EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32024R1106

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1106 ze dne 11. dubna 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 1227/2011 a (EU) 2019/942, pokud jde o zlepšení ochrany Unie před manipulací s trhem na velkoobchodním trhu s energií (Text s významem pro EHP)

PE/103/2023/REV/1

Úř. věst. L, 2024/1106, 17.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1106/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1106/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1106

17.4.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1106

ze dne 11. dubna 2024,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1227/2011 a (EU) 2019/942, pokud jde o zlepšení ochrany Unie před manipulací s trhem na velkoobchodním trhu s energií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřních trzích s elektřinou a plynem a zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu vyžaduje integritu a transparentnost velkoobchodních trhů s energií. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (3) stanoví pro dosažení tohoto cíle komplexní rámec. Aby se zvýšila důvěra veřejnosti ve fungující velkoobchodní trhy s energií a Unie byla účinně chráněna před zneužíváním trhu, mělo by být nařízení (EU) č. 1227/2011 změněno s cílem zajistit větší transparentnost a zvýšit monitorovací kapacity, což přispěje ke stabilizaci cen energie a k ochraně spotřebitele, ale také s cílem zajistit účinnější vyšetřování a vymáhání možného přeshraničního zneužívání trhu řešením nedostatků zjištěných ve stávajícím rámci.

(2)

Finanční nástroje obchodované na velkoobchodních trzích s energií, včetně energetických derivátů, nabývají na významu. Vzhledem ke stále užší provázanosti finančních trhů a velkoobchodních trhů s energií by nařízení (EU) č. 1227/2011 mělo být lépe sladěno s právními předpisy Unie upravujícími finanční trhy, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (4), a to i pokud jde o definice manipulace s trhem a důvěrných, resp. vnitřních informací. Proto by definice manipulace s trhem v nařízení (EU) č. 1227/2011 měla být změněna tak, aby byla v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. 596/2014. Za tímto účelem by definice manipulace s trhem podle nařízení (EU) č. 1227/2011 měla být změněna, aby zahrnovala provedení jakékoliv transakce nebo vydání, změnu nebo zrušení jakéhokoli příkazu k obchodování, ale také jakékoli jiné jednání v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty, které: vydávají nebo mohou vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu, zaručují nebo mohou zaručit prostřednictvím osoby nebo osob jednajících ve spolupráci cenu jednoho nebo několika velkoobchodních energetických produktů na uměle vytvořené úrovni, nebo využívají smyšlených prostředků nebo jakékoli jiné formy klamání nebo lsti, které vydávají nebo mohou vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu. V tomto ohledu a v zájmu dosažení souladu s nařízením (EU) č. 596/2014 by měl pojem jakéhokoli jiného jednání v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty zahrnovat mimo jiné praktiky „quote stuffing“, „painting the tape“ či „momentum ignition“.

(3)

Definice důvěrných informací by měla být rovněž změněna tak, aby byla v souladu s nařízením (EU) č. 596/2014. Zejména v případech, kdy se důvěrné informace týkají procesu, který probíhá ve fázích, by mělo být možné pokládat za důvěrnou informaci každou z těchto fází stejně jako celý proces. Dílčí krok dlouhodobého procesu by mohl sám o sobě představovat specifický soubor okolností nebo specifickou událost, k nimž došlo nebo u nichž lze na základě celkového posouzení faktorů existujících v dané době realisticky předpokládat, že nastanou. To by však nemělo být vykládáno tak, že má být brán v potaz rozsah dopadu tohoto souboru okolností nebo této události na ceny dotčených velkoobchodních energetických produktů. Dílčí krok dlouhodobého procesu by měl být považován za důvěrné informace, pokud sám o sobě splňuje kritéria stanovená tímto nařízením pro důvěrné informace.

(4)

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (5), (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (7), ani uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže na praktiky, na něž se vztahuje toto nařízení.

(5)

Sdílení informací mezi vnitrostátními regulačními orgány a příslušnými finančními orgány členských států je ústředním aspektem spolupráce týkající se možných porušení tohoto nařízení jak na velkoobchodních trzích s energií, tak na finančních trzích, a jejich odhalování. S ohledem na výměnu informací mezi příslušnými orgány podle nařízení (EU) č. 596/2014 na vnitrostátní úrovni by vnitrostátní regulační orgány měly sdílet relevantní informace, které obdrží, s příslušnými finančními orgány členských států a s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž.

(6)

Nejsou-li nebo přestaly-li být informace sdílené s Agenturou Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) z komerčního či bezpečnostního hlediska citlivé, mělo by být agentuře umožněno dát je v přístupném formátu k dispozici účastníkům trhu a širší veřejnosti s cílem přispět k lepší znalosti velkoobchodních trhů s energií. To by mělo zahrnovat možnost, aby agentura zveřejňovala souhrnné informace o organizovaných tržních místech, platformách pro důvěrné informace a registrovaných mechanismech pro hlášení obchodů v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů v zájmu zvýšení transparentnosti velkoobchodních trhů s energií a za předpokladu, že to na těchto trzích s energií nenaruší hospodářskou soutěž.

(7)

Nejsou-li nebo přestaly-li být informace sdílené s agenturou z komerčního hlediska citlivé, mělo by být agentuře umožněno dát svou obchodní databázi, která není z komerčního hlediska citlivá, k dispozici pro vědecké účely, s výhradou požadavků na důvěrnost, s cílem přispět k lepší znalosti velkoobchodních trhů s energií. To by mělo přispět k budování důvěry ve fungování velkoobchodních trhů s energií a k rozvoji znalostí o tomto fungování. Agentura by měla stanovit a zveřejnit pravidla týkající se způsobu, jak hodlá takové informace nestranně a transparentně pro vědecké účely a pro účely transparentnosti zpřístupňovat.

(8)

Za účelem dalšího zvýšení transparentnosti na velkoobchodních trzích s energií v Unii a přispění ke společné strategii Unie pro energetické údaje by agentura měla vytvořit a vést digitální referenční centrum obsahující informace o údajích o velkoobchodních trzích s energií v Unii (dále jen „referenční centrum“). Agentura by měla uživatelsky vstřícným způsobem zveřejňovat části informací, které shromažďuje v souladu s tímto nařízením, včetně informací týkajících se obchodování s mimoburzovními velkoobchodními smlouvami o energii, smluv o nákupu elektřiny a rozdílových smluv. Na údaje zveřejněné prostřednictvím referenčního centra by se mělo vztahovat toto nařízení a platné právní předpisy o ochraně údajů.

(9)

Organizovaná tržní místa, jež vykonávají činnosti související s obchodováním s velkoobchodními energetickými produkty, které jsou finančními nástroji ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU, by měla být řádně povolena podle požadavků uvedené směrnice.

(10)

Využívání technologií obchodování prošlo v posledním desetiletí výrazným vývojem a stále více se využívá na velkoobchodních trzích s energií. Algoritmické obchodování a vysokofrekvenční algoritmické obchodování s minimálním lidským zásahem nebo bez něj využívá mnoho účastníků trhu. Rizika vyplývající z těchto postupů by měla být řešena v rámci nařízení (EU) č. 1227/2011.

(11)

V zájmu dosažení cíle nařízení (EU) č. 1227/2011 má pro zajištění účinného monitorování a odhalování možných porušení nanejvýš důležitou úlohu dodržování oznamovacích povinností podle uvedeného nařízení a kvalita údajů, které agentura obdrží. Nejednotnost v kvalitě, formátování, spolehlivosti a nákladech údajů o obchodování má negativní dopad na transparentnost, ochranu spotřebitele a efektivnost trhu. Aby agentura mohla účinně plnit své úkoly a funkce, je nezbytné, aby informace, které obdrží, byly přesné a úplné.

(12)

S cílem umožnit agentuře lepší monitorování velkoobchodního trhu s energií a dosáhnout ucelenějšího sběru údajů je třeba stávající režim oznamování zlepšit. Je třeba rozšířit sbírané údaje, aby se překonaly mezery ve sběru údajů, a sbírané údaje by měly zahrnovat propojené trhy, nové vyrovnávací trhy, smlouvy pro vyrovnávací trhy, přidělené přenosové kapacity a produkty, které mají potenciální místo dodávky v Unii. Organizovaná tržní místa by měla mít povinnost zpřístupňovat agentuře údaje týkající se evidence příkazů nebo jí na vyžádání neprodleně poskytnout k evidenci příkazů přístup. Poskytovatelé evidence příkazů by měli být rovněž určeni jako osoby, které v rámci své profese sjednávají transakce, podléhající povinnosti monitorovat a oznamovat podezření na porušení tohoto nařízení.

(13)

Oznamovací povinnost týkající se účastníků trhu by se pokud možno měla omezovat na sběr požadovaných informací nebo jejich částí ze stávajících zdrojů. Účastníci trhu nemají možnost snadno zaznamenávat nebo oznamovat údaje z organizovaných tržních míst. Údaje z organizovaných tržních míst by proto měly agentuře zpřístupňovat příslušná organizovaná tržní místa nebo třetí strany jednající jejich jménem.

(14)

Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo předávání osobních údajů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a oznamování vnitrostátními regulačními orgány, by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) a jakákoli výměna nebo předávání informací agenturou by měly probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9).

(15)

Platformy pro důvěrné informace by měly hrát důležitou úlohu pro účinné zveřejňování důvěrných informací. Měla by být stanovena povinnost zveřejňovat důvěrné informace na specializovaných platformách pro důvěrné informace, aby byly tyto informace snadno přístupné a aby se zvýšila transparentnost. Účastníci trhu mohou ke zveřejnění důvěrných informací nadále, i když pouze jako doplněk, využívat i jiné kanály, včetně svých internetových stránek. Aby byla zajištěna důvěra v platformy pro důvěrné informace, měly by být tyto platformy povolovány podle tohoto nařízení. Platformy pro důvěrné informace, včetně těch, jež agentura registrovala podle článku 11 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 (10), by měly splňovat požadavky na povolení a právní předpisy o ochraně údajů. Agentura by měla mít pravomoc takové povolení v určitých případech odejmout, pokud jsou dodrženy procesní záruky uvedené v čl. 14 odst. 6, 7 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (11). Odnětí povolení by nemělo subjektu bránit v tom, aby u agentury požádal o nové povolení jako platforma pro důvěrné informace. Platformy pro důvěrné informace registrované agenturou podle prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 a zařazené na seznam platforem pro důvěrné informace vedený agenturou by měly mít možnost pokračovat v provozu, dokud agentura nepřijme rozhodnutí o povolení podle tohoto nařízení. Platformy pro důvěrné informace by měly mít zavedeny mechanismy umožňující rychlou a účinnou kontrolu zpráv o důvěrných informacích. Platformy pro důvěrné informace mohou do vytváření takového mechanismu zapojit účastníky trhu.

(16)

Aby se zjednodušilo a zefektivnilo oznamování údajů agentuře, měly by být informace poskytovány prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a jejich provoz by měl být povolován agenturou podle tohoto nařízení. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů, včetně těch, jež agentura registrovala podle článku 11 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014, by měly splňovat požadavky na povolení a právní předpisy o ochraně údajů. Agentura by měla vést registr všech registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů, které povolila. Agentura by měla mít pravomoc takové povolení v určitých případech odejmout, pokud jsou dodrženy procesní záruky uvedené v čl. 14 odst. 6 až 8 nařízení (EU) 2019/942. Odnětí povolení by nemělo subjektu bránit v tom, aby u agentury požádal o nové povolení jako registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů. Mechanismy pro hlášení obchodů registrované agenturou podle prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 a zařazené na seznam registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů vedený agenturou by měly mít možnost pokračovat v provozu, dokud agentura nepřijme rozhodnutí o povolení podle tohoto nařízení. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů by měly mít zavedeny mechanismy umožňující účinnou kontrolu zpráv o transakcích. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů mohou do vytváření takových mechanismů zapojit účastníky trhu.

(17)

Aby se usnadnilo monitorování za účelem zjišťování potenciálního obchodování na základě důvěrných informací , je třeba shromažďování důvěrných informací harmonizovat se stávajícími postupy pro oznamování obchodních údajů.

(18)

Osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, by měly mít povinnost oznamovat podezřelé transakce, které porušují nařízení (EU) č. 1227/2011, pokud jde o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem, a za účelem zvýšení možnosti vymáhání takových porušení by měly mít rovněž povinnost oznamovat podezřelé příkazy a možná porušení povinnosti zveřejňovat důvěrné informace. Poskytovatelé přímého elektronického přístupu a poskytovatelé evidencí příkazů mají být považováni za osoby, které v rámci své profese sjednávají transakce.

(19)

Nařízení Komise (EU) 2015/1222 (12) předpokládá možnost účasti třetích zemí na jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů Unie v elektroenergetice. Vzhledem k tomu, že subjekty provádějící sesouhlasení pro propojení trhů používají k optimálnímu párování nabídek a poptávek zvláštní algoritmus, může to vést k tomu, že příkazy k obchodování budou zadány ve třetí zemi, která se účastní jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů Unie, ale výsledkem bude smlouva o dodávkách elektřiny s místem dodávky v Unii. Na zadávání takových příkazů k obchodování ve třetích zemích účastnících se jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů Unie, na jejichž základě může být místo dodávky v Unii, by se měla vztahovat definice velkoobchodního energetického produktu podle tohoto nařízení.

