro povolování jejichž úkolem je zajistit, aby se s odpady nakládalo ekologicky správným způsobem, podléhá postupu politického rozhodování, do kterého jsou zapojeni odpovídající činitelé. Vzhledem k odpovědnostem a pravomocím orgánů místní a regionální správy v oblasti odpadů, by měly být tyto orgány přinejmenším konzultovány před navržením prováděcích opatření a měly by mít příležitost vyjádřit se k posouzení dopadů, které by Komise měla vypracovat před předložením návrhu.

Doporučení 16

Článek 26, odstavec 1

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zpracovaly v souladu s článkem 1 jeden nebo více plánů nakládání s odpady, které musí být revidovány alespoň jednou za pět let.

Tyto plány, samotné nebo v kombinaci, pokryjí celé zeměpisné území příslušného členského státu.

1.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zpracovaly v souladu s článkem 1 jeden nebo více plánů nakládání s odpady, které musí být revidovány alespoň jednou za čtyři roky pět let.

Tyto plány, samotné nebo v kombinaci, pokryjí celé zeměpisné území příslušného členského státu.

Odůvodnění

Četnost revizí plánů nakládání s odpady by měla být synchronizována s četností vztahující se na programy předcházení vzniku odpadů, které jsou uvedeny v článku 29. Kontrola programů předcházení vzniku odpadů je stanovena v článku 31 a je spojena s požadavky na podávání zpráv stanovenými v článku 34, který určuje četnost zpráv na tři roky. Synchronizací revizí plánů nakládání s odpady a kontroly programů předcházení vzniku odpadů, stejně jako předkládáním sektorových zpráv, bude zavedena pravidelná činnost mezi příslušnými orgány a napomůže jim to k dosažení požadavků na předkládání zpráv uvedených v této směrnici.

Ve vztahu k těmto kritériím je důležité zmínit, že odpovědným orgánům by měly být přiděleny odpovídající zdroje.

Doporučení 17

Článek 29, odstavec 1

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy vypracují v souladu s článkem 1 programy předcházení vzniku odpadů nejpozději [do tří let po vstupu této směrnice v platnost].

Tyto plány jsou buď součástí plánů nakládání s odpady uvedených v článku 26, nebo budou fungovat jako samostatné programy. Budou vypracovány pro takovou zeměpisnou úroveň, která nejlépe zajistí jejich účinné použití.

1.   Členské státy vypracují v souladu s článkem 1 programy předcházení vzniku odpadů nejpozději [do tří let po vstupu této směrnice v platnost]. Programy budou revidová ny nejméně jednou za čtyři roky.

Cílem těchto programů a opatření v nich obsažených by měla být stabilizace produkce odpadů do roku 2010 a další výrazné snížení v produkci do roku 2020.

Tyto plány jsou buď součástí plánů nakládání s odpady uvedených v článku 26, nebo budou fungovat jako samostatné programy. Budou vypracovány pro takovou zeměpisnou úroveň, která nejlépe zajistí jejich účinné použití.

Odůvodnění

Jak bylo uvedeno v odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 14, měla by četnost revizí plánů nakládání s odpady být synchronizována s četností vztahující se na programy předcházení vzniku odpadů. Kontrola programů předcházení vzniku odpadů je stanovena v článku 31 a je spojena s požadavky na podávání zpráv stanovenými v článku 34, který určuje četnost zpráv na tři roky. Synchronizace požadavků na podávání zpráv je navržena ze stejných důvodů, jež jsou uvedeny v odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 14.

Programy předcházení vzniku odpadů jsou zaměřené na čelení jedné z nejzávažnějších výzev odpadové politiky, tj. snížení produkce odpadů. Revidovaná rámcová směrnice by měla stanovit hodnoty, na základě nichž bude možné hodnotit pokrok. Stanovení jasných cílů pro snížení je také v souladu s cíly a prioritními oblastmi, které jsou stanoveny v šestém akčním programu Společenství pro odpady.

Článek 29 žádá, aby programy předcházení vzniku odpadů byly vypracovány pro takovou zeměpisnou úroveň, která nejlépe zajistí jejich účinné použití, a je proto důležité, aby dané úrovni byly přiděleny odpovídající zdroje.

Doporučení 18

Článek 30, odstavec 2

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

2.   Členské státy stanoví konkrétní kvantitativní a kvalitativní cíle a ukazatele platné pro veškerá opatření a jejich kombinace přijaté za účelem kontroly a hodnocení pokroku dosaženého díky jednotlivým opatřením.

2.   Členské státy stanoví konkrétní kvantitativní a kvalitativní cíle. Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2 přijme kvalitativní a kvantitativní cíle, jakož i ukazatele, které členské státy použijí platné pro veškerá opatření a jejich kombinace přijaté za účelem ke kontroly kontrole a hodnocení pokroku dosaženého díky jednotlivým opatřením.

