11.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 145/6

(1)

Ustanovení čl. 136 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU umožňuje, aby byla přijata opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro, k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní.

(2)

Článek 126 Smlouvy o fungování EU stanoví, že se členské státy mají vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí, a určuje, jak při nadměrném schodku postupovat. Pakt o stabilitě a růstu, jehož nápravná složka podrobněji upravuje postup při nadměrném schodku, poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(3)

Dne 27. dubna 2009 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že v Řecku existuje nadměrný schodek, a podala doporučení k nápravě tohoto schodku nejpozději do roku 2010, v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy o založení ES a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1). Rada rovněž stanovila, že Řecko musí do 27. října 2009 přijmout účinná opatření. Dne 30. listopadu 2009 Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU zjistila, že Řecko účinná opatření nepřijalo; dne 16. února 2010 proto Rada v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU vyzvala Řecko, aby přijalo opatření k nápravě nadměrného schodku nejpozději do roku 2012 (dále jen „rozhodnutí Rady podle článku 126 odst. 9“). Rada rovněž stanovila, že účinná opatření musí být přijata do 15. května 2010.

(4)

Nařízení (ES) č. 1467/97 v čl. 5 odst. 2 stanoví, že pokud byla v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU přijata účinná opatření a pokud po přijetí výzvy nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidované výzvy podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Podle prognóz útvarů Komise z podzimu 2009, které byly východiskem první výzvy určené Řecku, se pro rok 2010 očekávalo snížení HDP o ¼ % a jeho zotavení počínaje rokem 2011, kdy měla řecká ekonomika podle prognózy růst o 0,7 %. Nyní se pro rok 2010 počítá s prudkým poklesem reálného HDP a dalším snížením v roce 2011. Poté se předpokládá postupné obnovení růstu. Beze změny politiky se toto výrazné zhoršení ekonomického scénáře projeví odpovídajícím zhoršením výhledu v oblasti veřejných financí. K tomu je zapotřebí přičíst revizi výsledného schodku veřejných financí za rok 2009 směrem nahoru (z předpokládaných 12,7 % HDP v době rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 9 na 13,6 % HDP podle fiskálního oznámení, které Řecko předložilo 1. dubna 2010), přičemž po završení šetření, které Eurostat provádí ve spolupráci s řeckými statistickými úřady, hrozí další revize směrem nahoru (v rozmezí 0,3 až 0,5 % HDP) (2). Kromě toho se obavy trhů v souvislosti s výhledem veřejných financí odrazily v prudkém nárůstu rizikových prémií u veřejného dluhu, což ještě více ztížilo kontrolu nad vývojem schodku veřejných financí a veřejného dluhu. Podle předběžného hodnocení, které Komise vypracovala v březnu 2010, Řecko provádělo požadovaná fiskální opatření, jejichž cílem je zajistit dosažení plánovaného cíle u schodku pro rok 2010. Kvůli náhlé změně ekonomického scénáře však nelze uvedené plány považovat za platné. Bezprostřední ohrožení solventnosti Řecka si žádá, aby byla v průběhu tohoto roku přijata ještě radikálnější opatření. Vzhledem k hloubce propadu ekonomiky, který lze nyní očekávat, je navíc dosažení původního plánu na snížení deficitu neproveditelné. Lze mít za to, že v Řecku nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, a je proto oprávněné přijmout revidovaná doporučení podle článku 136 a čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

(6)

S ohledem na výše uvedené se jeví jako nutné, aby byl termín pro nápravu nadměrného schodku v Řecku stanovený v rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 9 prodloužen o dva roky, tj. do roku 2014.

(7)

Ke konci roku 2009 činil hrubý veřejný dluh 115,1 % HDP. Jedná se o jednu z největších měr zadlužení v EU, která zároveň značně přesahuje referenční hodnotu ve výši 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. V důsledku probíhajícího statistického šetření navíc hrozí, že bude tento údaj dále revidován směrem nahoru (o 5 až 7 procentních bodů). Podaří-li se uskutečnit plán na snižování schodku, který je vzhledem k okolnostem považován za nezbytný a proveditelný, mohl by být růst dluhu zvrácen počínaje rokem 2014. Vedle vytrvale vysokých schodků veřejných výdajů přispěly ke zvyšování dluhu velkou měrou také ostatní operace, které přímo nesouvisí s deficitním hospodařením státu. To přispělo k podkopání důvěry trhů v to, že řecká vláda bude schopna do budoucna dluh splácet. Je naprosto nezbytné, aby Řecko co nejdříve přijalo rozhodná opatření bezprecedentního rozsahu, která se zaměří na schodek a další faktory přispívající ke zvyšování dluhu, aby zvrátilo zvyšování poměru dluhu k HDP a mohlo se co nejdříve navrátit k tržnímu financování.