(20)

Aby agentura získala přesné, objektivní a spolehlivé odhady cen dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do Unie, měla by sbírat veškeré údaje o trhu s LNG, které jsou nezbytné pro stanovení denního odhadu cen LNG a referenční hodnoty pro LNG. Odhad cen LNG a referenční hodnoty pro LNG by se měl provádět na základě všech transakcí týkajících se dodávek LNG do Unie. Agentuře by měla být svěřena pravomoc sbírat příslušné údaje o trhu od všech účastníků, kteří působí v oblasti dodávek LNG do Unie, přičemž tito účastníci by měli oznamovat agentuře údaje o trhu s LNG v reálném čase, nakolik je to z technologického hlediska možné, a to buď po uzavření transakce, nebo po předložení nabídky nebo poptávky k uzavření transakce. Odhad cen LNG agenturou by měl zahrnovat nejúplnější soubor údajů, včetně transakčních cen, a nabídkové a poptávkové ceny pro dodávky LNG do Unie. Každodenní zveřejňování tohoto objektivního odhadu cen LNG a rozpětí stanoveného ve srovnání s jinými referenčními cenami na trhu v podobě referenční hodnoty LNG otevírá cestu k tomu, aby ji účastníci trhu dobrovolně používali jako referenční cenu ve svých smlouvách a transakcích. Po svém stanovení by se odhad cen LNG a referenční hodnota LNG mohly stát také referenční sazbou pro derivátové smlouvy používané k zajištění ceny LNG nebo cenového rozdílu mezi cenou LNG a cenami ostatních plynů.

(21)

Přenesení úkolů a povinností může být účinným nástrojem k omezení zdvojování úkolů a k podpoře spolupráce a jeho cílem je snížení zátěže kladené na účastníky trhu. Pro toto přenesení by proto měl být stanoven jasný právní základ. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost přenést úkoly a povinnosti na jiný vnitrostátní regulační orgán nebo agenturu, a to s předchozím souhlasem pověřených osob. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost zavést zvláštní podmínky a omezit rozsah přenesení na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad přeshraničními účastníky trhu nebo skupinami . Přenesení by se mělo řídit zásadou přidělování pravomocí orgánu, který má nejlepší předpoklady pro přijetí opatření v dané věci.

(22)

Pravidla pro výkon povinností vnitrostátních regulačních orgánů a agentury by měla zajistit, aby se v co největší míře zabránilo střetu zájmů.

(23)

Je nezbytný jednotný a silnější rámec, který zabrání manipulaci s trhem a jiným porušením nařízení (EU) č. 1227/2011 v členských státech. Aby bylo zajištěno důsledné ukládání správních pokut v členských státech za porušení nařízení (EU) č. 1227/2011, je třeba uvedené nařízení změnit a stanovit seznam správních pokut a jiných správních opatření, které by měly mít vnitrostátní regulační orgány k dispozici, a rovněž seznam kritérií pro určení výše těchto správních pokut. Zejména by mělo být možné, aby výše správních pokut, které mohou být v konkrétním případě uloženy, dosahovala maximální úrovně stanovené v tomto nařízení. Tímto nařízením však není omezena možnost členských států stanovit na základě individuálního posouzení nižší správní pokuty. Sankce za porušení nařízení (EU) č. 1227/2011 by měly být přiměřené, účinné a odrazující a měly by odrážet druh porušení a zohledňovat zásadu ne bis in idem. Při přijímání a zveřejňování správních pokut by měla být respektována základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Správní pokuty a jiná správní opatření jsou doplňujícími součástmi účinného režimu vymáhání. Harmonizovaný dohled nad velkoobchodními trhy s energií vyžaduje konzistentní přístup vnitrostátních regulačních orgánů. Je nezbytné, aby vnitrostátní regulační orgány měly k plnění svých úkolů odpovídající zdroje.

(24)

Působí-li v Unii účastník trhu, který v Unii nemá bydliště ani v ní není usazen, měl by určit svého zástupce v Unii. Ten by měl být výslovně písemně zmocněn účastníkem trhu k tomu, aby byl oprávněn jednat jeho jménem. Příslušné regulační orgány nebo agentura by měly mít možnost obracet se na tohoto zástupce, pokud jde o povinnosti stanovené v tomto nařízení.

(25)

Dohled nad činnostmi podle nařízení (EU) č. 1227/2011 a jejich vymáhání byly dosud odpovědností členských států. Zneužívání trhu má stále více přeshraniční povahu a často postihuje několik členských států. Donucovací opatření v případech přeshraničního zneužívání trhu mohou představovat problém týkající se soudní příslušnosti v souvislosti s určením vnitrostátního regulačního orgánu, který by měl nejlepší předpoklady pro vedení daného vyšetřování.

(26)

Z hlediska vymáhání jsou rovněž obzvláště náročné druhy případů zneužívání trhu zahrnující více přeshraničních prvků a účastníky trhu usazené ve třetích zemích. Současný rámec dohledu není pro požadovanou úroveň integrace trhu vhodný. Je třeba řešit skutečnost, že chybí mechanismus, který by zajistil co nejlepší rozhodnutí v oblasti dohledu v přeshraničních případech, kdy společný postup vnitrostátních regulačních orgánů a agentury v současné době vyžaduje komplikovaná opatření a kde existuje nesourodá struktura režimů dohledu. Je třeba zavést účinný a účelný režim dohledu a vyšetřování pro tyto druhy případů zneužívání trhu, který vzhledem ke svým celounijním rysům nelze řešit pouze opatřeními jednotlivých členských států.

(27)

Vyšetřování případů porušení nařízení (EU) č. 1227/2011 s přeshraničním rozměrem by mělo být prováděno jednotným postupem na úrovni Unie. Navíc lze taková vyšetřování vést lépe na úrovni Unie, neboť jejich dopad přesahuje území jednoho členského státu. Složitost přeshraničních případů a potřeba zajistit pro tyto případy dostatečné zdroje vyžadují zapojení agentury, zejména na integrovanějším velkoobchodním trhu s energií. Od vstupu nařízení (EU) č. 1227/2011 v platnost získala agentura značné zkušenosti s monitorováním a sběrem příslušných údajů o velkoobchodních trzích s energií v Unii s cílem zajistit jejich integritu a transparentnost. Na základě těchto zkušeností by agentuře měla být svěřena pravomoc provádět vyšetřování za účelem boje proti porušování nařízení (EU) č. 1227/2011, mimo jiné jmenováním nezávislého vyšetřujícího úředníka v rámci agentury. Agentura by měla tato vyšetřování provádět ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a dalšími příslušnými orgány za účelem podpory a doplnění jejich činností v oblasti vymáhání práva a se zohledněním zásady ne bis in idem. Kromě toho by v souvislosti s vyšetřováním prováděným agenturou měly příslušné vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby vzájemně spolupracovat při poskytování pomoci agentuře. Při výkonu svých pravomocí by agentura měla mít v případě potřeby možnost upřednostňovat případy s největším přeshraničním dopadem.

(28)

Agentura by k plnění nových povinností, které jí byly svěřeny, zejména povinností týkajících se posílených vyšetřovacích pravomocí v přeshraničních případech, měla mít dostatečné zdroje, včetně potřebného personálu.

(29)

Hlavní kritérium pro určení toho, zda má případ přeshraniční rozměr, se týká místa dodávky velkoobchodních energetických produktů v určitém počtu členských států. Existují však případy, kdy z technických důvodů není možné zeměpisnou polohu dodávky velkoobchodních energetických produktů určit. Pokud se například dodávka velkoobchodních energetických produktů uskutečňuje nebo se předpokládá, že se uskuteční v nabídkové zóně, která zahrnuje území nebo část území alespoň dvou členských států na vnitrodenních a denních velkoobchodních trzích s elektřinou, není možné určit přesné místo dodávky v této zóně. Totéž platí pro dodávky velkoobchodních energetických produktů, které se uskutečňují nebo u nichž se předpokládá, že se uskuteční ve vyrovnávacích zónách plynu, které zahrnují území nebo část území alespoň dvou členských států. Aby se zajistilo, že agentura bude jednat ve skutečně přeshraničních případech, a nikoli v případech pouze vnitrostátního rozměru, měly by být dodávky velkoobchodních energetických produktů v rámci nabídkové nebo vyrovnávací zóny, které zahrnují území alespoň dvou členských států, považovány za dodávky v jednom členském státě. Dotčené vnitrostátní regulační orgány by si však měly zachovat právo vyžádat si zapojení agentury i v případech s přeshraničním rozměrem podle tohoto nařízení, jakož i právo vznést námitku podle tohoto nařízení.

(30)

Agentuře by měla být svěřena pravomoc vést jakákoli nezbytná vyšetřování prováděním kontrol na místě, dotazováním, jakož i vydáváním žádostí o informace vyšetřovaným osobám, a to formou prosté žádosti či rozhodnutí, pokud existuje podezření na porušení nařízení (EU) č. 1227/2011, které má jasný přeshraniční rozměr. V zájmu zajištění účinnosti kontrol na místě by úředníci a osoby pověřené nebo jmenované agenturou k provedení kontroly na místě měli být oprávněni vstupovat do obchodních prostor, kde mohou být uchovávány obchodní záznamy, a soukromých prostor ředitelů, vedoucích pracovníků a dalších zaměstnanců podniků, kterých se vyšetřování týká. Provádění šetření v soukromých prostorách v rámci kontroly na místě by však mělo podléhat odůvodněnému rozhodnutí agentury a předchozímu povolení ze strany vnitrostátního justičního orgánu.

(31)

Při provádění kontrol na místě a při vydávání žádostí o informace vyšetřovaným osobám by agentura měla úzce a aktivně spolupracovat s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány, které by měly agentuře poskytovat potřebnou součinnost, a to i v případech, kdy určitá osoba odmítá podrobit se kontrole na místě nebo poskytnout požadované informace. V průběhu kontroly na místě by navíc úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou k provedení kontroly na místě měli být zmocněni k zapečetění obchodních prostor po dobu nezbytnou k provedení kontroly na místě. S výjimkou řádně odůvodněných případů by zapečetění nemělo trvat déle než 72 hodin. Mimoto by úředníci provádějící kontroly na místě měli mít právo žádat o informace týkající se předmětu a důvodu kontroly na místě.

(32)

Agentura by měla být oprávněna k ukládání penále s cílem zajistit soulad s rozhodnutími týkajícími se kontrol na místě a žádostí o informace, které přijala v souvislosti s přeshraničním vyšetřováním. Agentura by však neměla mít pravomoc ukládat pokuty. Veškerá penále uložená agenturou by měla být přiměřená, účinná a odrazující a měla by zajistit účinná přeshraniční vyšetřování. Je důležité, aby byly plně respektovány procesní záruky a základní práva osob vyšetřovaných agenturou. Veškerá opatření agentury by měla být přiměřená a měla by zajišťovat řádné řízení a právo dané osoby na obhajobu. Měla by být zachována důvěrnost informací předložených vyšetřovanými osobami a tyto informace by měly být sdíleny v souladu s platnými pravidly Unie pro ochranu údajů.

(33)

Na konci každého vyšetřování by o něm agentura měla vypracovat zprávu obsahující její zjištění a všechny důkazy, o něž se tato zjištění opírají. Zpráva o vyšetřování by měla být předána vnitrostátním regulačním orgánům dotčených členských států, které by měly – aniž je dotčena jejich výhradní pravomoc stanovit, zda došlo k porušení předpisů – přijmout veškerá nezbytná donucovací opatření, včetně případného uložení pokut, v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem. Vnitrostátní regulační orgány by měly učinit vše, co je v jejich silách, aby zajistily odpovídající opatření navazující na zprávy agentury o vyšetřování.

(34)

Agentura by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o svých činnostech týkajících se přeshraničních vyšetřování. Za tímto účelem by agentura měla pravidelně podávat shrnutí svých zpráv o vyšetřování Evropskému parlamentu a Radě. Tato shrnutí by měla být podávána v souhrnné a anonymizované podobě a mělo by se s nimi zacházet jako s důvěrnými, a to i s ohledem na potřebu chránit účel dotyčných přeshraničních vyšetřování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (13).

(35)

Veškerá rozhodnutí přijatá agenturou podle tohoto nařízení by měla podléhat přezkumu Soudním dvorem Evropské unie, včetně rozhodnutí, jimiž agentura uložila penále. Tímto nařízením není dotčena pravomoc vnitrostátních soudů přezkoumávat rozhodnutí přijatá příslušnými vnitrostátními orgány na základě tohoto nařízení, jako jsou povolení vnitrostátních justičních orgánů v souvislosti s kontrolami na místě prováděnými agenturou nebo tvrzení o nesrovnalostech podle vnitrostátních pravidel pro vymáhání penále.

