a) upravuje určování projektů společného zájmu nezbytných pro zavedení prioritních koridorů a oblastí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého stanovených v příloze II (dále jen „kategorie energetické infrastruktury“);

b) usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti;

c) stanoví pravidla a rámcové pokyny pro přeshraniční přidělování nákladů a pobídek spojených s riziky u projektů společného zájmu;

d) určuje podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska finanční pomoci Unie.

1) „energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Evropské unii nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;

2) „komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením;

3) „projektem“ se rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury;

4) „projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;

5) „zúženým místem energetické infrastruktury“ se rozumí omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;

6) „předkladatelem projektu“ se rozumí:

a) provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy či jiný provozovatel nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu;

b) existuje-li několik provozovatelů přenosové soustavy nebo provozovatelů distribuční soustavy či jiných provozovatelů nebo investorů či jejich skupiny, osoba s právní subjektivitou podle platného vnitrostátního práva, která byla určena na základě smluvního ujednání mezi nimi a která je způsobilá převzít zákonné povinnosti a finanční odpovědnost za strany smluvního ujednání;

7) „inteligentní sítí“ se rozumí elektrická síť, která může nákladově efektivně zohlednit chování a akce všech uživatelů na ni napojených, včetně výrobců, spotřebitelů a těch, kteří elektřinu vyrábějí i spotřebovávají, k zajištění ekonomicky efektivní udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

8) „pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;

9) „studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

10) „vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES nebo čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;

11) „uvedení do provozu“ odkazuje na proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován.

a) každý jednotlivý návrh projektu společného zájmu vyžaduje souhlas členských států, na jejichž území se projekt vztahuje; pokud určitý členský stát rozhodne, že neposkytne svůj souhlas, řádně svůj postoj odůvodní dotčené skupině;

b) se zohlední poradenství poskytnuté Komisí, které se zaměřuje na to, aby celkový počet projektů společného zájmu zůstal zvládnutelným.

a) zajistí, aby uváděl pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v článku 4;

b) zajistí přeshraniční soudržnost, přičemž zohlední stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) uvedené v příloze III oddíle 2 bodu 12;

c) zohlední případná stanoviska členských států uvedená v příloze III oddíle 2 bodu 9 a

d) se zaměřuje na to, aby zůstal celkový počet projektů společného zájmu na seznamu Unie zvládnutelným.

a) projekt je nezbytný pro zavedení nejméně jednoho z prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury;

b) potenciální celkový přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu, a

c) projekt splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

i) týká se alespoň dvou členských států, a to tak, že přímo překračuje hranice dvou nebo více členských států,

ii) nachází se na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1,

iii) překračuje hranice nejméně jednoho členského státu se zemí Evropského hospodářského prostoru.

a) pokud jde o projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. a) až d), bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

i) integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, hospodářská soutěž a pružnost systému,

ii) udržitelnost, mj. prostřednictvím integrace energie z obnovitelných zdrojů do sítě a přenosem energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,

iii) zabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability, vhodných propojení a bezpečného a spolehlivého provozu systému;

b) pokud jde o projekty v oblasti zemního plynu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 2, bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

i) integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, interoperabilita a pružnost systému,

ii) bezpečnost dodávek energie, mj. prostřednictvím vhodných propojení a diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,

iii) hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,

iv) udržitelnost, mj. prostřednictvím snižování objemu emisí, podpory nepravidelně vyráběné elektřiny z obnovitelných zdrojů a větším využíváním plynu z obnovitelných zdrojů;

c) pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

i) integrace a zapojení uživatelů sítě s novými požadavky s ohledem na jejich nabídku elektřiny a poptávku po ní,

ii) účinnost a interoperabilita přenosu a distribuce elektřiny v každodenním provozu sítě,

iii) zabezpečení sítě, řízení systému a kvalita dodávek,

iv) optimální plánování budoucích nákladově efektivních investic do sítí,

v) fungování trhu a služby zákazníkům,

vi) zapojení uživatelů do řízení jejich spotřeby energie;

d) pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 3, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

i) zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,

ii) efektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik,

iii) interoperabilita;

e) pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 4, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

i) zamezení emisím oxidu uhličitého při zachování bezpečnosti dodávek energie,

ii) zvýšení odolnosti a bezpečnosti přepravy oxidu uhličitého,

iii) efektivní využívání zdrojů na základě připojení více zdrojů a úložišť oxidu uhličitého přes společnou infrastrukturu a minimalizace environmentální zátěže a rizik.

a) naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu, mj. prostřednictvím odstranění izolovanosti nejméně jednoho členského státu a hospodářské soutěže, a udržitelnost a bezpečnost dodávek energie;

b) počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, přičemž se zaručí rovnost příležitostí pro projekty týkající se okrajových členských států;

c) přínosu každého projektu k územní soudržnosti a

d) jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.

a) studie udržitelnosti a přípravné studie;

b) schválení vnitrostátními regulačními orgány nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem;

c) výstavbu a uvedení do provozu a

d) harmonogram udělení povolení podle čl. 10 odst. 4 písm. b).

a) pokroku dosaženém v oblasti rozvoje a výstavby projektu a jeho uvedení do provozu, zejména s ohledem na postupy při udělování povolení a konzultacích;

b) případných zpožděních oproti prováděcímu plánu, důvodech takových zpoždění a dalších obtížích;

c) ve vhodných případech revidovaném plánu zaměřeném na překonání zpoždění.

a) pokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES použitelná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice;

b) pokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů podle písmene a) nejsou použitelná, předkladatel projektu vybere třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat, a to úplně nebo zčásti; předkladatel projektu tak učiní předtím, než prodleva oproti datu uvedení do provozu obsaženém v prováděcím plánu překročí dva roky;

c) pokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje členský stát nebo, pokud tak členský stát stanovil, vnitrostátní regulační orgán do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v písmenu b) třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje;

d) pokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může Komise – za předpokladu, že s tím dotčené členské státy souhlasí a plně s ní spolupracují – vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny třetí strany schopné stát se předkladatelem projektů;

e) pokud se použijí písmena c) nebo d), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na usnadnění uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu.

a) podporuje projekty, pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;

b) pomáhá všem stranám podle potřeby při konzultacích s dotčenými zúčastněnými stranami a při získávání nezbytných povolení pro projekty;

c) ve vhodných případech radí předkladatelům projektů v otázkách jeho financování;

d) zajistí odpovídající podporu a strategické řízení ze strany dotčených členských států při přípravě a provádění projektů;

e) předkládá každoročně, a ve vhodných případech rovněž po dokončení svého mandátu, Komisi zprávu o pokroku projektu (projektů) a o jakýchkoli obtížích a překážkách, které by mohly významně oddálit datum uvedení projektů do provozu. Komise tuto zprávu předá Evropskému parlamentu a dotčeným skupinám.

a) příslušný orgán informuje Komisi o tomto přenesení a informace o něm je zveřejněna buď příslušným orgánem, nebo předkladatelem projektu na internetové stránce uvedené v čl. 9 odst. 7;

b) pouze jeden orgán je odpovědný za projekt společného zájmu, je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.

a) Postup před podáním žádosti, který zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím předložené dokumentace žádosti příslušným orgánem, proběhne v orientační době dvou let.

b) Zákonný povolovací postup, který zahrnuje dobu uplynulou mezi datem přijetí podané dokumentace žádosti a vydáním komplexního rozhodnutí, nepřekročí jeden rok a šest měsíců. Pokud to členské státy budou považovat za vhodné, mohou stanovit kratší časový limit.

a) po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e);

b) příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2.

c) po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.

a) analýzou nákladů a přínosů konkrétního projektu, která je uplatňována důsledně v souladu s metodikou vypracovanou v souladu s článkem 11 a zohledňuje přínosy přesahující hranice dotčeného členského státu,

b) obchodním plánem hodnotícím finanční životaschopnost projektu včetně zvoleného řešení financování a u projektu společného zájmu, který spadá do kategorie uvedené v příloze II bodě 2, výsledky tržních testů, a

c) pokud se předkladatelé projektů dohodnou, s odůvodněným návrhem na přeshraniční přidělení nákladů.

— poplatky za přetížení nebo jiné poplatky,

— příjmy pocházející z vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav vytvořeného podle článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009.

a) vyhodnocení zjištěných dopadů, včetně dopadů týkajících se síťových sazeb, na každý dotčený členský stát;

b) hodnocení obchodního plánu uvedeného v odst. 3 písm. b);

c) pozitivní regionální nebo celounijní externality, které by projekt přinesl;

d) výsledek konzultací s dotčenými předkladateli projektů.

a) výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8, a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;

b) výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;

c) výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES ( 1 );

d) výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 ( 2 ).

a) výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;

b) výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;

c) výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES, nebo

d) výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003.

a) předpisy upravující preventivní investice nebo

b) pravidla uznávání účelně vynaložených nákladů před uvedením projektu do provozu nebo

c) pravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo

d) jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.

