52022IP0041

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022IP0041 - EN

Document 52022IP0041

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2181(INI))

Úř. věst. C 342, 6.9.2022, p. 191–211 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 342, 6.9.2022, p. 180–200 (GA)

HTML

PDF

Official Journal

6.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 342/191

P9_TA(2022)0041

Lidská práva a demokracie ve světě – výroční zpráva za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2181(INI))

(2022/C 342/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—	s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—	s ohledem na články 17 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 43/29 ze dne 22. června 2020 o předcházení genocidě,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—	s ohledem na Deklaraci o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství nebo víře, vyhlášenou rezolucí Valného shromáždění OSN 36/55 ze dne 25. listopadu 1981,

—	s ohledem na Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

—	s ohledem na deklaraci OSN o obráncích lidských práv přijatou na základě konsenzu dne 10. prosince 1998,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na dva opční protokoly k této úmluvě, které byly přijaty dne 25. května 2000,

—	s ohledem na oddíl „Vývoz a posouzení vývozu“ Smlouvy OSN o obchodu se zbraněmi a na Kodex chování EU pro vývoz zbraní,

—	s ohledem na Pekingskou deklaraci ze září 1995,

—

s ohledem na Úmluvy Rady Evropy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (CETS č. 164) přijatou dne 4. dubna 1997 a její protokoly, o opatřeních proti obchodování s lidmi (CETS č. 197) přijatou dne 16. května 2005 a o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a zneužíváním (CETS č. 201) přijatou dne 25. října 2007,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“) ze dne 11. května 2011, kterou ne všechny členské státy ratifikovaly,

—	s ohledem na protokol č. 6 k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se zrušení trestu smrti,

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (3),

—	s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2020–2024), který Rada přijala dne 18. listopadu 2020,

—	s ohledem na výzvu generálního tajemníka OSN k přijetí opatření ohledně lidských práv,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2015 o podpoře přechodného soudnictví ze strany EU,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2020 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2020 a ze dne 22. února 2021 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2021,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 o prioritách EU v rámci OSN a 75. zasedání Valného shromáždění OSN, září 2020 – září 2021, a ze dne 12. července 2021 o prioritách EU v rámci OSN v rámci 76. Valného shromáždění OSN, září 2021 – září 2022,

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, přijatou dne 25. září 2015, a zejména na její cíle 1, 4, 5, 8 a 10,

—	s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, 1820, 1888, 1889, 1960, 2106, 2122 a 2242 o ženách, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 28. května 2019, které ustavily Mezinárodní den památky obětí násilných činů založených na náboženství nebo víře, a na rezoluci ze dne 19. prosince 2017, kterou byl vyhlášen Mezinárodní den připomínky a památky obětí terorismu,

—	s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování ze dne 17. května 2019 o uplatňování těchto práv v digitálním věku,

—	s ohledem na informační sdělení zvláštního zpravodaje OSN pro práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování o strategických žalobách proti účasti veřejnosti a právech na svobodu shromažďování a sdružování,

—	s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu ze dne 28. května 2019 o negativních dopadech odvětví sledování na svobodu projevu,

—	s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025 (akční plán EU pro rovnost žen a mužů – GAP III),

—	s ohledem na strategii EU týkající se práv dítěte na období 2021–2024,

—	s ohledem na připomínku týkající se lidských práv komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 27. října 2020 nazvanou „Čas přijmout opatření proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti“,

—	s ohledem na revidované obecné zásady Rady ze dne 16. září 2019 pro politiku EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání,

—	s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení ze dne 24. června 2013,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na onemocnění COVID-19 (JOIN(2020)0011),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. září 2020 o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020)0609),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—	s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 17. února 2021 o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech (JOIN(2021)0003),

—	s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2020,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o porušování práv původních obyvatel ve světě, včetně zabírání půdy (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2019 (7) a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o dopadech změny klimatu na lidská práva a úloze ochránců životního prostředí v této oblasti (9),

—	s ohledem na usnesení ze dne 16. září 2021 obsahující doporučení Komisi o určení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (10),

—	s ohledem na všechna svá usnesení týkající se porušování lidských práv, demokracie a právního státu (tzv. „naléhavá usnesení“) podle článku 144 jednacího řádu, která byla přijata v letech 2020 a 2021,

—	s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v roce 2020 udělena demokratické opozici v Bělorusku a v roce 2021 Alexeji Navalnému,

—	s ohledem na definici organizace občanské společnosti v glosáři shrnutí právních předpisů EU,

—	s ohledem na rámec politik EU na podporu přechodného soudnictví,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0353/2021),

vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že nikdo nesmí být za své zapojení do činností na ochranu a podporu lidských práv nebo demokracie žádným způsobem pronásledován nebo obtěžován; vzhledem k tomu, že umlčování nesouhlasných názorů a omezování účasti veřejnosti a přístupu k informacím má přímý dopad na lidská práva a demokracii;

vzhledem k tomu, že vážné hrozby pro multilateralismus a mezinárodní právo, k nimž v současné době dochází, jsou takové povahy, že vyžadují, aby EU hrála při prosazování a ochraně lidských práv na celém světě ještě aktivnější úlohu; vzhledem k tomu, že politiky a opatření EU v oblasti lidských práv by měly vést k asertivnějším, rozhodnějším a účinnějším opatřením za pomoci všech nástrojů, které má EU k dispozici; vzhledem k tomu, že EU by měla soustavně zvažovat způsoby, jak nejúčinněji jednat, a využívat nejvhodnější nástroje k řešení porušování a zneužívání lidských práv ve světě a za tímto účelem by měla provádět pravidelné hodnocení svého souboru lidskoprávních nástrojů;

C.	vzhledem k tomu, že Evropský parlament coby orgán EU, který je slyšet, má zásadní postavení při obraně lidských práv a základních svobod a je silným zastáncem obránců lidských práv z celého světa;

vzhledem k tomu, že akční plán EU pro lidská práva a demokracii 2020–2024 je plánem priorit EU v oblasti lidských práv, která by měla být ústředním bodem všech vnějších politik EU; vzhledem k tomu, že za účelem dosažení skutečného pokroku ohledně lidských práv ve světě musí EU zajistit soudržnost mezi svými vnitřními a vnějšími politikami;

Obecné problémy a politické nástroje

je mimořádně znepokojen problémy v oblasti lidských práv a demokracie, které vedou k oslabení ochrany demokratické správy a demokratických institucí a všeobecných lidských práv a ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost, a to na celém světě; zdůrazňuje souvislost mezi právním státem, demokracií a porušováním lidských práv; požaduje, aby EU a její členské státy vyvíjely soustředěnější úsilí s cílem řešit problémy v oblasti lidských práv na celém světě, a to jak samostatně, tak ve spolupráci s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery, včetně OSN; vyzývá EU a její členské státy, aby šly příkladem a jednaly jako skutečně globální lídr v oblasti prosazování a ochrany lidských práv, rovnosti žen a mužů a právního státu a aby se důrazně postavily útokům proti zásadám univerzálnosti, nezcizitelnosti, nedělitelnosti, vzájemné závislosti a provázanosti lidských práv;

zdůrazňuje význam, jaký mají pro splnění tohoto cíle nový Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a akční plán EU pro lidská práva a demokracii 2020–2024; připomíná, že hlasování Rady kvalifikovanou většinou v lidskoprávních otázkách by vedlo k účinnější a proaktivnější zahraniční a bezpečnostní politice EU a posílilo by spolupráci v záležitostech, které mají pro EU klíčový strategický význam, a současně by odráželo její základní hodnoty; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout společných postojů a konsenzu mezi členskými státy; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy převzaly odpovědnost za akční plán EU a aby veřejně informovaly o svých opatřeních v rámci tohoto strategického dokumentu; vybízí státní a regionální parlamenty, vnitrostátní instituce pro lidská práva a místní organizace občanské společnosti, aby přispívaly k provádění vnější politiky EU v oblasti lidských práv ve spolupráci s příslušnými orgány na úrovni členských států;

je hluboce znepokojen rostoucím počtem neliberálních demokracií a autokratických režimů, které jsou po celém světě poprvé za posledních dvacet let ve většině a které se snaží potlačit svůj vlastní lid a oslabit svobodu, demokratickou správu a mezinárodní normy; vyzývá EU a členské státy, aby plně využívaly nástroje, které mají k dispozici, včetně svého ekonomického vlivu v rámci vzájemných obchodních vztahů, k ambicióznější podpoře svobody, řádné správy věcí veřejných, právního státu a demokratických institucí a k zajištění prostoru pro občanskou společnost v celosvětovém měřítku;

vyzývá EU, aby i nadále prohlubovala spolupráci se Spojenými státy a dalšími podobně smýšlejícími demokratickými partnery s cílem podporovat svobodu a demokracii na celém světě a potlačovat autoritářské a totalitní režimy; vyzývá k přijetí nových mezinárodních nástrojů na obranu demokracie; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, aktualizovala a dále rozvíjela programy EU pro budování státu, zvýšila jejich účinnost a zlepšila udržitelnost dosažených výsledků;