(36)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Listině, především právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo nebýt dvakrát stíhán nebo trestán za stejný trestný čin, a musí být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(37)

Za účelem stanovení nezbytných podrobností k zajištění účinnosti tohoto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu tohoto nařízení sladěním příslušných definic v případech stanovených v tomto nařízení, aby byla zajištěna soudržnost s dalšími příslušnými právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb a energetiky, a aktualizací těchto definic výhradně za účelem zohlednění budoucího vývoje na velkoobchodních trzích s energií, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení upřesněním způsobů, jakými platformy pro důvěrné informace a registrované mechanismy pro hlášení obchodů mají plnit své příslušné povinnosti, podrobností týkajících se postupu odnětí povolení a postupu plynulé náhrady, jakož i relevantních procesních záruk, a zavedením minimálních prahových hodnot pro identifikaci událostí, které pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny velkoobchodních energetických produktů, přičemž se zohlední vnitrostátní specifika. Při stanovování těchto prahových hodnot by Komise měla zvážit zajištění soudržnosti s dalšími příslušnými právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb a energetiky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 (14) o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(39)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšení ochrany Unie před manipulací s trhem na velkoobchodním trhu s energií, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 1227/2011

Nařízení (EU) č. 1227/2011 se mění takto:

1)

Odkazy na nařízení (ES) č. 713/2009 a (ES) č. 714/2009 a směrnici 2003/6/ES se nahrazují takto:

a)

v čl. 16 odst. 6 se odkaz na „čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009“ nahrazuje odkazem na „čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2019/942“;

b)

v čl. 2 bodě 1 druhém pododstavci písm. a), čl. 4 odst. 5 a 6, čl. 6 odst. 2 písm. d) a čl. 8 odst. 6 druhém pododstavci se odkaz na „nařízení (ES) č. 714/2009“ nahrazuje odkazem na „nařízení (EU) 2019/943“;

c)

v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci a v čl. 16 odst. 2 druhém pododstavci se odkazy na „článek 9 směrnice 2003/6/ES“ nahrazují odkazem na „článek 2 nařízení (EU) č. 596/2014“;

d)

v čl. 2 bodě 9 se odkaz na „článek 11 směrnice 2003/6/ES“ nahrazuje odkazem na „článek 22 nařízení (EU) č. 596/2014“;

e)

v čl. 16 odst. 3 písm. b) se odkazy na „směrnici 2003/6/ES“ a „článek 9 uvedené směrnice“ nahrazují odkazy na „nařízení (EU) č. 596/2014“ a „článek 2 uvedeného nařízení“.

2)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Toto nařízení se vztahuje na obchodování s velkoobchodními energetickými produkty. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (*1), (EU) č. 596/2014 (*2) a (EU) č. 600/2014 (*3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*4), pokud jde o činnosti zahrnující finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU, ani uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže na praktiky, na něž se vztahuje toto nařízení.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1)."

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84)."

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“ "

b)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Agentura, vnitrostátní regulační orgány, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné finanční orgány členských států si pravidelně, pokud možno jednou za čtvrt roku, vyměňují relevantní informace a údaje o možných porušeních nařízení (EU) č. 596/2014 týkajících se velkoobchodních energetických produktů, na něž se vztahuje toto nařízení.“

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Správní rada agentury zajistí, aby agentura plnila úkoly, které jí ukládá toto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (*5), a aby agentura vyčlenila nezbytné zdroje, včetně lidských zdrojů, k plnění nových povinností, které jí jsou uloženy.

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22).“ "

3)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 1 se mění takto:

i)

druhý pododstavec se mění takto:

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

informace, které se musí zveřejnit v souladu s právními nebo regulačními ustanoveními na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni, s pravidly trhu a smlouvami nebo zvyklostmi na příslušných velkoobchodních trzích s energií, pokud by tyto informace mohly mít značný vliv na ceny velkoobchodních energetických produktů;“

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ca)

informace, které jsou účastníkem trhu nebo jinými osobami jednajícími jeho jménem dodány poskytovateli služeb obchodujícímu jménem účastníka trhu v souvislosti s dosud nevyřízenými příkazy účastníka trhu týkajícími se velkoobchodních energetických produktů, které jsou detailní povahy a týkají se přímo nebo nepřímo jednoho či více velkoobchodních energetických produktů, a“

ii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Informace je pokládána za detailní informaci, popisuje-li soubor okolností, které existují nebo u nichž lze odůvodněně očekávat, že nastanou, nebo zabývá-li se událostí, k níž došlo nebo u níž lze odůvodněně očekávat, že nastane, a je-li natolik specifická, že umožňuje učinit závěry ohledně možného dopadu tohoto souboru okolností nebo této události na ceny velkoobchodních energetických produktů. Informace může být pokládána za detailní informaci, pokud se týká dlouhodobého procesu, který má vyústit nebo vyústí v konkrétní okolnosti či událost, včetně budoucích okolností či budoucí události, a také pokud se týká dílčích kroků tohoto procesu, které jsou spojeny s vyústěním v tyto budoucí okolnosti nebo v tuto budoucí událost.

Dílčí krok dlouhodobého procesu je pokládán za důvěrnou informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria pro důvěrné informace uvedená v prvním pododstavci tohoto bodu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto bodu se informace považují za informace týkající se přímo či nepřímo velkoobchodního energetického produktu, pokud mají možný vliv na poptávku, nabídku nebo ceny velkoobchodního energetického produktu nebo na očekávání, pokud jde o poptávku, nabídku nebo ceny velkoobchodního energetického produktu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto bodu se informacemi, které, pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny velkoobchodních energetických produktů, rozumí informace, které by rozumný účastník trhu pravděpodobně použil jako součást základu pro své rozhodnutí týkající se obchodování s velkoobchodními energetickými produkty;“

b)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2)

‚Manipulací s trhem‘ se rozumí:

a)

provedení jakékoliv transakce nebo vydání, změna nebo zrušení jakéhokoliv příkazu k obchodování nebo jiné jednání v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty, které:

i)

vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,

ii)

zaručují anebo snaží se zaručit prostřednictvím osoby nebo osob jednajících ve spolupráci cenu jednoho nebo několika velkoobchodních energetických produktů na uměle vytvořené úrovni, pokud osoba, která provádí transakci nebo vydá příkaz k obchodování, neprokáže, že její důvody pro takové jednání jsou legitimní a že tato transakce nebo tento příkaz k obchodování jsou v souladu s uznávanými tržními postupy na dotčených velkoobchodních trzích s energií, nebo

iii)

využívají smyšlených prostředků nebo jakékoli jiné formy klamání nebo lsti, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu;

b)

šíření informací sdělovacími prostředky, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu, včetně šíření zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících informací, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví, nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící.

Jestliže jsou informace šířeny pro novinářské účely nebo pro účely uměleckého vyjádření, posuzuje se toto šíření informací s přihlédnutím k pravidlům, jimiž se řídí svoboda tisku a svoboda projevu v jiných sdělovacích prostředcích, pokud:

i)

těmto osobám neplyne přímo či nepřímo výhoda nebo zisk z šíření příslušných informací, nebo

ii)

záměrem zveřejnění nebo šíření informací není uvést trh v omyl, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,

nebo

c)

předání nepravdivých nebo zavádějících informací nebo poskytnutí nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů ve vztahu k referenční hodnotě, pokud osoba, která tyto informace či vstupní údaje předala nebo poskytla, věděla nebo měla vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo jakékoli jiné jednání, které vede k manipulaci s výpočtem referenční hodnoty.

Manipulace s trhem může označovat jednání právnické osoby, nebo v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem rovněž fyzické osoby, která se podílí na rozhodnutí o provedení činností na účet dotyčné právnické osoby;“

c)

bod 4 se mění takto:

i)

písmena a) a b) se nahrazují tímto:

„a)

smlouvy na dodávky elektřiny nebo zemního plynu, včetně LNG, s místem dodávky v Unii, nebo smlouvy na dodávky elektřiny, které mohou vést k dodávce do Unie v důsledku jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů;

b)

deriváty týkající se elektřiny nebo zemního plynu vyráběných, obchodovaných nebo dodávaných v Unii nebo deriváty týkající se elektřiny, které mohou vést k dodávce do Unie v důsledku jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů;“

ii)

doplňují se nová písmena, která zní:

„e)

smlouvy týkající se skladování elektřiny nebo zemního plynu v Unii;

f)

deriváty týkající se skladování elektřiny nebo zemního plynu v Unii.“

d)

bod 7 se nahrazuje tímto:

„7)

‚Účastníkem trhu‘ se rozumí jakákoli osoba včetně provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav, provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů skladovacích zařízení a provozovatelů zařízení LNG, která provádí transakce na jednom či více velkoobchodních trzích s energií, včetně zadávání příkazů k obchodování.“

e)

vkládá se nový bod, který zní:

„8a)

‚Osobou, která v rámci své profese sjednává nebo provádí obchody‘ se rozumí osoba, která se v rámci své profese zabývá přijímáním a předáváním příkazů nebo prováděním transakcí týkajících se velkoobchodních energetických produktů.“

f)

vkládají se nové body, které znějí:

„11a)

‚Provozovatelem distribuční soustavy‘ se rozumí provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES a čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;

11b)

‚Provozovatelem skladovacího zařízení‘ se rozumí provozovatel skladovacího zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2009/73/ES nebo provozovatel zařízení pro ukládání energie ve smyslu čl. 2 bodu 60 směrnice (EU) 2019/944;

11c)

‚Provozovatelem zařízení LNG‘ se rozumí provozovatel zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2009/73/ES;“

g)

doplňují se nové body, které znějí:

„16)

‚Registrovaným mechanismem pro hlášení obchodů‘ se rozumí právnická osoba zmocněná podle tohoto nařízení k oznamování údajů o transakcích nebo poskytování služby oznamování údajů o transakcích, včetně příkazů k obchodování, a základních údajů agentuře jménem svým nebo jménem účastníků trhu.

17)

‚Platformou pro důvěrné informace‘ se rozumí osoba zmocněná podle tohoto nařízení k poskytování služby provozování platformy pro zveřejňování důvěrných informací a oznamování zveřejněných důvěrných informací agentuře jménem účastníků trhu.

18)

‚Algoritmickým obchodováním‘ se rozumí obchodování, včetně vysokofrekvenčního obchodování, s velkoobchodními energetickými produkty, kdy počítačový algoritmus automaticky určuje jednotlivé parametry příkazů k obchodování, jako například zda dát příkaz, načasování, cenu nebo množství příkazů nebo jak nakládat s příkazem po jeho zadání s omezeným lidským zásahem nebo bez něj; to nezahrnuje systém, který se používá pouze ke směrování příkazů na jeden nebo více organizovaných tržních míst nebo ke zpracování příkazů bez stanovení jakýchkoli parametrů obchodování, nebo k potvrzení příkazů či poobchodní zpracování provedených transakcí.

19)

‚Přímým elektronickým přístupem‘ se rozumí opatření, kterým člen, účastník či klient organizovaného tržního místa umožní jiné osobě použít svůj obchodní kód tak, aby tato osoba mohla elektronicky předat příkazy k obchodování týkající se velkoobchodního energetického produktu přímo organizovanému tržnímu místu; to zahrnuje opatření, kdy osoba využije infrastrukturu informačních technologií člena, účastníka či klienta nebo jakýkoli propojovací systém poskytnutý členem, účastníkem nebo klientem k předání příkazů k obchodování (přímý přístup na trh), a opatření, kdy osoba tuto infrastrukturu nevyužije (sponzorovaný přístup).

20)

‚Organizovaným tržním místem‘ se rozumí energetická burza, zprostředkovatel energie, platforma pro energetickou kapacitu nebo jakýkoli jiný systém nebo zařízení, ve kterém zájmy mnoha třetích osob o nákup či prodej velkoobchodních energetických produktů společnou interakcí mohou vést ke sjednání transakce.

21)

‚Evidencí příkazů‘ se rozumí veškeré údaje o velkoobchodních energetických produktech provedených na organizovaných tržních místech, včetně spárovaných a nespárovaných příkazů, jakož i příkazů vytvořených systémem a událostí životního cyklu.

22)

‚Referenční hodnotou‘ se rozumí index ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*6), na který se odkazuje při určování částky splatné z velkoobchodního energetického produktu nebo ze smlouvy týkající se velkoobchodního energetického produktu nebo při určování hodnoty velkoobchodního energetického produktu.

23)

‚Obchodováním s LNG‘ se rozumí nabídky, poptávky nebo transakce za účelem nákupu nebo prodeje LNG, mimo jiné v rámci mimoburzovního obchodování nebo na organizovaném trhu:

a)

které uvádějí místo dodání v Unii;

b)

jejichž výsledkem je dodání v Unii nebo

c)

u nichž jedna protistrana provede znovuzplyňování LNG v terminálu v Unii.

