EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02014R0600-20210626
Regulation (EU) No 600/2014 of the European Parliament and of the Council of 15 May 2014 on markets in financial instruments and amending Regulation (EU) No 648/2012 (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
02014R0600 — CS — 26.06.2021 — 004.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173 12.6.2014, s. 84) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, |
L 175 |
1 |
30.6.2016 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 |
L 314 |
1 |
5.12.2019 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 |
L 22 |
1 |
22.1.2021 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 600/2014
ze dne 15. května 2014
o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví jednotné požadavky, pokud jde o:
uveřejňování údajů o obchodech;
hlášení obchodů příslušným orgánům;
obchodování s deriváty v organizovaných systémech;
nediskriminační přístup k zúčtování a nediskriminační přístup k obchodování s referenčními hodnotami;
pravomoci příslušných orgánů, orgánu ESMA a orgánu EBA pro zásahy u produktů a pravomoci orgánu ESMA týkající se kontrol řízení pozic a limitů pozic.
poskytování investičních služeb či výkon investičních činností podniky ze třetích zemí s pobočkou či bez pobočky na základě příslušného rozhodnutí Komise o rovnocennosti.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Za tímto účelem Komise do 1. června 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak se přistupuje k obchodům centrálních bank třetích zemí, za kterou se pro účely tohoto odstavce považuje též Banka pro mezinárodní platby. Tato zpráva zahrnuje rozbor jejich statutárních úkolů a objemů jejich obchodů v Unii. V této zprávě:
se uvede, která ustanovení se v příslušných třetích zemích použijí na povinné uveřejňování obchodů centrálních bank, včetně obchodů prováděných členy ESCB v těchto třetích zemích, a
se vyhodnotí potenciální dopad požadavků na povinné uveřejňování v Unii na obchody centrálních bank třetích zemí.
Dospěje-li zpráva k závěru, že výjimka uvedená v odstavci 6 je nezbytná, pokud se jedná o obchody, u nichž je protistranou centrální banka třetí země provádějící měnovou politiku, politiku směnných kurzů a politiku finanční stability, stanoví Komise, že se tato výjimka uplatní na tuto centrální banku třetí země.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;
„investičními službami a činnostmi“ investiční služby a činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2014/65/EU;
„doplňkovými službami“ doplňkové služby ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/65/EU;
„prováděním pokynů na účet zákazníka“ provádění pokynů na účet zákazníka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/65/EU*;
„obchodováním na vlastní účet“ obchodování na vlastní účet ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 6 směrnice 2014/65/EU;
„tvůrcem trhu“ tvůrce trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2014/65/EU;
„zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 9 směrnice 2014/65/EU;
„profesionálním zákazníkem“ profesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/65/EU;
„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;
„organizátorem trhu“ organizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/.65/EU;
„mnohostranným systémem“ mnohostranný systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 19 směrnice 2014/65/EU;
„systematickým internalizátorem“ systematický internalizátor ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 směrnice 2014/65/EU;
„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;
„mnohostranným obchodním systémem“ (MTF) mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;
„organizovaným obchodním systémem“ (OTF)“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;
„obchodním systémem“ obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;
„likvidním trhem“:
pro účely článků 9,11 a 18 trh finančního nástroje nebo kategorie finančních nástrojů, kde jsou průběžně připravené a ochotné kupující a prodávající subjekty, hodnocený podle níže uvedených kritérií se zohledněním specifické struktury trhu konkrétního finančního nástroje nebo konkrétní kategorie finančních nástrojů:
průměrná frekvence a objem obchodů v širokém okruhu tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci dané kategorie finančních nástrojů;
počet a druh účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k obchodovaným finančním nástrojům v rámci daného produktu;
průměrná velikost rozpětí (spreads), pokud jsou k dispozici;
pro účely článků 4, 5 a 14 trh s finančním nástrojem, kde se tento finanční nástroj obchoduje denně a příslušný trh je vyhodnocován podle těchto kritérií:
volně obchodovaný objem;
průměrný denní počet obchodů s těmito finančními nástroji;
průměrný denní obrat pro tyto finanční nástroje;
„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU;
„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 3 );
„pobočkou“ pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 30 směrnice 2014/65/EU;
„úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 směrnice 2014/65/EU;
„vedoucím orgánem“ vedoucí orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 36 směrnice 2014/65/EU;
„strukturovaným vkladem“ strukturovaný vklad ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 směrnice 2014/65/EU;
„převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU;
„cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry“ cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry ve smyslu čl. 4odst. 1 bodu 45 směrnice 2014/65/EU;
„fondem obchodovaným v obchodním systému“ fond obchodovaný v obchodním systému ve smyslu čl. 4odst. 1 bodu 46 směrnice 2014/65/EU;
„certifikáty“ cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu, které mají v případě splacení investice emitentem přednost před akciemi, ale nezajištěné dluhopisové nástroje a jiné podobné nástroje mají přednost před nimi;
„strukturovanými finančními produkty“ cenné papíry, které byly vytvořeny za účelem sekuritizace a převodu úvěrového rizika spojeného se souborem finančních aktiv a které svému držiteli dávají nárok na pravidelné platby závisející na peněžním toku z podkladových aktiv;
„deriváty“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU a uvedené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 uvedené směrnice
„komoditními deriváty“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU, které se vztahují ke komoditě nebo k podkladovému aktivu, a uvedené v příloze I oddíle C bodu 10 nebo v příloze I oddíle C bodech 5, 6, 7 a 10 směrnice 2014/65/EU;
„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012;
„derivátem obchodovaným v obchodním systému“ derivát, který je obchodován na regulovaném trhu nebo na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 28 tohoto nařízení, a jako takový nespadá pod pojem OTC derivátu ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012;
„vykonavatelným projevem zájmu“ zpráva od jednoho člena nebo účastníka jinému členu nebo účastníku v obchodním systému týkající se dostupného obchodního zájmu, která obsahuje všechny informace nezbytné ke sjednání obchodu;
„schváleným systémem pro uveřejňování informací“ schválený systém pro uveřejňování informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 52 směrnice 2014/65/EU;
„poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací“ poskytovatel konsolidovaných obchodních informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 53 směrnice 2014/65/EU;
„schváleným mechanismem pro hlášení obchodů“ schválený mechanismus pro hlášení obchodů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 54 směrnice 2014/65/EU;
„domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 55 směrnice 2014/65/EU;
„hostitelským členským státem“ hostitelský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 56 směrnice 2014/65/EU;
„referenční hodnotou“ sazba, index nebo číselná hodnota, která je zpřístupněna veřejnosti nebo uveřejněna a která je pravidelně určována použitím vzorce na hodnotu jednoho nebo více podkladových aktiv nebo cen nebo na základě této hodnoty nebo ceny, včetně odhadovaných cen, skutečných nebo odhadovaných úrokových sazeb nebo jiných hodnot, nebo zjišťování, přičemž s odkazem na tuto referenční hodnotu se určuje částka splatná u finančního nástroje nebo hodnota finančního nástroje;
„dohodou o interoperabilitě“ dohoda o interoperabilitě ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) č. 648/2012;
„finanční institucí třetí země“ subjekt, jehož ústředí je usazeno ve třetí zemi, který má podle právních předpisů uvedené třetí země povolení nebo licenci vykonávat některou ze služeb nebo činností uvedených ve směrnici 2013/36/EU, směrnici 2014/65/EU, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 4 ), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 5 ), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ( 6 ) nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 7 );
„podnikem ze třetí země“ podnik ze třetí země ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 57 směrnice 2014/65/EU;
„velkoobchodními energetickými produkty“ velkoobchodní energetické produkty ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ( 8 );
„deriváty zemědělských komodit“ deriváty, které se týkají produktů uvedených v článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ( 9 ) a v částech I až XX a XXIV/1 přílohy I uvedeného nařízení;
„roztříštěním likvidity“ některá z následujících situací:
účastníci obchodního systému nejsou schopni uzavřít obchod s jedním nebo více jinými účastníky tohoto obchodního systému, protože neexistují ujednání o clearingu, k nimž by měli přístup všichni účastníci; nebo
člen clearingového systému nebo jeho zákazníci by byli nuceni držet své pozice ve finančním nástroji ve více než jedné ústřední protistraně, čímž by se omezil potenciál pro vzájemné započtení finančních expozic;
„veřejnoprávní dluhopisy“ veřejnoprávní dluhopisy ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 směrnice 2014/65/EU;
„kompresí portfolia“ služba pro snížení rizika, v jejímž rámci dvě nebo více protistran zcela nebo zčásti ukončí některé nebo všechny deriváty, které dané protistrany předložily k zahrnutí do komprese portfolia, a nahradí tyto ukončené deriváty jiným derivátem, jehož kombinovaná pomyslná hodnota je nižší než kombinovaná pomyslná hodnota ukončených derivátů;
„výměnou za hmotná aktiva“ obchod s derivátovou smlouvou nebo jiným finančním nástrojem podmíněný současnou realizací stejného množství podkladového hmotného aktiva;
„souborným pokynem“ pokyn oceněný jako jeden celek:
za účelem provedení výměny za hmotná aktiva nebo
ve dvou nebo více finančních nástrojích za účelem provedení souborného obchodu;
„souborným obchodem“:
výměna za hmotná aktiva nebo
obchod zahrnující provedení dvou nebo více dílčích obchodů s finančními nástroji a splňující všechna tato kritéria:
obchod probíhá mezi dvěma nebo více protistranami;
každá složka obchodu je spojena s významným ekonomickým nebo finančním rizikem, které souvisí se všemi ostatními složkami;
realizace každé složky probíhá současně s realizací všech ostatních složek a je jí podmíněna.
HLAVA II
TRANSPARENTNOST PRO OBCHODNÍ SYSTÉMY
KAPITOLA 1
Transparentnost pro kapitálové nástroje
Článek 3
Požadavky na předobchodní transparentnost pro obchodní systémy v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji
Článek 4
Výjimky pro kapitálové nástroje
Příslušné orgány mohou organizátorovi trhu a investičnímu podniku provozujícímu obchodní systém prominout povinnost uveřejnit informace podle čl. 3 odst. 1 v případě:
systémů párujících pokyny založených na metodice obchodování, podle níž je cena finančního nástroje podle čl. 3 odst. 1 odvozena z obchodního systému, na němž byl tento finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, nebo nejrelevantnějšího trhu z hlediska likvidity, jestliže je tato referenční cena široce uveřejňována a považována účastníky trhu za spolehlivou referenční cenu. Tato výjimka může být uplatňována i nadále za podmínek stanovených v článku 5.
systémů formalizujících sjednané obchody, které:
jsou realizovány v rámci aktuálního rozpětí váženého objemem obchodování vyplývajícím z knihy objednávek nebo z kotací tvůrců trhu obchodního systému, kteří daný systém provozují, za podmínek stanovených v článku 5;
jsou obchody s nelikvidními akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty či jinými podobnými finančními nástroji nespadajícími pod pojem likvidního trhu a jsou realizovány v rámci procentní hodnoty vhodné referenční ceny, kterou je procentní hodnota a referenční cena předem stanovená provozovatelem systému; nebo
podléhají jiným podmínkám, než je aktuální tržní cena daného finančního nástroje;
pokynů velkého rozsahu v porovnání s běžnou tržní velikostí;
pokynů, které jsou až do uveřejnění uchovávány v systému pro správu pokynů obchodního systému.