zdůrazňuje, že ambiciózní závazek a rétorika vnější politiky EU v oblasti lidských práv vyžadují, aby byla EU důsledná a šla příkladem, aby nebyla oslabena její důvěryhodnosti v boji proti celosvětovému úpadku demokracie; vyzývá EU, aby za tímto účelem věnovala zvláštní pozornost posuzování a prevenci veškerých porušení souvisejících s jejími vlastními politikami, projekty a financováním ve třetích zemích a aby zajistila jejich transparentnost s cílem zabránit nejednotnému přístupu ke srovnatelným situacím v oblasti lidských práv ve světě, a aby vytvořila mechanismus pro podávání stížností pro ty, jejichž práva mohla být činností EU porušena;

zdůrazňuje význam podpory, kterou EU poskytuje mediaci a volebním procesům prostřednictvím své pomoci domácím pozorovatelům a prostřednictvím volebních pozorovatelských misí, v nichž Parlament hraje aktivní úlohu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit nejvyšší úroveň ochrany domácích volebních pozorovatelů, a vyzývá v tomto ohledu k další podpoře; zdůrazňuje, že je zapotřebí účinně navázat na zprávy a doporučení těchto misí s cílem posílit demokratické normy a usnadnit budoucí mírové přechody k demokracii v dotčených zemích; připomíná nástroje Parlamentu pro politické zprostředkování, které by bylo možné dále rozvíjet ve prospěch tohoto celkového přístupu; zdůrazňuje, že je důležité, aby místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále včas a v souladu s dohodnutými postupy předkládali Evropskému parlamentu zprávy vypracované průzkumnými misemi;

vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s domácími a mezinárodními organizacemi, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rada Evropy a organizace, které podpořily Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise, s cílem účinně identifikovat překážky, které brání volební kampani jakéhokoli kandidáta, volební podvody, nesrovnalosti ve volbách a pronásledování svobodných sdělovacích prostředků za informování o volebních procesech;

zdůrazňuje, že Evropský parlament by měl usilovat o účinnější komunikaci o ochraně lidských práv, a to i tím, že bude svá naléhavá usnesení o porušování lidských práv překládat do místních jazyků dotčených zemí a odpovídajícím způsobem je zveřejňovat a distribuovat;

Tematický program pro lidská práva a demokracii

připomíná, že dodržování lidských práv, demokracie a právního státu je průřezovým cílem Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, jak je stanoveno v článku 3 (cíle) příslušného nařízení; poukazuje na důležitost tematického programu pro lidská práva a demokracii přijatého v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa za účelem ochrany lidských práv a prosazování svobody a demokracie na celém světě;

10.

opakuje, že diverzifikace a maximalizace mechanismů financování a mechanismů pro subjekty občanské společnosti v rámci tohoto nástroje má zásadní význam a měla by být podporována zohledňováním specifik těchto aktérů a zajištěním toho, aby nebyly omezeny ani jejich oblast působnosti, ani počet potenciálních partnerů, přičemž je nutné pokračovat v úsilí o větší autonomii občanského prostoru v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; žádá, aby úroveň a flexibilita financování pro občanskou společnost a obránce lidských práv v rámci tematického programu NDICI pro lidská práva a demokracii, včetně programu ProtectDefenders.eu a Evropské nadace pro demokracii, odrážela závažnost dnešních neliberálních tendencí a zmenšování prostoru pro občanskou společnost na celém světě;

11.

vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o lidskoprávní ustanovení v dohodách o financování v rámci NDICI, a k vyjasnění mechanismu a kritérií pro pozastavení platnosti těchto dohod v případě porušování lidských práv, demokratických zásad a právního státu nebo v závažných případech korupce; vyzývá Komisi, aby zásadně nevyplácela rozpočtovou podporu vládám třetích zemí jako operativní způsob poskytování pomoci v zemích, které čelí rozsáhlému porušování lidských práv a represím vůči jejich obráncům;

12.

vítá strategický dialog mezi Komisí a Parlamentem o všech složkách NDICI a vyzývá Komisi, aby plně zohlednila příspěvek Parlamentu týkající se priorit v oblasti lidských práv, a to jak v tematickém programu, tak ve všech geografických programech; zdůrazňuje, že plného dopadu tohoto nástroje může být dosaženo pouze tehdy, bude-li činnost v oblasti lidských práv začleňována do všech vnějších politik a programů EU, bude-li tento nástroj soudržný s vnitřními politikami EU a bude-li EU vnímána jako důvěryhodný mezinárodní aktér usilující o ochranu lidských práv a dosahování pokroku v této oblasti;

13.

oceňuje činnost Evropské nadace pro demokracii při podpoře občanské společnosti a svobodných sdělovacích prostředků v jižním a východním sousedství EU, jakož i v zemích západního Balkánu; vyzývá Komisi, aby posílila mechanismy přerozdělování grantů v rámci programů EU na podporu demokracie s cílem posílit přístupy zdola nahoru k podpoře demokracie a zajistit, aby z podpory EU mohly těžit i menší iniciativy na regionální nebo místní úrovni;

14.

znovu opakuje, že podporuje činnost evropských politických nadací při podpoře a zlepšování postavení příští generace politických vůdců v sousedství EU i dále;

Zvláštní zástupce EU pro lidská práva

15.

vítá příspěvek zvláštního zástupce EU pro lidská práva k obraně lidských práv a dosahování pokroku v této oblasti ve světě; poukazuje na významnou úlohu zvláštního zástupce při zlepšování účinnosti politik EU v oblasti lidských práv prostřednictvím komunikace se třetími zeměmi, spolupráce s podobně smýšlejícími partnery při dosahování pokroku programu v oblasti lidských práv a zvyšování vnitřní i vnější soudržnosti politik EU v této oblasti; opakuje, že jmenování zvláštního zástupce EU by mělo být předmětem předchozího slyšení v Parlamentu;

16.

konstatuje, že je třeba posílit mandát a viditelnost úlohy zvláštního zástupce EU, aby měl smysluplný dopad na lidská práva; zdůrazňuje, že zvláštní zástupce EU má flexibilní mandát, který by mohl být přizpůsoben vyvíjejícím se okolnostem; domnívá se, že pozice zvláštního zástupce EU by mohla být zefektivněna posílením komunikačních aktivit a vytvořením veřejnějšího profilu mimo jiné prostřednictvím zveřejňování veřejných prohlášení na podporu ohrožených obránců lidských práv, včetně laureátů a finalistů Sacharovovy ceny, a dlouhodobě vězněných obránců lidských práv, což by napomohlo ochraně jejich fyzické integrity a záslužné práci, kterou odvádějí; zdůrazňuje, že je důležité, aby zvláštní zástupce EU úzce spolupracoval s dalšími zvláštními zástupci EU v zemích a regionech s cílem začlenit lidská práva do regionálních politik EU;

17.

doporučuje, aby zvláštní zástupce EU věnoval speciální pozornost zemím a tématům, jimiž se každý měsíc zabývají naléhavá usnesení Parlamentu o porušování lidských práv, a veškerým případům porušování lidských práv, zejména těch, k nimž dochází v rámci autoritářských režimů;

18.

vyzývá Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby zvláštnímu zástupci EU a jeho týmu zajistili politickou podporu a odpovídající personální a finanční zdroje;

19.

vybízí zvláštního zástupce EU, aby pokračoval v diplomatickém úsilí o posílení podpory EU mezinárodnímu humanitárnímu právu a mezinárodní spravedlnosti; znovu žádá, aby byl jmenován zvláštní zástupce EU s touto agendou;

Dialogy EU o lidských právech

20.

uznává, že dialogy EU o lidských právech mají potenciál podporovat lidská práva a demokracii v bilaterálních vztazích se třetími zeměmi, avšak zdůrazňuje, že aby byly účinné, musí se zaměřovat na výsledky a musí být založeny na jasných referenčních hodnotách, aby bylo možné hodnotit jejich výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli revidované obecné zásady EU pro dialogy o lidských právech s partnerskými nebo třetími zeměmi stanovují konkrétní cíle, neurčují ukazatele, které by umožnily provést řádné hodnocení; požaduje, aby takové hodnocení u každého dialogu v souladu s obecnými zásadami EU provedla ESVČ a aby jeho součástí bylo další sledování jednotlivých případů vznesených jak v kontextu dialogů o lidských právech, tak Parlamentem; zastává názor, že nedosažení konkrétních výsledků v dialozích o lidských právech se třetími zeměmi by vyžadovalo další posouzení toho, jak vést dvoustranné vztahy;

21.

znovu zdůrazňuje závazek přijatý v obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv upozorňovat během dialogů EU s partnerskými/třetími zeměmi o lidských právech na jednotlivé kauzy obránců lidských práv, kteří jsou ohroženi, a zdůrazňuje, že je třeba důsledně zajistit, aby byly tyto otázky při těchto příležitostech projednávány; očekává, že ESVČ bude věnovat zvláštní pozornost jednotlivým případům, na které upozornil Parlament zejména ve svých naléhavých usneseních, a také laureátům a finalistům Sacharovovy, kteří jsou ohroženi, a že bude podávat zprávy o přijatých opatřeních;

22.