24)

‚Údaji o trhu s LNG‘ se rozumí záznamy nabídek, poptávek nebo transakcí týkajících se obchodování s LNG s odpovídajícími informacemi.

25)

‚Účastníkem trhu s LNG‘ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá obchodováním s LNG, bez ohledu na místo jejího založení nebo bydliště.

26)

‚Odhadem ceny LNG‘ se rozumí stanovení denní referenční ceny pro obchodování s LNG v souladu s metodikou, kterou stanoví agentura.

27)

‚Referenční hodnotou LNG‘ se rozumí stanovení rozpětí mezi denním odhadem ceny LNG a vypořádací cenou TTF Gas Futures s nejbližší měsíční splatností, kterou každý den stanoví společnost ICE Endex Markets B.V.

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“ "

4)

V čl. 3 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za obchodování zasvěcené osoby se považuje také využití důvěrných informací ke zrušení nebo změně příkazu, nebo jakémukoli jinému obchodnímu kroku, v souvislosti s velkoobchodním energetickým produktem, jehož se informace týkají, pokud byl tento příkaz zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrné informace získala.“

5)

Článek 4 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Účastníci trhu zveřejní důvěrné informace prostřednictvím platforem pro důvěrné informace. Platformy pro důvěrné informace zajistí, aby důvěrné informace byly uveřejněny způsobem, který umožní okamžitý přístup k těmto informacím, a to i prostřednictvím internetových stránek nebo jasného aplikačního programovacího rozhraní, a úplné, správné a včasné posouzení těchto informací ze strany veřejnosti.“

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   „Zveřejnění důvěrných informací, i v souhrnné podobě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (*7) nebo nařízením (ES) č. 715/2009, a s rámcovými pokyny a kodexy sítí přijatými podle uvedených nařízení, představuje účinné zveřejnění, ale nikoli nutně včasné a zveřejnění ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).“ "

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Do 8. května 2025 agentura vytvoří a provozuje platformu sloužící jako odvětvový elektronický přístupový bod pro důvěrné informace zveřejňované podle odstavce 1.“

6)

Vkládá se nový článek , který zní:

„Článek 4a

Povolování platforem pro důvěrné informace a dohled nad nimi

1.   Platforma pro důvěrné informace je provozována až poté, co agentura posoudí, zda tato platforma splňuje požadavky stanovené v odstavcích 3, 4 a 5, a povolí její provoz. Agentura zřídí registr platforem pro důvěrné informace, které povolila podle tohoto odstavce. Registr platforem pro důvěrné informace je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž je platforma pro důvěrné informace povolena. Agentura pravidelně přezkoumává soulad platforem pro důvěrné informace s odstavci 3, 4 a 5.

2.   Platformy pro důvěrné informace registrované agenturou podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 (*8) a zařazené na seznam platforem pro důvěrné informace vedený agenturou mohou pokračovat v provozu, dokud agentura nepřijme rozhodnutí o povolení podle tohoto článku.

3.   Platforma pro důvěrné informace musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření pro zveřejňování důvěrných informací podle čl. 4 odst. 1 v reálném čase, nakolik je to z technického hlediska možné, za přiměřených obchodních podmínek. Důvěrné informace jsou dostupné a snadno přístupné pro všechny účely bezplatně, a to i prostřednictvím internetových stránek nebo aplikačního programovacího rozhraní. Platforma pro důvěrné informace tyto informace účinně a důsledně šíří způsobem, který k důvěrným informacím zajišťuje okamžitý přístup, bez diskriminace a způsobem, jenž umožňuje konsolidovat důvěrné informace s podobnými údaji z jiných zdrojů.

4.   Důvěrné informace, které se zveřejňují prostřednictvím platformy pro důvěrné informace podle odstavce 3, obsahují v závislosti na druhu důvěrných informací alespoň tyto podrobnosti:

a)

identifikační číslo zprávy a stav události;

b)

datum a čas zveřejnění a datum a čas začátku a konce události;

c)

jméno a identifikaci účastníka trhu;

d)

dotčenou nabídkovou nebo vyrovnávací zónu;

e)

druh informací, například nedostupnost, prognóza a skutečné využití, a

f)

v příslušných případech:

i)

druh nedostupnosti a druh události;

ii)

měrnou jednotku;

iii)

nedostupnou, dostupnou a instalovanou nebo technickou kapacitu;

iv)

není-li instalovaná nebo technická kapacita k dispozici, důvod nedostupnosti;

v)

druh paliva;

vi)

dotčené aktivum nebo jednotku a jejich identifikační kód.

5.   Platforma pro důvěrné informace zavede a udržuje účinná administrativní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů s jejími klienty. Platforma pro důvěrné informace, která je zároveň organizovaným tržním místem nebo účastníkem trhu, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými důvěrnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

Platforma pro důvěrné informace musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos důvěrných informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku důvěrných informací před jejich uveřejněním. Platforma pro důvěrné informace musí udržovat přiměřené zdroje a musí mít zavedeny záložní systémy, které jí umožní nabízet a zajišťovat své služby.

Platforma pro důvěrné informace musí mít zavedeny mechanismy umožňující rychle a účinně kontrolovat úplnost zpráv o důvěrných informacích, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby tyto zprávy obdržela v opravené podobě.

6.   Pokud agentura zjistí, že platforma pro důvěrné informace porušila některý z požadavků stanovených v odstavcích 1 až 5 tohoto článku, poskytne jí před odnětím povolení podle odstavce 7 tohoto článku příslušné procesní záruky, včetně záruk uvedených v čl. 14 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2019/942.

7.   Agentura může svým rozhodnutím odejmout povolení platformě pro důvěrné informace a vyřadit ji z registru, pokud tato platforma:

a)

nevyužije toto povolení do dvanácti měsíců ode dne jeho vydání, výslovně se povolení vzdá nebo neposkytuje služby déle než šest předchozích měsíců;

b)

získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje požadavky na povolení stanovené v odstavcích 3, 4 a 5;

d)

neukončila porušování nebo

e)

závažně a soustavně porušuje toto nařízení.

V případě rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce agentura uvede dostupné prostředky právní ochrany podle článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942.

Platforma pro důvěrné informace, jíž agentura odňala povolení, informuje všechny příslušné účastníky trhu a zajistí plynulou náhradu, včetně přenesení údajů do jiných platforem pro důvěrné informace vybraných účastníky trhu a přesměrování toku oznamování informací na jiné platformy pro důvěrné informace. Agentura poskytne platformě pro důvěrné informace pro zajištění takové plynulé náhrady přiměřenou lhůtu v délce nejméně šesti měsíců. Během této lhůty platforma pro důvěrné informace zajistí kontinuitu služeb, které poskytuje. Agentura však může stanovit lhůtu kratší, pokud by další provozování platformy pro důvěrné informace mohlo ohrozit řádný provoz systému s ohledem na závažnost skutečností, které vedly k odnětí povolení.

Agentura bez zbytečného odkladu oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu v členském státě, v němž je platforma pro důvěrné informace usazena, každé rozhodnutí o odnětí povolení platformě pro důvěrné informace podle prvního pododstavce a informuje o něm účastníky trhu.

8.   Komise přijme do 8. května 2025 v souladu s článkem 20 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, jímž upřesní:

a)

způsob, jakým má platforma pro důvěrné informace splnit povinnost uveřejňovat důvěrné informace stanovenou v odstavci 3 tohoto článku;

b)

obsah a jakékoli další příslušné podrobnosti důvěrných informací uveřejňovaných podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, a to způsobem, který umožní uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku;

c)

konkrétní organizační požadavky pro provádění odstavce 5 tohoto článku;

d)

podrobnosti týkající se postupu odnětí povolení platformě pro důvěrné informace podle odstavce 7 tohoto článku;

e)

procesní záruky uvedené v odstavci 6 tohoto článku;

f)

podrobnosti týkající se postupu plynulé náhrady podle odstavce 7 tohoto článku;

g)

podrobná opatření pro informování účastníků trhu o rozhodnutí odejmout povolení platformě pro důvěrné informace.

(*8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121).“ "

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Algoritmické obchodování

1.   Účastník trhu, který se zabývá algoritmickým obchodováním, musí mít účinné systémy a kontroly rizika, jež jsou přiměřené činnosti, kterou provozuje, a umožňují mu tak zajistit, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu, podléhají vhodným prahovým hodnotám a limitům obchodování a brání zaslání chybného příkazu k obchodování nebo jinak fungují způsobem, který může způsobit narušení trhu nebo k němu přispět. Účastník trhu musí mít rovněž zavedeny účinné systémy a kontroly rizika, aby zajistil, že obchodní systémy jsou v souladu s tímto nařízením a s pravidly organizovaného tržního místa, k němuž je připojen. Účastník trhu musí mít účinné mechanismy kontinuity činnosti pro případ, že dojde k selhání jeho obchodních systémů, a zajistit, aby jeho systémy byly plně přezkoušeny a řádně sledovány, tak aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené v tomto odstavci.

2.   Účastník trhu, který se zabývá algoritmickým obchodováním v členském státě, oznámí tuto činnost vnitrostátnímu regulačnímu orgánu členského státu, v němž je registrován podle čl. 9 odst. 1, a agentuře.

Vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, může požadovat, aby účastník trhu pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis povahy svých strategií algoritmického obchodování, podrobnosti o parametrech nebo limitech obchodování, jimž obchodní systém podléhá, klíčové kontroly dodržování a rizik, jež má zavedeny pro splnění požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku, a podrobnosti o zkoušení svých obchodních systémů.

Účastník trhu zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly po dobu pěti let vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, mohl na jejich základě sledovat dodržování tohoto nařízení.

3.   Účastník trhu, který poskytuje přímý elektronický přístup k organizovanému tržnímu místu, uvědomí o této skutečnosti vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, a agenturu.

Vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, může požadovat, aby účastník trhu pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis systémů a kontrol rizika uvedených v odstavci 1 tohoto článku a dokládal jejich uplatňování.

Účastník trhu zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly po dobu pěti let vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, mohl na jejich základě sledovat dodržování tohoto nařízení.

4.   Tímto článkem nejsou dotčeny povinnosti stanovené ve směrnici 2014/65/EU.“

8)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci:

a)

za účelem změny tohoto nařízení:

i)

úpravou definic stanovených v čl. 2 bodech 1, 2, 3 a 5 v rámci zajištění jejich soudržnosti s ostatními příslušnými právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb a energie;

ii)

aktualizací definic uvedených v bodě i) výhradně s ohledem na budoucí vývoj velkoobchodních trhů s energií;

b)

za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních prahových hodnot pro identifikaci událostí, které, pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny velkoobchodních energetických produktů, přičemž se zohlední vnitrostátní specifika.“

9)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Agentura monitoruje obchodování s velkoobchodními energetickými produkty s cílem zjistit obchody založené na důvěrných informacích a manipulaci s trhem nebo pokusy o takové obchody a zamezit jim. Sbírá údaje pro hodnocení a monitorování velkoobchodních trhů s energií v souladu s článkem 8.“

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Agentura nejméně jednou ročně předloží Komisi zprávu o svých činnostech podle tohoto nařízení a o tom, jak toto nařízení uplatňuje, a tuto zprávu zveřejní. V této zprávě agentura mimo jiné posoudí fungování a transparentnost různých kategorií trhů a způsobů obchodování a může Komisi předložit doporučení týkající se tržních pravidel, norem a postupů, které by mohly zlepšit integritu trhů a fungování vnitřního trhu. Může rovněž zhodnotit, zda by jakékoli minimální požadavky týkající se organizovaných trhů mohly přispět k větší transparentnosti trhu. Zpráva může být spojena se zprávou uvedenou v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942.“

10)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 7a

Úkoly a pravomoci agentury týkající se odhadu ceny LNG a referenčních hodnoty LNG

1.   Agentura vypracuje a zveřejní denní odhad ceny LNG a denní referenční hodnotu LNG. Pro účely odhadu ceny LNG a referenční hodnoty LNG agentura systematicky sbírá a zpracovává údaje o transakcích na trhu s LNG. Odhad ceny případně zohlední regionální rozdíly a tržní podmínky.

2.   Odchylně od čl. 3 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení se na účastníky trhu s LNG vztahují povinnosti a zákazy vztahující se na účastníky trhu, které jsou stanoveny tímto nařízením. Pravomoci svěřené agentuře podle tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 se použijí rovněž ve vztahu k účastníkům trhu s LNG, včetně ustanovení o důvěrnosti.

Článek 7b

Zveřejňování odhadu ceny LNG a referenčních hodnot LNG

1.   Odhad ceny LNG se zveřejňuje denně, a to nejpozději do 18:00 hodin SEČ pro přímý odhad ceny transakce. Kromě zveřejnění odhadu ceny LNG agentura rovněž každý den zveřejní referenční hodnotu LNG nejpozději do 19:00 hodin SEČ nebo jakmile je to z technického hlediska možné.

