1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/14

(1)

Poté, co obdržela informace týkající se předmětného opatření, se Komise dopisem ze dne 2. října 2001 obrátila na francouzské orgány s dotazy ohledně tohoto opatření. Stálé zastoupení Francouzské republiky při Evropské unii odpovědělo Komisi dopisem ze dne 9. listopadu 2001.

(2)

Jelikož toto opatření začalo být uskutečňováno bez předchozího schválení Komise, bylo zaevidováno v registru neoznámených podpor pod číslem NN 39/03.

(3)

Komise zahájila řízení ohledně předmětné podpory podle čl. 108 odst. 2 SFEU dopisem č. K(2003) 2057 v konečném znění ze dne 9. července 2003.

(4)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala ostatní členské státy a zúčastněné třetí strany k podání připomínek k dotčeným podporám. Komise neobdržela žádné připomínky třetích stran. Francouzské orgány zaslaly své komentáře dopisy ze dne 8. a 10. října 2003, 13. září a 29. listopadu 2005.

(5)

Dne 25. února 2011 byla Francii zaslána žádost o doplňující informace a dne 29. března 2011 proběhlo jednání.

(6)

Francouzské orgány odpověděly dopisem ze dne 24. května 2011.

(7)

Meziodvětvové organizace („IPO“) jsou seskupení, v jejichž rámci jsou sdruženy podle odvětví různé nejreprezentativnější profesní skupiny zemědělské produkce a případně zpracování, uvádění do oběhu a distribuce, která byla uznána příslušným správním orgánem jako meziodvětvová organizace. Jejich existenci, úkoly a fungování regulují články L.631-1 a následující zemědělského zákoníku. Aby podobné seskupení bylo uznáno, musí příslušné orgány ověřit, zda jsou splněna různá kritéria, a to zejména že jeho stanovy jsou v souladu s právními předpisy (článek L.632-1 zemědělského zákoníku) a že organizace, jež tvoří dotčenou IPO, jsou reprezentativní.

(8)

IPO mají za cíl vyvíjet činnost v zájmu všech článků daného odvětví a za tímto účelem mohou uzavírat dohody. Tyto dohody a výběr dobrovolných poplatků za účelem financování činnosti stanovené v těchto dohodách se potom mohou stát na základě meziministerské vyhlášky povinnými („být rozšířeny na“) pro všechny subjekty daného odvětví bez ohledu na to, zda jsou či ne členy určité profesní organizace, jež je členem IPO, pokud jsou v souladu s cíli uvedenými na seznamu stanoveném právním předpisem. Tyto dohody jsou hlavně zaměřeny na lepší znalost trhu, lepší vztahy mezi subjekty z oboru, lepší kvalitu a propagaci produktů. Zemědělský zákoník povoluje rozšíření dohod, pouze pokud tyto dohody mají za cíl „společný zájem“ založený na opatřeních „v souladu s obecným zájmem a slučitelných s pravidly společné zemědělské politiky“ (viz článek L.632-3 zemědělského zákoníku).

(9)

Způsoby výběru a rozdělení dobrovolných poplatků, které se stanou povinnými, jsou stanoveny jednotlivě každou dohodou IPO.

(10)

Ačkoliv jsou IPO soukromoprávními právnickými osobami a jejich financování je zajišťováno příspěvky dotčeného odvětví, fungování systému povinných dobrovolných poplatků vyžaduje zásah státu, a to zejména následujícími způsoby:

(11)

Cílem předmětné podpory je podporovat činnosti v oblasti výzkumu, vývoje, technické pomoci a propagace (reklamy) ve prospěch odvětví chovatelství.

(12)

Toto rozhodnutí se týká dvou druhů meziodvětvových poplatků, které orgány veřejné moci učinily povinnými. Na jedné straně se jedná o poplatek z hovězího a skopového masa a vnitřností určených k lidské spotřebě a z živých kusů hovězího dobytka a ovcí odesílaných do zemí EU nebo vyvážených („poplatek z masa“) a na druhé straně o poplatek ve prospěch Fonds National de l’Élevage (Národní chovatelský fond) („poplatek FNE“).

(13)

Meziodvětvové dohody, kterými se zavádějí poplatky ve prospěch organizace Interbev a které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, jsou následující:

(14)

Národní meziodvětvové sdružení dobytka a masa (Association nationale Interprofessionnelle du Bétail et des Viandes – Interbev) je francouzská meziodvětvová organizace pro odvětví dobytka a masa. Byla založena dne 9. října 1979 z podnětu reprezentativních organizací oboru dobytka a masa odvětví skotu, ovcí a koní a je uznána na základě vyhlášky ze dne 18. listopadu 1980 (3). Jejím úkolem je hájit a zhodnocovat společné zájmy chovatelů a obchodních, řemeslných a průmyslových činností oboru. Interbev byla uznána v roce 1980 za meziodvětvovou organizaci odvětví dobytka a masa. Tvoří ji třináct vnitrostátních profesních organizací zastupujících různé obory hospodářského odvětví dobytka a masa: chovatele, obchodníky s živými kusy, jatka, velkoobchodníky, průmyslové subjekty, distributory.

(15)

Její hlavní dva úkoly spočívají ve vypracování meziodvětvových dohod a ve společné komunikaci. K tomu se dále připojují výzkumné programy v odvětví masa. Meziodvětvové dohody podepsané v rámci organizace stanoví pravidla, jimiž se řídí činnost oboru. Tyto dohody mohou být předloženy orgánům veřejné moci v rámci řízení o rozšíření. Po vyhlášení rozšíření společnou vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva hospodářství se opatření stanovená meziodvětvovou dohodou stávají povinnými pro všechny subjekty oboru.

(16)

Meziodvětvovou dohodou ze dne 25. července 1995, jež byla předmětem rozšíření na základě vyhlášky ze dne 18. prosince 1995 (4), zavedla organizace Interbev poplatek z masa a vnitřností určených k lidské spotřeby a pocházejících z hovězího dobytka a ovcí a ze živých kusů hovězího dobytka a ovcí odesílaných do zemí EU nebo vyvážených.

(17)

Poplatek se týkal tří kategorií masa a/nebo zvířat a byl stanoven následovně:

(18)

Meziodvětvová dohoda ze dne 25. července 1995 byla nahrazena jinou meziodvětvovou dohodou ze dne 12. června 2001, jež byla rozšířena vyhláškou ze dne 19. září 2001 (6). Článek 1 vyhlášky stanoví, že se dohoda rozšiřuje na období, jež končí tři roky po dni zveřejnění uvedené vyhlášky, což znamená dne 30. září 2004.

(19)

Meziodvětvová dohoda ze dne 12. června 2001 stanovila pokračování předchozího stavu, pokud jde o dotčené kategorie masa a/nebo zvířat, a to se zvýšením poplatku: 0,1574 FRF (0,024 EUR) u masa a vnitřností určených k lidské spotřebě ze zvířat poražených ve Francii, 0,0656 FRF (0,010 EUR) u masa dopraveného nebo dovezeného za účelem jeho spotřeby ve Francii a 11,15 FRF (1,7 EUR) u živých kusů hovězího dobytka nebo ovcí odesílaných do jiné země EU nebo vyvážených.

(20)

Dohoda ze dne 12. června 2001 zavedla také možnost částečného vrácení poplatku z masa v okamžiku jeho odeslání do jiné země EU nebo jeho vyvezení do třetích zemí. Výše vracení byla 0,0656 FRF/kg (0,010 EUR).

(21)

Rozšíření, k nimž došlo v roce 1995 a 2001, vyloučila ze systému poplatek z masa dopraveného nebo dovezeného za účelem jeho spotřeby ve Francii. Tyto produkty tak nepodléhají povinnému poplatku z masa.

(22)

Meziodvětvovou dohodou ze dne 15. června 1994, jež byla rozšířena vyhláškou ze dne 18. prosince 1995 (7) a vyhláškou ze dne 19. září 2001 (8), zavedla organizace Interbev poplatek ve prospěch Fonds national de l’élevage (Národního chovatelského fondu). Poslední vyhláška stanoví, že se dohoda rozšiřuje na období, jež končí tři roky po dni zveřejnění uvedené vyhlášky, což znamená dne 30. září 2004.

(23)

Tento profesní fond, který spravuje Confédération Nationale de l’Élevage (Národní konfederace chovatelství – CNE), byl vytvořen, aby plnil následující dva hlavní cíle: na jedné straně podněcoval k restrukturalizaci organizací služeb a přispíval k jejich přizpůsobení budoucím potřebám chovatelů, kteří jsou stále méně početní a čelí politikám Společenství v oblasti zvládání výroby, a na druhé straně přispíval k udržitelnosti společných prostředků v oblasti genetického vývoje a aplikovaného výzkumu, které budou v budoucnu představovat klíčový faktor konkurenceschopnosti chovatelství.

(24)

Poplatek určený na financování tohoto fondu se vybírá od právnických nebo fyzických osob, které jsou majiteli nebo spolumajiteli hovězího dobytka nebo ovcí poražených ve Francii. Podle posledních údajů sdělených francouzskými orgány byl tento poplatek stanoven na 0,02 FRF (0,003 EUR) za kilo čistého poraženého masa (nebo 7 FRF za kus u dospělých kusů hovězího dobytka, 2,40 FRF za kus u telat a 0,36 FRF za kus u ovcí, což činí 1,05, 0,36 a 0,054 EUR).

(25)

Podle francouzských orgánů byly příjmy z tohoto poplatku použity na genetická vylepšování, systém genetických informací, biotechnologii a hospodářské studie.

(26)

Příjmy organizace Interbev pocházející z poplatků z masa byly použity na tři druhy činností, a to zejména:

(27)

Pokud jde o komunikaci a propagaci, jedná se zejména o financování kampaní na různá témata ve spojení s kvalitními masnými výrobky nebo obecnějších kampaní v televizi a rozhlase ve prospěch hovězího masa, jakož i opatření v oblasti vztahů s veřejností. Financují se také propagační opatření na vnějších trzích, jakož i účast na profesních a propagačních veletrzích.