(8)

Kvůli velmi závažnému zhoršení finanční situace řecké vlády se členské státy eurozóny rozhodly poskytnout Řecku stabilizační podporu s cílem zajistit finanční stabilitu v eurozóně jako celku, ve spojení s mnohostrannou pomocí ze strany Mezinárodního měnového fondu. Podpora poskytovaná členskými státy eurozóny bude mít podobu souboru dvoustranných půjček, který koordinuje Komise. Věřitelé se rozhodli podmínit svou podporu tím, že Řecko bude naplňovat toto rozhodnutí. Zejména se očekává, že Řecko podle stanoveného harmonogramu uskuteční opatření obsažená v tomto rozhodnutí,

a)

zákon, který zavede progresivní daňovou stupnici pro všechny zdroje příjmu a horizontálně jednotný přístup k příjmu z výdělečné činnosti a příjmu z kapitálového majetku;

b)

zákon, který zruší v daňovém systému všechny výjimky a ustanovení o autonomním zdanění, včetně příjmu ze zvláštních příplatků vyplácených státním zaměstnancům;

c)

zrušení rozpočtových prostředků v pohotovostní rezervě s cílem ušetřit 700 milionů EUR;

d)

zrušení většiny rozpočtových prostředků na příspěvek solidarity (kromě složky určené na zmírňování chudoby) s cílem uspořit 400 milionů EUR;

e)

snížení nejvyšších důchodů s cílem ušetřit 500 milionů EUR za celý rok (350 milionů EUR za rok 2010);

f)

snížení velikonočních, letních a vánočních prémií a příplatků vyplácených státním zaměstnancům, s cílem uspořit 1 500 milionů EUR za celý rok (1 100 milionů EUR za rok 2010);

g)

zrušení velikonočních, letních a vánočních prémií vyplácených důchodcům, při zachování ochrany důchodců pobírajících nízké důchody, s cílem uspořit 1 900 milionů EUR za celý rok (1 500 milionů EUR za rok 2010);

h)

zvýšení sazby DPH s výnosem nejméně 1,8 mld. EUR za celý rok (800 milionů EUR za rok 2010);

i)

zvýšení spotřební daně z paliv, tabáku a alkoholu s výnosem nejméně 1 050 milionů EUR za celý rok (450 milionů EUR za rok 2010);

j)

právní předpisy k provedení směrnice o službách (3);

k)

zákon o reformě a zjednodušení veřejné správy na místní úrovni s cílem snížit provozní náklady;

l)

ustavení pracovní skupiny zaměřené na zlepšování míry absorpce strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

m)

zákon, který zjednoduší zakládání nových podniků;

n)

snížení veřejných investic oproti plánům o 500 milionů EUR;

o)

směřování rozpočtových prostředků na spolufinancování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na zvláštní centrální účet, který nelze používat pro žádný jiný účel;

p)

zřízení nezávislého fondu pro finanční stabilitu, jehož úkolem bude řešit případný nedostatek kapitálu a zachovávat zdraví finančního sektoru tím, že v případě potřeby poskytne bankám kapitálovou podporu;

q)

zvýšený bankovní dohled s posílením lidských zdrojů, častějším vykazováním a čtvrtletními zátěžovými testy.