Referenční cena podle odst. 1 písm. a) se stanoví získáním:
středu mezi aktuální kupní a prodejní cenou obchodního systému, kde byl tento finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, nebo nejrelevantnějšího trhu z hlediska likvidity; nebo
otevírací nebo uzavírací cenou daného burzovního dne, není-li cena uvedená v písmenu a) k dispozici.
Pokyny na referenční ceny podle písmene b) odkazují pouze mimo fázi kontinuálního obchodování příslušného burzovního dne.
Pokud obchodní systémy provozují systémy, které formalizují sjednané obchody podle odst. 1 písm. b) bodu i):
musí být tyto obchody prováděny v souladu s pravidly obchodního systému;
obchodní systém zajistí, aby byly zavedeny opatření, systémy a postupy, které mají zabránit a odhalit zneužívání trhu nebo pokus o zneužití trhu v souvislosti s těmito sjednanými obchody v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 596/2014;
obchodní systém zavede, udržuje a používá systémy pro odhalení jakéhokoli pokusu využívat výjimku k obcházení ostatních požadavků tohoto nařízení nebo směrnice 2014/65/EU a hlásí tyto pokusy příslušnému orgánu.
Pokud příslušný orgán udělí výjimku podle odstavce odst. 1 písm. b) bodu i) nebo iii), tento příslušný orgán sleduje používání výjimky ze strany obchodního systému, aby bylo zajištěno, že jsou podmínky pro použití výjimky splněny.
Příslušné orgány o tomto zrušení informují orgán ESMA a ostatní příslušné orgány a své rozhodnutí plně zdůvodní.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících:
rozsah uveřejňovaných kupních a prodejních cen nebo kotací určených tvůrci trhu a intenzity obchodních zájmů na těchto cenách pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s čl. 3 odst. 1, a to při zohlednění potřebného nastavení pro různé druhy systémů obchodování podle čl. 3 odst. 2;
z hlediska likvidity nejrelevantnější trh finančního nástroje v souladu s odst. 1 písm. a);
zvláštní znaky sjednaného obchodu ve vztahu k různým způsobům, kterými mohou členové nebo účastníci obchodního systému takový obchod provést;
sjednané obchody, které nepřispívají k tvorbě cen a využívají výjimky stanovené v odst. 1 písm. b) bodě iii);
velikost pokynů, které jsou velké svým rozsahem, a druh a minimální velikost pokynů uchovávaných v systému na správu pokynů obchodního systému až do uveřejnění a u kterých lze prominout uveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 1, pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje;
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 5
Mechanismus objemového stropu
K zajištění toho, že výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) nepoškodí nepatřičně tvorbu cen, je obchodování v rámci těchto výjimek omezeno následujícím způsobem:
procentní podíl obchodování s určitým finančním nástrojem realizovaného v obchodním systému v rámci těchto výjimek je omezen na 4 % celkového objemu obchodování s daným finančním nástrojem ve všech obchodních systémech v celé Unii za období předcházejících 12 měsíců;
celkový objem obchodování s určitým finančním nástrojem realizovaného v rámci těchto výjimek v Unii je omezen na 8 % celkového objemu obchodování s daným finančním nástrojem ve všech obchodních systémech v celé Unii za období předcházejících 12 měsíců.
Tento mechanismus objemového stropu se nevztahuje na sjednané obchody, které jsou obchody s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty či jinými podobnými finančními nástroji, pro které neexistuje likvidní trh určený v souladu s čl.2 odst. 1 bodem 17 písm. b), a jsou realizovány v rámci procentní hodnoty vhodné referenční ceny podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii), ani na sjednané obchody, které podléhají jiným podmínkám, než je aktuální tržní cena daného finančního nástroje podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu iii).
Za účelem zajištění spolehlivého základu pro monitorování obchodování, které je realizováno v rámci těchto výjimek, a pro určení toho, zda byly překročeny limity uvedené v odstavci 1, jsou organizátoři obchodních systémů povinni mít zavedeny systémy a postupy, které:
umožní identifikaci veškerých obchodů realizovaných v jejich obchodním systému v rámci těchto výjimek; a
zajistí, že obchodování v rámci těchto výjimek nepřekročí za žádných okolností povolený procentní podíl podle odst. 1 písm. a).
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 6
Požadavky poobchodní transparentnosti pro obchodní systémy v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji
Článek 7
Povolení odkladu uveřejnění
Příslušné orgány mohou povolit odložit uveřejnění zejména u obchodů, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty či jiné podobné finanční nástroje nebo danou kategorii akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů či jiných podobných finančních nástrojů.
Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém si předem opatří souhlas příslušného orgánu s navrhovanými opatřeními na odklad uveřejnění obchodu a tato opatření jasně sdělí účastníkům trhu a veřejnosti. Orgán ESMA sleduje uplatňování těchto opatření pro odklad uveřejnění obchodu a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedená opatření uplatňována v praxi.
Pokud daný příslušný orgán povolí odklad uveřejnění a příslušný orgán jiného členského státu s tím nebo s účinným uplatňováním uděleného povolení nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc znovu předložit orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle článku 64 směrnice 2014/65/EU stanoví:
údaje o obchodech, které musí investiční podniky, včetně systematických internalizátorů, organizátorů trhu a investičních podniků provozujících obchodní systém zpřístupnit veřejnosti pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s čl. 6 odst. 1, včetně identifikačních označení různých druhů obchodů uveřejňovaných podle čl. 6 odst. 1 a článku 20, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;
lhůta, která odpovídá povinnosti uveřejnit informace co nejbliže reálnému času, včetně případů, kdy jsou obchody prováděny mimo běžnou dobu obchodování.
podmínky, za nichž lze investičním podnikům, včetně systematických internalizátorů, organizátorů trhu a investičních podniků provozujícím obchodní systém povolit odklad uveřejnění údajů o obchodech pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a s čl. 20 odst. 1;
kritéria uplatňovaná při rozhodování o obchodech, u kterých je z důvodu jejich objemu nebo druhu, včetně profilu likvidity, použitých akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů či jiných podobných finančních nástrojů povolen odklad uveřejnění, a to pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem. podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
KAPITOLA 2
Transparentnost pro nekapitálové nástroje
Článek 8
Požadavky předobchodní transparentnosti pro obchodní systémy v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty
Článek 9
Výjimky pro nekapitálové nástroje
Příslušné orgány mohou organizátorům trhu a investičním podnikům provozujícím obchodní systém prominout povinnost uveřejnit informace podle čl. 8 odst. 1 v případě:
pokynů, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem, a pokynů uchovávaných v systému na správu pokynů obchodního systému až do uveřejnění;
vykonavatelných projevů zájmu v systémech žádostí o kotace a hlasového obchodování (voice trading), jejichž objem překračuje konkrétní objem pro daný finanční nástroj, což by poskytovatele likvidity vystavilo přílišnému riziku, a s ohledem na skutečnost, zda jsou příslušní účastníci trhu retailovými či profesionálními investory;
derivátů, které nepodléhají povinnosti obchodování uvedené v článku 28, a jiných finančních nástrojů, pro něž neexistuje likvidní trh;
pokynů za účelem provedení výměny za hmotná aktiva;
souborných pokynů splňujících jednu z těchto podmínek:
nejméně jednu ze složek těchto pokynů tvoří finanční nástroj, pro který neexistuje likvidní trh, pokud neexistuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek;
nejméně jedna ze složek těchto pokynů je velkého rozsahu v porovnání s běžnou tržní velikostí, pokud neexistuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek;
všechny složky těchto pokynů jsou realizovány v systému žádostí o kotace nebo hlasového obchodování (voice trading) a přesahují konkrétní objem pro daný nástroj.
Příslušné orgány o tomto zrušení neprodleně informují orgán ESMA a ostatní příslušné orgány ještě předtím, než nabude účinnosti a své rozhodnutí plně zdůvodní.
Dočasné pozastavení platí po počáteční dobu nepřekračující tři měsíce ode dne, kdy bylo uveřejněno na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu. Může být prodlouženo o další období nepřekračující vždy tři měsíce, pokud důvody pro dočasné pozastavení nadále trvají. Pokud není dočasné pozastavení po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty prodlouženo, jeho platnost automaticky skončí.
Před pozastavením povinností uvedených v článku 8 nebo před prodloužením jejich dočasného pozastavení podle tohoto odstavce oznámí dotčený příslušný orgán orgánu ESMA svůj záměr a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá co nejdříve příslušnému orgánu stanovisko, zda je podle jeho názoru uvedené pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení podle prvního a druhého pododstavce opodstatněné.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:
parametry a metody pro výpočet prahové hodnoty likvidity podle odstavce 4 ve vztahu k finančnímu nástroji. Parametry a metody pro členské státy vypočítávající prahovou hodnotu se stanoví takovým způsobem, že pokud je dosaženo prahové hodnoty, představuje to významný pokles likvidity v rámci všech systémů v Unii pro dotčený finanční nástroj na základě kritérií použitých podle čl. 2 odst. 1 bodu 17;
rozsah kupních a prodejních cen či kotací a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách nebo předobchodních orientačních kupních a prodejních cen blízkých ceně obchodního zájmu, které mají být uveřejněny pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s čl. 8 odst. 1 a 4, a to při zohlednění potřebného nastavení pro různé druhy systémů obchodování podle čl. 8 odst. 2;
velikost pokynů, které jsou velké svým rozsahem a druh a minimální velikost pokynů uchovávaných v systému na správu pokynů až do uveřejnění, u nichž může být prominuta povinnost předobchodního uveřejnění podle odstavce 1 pro každou kategorii daného finančního nástroje;
konkrétní objem pro daný finanční nástroj uvedený v odst. 1 písm. b) a definice systémů žádostí o kotace a hlasového obchodování, u kterých lze uveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 1 prominout.
Při stanovení objemu pro daný finanční nástroj, který by poskytovatele likvidity vystavil přílišnému riziku a v souladu s odst. 1 písm. b) zohledňuje skutečnost, zda jsou příslušní účastníci trhu retailovými či profesionálními investory, zohlední orgán ESMA níže uvedené faktory:
zda by při takových objemech poskytovatelé likvidity byli schopni zajistit svá rizika;
pokud trh s příslušným finančním nástrojem nebo kategorií finančních nástrojů sestává zčásti z retailových investorů, průměrnou hodnotu obchodů provedených takovými investory;
finanční nástroje nebo druhy finančních nástrojů, pro něž neexistuje likvidní trh a u kterých může být prominuto uveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 1.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. února 2017.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 10
Požadavky poobchodní transparentnosti pro obchodní systémy v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty
Článek 11
Povolení odkladu uveřejnění
Příslušné orgány mohou povolit odklad uveřejnění zejména u obchodů, které:
jsou velké svým rozsahem v porovnání s obvyklým tržním objemem pro dané dluhopisy, strukturované finanční produkty, povolenky na emise či deriváty obchodované v obchodním systému nebo pro danou kategorii dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů obchodovaných v obchodním systému; nebo
se týkají dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo kategorie dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů obchodovaných v obchodním systému, pro něž neexistuje likvidní trh;
jsou většího objemu, než je objem specifický pro dané dluhopisy, strukturované finanční produkty, povolenky na emise či deriváty obchodované v obchodním systému nebo pro danou kategorii dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů obchodovaných v obchodním systému, který by poskytovatele likvidity vystavil přílišnému riziku a zohledňuje skutečnost, zda jsou příslušní účastníci trhu retailovými či profesionálními investory.
Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém si předem opatří souhlas příslušného orgánu s navrhovanými opatřeními na odklad uveřejnění obchodu a tato opatření jasně zpřístupní účastníkům trhu a veřejnosti. Orgán ESMA sleduje uplatňování těchto opatření pro odklad uveřejnění obchodu a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedená opatření využívána v praxi.
Dočasné pozastavení platí po počáteční dobu nepřekračující tři měsíce ode dne, kdy bylo uveřejněno na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu. Může být prodlouženo o další období nepřekračující vždy tři měsíce, pokud důvody pro dočasné pozastavení nadále trvají. Není-li dočasné pozastavení po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty prodlouženo, jeho platnost automaticky skončí.
Před pozastavením nebo prodloužením dočasného pozastavení povinností uvedených v článku 10 oznámí dotčený příslušný orgán orgánu ESMA svůj záměr a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá co nejdříve příslušnému orgánu stanovisko, zda je podle jeho názoru uvedené pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení podle prvního a druhého pododstavce opodstatněné.
Příslušné orgány mohou ve spojení s povolením odkladu uveřejnění:
po dobu trvání odkladu požadovat uveřejnění omezených podrobností o určitém obchodu nebo podrobností o několika obchodech v souhrnné podobě nebo kombinaci obou možností;
umožnit neuveřejňovat objem jednotlivých obchodů po prodlouženou dobu trvání odkladu;
pokud jde o nekapitálové nástroje jiné než veřejnoprávní dluhopisy, umožnit uveřejnění několika obchodů v souhrnné podobě po prodlouženou dobu trvání odkladu;
pokud jde o veřejnoprávní dluhopisy, umožnit uveřejnění několika obchodů v souhrnné podobě po blíže neurčenou dobu.
Pokud jde o veřejnoprávní dluhopisy, lze písmena b) a d) použít buď odděleně nebo po sobě, přičemž po uplynutí prodloužené doby, během níž je možné neuveřejňovat objem, by objem obchodů mohl být uveřejněn v souhrnné podobě.
Pokud jde o všechny ostatní finanční nástroje, po uplynutí doby odkladu se uveřejní zbývající podrobnosti o obchodu a veškeré podrobnosti o jednotlivých obchodech.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle článku 64 směrnice 2014/65/EU stanoví:
podrobnosti o obchodech, které musí investiční podniky, včetně systematických internalizátorů, organizátorů trhu a investičních podniků provozujících obchodní systém zpřístupnit veřejnosti pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s čl. 10 odst. 1, včetně identifikačních označení různých druhů obchodů uveřejňovaných podle čl. 10 odst. 1 a článku 21 odst. 1, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;
lhůta, která odpovídá povinnosti uveřejnit informace co nejbliže reálnému času, včetně případů, kdy jsou obchody prováděny mimo běžnou dobu obchodování;
podmínky, za nichž lze investičním podnikům, včetně systematických internalizátorů, organizátorů trhu a investičních podniků provozujících obchodní systém, povolit odklad uveřejnění údajů o obchodech pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a s čl. 21 odst. 4;
kritéria uplatňovaná při určování objemu a druhu obchodu, pro který je podle odstavce 3 povolen odklad uveřejnění a uveřejnění omezených podrobností o obchodu, nebo uveřejnění podrobností o několika obchodech v souhrnné podobě nebo neuveřejnění objemu obchodu se zvláštním zřetelem k povolení prodloužené doby odkladu pro určité finanční nástroje v závislosti na jejich likviditě.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
KAPITOLA 3
Povinnost nabízet údaje o obchodech samostatně a za přiměřených obchodních podmínek
Článek 12
Povinnost poskytovat předobchodní a poobchodní údaje samostatně
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 13
Povinnost poskytovat předobchodní a poobchodní údaje za přiměřených obchodních podmínek
HLAVA III
TRANSPARENTNOST PRO SYSTEMATICKÉ INTERNALIZÁTORY A INVESTIČNÍ PODNIKY PROVOZUJÍCÍ MIMOBURZOVNÍ OBCHODY (OTC) A REŽIM KROKŮ KOTACE PRO SYSTEMATICKÉ INTERNALIZÁTORY
Článek 14
Povinnost systematických internalizátorů uveřejňovat pevné kotace akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů
Neexistuje-li pro finanční nástroje uvedené v prvním pododstavci likvidní trh, poskytnou systematičtí internalizátoři kotace svým zákazníkům na požádání.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 15
Provádění pokynů na účet zákazníka
Členské státy vyžadují, aby podniky, které splňují definici systematického internalizátora, to oznámily svému příslušnému orgánu. Toto oznámení je předáno orgánu ESMA. Orgán ESMA vytvoří seznam všech systematických internalizátorů v Unii.
Kotace se uveřejňuje způsobem snadno dostupným pro ostatní účastníky trhu za přiměřených obchodních podmínek.
Avšak v odůvodněných případech mohou tyto pokyny provádět za cenu lepší, pokud tato cena spadá do uveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu.
Článek 16
Povinnosti příslušných orgánů
Příslušné orgány kontrolují:
zda investiční podniky pravidelně aktualizují kupní a prodejní ceny uveřejňované v souladu s článkem 14 a udržují ceny, které odrážejí převažující podmínky trhu;
zda investiční podniky splňují podmínky pro provedení za lepší ceny, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 2.
Článek 17
Přístup ke kotacím
K zajištění účinného oceňování akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro jejich zákazníky nejlepších podmínek přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 stanovující:
kritéria pro určení, kdy se kotace uveřejňuje pravidelně a průběžně a je snadno dostupná, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 1, jakož i prostředky, kterými mohou investiční podniky splnit svou povinnost uveřejnit kotace, k nimž patří tyto možnosti:
prostřednictvím infrastruktury kteréhokoli regulovaného trhu, který přijal dotčený finanční nástroj k obchodování;
prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací;
prostřednictvím vlastních opatření;
kritéria pro určení toho, kdy je realizace několika cenných papírů součástí jednoho obchodu, nebo pokynů, které podléhají podmínkám jiným než aktuální tržní cena, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 3;
kritéria pro určení toho, co lze považovat za výjimečné podmínky na trhu umožňující stažení kotací, i podmínky aktualizace kotací, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 1;
kritéria pro určení toho, kdy počet nebo objem pokynů ze strany zákazníků značně převyšuje normu, jak je uvedeno v odstavci 2;
kritéria pro určení toho, kdy ceny spadají do uveřejněného rozpětí blízkého tržním podmínkám, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2.
Článek 17a
Kroky kotace
Kotace, zlepšení ceny těchto kotací a ceny provedení ze strany systematických internalizátorů jsou v souladu s kroky kotace stanovenými podle článku 49 směrnice 2014/65/EU.
Použití kroků kotace nebrání systematickým internalizátorům v párování pokynů velkého rozsahu na středu mezi aktuální kupní a prodejní cenou.
Článek 18
Povinnost systematických internalizátorů uveřejňovat pevné kotace týkající se dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů
Investiční podniky uveřejňují pevné kotace týkající se dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů obchodovaných v obchodním systému, u nichž jsou systematickým internalizátorem a pro které existuje likvidní trh, jsou-li splněny tyto podmínky:
jsou požádáni o kotaci zákazníkem systematického internalizátora;
souhlasí s poskytnutím kotace.
Systematičtí internalizátoři nejsou povinni uveřejňovat pevné kotace podle odstavce 1 u finančních nástrojů, jejichž likvidita klesne pod prahovou hodnotu stanovenou podle čl. 9 odst. 4.
V odůvodněných případech však mohou pokyny provádět za cenu lepší, pokud tato cena spadá do uveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu.
Článek 19
Sledování orgánem ESMA
Článek 20
Uveřejnění informací prováděné investičními podniky, včetně systematických internalizátorů, po uskutečnění obchodu s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících:
identifikační označení pro různé druhy obchodů uveřejňované podle tohoto článku, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;
uplatňování povinnosti podle odstavce 1 týkající se obchodů zahrnujících použití finančních nástrojů pro účely zajištění, půjček či jiné účely, pokud směnu finančních nástrojů ovlivňují faktory jiné než aktuální tržní hodnota finančního nástroje;
smluvní stranu obchodu, která má obchod uveřejnit v souladu s odstavcem 1, pokud jsou obě strany obchodu investičními podniky.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 21
Uveřejnění informací prováděné investičními podniky, včetně systematických internalizátorů, po uskutečnění obchodu s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty
Pokud opatření přijatá podle článku 11 stanoví pro určité kategorie obchodů s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty obchodovanými v obchodním systému odklad uveřejnění a uveřejnění omezených podrobností, uveřejnění podrobností v souhrnné podobě či kombinaci obou možností nebo neuveřejnění objemu, vztahuje se tato možnost na tyto obchody i v případě, že jsou uzavřeny mimo obchodní systémy.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle článku 64 směrnice 2014/65/EU stanoví:
identifikační označení pro různé druhy obchodů uveřejňované podle tohoto článku, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;
uplatňování povinnosti podle odstavce 1 týkající se obchodů zahrnujících použití finančních nástrojů pro účely zajištění, půjček či jiné účely, pokud směnu finančních nástrojů ovlivňují faktory jiné než aktuální tržní hodnota finančního nástroje;
smluvní strana obchodu, která má obchod uveřejnit v souladu s odstavcem 1, pokud jsou obě strany obchodu investičními podniky.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 22
Poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů
Za účelem provedení výpočtů pro určení požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti a režimů obchodních povinností stanovených v článcích 3 až 11, článcích 14 až 21 a článku 32, které jsou použitelné na finanční nástroje, a pro určení toho, zda je určitý investiční podnik systematickým internalizátorem, si mohou příslušné orgány vyžádat informace od:
obchodních systémů;
schválených systémů pro uveřejňování informací; a
poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací (CTP).
Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 23
Obchodní povinnost pro investiční podniky
Investiční podnik zajistí, aby jím prováděné obchody s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodovanými v obchodním systému probíhaly na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v systematickém internalizátorovi nebo případně v obchodních systémech třetích zemí posuzovaných jako rovnocenné v souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU, pokud nemají mimo jiné tyto znaky:
jsou nesystematické, ad hoc, nepravidelné a sporadické; nebo
dochází k nim mezi způsobilými nebo profesionálními protistranami a nepřispívají k procesu určování cen.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, blíže určujících konkrétní znaky uvedených obchodů s akciemi, které nepřispívají k procesu určování cen, jak je uvedeno v odstavci 1, přičemž zohlední například tyto případy:
obchody s neurčitelnou likviditou (non-addressable liquidity trades); nebo
případy, v nichž výměnu takových finančních nástrojů určují faktory jiné než aktuální tržní hodnota finančního nástroje.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
HLAVA IV
HLÁŠENÍ OBCHODŮ
Článek 24
Povinnost zachovat integritu trhů
Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů v souvislosti s uplaňováním nařízení (EU) č. 596/2014, sledují tyto příslušné orgány, které v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 koordinuje orgán ESMA, činnosti investičních podniků k zajištění toho, aby jednaly čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu.