2.   Pro účely tohoto článku může agentura využívat služeb třetí strany.

Článek 7c

Poskytování údajů o trhu s LNG agentuře

1.   Účastníci trhu s LNG předkládají agentuře každý den bezplatně prostřednictvím kanálů pro oznamování zřízených agenturou údaje o trhu s LNG, a to ve standardizovaném formátu, prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu a v reálném čase, nakolik je to z technologického hlediska možné, před zveřejněním denního odhadu ceny LNG (18:00 hodin SEČ).

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví okamžik, do kdy mají být údaje o trhu s LNG předloženy před zveřejněním každodenního odhadu ceny LNG podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

3.   Agentura případně po konzultaci s Komisí vydá pokyny týkající se:

a)

upřesnění informací, které mají být oznamovány, kromě aktuálních údajů o transakcích podléhajících oznamovací povinnosti a fundamentálních údajů podle prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014, včetně nabídek a poptávek, a

b)

postupu, standardního a elektronického formátu a technických a organizačních požadavků na předkládání údajů, které mají být použity pro poskytování požadovaných údajů o trhu s LNG.

Článek 7d

Kvalita údajů o trhu s LNG

1.   Údaje o trhu s LNG zahrnují tyto údaje:

a)

smluvní strany, včetně ukazatele nákupu nebo prodeje;

b)

oznamující stranu;

c)

transakční cenu;

d)

smluvní množství;

e)

hodnotu smlouvy;

f)

časový interval příjezdu nákladu LNG;

g)

dodací podmínky;

h)

místa dodávek;

i)

informace časového razítka zahrnující všechny tyto položky:

i)

datum a čas podání nabídky nebo poptávky;

ii)

datum a čas transakce;

iii)

datum a čas oznámení nabídky, poptávky nebo transakce;

iv)

potvrzení přijetí údajů o trhu s LNG ze strany agentury.

2.   Účastníci trhu s LNG poskytnou agentuře údaje o trhu s LNG v těchto jednotkách a měnách:

a)

transakční, kupní a prodejní jednotkové ceny se vykazují v měně uvedené ve smlouvě a v EUR/MWh a případně zahrnují použité přepočítací a směnné kurzy;

b)

smluvní množství se vykazují v jednotkách uvedených ve smlouvách a v MWh;

c)

časové intervaly příjezdu se vykazují jako data dodání vyjádřená ve formátu UTC;

d)

u místa dodávky je uveden platný identifikátor stanovený agenturou, jak je uveden v seznamu zařízení LNG podléhajících oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014; informace časového razítka jsou ve formátu UTC;

e)

v příslušných případech se uvede úplný cenový vzorec podle dlouhodobé smlouvy, z něhož je cena odvozena.

3.   Agentura vydá pokyny ohledně kritérií, podle nichž je každý předkladatel odpovědný za významnou část údajů o trhu s LNG předložených v rámci určitého referenčního období, a ohledně způsobu, jakým se tato situace zohledňuje v jejím denním odhadu ceny LNG a referenční hodnotu LNG.

Článek 7e

Kontinuita činností

Agentura pravidelně přezkoumává, aktualizuje a zveřejňuje svou metodiku pro odhad referenční ceny LNG a referenční hodnoty LNG, jakož i metodiku používanou pro oznamování údajů o trhu s LNG a zveřejňování svých odhadů ceny LNG a referenčních hodnot LNG, přičemž zohledňuje názory poskytovatelů údajů o trhu s LNG.“

11)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Účastníci trhu nebo osoby či subjekty uvedené v odst. 4 písm. b) až f) a jednající jejich jménem poskytnou agentuře záznamy o transakcích na velkoobchodních trzích s energií, včetně příkazů k obchodování. Informace, které má oznámení zahrnovat, obsahují přesnou identifikaci velkoobchodních energetických produktů, které jsou nakupovány nebo prodávány, dohodnuté ceny a množství, termíny a lhůty dohodnutého plnění, jednotlivé strany transakce včetně zprostředkujících nebo konečných osob, v jejichž prospěch je transakce prováděna, a veškeré další příslušné informace. Účastníci trhu uvedou informace o svých expozicích, podrobně rozepsané podle produktů, včetně mimoburzovních transakcí. I když veškerou odpovědnost nesou účastníci trhu, jakmile jsou obdrženy požadované informace od osoby nebo subjektu uvedených v odst. 4 písm. b) až f), považuje se oznamovací povinnost dotčeného účastníka trhu za splněnou. Informace uvedené v tomto odstavci se poskytují prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů.“

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Pro účely oznamování záznamů o transakcích na velkoobchodním trhu s energií, včetně příkazů k obchodování, které byly zadány, uzavřeny nebo provedeny na organizovaných tržních místech, tato organizovaná tržní místa nebo třetí strany jejich jménem:

a)

zpřístupní agentuře údaje týkající se evidence příkazů v souladu se specifikacemi stanovenými v prováděcím nařízení (EU) č. 1348/2014, čímž jménem účastníků trhu splní jejich povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku; nebo

b)

na žádost agentury jí neprodleně umožní přístup k evidenci příkazů, aby agentura mohla monitorovat obchodování na velkoobchodním trhu s energií.

Do 8. května 2025 Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní další podrobnosti týkající se uplatňování tohoto odstavce, včetně zvláštních opatření pro zajištění účinného oznamování údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

1b.   Účastníci trhu s LNG a jakákoli jiná osoba nebo subjekt uvedené v odst. 4 písm. b) až f) a jednající jejich jménem systematicky poskytují agentuře záznamy údajů o trhu s LNG v souladu se specifikacemi stanovenými v prováděcím nařízení (EU) č. 1348/2014.“

c)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Zohlední stávající systémy oznamování transakcí pro monitorování obchodování s cílem zjistit zneužívání trhu.“

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Osoby a subjekty uvedené v odst. 4 písm. a) až d) tohoto článku, které oznámily transakce v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 nebo nařízením (EU) č. 648/2012, nesmějí podléhat dvojí oznamovací povinnosti týkající se těchto transakcí.

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, mohou prováděcí akty uvedené v odstavcích 1a a 2 povolit, aby organizované trhy a systémy párování obchodů nebo systémy pro podávání zpráv mohly poskytovat agentuře záznamy o transakcích na velkoobchodních trzích s energií.“

e)

odstavec 4 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„Pro účely odstavců 1, 1a a 1b informace poskytne:“

ii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

organizované tržní místo, systém párování obchodů či jiná osoba, která v rámci své profese sjednává nebo provádí transakce;“

f)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Účastníci trhu poskytnou agentuře a vnitrostátním regulačním orgánům informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přepravu elektřiny či zemního plynu, nebo informace týkající se kapacity a využití zařízení pro LNG, včetně plánované nebo neplánované nedostupnosti těchto zařízení, a důvěrné informace, které jsou zveřejněny podle článku 4, pro účely monitorování obchodování na velkoobchodních trzích s energií. Povinnost účastníků trhu týkající se podávání zpráv se se minimalizuje prostřednictvím sběru potřebných informací nebo jejich částí ze stávajících zdrojů, je-li to možné.“

12)

Článek 9 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Účastníci trhu, kteří provádějí transakce, jež je třeba oznámit agentuře v souladu s čl. 8 odst. 1, se zaregistrují u vnitrostátního regulačního orgánu v členském státě, v němž jsou usazeni nebo mají bydliště.

Do 8. listopadu 2024 účastníci trhu, kteří jsou usazeni nebo mají bydliště ve třetí zemi a uzavírají transakce, jež je třeba oznámit agentuře podle čl. 8 odst. 1:

a)

určí zástupce v členském státě, v němž tito účastníci trhu působí na velkoobchodních trzích s energií, a zaregistrují se u vnitrostátního regulačního orgánu tohoto členského státu. Zástupce musí být pověřen písemně a musí být oprávněn jednat jménem účastníka trhu;

b)

pověří svého určeného zástupce, aby vedle nich nebo namísto nich řešil všechny otázky nezbytné pro přijímání, plnění a vymáhání rozhodnutí nebo vyřizování žádostí o informace vydaných v souvislosti s tímto nařízením, s nimiž se na ně obrátí vnitrostátní regulační orgány nebo agentura;

c)

poskytnou svému určenému zástupci nezbytné pravomoci a prostředky k zajištění jeho účinné a včasné součinnosti s vnitrostátními regulačními orgány nebo agenturou a k plnění rozhodnutí a vyřizování žádostí o informace vydaných vnitrostátními regulačními orgány nebo agenturou v souvislosti s tímto nařízením, včetně poskytnutí přístupu k požadovaným informacím, a

d)

oznámí jméno, e-mailovou adresu, poštovní adresu a telefonní číslo svého určeného zástupce vnitrostátnímu regulačnímu orgánu členského státu, v němž je tento určený zástupce usazen nebo má bydliště, a agentuře.

Určením zástupce nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být podniknuty proti samotnému účastníkovi trhu.“

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Vnitrostátní regulační orgány zašlou informace ze svých vnitrostátních registrů agentuře ve formátu stanoveném agenturou. Agentura ve spolupráci s těmito regulačními orgány tento formát stanoví a zveřejní. Na základě informací poskytnutých vnitrostátními regulačními orgány vytvoří agentura evropský registr účastníků trhu. Vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány mají k tomuto registru přístup. S výhradou článku 17 agentura evropský registr účastníků trhu nebo výňatky z něj zveřejní, za předpokladu, že nebudou zveřejněny informace o jednotlivých účastnících trhu, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.“

13)

Vkládá se nový článek , který zní:

„Článek 9a

Povolování registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a dohled nad nimi

1.   Provoz registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů podléhá předchozímu povolení ze strany agentury v souladu s tímto článkem.

Agentura udělí stranám povolení jako registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů, pokud:

a)

je registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů usazený v Unii; a

b)

registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.

Agentura udělí subjektu povolení provozovat registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů v přiměřené lhůtě a pokud možno do tří měsíců od obdržení úplné žádosti. Povolení je účinné a platné pro celé území Unie a umožňuje registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů poskytovat služby, pro něž mu bylo uděleno povolení, v celé Unii.

Mechanismy pro hlášení obchodů registrované agenturou podle prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014* a zařazené na seznam registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů vedený agenturou mohou pokračovat v provozu, dokud agentura nepřijme rozhodnutí o povolení podle tohoto článku.

Povolený registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů musí splňovat podmínky pro povolení uvedené v tomto odstavci a v odstavci 3. Povolený registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů bez zbytečného odkladu informuje agenturu o veškerých podstatných změnách podmínek pro povolení.

Agentura rovněž zřídí registr všech registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů, které povolila podle tohoto odstavce. Registr je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů povolení. Registr je pravidelně aktualizován.

2.   Agentura pravidelně přezkoumává soulad registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů s odstavci 1 a 3. Za tímto účelem předkládají registrované mechanismy pro hlášení obchodů agentuře každoročně zprávu o své činnosti.

3.   Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření k zajištění bezodkladného oznamování informací požadovaných podle článku 8.

Registrované mechanismy pro hlášení obchodů zavedou a udržují účinná administrativní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů s jejich klienty. Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů, který je zároveň organizovaným tržním místem nebo účastníkem trhu, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí mít zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací při nepřetržitém zachovávání důvěrnosti údajů. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí udržovat přiměřené zdroje a musí mít zavedeny záložní systémy, které jim umožní nabízet a zajišťovat své služby.

Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí mít zavedeny mechanismy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost oznámení o transakcích, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby způsobené účastníkem trhu, a pokud k takové chybě dojde nebo se chybějící údaj zjistí, sdělit podrobnosti o chybě nebo o chybějícím údaji účastníkovi trhu a požadovat, aby tato oznámení obdržela v opravené podobě.

Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí mít zavedeny systémy, které jim umožní odhalit chyby nebo chybějící údaje způsobené samotnými registrovanými mechanismy pro hlášení obchodů a opravit a předat, případně opětovně předat, agentuře správná a úplná oznámení o transakcích.

4.   Pokud agentura zjistí, že registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů porušil odstavce 1, 2 nebo 3 tohoto článku, poskytne mu před odnětím povolení podle odstavce 5 tohoto článku příslušné procesní záruky, včetně záruk uvedených v čl. 14 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2019/942.

5.   Agentura může svým rozhodnutím odejmout povolení registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů a vyřadit jej z registru, pokud tento registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů:

a)

nevyužije toto povolení do osmnácti měsíců ode dne jeho vydání, výslovně se povolení vzdá nebo déle než osmnáct předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje požadavky pro povolení stanovené v odstavcích 1 a 3 nebo

d)

závažně a soustavně porušuje ustanovení tohoto nařízení.

V případě rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce agentura uvede dostupné prostředky právní ochrany podle článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942.

Registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů, jemuž agentura odňala povolení, informuje všechny příslušné účastníky trhu a zajistí plynulou náhradu, včetně přenesení údajů do jiných registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů vybraných účastníky trhu a přesměrování toku oznamování informací na jiné registrované mechanismy pro hlášení obchodů. Agentura stanoví pro zajištění takové plynulé náhrady přiměřenou lhůtu v délce nejméně šesti měsíců. Během této lhůty registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů zajistí kontinuitu služeb, které poskytuje. Agentura však může stanovit lhůtu kratší, pokud by další provozování registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů mohlo ohrozit řádný provoz systému s ohledem na závažnost skutečností, které vedly k odnětí povolení.