Odůvodnění

Stanovení kvalitativních a kvantitativních cílů na národní úrovni může odrážet rozdíly v situaci ve členských státech. Kontrola a hodnocení pokroku na základě dohodnuté metodologie umožní další vytvoření preventivních politik na úrovni Společenství.

Doporučení 19

Článek 34, odstavec 1

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy jsou povinny informovat Komisi jednou za tři roky o plnění této směrnice, a to ve formě sektorové zprávy.

Tato zpráva je zpracována na základě dotazníku nebo přehledu vytvořeného Komisí v souladu s postupy uvedenými v článku 6 směrnice 91/692/EHS. Zpráva musí být doručena Komisi do devíti měsíců po skončení tříletého období, kterého se zpráva týká.

Členské státy v této zprávě uvedou informace o pokroku v provádění svých programů předcházení vzniku odpadů.

V souvislosti s povinností podávat zprávy budou shromažďovány údaje o kuchyňském odpadu, které napomohou stanovení pravidel pro jejich bezpečné využívání, recyklování a odstraňování.

1.   Členské státy jsou povinny informovat Komisi jednou za tři čtyři roky o plnění této směrnice, a to ve formě sektorové zprávy.

Tato zpráva je zpracována na základě dotazníku nebo přehledu vytvořeného Komisí v souladu s postupy uvedenými v článku 6 směrnice 91/692/EHS. Zpráva musí být doručena Komisi do devíti měsíců po skončení tříletého období, kterého se zpráva týká.

Členské státy v této zprávě uvedou informace o pokroku v provádění svých programů předcházení vzniku odpadů.

V souvislosti s povinností podávat zprávy budou shromažďovány údaje o kuchyňském odpadu, které napomohou stanovení pravidel pro jejich bezpečné využívání, recyklování a odstraňování.

Odůvodnění

Četnost podávání sektorových zpráv by ze stejných důvodů jako jsou uvedeny v pozměňovacích návrzích 14 a 15 měla být synchronizována s požadavky týkajícími se jak programů předcházení vzniku odpadů, tak plánů nakládání s odpady.

Doporučení 20

Článek 35

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

Komise přijme v souladu s postupy uvedenými v čl. 36 odst. 2 změny nezbytné pro přizpůsobení příloh vědeckému a technickému pokroku.

Komise přijme v souladu s postupy uvedenými v čl. 36 odst. 2 politickým postupem, do kterého budou zapojeni odpovídající činitelé, a po provedení posouzení dopadů navrhovaných opatření, změny nezbytné pro přizpůsobení příloh vědeckému a technickému pokroku.

Odůvodnění

Přílohy této směrnice hrají významnou úlohu pro budoucí účel právních předpisů pro odpad. Jak je uvedeno v pozměňovacích návrzích 5 a 6, navrhuje se, aby přílohy I a II, které uvádí klasifikaci budoucích způsobů nakládání s odpady, byly přesunuty jako přílohy do zvláštního nařízení. Je však obecně důležité uznat, že přizpůsobení příloh této směrnice vědeckému a technickému pokroku si žádá politickou a nejen odbornou debatu. Odpovídající činitelé by měli být zapojeni do postupu politického rozhodování a vzhledem k odpovědnostem a pravomocím orgánů místní a regionální správy v oblasti odpadů, by měly být tyto orgány přinejmenším konzultovány před navržením prováděcích opatření. Jak bylo uvedeno v pozměňovacím návrhu 5, odpovídající činitelé by měli mít příležitost vyjádřit se k posouzení dopadů, které by Komise měla vypracovat před předložením návrhu týkajícího se takových změn v právních předpisech.

Doporučení 21

Příloha 1

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

D 1 Ukládání na povrch nebo pod úroveň povrchu země (např. skládkování apod.)

D 2 Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě apod.)

D 3 Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo jiných přírodních úložišť apod.)

D 4 Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, nádrží nebo lagun apod.)

D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí apod.)

D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání do mořského dna

D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů označených D 1 až D 12

D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů označených D 1 až D 12 (např. odpařování, sušení, kalcinace apod.)

D 10 Spalování na pevnině

D 11 Spalování na moři

D 12 Trvalé uložení (např. uložení kontejnerů v dole apod.)

D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů označených D 1 až D 12

D 14 Předúprava před odstraněním některým ze způsobů označených D 1 až D 13

D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů označených D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

D 1

Ukládání na povrch nebo pod úroveň povrchu země (např. skládkování apod.)

D 2

Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě apod.)

D 3

Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo jiných přírodních úložišť apod.)

D 4

Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, nádrží nebo lagun apod.)

D 5

Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí apod.)

D 6

Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

D 7

Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání do mořského dna

D 8

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů označených D 1 až D 12

D 9

Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů označených D 1 až D 12 (např. odpařování, sušení, kalcinace apod.)