a)

zahrnutí opatření k fiskální konsolidaci ve výši nejméně 3 % HDP (4,1 % HDP, pokud se vezmou v potaz i přesuny z opatření provedených v roce 2010) do návrhu rozpočtu na rok 2011. Rozpočet musí obsahovat zejména následující opatření (nebo – za výjimečných okolností – opatření přinášející srovnatelné úspory): snížení mezispotřeby ústředních vládních institucí o nejméně 300 milionů EUR oproti úrovni roku 2010 (vedle úspor vyplývajících z reformy veřejné správy a místních vládních institucí podle tohoto odstavce); zmrazení valorizace důchodů (s cílem ušetřit 100 milionů EUR); uvalení dočasné krizové dávky na vysoce ziskové podniky (která přinese dodatečné výnosy ve výši nejméně 600 milionů EUR ročně v letech 2011, 2012 a 2013); systém paušálního zdanění pro osoby samostatně výdělečně činné (s výnosem nejméně 400 milionů EUR v roce 2011 a rostoucími výnosy v letech 2012 a 2013); rozšíření základu pro výpočet DPH, aby zahrnoval některé služby, na které se doposud vztahovala výjimka, a převedení 30 % zboží a služeb ze snížené do základní sazby (s výnosem 1 miliardy EUR); postupně zaváděnou ekologickou daň na emise CO2 (s výnosem nejméně 300 milionů EUR v roce 2011); řecká vláda provede právní předpisy o reformě veřejné správy a reorganizaci místních vládních institucí (s cílem snížit náklady nejméně o 500 milionů EUR v roce 2011 a dalších 500 milionů EUR ročně v roce 2012 i 2013); snížení investic financovaných z domácích zdrojů (nejméně o 1 miliardu EUR) cestou upřednostnění investičních projektů financovaných ze strukturálních fondů EU; pobídky k legalizaci staveb porušujících předpisy o územním plánování (s výnosem nejméně 1 500 milionů EUR v letech 2011 až 2013, z toho nejméně 500 milionů EUR v roce 2011); výběr příjmů z herních licencí (nejméně 500 milionů EUR z prodeje licencí a 200 milionů EUR z licenčních poplatků); rozšíření základu pro výpočet daně z nemovitostí cestou aktualizace hodnoty majetku (které přinese dodatečný výnos ve výši nejméně 500 milionů EUR); zvýšené zdanění mezd v naturáliích, mimo jiné cestou zdanění plateb z leasingu automobilů (nejméně o 150 milionů EUR); zvýšené zdanění luxusního zboží (nejméně o 100 milionů EUR); zvláštní daň na nepovolené objekty (s výnosem nejméně 800 milionů EUR ročně); nahrazení pouze 20 % zaměstnanců ve veřejném sektoru (ústřední vládní instituce, obce, veřejné společnosti, místní vládní instituce, státní agentury a další veřejné instituce), kteří odcházejí do důchodu;

b)

zákon o reformě důchodového systému s cílem zajistit jeho střednědobou a dlouhodobou udržitelnost. Zákon by měl zejména zavést jednotnou zákonnou věkovou hranici 65 let pro odchod do starobního důchodu (i pro ženy); sloučení stávajících penzijních fondů do tří fondů a jednotný nový důchodový systém pro všechny současné a budoucí zaměstnance (platný od 1. ledna 2013); snížení horní hranice důchodů; postupné navýšení minimální příspěvkové doby pro získání nároku na plný důchod z 37 na 40 let (do roku 2015); minimální věkovou hranici 60 let pro odchod do starobního důchodu před 1. lednem 2011 (i pro pracovníky vykonávající náročná a fyzicky namáhavá povolání a pracovníky přispívající po dobu 40 let); zrušení zvláštních pravidel pro osoby pojištěné před rokem 1993 (při zachování nabytých práv); výrazné zúžení seznamu namáhavých a fyzicky náročných povolání; snížení důchodových dávek (o 6 % ročně) pro osoby odcházející do důchodu ve věku 60 až 65 let s příspěvkovou dobou méně než 40 let; vytvoření automatického adaptačního mechanismu napojujícího věk pro odchod do starobního důchodu na zvyšování střední délky života (počínaje rokem 2020); vytvoření minimálního zaručeného příjmu vázaného na majetkové poměry pro seniory ve věku vyšším, než je zákonná věková hranice pro odchod do starobního důchodu; zavedení přísnějších podmínek pro přiznání invalidního důchodu a pravidelný přezkum nároku na tento důchod; změnu vzorce pro přiznávání důchodů v příspěvkovém systému k posílení vazby mezi odvedenými příspěvky a pobíranými dávkami (s akruální mírou omezenou na průměrnou roční míru 1,2 %) a rozšíření výpočtu příjmů rozhodných pro důchodové nároky na veškeré příjmy dosažené za celý život (při zachování nabytých práv). Provedení tohoto zákona by v průběhu následujících desetiletí mělo snížit předpokládané zvyšování poměru výdajů na důchody k HDP pod průměr eurozóny a v období let 2010–2060 omezí zvyšování výdajů veřejného sektoru na důchody pod hranici 2,5 % HDP;