a) pobídek uvedených v odstavci 1 na základě porovnání s osvědčenými postupy vnitrostátních regulačních orgánů;

b) společné metodiky hodnocení vzniklých vyšších rizik investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu.

a) analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 12 odst. 3 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace;

b) projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12; nebo v případě projektů společného zájmu, jež spadají do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. c), pro které nelze vydat rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů, se musí projekt zaměřit na poskytování přeshraničních služeb, technologické inovace a zajištění bezpečnosti přeshraničního provozu sítí;

c) projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 13 odst. 2.

a) pokroku dosaženého v oblasti plánování, rozvoje a výstavby projektů společného zájmu vybraných podle článku 3 a jejich uvádění do provozu, případně zpoždění v provádění a dalších obtíží;

b) finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;

c) v případě odvětví elektřiny a zemního plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;

d) v případě udělování povolení a účasti veřejnosti zejména:

i) celkové průměrné a maximální doby trvání povolovacích postupů u projektů společného zájmu včetně doby trvání jednotlivých kroků v rámci postupu před podáním žádosti v porovnání s načasováním stanoveným v rámci původních milníků uvedených v čl. 10 odst. 4,

ii) míry nesouhlasu s projekty společného zájmu (zejména počet písemných námitek vznesených v průběhu procesu veřejných konzultací, počet napadení soudní cestou),

iii) přehled osvědčených a inovativních postupů s ohledem na zapojení zúčastněných stran a zmírňování environmentálních dopadů v průběhu procesů udělování povolení a realizace projektu,

iv) účinnost systémů uvedených v čl. 8 odst. 3, pokud jde o dodržování časových lhůt stanovených v článku 10;

e) v případě regulace zejména:

i) počet projektů společného zájmu, u kterých bylo vydáno rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12,

ii) počet a typ projektů společného zájmu, které obdržely zvláštní pobídky podle článku 13;

f) účinnost tohoto nařízení k cílům týkajícím se integrace trhu stanoveným pro roky 2014 a 2015, cílům v oblasti klimatu a energie stanoveným pro rok 2020, a v dlouhodobějším horizontu k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.

a) obecné, aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;

b) prováděcí plán každého projektu společného zájmu podle čl. 5 odst. 1;

c) hlavní výsledky analýzy nákladů a přínosů dotčených projektů společného zájmu na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 s výjimkou jakýchkoli obchodně citlivých informací;

d) seznam Unie;

e) finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu.

1) Článek 8 se mění takto:

a) v odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) společné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:

i) informace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací,

ii) technologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii,

iii) jakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou s cílem dosáhnout koordinace provozu, a agentuře a

iv) že provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii), nebo dotazy agentury, které se týkají těchto informací.

b) v odstavci 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 12 odst. 1, a případně z aspektů plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury ( *1 ), podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 11 tohoto nařízení.

2) Článek 11 se nahrazuje tímto:

3) V článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:

4) V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

1) V čl. 8 odst. 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury ( *3 ); podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené dle článku 11 tohoto nařízení.

2) Článek 11 se nahrazuje tímto:

1) Mořská síť v oblasti Severního moře: rozvoj integrované soustavy pro výrobu elektřiny a s ní spojeného propojovacího vedení na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Irského moře, kanálu La Manche, Baltského moře a sousedních vod za účelem přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do míst spotřeby a úložišť a zvyšování přeshraniční výměny elektrické energie.

2) Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě: propojení mezi členskými státy v regionu a s oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, a to zejména za účelem integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu.

3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.

4) Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií: propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem ukončit izolaci pobaltských států a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu.

5) Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě: plynárenská infrastruktura pro severojižní toky zemního plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost zemního plynu.

6) Severojižní propojení plynárenských sítí ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě: plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří a uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.

7) Jižní koridor pro přepravu zemního plynu: infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.

8) Plán propojení pobaltského trhu s energií ze zemního plynu: plynárenská infrastruktura, jejímž cílem je ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska a jejich závislost na jediném dodavateli, s cílem posílit vnitřní infrastruktury distribuční soustavy a zvýšit diverzifikaci a bezpečnost dodávek v oblasti Baltského moře.

9) Propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodných sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.

10) Zavádění inteligentních sítí: zavedení technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem efektivně začlenit chování a akce všech uživatelů připojených k elektrické síti, a to zejména výrobu velkého množství elektřiny z obnovitelných nebo distribuovaných zdrojů energie a reakci spotřebitelů z hlediska poptávky.

11) Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, které budou schopné:

a) přizpůsobit se stále větším přebytkům z výroby větrné energie v Severním a Baltském moři a v jejich okolí a narůstající výrobě energie z obnovitelných zdrojů ve východní a jižní Evropě a rovněž v severní Africe;

b) spojovat tato nová výrobní centra s hlavními skladovacími kapacitami v severských zemích, v Alpách a jiných regionech s hlavními středisky spotřeby a

c) vyrovnat se se stále rozrůzněnějšími a decentralizovanějšími dodávkami elektřiny a pružnější poptávkou po ní.

12) Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: rozvoj přepravní infrastruktury oxidu uhličitého mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi s ohledem na rozvoj zachycování a ukládání oxidu uhličitého.

1) v oblasti elektrické energie:

a) nadzemní přenosové vedení vysokého napětí, pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo více, a podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo více;

b) zejména v případě elektrických dálnic jakékoli fyzické zařízení zkonstruované tak, aby umožňovalo přenos elektřiny vysokého a velmi vysokého napětí s cílem propojit velké množství zařízení na výrobu a skladování elektřiny nacházejících se v jednom nebo ve více členských státech nebo ve třetích zemích s velkou spotřebou elektřiny v jednom nebo více jiných členských státech;

c) zařízení na skladování elektřiny pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více;

d) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz systémů uvedených pod písmeny a) až c) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a trakčních napájecích stanicích;

e) veškeré vybavení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě s cílem vyvinout síť, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

2) v oblasti zemního plynu:

a) přepravní plynovody pro přepravu zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod nebo místní distribuci zemního plynu;

b) podzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;

c) přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG);

d) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému, případně zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;

3) v oblasti ropy:

a) ropovody sloužící k přepravě ropy;

b) čerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů;

c) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;

4) v oblasti oxidu uhličitého:

a) vyhrazené potrubí jiné než těžební plynovodní síť sloužící k přepravě antropogenního oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje, např. průmyslová zařízení (včetně elektráren), která produkují oxid uhličitý na základě spalování nebo jiných chemických reakcí sloučenin obsahujících fosilní či nefosilní uhlík za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ( 7 );

b) zařízení pro zkapalňování a vyrovnávací skladování oxidu uhličitého s cílem jeho další přepravy. Nespadají sem infrastruktury v rámci geologických formací užívané k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého podle směrnice 2009/31/ES a související povrchová a injektážní zařízení;

c) veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů.

1) U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.

2) Rozhodovací orgány skupin se mohou sloučit. Všechny skupiny nebo rozhodovací orgány se v případě potřeby scházejí, aby projednaly záležitosti společné všem skupinám. Takové záležitosti mohou zahrnovat otázky, které mají význam pro soudržné uplatňování napříč regiony nebo pro počet navržených projektů uvedených v návrzích regionálních seznamů, u nichž hrozí, že se stanou neproveditelné.

3) Každá skupina si organizuje práci v souladu s úsilím o regionální spolupráci podle článku 6 směrnice 2009/72/ES, článku 7 směrnice 2009/73/ES, článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a s jinými stávajícími strukturami regionální spolupráce.

4) Každá skupina si přizve podle toho, jak to bude vhodné s ohledem na provádění příslušných priorit určených v příloze I, předkladatele projektů, které potenciálně splňují podmínky způsobilosti k zařazení projektu mezi projekty společného zájmu, a dále zástupce vnitrostátních správ a regulačních orgánů a provozovatele přenosových a přepravních soustav z kandidátských zemí EU, potenciálních kandidátských zemí, členských států Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu, zástupců institucí a orgánů Energetického společenství, zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství a zemí, s nimiž Unie navázala konkrétní spolupráci v oblasti energetiky. Rozhodnutí přizvat zástupce třetích zemí se přijímá na základě konsenzu.

5) Každá skupina konzultuje s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, zúčastněné strany přímo – včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí. Pokud to bude relevantní pro plnění jejích úkolů, může skupina organizovat slyšení nebo konzultace.

6) Vnitřní pravidla, aktualizovaný seznam členských organizací, pravidelně aktualizované informace o pokroku činnosti, pořady jednání, konečné závěry a konečná rozhodnutí každé skupiny Komise zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 18.

7) Komise, agentura a skupiny usilují o soudržnost mezi jednotlivými skupinami. Za tímto účelem Komise a agentura podle potřeby zajistí výměnu informací mezi dotčenými skupinami o veškeré činnosti, jež je v jejich meziregionálním zájmu.