poukazuje na to, že dialogy by měly být jedním z nástrojů komplexního zapojení EU v oblasti lidských práv a že by neměly být považovány za náhradu debat souvisejících s lidskými právy na fórech na vysoké úrovni se všemi příslušnými subjekty, a zejména se strategickými partnery EU; vyzývá ESVČ, aby v dostatečném předstihu sdílela informace o plánovaných dialozích – dvoustranných i v rámci mezinárodních fór – s Výborem EP pro zahraniční věci a podvýborem pro lidská práva a s organizacemi občanské společnosti;

23.

zdůrazňuje, že všechny subjekty občanské společnosti, včetně nezávislých organizací občanské společnosti, náboženských organizací, odborových svazů, komunitně vedených organizací a obránců lidských práv, hrají nepostradatelnou úlohu v dialozích z hlediska poskytování vstupních informací pro samotné dialogy i pro hodnocení jejich výsledků; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by, je-li to možné a vhodné, měly zajistit skutečné, přístupné a inkluzivní konzultace a účast těchto organizací v rámci oficiálních a neformálních dialogů a předběžných rozhovorů; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zlepšily komunikaci a transparentnost, pokud jde o občanskou společnost; za tímto účelem ESVČ a Komisi vyzývá, aby posílily a zviditelnily kontaktní místa pro lidská práva v zeměpisných divizích svých ústředí a aby zintenzivnily podporu občanské společnosti, včetně technické podpory, zejména v zemích, kde se represivní režimy snaží činnosti občanské společnosti bránit;

24.

zdůrazňuje, že dialogy o lidských právech mají být ústředním prvkem souboru nástrojů EU v oblasti zahraniční politiky, a proto nemohou být cílem samy o sobě; opakuje, že podle článku 21 Smlouvy o EU se hodnoty, na nichž byla Unie založena, musí řídit všemi aspekty jejích vnějších politik; vyzývá proto ESVČ a Radu, aby zajistily lepší rovnováhu mezi diplomacií, zájmy a hodnotami, větší soulad s cíli v oblasti lidských práv, kterými se řídí vnější činnost EU, a větší důraz na dlouhodobou perspektivu; opakuje proto, že dodržování lidských práv musí být jednou ze základních podmínek podpory třetích zemí ze strany EU;

Multilateralismus a mezinárodní spravedlnost

25.

konstatuje, že rok 2020 byl rokem 75. výročí Organizace spojených národů, která je nepostradatelným univerzálním fórem pro dosahování mezinárodní shody ohledně míru a bezpečnosti, udržitelného rozvoje a dodržování lidských práv a mezinárodního práva; požaduje, aby EU a její členské státy zachovaly OSN potřebnou podporu a aby pokračovaly ve svém úsilí jednomyslně promlouvat v OSN a na dalších mnohostranných fórech; upozorňuje na výzvy spojené s všeobecným požíváním lidských práv a zdůrazňuje potřebu inkluzivnějšího a účinnějšího multilateralismu a mezinárodní spolupráce; vyzdvihuje zásadní úlohu orgánů OSN coby fóra pro dosahování pokroku v oblasti míru, řešení konfliktů a ochrany lidských práv a vyzývá k posílení opatření a zdrojů v tomto směru; vítá výzvu generálního tajemníka OSN k přijetí opatření ohledně lidských práv,

26.

vyjadřuje politování nad tím, že některé země nadále uplatňují dvojí normy, pokud jde o řešení situací v oblasti lidských práv ve světě; odsuzuje stále četnější pokusy oslabit fungování orgánů OSN, zejména Rady pro lidská práva, zpochybňováním univerzálnosti lidských práv, a bránit mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech; vyjadřuje politování nad tím, že země autokratických režimů a opakovaného porušování lidských práv se staly členy Rady pro lidská práva, a nad tím, že hrubě porušují své závazky v oblasti lidských práv a dosahují nevalných výsledků při spolupráci s mechanismy OSN zřízenými prostřednictvím Rady pro lidská práva; vyzývá v této souvislosti k zásadní reformě Rady pro lidská práva, včetně stanovení jasných kritérií pro její členy; vyzývá zejména ESVČ, aby iniciovala a stála v čele úsilí o koordinovaný postoj EU a členských států k členství v Radě pro lidská práva, s cílem podpořit větší transparentnost volebního procesu, zejména zveřejňováním hlasování členských států a zdůvodňováním jejich hlasování; dále zdůrazňuje potřebu skutečně konkurenčního procesu, kdy bude zajištěno, aby všechny tři regionální bloky, v nichž jsou přítomny členské státy, nabízely více kandidátů, než je křesel, a aby se zvýšila odpovědnost kandidátů prostřednictvím kontroly jejich dobrovolných závazků a výsledků ve spolupráci s Radou pro lidská práva a orgány OSN zřízenými smlouvami a zvláštními postupy;

27.

důrazně odsuzuje veškeré útoky na držitele mandátů v rámci zvláštních postupů OSN a na nezávislost a nestrannost jejich mandátů; zdůrazňuje, že státní svrchovanost nelze využívat jako záminku k zabránění tomu, aby mezinárodní společenství sledovalo lidská práva, neboť podle Charty OSN a rezoluce Valného shromáždění OSN č. 60/251 mají všechny státy bez ohledu na svůj politický, hospodářský a kulturní systém povinnost a odpovědnost prosazovat a chránit veškerá lidská práva a základní svobody pro všechny, a že Rada OSN pro lidská práva by měla případy porušování lidských práv řešit;

28.

vyzývá členské státy a demokratické partnery EU, aby těmto pokusům rozhodně čelily a aby posílily svou reakci na závažná porušování mezinárodních lidských práv; vyzývá Radu a členské státy, aby usilovaly o reformu mnohostranných institucí, aby byly odolnější a schopné činit soudržnější a adaptabilnější rozhodnutí;

29.

zdůrazňuje potřebu odpovídajícího financování pro všechny orgány OSN pro lidská práva, zejména pro orgány zřízené smlouvami a zvláštní postupy; vyzývá generálního tajemníka OSN, aby za tímto účelem poskytl odpovídající zdroje z rozpočtu OSN, a naléhavě vyzývá členské státy EU, aby zvýšily své dobrovolné příspěvky;

30.

zdůrazňuje, že je třeba provést nestranný, spravedlivý a transparentní přezkum žádostí nevládních organizací o poradní status v Hospodářské a sociální radě OSN; podporuje výzvu EU ke schválení výrazně zpožděných žádostí některých uznávaných nevládních organizací;

31.

odsuzuje odvetná opatření a zastrašování přibližně 240 členů občanské společnosti, obránců lidských práv a novinářů ve 45 zemích za spolupráci s OSN v uplynulém roce, na něž upozornil generální tajemník OSN; vyzývá EU a její členské státy, aby proti těmto odvetným opatřením přijaly důrazná opatření, a to i prostřednictvím globální demarše vůči dotčeným zemím, a aby přijaly veškerá možná opatření, která pomohou zajistit bezpečné a otevřené prostory pro interakci jednotlivců a organizací občanské společnosti s OSN a jejími zástupci a mechanismy;

32.

připomíná, že rozhodně podporuje Mezinárodní trestní soud (MTS) coby jedinou mezinárodní instituci, která je schopna stíhat některé z nejohavnějších trestných činů a zajistit spravedlnost pro jejich oběti; zdůrazňuje nezávislost a nestrannost MTS; vyzývá EU a členské státy, aby poskytly přiměřenou finanční podporu, která MTS umožní plnit svou úlohu; podporuje univerzálnost Římského statutu a požaduje, aby EU zahrnula zvláštní doložku o jeho ratifikaci a přístupu k němu do dohod uzavíraných se třetími zeměmi; požaduje, aby EU posílila svou spolupráci se zeměmi, které dosud k Římskému statutu nepřistoupily; důrazně odsuzuje veškeré útoky na zaměstnance nebo nezávislost MTS; domnívá se, že pokusy oslabit důvěryhodnost a zásadní úlohu MTS představují útoky na multilateralismus a EU a její členské státy by je měly jako takové napadnout, a to i v případě, že mají původ v zemích, jež jsou jejími blízkými partnery; zdůrazňuje, že MTS, aby mohl plnit své úkoly, potřebuje plný přístup do vyšetřovaných zemí; zdůrazňuje potenciál dalších inovativních nástrojů, které zajistí pohnání pachatelů mezinárodních trestných činů k odpovědnosti, včetně univerzální pravomoci soudnictví na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje v této souvislosti současné debaty v Komisi OSN pro mezinárodní právo o imunitě státních úředníků a vyzývá k přijetí návazných opatření; požaduje, aby EU nadále posilovala budování kapacit na vnitrostátní úrovni ve třetích zemích a současně podporovala mezinárodní trestní tribunály a mechanismy, jakož i platformy a organizace věnující se boji proti beztrestnosti, jako je Koalice pro MTS;

33.

opakuje svou výzvu k boji proti beztrestnosti a k podpoře odpovědnosti v regionech a zemích zasažených konflikty; bere na vědomí, že Parlament a Rada schválily pilotní projekt týkající se Evropského střediska pro sledování boje proti beztrestnosti; vyzývá v této souvislosti Komisi a ESVČ, aby zavedly podobné nástroje pro posílení a podporu obětí prostřednictvím přístupu k opravným prostředkům a odškodnění, včetně nástrojů souvisejících s korupcí;