Článek 25
Povinnost vést záznamy
Tyto návrhy regulačních technických norem obsahují identifikační kód člena nebo účastníka, který pokyn předal, identifikační kód pokynu, datum a čas předání pokynu, znaky pokynu, včetně jeho druhu, případné limitní ceny, doby platnosti, jakýchkoli konkrétních pokynů týkajících se daného pokynu, podrobností o jakýchkoli úpravách, zrušení, částečného či plného provedení pokynu, informací o vystupování vlastním jménem a na vlastní účet, nebo cizím jménem a na cizí účet.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 26
Povinnost předkládat hlášení o obchodech
Příslušné orgány přijmou v souladu s článkem 85 směrnice 2014/65/EU opatření nezbytná k zajištění toho, že tyto informace obdrží rovněž příslušný orgán trhu nejrelevantnějšího z hlediska likvidity těchto finančních nástrojů.
Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA na požádání jakékoli informace předložené v souladu s tímto článkem.
Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na:
finanční nástroje přijaté k obchodování či obchodované v obchodním systému nebo v jejichž případě byla podána žádost o přijetí k obchodování;
finanční nástroje, kde je podkladovým aktivem finanční nástroj obchodovaný v obchodním systému; a
finanční nástroje, kde je podkladovým aktivem index nebo koš složený z finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému.
Tato povinnost se vztahuje na obchody s finančními nástroji uvedenými v písmenech a) až c) bez ohledu na to, zda tyto obchody probíhají v obchodním systému.
Orgán ESMA do 3. ledna 2016 vypracuje obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem zajistit, aby používání identifikačních označení právních subjektů v rámci Unie bylo v souladu s mezinárodními normami, a to zejména s normami stanovenými Radou pro finanční stabilitu.
Investiční podniky odpovídají za úplnost, přesnost a včasné předložení hlášení, která jsou předkládána příslušnému orgánu.
Odchylně od této odpovědnosti, pokud investiční podnik hlásí informace o těchto obchodech prostřednictvím schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, který jedná jeho jménem, nebo obchodního systému, neodpovídá investiční podnik za neúplnost, nepřesnost nebo pozdní předložení hlášení, které lze přičíst schválenému mechanismu pro hlášení obchodů nebo obchodnímu systému. V těchto případech a s výhradou čl. 66 odst. 4 směrnice 2014/65/EU odpovídá za tyto nedostatky schválený mechanismus pro hlášení obchodů nebo obchodní systém.
Investiční podniky musí nicméně učinit přiměřené kroky k ověření úplnosti, přesnosti a včasnosti hlášení o obchodech, které byly předloženy jejich jménem.
Domovský členský stát požaduje, aby obchodní systém při vypracovávání hlášení jménem investičního podniku měl řádné bezpečnostní mechanismy, které zaručí bezpečnost a ověřování prostředků na převod informací, budou minimalizovat rizika poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim, zamezí úniku informací a budou nepřetržitě udržovat jejich důvěrnost. Domovský členský stát požaduje, aby obchodní systém spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.
Příslušný orgán může jako schválený mechanismus hlášení o obchodech příslušnému orgánu v souladu s odstavci 1, 3 a 9 schválit systém párování obchodů nebo systém hlášení, včetně registrů obchodních údajů zaregistrovaných či uznaných v souladu s hlavou VI nařízení (EU) č. 648/2012.
Pokud byly obchody ohlášeny registru obchodních údajů v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 648/2012, který je schválen jako schválený mechanismus pro hlášení obchodů, a pokud tato hlášení obsahují údaje požadované podle odstavců 1, 3 a 9 a příslušnému orgánu je předává registr obchodních údajů ve lhůtě stanovené v odstavci 1, považuje se povinnost investičního podniku stanovená v odstavci 1 za splněnou.
Pokud jsou v hlášení o obchodech chyby nebo opomenutí, schválený mechanismus pro hlášení obchodů, investiční podnik nebo obchodní systém podávající hlášení o obchodu informace opraví a předloží opravené hlášení příslušnému orgánu.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:
standardy a formáty údajů pro informace hlášené v souladu s odstavci 1 a 3, včetně metod a opatření pro hlášení finančních obchodů a formy a obsahu těchto hlášení;
kritéria pro vymezení relevantního trhu v souladu s odstavcem 1;
odkazy na nakoupené nebo prodané finanční nástroje, množství, data a časy uskutečnění a ceny obchodů, informace a detaily o totožnosti zákazníka, na jejichž účet investiční podnik obchod uskutečnil, informace k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku zodpovědných za investiční rozhodnutí a uskutečnění obchodu, informace k identifikaci použitelné výjimky, v jejímž rámci se obchod uskutečnil, informace k identifikaci dotčeného investičního podniku, způsob uskutečnění obchodu a datová pole potřebná ke zpracování a analýze hlášení o obchodech v souladu s odstavcem 3; a
informace k identifikaci prodeje akcií a veřejnoprávních dluhopisů na krátko uvedené v odstavci 3;
příslušné kategorie finančních nástrojů, o nichž mají být podávána hlášení v souladu s odstavcem 2;
podmínky, za nichž budou členskými státy podle odstavce 6 vytvářena, přidělována a vedena identifikační označení právnických osob, a podmínky toho, jak budou tato identifikační označení právnických osob používána investičními podniky, tak aby poskytovaly v souladu s odstavci 3, 4 a 5 informace pro identifikaci zákazníků v hlášeních o obchodu, jež mají tyto podniky povinnost sestavovat podle odstavce 1;
zda se povinnost hlásit obchody vztahuje i na pobočky investičních podniků;
co představuje obchod a provedení obchodu pro účely tohoto článku.
kdy se má za to, že investiční podnik předal pokyn pro účely odstavce 4.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 27
Povinnost poskytnout referenční údaje o finančním nástroji
Pokud jde o další finanční nástroje, na něž se vztahuje čl. 26 odst. 2, obchodované na jeho systému, každý systematický internalizátor poskytne příslušnému orgánu referenční údaje vztahující se k těmto finančním nástrojům.
Identifikační referenční údaje jsou připraveny k předložení příslušnému orgánu v elektronické a standardizované podobě před zahájením obchodování s daným nástrojem. Referenční údaje o finančním nástroji se aktualizují po každé změně údajů týkající se finančního nástroje. Příslušné orgány tato oznámení neprodleně předají orgánu EMSA, který je okamžitě uveřejní na svých internetových stránkách. Orgán ESMA tyto referenční údaje zpřístupní příslušným orgánům.
S cílem umožnit, aby příslušné orgány sledovaly v souladu s článkem 26 činnosti investičních podniků pro zajištění toho, že budou jednat čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu, orgán ESMA a příslušné orgány zavedou nezbytné mechanismy za účelem zajištění toho, že:
orgán ESMA a příslušné orgány tyto referenční údaje o finančním nástroji podle odstavce 1 skutečně obdrží;
kvalita takto obdržených údajů bude vhodná pro účel hlášení o obchodu podle článku 26;
referenční údaje o finančním nástroji obdržené podle odstavce 1 budou mezi relevantními příslušnými orgány účinně vyměňovány.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:
standardy a formáty referenčních údajů o finančním nástroji v souladu s odstavcem 1, včetně metod a opatření pro poskytování údajů a veškerých jejich aktualizací příslušným orgánům a jejich předávání orgánu ESMA v souladu s odstavcem 1, a formu a obsah těchto údajů;
technická opatření, která jsou nezbytná ve vztahu k mechanismům, které má orgán ESMA a příslušné orgány vytvořit podle odstavce 2.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
HLAVA V
DERIVÁTY
Článek 28
Povinnost obchodovat na regulovaných trzích, v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému
Finanční protistrany vymezené v čl. 2 odst. 8 nařízení (EU) č. 648/2012 a nefinanční protistrany, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, uzavírají obchody, jež nejsou obchody uvnitř skupiny vymezenými v článku 3 uvedeného nařízení ani obchody, které spadají do přechodných ustanovení v článku 89 uvedeného nařízení, s jinými finančními protistranami nebo s jinými nefinančními protistranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm b) nařízení (EU) No 648/2012 v souvislosti s deriváty náležejícími do třídy derivátů rovněž prohlášené za podléhající obchodní povinnosti v souladu s postupem stanoveným v článku 32 a zapsané v registru uvedeném v článku 34 pouze:
na regulovaných trzích;
v mnohostranném obchodním systému;
v organizovaném obchodním systému; nebo
v obchodních systémech třetích zemí za předpokladu, že Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 4 a že třetí země stanoví účinný rovnocenný systém pro uznávání obchodních systémů oprávněných podle směrnice 2014/65/EU přijímat k obchodování nebo obchodovat s deriváty prohlášenými za podléhající nevýlučné obchodní povinnosti v uvedené třetí zemi.
Orgán ESMA pravidelně sleduje činnost s deriváty, které nebyly prohlášeny za podléhající obchodní povinnosti uvedené v odstavci 1, aby určil případy, kde konkrétní kategorie smluv může představovat systémové riziko, a zabránil regulatorní arbitráži mezi obchody s deriváty podléhajícími obchodní povinnosti a obchody s deriváty, které nepodléhají obchodní povinnosti.
Výhradním účelem těchto rozhodnutí je určit, zda je obchodní systém způsobilý pro deriváty podléhající obchodní povinnosti.
U právního a dohledového rámce třetí země se rozumí, že má rovnocenný účinek, jestliže tento rámec splňuje všechny tyto podmínky:
obchodní systémy v této třetí zemi podléhají povolování, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je průběžně a účinně vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky;
obchodní systémy mají jasná a transparentní pravidla pro přijímání finančních nástrojů k obchodování, takže s finančními nástroji lze poctivě, řádně a efektivně obchodovat a finanční nástroje jsou volně obchodovatelné;
pro emitenty finančních nástrojů platí požadavky na pravidelné a průběžné informování zajišťující vysokou úroveň ochrany investorů;
rámec zajišťuje transparentnost a integritu trhu pravidly, která se zabývají zneužíváním trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem;
Rozhodnutí Komise podle tohoto odstavce může být omezeno na jednu nebo více kategorií obchodních systémů. V tom případě je obchodní systém třetí země zahrnut do odst. 1 písm. d), pokud spadá do kategorie, na kterou se vztahuje rozhodnutí Komise.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Kde je to možné a vhodné, regulační technické normy uvedené v tomto odstavci jsou stejné, jako ty, které se přijímají v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012.
Článek 29
Povinnost clearingu pro deriváty obchodované na regulovaných trzích a načasování přijetí claeringu
„Deriváty, u nichž je prováděn clearing,“ se v tomto odstavci rozumí
veškeré deriváty, které mají být podrobeny clearingu v rámci povinnosti clearingu podle odstavce 1 tohoto článku nebo v rámci povinnosti clearingu podle článku 4 nařízení (EU) č. 648/2012,
veškeré deriváty, na jejichž clearingu se jinak dohodnou příslušné strany.
