31.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 77/15

1.1

EHSV zdůrazňuje význam Lisabonské strategie pro zachování výhod jednotného trhu a jeho rozvoj a konsolidaci.

1.2

Řádně fungující, konkurenceschopný jednotný trh otevřený inovacím je pro Evropu zásadní, má-li při zachování sociálních standardů z globalizace vytěžit co nejvíce. EHSV je v této souvislosti znepokojen nedávnými rozhodnutími Evropského soudního dvora týkajícími se vysílání pracovníků a analyzuje jeho důsledky pro acquis Společenství v oblasti sociální politiky (1).

1.3

V oblasti rozvoje jednotného trhu EHSV zdůrazňuje význam podpory a investování do vědeckého výzkumu a výsledků inovací, pomoci vnitrostátním dodavatelům technologií při prosazování inovovaných výrobků a technologií v evropském měřítku a podpory šíření a nadnárodního využívání výsledků výzkumu. Jednotný trh je klíčovým nástrojem pro realizaci lisabonské agendy. Jeho záměrem je přinést užitek spotřebitelům, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost, neboť díky němu dochází k postupnému odstraňování překážek ve volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, byť mnohé přetrvávají. Výhody užší integrace jsou nesporné.

1.4

Balíček přezkoumání jednotného trhu vypracovaný Komisí je dobrým základem pro znovuoživení jednotného trhu, jeho úspěch však bude do značné míry záviset na schopnostech a ambicích vlád jednotlivých států a jejich sociálních partnerů převzít odpovědnost a dát k dispozici nezbytné zdroje, které by tato slova změnily ve skutečnost.

1.5

Správné a jednotné prosazování stávajících právních předpisů a norem je jednou z nejdůležitějších výzev. Posouzení dopadu, snížení administrativní zátěže a nákladů spojených s respektováním legislativy vyplývající z daňové roztříštěnosti vnitřního trhu, lepší konzultace sociálních partnerů a zainteresovaných stran, zejména malých a středních podniků, jsou nezbytné jak pro lepší pochopení záměrů regulace, tak pro hledání neregulativních řešení.

1.6

Malé a střední podniky významně přispívají k efektivnímu fungování jednotného trhu. Malé a střední podniky ve svých různých formách hrají zvlášť důležitou úlohu v odvětví služeb a jsou jádrem sociálních kompromisů podporujících hospodářství EU. Small Business Act i charta pro malé a střední podniky uznávají význam malých a středních podniků v politických procesech, institucích EU a v členských státech. EHSV se však domnívá, že je třeba věnovat větší pozornost úloze malých a středních podniků při provádění politiky, zejména s ohledem na jejich přínos k dosažení cílů hospodářské, environmentální a sociální politiky.

1.7

EHSV zdůrazňuje, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je důležitým nástrojem solidarity, jenž bude poskytovat konkrétní pomoc při hledání práce těm, kteří byli propuštěni v důsledku měnících se globálních struktur obchodu. Výbor vítá, že se tento systém vztahuje na zaměstnance v malých a středních podnicích, nicméně lituje, že není k dispozici pro osoby samostatně výdělečně činné, které budou vystaveny stejným změnám.

1.8

EHSV vybízí Komisi a členské státy k tomu, aby zajistily odpovídající přidělení prostředků na zlepšení prosazování pravidel jednotného trhu. Také je třeba vyvinout iniciativy, jež zajistí součinnost mezi politikou jednotného trhu, politikou hospodářské soutěže a politikou sociální a environmentální; tyto politiky jsou důležité pro řádné fungování jednotného trhu.

1.9

Komise a členské státy musejí zajistit, aby nové regulační iniciativy, které mají přispět k řádnému fungování jednotného trhu, zohlednily dopad na konkurenceschopnost evropských podniků a sociální a environmentální účinky. Má-li se zajistit koherence a právní jistota vůči podnikům a spotřebitelům a zabránit novým iniciativám, které si vzájemně odporují, měl by být u nových návrhů na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států proveden „test kompatibility vnitřního trhu“ (2) k posouzení jejich sociálního a environmentálního dopadu.

1.10

Občanům a podnikům by měl být poskytnut snadný a finančně dostupný přístup ke spravedlnosti včetně odpovídajících opravných prostředků a mechanismů pro rozhodování sporů. V tomto ohledu by se měl zlepšit rozvoj nástrojů na mimosoudní rozhodování sporů.