Specifické výzvy v oblasti lidských práv

Onemocnění COVID-19

34.

zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 významně posílilo nedávné tendence neliberálních demokracií a autokratických režimů oslabujících demokracii; vyjadřuje politování nad tím, že tyto režimy zneužívají epidemiologickou krizi k tomu, aby více omezily svobodu projevu, shromažďování a náboženského vyznání a přesvědčení prostřednictvím omezování fungování demokratických institucí a potlačování projevů nesouhlasu včetně omezování svobody sdělovacích prostředků online i offline a namíření pomlouvačných kampaní na kritiky a oznamovatele; stejně tak odsuzuje skutečnost, že tyto režimy diskriminují marginalizované obyvatele, zejména domorodé obyvatele a jiné menšiny, masově používají nástroje dohledu, dezinformační kampaně, omezují přístup k informacím, zejména z pluralitních a nezávislých sdělovacích prostředků pomocí plošného odpojování internetu, omezování šířky pásma a blokování obsahu, zavádějí mimořádná opatření bez jasných kritérií pro jejich zrušení, omezují demokratický průběh voleb a využívají selektivní přístup ke zdravotní péči jako způsob diskriminace určitých segmentů populace;

35.

uznává významnou roli obránců lidských práv v reakci na onemocnění COVID-19, neboť kromě své každodenní práce v oblasti lidských práv převzali navíc i řadu nových rolí a potýkají se se značnými a nepřiměřenými riziky; se znepokojením bere na vědomí, že vlády po celém světě pandemii využily jako příležitost k tomu, aby se mohly zaměřit specificky na obránce lidských práv tím, že je odmítnou propustit z vězení, prodlouží jejich zadržování bez možnosti styku s okolím, omezí návštěvy ve vězení a odsoudí je na základě vykonstruovaných obvinění při soudních jednáních za zavřenými dveřmi;

36.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 měla negativní dopad na ekonomická a sociální práva ve většině zemí ve světě a že zdravotní a následná hospodářská krize vedla k růstu nerovností v jednotlivých zemích a mezi nimi; odsuzuje neustálé pokusy úřadů zatajovat před mezinárodními vyšetřovateli důležité informace o původu a šíření onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že vysoce negativní důsledky onemocnění COVID-19 nepřiměřeně zasahují zranitelné skupiny, např. ženy, osoby LGBTIQ, chudé lidi, děti, osoby se zdravotním postižením, migranty, uprchlíky, žadatele o azyl, menšiny z hlediska náboženského vyznání či přesvědčení atd., neformální pracovníky a osoby ve věznici nebo zajišťovací vazbě; zdůrazňuje, že zranitelné skupiny jsou rovněž více zasaženy negativními hospodářskými a sociálními důsledky pandemie a omezeními přístupu ke zdravotní péči a vzdělávání; se znepokojením sleduje nárůst nesnášenlivosti, diskriminace a nenávistných verbálních projevů vůči určitým zranitelným skupinám, zejména menšinovým skupinám, a omezování základních svobod;

37.

zdůrazňuje, že EU by měla zvýšit svou podporu s cílem zabývat se negativními důsledky onemocnění COVID-19, zejména pro zranitelné skupiny; za tím účelem požaduje, aby EU naléhavě zvýšila své úsilí o ukončení znepokojivé nerovnováhy v celosvětovém rozdělení očkovacích látek, a tím splnila svůj předchozí závazek podpořit očkovací látky proti onemocnění COVID-19 jako globální veřejný statek prostřednictvím mimo jiné technologického transferu a posílení místní výroby, a to i skrze platformu WHO zaměřenou na přístup k technologiím v souvislosti s onemocněním COVID-19 (C-TAP), aby byla zajištěna dostupnost, přístupnost a cenová dostupnost očkovacích látek pro maximální množství lidí; zdůrazňuje, že je důležité podporovat posilování vzdělávacích systémů a systémů zdravotní péče, aby byly odolné vůči budoucím hrozbám; žádá EU a její členské státy, aby navýšily finanční prostředky na poskytování základních veřejných zdravotnických služeb; v této souvislosti zdůrazňuje význam sociální ochrany; požaduje za tím účelem větší podporu pro inovativní technologie a vítá reakci týmu Evropa; uznává právo na tělesné a duševní zdraví, které je v mnoha zemích stále předmětem stigmatizace a diskriminace, a poukazuje na to, jak pandemie COVID-19 odhalila obrovské zanedbání v poskytování péče o duševní zdraví;

Obránci lidských práv

38.

chválí důležitou práci vykonávanou všemi obránci lidských práv po celém světě, někdy za nejvyšší cenu, a využívá této příležitosti k uznání příspěvku všech obránců lidských práv k hnutí pro lidská práva; opakuje, že obránci lidských práv jsou často jedinými osobami, které jsou schopny sledovat dodržování lidských práv na místě a jejich ochranu na území, která jsou např. okupována nebo anektována, zejména v oblastech tzv. zamrzlých konfliktů, kde jsou mezinárodní společenství a EU schopny se zapojit jen omezeně;

39.

je vážně znepokojen nejistou situací obránců lidských práv a lituje skutečnosti, že jsou oběťmi rostoucího násilí, včetně cíleného zabíjení; poukazuje na to, že některé země mají obzvláště znepokojivou historii pronásledování, šikanování, zastrašování, únosů a mimosoudních poprav obránců lidských práv; upozorňuje na obzvláště vážnou situaci obránců práv žen, environmentálních práv, pracovních práv a lidských práv původních obyvatel, kterou dále zhoršilo onemocnění COVID-19; vyjadřuje politování nad nárůstem využíváním metod, jako je šikana, kriminalizační a pomlouvačné kampaně, svévolné zatýkání a neomezené zadržování v nelidských podmínkách, které mají umlčet obránce lidských práv, často na základě nespravedlivě definovaných obvinění z terorismu; opakuje svou výzvu určenou delegacím EU a velvyslanectvím členských států ve třetích zemích, aby se zabývaly vývojem a výzvami týkajícími se práva prosazovat a chránit lidská práva, aby usilovaly informace o situaci obránců lidských práv, získávaly je a reagovaly na ně, aby je pravidelně navštěvovaly ve vězení, sledovaly jejich soudní řízení a obhajovaly jejich přístup ke spravedlnosti a ochraně; dále vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly strategii pro ambiciózní opatření EU k řešení rostoucího počtu útoků proti obráncům lidských práv;

40.

naléhavě požaduje vytvoření celounijního programu pro vydávání krátkodobých víz pro dočasné přesídlení obránců lidských práv, zejména zahrnutím pokynů do příručky EU o vízech a změnou právních nástrojů týkajících se víz, především vízového kodexu; vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v této otázce v posledním roce a naléhavě žádá smysluplnější projednání koordinovanější politiky EU pro vydávání mimořádných víz obráncům lidských práv ze strany členských států;

41.

požaduje, aby byl Evropskému parlamentu povolen větší dohled nad opatřeními delegací EU v případech porušování a zneužívání lidských práv ve třetích zemích a přijetí konkrétních a přísných opatření, pokud nejsou schopny tyto povinnosti splnit; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby mohly delegace EU počítat se všemi nezbytnými a odpovídajícími zdroji a kapacitami, aby mohly účinně jednat v případě problémů v oblasti lidských práv ve třetích zemích;

42.

důrazně odsuzuje zabíjení obránců lidských práv ve světě a požaduje spravedlnost a pohnání osob odpovědných za tyto útoky na nejvyšších úrovních rozhodování k odpovědnosti; zdůrazňuje, že většina těchto obránců lidských práv byla zapojena do ochrany své země a životního prostředí a do obrany práv původních obyvatel; připomíná svou výzvu zajistit, aby byla plně dodržována zásada svobodného, předchozího a informovaného souhlasu v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (Úmluva č. 169); zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup ke spravedlnosti po celém světě s cílem bojovat proti všeobecně rozšířené beztrestnosti těchto zabíjení; konstatuje však, že je zapotřebí větší úsilí nejen ohledně odškodnění a nápravy, ale např. také při prevenci prostřednictvím posílení vnitrostátních plánů pro ochranu obránců lidských práv ve třetích zemích;

Svoboda projevu, pokojného shromažďování a sdružování

43.

zdůrazňuje, že nedávná odhalení, jako např. skandál týkající se softwaru Pegasus firmy NSO, potvrzují, že špehování obránců lidských práv a novinářů je extrémně znepokojivé a že existuje nebezpečí zneužívání sledovacích technologií k podrývání lidských práv; vyzývá k podporování bezpečného a otevřeného prostoru a větší kapacity pro organizace občanské společnosti, obránce lidských práv, novináře a jiné dotčené osoby s cílem chránit je před kybernetickým dohledem a zasahováním; zdůrazňuje, že v této oblasti je potřebná důslednější vnitrostátní a mezinárodní regulace;

44.

vyjadřuje své vážné znepokojení ohledně omezení svobody projevu, pokojného shromažďování a sdružování a zdůrazňuje, že je třeba tyto svobody zaručit a respektovat; znovu upozorňuje na specifické výzvy spojené se svobodou přesvědčení a projevu a jejich souvislost se svobodou informací, včetně přístupu k nezávislým a spolehlivým informacím online i offline;