(28)

Činnosti v oblasti technické pomoci jsou spojeny zejména s osvědčováním a kvalifikací chovů, a to hlavně s cílem odstranit překážky, jimž čelí subjekty zapojené do těchto postupů. Interbev vypracovává také kolektivní specifikace pro jednotlivé obory a podílí se na šíření a zavádění kodexu osvědčených postupů v chovatelství a osvědčených pracovních postupů při produkci masa a podílí se konečně na vyjasňování transakcí po celém řetězci.

(29)

Činnosti v oblasti výzkumu a pokusů odpovídají činnostem, jež jsou nejvíce přizpůsobeny potřebám odvětví v tom smyslu, že se zabývají zejména bezpečností potravin, řízením kvality a dobrými životními podmínkami zvířat.

(30)

Prostředky organizace Interbev pocházející z poplatků FNE se používají na následující činnosti:

(31)

Toto rozhodnutí se týká období od roku 1996 do roku 2004, kdy skončila platnost poslední meziodvětvové dohody, jež je předmětem tohoto řízení.

(32)

Příjemci dotčeného opatření podpory jsou chovatelé hovězího dobytka a ovcí.

(33)

Hlavními konečnými adresáty dotčeného opatření podpory jsou producenti, zpracovatelé a distributoři zemědělských produktů. Počítá se s tím, že některé činnosti mohou vykonávat pro tyto subjekty soukromé podniky.

(34)

Toto rozhodnutí nepředjímá stanovisko Komise, pokud jde o slučitelnost výběrového řízení poskytovatelů služeb pověřených prováděním činností organizace Interbev s pravidly zadávání veřejných zakázek.

(35)

Pokud jde nejprve o povahu poplatků v tomto konkrétním případě, Komise zaznamenala, že francouzská vláda je v rámci postupu rozšíření meziodvětvových dohod učinila povinnými. Rozšíření dohod proběhlo přijetím vyhlášky zveřejněné v Úředním věstníku Francouzské republiky. Z toho plyne, že bylo zapotřebí aktu orgánu veřejné moci, aby byly tyto poplatky plně účinné. Na základě této skutečnosti Komise ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení soudila, že se v tomto konkrétním případě jedná o parafiskální zdanění, tzn. o veřejné prostředky, a že tyto podpory jsou protiprávní, protože nebyly oznámeny.

(36)

Podle bodu 194 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (10) (dále jen „zemědělské pokyny“) musí být každá protiprávní podpora posuzována podle pravidel a pokynů platných v okamžiku jejího poskytnutí. Zemědělské pokyny platí od 1. ledna 2007. Předchozí pokyny, to znamená pokyny Společenství týkající se státních podpor v odvětví zemědělství (2000–2006), platily od 1. ledna 2000 (11). Každou podporu poskytnutou po tomto dnu je proto nutno posuzovat podle pokynů z roku 2000. A naopak každou podporu poskytnutou před tímto dnem je nutno posuzovat podle ustanovení a postupů platných před 1. lednem 2000. Dotčené podpory byly poskytovány od roku 1996.

(37)

Jelikož se jedná o státní podpory financované pomocí parafiskálního poplatku, Komise musela přezkoumat jak opatření financovaná podporami, tak financování samotných podpor.

(38)

Komise připomněla, že slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2002 je nutno ověřovat podle rámce pro státní podpory v oblasti propagace zemědělských produktů a některých produktů neuvedených v příloze II Smlouvy o založení EHS (12) a že slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu je nutno ověřovat podle pokynů Společenství ke státním podporám v oblasti propagace produktů uvedených v příloze i Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I (13). Oba dokumenty v podstatě sdílejí stejné zásady a stanoví zejména negativní a pozitivní kritéria, jež je nutno dodržet. Pokud jde o strop podpor, musí být tyto činnosti financovány odvětvím v minimální výši 50 % nákladů. V tomto konkrétním případě byla opatření plně financována parafiskálními poplatky, a finanční úsilí subjektů z oboru tak dosahuje této úrovně. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise soudila, že platné podmínky byly splněny.

(39)

Komise připomněla, že slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 je nutno ověřovat podle postupů Komise vycházejících z návrhu vhodných opatření týkajících se podpor poskytnutých státem v odvětví chovatelství a produktů chovatelství (14) a že slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu je nutno ověřovat podle zemědělských pokynů. Postupy Komise použitelné před rokem 2000 a zemědělské pokyny v podstatě sdílejí stejné zásady. Pro tento typ podpor jsou tak povoleny podpory poskytnuté ve výši 100 % způsobilých nákladů. Podpory kromě toho musí být přístupné všem subjektům z oboru, které by případně mohly projevit zájem. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise soudila, že platné podmínky byly splněny.

(40)

Komise připomněla, že slučitelnost těchto podpor je nutno ověřovat podle rámce Společenství pro poskytování státních podpor na výzkum a vývoj (15) a sdělení Komise týkající se změny tohoto rámce (16). S vnitřním trhem je tak slučitelná míra podpory, jež může dosáhnout výše 100 %, pokud jsou splněny následující čtyři podmínky: podpora představuje pro odvětví obecný zájem; informace je uveřejněna v příslušném tisku; výsledky prací jsou poskytnuty na rovném základě jak z hlediska nákladů, tak z hlediska času; podpora splňuje mezinárodní obchodní kritéria odsouhlasená EU. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise soudila, že platné podmínky byly splněny.

(41)

Komise si kladla otázky o přesné povaze činností financovaných z poplatku FNE, jejichž předmětem bylo podněcovat k restrukturalizaci organizací služeb a přispívat k jejich přizpůsobení budoucím potřebám chovatelů a k udržitelnosti společných prostředků v oblasti genetického vývoje a aplikovaného výzkumu. Podle francouzských orgánů byly příjmy z tohoto poplatku údajně použity na genetická vylepšování, systém genetických informací, biotechnologii a hospodářské studie. Tyto dílčí informace byly nedostatečné k tomu, aby Komisi umožnily konstatovat slučitelnost těchto činností s případně použitelnými ustanoveními Společenství. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise nebyla schopna dospět k závěru, že činnosti financované z poplatku FNE byly slučitelné se Smlouvou o ES (17).

(42)

Od 1. ledna 1996 podléhají tomuto poplatku mimo jiné živé kusy hovězího dobytka a ovcí odesílané do jiných členských států a také produkty z hovězího a skopového masa odesílané do jiných členských států, ačkoliv pro tyto produkty bylo v roce 2001 zavedeno částečné vracení tohoto poplatku. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) (18) je nutno určitou daň považovat za porušení zákazu diskriminace stanoveného v článku 110 SFEU, pokud výhody z přidělení příjmu ze zdanění využívají obzvláště ty ze zdaněných vnitrostátních produktů, které jsou zpracovávány nebo uváděny do oběhu na vnitrostátním trhu, a tyto výhody částečně vyrovnávají náklady, jež jsou s nimi spojeny, a tak znevýhodňují vyvážené vnitrostátní produkty.

(43)

Ve fázi vyšetřovacího řízení se Komise domnívala, že příjmy z poplatku z produktů a živých zvířat odesílaných do jiných členských států, jenž byly určeny na financování činností prováděných organizací Interbev v oblasti propagace, technické pomoci, výzkumu a pokusů, mohou představovat financování podpory neslučitelné s vnitřním trhem z hlediska Smlouvy, a to zejména jejího článku 107, a že tak státní podpory financované tímto způsobem nebyly zřejmě slučitelné s uvedenou Smlouvou. Poplatek totiž mohl znevýhodňovat produkci těchto zvířat za účelem jejich vývozu do jiných členských států, protože přidělení prostředků mohlo svou povahou zvýhodňovat vnitrostátní produkci uváděnou do oběhu ve Francii na úkor vyvážené vnitrostátní produkce a protože výše poplatku nezohledňovala různou míru zisku dosahovanou u vnitrostátních produktů podle toho, zda jsou uváděny do oběhu ve Francii nebo mimo ni.

(44)

Na základě informací dostupných v okamžiku zahájení vyšetřovacího řízení neměla Komise ve fázi vyšetřovacího řízení k dispozici prvky, které by ukazovaly na to, že tomuto poplatku podléhala dovážená zvířata nebo zvířata odesílaná do jiných členských států.

(45)

Pokud jde o otázku slučitelnosti povinných dobrovolných poplatků se systémem společné organizace trhů (dále jen „SOT“) v souvislosti s rozsudkem ze dne 22. května 2003 ve věci Freskot (19), Komise se domnívala, že v tomto konkrétním případě povinné dobrovolné příspěvky zřejmě nezasahují přímo nebo nepřímo do cen dotčených konečných produktů, protože vybírání poplatků nemá vliv na cenu produktů, které jsou určovány volným trhem. Zatížení uzenářských výrobků a chovaných zvířat je tak zrušeno výhodou představovanou financovanými činnostmi. Je proto možno soudit, že účinky výběru poplatků na ceny jsou omezené nebo neexistují.

(46)

Dopisy ze dne 8. a 10. října 2003 předložily francouzské orgány své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU ohledně dotčeného opatření podpory.

(47)

Dopisy ze dne 13. září a 29. listopadu 2005 předložily francouzské orgány další připomínky jako odpověď na žádosti o dodatečně informace, jež jim zaslala Komise.

(48)

Po žádosti o dodatečné informace zaslané Komisí dne 25. února 2011 a jednání, jež proběhlo dne 29. března 2011, francouzské orgány předložily další připomínky dopisem ze dne 24. května 2011.

(49)

Francouzské orgány berou na vědomí, že se Komise domnívá, že lze prostředky pocházející z takovýchto meziodvětvových poplatků, které se staly povinnými, přirovnat k parafiskálním poplatkům, které by mohly vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Francouzské orgány berou také na vědomí, že opatření měla být oznámena. Poté podávají následující sdělení:

(50)

Pokud jde o poplatky vybírané podle meziodvětvových dohod ze dne 15. června 1994 ve prospěch fondu chovatelství a ze dne 18. prosince 1995 ve prospěch organizace Interbev, francouzské orgány měly za to, že Komise zahájila jejich přezkum dopisy ze dne 16. ledna 1995 (podpora NN 34/95) a ze dne 18. března 1996 a uzavřela jej dopisem (SG (96) D/6396) ze dne 15. července 1996, přičemž dospěla k závěru, že „předmětná opatření spadají výlučně do oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 2328/91 a musí být předmětem přezkumu podle tohoto nařízení. Čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení přitom vylučuje použití článků 92 a 93 Smlouvy“.