1.11

EHSV může jen uvítat cíl uvedený ve sdělení ze dne 20. listopadu 2007 o službách obecného zájmu, kterým je „konsolidace rámce EU vztahujícího se na služby obecného zájmu včetně zdravotnických a sociálních služeb, jenž poskytne konkrétní řešení konkrétních problémů, které se mohou objevit“ a „činnost zaměřená jak na jednotlivá odvětví, tak na určité otázky“.

1.12

Vzhledem k tomu, že primární právo EU čili smlouvy uznávají, že služby obecného hospodářského zájmu jako celek jsou součástí „společných hodnot“ EU a přispívají k její „sociální a územní soudržnosti“, musí být činnost zaměřená na jednotlivá odvětví (zohledňující specifické vlastnosti každého odvětví) kombinována s přístupy k určitým otázkám.

1.13

Začleněním rozdílu mezi hospodářskými a nehospodářskými službami do primárních právních předpisů, jakož i nutnosti zajistit dodržování obecných operačních zásad služeb obecného hospodářského zájmu, Protokol o službách obecného zájmu ukazuje, že proces objasňování projednávaných koncepcí a systémů je nyní důležitější než dříve pro zajištění toho, aby tyto služby už nezávisely na čistě legislativním či soudním přístupu odlišném případ od případu.

1.14

I přes opakované požadavky Evropského parlamentu na skutečnou právní jistotu pro oblast sociálních služeb obecného zájmu se návrhy uvedené ve sdělení o službách obecného zájmu omezují na řadu odpovědí na „často kladené otázky“, které jsou jistě užitečné, nemají však závaznou právní hodnotu.

1.15

EHSV proto navrhuje mnohostranný postupný přístup, jenž spojuje aspekty specifické pro jednotlivá odvětví a pro určité otázky a jenž by vedl k přijetí legislativních iniciativ tam, kde jsou nezbytné, a/nebo k přizpůsobení těchto zásad a podmínek různým příslušným odvětvím (průřezový přístup specifický pro určité otázky).

2.1

Projednávaný balíček Komise navrhuje celou řadu iniciativ, jež se opírají o pět pracovních dokumentů a dvě sdělení týkající se služeb obecného zájmu a sociálního rozměru jednotného trhu (3).

2.2

EHSV vypracoval stanoviska ke všem těmto tématům (4). Nedávno přijal stanovisko z vlastní iniciativy o vnějším rozměru jednotného trhu a v současné době připravuje stanovisko k jeho sociálnímu a environmentálnímu rozměru (5).

3.1

Výbor vítá, že Komise ve svém dokumentu – KOM(2007) 724 v konečném znění – zdůraznila posílení spotřebitelů a malých a středních podniků s cílem pomoci jim těžit z jednotného trhu a lépe reagovat na jejich očekávání a obavy. Zvláštní pozornost, kterou politika jednotného trhu věnuje oblastem souvisejícím se spotřebiteli, např. energetice, telekomunikacím, finančním službám pro drobné klienty a velkoobchodu i maloobchodu, je proto vítána.

3.2

Úspěch budoucí politiky jednotného trhu závisí na schopnosti členských států a Komise společně zlepšit jeho fungování. Jednotný trh je otevřený projekt, jenž podléhá společné odpovědnosti. Členské státy se s ním musí více ztotožnit. Orgány jednotlivých států často nejsou schopny dostát svým závazkům v oblasti řízení jednotného trhu, což vede k novým překážkám, které podrývají potřebnou důvěru v jednotný trh. Důležité úloze sociálních partnerů při podporování jednotného trhu by se mělo dostat většího uznání.

3.2.1

Komise usiluje o to, aby řádné prosazování právních předpisů získalo vyšší prioritu. Je zapotřebí vyvinout nástroje pro zajištění lepšího fungování právních předpisů v praxi. Včasné a správné provedení právních předpisů Společenství a administrativní zjednodušení jsou pro usnadnění prosazování zásadní. Správné provedení směrnice o službách je zvláště důležité pro dosažení v ní stanovených cílů růstu a tvorby pracovních příležitostí.