45.

konstatuje, že ještě nikdy nebyla nezávislá žurnalistika a existence spolehlivých sdělovacích prostředků tak zásadně důležitá pro zachování bezpečných, zdravých a řádně fungujících společností jako dnes, a zdůrazňuje, že je třeba větší podpory veřejnosti pro nezávislou žurnalistiku po celém světě; odsuzuje stále větší právní šikanu a omezující právní předpisy jako prostředek umlčování kritických hlasů, např. prostřednictvím strategických žalob proti účasti veřejnosti a kriminalizace pomluv online a offline, které jsou používány k zastrašení novinářů, oznamovatelů a obránců lidských práv, aby přestali se svými šetřeními a s odhalováním korupce a jiných otázek veřejného zájmu v řadě zemí; připomíná, že je třeba zajistit transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, včetně akcionářů, vzhledem k jejich roli při zaručování plurality sdělovacích prostředků;

46.

znovu upozorňuje na specifické výzvy, které pro svobodu sdružování představují omezující právní předpisy, jako jsou právní předpisy pro boj proti terorismu, extremismu a korupci namířené proti organizacím občanské společnosti, a následná rizika příliš zatěžujících požadavků na registraci, financování a vykazování, které jsou formou státní kontroly, a jiných opatření, jako je potlačování demonstrací za použití síly, šikanování a svévolné zadržování; odsuzuje takové zneužívání legislativní a policejní pravomoci nebo bezpečnostních opatření k omezování práva protestovat; zdůrazňuje, že v letech 2020 a 2021 byly potlačeny desítky demonstrací, došlo k zavraždění demonstrantů a ke svévolnému zadržení stovek pokojných protestujících, z nichž mnozí byli podrobeni mučení a špatnému zacházení a donuceni zaplatit velké pokuty v soudních procesech, které nezaručovaly ani minimální procesní standardy; odsuzuje porušování práva na kolektivní vyjednávání, konzultace a účast pracovníků a odborů;

47.

vyjadřuje své vážné znepokojení ohledně omezení akademické svobody a nárůstu cenzury a uvězňování akademiků po celém světě, což má významné důsledky pro právo na vzdělávání; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby zvýšily své diplomatické snahy prostřednictvím dvoustranného a mnohostranného zapojení v souvislosti s hrozbami a útoky na akademickou svobodu ze strany státních a nestátních aktérů; vyzývá ESVČ a Komisi, aby přehodnotily stávající mechanismy podpory a ochrany obránců lidských práv s cílem rozvíjet kapacity pro identifikaci a poskytování pomoci, včetně ochrany a podpory v mimořádných situacích, v případech, kdy dochází k útokům na akademickou svobodu; žádá Komisi, aby zajistila nadále vysokou úroveň podpory Evropského meziuniverzitního centra pro lidská práva a demokratizaci a Globálního kampusu pro lidská práva jako stěžejního nástroje podpory EU, pokud jde o vzdělávání v oblasti lidských práv na celém světě;

48.

odsuzuje stále rozšířenější praxi autoritářských států, které hostí obrovské sportovní nebo kulturní akce s cílem podpořit svou mezinárodní legitimitu, zatímco dále potlačují domácí opozici; vyzývá EU a její členské státy, aby jednaly s národními sportovními federacemi, korporátními subjekty a organizacemi občanské společnosti o tom, za jakých podmínek by se měly takovýchto akcí účastnit, a to včetně zimních olympijských her v Pekingu v roce 2022; žádá o vytvoření politického rámce EU v oblasti sportu a lidských práv;

Právo na bezpečné a zdravé životní prostředí

49.

je si vědom toho, že změna klimatu je jednou z největších hrozeb pro lidská práva naší i budoucích generací, neboť ohrožuje zejména základní právo na život, zdraví, potraviny, bydlení a odpovídající životní standardy jednotlivců i společenství; zdůrazňuje, že vlády mají povinnosti v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje; je si vědom úzkého vztahu mezi lidskými právy, zdravým životním prostředím, biologickou rozmanitostí a bojem proti změně klimatu a vítá výzvu OSN týkající se celosvětového uznání práva na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí; zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu, kterou hrají obránci lidských práv v oblasti životního prostředí a místní a původní obyvatelé při ochraně tohoto prostředí, a to navzdory hrozbám násilí, jimž často čelí ze strany těch, kteří jsou odpovědní za praktiky škodlivé pro životní prostředí nebo z nich mají prospěch; vybízí EU a její členské státy, aby podpořily uznání ekocidy jako mezinárodního trestného činu podle Římského statutu MTS, a požaduje, aby Komise prozkoumala význam ekocidy pro právo a diplomacii EU; vyzývá EU a členské státy, aby se chopily odvážných iniciativ v oblasti boje proti beztrestnosti trestných činů proti životnímu prostředí na celosvětové úrovni;

50.

upozorňuje na odpovědnost a povinnosti států a jiných odpovědných subjektů, např. podniků, pokud jde o zmírňování dopadů změny klimatu, předcházení jeho negativním dopadům na lidská práva a zhoršování a úbytek biologické rozmanitosti a prosazování vhodných politik, které jsou dostatečně ambiciózní a nediskriminační a zajišťují účast občanů a přístup k účinným nápravným prostředkům a jsou v souladu se závazky v oblasti lidských práv; naléhavě žádá EU, aby se snažila čelit dopadům globální změny klimatu, mimo jiné zavedením účinných a udržitelných politických opatření, a aby dodržovala cíle Pařížské dohody; opakuje svou výzvu EU a jejím členským státům, aby posílily vztah mezi lidskými právy a životním prostředím prostřednictvím své vnější činnosti a poskytly účinnou ochranu obráncům lidských práv a práv v oblasti životního prostředí;

51.

zejména upozorňuje na vazbu mezi využíváním zdrojů a financováním konfliktů, válek a násilí a uznává, že dopady změny klimatu na životní prostředí mohou zhoršit migraci a nucené vysídlování;

52.

zdůrazňuje, že původní obyvatelé jsou často prvními oběťmi odlesňování, které kromě jiných práv ohrožuje jejich práva k půdě a přístup k životně důležitým zdrojům; v této souvislosti zdůrazňuje jejich právo určit a stanovit priority a strategie pro svůj vlastní rozvoj a využívání své půdy, území a dalších zdrojů; připomíná, že beztrestnost porušování práv původních obyvatel je hnací silou odlesňování, a proto považuje za zásadní, aby za tato porušování práv byla vyvozena odpovědnost;

Práva žen, posílení postavení žen a genderová rovnost

53.

zdůrazňuje zásadní význam dosažení pokroku ohledně práv žen a vítá akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025 (akční plán EU pro rovnost žen a mužů III) jako známku odhodlání EU v této oblasti; vyzdvihuje významnou úlohu, kterou hrají politické vůdkyně a občanské aktivistky v politických, sociálních a environmentálních hnutích, a vyjadřuje politování nad skutečností, že ženy se často stávají cílem násilí kvůli svému pohlaví i činnosti, za něž platí dokonce i životem;

54.

připomíná, že Istanbulská úmluva, jakožto první všeobecně závazná smlouva vytvořená pro boj proti násilí páchanému na ženách a dívkách a domácímu násilí, stanoví referenční hodnoty pro mezinárodní standardy, které je třeba dále ratifikovat a uplatňovat;

55.

je si vědom nepřiměřeného dopadu pandemie na ženy, zejména nárůstu genderově podmíněného násilí v důsledku opatření k omezení volného pohybu; vyjadřuje politování nad skutečností, že ženy, a to i v EU, nadále tvoří většinu obětí genderově podmíněného násilí, jako je domácí násilí a sexuální násilí a zneužívání, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a že čelí diskriminaci v politickém a pracovním životě a v přístupu ke vzdělávání a zdravotní péči; zdůrazňuje, že poskytování péče, ochrany a přístupu ke spravedlnosti obětem genderově podmíněného násilí a nezákonného obchodování se v důsledku pandemie významně snížilo; požaduje, aby EU podporovala vytvoření plánů a protokolů pomoci při mimořádných událostech na úrovni OSN i v partnerských zemích s cílem přizpůsobit programy pomoci okolnostem pandemie, jejím následkům a budoucím krizím; vítá společné úsilí a investice EU a OSN do zahájení iniciativy Spotlight, jejímž cílem je odstranit všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách;

56.

vyjadřuje politování nad skutečností, že celkový pokrok v oblasti práv žen zdaleka nedosahuje závazků zemí OSN uvedených v Pekingské úmluvě z roku 1995, a je znepokojen tendencí vzdalovat se od dosaženého pokroku; je mimořádně znepokojen zhoršováním práva každého jednotlivce mít plnou kontrolu nad otázkami souvisejícími s jeho sexualitou a sexuálním a reprodukčním zdravím a právy, bez nátlaku a diskriminace, zejména pokud jde o bezpečný a svobodný přístup k legálnímu přerušení těhotenství; odsuzuje veškeré pokusy odstranit stávající nároky a ochranu v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a právní předpisy, politiky a praktiky, které i nadále upírají či omezují tato práva v řadě zemí na světě; zdůrazňuje, že všem lidem musí být zaručen přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a právo na vzdělání, informace, plánované rodičovství, moderní metody antikoncepce, bezpečné a legální přerušení těhotenství a mateřskou, předporodní a poporodní zdravotní péči; vyzývá EU a její členské státy, aby znovu potvrdily nezcizitelné právo žen na tělesnou integritu, důstojnost a samostatné rozhodování a aby prosazovaly univerzálnost a nedělitelnost všech lidských práv za všech okolností a podporovaly sexuální a reprodukční zdraví a práva v rámci svých mezinárodních závazků a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