(51)

Jako odpověď Komisi, která zdůraznila, že se v té době nevyjádřila k ostatním činnostem prováděným organizací Interbev (protože věc NN 34/95 se týkala pouze investic do restrukturace chovu skotu bez tržní produkce mléka), francouzské orgány tvrdily, že se k tomu vyjádřily v odpovědi na dopis Komise ze dne 18. března 1996 těmito slovy: „národní fond chovatelství je skutečně určen k tomu, aby vylepšoval výběr v chovatelství a podporoval výzkum, a to zejména v oblasti genetiky. […]“ (dopis ze dne 13. září 2005).

(52)

Francouzské orgány se domnívají, že Komise byla plně informována o existenci činností v oblasti komunikace, propagace, výzkumu a pokusů financovaných organizací Interbev a že v rámci této věci mohla zaslat francouzským orgánům žádosti o dodatečné informace. Jelikož Komise na toto sdělení nereagovala, francouzské orgány dospěly k závěru, že sdělené informace Komisi uspokojují.

(53)

V pozdější odpovědi Komisi, která připomněla zaslání žádosti o dodatečné informace (30. května 1996) následkem výše uvedeného dopisu, francouzské orgány na jedné straně tvrdily, že nikdy žádosti o dodatečné informace neobdržely, a na druhé straně, že se domnívaly, že nečinnost Komise mezi 30. květnem 1996 a 2. říjnem 2001 představovala nevyslovený souhlas se slučitelností činností, o nichž věděla.

(54)

Francouzské orgány navíc tvrdí, že Komise byla informována o činnostech v oblasti komunikace prováděných organizací Interbev v rámci věci C–18/95, která se týkala opatření ve prospěch odvětví chovu ovcí.

(55)

Jelikož Komise od té doby nepokračovala v přezkumu těchto dohod, francouzské orgány se domnívají, že oprávněně usoudily, že Komise nemá námitky proti jejich provádění.

(56)

Za těchto podmínek se francouzské orgány domnívaly, že toto řízení se týká pouze meziodvětvové dohody ze dne 12. června 2001.

(57)

Dopisem ze dne 24. května 2011 a během jednání, jež se konalo dne 29. března 2011, francouzské orgány nakonec Komisi předaly údaje za celé dotčené období.

(58)

Pokud jde o činnosti prováděné díky příjmům z poplatků vybíraných na základě nových meziodvětvových dohod z 12. června 2001 ve prospěch organizace Interbev a FNE, francouzským orgánům se nejevilo jako nutné je oznamovat, protože jsou financovány výlučně ze soukromých prostředků vybíraných v dotčeném odvětví.

(59)

Pokud jde o činnosti prováděné organizací Interbev, francouzské orgány berou na vědomí, že je Komise po analýze informací, které jí byly předány dopisem ze dne 9. listopadu 2001, považuje za slučitelné s pokyny Společenství týkajícími se státních podpor v odvětví zemědělství (2000–2006) a s pokyny Společenství týkajícími se státní podpory na propagaci zemědělských produktů a některých produktů neuvedených v příloze I. Potvrzují, že během období dotčeného tímto rozhodnutím, Interbev financovala tyto činnosti v oblasti propagace, technické pomoci, výzkumu a pokusů za stejných podmínek jako činnosti dříve popsané v dopisu ze dne 9. listopadu 2001.

(60)

Pokud jde o FNE, francouzské orgány poskytly v odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení (dne 8. a 10. října 2003) následující vysvětlení.

(61)

U činností prováděných díky prostředkům FNE se jedná o činnosti v oblasti technické pomoci a aplikovaného výzkumu. Francouzské orgány potvrdily, že tyto činnosti byly koncipovány při dodržení bodů 14 a 17 pokynů Společenství týkajících se státních podpor v oblasti zemědělství (2000–2006).

(62)

Nejprve je upřesněno, že prostředky shromážděné FNE sloužily k následujícím činnostem:

(63)

V oblasti genetiky se účast FNE přísně omezuje na provázení některých společných činností prováděných v rámci vnitrostátního opatření na genetické vylepšování (Dispositif National d’Amélioration Génétique) a definovaných Národní komisí pro genetické vylepšování (Commission Nationale d’Amélioration Génétique – CNAG), jež sdružuje zástupce státu, oboru, výzkumu a školství.

(64)

Financování poskytovaná FNE jsou hlavně věnována na provázení činností oboru genetiky Institutu chovatelství, jehož úkolem je zejména: podpora organizacím v terénu, které přispívají ke genetickému pokroku u přežvýkavců; vypracování, údržba a vývoj specifikací, kterými se stanoví postupy v terénu; kontrola postupů zhodnocení a evidování údajů nutných pro genetické posouzení reprodukčních zvířat ve společných informačních systémech; přizpůsobení postupů indexace ve spolupráci s ústavem INRA; zavedení postupů výměny informací na mezinárodní úrovni a šíření úředních rejstříků ve Francii.

(65)

V rámci své činnosti v oblasti obnovy a rozvoje informačních systémů v odvětví chovatelství se FNE podílí na obnově systému genetických informací (système d’information génétique – SIG). Tato obnova byla zahájena v roce 1995 a prosadila se při modernizaci společného informačního systému zavedeného před více než 20 lety a jeho sjednocení za účelem účinnější správy genetických údajů a zároveň umožnila zahrnutí nových funkcí nutných pro indexaci a snížení nákladů.

(66)

FNE se mimo to podílel na studii právní, technické a hospodářské proveditelnosti projektu profesionálního informačního systému v odvětví chovatelství (SPIE), jehož cílem je zajistit odvětvové a meziodvětvové zhodnocení úředních identifikačních údajů a dalších údajů, které lze zajistit.

(67)

FNE podporuje několik programů aplikovaného výzkumu a má v úmyslu pokračovat ve své účasti na studiích věnovaných otázkám, jež pro odvětví chovatelství představují předmět obecného zájmu, jako je např. podpora programu aplikovaného výzkumu a přenosu biotechnologií reprodukce (přenos embryí, zjišťování pohlaví, oplodnění in vitro, klonování). Tyto práce se týkají nových postupů vycházejících z embryologie, které jsou mimořádně zajímavé z hlediska budoucího používání molekulárních indikátorů a výběru pomocí indikátorů. Program vedl ke konkrétním výsledkům, a to značnému zlepšení úspěšnosti klasického přenosu embryí, vypracování a optimalizaci francouzské metody zjišťování pohlaví u embryí, vypracování metody punkcí vaječných buněk v růstové fázi a zlepšení techniky oplodnění in vitro.

(68)

FNE se také podílel na pilotním výzkumném programu v oblasti homologní rekombinace. Tento projekt, který vedl ústav INRA, se týkal kontrolované modifikace genomu zvířat za použití metody transgeneze a byl zaměřen na zavedení transgenu na určité místo v DNA. Toto cílené zavedení genu má umožnit nahrazení jednoho genu druhým bez použití geneticky modifikovaných organizmů.

(69)

FNE se vedle toho podílel na programu IDEA, pokud jde o identifikaci skotu a ovcí. Přispěl rovněž na financování vnitrostátních programů vybraných v rámci programu Společenství IDEA věnovaného zlepšení spolehlivosti identifikace zvířat za použití nových postupů při využití elektroniky.

(70)

FNE se podílel na financování hospodářských studií, které potřebovaly chovatelské organizace, aby mohly zejména reagovat na otázky vyvolané jednotlivými reformami SZP, rozšířením Evropy, krizemi posledních let a vývojem na mezinárodním poli.

(71)

Všechny tyto studie byly vypracovány pod vedením tzv. „Hospodářské skupiny pro dobytek“ („Groupe Économique du Bétail“ – GEB) řízené Chovatelským ústavem (Institut de l’Élevage), který zaručuje propojení různých prací požadovaných oborem a jejich komplementaritu s jinými stávajícími studiemi.

(72)

Prováděné práce mají za konkrétní výsledek monitorování hospodářské situace v odvětvích mléka a masa ve Francii a v Evropě, vypracování měsíčních hospodářských podkladů, v nichž jsou do hloubky analyzovány aspekty hospodářství v oblasti živočišné produkce ve Francii, v Evropě a ve světě, a specificky zaměřené činnosti jako monitorování cen, výrobních nákladů a jednání na úrovni Společenství a Mezinárodní obchodní organizace.

(73)

Hospodářské monitorovací středisko vytvořené v rámci GEB shromažďuje konkrétní znalosti o fungování podniků, jimiž disponuje chovatelská síť, a zajišťuje součinnost mezi přístupy na mikroúrovni a makroúrovni.

(74)

FNE jednorázově podporuje zahájení nových stmelujících programů určených ke snadnějšímu přizpůsobení chovatelství novým vývojům v sociální a hospodářské oblasti, jako je zavedení kodexu správných chovatelských postupů, který se prosazuje jako nejvýznamnější společný postup tohoto typu v Evropě, a zahájení projektu komunikace o povolání chovatele následkem druhé krize BSE s cílem obnovit vzájemné pochopení mezi chovateli a občany.

(75)

Francouzské orgány zdůraznily, že všechny financované činnosti mají pro všechny chovatele skotu a ovcí skutečně povahu obecného zájmu a že se nikdy nejedná o činnosti, jež by přinášely prospěch pouze jednotlivým subjektům nebo zvláštním skupinám subjektů.

(76)

U těchto prací a výzkumu finanční účast FNE nejčastěji nepřesahuje 50 % nákladů. U některých jednorázových projektů může být sice vyšší než 50 %, ale míra podpory nikdy nepřesahuje 100 %.

(77)

Hospodářské studie jsou financovány za dodržení na jedné straně stropu ve výši 100 000 EUR na chovatele a období tří let a na druhé straně pravidla přístupu všech chovatelů k jejich výsledkům.