D 10

Spalování na pevnině

D 11

Spalování na moři

D 12

Trvalé uložení (např. uložení kontejnerů v dole apod.)

D 13

Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů označených D 1 až D 12

D 14

Předúprava před odstraněním některým ze způsobů označených D 1 až D 13

D 15

Skladování před odstraněním některým ze způsobů označených D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

Odůvodnění

Příloha I směrnice o odpadech by měla být přesunuta do přílohy I nařízení č. Xxxxx a v souladu s odůvodněním k pozměňovacímu návrhu 5 se v tomto pozměňovacím návrhu škrtá.

Doporučení 22

Příloha II

Původní znění Komise

Pozměňovací návrh VR

R1 Použití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie.

To zahrnuje spalovny, které jsou vyhrazeny pro zpracování pevného komunálního odpadu, pokud se jejich energetická účinnost rovná nebo převyšuje hodnotu:

0,60 v případě zařízení, která jsou v provozu a mají povolení v souladu s platnými právními předpisy Společenství před 1. lednem 2009,

0,65 v případě zařízení, která mají povolení po 31. prosinci 2008,

přičemž pro výpočet se použije tento vzorec:

Energetická účinnost = (Ep -(Ef + Ei))/(0,97 x (Ew + Ef))

Kde:

Ep znamená roční množství energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že v případě energie ve formě elektřiny se vynásobí hodnotou 2,6 a v případě tepla produkovaného pro komerční účely se vynásobí hodnotou 1,1 (GJ/rok).

Ef znamená roční energetické vstupy do systému z paliv sloužících k výrobě páry (GJ/rok).

Ew znamená roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané pomocí nižší čisté kalorické hodnoty odpadů (GJ/rok).

Ei znamená roční množství dodávané energie bez Ew a Ef (GJ/rok).

0,97 je činitel energetických ztrát kvůli popelu a vyzařování

R 2 Zpětné získávání/regenerace rozpouštědel

R 3 Recyklace/zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)

R 4 Recyklace/zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

R 5 Recyklace/zpětné získávání jiných anorganických materiálů

R 6 Regenerace kyselin nebo zásad

R 7 Využití složek používaných ke snižování znečištění

R 8 Využití složek katalyzátorů

R 9 Rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů

R 10 Úprava půdními procesy, která je přínosem pro zemědělství nebo životní prostředí

R 11 Použití odpadů získaných některým ze způsobů R 1 až R 10

R 12 Předúprava odpadů před využitím některým ze způsobů R 1 až R 11

R 13 Skladování odpadů až do využití některým ze způsobů R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

R1 Použití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie.

To zahrnuje spalovny, které jsou vyhrazeny pro zpracování pevného komunálního odpadu, pokud se jejich energetická účinnost rovná nebo převyšuje hodnotu:

0,60 v případě zařízení, která jsou v provozu a mají povolení v souladu s platnými právními předpisy Společenství před 1. lednem 2009,

0,65 v případě zařízení, která mají povolení po 31. prosinci 2008,

přičemž pro výpočet se použije tento vzorec:

Energetická účinnost = (Ep -( Ef + Ei))/(0,97 x (Ew + Ef))

Kde:

Ep znamená roční množství energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že v případě energie ve formě elektřiny se vynásobí hodnotou 2,6 a v případě tepla produkovaného pro komerční účely se vynásobí hodnotou 1,1 (GJ/rok).

Ef znamená roční energetické vstupy do systému z paliv sloužících k výrobě páry (GJ/rok).

Ew znamená roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané pomocí nižší čisté kalorické hodnoty odpadů (GJ/rok).

Ei znamená roční množství dodávané energie bez Ew a Ef (GJ/rok).

0,97 je činitel energetických ztrát kvůli popelu a vyzařování

R 2

Zpětné získávání/regenerace rozpouštědel

R 3

Recyklace/zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)

R 4

Recyklace/zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

R 5

Recyklace/zpětné získávání jiných anorganických materiálů

R 6

Regenerace kyselin nebo zásad

R 7

Využití složek používaných ke snižování znečištění

R 8

Využití složek katalyzátorů

R 9

Rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů

R 10

Úprava půdními procesy, která je přínosem pro zemědělství nebo životní prostředí

R 11

Použití odpadů získaných některým ze způsobů R 1 až R 10

R 12

Předúprava odpadů před využitím některým ze způsobů R 1 až R 11

R 13

Skladování odpadů až do využití některým ze způsobů R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

Odůvodnění

Příloha II směrnice o odpadech by měla být podle odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 5 přesunuta do samostatného nařízení a v souladu s předchozími pozměňovacími návrhy vyškrtnuta.

V Bruselu dne 14. června 2006.

předseda

Výboru regionů

Michel DELEBARRE


(1)  Úř. věst. C 73, 23.3.2004, s. 63.


Top