57.

vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s využíváním sexuálního a genderově podmíněného násilí jakožto válečné zbraně; připomíná, že sexuální trestné činy a genderově podmíněné násilí jsou považovány Římským statutem za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo základní prvky genocidy či mučení; vyzývá ke společnému postupu s cílem ukončit používání sexuálního násilí jako válečné zbraně; vyzývá EU, aby bojovala proti beztrestnosti za porušování sexuálních a reprodukčních práv v konfliktech a podporovala práva žen a dívek na pravdu, účinnou nápravu a odškodnění za porušení těchto práv;

58.

upozorňuje, že z odhadů zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací vyplývá, že přibližně třetina žen na celém světě (30 %) byla během svého života vystavena buď fyzickému nebo sexuálnímu násilí ze strany svého partnera nebo sexuálnímu násilí ze strany jiného člověka; zdůrazňuje, že většina případů tohoto násilí je partnerské násilí; vyzdvihuje skutečnost, že každý den je 137 žen zabito svým rodinným příslušníkem; vyzývá EU a globální aktéry, aby důrazně odsoudili partnerské násilí a využívali veškeré dostupné nástroje k předcházení partnerskému násilí, k ochraně obětí a ke stíhání pachatelů; odsuzuje zločiny, které jsou na dívkách a ženách v rodině páchány kvůli jejich údajnému nevhodnému chování a v zájmu očištění rodinné cti;

59.

konstatuje, že v roce 2020 se situace obětí nezákonného obchodování, z nichž většinu tvoří ženy, značně zhoršila, neboť pandemie COVID-19 je zanechala v ještě zranitelnějším postavení; vítá zahájení strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025; upozorňuje, že je obzvláště třeba posílit boj proti obchodování s lidmi a organizovaným zločineckým skupinám, které jsou do něj zapojeny; zdůrazňuje, že během pandemie COVID-19 se identifikace obětí nezákonného obchodování ještě zkomplikovala; žádá tedy EU a její členské státy, aby zesílily své úsilí v rámci mezinárodní justiční spolupráce a spolupráce v oblasti prosazování práva s cílem zabránit nezákonnému obchodování a identifikovat oběti a současně zabránit jejich kriminalizaci a poskytnout jim nezbytnou zdravotní a psychologickou podporu v úzké spolupráci s Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti věnujícími se ochraně obětí;

60.

odsuzuje komerční praxi náhradního mateřství, což je celosvětový jev, v jehož souvislosti jsou ženy na celém světě vystavovány vykořisťování a obchodování s lidmi, přičemž hlavními cíli jsou finančně a sociálně zranitelné ženy; zdůrazňuje její závažný dopad na ženy, práva žen, zdraví žen a genderovou rovnost a upozorňuje na její přeshraniční důsledky; vyzývá k vytvoření evropského právního rámce, který by řešil negativní důsledky komerční praxe náhradního mateřství;

Práva dítěte

61.

připomíná, že práva dítěte nejsou nijak omezena, a požaduje systematický a koherentní přístup k podporování a obraně práv dítěte v Evropě a mimo ni v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte a Agendou 2030;

62.

připomíná svou výzvu, aby EU a její členské státy zesílily své úsilí odstranit všechny formy zneužívání dětí; vítá nově přijatou strategii EU týkající se práv dítěte (2021–2024); zdůrazňuje však, že děti jsou nadále oběťmi násilí, předčasných a nucených sňatků, násilné konverze, prostituce, dětské pornografie a pedofilie, sexuálního zneužívání včetně mrzačení pohlavních orgánů, nezákonného obchodování, násilného odebírání rodičům, dětské práce a náboru jako dětských vojáků, a že stále trpí v důsledku nedostatečného přístupu ke vzdělávání a zdravotní péči, podvýživy a chudoby, zejména při humanitárních krizích a ozbrojených konfliktech; zdůrazňuje, že rok 2021 je Mezinárodním rokem odstranění dětské práce; požaduje začleňování práv dítěte a programu OSN týkajícího se dětí a ozbrojených konfliktů do všech vnějších politik EU; naléhavě žádá EU, aby zajistila koherentnost svých obchodních a rozvojových politik s cílem odstranit dětskou práci; upozorňuje v tomto ohledu na pilotní dialog o udržitelnější produkci kakaa za účasti mnoha zúčastněných stran; vyzývá členské státy, aby dodržovaly své povinnosti ohledně ochrany dětí zahraničních bojovníků, které jsou občany EU;

63.

vyzývá EU, aby práva dítěte a ochranu dětí začlenila do všech vnějších politik EU, a to i v rámci dialogů o lidských právech, mezinárodních a obchodních dohod, nástroje předvstupní pomoci a nástroje NDICI – Globální Evropa; zdůrazňuje, že je třeba sledovat veškeré intervence EU týkající se dětí a zajistit, aby byl na práva dítěte plně uplatňován přístup „nepůsobit škodu“;

Obchodování s lidmi a nucená práce

64.

odsuzuje veškeré formy obchodování s lidmi, nucené práce a moderního otroctví v široké řadě skupin, např. žen, dětí, imigrantů a kvalifikovaných pracovníků; připomíná členským státům, že osoby zapojené do těchto činností je třeba stíhat a odsoudit v jejich zemích původu i mezinárodně; zdůrazňuje, že je třeba důkladně sledovat a kontrolovat dodržování lidských a pracovních práv tam, kde jsou poskytovány příspěvky na pokrytí nákladů na základní služby ve třetích zemích, které je vyžadují, aby se předešlo tomu, že tyto služby budou poskytovány ve špatných podmínkách, které porušují lidská práva; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby zaujaly vedoucí úlohu v nadnárodních fórech s cílem vymýtit veškeré formy obchodování s lidmi, nucené práce a moderního otroctví, které jsou nejen odpornými zločiny, ale také zdrojem migrace ve špatných podmínkách a vedou k extrémní zranitelnosti a utrpení; vzhledem k vážnosti těchto porušování práv požaduje, aby EU zahrnula do stávajících dohod i do dohod uzavíraných se třetími zeměmi zvláštní doložku odsuzující všechny formy obchodování s lidmi, nucené práce a moderního otroctví týkající se celé řady skupin, jako jsou např. ženy, imigranti a kvalifikovaní pracovníci, a potvrzující jejich neslučitelnost;

Nesnášenlivost a diskriminace

65.

připomíná své důrazné odsouzení diskriminace, xenofobie, nesnášenlivosti, pronásledování a zabíjení spojených s rasou, etnickým původem, státním občanstvím, sociální třídou, zdravotním postižením, kastou, náboženským vyznáním či přesvědčením, věkem, sexuální orientací a genderovou identitou, které jsou v mnoha zemích nadále velkým problémem; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 měla hluboce nepřiměřený dopad na rasovou a etnickou diskriminaci, xenofobii a související nesnášenlivost; vítá zahájení akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025, který uznává nejen individuální a sociální rozměr, ale také strukturální povahu tohoto jevu; zdůrazňuje, že navzdory 20 letům činnosti od přijetí Durbanské deklarace a akčního programu v roce 2001 rasismus, diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivost nadále sužují mnoho zemí po celém světě, a požaduje, aby byl vůči těmto jevům zaujat přístup nulové tolerance; vyzývá vlády, regionální organizace, občanskou společnost a jiné zúčastněné strany, aby znásobily své úsilí o skutečné uplatňování této deklarace a aby vypracovaly a prováděly akční plány pro boj proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související nesnášenlivosti; vyzývá EU, aby uspořádala celosvětový summit na téma boje proti rasismu a diskriminaci na celém světě ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery a mezinárodními organizacemi, jako je OBSE, OSN, Africká unie, Organizace amerických států a Rada Evropy;

66.

vyjadřuje politování nad skutečností, že původní obyvatelé po celém světě i nadále čelí všeobecně rozšířené a systematické diskriminaci a pronásledování, včetně nuceného vysídlování, svévolného zatýkání a zabíjení obránců lidských práv a zastánců ochrany půdy; opakuje svou výzvu EU, jejím členským státům a jejich partnerům v mezinárodním společenství, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k uznání, ochraně a podpoře práv původních obyvatel, včetně jejich jazyka, půdy, území a zdrojů, a k vytvoření mechanismu pro podávání stížností ohledně porušování práv; vítá činnost, kterou v tomto směru vyvíjí občanská společnost a nevládní organizace; upozorňuje na jmenování stálého zpravodaje pro původní obyvatele v Parlamentu, jehož úkolem má být monitorovat situaci původních obyvatel v oblasti lidských práv; vybízí státy, aby ratifikovaly ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu; doporučuje, aby EU a její členské státy začlenily odkazy na původní obyvatelstvo a práva obsažená v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel do příslušných a nově vznikajících rámců náležité péče;