(78)

Francouzské orgány potvrdily, že údaje z každé hospodářské studie stejně jako údaje shromážděné na konci každého výzkumného programu, jakmile jsou konečné, jsou šířeny v širokém měřítku. Výsledky všech prací podporovaných fondem jsou systematicky zveřejňovány a šířeny, aby jich chovatelé a jejich organizace v terénu mohly využívat a mít k nim přístup bez diskriminace.

(79)

Používají se dva hlavní kanály šíření: profesní chovatelské organizace a ústav chovatelství, a to prostřednictvím technických a hospodářských publikací široce šířených mezi chovateli a praktickými odbornými pracovníky.

(80)

Vzhledem k povaze obecného zájmu prací se nepočítá s žádným výdělečným využitím výsledků. Skutečnými příjemci činností jsou skutečně všichni chovatelé skotu a ovcí, mezi kterými jsou šířeny teoretické a praktické výsledky prací.

(81)

Financované studie neposkytují producentům a zpracovatelům žádné přímé platby.

(82)

Pokud jde o zdanění masa dovezeného do Francie z chovů jiných členských států nebo třetích zemí, Komise byla schopna na základě informací, které francouzské orgány postupně předkládaly, dojít ke zjištění, že meziministerské vyhlášky z roku 1995 a 2001 o rozšíření meziodvětvových dohod vždy z oblasti působení vyjímaly poplatky z dováženého masa.

(83)

Komise dále zjistila skutečnost, že poplatek vybíraný ve prospěch FNE mohl být uplatněn na zvířata chovaná mimo vnitrostátní území, ale dovezená do Francie za účelem jejich porážky.

(84)

V dopise ze dne 6. října 2003 francouzské orgány vzaly na vědomí důležitost této námitky, pokud jde o zásady právních předpisů Společenství. Zavázaly se proto ke změně znění dohody tak, aby se vyloučil jakýkoliv poplatek u zvířat chovaných mimo vnitrostátní území, ale dovezených do Francie za účelem jejich porážky. Francouzské orgány vyjádřily svůj záměr doručit Komisi nové znění, jakmile bude nová dohoda dokončena a podepsána.

(85)

Dodaly k tomu, že dovoz živých zvířat je ve skutečnosti okrajovou záležitostí a nepředstavuje riziko narušení hospodářské soutěže. Podle celních orgánů představoval dovoz „velkých vykrmených kusů hovězího dobytka“ v roce 200 124 933 kusů a 22 250 kusů v roce 2002. Jelikož vnitrostátní porážky dosahují řádově 4 milionů kusů, dovoz živých zvířat tak přestavuje pouze 0,58 % všech poražených kusů. Více než 70 % tohoto dovozu navíc představují drahá zvířata s vysokou zmasilostí určená zvláštní skupině spotřebitelů na severu Francie. Vzhledem k průměrným dovozním cenám těchto zvířat (podle celní správy: 1,50 EUR/kg živé hmotnosti, tzn. 2,5 EUR za kilogram čisté hmotnosti) by poplatek FNE vybíraný z těchto zvířat musel představovat řádově tisícinu hodnoty zvířete.

(86)

Podle francouzských orgánů byly vybrané povinné dobrovolné poplatky na jedné straně minimální, protože neplacení poplatku z dovezených zvířat bylo časté a nakonec se stalo systematické, a na druhé straně byla výše dotčených povinných dobrovolných poplatků v poměru k hodnotě zvířat tak nízká, že nemohla vést k narušení hospodářské soutěže. V dopise ze dne 24. května 2011 francouzské orgány předložily vytištěné příklady výpočtu poplatků a prohlášení podniků, které prokazují, že v některých případech mohlo docházet k vracení, aniž by toto bylo povinné.

(87)

Dopisy ze dne 13. září 2005 a 24. května 2011 francouzské orgány potvrdily, že se poplatek FNE týká od roku 2003 pouze zvířat chovaných a poražených ve Francii (20).

(88)

Pokud jde o poplatek vybíraný u masa odesílaného do jiných členských států, Komise zmínila riziko diskriminace spojené se systémem poplatků, který by nezohledňoval odeslání některých produktů podléhajících poplatku mimo vnitrostátní území, a vyjádřila obavu, že podobné opatření upřednostňuje vnitrostátní produkci uváděnou do oběhu ve Francii.

(89)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 16 a následujících, maso odesílané do jiných členských států podléhalo povinnému dobrovolnému poplatku ve výši 0,0126 EUR/kg a ve výši 0,024 EUR/kg od meziodvětvové dohody ze dne 12. června 2001. Od zmíněné dohody se k tomu počítalo se systémem vracení ve výši 0,010 EUR/kg.

(90)

Pokud jde o povinné dobrovolné poplatky, jimž podléhala zvířata odesílaná do jiných členských států, francouzské orgány v dopise ze dne 24. května 2011 podaly vysvětlení, aby prokázaly, že tyto povinné dobrovolné poplatky byly přiměřené přínosu plynoucímu z činností financovaných těmito poplatky.

(91)

Francouzské orgány vysvětlily, že odesílání živých zvířat se týkalo odstávčat skotu. Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 17 a následujících, tato zvířata podléhala povinnému dobrovolnému poplatku počítaného z kusu a ne z kilogramu masa.

(92)

Francouzské orgány předložily výpočet umožňující posoudit rovnocennost mezi hmotností za kus a za kilogram. Meziodvětvová dohoda ze dne 25. července 1995 totiž uváděla, že povinný dobrovolný poplatek je u porážky ve výši 0,084 FRF za kilogram jatečně upraveného těla a u odeslání živých zvířat ve výši 7 FRF za kus dospělého dobytka (článek 4). Ovšem odstávče váží řádově 250 až 280 kg živé hmotnosti, což se přemění na průměrnou hmotnost masa (poměr 65 %) ve výši 163 kg. Poplatek ve výši 7 FRF za kus tak odpovídal poplatku ve výši 0,042 FRF za kilogram, což představuje polovinu poplatku z masa.

(93)

Meziodvětvová dohoda ze dne 12. června 2001 převzala tento systém při dodržení stejné rovnocennosti. Částky (vyjádřené v EUR) byly následující: povinný dobrovolný poplatek u porážky ve výši 0,024 EUR za kilogram jatečně upraveného těla (článek 2) a povinný dobrovolný poplatek při odeslání živých zvířat ve výši 1,7 EUR za kus dospělého skotu (článek 4). Poplatek ve výši 1,7 EUR za kus dospělého skotu tak odpovídal poplatku ve výši 0,0104 EUR za kilogram, což představuje polovinu poplatku z masa.

(94)

Francouzské orgány se domnívají, že celkové příjmy (38 136 670 EUR) z povinného dobrovolného poplatku vybíraného u produktů odesílaných do jiných členských států (živá zvířata a maso) představovaly 15 % celkových příjmů ze všech povinných dobrovolných příspěvků vybíraných organizací Interbev v období 1995 až 2004 (tzn. 252 855 282 EUR). Za použití komplexního přístupu k období 1995–2004 se francouzské orgány domnívají, že uvedené příjmy jsou správně nastaveny úměrně k činnostem, z nichž měly údajně prospěch produkty odeslané do jiných členských států.

(95)

Francouzské orgány dále uvádějí, že zvířata a maso odeslaná mimo Francii měla na jedné straně prospěch z činností prováděných mimo vnitrostátní území v celkové výši 21 490 848 EUR a na druhé straně z činností, jež byly přínosné pro všechna zvířata a produkty bez ohledu na jejich místo určení. Francouzské orgány se domnívají, že u všech těchto činností prospěšných pro všechna zvířata a produkty, které představují celkovou částku 91 231 075 EUR, lze oprávněně odhadovat, že pouze 28 280 000 EUR bylo použito na financování činností prováděných mimo vnitrostátní území.

(96)

U činností, které se týkaly konkrétně vyvážených zvířat a produktů, se jednalo zejména o propagační akce (např. mezinárodní veletrhy, oborové informační akce a akce v oblasti vztahů s veřejností, zelený týden v Berlíně, kurzy školení v bourání organizované v zahraničí). U činností, které se týkaly všech zvířat a produktů bez ohledu na to, zda se jejich trh nachází ve Francii nebo mimo ni, se jednalo zejména o reklamní akce jako kampaně o „kvalitním evropském hovězím mase“, vnitřnostech, „plemenech chovaných na maso“ a určitý počet výzkumných činností věnovaných bezpečnosti potravin, dobrým životním podmínkám zvířat, řízení kvality, charakterizaci produktu, postupům při osvědčování a zpětné vysledovatelnosti u hovězího masa, jejichž výsledky byly široce šířeny jak ve Francii, tak mimo ni.

(97)

Francouzské orgány soudí, že produkty odesílané mimo Francii měly prospěch z činností prováděných meziodvětvovou organizací v celkové výši 49 770 000 EUR. Tuto částku je nutno srovnat s povinnými dobrovolnými poplatky, které se u nich musely uhradit, to znamená 38 136 670 EUR. Podíl povinných dobrovolných poplatků z francouzské produkce vyvezené v období 1995–2004 byl vyrovnaný v poměru k přínosu, který měla tato produkce z činností financovaných organizací Interbev.

(98)

V dopise ze dne 13. září 2005 francouzské orgány potvrdily, že odesílané produkty nepodléhaly jako takové poplatku FNE.

(99)

Články 107 a 108 SFEU se vztahují na všechny zemědělské produkty uvedené v její příloze I a podléhající jedné ze společných organizací trhu (všechny zemědělské produkty, kromě koňského masa, medu, kávy, líhu zemědělského původu, octu vyrobeného z lihu a korku) podle různých předpisů, kterými se řídí příslušné společné organizace trhu.

(100)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.

(101)

Ve zvažované době byly články 107 až 109 SFEU použitelné na odvětví hovězího masa na základě článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 (21) o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem. Před přijetím tohoto nařízení byly použitelné na stejné odvětví na základě článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s hovězím masem (22). Na odvětví skopového a kozího masa byly použitelné na základě článku 23 nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (23). Před přijetím tohoto nařízení byly použitelné na stejné odvětví na základě článku 22 nařízení Rady (ES) č. 2467/98 ze dne 3. listopadu 1998 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (24) a před jeho přijetím na základě článku 27 nařízení Rady (EHS) č. 3013/89 ze dne 25. září 1989 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (25).