Agentura bez zbytečného odkladu oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu v členském státě, v němž je registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů usazen, každé rozhodnutí o odnětí povolení registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů podle prvního pododstavce a informuje o něm účastníky trhu.

6.   Komise přijme do 8. května 2025 v souladu s článkem 20 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, jímž upřesní:

a)

způsob, jakým má registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů splnit povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku;

b)

konkrétní organizační požadavky pro provádění odstavců 2 a 3 tohoto článku;

c)

podrobnosti týkající se postupu odnětí povolení registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů podle odstavce 5 tohoto článku;

d)

procesní záruky uvedené v odstavci 4 tohoto článku;

e)

podrobnosti týkající se postupu plynulé náhrady podle odstavce 5 tohoto článku;

f)

podrobná opatření pro informování účastníků trhu o rozhodnutí odejmout povolení registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů.“

14)

V článku 10 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Agentura vytvoří mechanismy pro sdílení informací, které obdrží v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 8, s Komisí, vnitrostátními regulačními orgány, příslušnými finančními orgány členských států, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, sítí Eurofisc a jinými příslušnými orgány na úrovni Unie. Agentura tyto mechanismy před jejich vytvořením konzultuje s uvedenými orgány.

Agentura poskytne přístup k mechanismům uvedeným v prvním pododstavci pouze orgánům, které vytvořily systémy umožňující agentuře plnit požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1.

2.   Vnitrostátní regulační orgány vytvoří mechanismy pro sdílení informací, které obdrží v souladu s čl. 7 odst. 2 a článkem 8, s příslušnými finančními orgány členských států, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, vnitrostátními daňovými orgány a jinými příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni. Před vytvořením těchto mechanismů je vnitrostátní regulační orgán konzultuje s agenturou a s uvedenými orgány, ledaže tyto mechanismy byly vytvořeny přede dnem 7. května 2024. Agentura případně vydá nezávazné pokyny s cílem usnadnit vnitrostátním regulačním orgánům vytvoření takových mechanismů.

Vnitrostátní regulační orgány poskytnou přístup k mechanismům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce pouze orgánům, které vytvořily systémy umožňující vnitrostátnímu regulačnímu orgánu plnit požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1.“

15)

Článek 12 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, vnitrostátní daňové orgány, síť Eurofisc, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a další příslušné orgány zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací, které obdrží podle čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 5 nebo článku 10, přijmou opatření, která zabrání jakémukoli zneužití těchto informací, a zajistí soulad s platnými právními předpisy o ochraně údajů.“

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Do 8. května 2025 agentura vytvoří referenční centrum obsahující informace o údajích o velkoobchodním trhu s energií v Unii (dále jen ‚referenční centrum‘). S výhradou článku 17 agentura prostřednictvím referenčního centra zveřejní části informací, které má k dispozici, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí nebo konkrétních trhů, a ani není možné tyto informace ze zveřejněných informací odvodit. Agentura může také prostřednictvím referenčního centra zveřejnit souhrnné informace o organizovaných tržních místech, platformách pro důvěrné informace a registrovaných mechanismech pro hlášení obchodů v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů, vyjma obchodně citlivých informací.

Agentura zpřístupní svou databázi, která neobsahuje obchodně citlivé informace, k vědeckým účelům, s výhradou požadavků na zachování důvěrnosti.

Informace se v zájmu zvýšení transparentnosti velkoobchodních trhů s energií zveřejní nebo zpřístupní, pouze pokud je nepravděpodobné, že by tím došlo k narušení hospodářské soutěže na těchto trzích s energií.

Agentura šíří informace spravedlivým způsobem v souladu s transparentními pravidly, která stanoví a zveřejní.“

16)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí dodržování a vymáhání zákazů stanovených v článcích 3 a 5 a povinností stanovených v článcích 4, 7c, 8, 9 a 15.

Vnitrostátní regulační orgány jsou příslušné k šetření všech jednání, k nimž došlo na jejich vnitrostátních velkoobchodních trzích s energií a k vymáhání tohoto nařízení, bez ohledu na to, kde je účastník trhu, který se tohoto jednání dopustil, registrován nebo má povinnost registrace podle čl. 9 odst. 1.

Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní regulační orgán měl vyšetřovací a vynucovací pravomoci nezbytné pro výkon funkcí uvedených v prvním a druhém pododstavci. Tyto pravomoci jsou vykonávány přiměřeným způsobem.

Tyto pravomoci mohou být vykonávány:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

podáním návrhu u příslušných vnitrostátních justičních orgánů nebo

d)

na základě doporučení agentury.

V případě potřeby mohou vnitrostátní regulační orgány vykonávat své vyšetřovací pravomoci ve spolupráci s organizovanými trhy, systémy párování obchodů či jinými osobami, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 4 písm. d).“

b)

doplňují se nové odstavce , které znějí:

„3.   Za účelem boje proti porušování tohoto nařízení, podpory a doplnění vynucovacích činností vnitrostátních regulačních orgánů a přispění k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii může agentura v úzké a aktivní spolupráci s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány provádět vyšetřování prostřednictvím výkonu pravomocí, které jí byly svěřeny články 13a, 13b a 13c, a v souladu s těmito články.

4.   Před výkonem pravomocí uvedených v odstavci 3 v rámci jurisdikce členského státu, v němž dochází k jednání, o němž má agentura důvodné podezření, že porušuje toto nařízení, agentura v dostatečném předstihu uvědomí vnitrostátní regulační orgán a další dotčené orgány tohoto členského státu. Agentura může v této jurisdikci vykonávat své pravomoci, nevznese-li vnitrostátní regulační orgán námitku z toho důvodu, že:

a)

formálně zahájil nebo provádí vyšetřování týchž skutečností nebo

b)

provedl vyšetřování týchž skutečností a rozhodl o tom, zda došlo či nedošlo k porušení.

Agentura může i nadále vykonávat své pravomoci ve zbývajících jurisdikcích těch vnitrostátních regulačních orgánů, které nevznesly námitku v souladu s prvním pododstavcem písm. a). Agentura nevykonává své pravomoci, pokud již bylo provedeno vyšetřování týchž skutečností a bylo rozhodnuto o tom, zda došlo, či nedošlo k porušení.

Vnitrostátní regulační orgán agenturu o své námitce vyrozumí do tří měsíců ode dne, kdy byl informován podle prvního pododstavce. V takových případech vnitrostátní regulační orgán spolupracuje s agenturou, mimo jiné:

a)

sdílí informace a zjištění, které jsou důležité pro výkon pravomocí agentury podle odstavce 3 v jiných příslušných dotčených jurisdikcích, a

b)

účastní se na žádost agentury práce vyšetřovací skupiny zřízené podle čl. 16 odst. 4 písm. c).

Agentura informuje Komisi o zřízení vyšetřovací skupiny a na žádost některého z dotčených vnitrostátních regulačních orgánů může agentura Komisi vyzvat, aby se této vyšetřovací skupiny účastnila jako pozorovatel.

5.   Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila vymáhání zákazů stanovených v článcích 3 a 5 , pokud:

a)

dochází nebo došlo k jednání týkajícímu se velkoobchodních energetických produktů s místem dodávky alespoň ve dvou členských státech;

b)

příslušný vnitrostátní regulační orgán, aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v čl. 16 odst. 5, nepřijme co nejdříve nezbytná opatření, aby vyhověl žádosti agentury podle čl. 16 odst. 4 písm. b) v případech s přeshraničním dopadem;

c)

vnitrostátní regulační orgán, aniž je dotčen odstavec 4, požádá agenturu, aby vykonávala své pravomoci, pokud jde o jednání, která mají přeshraniční dopad, třebaže nespadají do oblasti působnosti písmen a) nebo b) tohoto odstavce.

6.   Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila splnění povinností stanovených v článku 4, je-li pravděpodobné, že příslušné důvěrné informace podstatně ovlivní ceny velkoobchodních energetických produktů s místem dodávky alespoň ve dvou členských státech.

7.   Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila splnění povinností stanovených v článku 8, pokud:

a)

podezření na porušení má alespoň ve dvou členských státech dopad na monitorování obchodování s velkoobchodními energetickými produkty podle článku 7 prováděné agenturou nebo

b)

podezření na porušení má alespoň ve dvou členských státech dopad na kvalitu sdílení informací podle článku 10.

8.   Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila splnění povinností stanovených v článku 15, pokud osoby uvedené v daném článku v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce s velkoobchodními energetickými produkty s místem dodávky alespoň ve dvou členských státech.

9.   Agentura může při výkonu svých pravomocí podle odstavců 5 až 8 upřednostnit případy s nejvýznamnějším přeshraničním dopadem. Za tímto účelem agentura po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a ve spolupráci s nimi vypracuje kritéria pro určení případů s nejvýznamnějším přeshraničním dopadem.

10.   Pro účely stanovení, zda jsou splněny podmínky pro výkon pravomocí agentury stanovené v odst. 5 písm. a) a b) a odstavcích 6, 7 a 8, se dodávky velkoobchodních energetických produktů v rámci nabídkové nebo vyrovnávací zóny, které zahrnují území alespoň dvou členských států, považují za dodávky v jednom členském státě.

Tímto odstavcem není dotčena možnost dotčeného vnitrostátního regulačního orgánu podat žádost podle odst. 5 písm. c) nebo vznést námitku podle odstavce 4.

11.   Po dokončení opatření přijatých za účelem výkonu svých pravomocí podle odstavců 5 až 8 vypracuje agentura zprávu o vyšetřování obsahující její zjištění. Zpráva o vyšetřování obsahuje rovněž veškeré důkazy, o něž se tato zjištění opírají. Pokud agentura ve zprávě o vyšetřování dospěje k závěru, že došlo k porušení tohoto nařízení, informuje o tom vnitrostátní regulační orgány dotčených členských států a vyzve je, aby přijaly nezbytná opatření, v příslušných případech včetně opatření podle článku 18. Ve zprávě o vyšetřování agentura může rovněž příslušným vnitrostátním regulačním orgánům doporučit určitá následná opatření a v případě potřeby informovat Komisi. Do tří měsíců od obdržení zprávy o vyšetřování sdělí příslušné vnitrostátní regulační orgány agentuře, případně i Komisi, jaká opatření považují za nezbytná.

12.   Agentura pravidelně, nejméně však jednou ročně, podává Evropskému parlamentu a Radě v souhrnné a anonymizované podobě shrnutí zpráv, které vypracovala. S těmito shrnutími a jejich obsahem se nakládá jako s důvěrnými.“

17)

Vkládají se nové články , které znějí:

„Článek 13a

Kontroly na místě prováděné agenturou

1.   Agentura připravuje a provádí kontroly na místě v úzké spolupráci a koordinaci s příslušnými orgány dotčeného členského státu.

2.   Za účelem splnění svých povinností stanovených v čl. 13 odst. 5 až 8 může agentura provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v prostorách vyšetřovaných osob, ve kterých by mohly být uchovávány obchodní záznamy. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly na místě, může agentura provést bez předchozího ohlášení vyšetřovaným osobám.

3.   V rozsahu nezbytném pro kontrolu na místě jsou úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou k provádění této kontroly ve vztahu k osobám, kterých se týká rozhodnutí přijaté agenturou podle odstavce 6, zmocněni:

a)

vstupovat do příslušných prostor těchto osob;

b)

kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uchovávány;

c)

pořizovat nebo získávat v jakékoli formě opisy nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d)

zapečetit jakékoli obchodní prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné;

e)

požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance těchto osob o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontroly na místě a zaznamenávat výpovědi.

S výjimkou řádně odůvodněných případů by zapečetění nemělo trvat déle než 72 hodin.

4.   Existuje-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy týkající se předmětu kontroly na místě, které mohou být důležité pro prokázání porušení tohoto nařízení, nalézají v soukromých prostorách ředitelů, vedoucích pracovníků a dalších zaměstnanců podniků, jichž se vyšetřování týká, může agentura na základě rozhodnutí provést kontrolu na místě v těchto soukromých prostorách. V takových případech musí rozhodnutí uvedené v odstavci 6 rovněž obsahovat důvody, které agenturu vedly k závěru, že existuje důvodné podezření.

5.   Úředníci agentury a další osoby pověřené nebo jmenované agenturou k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly na místě.

6.   Vyšetřované osoby se podrobí kontrolám na místě nařízeným rozhodnutím, které přijme agentura. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly na místě, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 13g, pokud se dotčená osoba nepodrobí kontrole na místě v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie (dále jen ‚Soudní dvůr‘). Agentura toto rozhodnutí před jeho přijetím konzultuje s vnitrostátním regulačním orgánem členského státu, na jehož území má být kontrola na místě provedena.