67.

s velkým znepokojením bere na vědomí rozsah a důsledky kastovní hierarchie, diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a pokračující porušování lidských práv z těchto důvodů, včetně odpírání přístupu k právnímu systému nebo zaměstnání, pokračující segregace, chudoby a stigmatizace, překážek z důvodu příslušnosti ke kastě, pokud jde o výkon základních lidských práv a usnadnění lidského rozvoje; opětovně vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí a podpořily iniciativy na úrovni OSN a v příslušných třetích zemích s cílem odstranit diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě;

Práva osob LGBTIQ

68.

důrazně odsuzuje porušování lidských práv, diskriminaci, pronásledování, vyhrožování a vraždy leseb, gayů, bisexuálních, transgender, intersexuálních a queer (LGBTIQ) osob po celém světě, které se ještě zhoršilo v důsledku využívání onemocnění COVID-19 jako výmluvy pro pronásledování obránců LGBTIQ osob a pro homofobní a transfobní urážky; vyzývá EU, aby se ujala vedoucí role v obraně práv LGBTIQ osob na mezinárodních fórech a aby usilovala o dekriminalizaci sexuální orientace, genderové identity, vyjádření genderové příslušnosti a pohlavních znaků a vymýcení mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob, tzv. „konverzní terapie“ a nucené sterilizace transgender osob; vítá skutečnost, že strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 obsahuje závazek EU zahrnout otázky týkající se LGBTIQ osob do své vnější politiky, včetně podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa a prostředků nástroje předvstupní pomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby důkladně a důsledně prováděly obecné zásady EU pro prosazování a ochranu lidských práv LGBTIQ osob ve všech svých vnějších politikách;

Právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení

69.

plně podporuje právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, na svobodu vyznávat víru, nebo být nevěřící, jakož i právo projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení, změnit jej nebo se jej vzdát bez obav z násilí, pronásledování nebo diskriminace; zdůrazňuje, že je důležité zabývat se pronásledováním na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, a odsuzuje pronásledování, kterému z těchto důvodů čelí menšiny na mnoha místech na světě; vyzývá členské státy a ESVČ, aby tyto případy vzaly na vědomí a adekvátně na ně reagovaly; odsuzuje zneužívání zákonů proti rouhačství za účelem pokračování v diskriminaci a lituje skutečnosti, že jsou náboženství a náboženské instituce využívány na úkor lidských práv prostřednictvím pronásledování víry či náboženských menšin a společenství, žen, osob LGBTIQ a jiných osob ve zranitelných situacích, a to mimo jiné právními prostředky; opakuje, že odsuzuje jakékoliv pokusy orgánů či vlád odpírat možnost výběru náboženských vůdců nebo do tohoto výběru zasahovat; zdůrazňuje, že státy mají povinnost podporovat a chránit lidská práva osob, které patří k náboženským menšinám; zdůrazňuje v tomto ohledu význam iniciativ občanské společnosti;

70.

vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly ambiciózní programy na obranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na celém světě, aby podněcovaly a podporovaly mezinárodní snahy o shromáždění důkazů o krutých zločinech, pohnání jejich pachatelů k soudu, efektivní výkon soudních rozhodnutí ve věcech trestních a o odškodnění obětí; vyzývá Radu, Komisi, ESVČ a členské státy, aby spolupracovaly s třetími zeměmi na přijetí opatření k předcházení trestným činům z nenávisti a boji proti nim;

71.

bere na vědomí, že pozice zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU je celkem již více než rok neobsazená; opakuje svou výzvu Radě a Komisi, aby co nejdříve provedly transparentní a komplexní posouzení efektivnosti a přidané hodnoty pozice zvláštního vyslance, poskytly mu odpovídající zdroje a adekvátně podpořily jeho institucionální mandát, kapacitu a úkoly;

Národnostní, etnické a jazykové menšiny

72.

připomíná povinnost států chránit práva národnostních, etnických, kulturních, náboženských a jazykových menšin na svém území; vyzývá Komisi, aby celosvětově podporovala ochranu práv příslušníků menšin, a to i v rámci svého tematického programu pro lidská práva a demokracii;

73.

vyzývá vlády partnerských zemí EU, aby dodržovaly základní lidská práva národnostních, etnických a jazykových menšin a v zájmu zachování kultur a diverzity respektovaly rovněž jejich kulturu, jazyk, náboženství, tradice a dějiny; připomíná, že je třeba, aby tyto vlády plnily povinnosti a závazky, které na sebe vzaly v rámci mezinárodních smluv a dohod; odsuzuje jakékoli pokusy o zanedbávání základních a lidských práv etnických a jazykových menšin prostřednictvím jejich nucené asimilace;

Právo na účast ve svobodných a spravedlivých volbách

74.

zdůrazňuje, že právo podílet se na správě věcí veřejných, zejména ve volbách, je nejen samo o sobě lidským právem, ale je také neodmyslitelně spojeno s řadou dalších lidských práv, jejichž uplatňování je pro smysluplný volební proces klíčové a představuje jádro demokratických vlád;

75.

důrazně odsuzuje erozi demokratických hodnot v řadě třetích zemí a narušování integrity voleb, volební násilí, zneužívání administrativních zdrojů vládnoucími stranami, zásahy proti politickým oponentům, cenzuru a ohrožování nezávislých médií, jakož i nárůst dezinformací; vyzývá EU, aby se zaměřila na tuto mimořádně znepokojivou situaci a čelila jí, aby předložila konkrétní a účinné návrhy a znovu potvrdila svou ochotu převzít vedoucí úlohu při prosazování demokratických hodnot a svobodných a spravedlivých voleb ve třetích zemích;

76.

vyjadřuje politování nad tím, že autoritářské a neliberální režimy se odklánějí od cesty vyspělých demokracií, všeobecných lidských práv a demokratických norem a vytvářejí klamný dojem legitimity prostřednictvím falešných volebních procesů, které nejsou ani svobodné, ani spravedlivé, ani transparentní; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily podporu Unie pro odolnost demokracie ve třetích zemích s využitím všech nástrojů, které mají k dispozici;

77.

vyzývá k zavedení ochrany demokratických a volebních procesů jako prvořadého globálního zájmu a k vytvoření účinného rámce pro reakci na všechny druhy zasahování do volebních procesů, a to v úzké spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako je OBSE;

Korupce a lidská práva

78.

domnívá se, že korupce usnadňuje, udržuje a institucionalizuje porušování lidských práv a neúměrně postihuje nejzranitelnější a marginalizované jednotlivce a skupiny ve společnosti; trvá na tom, že EU a její členské státy musí ve své vnější činnosti řešit korupci jako takovou, a to uplatňováním nejvyšších standardů transparentnosti při financování třetích zemí, podporou protikorupčních organizací občanské společnosti, novinářů a oznamovatelů korupce, a rovněž podporou zřízení účinných protikorupčních institucí a přijetím důkladných regulačních rámců a řešením tajných jurisdikcí a daňových rájů;

79.

vyzývá EU, aby přijala nástroje proti autoritářským vůdcům a jejich finančním podporovatelům, včetně těch, kteří se podílejí na volebních podvodech, aby odhalila a zmrazila nezákonný majetek a aby podpořila uplatňování univerzální jurisdikce v případech závažného porušování lidských práv;

80.

je si vědom skutečnosti, že EU nemůže sloužit jako dobrý příklad v boji proti korupci, dokud budou mít některé její členské státy a někteří aktéři v EU v této oblasti nepříznivé výsledky; očekává, že Komise a členské státy přikročí ke konkrétním opatřením proti nekalým praktikám v těchto oblastech; doporučuje, aby Parlament, Komise a členské státy významně podpořily protikorupční organizace občanské společnosti, novináře a oznamovatele korupce;

81.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat zásady pro mezinárodně uznávanou právní definici korupce velkého rozsahu a vyvinout v tomto směru patřičné úsilí, včetně zahrnutí její systémové povahy, jakožto trestného činu ve vnitrostátním a mezinárodním právu;

82.

vyzývá k řešení přetrvávajících případů beztrestnosti za korupci velkého rozsahu prostřednictvím důslednějšího prosazování protikorupčních zákonů, aby byla zajištěna odpovědnost pachatelů velkých korupčních systémů; vyzývá k prozkoumání komplexních přístupů, které zahrnují reformy mezinárodních justičních orgánů, včetně rozšíření jurisdikce Mezinárodního trestního soudu;

Sankční režim EU v souvislosti s porušováním lidských práv (EU GHRSR – „Magnitského zákon EU“)

83.