(102)

V současné době jsou články 107 až 109 použitelné na obě odvětví uvedená v bodě odůvodnění 32 a následujících tohoto rozhodnutí na základě článku 180 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (26)  (27).

(103)

Podle Soudního dvora se za podpory považují zásahy, které mohou v jakékoli formě přímo nebo nepřímo zvýhodňovat podniky nebo které musejí být považovány za hospodářské zvýhodnění, které by podnik-příjemce za obvyklých tržních podmínek nezískal (28). V tomto konkrétním případě poskytnutá podpora zvýhodnila některé podniky činné v odvětví chovu skotu a ovcí, a to prováděním činností, jež mohly přinést prospěch producentům nebo odvětvím oborů zastupovaných organizací Interbev.

(104)

Kromě toho jsou, stále podle ustálené judikatury Soudního dvora, považovány za podpory zásahy, které v různých formách snižují výdaje běžně zatěžující rozpočet podniku a které, aniž by byly dotacemi v přesném slova smyslu, jsou ve skutečnosti stejné povahy a mají stejné dopady (29).

(105)

Pokud jde o existenci zvýhodnění, je nutno jej prokázat na úrovni možných příjemců činností ve prospěch odvětví masa a také na úrovni dotčených meziodvětvových poplatků a jejich financování. V tomto konkrétním případě poskytnutá podpora zvýhodnila některé podniky činné v odvětví chovu skotu nebo ovcí, a to prováděním činností, jež mohly přinést prospěch producentům odvětví.

(106)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je pro to, aby bylo možno označit výhodu za státní podporu, zaprvé nutno, aby byla poskytnuta přímo nebo nepřímo ze státních prostředků, a zadruhé, aby byla přičitatelná státu (30).

(107)

Pokud jde o povahu poplatků v tomto konkrétním případě (povinné dobrovolné poplatky), Komise soudí, že se jedná o parafiskální poplatky, tzn. o veřejné prostředky. Komise založila své posouzení na následujících úvahách.

(108)

Nejprve je nutno zdůraznit, že podle ustálené judikatury a zejména bodu odůvodnění 139 rozsudku ve věci Salvat  (31) není rozlišení mezi soukromým a veřejným subjektem „rozhodujícím prvkem pro uplatnění Smlouvy na státní podpory“. Rozsudek ve věci Ladbroke  (32) navíc jasně potvrzuje, že čl. 107 odst. 1 SFEU „zahrnuje veškeré finanční prostředky, které může veřejný sektor ve skutečnosti použít k podpoře podniků, aniž by bylo rozhodné, zda tyto prostředky trvale patří k majetku veřejného sektoru. V důsledku toho, i když částky (…) nejsou trvale ve vlastnictví státní pokladny, skutečnost, že zůstávají neustále pod veřejnou kontrolou, a tudíž jsou k dispozici příslušným státním orgánům, je postačující k tomu, aby byly kvalifikovány jako státní prostředky a dotčené opatření spadalo do pole působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy“.

(109)

Na základě této judikatury Komise soudí, že skutečnost, že dotčené povinné dobrovolné poplatky spočívají v příspěvcích soukromého sektoru a že nejsou státu trvale k dispozici, nestačí, aby bylo možno dojít závěru, že nespadají do pole působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU. Komise musí v tomto ohledu také přezkoumat míru kontroly vykonávané státem ohledně příjmů z dotčených povinných dobrovolných příspěvků a jeho možnosti směrovat použití prostředků na financování opatření podpory.

(110)

Ve zkoumaném případě Komise zaznamenává, že schválení vládou v podobě uznání přiznané organizaci Interbev je předběžnou podmínkou k zavedení povinných dobrovolných poplatků. I když je organizace Interbev soukromoprávním subjektem, znamená to, že její schopnost zavést ve svém odvětví činnosti povinné dobrovolné poplatky je podřízena souhlasu státu s jejím fungováním a jejími cíli (viz bod odůvodnění 14 tohoto rozhodnutí).

(111)

Zemědělský zákoník také stanoví, že poplatky se stávají povinnými pro všechny členy dotčeného oboru, jakmile je jejich platnost rozšířena meziministerskou vyhláškou (viz bod odůvodnění 10 tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že tento typ poplatků vyžaduje, aby mohl plně projevit svůj účinek, akt orgánu veřejné moci (33).

(112)

Na základě těchto skutečností Komise zjišťuje, že zkoumané povinné dobrovolné poplatky lze považovat za poplatky pod kontrolou státu a představující státní prostředky.

(113)

Zadruhé, využití příjmů z povinných dobrovolných příspěvků je určeno cíli a rámcem fungování meziodvětví v podobě stanovené v zemědělském zákoníku (viz body odůvodnění 7 až 10). Stát tím má možnost směrovat použití příjmů z povinných dobrovolných poplatků na financování opatření podpory prováděných organizací Interbev. Výhody poskytované organizací Interbev tak lze považovat za přičitatelné státu.

(114)

Kromě toho je nutno připomenout, že Soudní dvůr ve věci C-345/02 Pearle  (34) určil určité ukazatele, které umožňují stanovit či ne, zda je nutno považovat či ne parafiskální poplatky za státní prostředky přičitatelné státu, pokud jsou vybírány v hlavní míře meziodvětvovou organizací ve prospěch svých členů.

(115)

Podle zkoušky navržené Soudním dvorem v této věci se povinné poplatky shromažďované zprostředkujícím subjektem, který zastupuje podniky určitých hospodářských odvětví, nepovažují za státní prostředky, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

(116)

Je zřejmé, že dotčené opatření nesplňuje všechny podmínky rozsudku ve věci Pearle. Zaprvé, existence, úkoly a fungování organizace Interbev jsou regulovány vnitrostátními právními předpisy (viz body odůvodnění 10 a 14) a její financování z povinných dobrovolných příspěvků vyžaduje zásah státu (viz bod odůvodnění 10). Článek 632-2-1 zemědělského zákoníku navíc stanoví, že meziodvětvové organizace přispívají k provádění vnitrostátních hospodářských politik a politik Evropské unie a mohou být upřednostňovány při přidělování veřejných podpor. Interbev lze proto považovat za nástroj k provádění politiky podporované státem a provádějící činnosti v obecném zájmu meziodvětvové organizace (viz body odůvodnění 40, 61 a následující). K tomu stanovy organizace Interbev uvádějí, že rozpočty meziodvětvové organizace mohou přijímat přímou dotaci od státu. Pokud jde potom o obecný zájem financovaných výzkumných činností (viz bod odůvodnění 10), nelze s jistotou zjistit, že v tomto konkrétním případě jsou příjemci podpor vždy subjekty povinné k poplatkům.

(117)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám dospívá Komise k závěru, že dotčená opatření jsou přičitatelná státu a jsou financována ze státních prostředků.

(118)

Aby podpory spadaly do pole působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, musí kromě toho ovlivňovat hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Toto kritérium předpokládá, že příjemci podpor vykonávají hospodářskou činnost.

(119)

Za účelem zjištění, zda tato podpora spadá do pole působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, je nutno závěrem určit, jestli tato podpora může ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž.

(120)

Soudní dvůr rozhodl, že obchod mezi členskými státy je nutno považovat za ovlivněný výhodou (35), pokud tato výhoda poskytnutá členským státem posílí postavení určité kategorie podniků v obchodě mezi členskými státy vůči jiným konkurenčním podnikům, což stačí na prokázání existence narušení hospodářské soutěže.

(121)

Skutečnost, že mezi členskými státy existuje v odvětví masa obchod, je dostatečně prokázána existencí společné organizace trhu v tomto odvětví (36). Například obchod v rámci Společenství s masnými produkty ve Francii představoval přibližně 15 % všech obchodů Unie s těmito produkty (37).

(122)

Poskytnuté podpory tak mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy tím, že upřednostňují vnitrostátní výrobu na úkor výroby ostatních členských států. V době skutkového stavu, jehož se týká toto rozhodnutí, bylo odvětví masa mimořádně otevřené hospodářské soutěži na úrovni Společenství, a tím velmi citlivé na každé opatření ve prospěch výroby jednoho nebo jiného členského státu.

(123)

Na základě předchozích úvah Komise soudí, že opatření zavedená v tomto konkrétním případě ve prospěch příjemců jim poskytují zvýhodnění, jehož nemohou využít ostatní subjekty, a narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, protože mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(124)

Z těchto důvodů dochází Komise k závěru, že dotčené opatření spadá pod čl. 107 odst. 1 SFEU a představuje státní podporu.

(125)

Jak je vysvětleno výše (viz bod odůvodnění 56), francouzské orgány se domnívají, že předmětné rozhodnutí by se mělo týkat pouze meziodvětvové dohody ze dne 12. června 2001.

(126)

V rámci podpory NN 34/95 neměla Komise informace o poplatcích FNE nebo o systému financování podpor spadajících do této záležitosti (38). Její stanovisko se kromě toho týkalo pouze podpor na investice ve prospěch některých chovatelů, a to zejména pokud jde o první nabytí zvířat. Komise také nezaujala stanovisko vůči systému povinných dobrovolných poplatků nebo vůči podporám na genetické vylepšení, systém genetických informací, biotechnologii či hospodářské studie, nebo vůči činnostem v oblasti propagace, technické pomoci, výzkumu a pokusů, jež byly financovány z poplatků organizaci Interbev a nebyly předmětem oznámení ve smyslu čl. 108 odst. 3 SFEU.

(127)

Francie se o těchto činnostech zmínila v rámci záležitosti NN 49/96 v dopise ze dne 29. dubna 1996, a to pouze o činnostech spadajících pod FNE.