7.   Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu členského státu, na jehož území má být kontrola na místě provedena, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost agentury aktivní součinnost jejím úředníkům i dalším osobám jí pověřeným nebo jmenovaným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v tomto článku. Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu se mohou na požádání kontroly na místě rovněž zúčastnit.

8.   Pokud úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že se určitá osoba brání kontrole na místě nařízené podle tohoto článku, vnitrostátní regulační orgán dotčeného členského státu poskytne jim nebo jiným příslušným vnitrostátním regulačním orgánům nezbytnou součinnost a případně požádá o součinnost policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim provedení kontroly na místě umožnil.

9.   Pokud kontrola na místě uvedená v odstavci 1 nebo součinnost uvedená v odstavcích 7 a 8 vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí agentura o takové povolení požádat. Agentura může o takové povolení žádat také jako o předběžné opatření. V případech uvedených v odstavci 4 nelze kontrolu na místě provést bez předchozího povolení vnitrostátního justičního orgánu.

10.   Pokud agentura žádá o povolení podle odstavce 9, vnitrostátní justiční orgán ověří:

a)

že rozhodnutí agentury je pravé a

b)

že opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená s ohledem na předmět kontroly na místě.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce může vnitrostátní justiční orgán požádat agenturu o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má agentura podezření, že došlo k porušení podle čl. 13 odst. 3, závažnost porušení, jehož se podezření týká, a povahu zapojení vyšetřované osoby. Odchylně od článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

Článek 13b

Žádost o informace

1.   Na žádost agentury jí každá osoba poskytne informace nezbytné pro účely plnění povinností agentury stanovených v čl. 13 odst. 5 až 8. Agentura ve své žádosti:

a)

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)

uvede účel žádosti;

c)

upřesní, jaké informace jsou požadovány a podle jakého formátu údajů;

d)

stanoví lhůtu přiměřenou žádosti, ve které mají být informace poskytnuty;

e)

informuje danou osobu o tom, že odpověď na žádost o informace nesmí být nesprávná nebo zavádějící.

2.   Za účelem žádostí o informace uvedených v odstavci 1 tohoto článku má agentura rovněž pravomoc přijímat rozhodnutí. V takovém rozhodnutí agentura kromě prvků stanovených v odstavci 1 tohoto článku uvede povinnost osoby odpovědět na žádost, penále stanovená v článku 13g, pokud dotčená osoba nevyhoví žádosti, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

Odchylně od článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

3.   Osoby, které obdrží žádost o informace uvedené v odstavcích 1 nebo 2 nebo jejich zástupci požadované informace poskytnou. Tyto osoby nesou plnou odpovědnost za to, že poskytnuté informace jsou úplné a správné a nejsou zavádějící.

4.   Pokud úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba nevyhověla žádosti o informace , vnitrostátní regulační orgán dotčeného členského státu na žádost agentury poskytne agentuře nezbytnou součinnost pro zajištění splnění povinnosti uvedené v odstavci 3, včetně uložení pokut v souladu s platným vnitrostátním právem.

5.   Pokud úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba odmítá poskytnout požadované informace, může agentura vyvodit závěry na základě dostupných informací.

6.   Agentura neprodleně zašle kopii žádosti podle odstavce 1 nebo rozhodnutí podle odstavce 2 vnitrostátním regulačním orgánům dotčených členských států.

Článek 13c

Pravomoc dotazování

1.   Agentura se může za účelem splnění svých povinností podle čl. 13 odst. 5 až 8 dotazovat každé osoby, která s tím souhlasí, za účelem získání informací týkajících se předmětu vyšetřování a přijímat její sdělení. Agentura může výpovědi zaznamenat.

2.   Pokud se dotazování podle odstavce 1 koná v prostorách dotyčné osoby, informuje agentura vnitrostátní regulační orgán členského státu, na jehož území se dotazování koná. Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu tohoto členského státu mohou být nápomocni úředníkům agentury a dalším osobám pověřeným nebo jmenovaným agenturou za účelem dotazování.

Článek 13d

Procesní záruky

1.   Agentura při provádění kontrol na místě, u žádostí o informace a při dotazování v plném rozsahu respektuje procesní záruky vyšetřovaných osob, včetně:

a)

práva nevypovídat ve svůj neprospěch;

b)

práva na pomoc ze strany osoby, kterou si účastníci sami zvolí;

c)

práva používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž kontrola na místě probíhá;

d)

práva vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají, před přijetím zprávy o vyšetřování podle čl. 13 odst. 11;

e)

práva obdržet kopii záznamu výpovědi a buď ji schválit, nebo k ní připojit připomínky.

Výzva k vyjádření se ke skutečnostem na základě práva uvedeného v prvním pododstavci písm. d) obsahuje stručný popis skutkového stavu týkajícího se dotyčné osoby a uvádí přiměřenou lhůtu pro vyjádření. V řádně odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro zachování důvěrnosti kontroly na místě nebo probíhajícího či budoucího správního či trestního vyšetřování vedeného vnitrostátním orgánem, může agentura rozhodnout o odložení výzvy k vyjádření.

2.   Agentura vyhledává důkazy proti vyšetřovaným osobám i v jejich prospěch a provádí kontroly na místě, požaduje informace a dotazuje se objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny.

3.   Agentura při provádění kontrol na místě, u žádostí o informace a při dotazování v plném rozsahu respektuje platná pravidla v oblasti důvěrnosti a pravidla Unie v oblasti ochrany údajů.

4.   Ustanovení čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2019/942 se nepoužije na rozhodnutí agentury přijatá podle čl. 13a odst. 6 nebo čl. 13b odst. 2.

Článek 13e

Vzájemná pomoc

Za účelem zajištění souladu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 13 až 13c si vnitrostátní regulační orgány a agentura v průběhu vyšetřování poskytují vzájemnou pomoc.

Článek 13f

Vyšetřující úředník

1.   Agentura může za účelem splnění svých povinností podle čl. 13 odst. 5 až 8, považuje-li to za vhodné pro zajištění účinného a účelného vyšetřování a s přihlédnutím ke svým dostupným vnitřním zdrojům, jmenovat v rámci agentury zvláštního vyšetřujícího úředníka, který vyšetřování povede.

2.   Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník vykonávat pravomoci, které má agentura k dispozici, včetně pravomocí stanovených v článcích 13a, 13b a 13c, při dodržení procesních záruk stanovených v článku 13d. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které agentura shromáždila v rámci své činnosti v oblasti dohledu, které jsou pro vedení vyšetřování důležité.

Článek 13g

Penále

1.   Agentura rozhodnutím uloží vyšetřované osobě penále, aby ji přinutila:

a)

podrobit se kontrole na místě nařízené rozhodnutím přijatým podle čl. 13a odst. 6;

b)

poskytnout informace požadované rozhodnutím přijatým podle čl. 13b odst. 2.

2.   Penále se ukládá denní sazbou do okamžiku, kdy dotčená osoba splní příslušná rozhodnutí uvedená v čl. 13a odst. 6 nebo čl. 13b odst. 2.

3.   Penále musí být účinná a přiměřená. Za tímto účelem činí výše penále v případě právnických osob 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne uvedeného v rozhodnutí o uložení penále.

4.   Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí agentury.

5.   Odchylně od článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

Článek 13h

Procesní záruky ohledně penále

1.   Bez ohledu na čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2019/942 poskytne agentura před přijetím rozhodnutí o uložení penále podle článku 13g tohoto nařízení osobám, jimž je dané rozhodnutí určeno, příležitost vyjádřit se ke zjištěním agentury. Agentura vychází ve svých rozhodnutích pouze ze zjištění, ke kterým měly dotčené osoby příležitost se vyjádřit.

2.   V průběhu vyšetřování musí být plně respektována práva dotčených osob na obhajobu. Tyto osoby mají právo na přístup k dokumentům ve spisu agentury, které jsou pro rozhodnutí agentury o uložení penále relevantní, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na informace důvěrné povahy nebo interní přípravné dokumenty agentury.

Článek 13i

Povaha, vymáhání a alokace penále

1.   Penále uložená podle článku 13g jsou správní povahy.

2.   Penále uložená podle článku 13g jsou vykonatelná.

Výkon rozhodnutí se řídí použitelnými vnitrostátními procesními pravidly dotčených členských států.

Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí agentury, omezujícím se jen na ověření jeho pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu. O určeném orgánu informuje agenturu a Soudní dvůr.

Pokud určený vnitrostátní orgán na žádost agentury splnil formality uvedené ve třetím pododstavci, může agentura přistoupit k výkonu rozhodnutí v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy tím, že věc předloží přímo určenému vnitrostátnímu orgánu.

Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. K rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí jsou však příslušné soudy dotčených členských států.

3.   Částky penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 13j

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí, kterými agentura uložila penále. Uložená penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.“

18)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Povinnosti osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce

1.   Každá osoba, která v rámci své profese sjednává transakce s velkoobchodními energetickými produkty a má důvodné podezření, že by nějaký příkaz k obchodování nebo transakce, včetně jejich zrušení nebo změny, ať už zadané, nebo provedené v organizovaném tržním místě nebo mimo něj, mohly porušovat články 3, 4 nebo 5, oznámí tuto skutečnost neprodleně, nejpozději však do čtyř týdnů ode dne, kdy se tato osoba o podezřelé události dozvěděla, agentuře a příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

2.   Každá osoba, která v rámci své profese provádí obchody podle článku 16 nařízení (EU) č. 596/2014 a která rovněž provádí transakce s velkoobchodními energetickými produkty, které nejsou finančními nástroji, a má důvodné podezření, že by nějaký příkaz k obchodování nebo transakce, včetně jejich zrušení nebo změny, ať už zadané, nebo provedené v organizovaném tržním místě nebo mimo něj, mohly porušovat články 3, 4 nebo 5 tohoto nařízení, oznámí tuto skutečnost neprodleně, nejpozději však do čtyř týdnů ode dne, kdy se tato osoba o podezřelé události dozvěděla, agentuře a příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

3.   Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 zavedou a zachovávají účinná opatření, systémy a postupy pro:

a)

zjišťování možných porušení článků 3, 4 nebo 5;

b)

zaručení, že jejich zaměstnanci provádějící činnosti dohledu pro účely tohoto článku jsou chráněni před jakýmkoli střetem zájmů a jednají nezávisle;

c)

odhalování a oznamování podezřelých příkazů a transakcí.

4.   Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, na osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, se vztahují pravidla pro oznamování stanovená členskými státy, v nichž je účastník trhu zapojený do možného porušení registrován a v nichž je velkoobchodní energetický produkt dodáván. Tato oznámení se podávají vnitrostátním regulačním orgánům těchto členských států.

5.   Do 8. května 2025 a poté každý rok agentura ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vydá a zveřejní zprávu se souhrnnými informacemi o provádění tohoto článku, a to v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů, s výjimkou obchodně citlivých informací; tato zpráva pojednává zejména o:

a)

opatřeních, systémech a postupech uvedených v odstavci 3 a jejich účinnosti;

b)

analýze podezřelých transakcí provedené vnitrostátními regulačními orgány, jejich reakci na nekvalitní podávání zpráv o podezřelých transakcích a jejich neoznámení a o souvisejících činnostech v oblasti vymáhání a sankcí.“

19)

Článek 16 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Agentura podle potřeby zveřejní nezávazné pokyny týkající se:

a)

používání definic stanovených v článku 2, a to i s ohledem na stanovení demonstrativního seznamu relevantních dílčích kroků dlouhodobého procesu v případech, kdy informace samy o sobě splňují kritéria stanovená v čl. 2 bodě 1, a

b)

demonstrativního výčtu ukazatelů a příkladů tržního chování ve vztahu k manipulaci s trhem a obchodování zasvěcené osoby podle článku 3.“

ii)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní daňové orgány navážou vhodné formy spolupráce s cílem zajistit včasné účinné a účelné vyšetřování a vymáhání a přispět ke konzistentnímu a důslednému přístupu k vyšetřování, soudnímu řízení a vymáhání tohoto nařízení a příslušných ustanovení finančního a soutěžního práva.“

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Před přijetím rozhodnutí o zjištění porušení tohoto nařízení může vnitrostátní regulační orgán informovat agenturu a poskytnout jí shrnutí skutkového stavu případu a návrh rozhodnutí v úředním jazyce dotčeného členského státu. Po přijetí rozhodnutí o zjištění porušení tohoto nařízení poskytne vnitrostátní regulační orgán toto rozhodnutí agentuře, včetně informací o datu přijetí rozhodnutí, jménech osob, jimž jsou sankce uloženy, článku tohoto nařízení, který byl porušen, a uložených sankcích. Vnitrostátní regulační orgán zároveň agentuře sdělí, jaké informace zveřejnil podle čl. 18 odst. 6, a o veškerých následných změnách těchto informací agenturu neprodleně informuje. Agentura vede veřejný seznam informací, které vnitrostátní regulační orgány zveřejnily podle čl. 18 odst. 6.“

c)

odstavec 3 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

vnitrostátní regulační orgány zpracují zprávy o možných porušeních tohoto nařízení bez zbytečného odkladu a pokud možno do jednoho roku ode dne, kdy je obdržely, a informují příslušný finanční orgán svého členského státu a agenturu, pokud mají oprávněné důvody domnívat s, že na velkoobchodních trzích s energií dochází nebo došlo k jednání, které představuje zneužívání trhu ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014 a které se dotýká finančních nástrojů, na něž se vztahuje článek 2 uvedeného nařízení; pro tyto účely mohou vnitrostátní regulační orgány navázat vhodné formy spolupráce s příslušným finančním orgánem ve svém členském státě;“

ii)

doplňuje se nové písmeno , které zní:

„e)

agentura a vnitrostátní regulační orgány informují příslušné vnitrostátní daňové orgány a síť Eurofisc, pokud mají oprávněné důvody domnívat se, že na velkoobchodních trzích s energií dochází nebo došlo k jednání, které pravděpodobně představuje daňový podvod.“

20)

Vkládají se nové články , které znějí:

„Článek 16a

Přenesení úkolů a povinností

1.   Vnitrostátní regulační orgány mohou se souhlasem pověřené osoby přenášet úkoly a povinnosti na agenturu nebo jiný vnitrostátní regulační orgán za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit zvláštní opatření týkající se přenášení povinností, která mají být splněna před tím, než jejich vnitrostátní regulační orgány uzavřou smlouvy o přenesení pravomoci, a mohou omezit rozsah přenesení na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad účastníky trhu nebo skupinami.