1) Předkladatelé projektu potenciálně způsobilého k zařazení mezi projekty společného zájmu, kteří se snaží o získání statusu projektu společného zájmu, předloží skupině žádost o zařazení svých projektů jako projektů společného zájmu, která zahrnuje:

— posouzení těchto projektů s ohledem na jeho přispění k provádění priorit stanovených v příloze I,

— analýzu plnění příslušných kritérií podle článku 4,

— u projektů, které dosáhly dostatečného stupně zralosti, analýzu nákladů a přínosů pro konkrétní projekt v souladu s články 21 a 22 a na základě metodiky vyvinuté evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 11, a

— jakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.

2) Všichni příjemci zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

3) Po schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009.

4) Po schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty plynárenské infrastruktury spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009.

5) Návrhy projektů předložené s žádostí o jejich zařazení do prvního seznamu Unie, které nebyly dosud hodnoceny podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009, se posuzují na úrovni celounijního systému prostřednictvím:

— evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav v souladu s metodikou uplatňovanou v nejnovějším dostupném desetiletém plánu rozvoje sítě pro projekty uvedené v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d),

— evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav nebo třetí strany jednotně na základě objektivní metodiky pro projekty spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2.

6) Navrhované projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 jsou předkládány jako součást plánu rozvoje infrastruktury přeshraniční přepravy a ukládání oxidu uhličitého vypracovaného nejméně dvěma členskými státy, který má být předložen Komisi předmětnými členskými státy nebo subjekty určenými těmito členskými státy.

7) U projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 ověřují vnitrostátní regulační orgány nebo, je-li to třeba, agentura, důsledné uplatňování kritérií a metodiky analýzy nákladů a přínosů a posuzují přeshraniční význam projektů, pokud možno v rámci regionální spolupráce (článek 6 směrnice 2009/72/ES a článek 7 směrnice 2009/73/ES). Následně předloží skupině své hodnocení.

8) U navrhovaných projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 3 a 4 Komise vyhodnotí uplatňování kritérií stanovených v článku 4. U navrhovaných projektů oxidu uhličitého spadajících do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 vezme Komise rovněž v úvahu možnost budoucího rozšíření o další členské státy. Komise skupině předloží své hodnocení.

9) Každý členský stát, na jehož území se navrhovaný projekt nevztahuje, ale na něž by navrhovaný projekt mohl mít potenciální čistý pozitivní dopad nebo značný dopad, např. na životní prostředí nebo na fungování energetické infrastruktury na jeho území, může předložit skupině stanovisko, v němž upřesní své obavy.

10) Rozhodovací orgán skupiny na žádost některého z členských států dané skupiny přezkoumá řádně odůvodněný postoj, jejž zaujal členský stát podle čl. 3 odst. 3 při neschválení projektu společného zájmu týkajícího se jeho území.

11) Skupina se schází, aby přezkoumala a určila pořadí navrhovaných projektů s ohledem na posouzení regulačních orgánů nebo posouzení Komise týkající se projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého.

12) Návrhy regionálních seznamů navrhovaných projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, jež vypracovaly skupiny, spolu s veškerými stanovisky podle bodu 9 jsou předkládány agentuře nejpozději šest měsíců před datem přijetí seznamu Unie. Návrhy regionálních seznamů a doprovázející stanoviska agentura posoudí do tří měsíců ode dne obdržení. Agentura poskytne stanovisko k návrhu regionálních seznamů, zejména k důslednému uplatňování kritérií a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech. Stanovisko agentury se přijme postupem dle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009.

13) Do jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodovací orgán každé skupiny obdrží stanovisko agentury, přijme tento orgán vlastní konečný regionální seznam projektů, přičemž dodrží ustanovení čl. 3 odst. 3, na základě návrhu skupiny a při zohlednění stanoviska agentury a hodnocení vnitrostátních regulačních orgánů předložených v souladu s bodem 7, nebo hodnocení Komise, pokud jde o projekty přepravy ropy a oxidu uhličitého navržené v souladu s bodem 8. Skupiny předloží konečný regionální seznam Komisi společně s veškerými stanovisky, jak stanoví bod 9.

14) Pokud by na základě obdržených regionálních seznamů a po zohlednění stanoviska agentury celkový počet navrhovaných projektů společného zájmu na seznamu Unie překročil zvládnutelnou hranici, Komise po konzultaci s každou dotčenou skupinou zváží, zda zahrnout na seznam Unie projekty, jimž bylo danou skupinou na základě řazení projektů podle čl. 4 odst. 4 určeno nejnižší pořadí.

