(1)

Dřívější kapitola 10 obsahovala doporučení Komise 96/280/ES (1) týkající se definice malých a středních podniků. Kvůli četným potížím s výkladem, které vyvstaly při používání doporučení Komise 96/280/ES, a po získání připomínek od podniků bylo v doporučení Komise 96/280/ES zapotřebí učinit několik změn. Komise se však z důvodu jasnosti raději rozhodla pro nahrazení doporučení Komise 96/280/ES novým doporučením 2003/361/ES, které obsahovalo novou definici mikropodniků, malých a středních podniků (dále jen ‚malé a střední podniky‘).

(2)

Kontrolní úřad ESVO na základě rozhodnutí č. 198/03/KOL ze dne 5. listopadu 2003 (2) zrušil dřívější kapitolu 10 (začleňující doporučení Komise 96/280/ES), protože nová definice malých a středních podniků stanovená v novém doporučení Komise 2003/361/ES byla rovněž zahrnuta do přílohy nového nařízení o blokové výjimce, které se týká podpory malých a středních podniků. (3)

(3)

S ohledem na skutečnost, že definice malých a středních podniků slouží jako obecný referenční nástroj v rámci Pokynů ke státní podpoře, který obsahuje několik odkazů na definici malých a středních podniků, však Úřad považuje za užitečné začlenit novou definici malých a středních podniků obsaženou v novém doporučení Komise 2003/361/ES do Pokynů ke státní podpoře. Současná nová kapitola 10 proto obsahuje novou definici malých a středních podniků stanovenou v doporučení Komise 2003/361/ES. (4).

(4)

Mělo by se objasnit, že v souladu s

by se za podnik měl považovat každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

(5)

Kritérium počet pracovníků (kritérium ‚počet pracovníků‘) je nepochybně i nadále jedním z nejdůležitějších a musí být zachováno jako hlavní kritérium. Zavedení finančního kritéria je nicméně nezbytným doplňkem pro pochopení skutečné velikosti a výkonnosti podniku a jeho postavení v porovnání s konkurenty. Nebylo by však žádoucí, aby se jako jediné finanční kritérium používal obrat, zejména proto, že podniky v odvětví obchodu a distribuce mají přirozeně vyšší obrat než podniky ve zpracovatelském odvětví. Kritérium obratu by se tudíž mělo kombinovat s kritériem celkové účetní rozvahy, které odráží celkové jmění podniku, přičemž je možné překročit kterékoli z těchto dvou kritérií.

(6)

Strop obratu se vztahuje na podniky, které se zabývají velmi rozdílnými druhy hospodářské činnosti. Se záměrem neomezit nevhodným způsobem účelnost použití definice by mělo být toto kritérium aktualizováno tak, aby přitom byly brány v úvahu změny v cenách i produktivitě.

(7)

Pokud jde o strop celkové účetní rozvahy, je v případě neexistence kteréhokoli nového prvku odůvodněné zachovat přístup, podle kterého se na stropy obratu vztahuje koeficient založený na statistickém poměru mezi dvěma proměnnými. Statistický trend vyžaduje, aby byl u stropu pro obrat připuštěn větší nárůst. Jelikož se tento trend liší podle velikostní kategorie podniku, je rovněž vhodné upravit koeficient tak, aby co nejvíce odrážel hospodářský vývoj a nepenalizoval mikropodniky a malé podniky v porovnání se středními podniky. Tento koeficient se v případě mikropodniků a malých podniků blíží téměř hodnotě 1. Kvůli zjednodušení se proto musí pro tyto kategorie vybrat jediná hodnota stropu obratu a celkové účetní rozvahy.

(8)

Kromě toho by měly být lépe definovány mikropodniky – kategorie malých podniků, která je velmi důležitá pro rozvoj podnikatelství a tvorbu pracovních míst.

(9)

S cílem lépe pochopit skutečné hospodářské postavení malých a středních podniků a vyloučit z této kategorie skupiny podniků, jejichž hospodářská moc může překračovat moc skutečných malých a středních podniků, by se mělo rozlišovat mezi různými druhy podniků podle toho, zda jsou nezávislé, zda mají holdingy, které nejsou v řídícím postavení (partnerské podniky), nebo zda jsou spojeny s jinými podniky. Limit stanovený v předchozím doporučení Komise 96/280/ES, tj. 25 % vlastnického podílu, pod kterým je podnik považován za nezávislý, se zachovává.

(10)

Za účelem podpory zakládání podniků, ekvitního financování malých a středních podniků, rozvoje venkova a místního rozvoje lze podniky považovat za nezávislé, i když jsou z 25 % nebo ve větším podílu vlastněny určitými kategoriemi investorů, kteří sehrávají kladnou úlohu při jejich financování a zakládání. Podmínky pro tyto investory však dříve nebyly stanoveny. Případ ‚business angels‘ (jednotlivců či skupin jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu) si zasluhuje zvláštní pozornost, protože v porovnání s jinými investory rizikového kapitálu je jejich schopnost poskytovat novým podnikatelům důležité rady mimořádně cenná. Jejich investice do základního jmění rovněž doplňují činnost společností rizikového kapitálu, protože poskytují menší částky v počátečním stadiu života podniku.