(128)

V odpovědi na tento dopis si Komise přesto dopisem ze dne 30. května 1996 (VI/021559) vyžádala doplňující informace, aby pochopila povahu a rozsah finančních nástrojů usnadňujících restrukturalizaci chovatelských subjektů, které byly zapojeny do identifikace a výběru zvířat a činností v oblasti rozvoje. Komise také požádala o vyplnění popisujícího přehledu. Francouzské orgány ovšem na tento dopis nereagovaly a Komise se nikdy nevyslovila ke slučitelnosti dotčených činností s vnitřním trhem. Dopisem ze dne 9. července 2003 (39) Komise zahájila řízení ohledně předmětné podpory podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

(129)

Meziodvětvové dohody ze dne 15. června 1994 ve prospěch fondu chovatelství a ze dne 18. prosince 1995 ve prospěch organizace Interbev a státní podpory financované těmito dohodami by se proto měly nadále přezkoumávat podle pravidel o státních podporách, protože je Komise neschválila.

(130)

Toto rozhodnutí se proto týká také dohod ze dne 15. června 1994 ve prospěch FNE a ze dne 18. prosince 1995 ve prospěch organizace Interbev. Při analýze těchto dohod se Komise nevyslovila k činnostem financovaným uvedenými meziodvětvovými poplatky.

(131)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 57, francouzské orgány s tímto výkladem implicitně souhlasily.

(132)

Článek 107 SFEU uvádí výjimky z obecné zásady neslučitelnosti státních podpor se SFEU, ačkoliv některé z nich nejsou prokazatelně použitelné, a to zejména výjimky podle jeho odstavce 2. Ostatně se na ně neodvolávaly ani francouzské orgány.

(133)

Pokud jde o odchylky stanovené v čl. 107 odst. 3, je nutno během posuzování každého regionálního nebo odvětvového programu podpor a v případě každého jednotlivého provádění režimu podpor použít jejich přesný výklad. Mohou být především poskytnuty pouze v případě, kdy Komise může stanovit, že podpora je nutná k uskutečnění jednoho z dotčených cílů. Přiznat tyto odchylky podporám, které nezahrnují podobnou protihodnotu, by znamenalo umožnit nepříznivé ovlivnění obchodu mezi členskými státy a narušení hospodářské soutěže bez odůvodnění z hlediska zájmu Společenství a současně neoprávněně zvýhodnit subjekty určitých členských států.

(134)

Komise se domnívá, že dotčené podpory nejsou určeny k tomu, aby napomáhaly hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a). Nejsou také určeny k tomu, aby napomohly uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo aby napravily vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b). Tyto podpory nejsou určené ani k tomu, aby propagovaly kulturu a zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. d).

(135)

Čl. 107 odst. 3 písm. c) ale stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Aby podpory mohly využít odchylky stanovené ve výše citovaném článku, musí přispívat k rozvoji dotyčného odvětví.

(136)

Podle bodu 194 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a sdělení Komise o stanovení pravidel pro hodnocení protiprávně poskytnuté státní podpory (40) je nutno posuzovat každou protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (41) podle pravidel a pokynů platných v okamžiku, kdy byla podpora poskytnuta (42).

(137)

Zvláštní pokyny pro odvětví zemědělství platí od 1. ledna 2000. Každou podporu poskytnutou po tomto dnu je proto nutno posuzovat podle pokynů použitelných na zvažované období. Mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006 platily pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství. Od 1. ledna 2007 platí pokyny Společenství ke státním podporám v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013.

(138)

Naopak každou podporu poskytnutou před tímto dnem je nutno posuzovat podle ustanovení a postupů platných před 1. lednem 2000.

(139)

Pokud jde o otázku slučitelnosti povinných dobrovolných poplatků se systémem společné organizace trhů v souvislostech s rozsudkem ze dne 22. května 2003 ve věci Freskot (43), Komise se domnívá, že v tomto konkrétním případě povinné dobrovolné poplatky zřejmě nezasahují přímo nebo nepřímo do cen dotčených konečných produktů, protože vybírání poplatků nemá vliv na cenu produktů, které jsou určovány volným trhem. Zatížení uzenářských výrobků a chovaných zvířat je tak zrušeno výhodou představovanou financovanými činnostmi. Je proto možno soudit, že účinky výběru poplatků na ceny jsou velmi omezené.

(140)

Na základě poskytnutých informací nevyvolává financování tohoto režimu žádné námitky.

(141)

Pokud jde o podpory na propagaci, je nutno ověřovat slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2002 podle rámce pro státní podpory v oblasti propagace zemědělských produktů a určitých produktů neuvedených v příloze II Smlouvy o založení EHS (44) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle pokynů Společenství ke státním podporám v oblasti propagace produktů uvedených v příloze i Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I (45).

(142)

Rámec z roku 1987 a pokyny z roku 2002 sdílejí v podstatě stejné zásady. Stanoví negativní a pozitivní kritéria, která musí splňovat všechny režimy vnitrostátních podpor. Nesmí se tak jednat o reklamní činnosti v rozporu s článkem 34 SFEU a odvozenými právními předpisy Společenství, ani o činnosti zaměřené podle daných podniků. Na základě informací zaslaných francouzskými orgány je možno dojít k závěru, že tato opatření budou mít cíle slučitelné s několika pozitivními kritérii stanovenými výše uvedeným rámcem a pokyny, protože některé z nich budou spadat do rámce cíle odstraňování přebytkových zemědělských produktů a jiné do rámce cíle rozvoje vysoce kvalitních produktů a zdravých potravin.

(143)

Francouzské orgány kromě toho vysvětlily, že sdělení předávaná reklamními činnostmi nebudou mít za cíl zrazovat spotřebitele od nákupu produktů z jiných členských států nebo je pomlouvat a nebude z nich mít prospěch určitá značka určitého podniku nebo jednotlivého producenta.

(144)

Pokud jde o strop podpor, reklamní činnosti mohou být financovány ze státních prostředků do výše 50 % a zůstatek musí být poskytnut odvětvovými a meziodvětvovými organizacemi buď v podobě dobrovolných příspěvků nebo shromažďováním parafiskálních poplatků či povinných příspěvků. V tomto konkrétním případě jsou opatření financována v plné míře z parafiskálních poplatků a finanční přispění subjektů z oboru dosahuje v těchto kampaních výše 50 % jejich nákladů.

(145)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování propagačních činností splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

(146)

Slučitelnost podpor na technickou pomoc poskytnutých před 1. lednem 2000 je nutno analyzovat podle praxe Komise vycházející z návrhu vhodných opatření týkajících se podpor poskytnutých státem v odvětví chovatelství a produktů chovatelství (46) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů (47).

(147)

Postupy Komise použitelné před rokem 2000 a zemědělské pokyny v podstatě sdílejí stejné zásady. Povoleny jsou tak podpory poskytnuté ve výši 100 % způsobilých výdajů, které se týkají zejména technické pomoci poskytováním informací a pomoci v oblasti účetnictví, činností v oblasti popularizace nových technik a v oblasti vzdělávání zemědělských pracovníků.

(148)

Přijetím pokynů z roku 2000 byla přidána nová podmínka v tom smyslu, že podpory musí být dostupné všem způsobilým osobám, které vyvíjejí činnost v dotčené oblasti za objektivně stanovených podmínek, a že celková výše poskytnuté podpory nesmí přesáhnout částku 100 000 EUR na příjemce a období tří let nebo, v případě malých a středních podniků, 50 % způsobilých výdajů, přičemž se použije nejvyšší částka. Francouzské orgány vysvětlily, že kritérium přístupu k uskutečněným pracím všech subjektů z oboru, které by případně mohly projevit zájem, je splněno v plné míře. Na základě informací předaných francouzskými orgány Komise soudí, že kritérium stropu podpory je splněno, a to zejména vzhledem k velmi vysokému počtu příjemců.

(149)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti technické pomoci splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

(150)

Pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu a pokusů, je nutno slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 ověřovat podle rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje a sdělení Komise o změně uvedeného rámce a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů, které ve svém bodě 17 na uvedený rámec odkazují.

(151)

Rámec Společenství upřesňuje, že s vnitřním trhem je slučitelná míra podpory, jež může dosáhnout až 100 %, a to i v případě, že výzkum a vývoj provádějí podniky, pokud jsou v každém případě splněny následující čtyři podmínky:

(152)

Francouzské orgány v tomto ohledu vysvětlily, že činnosti prováděné organizací Interbev v oblasti výzkumu a technických pokusů jsou uskutečňovány ve prospěch všech členů odvětví. Sdružení k tomu šíří získané znalosti a technická doporučení organizováním školení a šířením dokumentace, návodů, shrnutí, informačních brožurek a na elektronických nosičích. Každý chovatel, jatka, řezník, zpracovatel nebo prodejce v odvětví skotu a ovcí může být informován o výsledcích a mít přístup ke shrnutím výzkumných prací, a to bez diskriminace, ve stejný okamžik jako každý ostatní a na pouhou žádost. Francouzské orgány ujišťují, že dotčené činnosti neposkytují producentům nebo zpracovatelům žádné přímé platby a splňují mezinárodní obchodní kritéria odsouhlasená Evropskou unií.

(153)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti výzkumu a pokusů splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

(154)

Pokud jde o podpory na technickou pomoc, slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 je nutno ověřovat podle praxe Komise vycházející z návrhu vhodných opatření týkajících se podpor poskytnutých členskými státy v odvětví chovatelství a produktů chovatelství (49) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů (50).

(155)

Postupy Komise použitelné před rokem 2000 a zemědělské pokyny v podstatě sdílejí stejné zásady. Povoleny jsou tak podpory poskytnuté ve výši 100 % způsobilých výdajů, které se týkají zejména technické pomoci poskytováním informací a pomoci v oblasti účetnictví, činností v oblasti popularizace nových technik a v oblasti vzdělávání zemědělských pracovníků.

(156)

Přijetím pokynů z roku 2000 byla přidána nová podmínka v tom smyslu, že podpory musí být dostupné všem způsobilým osobám, které vyvíjejí činnost v dotčené oblasti za objektivně stanovených podmínek, a že celková výše poskytnuté podpory nesmí přesáhnout částku 100 000 EUR na příjemce a období tří let nebo, v případě malých a středních podniků, 50 % způsobilých výdajů, přičemž se použije nejvyšší částka.