1) Projekt s významným přeshraničním dopadem je projekt na území členského státu, který splňuje následující podmínky:

a) u přenosu elektřiny projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy či v jakémkoli jiném příslušném křížení téhož přenosového koridoru, čímž zvyšuje danou přeshraniční přenosovou kapacitu sítě nejméně o 500 MW oproti situaci, kdy by nedošlo k uvedení projektu do provozu;

b) u skladování elektrické energie projekt poskytuje nejméně 225 megawattů instalované kapacity a má skladovací kapacitu, která umožňuje čistou roční výrobu elektrické energie ve výši 250 gigawatthodin/rok;

c) u přepravy zemního plynu se projekt týká investic do kapacit zpětného toku nebo mění schopnost přenosu zemního plynu přes hranice dotčených členských států nejméně o 10 % oproti situaci před uvedením projektu do provozu;

d) u skladování zemního plynu nebo zkapalněného/stlačeného zemního plynu je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy nebo splnit standard pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ( 8 );

e) u inteligentních sítí je projekt určen pro zařízení a vybavení vysokého a středně vysokého napětí zkonstruovaná pro napětí 10 kV nebo více. Zahrnuje provozovatele přenosových a distribučních soustav minimálně ze dvou členských států, kteří pokrývají nejméně 50 000 uživatelů vytvářejících nebo spotřebovávajících elektřinu, případně obojí v oblasti spotřeby alespoň 300 gigawatthodin ročně, z nichž nejméně 20 % pochází z obnovitelných zdrojů, které jsou ze své podstaty nestálé.

2) Pokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 1 písm. a) až d), jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) Integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného celounijního desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:

— u přeshraničních projektů podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií v obou směrech měřeného na základě množství energie (v megawattech) a jejich příspěvku k dosažení minimální kapacity propojení 10 % instalované výrobní kapacity, případně u projektů s významným přeshraničním dopadem podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií na hranicích mezi příslušnými členskými státy, mezi příslušnými členskými státy a třetími zeměmi nebo v rámci jednotlivých členských států a na vyrovnávání nabídky a poptávky a provoz sítě v příslušných členských státech,

— u oblasti analýzy definované v příloze V bodě 10 podle hodnocení dopadu z hlediska nákladů na výrobu a přenos energie v rámci celého systému a vývoje a sbližování tržních cen u daného projektu podle různých scénářů plánování, a to zejména s ohledem na změny v důsledku odlišného ekonomického přínosu.

b) Přenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť se posuzuje v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:

— u přenosu elektřiny na základě odhadu rozsahu kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie (na základě technologií a v megawattech), které jsou na základě projektu propojeny a přenášeny, v porovnání s rozsahem plánované celkové výrobní kapacity elektřiny z těchto typů obnovitelných zdrojů energie v dotčeném členském státě v roce 2020 v souladu s národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů dle definice uvedené v článku 4 směrnice 2009/28/ES,

— u skladování elektrické energie na základě porovnání nové kapacity poskytované v rámci projektu se stávající celkovou kapacitou stejné skladovací technologie v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10.

c) Bezpečnost dodávek, interoperabilita a bezpečný provoz systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10 z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury. Případně se posuzuje dopad projektu na nezávislou a spolehlivou kontrolu provozu a služeb systému.

3) Pokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 2, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) integrace a interoperabilita trhu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska integrace oblastí trhu a cenové konvergence a z hlediska celkové pružnosti systému včetně úrovně kapacity zpětného toku dle různých scénářů;

b) hospodářská soutěž se měří na základě diverzifikace včetně usnadnění přístupu k domácím zdrojům dodávek, přičemž se zohlední postupně: diverzifikace zdrojů; diverzifikace protistran; diverzifikace tras; dopad nové kapacity na ukazatel HHI vypočtený na úrovni kapacity pro analyzovanou oblast vymezenou v příloze V bodě 10;

c) zabezpečení dodávek zemního plynu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti plynárenského systému Unie a zvýšení zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s narušením dodávek členským státům podle různých scénářů a další kapacity získané v rámci projektu stanovené ve vztahu ke standardu pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 994/2010;

d) udržitelnost se měří na základě přispění projektu ke snížení emisí, k podpoře zálohování elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo konceptu power-to-gas a přepravy bioplynu s ohledem na očekávané změny klimatických podmínek.

