Vízové povinnosti jiných státních příslušníků než EU

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2018/1806 – seznam zemí mimo EU, jejichž státní příslušníci musí mít při vstupu do EU vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

CO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?

• Uvádí seznam zemí mimo EU, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států Evropské unie (EU) vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
• Zrušuje a kodifikuje značně pozměněné nařízení (ES) č. 539/2001.

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení navazuje na Schengenskou dohodu a úmluvu, které se Irsko neúčastní, a proto pro Irsko není závazné ani použitelné.

Nařízení ve své příloze uvádí:

• země a území mimo EU, jejichž státní příslušníci musí mít při vstupu do EU vízum pro pobyt do 90 dnů během 180denního období, a
• země a území, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při vstupu do EU v případě pobytů, jejichž délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

Nařízení rovněž umožňuje následující.

• Výjimky. Možnost členských států udělit výjimky z vízové povinnosti pro určité kategorie osob, jako jsou držitelé diplomatických nebo služebních pasů, civilní posádky letadel a námořních lodí, skupiny žáků, držitelé povolení k místnímu provozu a výjimky pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti, které žijí v EU a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného zemí svého pobytu.
• Reciprocita. Mechanismus umožňující reciprocitu v případě, že se kterákoli země mimo EU, která je osvobozena od vízové povinnosti, rozhodne zavést vízovou povinnost pro kterýkoli členský stát.
• Dočasné pozastavení. Mechanismus pro dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti v mimořádných situacích, jako je výrazné zvýšení migračního nebo bezpečnostního rizika.

Rozhodnutí upravit seznamy se provádějí případ od případu na základě těchto kritérií:

• nedovolené přistěhovalectví, veřejný pořádek a bezpečnost,
• hospodářský přínos, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu,
• vnější vztahy EU s dotčenými zeměmi mimo EU, včetně zejména zvážení otázky lidských práv a základních svobod, regionální soudržnosti a vzájemnosti.

Nařízení (EU) 2019/592 mění nařízení (EU) 2018/1806 a výslovně zahrnuje státní příslušníky Spojeného království a britské státní příslušníky, kteří nejsou britskými občany (občany britských zámořských území), do oblasti působnosti nařízení po vystoupení Spojeného království z EU.

Státní příslušníci Spojeného království a občané britských zámořských území s právem pobytu v některém členském státě nepotřebují vízum, pokud cestují do jiného členského státu na krátkodobé pobyty – do 90 dnů během 180denního období.

Pokud Spojené království zavede vízovou povinnost pro státní příslušníky alespoň jednoho členského státu, použije se mechanismus vzájemnosti.

ODKDY TOTO NAŘÍZENÍ PLATÍ?

Uplatňuje se ode dne 18. prosince 2018.

KONTEXT

Další informace viz:

• Vízová politika (Evropská komise)

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění) (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39–58).

Následné změny nařízení (EU) 2018/1806 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 384, 12.11.2019, s. 1–177).

Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19–20).

Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21–36).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1–58).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1–2).

Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20–23).

Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43–47).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31–33).

Poslední aktualizace 15.02.2023