3.3

Prioritou by i nadále mělo být poskytování snadných a rychlých řešení problémů, jimž na jednotném trhu čelí občané a podniky. SOLVIT je mimořádně užitečný nástroj, který je však bohužel málo využívaný kvůli chybějícím znalostem o tomto systému a jeho užitečnosti a kvůli nedostatku přiměřených prostředků zejména na národní úrovni. Lze jen vřele doporučit veškeré iniciativy usilující o nápravu této situace, včetně opatření, jež zajistí dostatečné zdroje v centrech SOLVIT, ať už lidské či finanční, jakož i iniciativy, které by rozšířily oblast působnosti těchto center.

3.4

EHSV podporuje záměry Komise zefektivnit a urychlit procesy porušování práva EU tím, že se bude přednostně zabývat takovými případy porušování, jež představují největší riziko a jsou ekonomicky významné, aniž by se narušila efektivita stávajících opatření se zastrašovacími účinky.

3.5

V dohledu nad trhem místně vyráběných a dovážených produktů je třeba ještě učinit mnohé. Z toho vyplývá povinnost pro orgány členských států i pro Komisi.

3.6

EHSV by si přál, aby Komise větší měrou zdůraznila pomoc malým a středním podnikům tím, že propojí politiku malých a středních podniků se sociálními a environmentálními cíli Evropské unie, a konečně, aby zrušila všechny netarifní národní překážky včetně překážek ve volném pohybu kapitálu a pracovních sil (6).

3.7

Na obecnější úrovni je stále zásadní, aby Komise i nadále hrála významnou úlohu jako strážce Smlouvy a vykonávala své právo vyvíjet iniciativy pro řádné fungování jednotného trhu.

3.8

EHSV zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet neustálé úsilí o další snižování nákladů způsobených daňovou nesourodností jednotného trhu prostřednictvím stanovení právních předpisů Společenství, které podpoří rozvoj přeshraničních činností a umožní konsolidaci jednotného trhu.

4.1

EHSV vítá cíl zajistit tvorbu politiky umožňující širší zapojení a přání zvýšit zapojení zainteresovaných stran. Klíčový význam mají systematická posouzení dopadu.

4.2

Při přípravě posouzení dopadu je nezbytné konzultovat zástupce zainteresovaných stran. Posouzení dopadu by měla být přezkoumána nezávislým externím odborným orgánem, jehož součástí by byly skupiny konečných uživatelů daných právních předpisů.

4.3

Zároveň musí být zaručeno i snížení administrativní zátěže pro společnosti, aniž by došlo k narušení sociálních výhod.

4.4

Má-li se zajistit koherence a právní jistota vůči podnikům a spotřebitelům a zabránit novým iniciativám, které vedou ke vzniku nových překážek, měl by být u nových návrhů na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států proveden „test kompatibility vnitřního trhu“ spojený s posouzením sociálních a environmentálních dopadů (7). Nejasné právní texty, které jsou často prováděny a vykládány různě, způsobují rozpory v právních předpisech Společenství.

4.5

Lepší informace a údaje o praktickém uplatňování pravidel jednotného trhu mají prvořadý význam. Komise by měla být otevřenější ve sdělování informací o těch členských státech, jež neplní svou povinnost, a v usnadňování úlohy sociálních partnerů v jednotlivých státech tím, že podávání zpráv daných států učiní konzistentnějším a transparentnějším.

5.1

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že globalizace je obdivuhodným zdrojem dynamiky a konkurenceschopnosti a že jednotný trh je hodnotou, jež by měla být využita jako odrazový můstek v řešení výzev globalizace.

5.2

Liberalizace obchodu je správně označena jako první pilíř strategie EU v této oblasti. Ambiciózní závěry z kola jednání v Dohá a ukončení dalekosáhlých jednání o dohodě volného obchodu, jež byly zahájeny v rámci Globální Evropy, budou měřítkem úspěchu EU.

5.3

Regulativní a normativní oblast se stává stále významnějším faktorem určujícím schopnost podniků působit v mezinárodním měřítku. Evropské úřady pro normalizaci, jako je CEN, CENELEC a ETSI by měly ve spolupráci s organizacemi poskytujícími poradenství, jakou je např. NORMAPME (9) zajistit, že tyto normy budou přístupné všem podnikům, zejména malým, v EU a v rozvojových zemích.

5.4

Komise právem zdůrazňuje potřebu dosáhnout lepší regulatorní spolupráce, ekvivalence a sbližování norem na mezinárodní úrovni. Dlouhodobým cílem by mělo být: „Jeden test, jedna norma přijímaná všude“.