(157)

Francouzské orgány zdůraznily, že všechny financované činnosti mají pro všechny chovatele skotu a ovcí skutečně povahu obecného zájmu a že se nikdy nejedná o činnosti, jež by přinášely prospěch pouze jednotlivým subjektům nebo zvláštním skupinám subjektů.

(158)

U těchto prací a výzkumu finanční účast FNE nejčastěji nepřesahuje 50 % nákladů. U některých jednorázových projektů může být sice vyšší než 50 %, ale míra podpory nikdy nepřesahuje 100 %.

(159)

Hospodářské studie jsou financovány za dodržení na jedné straně stropu ve výši 100 000 EUR na chovatele a období tří let a na druhé straně pravidla přístupu všech chovatelů k jejich výsledkům.

(160)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti technické pomoci splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

(161)

Pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu a pokusů, je nutno slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 ověřovat podle rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje a sdělení Komise o změně uvedeného rámce a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů, které ve svém bodě 17 na uvedený rámec odkazují.

(162)

Rámec Společenství upřesňuje, že s vnitřním trhem je slučitelná míra podpory, jež může dosáhnout až 100 %, a to i v případě, že výzkum a vývoj provádějí podniky, pokud jsou v každém případě splněny následující čtyři podmínky:

(163)

V tomto konkrétním případě jsou údaje z každé hospodářské studie stejně jako údaje shromážděné na konci každého výzkumného programu, jakmile jsou konečné, šířeny v širokém měřítku. Výsledky všech prací podporovaných fondem jsou systematicky zveřejňovány a šířeny, aby jich chovatelé a jejich organizace v terénu mohly využívat a mít k nim přístup bez diskriminace.

(164)

Používají se dva hlavní kanály šíření: profesní chovatelské organizace a ústav chovatelství, a to prostřednictvím technických a hospodářských publikací široce šířených mezi chovateli a praktickými odbornými pracovníky.

(165)

Vzhledem k povaze obecného zájmu prací se nepočítá s žádným výdělečným využitím výsledků. Otázka ceny postoupení práva na využití nebo podmínek přístupu k právu na využití je tím bezpředmětná. Skutečnými příjemci činností jsou skutečně všichni chovatelé skotu a ovcí, mezi kterými jsou šířeny teoretické a praktické výsledky prací.

(166)

Financované studie neposkytují producentům a zpracovatelům žádné přímé platby. Splňují obecná a zvláštní kritéria uvedená v příloze II „Domácí podpory: základ pro osvobození od závazku snížení“ dohody o zemědělství uzavřené v Marakéši během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(167)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti výzkumu a pokusů splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

(168)

Jelikož je státní podpora financována parafiskálním poplatkem (povinnými dobrovolnými poplatky), musí Komise přezkoumat jak financovaná opatření, tzn. podporu, tak způsob, jakým jsou tato opatření financována. Pokud je podle Soudního dvora (51) způsob financování podpory, a to zejména pokud se jedná o povinné poplatky, nedílnou součástí opatření podpory, musí Komise vzít v úvahu při přezkumu podpory tento způsob financování.

(169)

Při stanovení, zda způsob financování je nedílnou součástí opatření podpory, je nutno vzít na zřetel několik prvků: výnos z poplatku musí být vyhrazen na financování podpory a musí být nezbytně přidělen na financování podpory (52), poplatek musí být přidělen na opatření podpory při dodržení dotčených vnitrostátních předpisů (53) a výše poplatku musí mít přímý vliv na výši státní podpory (54).

(170)

Při uplatnění těchto kritérií na dotčená opatření zaznamenává Komise následující skutečnosti. Zaprvé, právní základ dotčených opatření, tzn. meziodvětvové dohody rozšířené vyhláškou, stanoví povinné poplatky. To znamená, že každý poplatek je proveden výlučně ve prospěch dotčeného fondu, aniž by byl přidělen do obecného rozpočtu organizace Interbev nebo státu. Poplatek je tedy nutno považovat za poplatek vyhrazený na financování podpory a přidělený na financování podpory na základě platných vnitrostátních předpisů. Zadruhé, opatření podpory jsou financována výlučně z odvětvových poplatků. Organizace Interbev nevyužívá žádných jiných zdrojů financování, aby doplnila financování plánovaných činností. Lze proto dojít k závěru, že výše poplatku má přímý vliv na výši státní podpory.

(171)

Na základě těchto prvků dochází Komise k závěru, že způsob financování podpory, tzn. v tomto konkrétním případě povinné dobrovolné příspěvky, je nedílnou součástí opatření podpory, a musí proto být při přezkumu slučitelnosti podpory zohledněn. Jelikož tento způsob financování může být v rozporu s článkem 110 SFEU, Komise nemůže prohlásit režim podpory za slučitelný, pokud zjistí existenci diskriminace mezi dováženými a vnitrostátními produkty (55) nebo mezi vyváženými a vnitrostátními produkty (56).

(172)

V tomto konkrétním případě byl poplatek vybírán u vnitrostátní produkce a také u vyvážených zvířat a masa (v rámci povinných dobrovolných poplatků z masa) a dovážených zvířat a masa (v rámci povinných dobrovolných poplatků vybíraných FNE).

(173)

Přezkum Komise se týká některých aspektů poplatků z masa a poplatku FNE, protože uvedené poplatky by mohly ovlivnit obchod uvnitř Společenství.

(174)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 82, v období od roku 1996 do roku 2004 nestanovily francouzské právní předpisy poplatek z dováženého masa jako povinný. Nespadá proto do pole působnosti tohoto rozhodnutí, protože jako takový nepředstavuje státní podporu. Chybí totiž jeho závaznost jako jeden z rozhodujících prvků uvedených v bodě odůvodnění 10. Na základě výše uvedeného proto opatření financovaná poplatkem z dovážených produktů nepředstavují státní podporu, a nejsou tak předmětem tohoto rozhodnutí.

(175)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 16 a následujících (57), od 1. ledna 1996 podléhají poplatku produkty odesílané do jiných členských států, přičemž bylo v roce 2001 zavedeno částečné vracení tohoto poplatku. Z hlediska judikatury Soudního dvora by tento poplatek mohl vyvolat diskriminaci vývozců, pokud jim činnosti financované poplatkem nejsou určeny a nevyrovnávají náklady, které mají (58). Je proto nutno prokázat, že přidělení příjmů z tohoto poplatku neupřednostňovalo vnitrostátní produkci uváděnou do oběhu ve Francii na úkor vnitrostátní produkce vyvážené.

(176)

U činností, které se týkaly konkrétně vyvážených zvířat a produktů, se jednalo zejména o propagační akce (např. mezinárodní veletrhy, oborové informační akce a akce v oblasti vztahů s veřejností, zelený týden v Berlíně, kurzy školení v bourání organizované v zahraničí).

(177)

U činností, které se týkaly všech zvířat a produktů bez ohledu na to, zda se jejich trh nachází ve Francii nebo mimo ni, se jednalo zejména o reklamní akce jako kampaně o „kvalitním evropském hovězím mase“, vnitřnostech, „plemenech chovaných na maso“ a určitý počet výzkumných činností věnovaných bezpečnosti potravin, dobrým životním podmínkám zvířat, řízení kvality, charakterizaci produktu, postupům při osvědčování a zpětné vysledovatelnosti u hovězího masa, jejichž výsledky byly široce šířeny jak ve Francii, tak mimo ni.

(178)

Podle francouzských orgánů nepředstavovaly činnosti, z nichž měly užitek, výlučně nebo společně s vnitrostátními produkty, produkty a zvířata odesílaná do jiných členských států, všechny činnosti financované povinnými dobrovolnými poplatky.

(179)

Je nutno určit rok po roce a celkově, zda produkty odesílané do jiných členských států měly užitek z činností meziodvětvové organizace.

(180)

Následující tabulka uvádí rozdělení příjmů v EUR z povinných dobrovolných poplatků mezi různé činnosti organizace Interbev rok po roce a podíl činností určených pro vyvážené maso a zvířata výlučně nebo společně s vnitrostátními produkty a zvířaty.

(181)

Z tabulky vyplývá, že za celé zvažované období využívaly vyvážené produkty v průměru 44 % všech činností financovaných z povinných dobrovolných poplatků. Je nutno upřesnit, že francouzské orgány uvedly, že celkové příjmy z poplatků vybraných u vyvážených produktů dosáhly za stejné období výše 15 % (59). Francouzské orgány dále uvedly, že uvedených 15 % představuje průměrnou hodnotu, a předložily číselné údaje za každý rok, z nichž vyplývá, že celková částka poplatků vybraných u vyvážených produktů nikdy nepřesáhla 18 %.

(182)

Vzhledem k důsledkům rozsudku Soudního dvora ve věci Nygard  (60) a skutečnosti, že opatření financovaná poplatkem představují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU a že poplatek nemá diskriminační povahu, jež by byla v rozporu s článkem 110 SFEU, protože byl uplatněn také na vyvážené produkty a zvířata, které úměrně využívaly výhod, jež z něj plynuly, Komise soudí, že příjmy z poplatku z vyvážených produktů určené na financování činností organizace Interbev představují financování podpory, jež je z hlediska pravidel SFEU, a zejména jejího článku 107, slučitelné, a že tak státní podpory financované tímto způsobem jsou slučitelné s touto Smlouvou.

(183)

Podle francouzských orgánů mohl být až do roku 2003 uplatňován poplatek vybíraný ve prospěch FNE také na zvířata chovaná mimo francouzské vnitrostátní území a dovážená do Francie za účelem jejich porážky.

(184)

Po pochybách vyjádřených Komisí francouzské orgány tvrdily, že znění meziodvětvové dohody změnily tak, aby se vyloučil jakýkoliv poplatek ze zvířat dovezených nebo dopravených do Francie. Podle francouzských orgánů platí tyto poplatky pouze pro zvířata chovaná a poražená ve Francii.

(185)

Změny této meziodvětvové dohody nebyly Komisi předloženy. Předán byl pouze pokyn ze dne 2. února 2005 (viz bod odůvodnění 87), který upřesňuje, že poplatky ve prospěch FNE platí pouze pro maso pocházející ze všech porážek zvířat chovaných ve Francii, které byly provedeny na jejím evropském území.