c)

posílení úlohy a zdrojů nejvyššího kontrolního úřadu a vytvoření pojistek proti možnému politickému vlivu na prognózy a účetnictví;

d)

návrh reformy mzdové legislativy ve veřejném sektoru, který bude zahrnovat zejména vytvoření jednotného platebního úřadu pro výplatu mezd, zavedení jednotných zásad a harmonogramu pro stanovení zjednodušené a jednotné mzdové tabulky pro veřejný sektor, která bude platit pro státní sektor, místní vládní instituce a další agentury;

e)

právní předpisy ke zvýšení účinnosti daňové správy a kontrol;

f)

zahájení nezávislého přezkumu veřejné správy a stávajících sociálních programů;

g)

zveřejňování měsíčních statistik (na hotovostním základě) o příjmech, výdajích, financování a nedoplatcích výdajů týkajících se dostupných údajů o vládních institucích a jejich podřízených složkách;

h)

akční plán na zlepšení sběru a zpracování údajů o veřejných financích, zejména zdokonalením kontrolních mechanismů ve statistických orgánech a v nejvyšším kontrolním úřadě a zajištěním skutečné osobní odpovědnosti za případy nesprávného vykazování, aby se zajistilo rychlé poskytování vysoce kvalitních údajů o veřejných financích požadovaných nařízeními (ES) č. 2223/96 (4), (ES) č. 264/2000 (5), (ES) č. 1221/2002 (6), (ES) č. 501/2004 (7), (ES) č. 1222/2004 (8), (ES) č. 1161/2005 (9), (ES) č. 223/2009 (10) a (ES) č. 479/2009 (11);

i)

pravidelné zveřejňování informací o finanční situaci veřejných podniků a dalších veřejných subjektů, které nejsou součástí vládních institucí (včetně podrobných výkazů zisku a ztráty, rozvah a údajů o pracovních místech a mzdových nákladech).

a)

definitivní přijetí opatření uvedených v odst. 2 písm. a) a d);

b)

návrh právních předpisů na posílení fiskálního rámce. Ten by měl obsahovat zejména stanovení střednědobého fiskálního rámce, vytvoření povinné pohotovostní rezervy v rozpočtu odpovídající 10 % celkových rozpočtových prostředků, vytvoření robustnějších mechanismů pro sledování výdajů a založení nezávislé fiskální agentury, která by poskytovala poradenství a odbornou kontrolu ve fiskální oblasti;

c)

zákon o reformě systému kolektivního vyjednávání o mzdách v soukromém sektoru, který by stanovil snížení sazeb za práci přesčas, větší flexibilitu v uspořádání pracovní doby a umožnil, aby místní územní pakty mohly stanovovat nižší růst mezd než odvětvové dohody;

d)

zákon o minimálních mzdách, který zavede mzdy pod úrovní minimální mzdy pro ohrožené skupiny, jako jsou mládež a dlouhodobě nezaměstnaní, a stanoví opatření, která zaručí, aby stávající minimální mzdy zůstaly po dobu tří let nominálně neměnné;

e)

reformu právních předpisů na ochranu zaměstnanosti, která prodlouží zkušební dobu u nových zaměstnání na jeden rok, sníží celkovou výši odstupného a zajistí, aby se na dělnické profese vztahovaly stejné podmínky odstupného jako na úřednická a odborná povolání, zvýší minimální hranici pro uplatnění pravidel hromadného propouštění, zejména u větších podniků, a usnadní širší využívání smluv na dobu určitou.

f)

výrazné zvýšení míry absorpce strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

g)

zavedení nového systému správy léčiv, který upřednostní používání generik;

h)

zavedení jednotného systému veřejných zakázek s ústředním orgánem pro jejich zadávání, které zejména zajistí, aby byla nabídková řízení řádná a aby byly prováděny kontroly ex ante a ex post;

i)

právní předpisy zjednodušující a urychlující postup udělování oprávnění pro podniky, průmyslové činnosti a povolání;

j)