5.5

Regulativní úprava v EU musí zachovat konkurenceschopnost. Přílišná zátěž na podniky v EU nebude vyvážena mezinárodním přijetím norem EU. Regulatorní spolupráce s partnerskými zeměmi nebude úspěšná bez otevřeného a inovativního vnímání jiných přístupů.

5.6

EHSV vítá závazek, že bude provedeno srovnání regulace EU a mezinárodních osvědčených postupů hlavních obchodních partnerů EU. Toto srovnání by mělo být systematicky začleňováno do posouzení dopadu EU a EU by měla být otevřená regulatorní spolupráci s důležitými obchodními partnery. EU by měla přijmout oficiálně uznané mezinárodní standardy pro posuzování shody.

5.7

Měly by se podporovat iniciativy EU zaměřené na získání celosvětově vedoucího postavení při stanovování pravidel a vytváření velmi kvalitních vědecky podložených mezinárodních standardů pro průmyslové a potravinářské produkty. Společné standardy by měly být doplněny společnými cíli regulace. Výbor by proto doporučil zaměřit se ve větší míře na bilaterální dohody a sítě mezinárodních regulátorů.

5.8

EU by měla i nadále podporovat volný obchod a zároveň poskytovat adekvátní dohled nad trhem, který by jej chránil před dovozem nebezpečných produktů. Komise by však měla zajistit, že nebude docházet ke zneužívání těchto opatření a vznikajících systémů soukromých standardů pro účely protekcionismu (10).

6.1

Výbor podporuje názor, že sociální rozměr pomůže zlepšit fungování jednotného trhu v souladu se strategií pro růst a zaměstnanost a prostřednictvím silného zaměření na zdravou ekonomiku malých a středních podniků.

6.2

Vzhledem k tomu, že integrace na trhu práce je nejlepší ochranou před vyčleněním ze společnosti, musí být lepší využívání potenciálu evropských pracovních sil v rychle se měnících společnostech těžištěm plánu Komise pro „příležitosti, přístup a solidaritu“. Komise musí pracovat se sociálními partnery a zajistit, že to bude platit zejména pro zranitelné skupiny lidí, přistěhovalce a menšiny.

6.3

V rámci reakcí na výzvy globalizace, tj. na technologické změny a měnící se sociální a environmentální podmínky, se politické úsilí musí zaměřit na zajištění sociálních cílů prostřednictvím zvýšení míry zaměstnanosti a vytvoření rámcových podmínek pro vysoký růst produktivity.

6.4

EHSV zdůraznil význam začlenění konceptu flexikurity (11) do všech politik EU ve svém stanovisku (12). Malé a střední podniky a zejména osoby samostatně výdělečně činné mají obrovský význam pro účinné fungování flexibilních trhů práce. Vzhledem k tomuto významu je třeba lépe pochopit úlohu malých a středních podniků ve vztahu k ustanovením sociální politiky.

7.1

Za účelem rozvoje jednotného trhu EHSV zdůrazňuje význam podpory a využívání výsledků vědeckého výzkumu a inovací, pomoci národním technologickým dodavatelům při podpoře inovačních výrobků a technologií na evropské úrovni a podpory šíření a mezinárodního využívání výsledků výzkumu. Inovační schopnost Evropy může být do značné míry ovlivněna kvalitou jednotného trhu. Na evropské úrovni je třeba koordinovat úsilí v oblasti výzkumu a vývoje mezi klastry malých a středních podniků, velkými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a novým Evropským institutem pro inovace a technologii.

7.2

Pokrok směrem ke konkurenceschopnějšímu patentnímu systému je z hlediska nákladů na právní jistotu pro inovační schopnost Evropy klíčový. Jedná se o pokrok ve společném celoevropském systému soudní příslušnosti v patentových věcech, který by měl zajistit nejvyšší kvalitu, nákladovou efektivnost a spolehlivost pro všechny společnosti, a v patentu Společenství, který by rovněž splňoval tato kritéria a přinášel užitek zejména malým a středním podnikům, Zároveň je nutná silná ochrana práv duševního vlastnictví s efektivními opatřeními na evropské a mezinárodní úrovni zaměřenými na potírání nárůstu padělků a pirátství.

7.3

Inovace ve správě sociální politiky by měly zahrnovat celou řadu organizací sociálního hospodářství (jako např. družstva), které mohou poskytování služeb při vhodném regulativním dohledu přiblížit komunitám uživatelů.