(186)

V období mezi 1. lednem 1996 a 30. zářím 2004 tak bylo poplatkem zatíženo také maso zvířat poražených ve Francii ale chovaných mimo vnitrostátní území.

(187)

Francouzské orgány nebyly schopny prokázat, že z činností financovaných těmito poplatky měli prospěch chovatelé, kteří vyvíjí svou činnost mimo vnitrostátní území. Subjekty povinné k povinnému dobrovolnému poplatku, které své produkty vyvážely, neměly nárok na žádné zpětné vracení nebo slevu, ačkoliv nebyly příjemci veškerého přínosu dotčených činností. Pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a technické pomoci, mohou těchto činností v zásadě využívat pouze vnitrostátní produkty (maso z hovězího dobytka chovaného a poraženého ve Francii).

(188)

Skutečnost, že dovoz živých zvířat byl v té době okrajovou záležitostí (61) a že dovozci živých zvířat měli v praxi možnost, pokud chtěli, nahlásit celkovou hmotnost dovážených zvířat za účelem jejího odečtení ze základu poplatku a požádat o vrácení, nemá přímý vliv na věcné posouzení prováděné Komisí. Do pole působnosti článku 110 SFEU navíc spadá i ta nejmenší diskriminace.

(189)

Vzhledem k důsledkům rozsudku Soudního dvora ve věci Nygard  (62) a skutečnosti, že opatření financovaná poplatkem představují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU a že poplatek má diskriminační povahu, jež je v rozporu s článkem 110 SFEU, protože byl uplatněn také na produkty pocházející z jiných členských států, které ale plně nevyužívaly výhod, jež z něj plynuly, Komise soudí, že příjmy z poplatku ze zvířat dovážených z jiných členských států určené na financování činností FNE představují financování podpory, jež je z hlediska Smlouvy, a zejména jejího článku 107, neslučitelné s vnitřním trhem, a že tak státní podpory financované tímto způsobem jsou neslučitelné s touto Smlouvou.

(190)

Jelikož poplatky FNE platí pro zvířata chovaná nebo poražená ve Francii, Komise může dojít k závěru, že odesílané produkty nejsou poplatkem ve prospěch FNE jako takové zatíženy, a že jsou tak vyloučeny z pole působnosti tohoto rozhodnutí.

(191)

Jak je již uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise zdůrazňuje, že ji Francie neinformovala v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU o vyhláškách o rozšíření, jimiž se dobrovolné poplatky staly povinnými, a o činnostech, jež tyto poplatky financují, před tím, než je začala provádět (viz bod odůvodnění 2 tohoto rozhodnutí).

(192)

Čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 přesně definuje protiprávní podporu jako novou podporu uskutečňovanou v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU. Článek 2 tohoto nařízení potom stanoví povinnost státní podporu oznámit.

(193)

Pokud jde o povahu zde dotčených poplatků, Komise zaznamenává, že tyto poplatky vyžadují akt orgánu veřejné moci k tomu, aby mohly plně projevit svůj účinek. Komise proto soudí, že se v tomto konkrétním případě jedná o parafiskální poplatky, to znamená o veřejné prostředky.

(194)

Jelikož se u povinných dobrovolných poplatků jedná o veřejné prostředky (jak je uvedeno v bodě odůvodnění 106 a následujících), které jsou nedílnou součástí podpory (bod odůvodnění 171 a následující) a které jsou používány na financování výhod ve prospěch podniků odvětví masa, představuje jejich oznámení Komisi povinnost vyplývající z čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(195)

Jak je uvedeno v bodech odůvodnění 123 a 124, vzhledem ke skutečnosti, že opatření prováděná Francií obsahují prvky státní podpory, jedná se o nové podpory, které nebyly Komisi oznámeny a které jsou z toho důvodu ve smyslu Smlouvy protiprávní.

(196)

Podle sdělení Komise o stanovení pravidel pro hodnocení protiprávně poskytnuté státní podpory (63) musí být každá protiprávní podpora ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 posuzována podle pravidel a pokynů platných v okamžiku jejího poskytnutí.

(197)

Na základě předchozího Komise soudí, že financování tohoto režimu povinnými dobrovolnými poplatky nevyvolává námitky, protože se tyto poplatky uplatňují na vnitrostátní produkty a na vyvážené produkty a zvířata (v tomto konkrétním případě se jedná o „poplatky z masa“ vybírané v období mezi rokem 1996 a rokem 2004).

(198)

Jakmile jsou tyto poplatky vybírány také z dovážených zvířat (v tomto konkrétním případě se jedná o poplatky ze zvířat ve prospěch FNE vybírané v období mezi rokem 1996 a rokem 2004), z výše uvedeného vyplývá, že je systém povinných dobrovolných poplatků neslučitelný s vnitřním trhem kvůli porušení článku 110 SFEU, protože Francie nedokázala prokázat, že dovážené produkty využívaly podpor ve stejné míře jako vnitrostátní produkty.

(199)

Zde dotčené podpory navíc nebyly oznámeny Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU, a představují proto protiprávní podpory ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999.

(200)

Komise vyjadřuje politování nad tím, že Francouzská republika provedla tyto podpory v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU.

(201)

Pokud jde o podpory, s jejichž prováděním se začalo před tím, než Komise vydala konečné rozhodnutí, je nutno připomenout, že vzhledem k závazné povaze procedurálních pravidel uvedených v čl. 108 odst. 3 SFEU, jimž Soudní dvůr přiznal v několika rozsudcích (64) přímý účinek, nelze protiprávnost zvažované podpory napravit se zpětným účinkem (65).

(202)

Soudní dvůr připomenul, že v případě, kdy bylo opatření podpory, jehož způsob financování je nedílnou součástí této podpory, zavedeno při porušení povinnosti jeho oznámení, musí v zásadě vnitrostátní soudy nařídit zpětné proplacení daní nebo poplatků, které byly zvlášť vybrány za účelem financování této podpory. Soud připomíná, že vnitrostátním soudům přináleží ochrana práv jednotlivců před případným porušením ze strany vnitrostátních orgánů zákazu provádění podpor, který je uveden v čl. 108 odst. 3 poslední věta SFEU a který má přímý účinek. U takového porušení, na které se odvolají jednotlivci, jenž ho mohou využít, a které konstatují vnitrostátní soudy, musí soudy vyvodit v souladu s vnitrostátním právním řádem veškeré důsledky, pokud jde jak o platnost aktů souvisejících se zavedením dotčených opatření podpory, tak o vrácení poskytnuté finanční pomoci (66).

(203)

V tomto konkrétním případě považuje Komise za vhodné přijmout podmínečné rozhodnutí při využití možnosti, již nabízí čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, podle nějž může Komise připojit ke svému rozhodnutí podmínky, za kterých může podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a stanovit povinnosti pro umožnění kontroly plnění rozhodnutí.

(204)

Za účelem napravení porušení článku 110 SFEU, a tím zpětného odstranění diskriminace, musí Francie přistoupit k vrácení té části poplatku, kterou byly zatíženy dovážené produkty (poplatky ze zvířat ve prospěch FNE vybírané v období od roku 1996 do roku 2004), a to poměrně k výhodám podpor, z nichž tyto produkty neměly žádný užitek. Náprava tohoto porušení by učinila dotčené podpory slučitelnými s článkem 107 SFEU.

(205)

Komise stanoví podmínky, jimiž se uvedené navrácení musí řídit. Francie tak musí vrátit subjektům povinným k poplatku tu část poplatku, kterou byly zatíženy výše uvedené dovážené produkty mezi dnem zavedení poplatku a dnem 30. září 2004, a to za plného dodržení následujících podmínek:

a)

pokud poplatníci odpovědní za placení poplatku mohou předložit důkaz o tom, že povinné dobrovolné poplatky byly uloženy na dovážené produkty, mohou požadovat vrácení části poplatku úměrné výnosu poplatku určeného na financování služeb, jichž využívaly výlučně vnitrostátní produkty, a to ve lhůtě stanovené v souladu s vnitrostátním právním řádem, která nesmí být v žádném případě kratší než šest měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí;

b)

Francie stanoví míru případné diskriminace, kterou jsou zatíženy dovážené produkty. Za tímto účelem ověří Francie během referenčního období peněžní rovnocennost mezi částkami celkově vybranými jako zvažovaný poplatek za vnitrostátní produkty a výhodami, které se na tyto produkty výlučně vztahují;

c)

navrácení musí být provedeno v maximální lhůtě šesti měsíců od podání žádosti;

d)

navrácené částky musí být od data, kdy byly vybrány, až do data skutečného navrácení aktualizovány s ohledem na úroky. Tyto úroky jsou počítány na základě referenční sazby Komise stanovené metodou určení referenčních úrokových a diskontních sazeb;

e)

francouzské orgány přijmou všechny přiměřené důkazy ze strany poplatníků, jimiž budou dokázány částky, které uhradili v rámci poplatku, jímž byly zatíženy produkty pocházející z jiných členských států;

f)

právo na refundaci nesmí podléhat dalším podmínkám, zejména podmínce nepřevedení poplatku;

g)

v případě, kdy poplatník poplatek ještě nezaplatil, francouzské orgány se formálně zřeknou požadavku na zaplacení úměrné části poplatku uvaleného na produkty dovážené z jiných členských států, u které je prokázáno, že slouží k financování té části podpory, jež je určena výlučně pro vnitrostátní produkty. Zřeknou se rovněž případných souvisejících úroků z prodlení;

h)

v případě, že o to Komise požádá, zavazuje se Francie předložit komplexní zprávu, kterou prokáže řádné provedení opatření k refundaci;

i)

pokud byl v jiném členském státě zaveden poplatek na stejné produkty, které byly zatíženy poplatkem ve Francii, francouzské orgány se zavazují navrátit poplatníkům část poplatku, která zatížila produkty pocházející z tohoto členského státu;

j)

Francie se zavazuje seznámit s tímto rozhodnutím všechny potenciální poplatníky dotčeného poplatku.