Orgán ESMA je oprávněn vypracovávat návrhy regulačních technických norem k aktualizaci platných technických norem, kterou považuje za nezbytnou z důvodu vývoje norem v tomto odvětví.
Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním a druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 30
Ujednání o nepřímém clearingu
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 31
Komprese portfolia
Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 přijmout opatření k upřesnění:
složek komprese portfolia,
informací, které mají být uveřejněny v souladu s odstavcem 2,
a to tak, že pokud možno využije stávající požadavky na vedení záznamů, podávání hlášení a uveřejňování.
Článek 32
Postup uložení obchodní povinnosti
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:
toho, která kategorie derivátů prohlášená za podléhající povinnosti clearingu v souladu s čl. 5 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo její příslušná podskupina musí být obchodována v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení;
data nebo dat, od kterých obchodní povinnost nabývá účinku, včetně jakéhokoli postupného zavádění a kategorií protistran, na které se tato povinnost vztahuje, jsou-li uvedené postupné zavádění a uvedené kategorie protistran stanoveny v regulačních technických normách podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme regulační technické normy v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.
Před předložením návrhů regulačních technických norem Komisi ke schválení provede orgán ESMA veřejnou konzultaci, a je-li to vhodné, může konzultovat příslušné orgány třetích zemí.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Aby obchodní povinnost nabyla účinku:
musí být kategorie derivátů podle odst. 1 písm. a) nebo její příslušná podskupina přijata k obchodování či obchodována alespoň v jednom obchodním systému uvedeném v čl. 28 odst. 1; a
musí existovat dostatečný zájem třetích stran o nákup a prodej této kategorie derivátů nebo její příslušné podskupiny, aby mohla být tato kategorie derivátů považována za dostatečně likvidní k obchodování pouze v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1.
Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem uvedených v odstavci 1 považuje orgán ESMA kategorii derivátů nebo její příslušnou podskupinu za dostatečně likvidní podle těchto kritérií:
průměrná frekvence a objem obchodů v širokém okruhu tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci dané kategorie derivátů;
počet a druh aktivních účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k produktům/kontraktům obchodovaným v rámci daného trhu produktů;
průměrná velikost rozpětí.
Orgán ESMA při vypracovávání návrhu regulačních technických norem zohlední předpokládaný dopad obchodní povinnosti na likviditu kategorie derivátů nebo její příslušné podskupiny a obchodní činnosti koncových uživatelů, kteří nejsou finančními subjekty.
Orgán ESMA určí, zda kategorie derivátů nebo její příslušná podskupina je dostatečně likvidní pouze v případě obchodů, které nepřekročí určitý objem.
Po oznámení orgánu ESMA podle prvního pododstavce může Komise uveřejnit výzvu k vypracování návrhů na obchodování dotčených derivátů v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Orgán ESMA předloží návrhy uvedených regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 33
Mechanismus pro předcházení duplicitním nebo rozporným pravidlům
Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž uvede, že právní, dohledové a vynucovací předpisy příslušné třetí země:
jsou rovnocenné požadavkům plynoucím z článků 28 a 29;
zajišťují ochranu služebního tajemství, která je rovnocenná ochraně stanovené v tomto nařízení;
jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 51.
V případě, že zpráva odhalí výrazný nedostatek nebo nedůslednost v uplatňování rovnocenných požadavků ze strany orgánů třetí země, Komise může do 30 kalendářních dnů po předložení zprávy zrušit uznání rovnocennosti právního rámce dotčené země. Pokud je prováděcí akt o rovnocennosti zrušen, začnou se na obchody smluvních stran automaticky znovu vztahovat všechny požadavky stanovené v článcích 28 a 29 tohoto nařízení.
Článek 34
Registr derivátů podléhajících obchodní povinnosti
Orgán ESMA uveřejní a vede na své internetové stránce registr, který vyčerpávajícím a jednoznačným způsobem specifikuje deriváty, jež podléhají obchodní povinnosti v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1, systémy, kde jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány, a data, od kterých povinnost nabývá účinku.
HLAVA VI
NEDISKRIMINAČNÍ PŘÍSTUP KE CLEARINGU PRO FINANČNÍ NÁSTROJE
Článek 35
Nediskriminační přístup k ústřední protistraně
Aniž je dotčen článek 7 nařízení (EU) č. 648/2012, ústřední protistrana přijímá ke clearingu finanční nástroje nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní místo, ve kterém je obchod proveden. To obchodnímu místu zajistí zejména právo na nediskriminační zacházení se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systému, pokud jde o:
požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a
vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 648/2012.
Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém splňoval provozní a technické požadavky stanovené ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik. Požadavek v tomto odstavci se nevztahuje na žádný derivát, který již podléhá povinnosti přístupu podle článku 7 nařízení (EU) č. 648/2012.
Tento článek není závazný pro ústřední protistranu, která má úzké propojení s obchodním systémem, jenž učinil oznámení podle čl. 36 odst. 5.
Příslušný orgán ústřední protistrany či příslušný orgán obchodního systému poskytne obchodnímu systému přístup k ústřední protistraně pouze v případě, že by tento přístup:
nevyžadoval dohodu o interoperabilitě v případě derivátů, které nejsou OTC deriváty podle čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012; nebo
neohrozil hladké a řádné fungování trhů, zejména z důvodu roztříštění likvidity, nebo nepříznivě neovlivnil systémové riziko.
Ustanovení písmene a) prvního pododstavce nebrání poskytnutí přístupu v případě, že žádost uvedená v odstavci 2 vyžaduje interoperabilitu a obchodní systém a všechny ústřední protistrany, které jsou stranou navržené dohody o interoperabilitě, s danou dohodou souhlasily a rizika, kterým je vystavena původní ústřední protistrana a která vyplývají z pozic mezi ústředními protistranami, jsou zajištěna u třetí strany.
Je-li nutnost dohody o interoperabilitě důvodem nebo částečně důvodem k zamítnutí žádosti, obchodní systém vyrozumí dotčenou ústřední protistranu a informuje orgán ESMA o tom, které jiné ústřední protistrany mají k obchodnímu systému přístup, a orgán ESMA tyto informace uveřejní, aby se investiční podniky mohly ve vztahu k těmto ústředním protistranám rozhodnout o výkonu svých práv podle článku 37 směrnice 2014/65/EU s cílem usnadnit alternativní dohody o přístupu.
Jestliže příslušný orgán přístup odepře, vydá své rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2 a poskytne druhému příslušnému orgánu, ústřední protistraně a obchodnímu systému plné zdůvodnění včetně podkladů, z nichž rozhodnutí vychází.
Je-li takové přechodné období schváleno, ústřední protistrana nemůže po dobu jeho trvání využít práva na přístup podle článku 36 nebo tohoto článku ve vztahu k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu. Příslušný orgán oznámí schválení přechodného období členům kolegia příslušných orgánů pro danou ústřední protistranu a orgánu ESMA. Orgán ESMA uveřejní seznam všech oznámení, která obdrží.
Má-li ústřední protistrana, které byla schválena přechodná opatření podle tohoto odstavce, úzké propojení s jedním či více obchodními systémy, nemohou tyto obchodní systémy využít práva na přístup podle článku 36 nebo tohoto článku ve vztahu k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu po dobu trvání daných přechodných opatření.
Ústřední protistraně, které bylo uděleno povolení v průběhu období tří let před vstupem tohoto nařízení v platnost, ale která vznikla na základě fúze či akvizice zahrnujících přinejmenším jednu ústřední protistranu, jíž bylo uděleno povolení před počátkem tohoto období, není umožněno podat žádost o přechodná opatření podle tohoto odstavce.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:
konkrétní podmínky, za kterých ústřední protistrana může zamítnout žádost o přístup, včetně předpokládaného objemu obchodů, počtu a druhu uživatelů, ujednání o řízení provozního rizika a složitosti nebo jiných faktorů, která vytvářejí významná nepřiměřená rizika;
podmínky, za kterých je ústřední protistrana povinna povolit přístup, včetně důvěrnosti poskytnutých informací o finančních nástrojích během vývojové fáze, nediskriminačního a transparentního způsobu, pokud jde o poplatky za clearing, požadavků na kolaterál a provozních požadavků na zajištění;
podmínky, za kterých by poskytnutí přístupu ohrozilo hladké a řádné fungování trhů nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit systémové riziko;
postup oznamování podle odstavce 5;
podmínky nediskriminačního zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými v daném obchodním systému zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana.
Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 36
Nediskriminační přístup k obchodnímu systému
Tento článek není závazný pro obchodní systém, které má úzké propojení s ústřední protistranou, jež oznámila, že využívá přechodná opatření podle čl. 35 odst. 5.
Příslušný orgán obchodního systému či příslušný orgán ústřední protistrany poskytne ústřední protistraně přístup k obchodnímu systému pouze v případě, že by tento přístup:
nevyžadoval dohodu o interoperabilitě v případě derivátů, které nejsou OTC deriváty podle čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012; nebo
neohrozil hladké a řádné fungování trhů, zejména z důvodu roztříštění likvidity, jestliže obchodní systém zavedl přiměřené mechanismy, aby tomuto roztříštění zabránil, nebo nepříznivě neovlivnil systémové riziko.
Ustanovení písmene a) prvního pododstavce nebrání poskytnutí přístupu v případě, že žádost uvedená v odstavci 2 vyžaduje interoperabilitu a obchodní systém a všechny ústřední protistrany, které jsou stranou navržené dohody o interoperabilitě, s danou dohodou souhlasily a rizika, kterým je vystavena původní ústřední protistrana a která vyplývají z pozic mezi ústředními protistranami, jsou zajištěna u třetí strany.
Je-li nutnost dohody o interoperabilitě důvodem nebo částečně důvodem k zamítnutí žádosti, obchodní systém vyrozumí dotčenou ústřední protistranu a informuje orgán ESMA o tom, které jiné ústřední protistrany mají k obchodnímu systému přístup, a orgán ESMA tyto informace uveřejní tak, aby se investiční podniky mohly ve vztahu k těmto ústředním protistranám rozhodnout o výkonu svých práv podle článku 37 směrnice 2014/65/EU za účelem usnadnění alternativní dohody o přístupu.
Jestliže příslušný orgán přístup odepře, vydá své rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2 a poskytne druhému příslušnému orgánu, obchodnímu systému a ústřední protistraně plné zdůvodnění včetně důkazů, ze kterých jeho rozhodnutí vychází.
Pokud jde o možnost nebýt na základě vlastního přání vázán tímto článkem, příslušnou prahovou hodnotou je roční pomyslná obchodovaná částka ve výši 1 000 000 milionů eur. Tato pomyslná částka zahrnuje veškeré obchody s deriváty obchodovanými v obchodním systému uzavřené podle pravidel daného obchodního systému, přičemž každý obchod je započítán pouze jednou (single-counting).
Je-li obchodní systém součástí skupiny s úzkým propojením, vypočítá se prahová hodnota sečtením ročních pomyslných obchodovaných částek všech obchodních systémů ve skupině jako celku, která se nacházejí v Unii.