7.4

Nová politika jednotného trhu musí hrát ústřední úlohu ve vytváření environmentálně udržitelného celosvětového hospodářství.

8.1

Pro řádné fungování jednotného trhu je důležitá vyvážená spotřebitelská politika. EHSV považuje spotřebitele za ústřední prvek nového pojetí Komise, které usiluje o jednotný trh skutečně přístupný všem. Více pozornosti je třeba věnovat jejich zkušenostem na trhu, např. prostřednictvím posouzení dopadu nebo začleněním zájmů spotřebitelů do lisabonské agendy.

8.2

Pozornost by se měla soustředit na jeden společný trh, jenž je prospěšný pro spotřebitele i podniky, a na úlohu, kterou v hospodářství při zvyšování kvality a spotřebitelské důvěry může sehrát odvětví služeb. Spotřebitelé by měli mít efektivní přístup ke zboží a službám nabízeným v celé EU a podniky by zase měly mít možnost nabízet své zboží a služby kdekoli v EU tak snadno jako na domácnícím trhu. Harmonizace spojená se vzájemným uznáním poskytuje správný základ pro stav, z nějž mají prospěch obě strany (13).

9.1

EHSV své obavy týkající se právní nejistoty v oblasti služeb obecného zájmu vyjádřil v řadě stanovisek (15).

9.2

Sdělení zdůrazňuje úlohu specifického protokolu zabývajícího se sociálními službami obecného zájmu, který je přílohou Lisabonské smlouvy (Protokol o službách obecného zájmu), a jehož cílem podle mínění Komise je vytvořit konzistentní rámec, který bude vodítkem pro činnost EU a zároveň položí pevný základ pro definování služeb obecného zájmu (16).

9.3

Sdělení o službách obecného zájmu naopak pouze velmi stručně odkazuje na nový článek 16 Lisabonské smlouvy, aniž by se více zabývalo jeho důsledky, přičemž tento článek zavádí nový právní základ pro služby obecného hospodářského zájmu a Radě a Parlamentu ukládá, aby prostřednictvím nařízení v souladu s obvyklým legislativním postupem vytvořily zásady a podmínky, jež službám obecného hospodářského zájmu umožní plnit jejich poslání.

9.4

Účinné uplatňování zásady, že služby obecného hospodářského zájmu mají mít přednost při řádném plnění svých úkolů, nyní stanovené novým článkem 16 Lisabonské smlouvy, umožní omezit časté žádosti o rozhodčí řízení u Soudního dvora.

9.5

Součástí Lisabonské smlouvy je řada inovací, v neposlední řadě výše uváděný nový článek 16 a obecný odkaz na služby obecného zájmu a služby obecného nehospodářského zájmu. Pomáhá změnit postavení služeb obecného zájmu v oblasti činnosti Společenství s ohledem na zásadou subsidiarity.

9.6

Podle názoru EHSV je nová Lisabonská smlouva (článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie a Protokol o službách obecného zájmu) proto pouhým začátkem nového přístupu k dosažení větší právní jistoty a konzistentnější regulace systémů služeb obecného zájmu Společenství a jednotlivých států.

9.7

Protokol o službách obecného zájmu tvoří příručku k pravidlům o službách obecného zájmu, jak hospodářského, tak nehospodářského, nesnaží se však o vyřešení problému rozlišování mezi těmito dvěma kategoriemi.

9.8

Začleněním rozdílu mezi hospodářskými a nehospodářskými službami do primárních právních předpisů, jakož i nutnosti zajistit dodržování obecných operačních zásad služeb obecného hospodářského zájmu, Protokol o službách obecného zájmu ukazuje, že proces objasňování projednávaných koncepcí a systémů je nyní důležitější než dříve, co se týče poskytnutí právní jistoty pro společnosti i orgány odpovědné za řízení těchto služeb a jejich hlavní příjemce.

9.9

Sdělení o službách obecného zájmu navrhuje „konsolidaci rámce EU vztahujícího se na služby obecného zájmu včetně zdravotnických a sociálních služeb, jenž poskytne konkrétní řešení konkrétních problémů, které se mohou objevit“ a „jak činnost zaměřenou na jednotlivá odvětví, tak na určité otázky“.