úpravu institucionálního rámce řeckého úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s cílem zvýšit jeho nezávislost, stanovit přiměřené lhůty pro prošetřování a vydávání rozhodnutí a vybavit jej pravomocí zamítat stížnosti;

k)

lepší správu veřejného majetku s cílem získat v období let 2011–2013 ročně alespoň 1 miliardu EUR;

l)

opatření, která odstraní stávající omezení, jež brání volnému pohybu služeb.

a)

definitivní přijetí opatření uvedených v odst. 3 písm. b).

a)

zjednodušenou a jednotnou mzdovou tabulku pro veřejný sektor, která bude platit pro státní sektor, místní vládní instituce a další agentury a která zajistí, aby platy odrážely produktivitu a svěřené úkoly;

b)

opatření, která reagují na zjištění vyplývající z vnějšího a nezávislého funkčního přezkumu veřejné správy;

c)

posílení inspektorátu práce, který musí být plně obsazen kvalifikovanými pracovníky a musí mít kvantitativní cíle ohledně počtu kontrol, které mají být provedeny.

a)

zahrnutí opatření k fiskální konsolidaci ve výši nejméně 2,2 % HDP do návrhu rozpočtu na rok 2012. Rozpočet musí obsahovat zejména následující opatření (nebo – za výjimečných okolností – opatření přinášející srovnatelné úspory): další rozšíření základu pro výpočet DPH přesunutím zboží a služeb ze snížené do základní sazby (s cílem vybrat alespoň dalších 300 milionů EUR); další snížení počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru nad rámec pravidla „jeden nový pracovník za každých pět zaměstnanců, kteří odcházejí do důchodu“ (s cílem uspořit nejméně 600 milionů EUR); stanovení spotřebních daní na nealkoholické nápoje (v celkové hodnotě alespoň 300 milionů EUR); rozšíření základu pro výpočet daně z nemovitostí cestou aktualizace hodnoty majetku (které přinese dodatečný výnos ve výši nejméně 200 milionů EUR); reorganizaci institucí pod úrovní ústředních vládních institucí (s cílem uspořit alespoň 500 milionů EUR); snížení mezispotřeby ústředních vládních institucí (o nejméně 300 milionů EUR oproti úrovni roku 2011); nominální zmrazení důchodů; zvýšení účinnosti paušálního zdanění pro osoby samostatně výdělečně činné (s cílem vybrat alespoň 100 milionů EUR); snížení transferů veřejným podnikům (alespoň o 800 milionů EUR) v návaznosti na jejich restrukturalizaci; navázání dávek v nezaměstnanosti na majetkové poměry (s cílem uspořit 500 milionů EUR); výběr dalších příjmů z herních licencí (nejméně 225 milionů EUR z prodeje licencí a 400 milionů EUR z licenčních poplatků);

b)

zmírnění daňových překážek pro fúze a akvizice;

c)

zjednodušení celního odbavení u vývozů a dovozů;

d)

další zvýšení míry absorpce strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

e)

plné provedení programu zlepšování právní úpravy s cílem snížit administrativní zátěž o 20 % (oproti roku 2008).

a)

definitivní přijetí opatření uvedených v odst. 6 písm. a);

b)

posílení řídící schopnosti všech řídících orgánů a zprostředkujících subjektů operačních programů, které jsou součástí národního strategického referenčního rámce pro období let 2007–2013, a jejich certifikaci podle normy ISO 9001:2008 (management kvality).

a)

konkrétní opatření naplňující toto rozhodnutí provedená do data zprávy, včetně vyčíslení jejich rozpočtového dopadu;

b)

plánovaná konkrétní opatření k naplnění tohoto rozhodnutí, která budou provedena po datu zprávy, spolu s harmonogramem jejich provedení a odhadem jejich rozpočtového dopadu;

c)

měsíční plnění státního rozpočtu;

d)

údaje za dobu kratší než jeden rok o plnění rozpočtu ze strany sociálního zabezpečení, místních vládních institucí a mimorozpočtových fondů;

e)

vydávání a výplatu státních dluhopisů;

f)

vývoj pracovních míst na dobu neurčitou a určitou ve veřejném sektoru;

g)

očekávané platby z veřejných výdajů (kumulované nedoplatky);

h)

finanční situaci ve veřejných podnicích a dalších veřejných subjektech.