(11)

Z důvodu zjednodušení věcí, zejména pak pro státy ESVO a podniky, by se při definování spojených podniků měly využít podmínky stanovené v článku 1 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (5), naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES (6), protože tyto podmínky jsou vhodné pro účely této kapitoly. K posílení podnětů k investování do základního jmění malého a středního podniku byl zaveden institut presumpce neexistence rozhodujícího vlivu na dotyčný podnik, a to na základě kritérií čl. 5 odst. 3 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (7), naposledy pozměněné směrnicí 2001/65/ES.

(12)

Ve vhodných případech by se měl brát ohled také na vztahy mezi podniky, které přecházejí mezi fyzickými osobami, s cílem zajistit, aby pouze ty podniky, které opravdu potřebují ve svůj prospěch výhody příslušné pro malé a střední podniky podle různých pravidel nebo opatření, je skutečně využívaly. Aby se zkoumání těchto situací omezilo na přísné minimum, ohled braný na tyto vztahy byl omezen na příslušný trh nebo na sousední trhy, a to v případě potřeby s odvoláním na definici ‚příslušných trhů‘ podle Úřadu uvedenou v příloze I jeho rozhodnutí o vymezení příslušného trhu pro účely práva hospodářské soutěže v EHP. (8).

(13)

S cílem zabránit svévolnému rozlišování mezi různými orgány veřejné moci státu ESVO a s ohledem na potřebu právní jistoty se považuje za nezbytné potvrdit, že podnik, jehož základní jmění nebo hlasovací práva jsou z 25 % nebo ve vyšším podílu kontrolována orgánem veřejné moci, není malým a středním podnikem.

(14)

Ke snížení administrativní zátěže podniků a ke zjednodušení a urychlení administrativního vyřizování případů, při nichž je požadován statut malého a středního podniku, je vhodné dovolit podnikům, aby při potvrzování některých svých parametrů mohly předkládat čestné prohlášení.

(15)

Pro účely definice malých a středních podniků je nezbytné podrobně vymezit složení počtu pracovníků. Za účelem podpory rozvoje odborného vzdělávání a vzdělávání s praktickou přípravou je při počítání stavu pracovníků zapotřebí, aby nebyli bráni na vědomí učni a studenti se smlouvou o odborném vzdělávání. Podobným způsobem by se neměly započítávat osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené.

(16)

Různé druhy podniků definované podle svého vztahu s jinými podniky odpovídají objektivně různým stupňům integrace. Proto je vhodné uplatňovat na tyto jednotlivé druhy podniků při výpočtu hodnot představujících jejich činnosti a hospodářskou moc rozdílné postupy.

(17)

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

(18)

Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

(19)

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

(20)

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

(21)

‚Nezávislé podniky‘ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavců 22–23 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavců 24–28.

(22)

‚Partnerské podniky‘ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavců 24–28 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavců 24–28 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřinný podnik).

(23)

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky, a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavců 24–28 s dotyčným podnikem:

(24)

‚Propojenými podniky‘ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

(25)

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odstavci 23 nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

(26)

Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 24 existuje některý ze vztahů popsaných v odstavci 23, jsou rovněž považovány za propojené.

(27)

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

(28)

Za ‚sousední trh‘ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh.

(29)

S výjimkou případů uvedených v odstavci 23 nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

(30)

Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v oddíle 10.2.2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel EHP.

(31)

Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

(32)

V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v oddíle 10.2.2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

(33)

V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

(34)

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

(35)

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

(36)

V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

(37)

Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

(38)

K údajům uvedeným v odstavci 37 jsou připojeny údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

(39)

K údajům uvedeným v odstavcích 37 a 38 je připojeno 100 % údajů všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

(40)

Pro účely použití odstavců 37–39 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

(41)

Pro účely použití odstavců 37–38 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odstavci 38.

(42)

Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků, se kterými je daný podnik partnerský a přičtením údajů týkajících se podniků, se kterými je propojen.

(43)

Na základě přezkoumání používání definice obsažené v této kapitole, které má být provedeno po vydání návrhu Evropské komise v tomto ohledu, a s ohledem na případné změny článku 1 směrnice 83/349/EHS o definici spojených podniků ve smyslu uvedené směrnice, upraví Komise v případě nutnosti definici obsaženou v této kapitole, zejména pak stropy pro obrat a celkovou účetní rozvahu, aby tak vzala ohled na zkušenosti a hospodářský vývoj v EHP.

(44)

Nová kapitola 10 vstoupí v platnost dnem, kdy ji schválí Kontrolní úřad ESVO.“