9.10

Tato činnost by samozřejmě měla zohlednit specifické vlastnosti každého příslušného odvětví. Primární právo ale uznává, že služby obecného hospodářského zájmu jako celek jsou součástí „společných hodnot“ EU a přispívají k její „sociální a územní soudržnosti“, takže je třeba činnost zaměřenou na jednotlivá odvětví (zohledňující specifické vlastnosti každého odvětví) kombinovat s přístupy k určitým otázkám.

9.11

EHSV proto navrhuje mnohostranný postupný přístup, jenž spojuje aspekty specifické pro jednotlivá odvětví a pro určité otázky a jenž by vedl k přijetí legislativních iniciativ tam, kde jsou nezbytné, a/nebo k přizpůsobení těchto zásad a podmínek různým příslušným odvětvím (průřezový přístup specifický pro určité otázky).

10.1

EHSV zdůrazňuje význam Lisabonské strategie pro zachování výhod jednotného trhu a jeho rozvoj a konsolidaci.

10.2

Komise zavedla koncepci sociálních služeb obecného zájmu a podrobně se jí zabývala ve své bílé knize o službách obecného zájmu, ve dvou sděleních (17) a v pracovním dokumentu útvarů Komise (18).

10.3

Sdělení nepředkládá definici těchto sociálních služeb obecného zájmu, naopak upřednostňuje rozlišení mezi dvěma širokými skupinami těchto služeb: první skupinou jsou právní a doplňkové systémy sociální ochrany a druhou tvoří „jiné základní služby poskytované přímo konkrétní osobě“.

10.4

Opatrný přístup Komise ukazuje, jak obtížná je klasifikace sociálních služeb obecného zájmu, neboť odrážejí specifické a velmi rozmanité úkoly, které jsou hluboce zakořeněny v preferencích jednotlivých států, ale i místních komunit.

10.5

V průběhu konzultace k zelené knize z roku 2003 většina zainteresovaných stran v tomto odvětví (místní samosprávy, poskytovatelé a zástupci uživatelů) uvedla, že se jim zdá, že panuje větší právní nejistota v té části práva Společenství, která se na ně vztahuje, a to s ohledem na jejich specifické vlastnosti, zejména co se týče povolení pro poskytování služeb. Dali jasně najevo, že se dostali do „šedé zóny“, která jim brání v práci. To vedlo k následujícím krokům:

10.6

Nicméně Komise tento přístup nepodporuje, což je v jednoznačném rozporu se specifickým přístupem k jednotlivým odvětvím, jemuž straní, a v současné době má v úmyslu omezit své návrhy na řadu odpovědí na „často kladené otázky“ a na interaktivní informační službu, která bude jistě užitečná, nemá však žádný závazný právní charakter.

10.7

Má-li se vyhovět požadavkům na právní jistotu, mj. podle článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, který poskytuje nové možnosti, co se týče místa a úlohy služeb obecného hospodářského zájmu, včetně služeb sociálního obecného zájmu, v Evropské unii, je třeba pokračovat v procesu objasňování koncepcí i rámců Společenství týkajících se veřejných služeb.

11.1

Výbor vítá cíle uvedené ve sdělení k tématu Příležitosti, přístup a solidarita: nová vize sociální Evropy v 21. století (21), které se zabývá občany EU, občanskou společností a podniky, včetně malých a středních podniků, a opírá se o klíčové evropské nástroje, k nimž patří jednotný trh, Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost a strategie pro udržitelný rozvoj.

11.2

Změny právě probíhající v evropských společnostech (mj. EU tvořená 27 státy čítající 500 mil. občanů, demografické změny, globalizace, technologický pokrok a hospodářský rozvoj) by mohly představovat nové pracovní příležitosti a dovednosti, přizpůsobení se změnám však stále přináší riziko nezaměstnanosti a vyloučení.

11.3

EHSV se vyslovuje pro význačnější úlohu EU při usnadňování, předvídání a podporování těchto strukturálních změn a zároveň bude prosazovat evropské hodnoty na celosvětové úrovni. Sdělení nastiňuje novou, na životní příležitosti zaměřenou, společenskou vizi pro Evropu 21. století a usiluje o dokončení konzultace uzavřené 15. února 2008. Mj. Výbor poradců pro evropskou politiku, ale i členské státy a instituce EU jsou zapojeny do diskuse o změnách ve společnosti a o koncepci Evropské společenské reality. EHSV vítá cíl, jehož předmětem je zajistit, že konečná analýza těchto diskusí přispěje k přípravě obnovené sociální agendy, která má být předložena v roce 2008, a zohlední nový institucionální rámec, který Lisabonská smlouva poskytuje.