4) Pokud jde o projekty spadající do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. e), hodnotí se každá funkce uvedená v článku 4 podle těchto kritérií:

5) Pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 3, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) bezpečnost dodávek ropy se měří na základě posouzení dodatečného přínosu nové kapacity vzniklé na základě daného projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti systému a zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s přerušením dodávek podle různých scénářů;

b) interoperabilita se měří na základě posouzení, do jaké míry projekt zlepšuje provoz sítě ropovodů, a to zejména tím, že poskytuje možnost zpětného toku;

c) efektivní a udržitelné využívání zdrojů se hodnotí na základě posouzení, do jaké míry projekt využívá již existující infrastrukturu a přispívá k minimalizaci zátěže a rizik z hlediska životního prostředí a změny klimatu.

1) Tato metodika je založena na společném vstupním souboru dat představujících elektrické a plynárenské soustavy Unie v letech n+5, n+10, n+15 a n+20, kde n je rok, ve kterém se analýza provádí. Tento datový soubor obsahuje nejméně:

2) Tento datový soubor odráží právo Unie a vnitrostátní právo platné ke dni analýzy. Datové soubory použité pro elektřinu a zemní plyn jsou slučitelné zejména s ohledem na předpoklady týkající se cen a objemů na jednotlivých trzích. Datové soubory jsou zpracovány po formální konzultaci s členskými státy a s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany. Komise a agentura v příslušných případech zajistí přístup k požadovaným obchodním údajům třetích stran.

3) Metodika určí pokyny pro modelování rozvoje a využívání sítě a trhu nezbytné pro provedení analýzy nákladů a přínosů.

4) Analýza nákladů a přínosů vychází z harmonizovaného hodnocení nákladů a přínosů různých kategorií analyzovaných projektů a zahrnuje minimálně období uvedené v bodě 1.

5) Analýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu a v případě potřeby i náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.

6) U přenosu a skladování elektřiny zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně dopady a vyrovnávací platby vyplývající z použití článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009, dopady na ukazatele uvedené v příloze IV a následující dopady na:

a) emise skleníkových plynů a přenosové ztráty po dobu technické životnosti projektu;

b) budoucí náklady na investice do nové výroby a přenosových soustav po celou dobu technické životnosti projektu;

c) flexibilitu provozu včetně optimalizace regulace výkonu a doplňkových služeb;

d) odolnost systému včetně odolnosti vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES.

7) U zemního plynu zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně výsledky tržních testů, dopady na ukazatele vymezené v příloze IV a tyto dopady:

a) odolnost vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES;

b) přetížení plynárenské sítě.

8) U inteligentních sítí zohlední analýza nákladů a přínosů dopady na ukazatele uvedené v příloze IV.

9) Podrobná metoda užitá pro zohlednění ukazatelů uvedených v bodech 6 až 8 je vypracována po formální konzultaci s členskými státy a organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany.

10) Tato metodika vymezí analýzu, která má být provedena, na základě souboru příslušných vstupních dat posouzením dopadů v situaci, kdy bude realizován jednotlivý projekt, a v situaci, kdy realizován nebude. Tato oblast analýzy jednotlivých projektů zahrnuje všechny členské státy a třetí země, na jejichž území má být projekt vybudován, všechny přímo sousedící členské státy a všechny ostatní členské státy, které projekt významně ovlivní.

11) Tato analýza určí členské státy, na které má projekt čistý pozitivní dopad (příjemci), a členské státy, na které má projekt čistý negativní dopad (státy, jež ponesou náklady). Každá analýza nákladů a přínosů obsahuje citlivostní analýzy souboru vstupních dat, datum uvedení jednotlivých projektů v téže analyzované oblasti do provozu a další důležité parametry.

12) Provozovatelé přenosových, přepravních a skladovacích soustav a terminálů zkapalněného a stlačeného zemního plynu a distribučních soustav si vyměňují informace nezbytné pro vypracování této metodiky včetně odpovídajícího modelování sítí a trhu. Každý provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy shromažďující informace jménem jiných provozovatelů přenosových, přepravních nebo distribučních soustav předá těmto zúčastněným provozovatelům přenosových, přepravních a distribučních soustav výsledky uvedeného sběru dat.

13) U modelu společného trhu s elektřinou a zemním plynem a sítě stanoveného v čl. 11 odst. 8 se vstupní údaje uvedené v bodě 1 týkají let n+10, n+20 a n+30 a model umožňuje plné posouzení hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, zejména včetně vnějších nákladů, jako jsou náklady spojené s emisemi skleníkových plynů a běžných látek znečišťujících ovzduší nebo se zabezpečením dodávek energie.