Agentura může být nápomocna vnitrostátním regulačním orgánům vydáváním nezávazných pokynů nebo výměnou osvědčených postupů týkajících se přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými vnitrostátními regulačními orgány.

2.   Přenesení úkolů a povinností vede k přerozdělení pravomocí stanovených v tomto nařízení. Řízení, vymáhání a správní a soudní přezkum týkající se přenesených povinností se řídí právem členského státu, v němž má pověřená osoba sídlo.

3.   Vnitrostátní regulační orgány oznámí agentuře veškeré smlouvy o přenesení pravomocí, které hodlají uzavřít. Tyto smlouvy uzavřou nejdříve jeden měsíc poté, co je agentura informována.

4.   Agentura může vydat stanovisko k zamýšlené smlouvě o přenesení pravomocí oznámené podle odstavce 3 do jednoho měsíce od obdržení oznámení.

5.   Agentura vhodným způsobem zveřejní smlouvu o přenesení pravomoci uzavřenou vnitrostátními regulačními orgány, aby zajistila, že všechny dotčené strany jsou náležitě informovány.

Článek 16b

Obecné pokyny a doporučení

1.   S cílem zavést důsledné, účinné a účelné postupy dohledu v rámci Unie a zajistit společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie vydává agentura obecné pokyny a doporučení určené všem vnitrostátním regulačním orgánům nebo všem účastníkům trhu a vydává doporučení jednomu nebo více vnitrostátním regulačním orgánům nebo jednomu či více účastníkům trhu ohledně uplatňování článků 3 až 5a, 8, 9, 9a a čl. 10 odst. 1.

2.   Agentura v přiměřeném a realistickém časovém rámci vede vhodné veřejné konzultace s příslušnými účastníky trhu o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a analyzuje související potenciální náklady a přínosy vydávání těchto pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadu obecných pokynů nebo doporučení.

3.   Vnitrostátní regulační orgány a účastníci trhu tyto obecné pokyny a doporučení náležitě zohlední.

4.   Vnitrostátní regulační orgány mohou agenturu pravidelně informovat o provádění obecných pokynů nebo doporučení, která jsou jim určena.

5.   Vyžaduje-li to obecný pokyn nebo doporučení, účastníci trhu oznámí agentuře, jak provádějí dané obecné pokyny nebo doporučení. Na žádost agentury účastníci trhu takové oznámení jasně a podrobně zdůvodní.

6.   Do dvanácti měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení podle odstavce 1 může agentura vést konzultaci, a to i s vnitrostátními regulačními orgány nebo účastníky trhu, s cílem posoudit vhodnost a účinnost uvedených obecných pokynů nebo doporučení.

7.   Agentura zahrne obecné pokyny a doporučení, které vydala, do zprávy uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2019/942.“

21)

V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Žádné informace důvěrné povahy, které osoby uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být prozrazeny jiné osobě ani orgánu, kromě obecných nebo souhrnných informací, na jejichž základě není možné identifikovat jednotlivého účastníka trhu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo nebo jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.“

22)

Články 18 a 19 se nahrazují tímto:

„Článek 18

Sankce

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, odrazující a přiměřené a musí odrážet povahu, trvání a závažnost porušení, škody způsobené spotřebitelům a potenciální zisky z obchodování na základě důvěrných informací a manipulace s trhem.

Aniž jsou dotčeny trestní sankce, a aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s článkem 13, členské státy udělí v souladu s vnitrostátním právem vnitrostátním regulačním orgánům pravomoc ukládat příslušné správní pokuty a přijímat jiná správní opatření v souvislosti s porušeními tohoto nařízení uvedenými v čl. 13 odst. 1.

Členské státy oznámí podrobnosti o uvedených předpisech Komisi a agentuře a neprodleně jim oznámí i všechny jejich následné změny.

2.   Neumožňuje-li právo členského státu uložení správních pokut, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný orgán a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají orgány dohledu. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tyto členské státy oznámí Komisi do 8. května 2026 příslušná ustanovení svých právních předpisů, která přijmou podle tohoto odstavce, a bez prodlení jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.

3.   Členské státy v souladu s vnitrostátním právem a s výhradou dodržení zásady ne bis in idem zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc ukládat v souvislosti s porušením tohoto nařízení alespoň tyto správní pokuty a jiná správní opatření:

a)

vyzvat k ukončení porušování;

b)

nařídit vydání zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit;

c)

vydat veřejné upozornění nebo oznámení;

d)

uložit penále;

e)

uložit správní pokutu.

4.   Pokud jde o fyzické osoby, nejvyšší správní pokuty uvedené v odst. 3 písm. e) činí:

a)

za porušení článků 3 a 5 alespoň 5 000 000 EUR;

b)

za porušení článků 4 a 15 alespoň 1 000 000 EUR;

c)

za porušení článků 8 a 9 alespoň 500 000 EUR.

Aniž je dotčen odst. 3 písm. e), výše správní pokuty nepřesáhne 20 % ročního příjmu dotčené fyzické osoby v předchozím kalendářním roce. Pokud fyzická osoba měla z porušení přímo nebo nepřímo finanční prospěch, výše správní pokuty se rovná alespoň výši tohoto finančního prospěchu.

5.   Pokud jde o právnické osoby, nejvyšší správní pokuty uvedené v odst. 3 písm. e) činí:

a)

za porušení článků 3 a 5 alespoň 15 % celkového ročního obratu za předchozí účetní období;

b)

za porušení článků 4 a 15 alespoň 2 % celkového ročního obratu za předchozí účetní období;

c)

za porušení článků 8 a 9 alespoň 1 % celkového ročního obratu za předchozí účetní období.

Aniž je dotčen odst. 3 písm. e), výše správní pokuty nepřesáhne 20 % celkového ročního obratu dotčené právnické osoby v předchozím účetním období. Pokud právnická osoba měla z porušení přímo nebo nepřímo finanční prospěch, výše správní pokuty se rovná alespoň výši tohoto finančního prospěchu.

6.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgán mohl zveřejnit opatření nebo sankce ukládané za porušení tohoto nařízení, ledaže by toto zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu.

7.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při stanovení druhu a výměry správních pokut a jiných správních opatření zohlednily všechny relevantní okolnosti, v příslušných případech včetně:

a)

závažnosti a délky trvání porušení;

b)

míry odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly osoby odpovědné za porušení, což je vyjádřeno například celkovým ročním obratem právnické osoby nebo ročním příjmem fyzické osoby;

d)

významu zisku nabytého osobou odpovědnou za porušení nebo ztráty, jíž se tato osoba vyhnula, pokud je lze zjistit;

e)

míry, do jaké osoba odpovědná za porušení spolupracuje s příslušným orgánem, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, jehož tato osoba nabyla, nebo ztráty, jíž se vyhnula;

f)

předchozích porušení osobou odpovědnou za porušení;

g)

opatření, která poté, co k porušení došlo, přijala osoba odpovědná za porušení pro to, aby se dané porušení neopakovalo; a

h)

zdvojení trestního a správního řízení a pokut za stejné porušení vůči osobě odpovědné za porušení.

8.   Vnitrostátní regulační orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní pokuty a jiná správní opatření podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku úzce spolupracují, aby zajistily, že výkon jejich pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřovacích pravomoci a ukládané správní pokuty a přijímaná jiná správní opatření jsou účinné a přiměřené podle tohoto nařízení. Své činnosti koordinují v souladu s čl. 16 odst. 2, aby se při výkonu svých pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních pokut v přeshraničních případech předešlo zdvojení a překrývání.

9.   Do 8. května 2027 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda jsou sankce za porušení tohoto nařízení stanoveny a uplatňovány jednotně ve všech členských státech.

Článek 19

Mezinárodní vztahy

V míře nezbytné pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů a institucí Unie, včetně Evropské služby pro vnější činnost, může agentura rozvíjet kontakty a uzavírat správní ujednání s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi i se správními orgány třetích zemí, zejména těmi, které ovlivňují velkoobchodní trh Unie s energií, s cílem podpořit harmonizaci regulačního rámce. Tato ujednání nezakládají právní závazky pro Unii a její členské státy, ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných či vícestranných dohod s těmito orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Uvedená ujednání se mohou týkat aspektů společného zájmu, jako jsou metodiky shromažďování, analýzy a posuzování údajů nebo jiných informací a dalších oblastí odborných posudků.“

23)

Článek 20 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) je svěřena Komisi na dobu pěti let od 28. prosince 2011. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4a odst. 8, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 9a odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. května 2024.

Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období.

Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 8, čl. 6 odst. 1 a čl. 9a odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4a odst. 8, čl. 6 odst. 1 nebo čl. 9a odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

24)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

Zpráva a přezkum

1.   Do 1. června 2027 a poté každých pět let Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami posoudí uplatňování tohoto nařízení, zejména pokud jde o jeho dopad na chování trhu, účastníky trhu, likviditu, požadavky na podávání zpráv, včetně údajů o trhu s LNG, a míru administrativní zátěže pro účastníky trhu, včetně možných překážek vstupu nových účastníků trhu na trh, jakož i výkonnost agentury ve vztahu k jejím cílům, poslání a úkolům. Na základě těchto posouzení vypracuje Komise zprávu a bez zbytečného odkladu ji předloží Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávám se případně připojí legislativní návrhy.

2.   Do 1. června 2025 Komise posoudí účinnost zavedení trestních sankcí členskými státy za úmyslné a závažné případy zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s energií v Unii a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě mohou být navržena vhodná opatření, která mohou zahrnovat předložení legislativního návrhu.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2019/942

Nařízení (EU) 2019/942 se mění takto:

1)

V článku 6 se zrušuje odstavec 8.

2)

Článek 12 se mění takto:

a)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

vede a koordinuje vyšetřování podle článků 13 až 13c a 16 nařízení (EU) č. 1227/2011;“

b)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„d)

povoluje platformy pro důvěrné informace a registrované mechanismy pro hlášení obchodů a dohlíží na ně podle článků 4a a 9a nařízení (EU) č. 1227/2011;

e)

má pravomoc ukládat penále v případech uvedených v článku 13g nařízení (EU) č. 1227/2011.“

3)

V článku 32 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   ACER vybírá poplatky za shromažďování, zpracovávání a analýzu informací předávaných účastníky trhu nebo osobami či subjekty jednajícími jejich jménem podle článku 8 nařízení (EU) č. 1227/2011 a za zveřejňování důvěrných informací podle článků 4 a 4a uvedeného nařízení. Poplatky hradí registrované mechanismy pro hlášení obchodů a platformy pro důvěrné informace. Příjmy z těchto poplatků mohou rovněž pokrývat náklady ACER na výkon dohledových a vyšetřovacích pravomocí podle článků 13 až 13c a článku 16 nařízení (EU) č. 1227/2011.“

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Odchylně od odstavce 1 se použijí:

a)

ustanovení čl. 1 bodů 6 a 13, pokud jde o čl. 4a odst. 1 až 7 a čl. 9a odst. 1 až 5 nařízení (EU) č. 1227/2011, ode dne, k němuž vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté na základě uvedených bodů;

b)

ustanovení čl. 1 bodu 10, pokud jde o články 7a až 7e nařízení (EU) č. 1227/2011, ode dne 1. ledna 2025;

c)

ustanovení čl. 1 bodu 18, pokud jde o čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1227/2011, ode dne 8. listopadu 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. dubna 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)   Úř. věst. C 293, 18.8.2023, s. 138.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. února 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. března 2024.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22).

(12)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(14)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1106/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Top