Má-li obchodní systém, který učinil oznámení podle tohoto odstavce, úzké propojení s jednou nebo více ústředními protistranami, nemohou tyto ústřední protistrany po dobu, během níž není obchodní systém na základě svého přání vázán tímto článkem, využít práv na přístup podle článku 35 nebo tohoto článku ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, které jsou zahrnuty do příslušné prahové hodnoty.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:
konkrétních podmínek, za kterých obchodní systém může zamítnout žádost o přístup, včetně podmínek založených na předpokládaném objemu obchodů, počtu uživatelů, ujednání o řízení provozního rizika a složitosti nebo jiných faktorů, které vytvářejí významná nepřiměřená rizika;
podmínek, za kterých musí být přístup poskytnut, včetně důvěrnosti poskytnutých informací o finančních nástrojích ve vývojové fázi a nediskriminačního a transparentního způsobu, pokud jde o poplatky za přístup;
podmínek, za kterých by poskytnutí přístupu ohrozilo hladké a řádné fungování trhů nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit systémové riziko;
postupu oznamování podle odstavce 5, včetně dalších podrobností výpočtu pomyslné částky a metody, kterou může orgán ESMA ověřit výpočet objemů a schválit, že určitý obchodní systém není na základě svého přání vázán tímto článkem.
Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 37
Nediskriminační přístup a povinnost poskytovat licence k referenčním hodnotám
Je-li hodnota jakéhokoli finančního nástroje vypočítána odkazem na referenční hodnotu, osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě zajistí, aby byl ústředním protistranám a obchodním systémům pro účely obchodování a clearingu povolen nediskriminační přístup k:
příslušným údajům o ceně, k jiným údajům a k informacím o složení, metodice a ocenění uvedené referenční hodnoty pro účely clearingu a obchodování; a k
licencím.
Licence zahrnující přístup k informacím je poskytnuta za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek do tří měsíců od podání žádosti ústřední protistranou nebo obchodním systémem.
Přístup je poskytnut za přiměřenou obchodní cenu s přihlédnutím k ceně, za niž je poskytnut přístup k referenční hodnotě nebo je licence k právům duševního vlastnictví udělena za rovnocenných podmínek jiné ústřední protistraně, obchodním systémům či jakýmkoliv spřízněným osobám pro účely clearingu a obchodování. Různým ústředním protistranám, obchodním systémům či jakýmkoliv spřízněným osobám lze účtovat rozdílné ceny pouze v objektivně odůvodněných případech s ohledem na přiměřené obchodní důvody, jako je požadované množství, oblast působnosti nebo oblast použití.
V případech, kdy je po dni ►M1 3. ledna 2018 ◄ vytvořena nová referenční hodnota, povinnost poskytovat licence začíná nejpozději 30 měsíců poté, co bylo zahájeno obchodování s finančním nástrojem, který na danou referenční hodnotu odkazuje, nebo co byl tento nástroj přijat k obchodování. Vlastní-li osoba s vlastnickými právy k nové referenční hodnotě také stávající referenční hodnotu, musí zajistit, že v porovnání s jakoukoli takovou stávající referenční hodnotou splňuje nová referenční hodnota obě tato kritéria:
nová referenční hodnota není pouhou kopií nebo přizpůsobením jakékoli takové stávající referenční hodnoty a metodika, včetně podkladových údajů, nové referenční hodnoty se smysluplně liší od jakékoli takové stávající referenční hodnoty; a
nová referenční hodnota není náhradou za takovou stávající referenční hodnotu.
Tento odstavec se nedotýká použití pravidel hospodářské soutěže, a zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.
Žádná ústřední protistrana, obchodní systém ani spřízněný subjekt nesmí s žádným poskytovatelem referenční hodnoty uzavřít dohodu, jejímž účinkem by bylo:
zabránit jakékoli jiné ústřední protistraně nebo obchodnímu systému v získání přístupu k těmto informacím či právům uvedeným v odstavci 1; nebo
zabránit jakékoli jiné ústřední protistraně nebo obchodnímu systému v získání přístupu k takové licenci, jak je uvedeno v odstavci 1.
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní:
informace, které mají být prostřednictvím poskytnutí licence zpřístupněny podle odst. 1 písm. a) pro výlučné účely ústřední protistrany nebo obchodního systému;
jiné podmínky, za kterých je přístup poskytnut, včetně důvěrnosti poskytnutých informací;
normy, které stanoví pokyny ohledně toho, jak lze prokázat, že určitá referenční hodnota je novou referenční hodnotou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).
Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 3. července 2015.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 38
Přístup pro ústřední protistrany a obchodní systémy z třetích zemí
Ústřední protistrany a obchodní systémy a usazené v třetích zemích mohou o licenci a práva na přístup v souladu s článkem 37 požádat pouze v případě, že Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že právní a dohledový rámec dané třetí země je považován za právní a dohledový rámec, který stanovuje účinný rovnocenný systém, v jehož rámci je ústředním protistranám a obchodním systémy povoleným v zahraničních jurisdikcích povolen přístup na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě k:
příslušným údajům o ceně, k jiným údajům a k informacím o složení, metodice a ocenění referenčních hodnot pro účely zúčtování a obchodování; a k
licencím,
od osob s vlastnickými právy k referenčním hodnotám usazeným v dotčené třetí zemi.
Právní a dohledový rámec třetí země se považuje za rovnocenný, jestliže tento rámec splňuje všechny tyto podmínky:
obchodní systémy v této třetí zemi podléhají povolování, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je průběžně a účinně vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky;
rámec stanovuje účinný rovnocenný systém pro povolení obchodním systémům povoleným podle zahraničních režimů přístup k ústředním protistranám a obchodním systémům usazeným v dané třetí zemi;
právní a dohledový rámec dané třetí země stanovuje účinný rovnocenný systém, v jehož rámci je ústředním protistranám a obchodním systémům povoleným v zahraničních jurisdikcích povolen přístup na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě k:
příslušným údajům o ceně, k jiným údajům a k informacím o složení, metodice a ocenění referenčních hodnot pro účely zúčtování a obchodování; a k
licencím,
od osob s vlastnickými právy k referenčním hodnotám usazeným v dotčené třetí zemi.
HLAVA VII
DOHLEDOVÁ OPATŘENÍ V OBLASTI ZÁSAHŮ U PRODUKTŮ A POZIC
KAPITOLA 1
Sledování a zásahy u produktů
Článek 39
Sledování trhu
Článek 40
Pravomoci orgánu ESMA dočasně zasáhnout
V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 může orgán ESMA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:
uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či finančních nástrojů s určitými stanovenými rysy; nebo
určitý typ finanční činnosti či praktiky.
Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem ESMA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.
Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
navržené opatření řeší významné ohrožení ochrany investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;
hrozbu neřeší regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na příslušný finanční nástroj nebo činnost;
příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.
V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může orgán ESMA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je finanční nástroj uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.
Při přijímání opatření podle tohoto článku orgán ESMA zajistí, aby dané opatření:
nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření;
nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže; a
bylo přijato po konzultaci s veřejnými orgány příslušnými k dohledu, správě a regulování fyzických zemědělských trhů podle nařízení (ES) č. 1234/2007 v případě, že se opatření týká derivátů zemědělských komodit.
Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 42, může orgán ESMA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával stanovisko stanovené v článku 43.
Mezi tato kritéria a faktory patří:
míra složitosti finančního nástroje a vztah k typu zákazníka, jemuž je nabízen a prodáván;
objem či pomyslná hodnota emise finančních nástrojů;
míra inovace finančního nástroje, činnosti nebo praktiky;
páka, kterou finanční nástroj či praktika poskytují.
Článek 41
Pravomoci orgánu EBA dočasně zasáhnout
V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010 může orgán EBA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:
uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých strukturovaných vkladů či strukturovaných vkladů s určitými stanovenými rysy; nebo
určitý typ finanční činnosti či praktiky.
Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem EBA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.
Orgán EBA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
navržené opatření řeší významné ohrožení ochrany investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;
regulační požadavky podle práva Unie použitelné na příslušný strukturovaný vklad nebo činnost uvedené ohrožení neřeší;
příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.
V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může orgán EBA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je strukturovaný vklad uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.
Při přijímání opatření podle tohoto článku podnikne orgán EBA zajistí, aby opatření:
nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření; a
nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže.
Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 42, může orgán EBA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával stanovisko podle článku 43.
Mezi tato kritéria a faktory patří:
míra složitosti strukturovaného vkladu a vztah k typu zákazníka, jemuž je nabízen a prodáván;
objem či pomyslná hodnota emise strukturovaných vkladů;
míra inovace strukturovaného vkladu, činnosti nebo praktiky;
páka, kterou strukturovaný vklad či praktika poskytují.
Článek 42
Zásahy příslušných orgánů u produktů
Příslušný orgán může v členském státě nebo z členského státu zakázat či omezit:
uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či strukturovaných vkladů nebo finančních nástrojů či strukturovaných vkladů s určitými stanovenými rysy; nebo
určitý typ finanční činnosti či praktiky.
Příslušný orgán může přijmout opatření uvedené v odstavci 1, pokud se rozumně domnívá, že:
buď
finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo činnost či praktika vzbuzuje významné obavy o ochranu investorů či představuje hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě; nebo
derivát má škodlivý účinek na mechanismus tvorby cen na základním trhu;
stávající regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo činnost nebo praktiku dostatečně neřeší rizika uvedená v písmeni a) a problém by lépe neřešil zdokonalený dohled či vynucování stávajících požadavků;
opatření je přiměřené s ohledem na povahu zjištěných rizik, úroveň sofistikovanosti dotčených investorů nebo účastníků trhu a pravděpodobný účinek opatření na investory či účastníky trhu, kteří mohou držet nebo využívat finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo činnost či praktiku nebo z nich mít prospěch;
příslušný orgán řádně konzultoval s příslušnými orgány v jiných členských státech, kterých by se opatření mohlo významně dotknout;
opatření nemá diskriminační účinek na služby nebo činnosti poskytované z jiného členského státu; a
řádně konzultoval s veřejnými subjekty příslušnými pro dohled nad fyzickými zemědělskými trhy a pro jejich správu a regulaci podle nařízení (ES) č. 1234/2007 v případě, že finanční nástroj nebo činnost či praktika představují vážnou hrozbu pro řádné fungování a integritu daného fyzického zemědělského trhu.
V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může příslušný orgán preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je finanční nástroj nebo strukturovaný vklad uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.
Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.
Příslušný orgán neuloží zákaz či omezení podle tohoto článku, pokud nejméně jeden měsíc před tím, než má opatření nabýt účinnosti, všem ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA písemně nebo prostřednictvím jiného komunikačního prostředku dohodnutého mezi orgány neoznámil podrobnosti o:
finančním nástroji nebo činnosti nebo praktice, které se navrhované opatření týká;
přesné povaze navrhovaného zákazu nebo omezení a o tom, kdy má nabýt účinku; a
důkazech, na kterých založil své rozhodnutí a podle kterých je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 2.
Mezi tato kritéria a faktory patří:
míra složitosti finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu a vztah k typu zákazníka, jemuž je nabízen, distribuován a prodáván;
míra inovace finančního nástroje, strukturovaného vkladu, činnosti nebo praktiky;
páka, kterou finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo praktika poskytují;
pokud jde o řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů, objem či pomyslná hodnota emise finančních nástrojů nebo strukturovaných vkladů.