1) Příručka postupů podle čl. 9 odst. 1 specifikuje minimálně:

a) příslušné právo, z něhož vycházejí rozhodnutí a stanoviska týkající se jednotlivých typů relevantních projektů společného zájmu, včetně práva v oblasti životního prostředí;

b) příslušná rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

c) název a kontaktní údaje příslušného orgánu, dalších orgánů a hlavních dotčených zúčastněných stran;

d) pracovní postupy popisující jednotlivé fáze procesu včetně orientačního časového rámce a stručný přehled fází rozhodovacího procesu;

e) informace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu;

f) fáze a prostředky umožňující účast široké veřejnosti na tomto procesu.

2) V podrobném harmonogramu podle čl. 10 odst. 4 písm. b) se uvede alespoň následující:

a) rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

b) pravděpodobně dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost;

c) jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;

d) hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato;

e) zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.

3) Pro zvýšení účasti veřejnosti v procesu udělování povolení, zajištění informací pro veřejnost a dialogu s ní je nutno v předstihu uplatnit tyto zásady:

a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi, kdy je stále ještě možné zohlednit potenciální obavy veřejnosti, rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.

b) Příslušné orgány zajistí v případech, kdy to bude možné, sloučení postupů veřejných konzultací pro projekty společného zájmu. Každá veřejná konzultace se týká všech předmětů vztahujících se k příslušné fázi řízení a jeden předmět vztahující se k příslušné fázi řízení nelze řešit v rámci více než jedné veřejné konzultace; jedna veřejná konzultace se však může konat na více než jednom zeměpisném místě. Předměty veřejné konzultace jsou jasně uvedeny v oznámení o veřejné konzultaci.

c) Vznášet připomínky a námitky je přípustné pouze v období od zahájení veřejných konzultací do uplynutí termínu uzávěrky.

4) Koncepce účasti veřejnosti obsahuje minimálně informace o:

a) dotčených oslovených zúčastněných stranách;

b) plánovaných opatřeních, s obecným uvedením návrhů dat a míst konání zvláštních schůzek;

c) časové ose;

d) lidských zdrojích přidělených na jednotlivé úkoly.

5) V rámci veřejné konzultace, která má být provedena před podáním dokumentace žádosti, příslušné strany minimálně:

a) zveřejní informační leták v rozsahu maximálně 15 stran, který bude obsahovat jasný a výstižný nástin účelu a předběžný časový harmonogram projektu, vnitrostátní plán rozvoje sítí zohledňující alternativní možnosti, očekávané dopady včetně dopadů přeshraniční povahy a možná opatření ke zmírnění rizik, jež se zveřejní před zahájením konzultací; v informačním letáku se dále uvedou internetové adresy platformy pro transparentnost podle článku 18 a příručky postupů podle bodu 1;

b) informují všechny dotčené zúčastněné strany o projektu prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 9 odst. 7 a jiných vhodných informačních prostředků;

c) písemnou formou pozvou dotčené zúčastněné strany na zvláštní schůze, při nichž budou projednány problémy.

6) Internetové stránky projektu obsahují minimálně:

a) informační leták uvedený v bodě 5;

b) netechnický a pravidelně aktualizovaný souhrn v rozsahu maximálně 50 stran, který bude odrážet aktuální stav projektu a v případě aktualizace jasně vyznačí změny v předchozích verzích;

c) plánování projektu a veřejných konzultací s jasným uvedením dat a míst veřejných konzultací a jednání a předpokládaných předmětů relevantních pro tato jednání;

d) kontaktní údaje s cílem získat úplný soubor dokumentace žádostí;

e) kontaktní údaje za účelem předávání připomínek a námitek v průběhu veřejných konzultací.

a)  seskupení vzájemně závislých PSZ je definováno jako „seskupení X, obsahující následující PSZ:“. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit PSZ, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny PSZ provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie;

b) seskupení potenciálně konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících PSZ:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny PSZ, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden PSZ, několik nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity; a

c) seskupení konkurenčních PSZ je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících PSZ:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních PSZ, a je proto nutné provést pouze jeden PSZ. Rozhodnutí, který PSZ se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ.

a) Několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených nařízením (EU) č. 1391/2013 a nařízením (EU) 2016/89 již není považováno za projekty společného zájmu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

— projekt již byl uveden do provozu nebo má být uveden do provozu v blízké budoucnosti, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) č. 347/2013,

— podle nových údajů projekt nesplňuje obecná kritéria,

— předkladatel projekt znovu nepředložil ve výběrovém řízení pro tento seznam Unie, nebo

— projekt byl v rámci výběrového řízení zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské PSZ.

b) Kromě toho několik projektů uvedených na seznamech Unie stanovených v nařízení (EU) č. 1391/2013 a nařízení (EU) 2016/89 se během procesu jejich provádění stalo nedílnou součástí jiných (seskupení) PSZ.