—

Příležitosti – správně v životě začít, rozvíjet svůj vlastní potenciál a co nejlépe využít příležitostí, které nabízí inovační, otevřená a moderní Evropa.

—

Přístup – nové a účinnější způsoby jak získat vzdělání, úspěch na trhu práce, kvalitní zdravotní péči a sociální ochranu a zapojit se v kultuře a ve společnosti.

—

Solidarita – podpořit sociální soudržnost a sociální udržitelnost a zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

11.4.2.1

EHSV souhlasí s Komisí, že pro Evropu neexistuje žádný jednotný recept a že společné výzvy vyžadují společnou činnost podporovanou aktivním občanstvím.

11.4.2.2

Boj proti sociálnímu vyloučení a zlepšování života vytvářením příležitostí pro jednotlivce jsou nezbytné pro zachování hospodářského růstu a pro snížení rizika nedostatků v systému sociálního zabezpečení. Důvěra je nezbytná pro pokrok, modernizaci a otevřenost vůči změnám.

1)

mládež: nové společenské změny a nové hospodářství založené na inovacích a technologiích vyžadují větší pozornost, co se týče vzdělání a dovedností; investování do mládeže má pozitivní dopad jak na hospodářský rozvoj, tak na sociální soudržnost. Lisabonská agenda umístila vzdělání do středu evropského sociálního a hospodářského systému tím, že ze znalostí učinila hybnou sílu konkurenceschopnosti pro Evropu v celosvětovém měřítku;

2)

dosažení kariéry: dynamické hospodářství a trh práce vyžadují flexibilní pravidla trhu práce a vysoké sociální standardy (viz „flexikurita“);

3)

delší a zdravější život: delší naděje dožití představuje zátěž pro systémy sociální ochrany, vytváří však také nové ekonomické příležitosti s ohledem na nové služby, zboží a technologie. EU by měla podporovat nové sociální politiky s cílem využít těchto příležitostí a odstranit nedostatky stávajících systémů ochrany;

4)

rovnost žen a mužů: nové hospodářské modely vedou ke vzniku nových sociálních systémů. Např. politiky práce by se měly důsledně přizpůsobovat novým požadavkům na rovnost žen a mužů. Některé návrhy Komise se zabývají rozdíly v odměňování žen a mužů, daňovým systémem a používanými metodami vstřícnými vůči rodinám na pracovišti;

5)

aktivní začleňování a nediskriminace: nedávná rozšíření odhalila obrovské hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy a regiony. Evropská komise si klade za cíl prosazovat novou politiku soudržnosti, která se opírá o přijetí rozmanitosti, aktivní začleňování, podporu rovnosti a odstraňování diskriminace;

6)

mobilita a úspěšná integrace: jednotný trh vedl ke zvýšení mobility občanů, což má dopad i na malé a střední podniky. To vyžaduje nové celoevropské přístupy opírající se o integraci;

7)

účast občanů, kultura a dialog: tyto aspekty hrají důležitou úlohu pro sociální soudržnost a zároveň vážou ekonomické zdroje spojené s inovacemi a rozvojem technologií.

11.4.4.1

EHSV zdůrazňuje, že ačkoli hlavní odpovědnost s ohledem na tyto politiky mají členské státy, EU a sociální partneři hrají důležitou úlohu v řízení a podporování souvisejících činností a reforem. Acquis Společenství je významným nástrojem, zejména co se týče politiky rozšíření, soudržnosti, Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv.

11.4.4.2

EHSV souhlasí s níže uvedenými pěti strategiemi, jež byly uvedeny ve sdělení:

—

The single market: review of achievements [SEK(2007) 1521],

—

Instruments for a modernised single market policy [SEK(2007) 1518],

—

Implementing the new methodology for product, market and sector monitoring: Results of a first sector screening [SEK(2007) 1517],

—

The external dimension of the single market review [SEK(2007) 1519],

—

Initiatives in the area of retail financial services [SEK(2007) 1520].

—

sdělení Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek [KOM(2007) 725 v konečném znění] a několik pracovních dokumentů útvarů Komise (SEK(2007) 1514, SEK(2007) 1515, SEK(2007) 1516),

—

sdělení Příležitosti, přístup a solidarita: nová vize sociální Evropy v 21. století [KOM(2007) 726 v konečném znění].