Článek 43
Koordinace prováděná orgány ESMA a EBA
KAPITOLA 2
Pozice
Článek 44
Koordinace vnitrostátních opatření pro řízení pozic a limitů pozic orgánem ESMA
Článek 45
Pravomoci orgánu ESMA v souvislosti s řízením pozic
V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 orgán ESMA v případě, že jsou splněny obě podmínky uvedené v odstavci 2, přijme jedno nebo několik z těchto opatření:
vyžádá si od jakékoli osoby všechny relevantní informace o objemu a účelu pozice nebo expozice vzniklé prostřednictvím derivátu;
po analýze informací získaných podle písmene a) uloží jakékoli takovéto osobě, aby snížila objem pozice nebo expozice nebo odstranila pozice nebo expozice podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odst. 10 písm. b);
jako poslední možnost omezí schopnost jakékoli osoby obchodovat komoditní derivát.
Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:
opatření uvedená v odst. 1 řeší hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů, a to včetně trhů s komoditními deriváty v souladu s cíli uvedenými v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a také vzhledem k opatřením pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části;
příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně;
Orgán ESMA posoudí plnění podmínek uvedených v písmenech a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s kritérii a faktory upřesněnými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odst. 10 písm. a) tohoto článku
Orgán ESMA při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 zajistí, aby dané opatření:
významně řešilo danou hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů, a to včetně trhů s komoditními deriváty v souladu s cíli uvedenými v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a také vzhledem k opatřením pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části nebo významně zlepšilo schopnost příslušných orgánů monitorovat tuto hrozbu měřenou v souladu s kritérii a faktory upřesněnými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odst. 10 písm. a) tohoto článku;
nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže měřené v souladu s odst. 10 písm. c) tohoto článku;
nemá žádný z následujících škodlivých účinků na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření: snížení likvidity na těchto trzích, omezení podmínek pro snižování rizik přímo souvisejících s obchodní činností nefinanční protistrany nebo vznik nejistoty mezi účastníky trhu.
Předtím, než orgán ESMA přijme jakékoli opatření, které se týká velkoobchodních energetických produktů, konzultuje toto opatření s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ( 12 ).
Předtím, než orgán ESMA přijme jakékoli opatření, které se týká derivátů zemědělských komodit, konzultuje toto opatření s veřejnými orgány příslušnými k dohledu, správě a regulování fyzických zemědělských trhů podle nařízení (ES) č. 1234/2007.
Komise přijme v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, které specifikují kritéria a faktory k určení:
existence hrozby pro řádné fungování a integritu finančních trhů, a to včetně trhů s komoditními deriváty v souladu s cíli uvedenými v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a také vzhledem k opatřením pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části, jak uvádí odst. 2 písm. a), přičemž se zohlední míra, v níž jsou pozice využívány k zajištění pozic u fyzických komodit či komoditních kontraktů, a míra, v níž jsou ceny na základních trzích stanovovány odkazem na komoditní deriváty;
vhodného snížení pozice či expozice uzavírané prostřednictvím derivátu uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku;
situací, kdy by mohlo dojít k regulatorní arbitráži, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b) tohoto článku.
Tato kritéria a faktory zohledňují regulační technické normy uvedené v čl. 57 odst. 3 směrnice 2014/65/EU a rozlišují situace, kdy orgán ESMA přijímá opatření z důvodu nečinnosti příslušného orgánu, a situace, kdy orgán ESMA reaguje na další riziko, které příslušný orgán není schopen dostatečně řešit podle čl. 69 odst. 2 písm. j) nebo o) směrnice 2014/65/EU.
HLAVA VIII
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB A PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ PODNIKY Z TŘETÍCH ZEMÍ, OPERUJÍCÍMI S POBOČKOU NEBO BEZ POBOČKY, NA ZÁKLADĚ ROZHODNUTÍ O ROVNOCENNOSTI
Článek 46
Obecná ustanovení
Orgán ESMA zaregistruje podnik z třetí země, který zažádal o poskytování investičních služeb či výkon investičních činností v celé Unii v souladu s odstavcem 1 pouze tehdy, jestliže jsou splněny následující podmínky:
Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1;
v jurisdikci, ve které má podnik ústředí, má povolení poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti, jež hodlá poskytovat v Unii, a podléhá účinnému dohledu a vymáhání, což zajišťuje plný soulad s požadavky použitelnými v dotčené třetí zemi;
v souladu s čl. 47 odst. 2 byla uzavřena ujednání o spolupráci;
podnik zavedl nezbytná opatření a postupy pro podávání zpráv s informacemi uvedenými v odstavci 6a.
Žádající podnik z třetí země poskytne orgánu ESMA všechny informace, které jsou nezbytné pro jeho registraci. Orgán ESMA ve lhůtě 30 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí žádající podnik z třetí země informace doplnit.
Rozhodnutí o registraci vychází z podmínek stanovených v odstavci 2.
Orgán ESMA ve lhůtě 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti žádající podnik z třetí země písemně informuje s plně odůvodněným vysvětlením pro udělení či zamítnutí registrace.
Pokud Komise nepřijme rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1, pokud takové rozhodnutí pozbylo účinnost nebo pokud se rozhodnutí Komise na dotčené služby nebo činnosti nevztahuje, mohou členské státy na svém území povolit podnikům z třetích zemí poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti spolu s doplňkovými službami způsobilým protistranám a profesionálním zákazníkům ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU v souladu s vnitrostátními režimy.
Informace v prvním pododstavci se poskytují písemně a výrazně.
Členské státy zajistí, aby se v případě, že způsobilá protistrana nebo profesionální zákazník ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU usazení nebo nacházející se v Unii iniciují výhradně z vlastního podnětu poskytnutí investiční služby nebo vykonání investiční činnosti podnikem ze třetí země, tento článek nepoužil na poskytnutí dané služby nebo výkon dané činnosti podnikem ze třetí země dotčené osobě, včetně vztahu souvisejícího konkrétně s poskytnutím dané služby nebo výkonem dané činnosti. Aniž jsou dotčeny vztahy uvnitř skupiny, pokud se podnik ze třetí země snaží získat zákazníky nebo potenciální zákazníky v Unii, mimo jiné prostřednictvím subjektu jednajícího jeho jménem nebo majícího úzké propojení s tímto podnikem ze třetí země nebo prostřednictvím jiné osoby jednající jménem takového subjektu, nepovažuje se to za službu poskytnutou výhradně z vlastního podnětu zákazníka. Iniciativa takových zákazníků neopravňuje podnik z třetí země, aby uváděl na trh nové kategorie investičního produktu či služby pro tohoto jednotlivce.
rozsahu a účelu služeb a činností provozovaných podniky v Unii, včetně zeměpisného rozdělení mezi členskými státy;
v případě podniků vykonávajících činnost uvedenou v bodě 3 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU o své měsíční minimální, průměrné a maximální expozici vůči protistranám v EU;
v případě podniků poskytujících službu uvedenou v bodě 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU o celkové hodnotě finančních nástrojů pocházejících od protistran v EU, které byly upsány nebo umístěny na základě pevného závazku převzetí v předchozích 12 měsících;
obratu a souhrnné hodnotě aktiv odpovídajících službám a činnostem uvedeným v písmenu a);
přijatých opatřeních na ochranu investorů s jejich podrobným popisem;
politice a opatřeních v oblasti řízení rizik, jež podnik uplatňuje při poskytování služeb a výkonu činností uvedených v písmenu a);
systémech správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti podniku v Unii;
veškerých dalších informacích nezbytných k tomu, aby mohly orgán ESMA nebo příslušné orgány vykonávat své úkoly v souladu s tímto nařízením.
Orgán ESMA sdělí informace, které obdrží v souladu s tímto odstavcem, příslušným orgánům členských států, v nichž podnik z třetí země poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti v souladu s tímto článkem.
Je-li to nezbytné k naplnění úkolů orgánu ESMA nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení, může orgán ESMA mimo jiné i na žádost příslušných orgánů členských států, v nichž podniky z třetí země poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti v souladu s tímto článkem, požádat tyto podniky z třetí země, aby poskytly případné další informace týkající se jejich činnosti.
Na žádost příslušného orgánu členského státu, v němž podnik z třetí země poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti v souladu s tímto článkem, získá orgán ESMA přístup k příslušným údajům uchovávaným k jeho dispozici v souladu s prvním pododstavcem a tyto údaje zpřístupní žádajícímu příslušnému orgánu.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 26. září 2020.
Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 26. září 2020.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 47
Rozhodnutí o rovnocennosti
Komise může ve vztahu ke třetí zemi přijmout rozhodnutí v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 51 odst. 2 s prohlášením, že právní a dohledová opatření v uvedené třetí zemi zajišťují veškeré tyto skutečnosti:
že podniky povolené v dané třetí zemi odpovídají právně závazným požadavkům na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti, které mají rovnocenný účinek jako požadavky stanovené v tomto nařízení, v nařízení (EU) č. 575/2013, v nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/2033 ( 13 ), ve směrnici 2013/36/EU, ve směrnici 2014/65/EU a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ( 14 ), a v prováděcích opatřeních přijatých podle uvedených legislativních aktů;
že podniky povolené v dané třetí zemí podléhají účinnému dohledu a vynucování s cílem zajistit dodržování právně závazných požadavků na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti a
že právní rámec dané třetí země stanoví účinný rovnocenný systém pro uznávání investičních podniků povolených podle právních režimů třetích zemí.
Pokud je pravděpodobné, že rozsah a účel služeb poskytovaných a činností vykonávaných podniky z třetích zemí v Unii po přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci mají pro Unii systémový význam, lze se domnívat, že právně závazné požadavky na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti, jež jsou uvedeny v prvním pododstavci, mají rovnocenný účinek jako požadavky stanovené akty uvedenými ve zmíněném pododstavci až po podrobném a důkladném posouzení. Za tím účelem Komise rovněž posoudí a zohlední sbližování v oblasti dohledu mezi dotyčnou třetí zemí a Unií.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 s cílem doplnit toto nařízení a blíže upřesnit okolnosti, za kterých je pravděpodobné, že rozsah a účel služeb poskytovaných a činností vykonávaných podniky z třetích zemí v Unii po přijetí rozhodnutí o rovnocennosti uvedeného v odstavci 1 mají pro Unii systémový význam.
Pokud je pravděpodobné, že rozsah a účel služeb poskytovaných a činností vykonávaných podniky z třetích zemí v Unii mají pro Unii systémový význam, může Komise k rozhodnutí o rovnocennosti připojit zvláštní operační podmínky, které by zajistily, že ESMA a vnitrostátní příslušné orgány mají nezbytné nástroje k tomu, aby zabránily regulatorní arbitráži a sledovaly činnosti investičních podniků z třetích zemí, které jsou registrovány v souladu s čl. 46 odst. 2, v souvislosti se službami poskytovanými a činnostmi vykonávanými v Unii tím, že zajistí, aby tyto podniky dodržovaly:
požadavky, jež mají rovnocenný účinek jako požadavky uvedené v článcích 20 a 21;
požadavky týkající se podávání zpráv, jež mají rovnocenný účinek jako požadavky uvedené v článku 26, pokud tyto informace nelze získávat přímo a průběžně prostřednictvím memoranda o porozumění s příslušným orgánem z třetí země;
požadavky, jež mají v příslušných případech rovnocenný účinek jako obchodní povinnost uvedená v článcích 23 a 28.
Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku Komise zohlední, zda je třetí země označena za jurisdikci nespolupracující v daňové oblasti v rámci příslušné politiky Unie nebo za vysoce rizikovou třetí zemi podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.
Rámec třetí země upravující požadavky na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti může být považován za rámec s rovnocenným účinkem, pokud splňuje všechny následující podmínky:
podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v dané třetí zemi podléhají povolování a je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a vymáhání;
podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v dané třetí zemi podléhají dostatečným kapitálovým požadavkům; podniky poskytující služby nebo vykonávající činnosti uvedené v bodech 3 nebo 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU zejména podléhají kapitálovým požadavkům srovnatelným s těmi, jež by uplatňovaly, pokud by byly usazeny v Unii;
podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v dané třetí zemi podléhají vhodným požadavkům použitelným na akcionáře a členy jejich vedoucího orgánu;
podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti podléhají přiměřeným požadavkům na výkon činnosti a organizaci;
transparentnost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že se předchází zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.
Pro účely odstavce 1a tohoto článku Komise při posuzování rovnocennosti pravidel třetí země, pokud jde o obchodní povinnost stanovenou v článcích 23 a 28, rovněž posoudí, zda právní rámec třetí země stanoví kritéria pro označení obchodních systémů za způsobilé pro plnění obchodní povinnosti, která mají podobný účinek jako kritéria stanovená v tomto nařízení nebo ve směrnici 2014/65/EU.
Orgán ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 1 uznány jako fakticky rovnocenné, ujednání o spolupráci. Tato ujednání upřesní alespoň:
mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím, které orgán ESMA požaduje o podnicích ze zemí mimo Unii povolených v třetích zemích a v příslušných případech postupy pro následné sdílení těchto informací orgánem ESMA s příslušnými orgány členských států;
mechanismus rychlého oznámení orgánu ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že podnik z třetí země, na který dohlíží a který orgán ESMA zaregistroval podle článku 48, porušuje podmínky pro povolení či jiné právní předpisy, které je povinen dodržovat;
postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně šetření a kontrol na místě, které může orgán ESMA provádět ve spolupráci s příslušnými orgány členských států, pokud podnik z třetí země poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti v souladu s článkem 46, je-li to nezbytné pro plnění úkolů orgánu ESMA nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení a poté, co řádně informovaly příslušný orgán třetí země;
postupy týkající se žádosti o informace podle čl. 46 odst. 6a a 6b, jež může orgán ESMA podat podniku z třetí země registrovanému v souladu s čl. 46 odst. 2.
Pobočka i nadále podléhá dohledu vykonávanému členským státem, v němž je pobočka zřízena v souladu s článkem 39 směrnice 2014/65/EU. Příslušný orgán členského státu, v němž se pobočka zřízena, a příslušný orgán hostitelského členského státu však, aniž je dotčena povinnost spolupracovat stanovená směrnicí 2014/65/EU, mohou uzavřít přiměřené dohody o spolupráci s cílem zajistit, aby pobočka podniku z třetí země, která poskytuje investiční služby v rámci Unie, poskytovala náležitou úroveň ochrany investorů.
Orgán ESMA sleduje vývoj v oblasti regulace a dohledu, postupů vynucování právních předpisů a další relevantní tržní vývoj ve třetích zemích, pro které Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 1, aby ověřil, zda podmínky, na jejichž základě byla tato rozhodnutí přijata, jsou stále splněny. Orgán ESMA Komisi každoročně předloží důvěrnou zprávu o svých zjištěních. Považuje-li to orgán ESMA za vhodné, může ohledně zprávy konzultovat orgán EBA.
Uvedená zpráva zohledňuje rovněž trendy pozorované na základě údajů shromážděných podle čl. 46 odst. 6a, zejména pokud jde o podniky poskytující služby nebo vykonávající činnosti uvedené v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU.
Komise na základě zprávy uvedené v odstavci 5 podává nejméně jednou ročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva obsahuje seznam rozhodnutí o rovnocennosti, která Komise v roce, za který se zpráva podává, přijala nebo zrušila, jakož i veškerých opatření, která orgán ESMA přijal podle článku 49, a uvede důvody, na nichž jsou daná rozhodnutí a opatření založena.
Zpráva Komise obsahuje informace o sledování vývoje v oblasti regulace a dohledu, postupů vynucování právních předpisů a dalšího relevantního tržního vývoje ve třetích zemích, pro které Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti. Posoudí rovněž vývoj v oblasti přeshraničního poskytování investičních služeb podniky z třetích zemí obecně, a zejména pokud jde o služby a činnosti uvedené v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU. Zpráva obsahuje v patřičnou dobu rovněž informace o průběžném posuzování rovnocennosti, které Komise ve vztahu k třetím zemím provádí.
Článek 48
Registr
Orgán ESMA vede registr podniků z třetích zemí, které mohou v Unii poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti v souladu s článkem 46. Registr je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a obsahuje informace o službách a činnostech, které podniky z třetích zemí mohou poskytovat či vykonávat, a odkaz na příslušný orgán zodpovědný za dohled nad těmito podniky v dotčené třetí zemi.
Článek 49
Opatření přijímaná orgánem ESMA
Aniž je dotčen odstavec 1, zruší orgán ESMA registraci podniku z třetí země v registru zřízeném v souladu s článkem 48, pokud orgán ESMA předal záležitost příslušnému orgánu z třetí země a dotčený příslušný orgán nepřijal náležitá opatření nezbytná pro ochranu investorů nebo řádné fungování trhů v Unii nebo neprokázal, že dotčený podnik z třetí země plní požadavky použitelné v dané třetí zemi nebo podmínky, na jejichž základě bylo přijato rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1, a současně platí kterákoli z následujících situací:
orgán ESMA má na základě doložených důkazů, mimo jiné včetně každoročních informací poskytovaných v souladu s čl. 46 odst. 6a, oprávněné důvody se domnívat, že poskytováním investičních služeb či výkonem investičních činností v Unii se podnik z třetí země dopouští jednání, které jasně poškozuje zájmy investorů nebo řádné fungování trhů;
orgán ESMA má na základě doložených důkazů, mimo jiné včetně každoročních informací poskytovaných v souladu s čl. 46 odst. 6a, oprávněné důvody domnívat se, že poskytováním investičních služeb či výkonem investičních činností v Unii podnik z třetí země závažným způsobem porušuje ustanovení, kterým podléhá v dotčené třetí zemi a na jejichž základě Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1.
Orgán ESMA včas vyrozumí příslušný orgán z třetí země o svém záměru přijmout opatření podle odstavce 1 nebo 2.
Při rozhodování o přijetí vhodného opatření podle tohoto článku přihlédne orgán ESMA k povaze a závažnosti rizika pro investory a řádné fungování trhů v Unii s ohledem na tato kritéria:
dobu trvání a četnost vznikajícího rizika;
zda riziko odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech podniku z třetí země;
zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda lze uvedenému riziku takový trestný čin jinak přičíst;
zda riziko vzniklo záměrným jednáním nebo z nedbalosti.
Orgán ESMA bezodkladně informuje Komisi a dotčený podnik z třetí země o veškerých opatřeních přijímaných podle odstavce 1 nebo 2 a uveřejní své rozhodnutí na svých internetových stránkách.
Komise posoudí, zda ve vztahu k dotčené třetí zemi nadále trvají podmínky, za kterých bylo přijato rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1.
HLAVA IX
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY
KAPITOLA 1
Akty v přenesené pravomoci
Článek 50
Výkon přenesené pravomoci
KAPITOLA 2
Prováděcí akty
Článek 51
Postup projednávání ve výboru
HLAVA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 52
Zprávy a přezkum
Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje dopad uplatňování výjimky podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) bodu i) a mechanismu objemového stropu popsaného v článku 5 na evropské akciové trhy se zvláštním zřetelem k:
úrovni a trendům, které jsou v Unii od zavedení tohoto nařízení pozorovány v obchodování na základě neuveřejňovaných pokynů (non-lit order book trading);
dopadu na předobchodní transparentní kotovaná rozpětí;
dopadu na hloubku likvidity u uveřejňovaných pokynů (lit order books);
dopadu na hospodářskou soutěž a investory v Unii;
dopadu na obchodování s akciemi společností s malou a střední tržní kapitalizací;
náležitému zohlednění vývoje na mezinárodní úrovni a jednáním se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
Do ►M1 3. července 2022 ◄ Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se uplatňování článku 37.
Podle závěrů této zprávy může Komise přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem prodloužení přechodného období v souladu s čl. 35 odst. 5 o nejvýše 30 měsíců.
S výhradou závěrů této zprávy může Komise přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem vyloučení derivátů obchodovaných v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36 na dobu nejvýše třiceti měsíců počínaje ►M1 3. lednem 2018 ◄ .
Článek 53
Změna nařízení (EU) č. 648/2012
Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:
V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle tohoto odstavce ponechá orgán ESMA beze změn přechodná ustanovení týkající se energetických derivátů podle bodu 6 oddílu C uvedená v článku 95 směrnice 2014/65/EU ( *1 ).
Článek 7 se mění takto:
odstavec 1 se mění takto:
Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv, přijímá clearing těchto smluv nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní systém. Toto obchodnímu systému zejména zajistí právo na nediskriminační zacházení, co se týče toho, jak se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systém uzachází, pokud jde o:
požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a
vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41.
Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém vyhovoval provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik.“;
doplňuje nový odstavec, který zní
V čl. 81 odst. 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Registr obchodních údajů předá údaje příslušným orgánům v souladu s požadavky podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 (*2) “.
Článek 54
Přechodné ustanovení
Má-li ústřední protistrana, které byla schválena přechodná opatření, úzké propojení s jedním či více obchodními systémy, nemohou tyto obchodní systémy po dobu trvání tohoto přechodného období využívat práva na přístup podle článků 35 nebo 36 ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému.
Má-li obchodní systém, kterému byla schválena přechodná opatření, úzké propojení s jednou či více ústředními protistranami, nemohou tyto ústřední protistrany po dobu trvání tohoto přechodného období využívat práva na přístup podle článků 35 nebo 36 ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému.
Článek 55
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 3. ledna 2018.
►C2 Bez ohledu na druhý pododstavec se čl. 1 odst. 8 a 9, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 6, čl. 5 odst. 6 a 9, ◄ čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 7, čl. 15 odst. 5, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a 3, čl. 20 odst. 3, čl. 21 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 23 odst. 3, čl. 25 odst. 3, čl. 26 odst. 9, čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 4, čl. 28 odst. 5, čl. 29 odst. 3, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 1, 5 a 6, čl. 33 odst. 2, čl. 35 odst. 6, čl. 36 odst. 6, čl. 37 odst. 4, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10, čl. 46 odst. 7, čl. 47 odst. 1 a 4, a čl. 52 odst. 10 a 12 a čl. 54 odst. 1 použijí bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Bez ohledu na druhý pododstavec se čl. 37 odst. 1, 2 a 3 použijí ode dne 3. ledna 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnosti institucí zaměstnaneckého životního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).
( 11 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) No 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 11).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).
( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).
( 15 ) Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).
( *1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“;
( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).