Věc C‑529/15

Řízení zahájené Gertem Folkem

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce – Odpovědnost za životní prostředí – Směrnice 2004/35/ES – Článek 17 – Časová působnost – Provoz vodní elektrárny zahájený před uplynutím lhůty k provedení této směrnice – Článek 2 bod 1 písm. b) – Pojem ‚škody na životním prostředí‘ – Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje škody zohledněné v povolení – Článek 12 odst. 1 – Přístup ke spravedlnosti ve věcech týkajících se práva životního prostředí – Aktivní legitimace – Směrnice 2000/60/ES – Článek 4 odst. 7 – Přímý účinek“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. června 2017

1. Životní prostředí–Prevence a náprava škod na životním prostředí–Odpovědnost za životní prostředí–Směrnice 2004/35–Časová působnost–Škody na životním prostředí, k nimž dojde po uplynutí lhůty k provedení směrnice, ale byly způsobené provozem zařízení zahájeným před tímto datem–Použitelnost směrnice

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35, ve znění směrnice 2009/31, článek 17)

2. Životní prostředí–Prevence a náprava škod na životním prostředí–Odpovědnost za životní prostředí–Směrnice 2004/35–Pojem ‚škody na životním prostředí‘–Vnitrostátní právní úprava, která z pojmu škody na životním prostředí vylučuje škody zohledněné v povolení uděleném na základě ustanovení vnitrostátního práva v oblasti vodního hospodářství–Nepřípustnost

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35, ve znění směrnice 2009/31, čl. 2 bod 1 písm. b)]

3. Životní prostředí–Vodní politika Společenství–Směrnice 2000/60–Environmentální cíle–Povinnost zavést nezbytná opatření pro zamezení zhoršování stavu útvaru povrchové a podzemní vody–Možnost výjimky pro projekty nadřazeného veřejného zájmu–Podmínky uvedené v čl. 4 odst. 7 této směrnice–Povinnost vnitrostátního soudu ověřit dodržování podmínek stanovených v daném ustanovení při určování, zda se jedná o škody na životním prostředí ve smyslu směrnice 2004/35, pokud bylo uděleno povolení bez zkoumání dodržování těchto podmínek–Nedostatek

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60, čl. 4 odst. 7 písm. a) až d), a směrnice 2004/35, ve znění směrnice 2009/31, čl. 2 bod 1 písm. b)]

4. Životní prostředí–Prevence a náprava škod na životním prostředí–Odpovědnost za životní prostředí–Směrnice 2004/35–Přezkumná řízení–Vnitrostátní právní úprava, která znemožňuje osobám s rybářským oprávněním zahájit přezkumné řízení ve vztahu ke škodám na životním prostředí–Nepřípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35, ve znění směrnice 2009/31, články 12 a 13)

1.  Článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že s výhradou ověření, jež přísluší předkládajícímu soudu, se tato směrnice vztahuje ratione temporis na škody na životním prostředí, k nimž došlo po 30. dubnu 2007, ale byly způsobeny provozem zařízení povoleného v souladu s právní úpravou o vodách a uvedeného do provozu před tímto datem.

   (viz bod 25, výrok 1)

2.  Směrnice 2004/35, ve znění směrnice 2009/31, zejména její čl. 2 bod 1 písm. b), musí být vykládána v tom smyslu, že brání ustanovení vnitrostátního práva, které z pojmu „škody na životním prostředí“ obecně a automaticky vylučuje škodu, která má závažný nepříznivý dopad na ekologický, chemický nebo kvantitativní stav nebo ekologický potenciál dotčených vod, z pouhého důvodu, že je tato škoda zohledněna v povolení uděleném na základě vnitrostátního práva.

   (viz bod 34, výrok 2)

3.  V případě, kdy bylo na základě ustanovení vnitrostátního práva povolení uděleno, aniž bylo zkoumáno dodržení podmínek stanovených v čl. 4 odst. 7 písm. a) až d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, není vnitrostátní soud povinen sám ověřit splnění podmínek stanovených v tomto ustanovení při posuzování otázky, zda jde o škody na životním prostředí ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. b) směrnice 2004/35, ve znění směrnice 2009/31.

   Splnění podmínek vyjmenovaných v čl. 4 odst. 7 písm. a) až d) směrnice 2000/60 jsou totiž povinny kontrolovat před udělením povolení projektu vnitrostátní orgány příslušné k jeho udělení, čímž není dotčen případný soudní přezkum. Unijní právo naproti tomu neukládá vnitrostátním soudům žádnou povinnost, aby nahrazovaly příslušný orgán a samy tyto podmínky zkoumaly, udělil-li tento orgán povolení bez tohoto zkoumání.

   (viz body 39, 40, výrok 3)

4.  Články 12 a 13 směrnice 2004/35, ve znění směrnice 2009/31, musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovému ustanovení vnitrostátního práva, jako je ustanovení ve věci v původním řízení, které znemožňuje osobám s rybářským oprávněním zahájit přezkumné řízení ve vztahu ke škodám na životním prostředí ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. b) uvedené směrnice.

   (viz bod 50, výrok 4)