vítá přijetí globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (EU GHRSR – „Magnitského zákon EU“) coby nezbytného dodatku k souboru nástrojů EU v oblasti lidských práv a zahraniční politiky, který posiluje úlohu EU jakožto globálního lidskoprávního subjektu tím, že jí umožňuje přijímat restriktivní opatření proti právnickým a fyzickým osobám zapojeným do závažného porušování lidských práv ve světě; oceňuje Radu za přijetí prvních cílených sankcí v rámci tohoto režimu a vyzývá ji, aby v případě potřeby přijala další opatření; domnívá se, že uplatňování EU GHRSR nebrání ani nevylučuje přijetí dalších nástrojů EU v oblasti ochrany lidských práv, které lze kombinovat a doplňovat; odsuzuje veškerá svévolná a neoprávněná restriktivní opatření zavedená vůči EU nebo jiným subjektům v reakci na rozhodnutí EU v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv; lituje skutečnosti, že se Rada při přijímání sankcí ohledně otázek týkajících se lidských práv rozhodla uplatňovat jednomyslnost a znovu požaduje, aby se v této věci hlasovalo kvalifikovanou většinou;

84.

znovu požaduje rozšíření oblasti působnosti globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv tak, aby zahrnoval korupční činy a zajistilo se tak účinné zaměření na hospodářské a finanční podporovatele subjektů poškozujících lidská práva; upozorňuje na alternativní možnost, aby Komise předložila legislativní návrh na přijetí nového tematického sankčního režimu, který by řešil závažná korupční jednání definovaná na základě Úmluvy OSN proti korupci; zdůrazňuje, že je zapotřebí účinná strategie pro provedení globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, které bude soudržné s ostatními vnějšími politikami EU, zejména s jejími politikami v oblasti lidských práv, i se stávajícími mezinárodními rámci pro sankce; zdůrazňuje, že EU GHRSR musí v souladu s mezinárodním trestním právem a mezinárodním humanitárním právem respektovat zásadu, že nesmí mít nepříznivý dopad na běžné obyvatelstvo země, proti které je namířen; připomíná, že předpokladem důvěryhodnosti a účinnosti vnější činnosti EU je důsledné a jednotné uplatňování omezujících opatření ve všech členských státech; vítá oznámení Komise, že do konce roku 2021 provede přezkum postupů oslabujících sankce a stávajících požadavků na členské státy, pokud jde o podávání zpráv o provádění a prosazování těchto sankcí; vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv a vysokého představitele, místopředsedu Komise, jako osobu odpovědnou za jednotnost, soudržnost a účinnost zahraniční politiky EU, aby zajistili, že vnitrostátní reakce na nedodržování omezujících opatření přijatých EU budou účinné, přiměřené a odrazující;

Migrace a azyl

85.

znovu potvrzuje nezcizitelná lidská práva migrantů, uprchlíků a násilně vysídlených osob a žádá EU a její členské státy, aby je plně dodržovaly při spolupráci se třetími zeměmi jak z hlediska zavedení vysokých právních standardů, tak jejich praktického provádění, což je stejně důležité, a do této spolupráce je začlenily, aby se zajistila účinná ochrana těchto práv v praxi; připomíná, že EU a její členské státy musí při svých vnějších a exteritoriálních opatřeních, dohodách a spolupráci v oblasti migrace, hranic a azylu dodržovat a chránit lidská práva, zejména ta, která jsou zakotvena v Listině základních práv, včetně práva na život, svobodu a azyl, zejména při individuálním posuzování žádostí o azyl;

86.

znovu vyzývá Komisi, aby provedla přezkum dopadu spolupráce se třetími zeměmi v oblasti migrace na lidská práva, včetně předběžného posouzení a hodnocení monitorovacích mechanismů, a aby provedla transparentní posouzení rizik ex ante, pokud jde o dopad jakékoli formální, neformální nebo finanční spolupráce EU se třetími zeměmi na práva migrantů, uprchlíků a nuceně vysídlených osob; požaduje navíc větší transparentnost a odpovídající úroveň parlamentní kontroly a demokratického dohledu nad její činností v této oblasti; zdůrazňuje rizika související s neformálními dohodami o navracení a zpětném přebírání osob, které nejsou předmětem soudního přezkumu, a neumožňují tedy účinnou nápravu týkající se porušování lidských práv migrantů a žadatelů o azyl; znovu proto vyzývá EU, aby zajistila, aby veškeré dohody o spolupráci v oblasti migrace a dohody o zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, byly v souladu s mezinárodními právními předpisy týkajícími se lidských práv a uprchlíků a mezinárodním námořním právem, zejména s Úmluvou o právním postavení uprchlíků; trvá na tom, že lidská práva musí být zahrnuta a sledována ve všech činnostech agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu;

87.

vyzývá EU a její členské státy, aby se zabývaly základními příčinami migrace a podporovaly a prosazovaly rozvoj, investovaly do vzdělávání a poskytovaly přímou pomoc s cílem zlepšit životní příležitosti, což by mohlo přispět ke stabilnější a udržitelnější společnosti; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti prozkoumala nejlepší způsoby spolupráce se třetími zeměmi; požaduje, aby EU a její členské státy podporovaly právo uprchlíků a žadatelů o azyl na návrat do vlasti, jakmile skončí pronásledování nebo násilí, které způsobilo jejich vysídlení, a aby přitom dodržovaly zásadu nenavracení;

88.

vyzývá Komisi, aby připravila legislativní návrhy s cílem poskytnout členským státům nezbytné záruky pro účinnou reakci na zneužívání migrace ze strany třetích zemí; vyzývá partnerské země a mezinárodní organizace, aby zajistily provádění příslušných právních rámců a zdvojnásobily své úsilí o spolupráci v otázce pašování migrantů, zajištění ochrany migrantů a předcházení jejich vykořisťování;

89.

odsuzuje počet úmrtí na migračních trasách a znovu vyzývá k vytvoření koordinovaného evropského přístupu s cílem podpořit a zajistit rychlý a účinný proces identifikace osob, které zemřely na cestě do EU; vyjadřuje politování nad tím, že někteří potenciální žadatelé o azyl byli v rozporu s mezinárodním právem, zejména právem na azyl, vráceni na hranice nebo byli vyhoštěni na místa, kde jejich životy byly ohroženy; odsuzuje útoky na nevládní organizace pomáhající migrantům; žádá EU a její členské státy, aby finanční prostředky třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace přidělovaly zcela transparentně a aby zajistily, že z této spolupráce netěží, ať již přímo či nepřímo, státní subjekty zapojené do porušování lidských práv; trvá na tom, že je třeba vymezit rámce pro ochranu migrantů, zejména otevřením bezpečných a legálních cest pro migranty a zlepšením přístupu k humanitárním vízům, a zdokonalit jejich uplatňování; vyzývá k tomu, aby Evropský parlament dohody o migraci monitoroval;

Mezinárodní humanitární právo

90.

poukazuje na to, že je nanejvýš důležité, aby bylo všeobecně dodržováno mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv, a žádá strany světových ozbrojených konfliktů, aby agenturám humanitární pomoci zajistily úplný a včasný přístup bez překážek ke zranitelnému obyvatelstvu a oblastem a aby toto civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti a humanitární pracovníky a zdravotnický personál, chránily, jak zaručují Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly; poukazuje na to, že je důležité přispět k vytvoření humanitárních koridorů pro nouzové situace, včetně situací obnášejících riziko nebo u nichž hrozí bezprostřední riziko vystupňování vedoucí ke všeobecnému a významnému porušování lidských práv;

91.

znovu opakuje, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat výzvu generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN požadující globální příměří ve všech koutech světa, a to i prostřednictvím účinných opatření proti nedovolenému obchodu se zbraněmi a posílením transparentnosti a odpovědnosti vývozu zbraní členských států; lituje skutečnosti, že pandemie COVID-19 a její dopady zvýšily politické násilí, zintenzivnily soupeření mezi ozbrojenými skupinami a zhoršily dlouhodobé napětí, přičemž ponechaly oběti ještě více bez ochrany; vyjadřuje vážné obavy ohledně toho, že se v této souvislosti zvýšilo sexuální násilí související s konflikty, navzdory tomu, že rok 2020 byl rokem 20. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (rezoluce č. 1325);

92.

připomíná své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi (11) a vyjadřuje trvající znepokojení nad používáním těchto letounů mimo mezinárodní právní rámec; znovu vyzývá EU, aby urychleně vypracovala právně závazný rámec pro používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi s cílem zajistit, aby se členské státy v souladu se svými právními závazky nedopouštěly nezákonného cíleného zabíjení ani takovéto zabíjení neumožňovaly třetím státům; dále vyzývá Komisi, aby v budoucnu Parlament pravidelně a řádně informovala o všech případech, kdy jsou finanční prostředky EU využívány na projekty v oblasti výzkumu a vývoje související s výrobou bezpilotních letounů; vyzývá k provádění posouzení dopadu na lidská práva v případě dalších projektů zaměřených na vyvíjení bezpilotních letounů; připomíná své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (12) a naléhavě vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby zakázaly vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které postrádají smysluplnou lidskou kontrolu nad kritickými funkcemi výběru cíle a útoku na něj; trvá na tom, aby bylo zahájeno mezinárodní jednání o právně závazném nástroji, který by smrtící autonomní systémy bez smysluplné lidské kontroly zakázal; naléhavě vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby v tomto ohledu přijali společný postoj pro mezinárodní jednání;

Existence válek a konfliktů po celém světě a jejich dopad na lidská práva

93.

zdůrazňuje mnohostrannou hrozbu pro požívání lidských práv, kterou přinesly moderní ozbrojené konflikty, jež kromě států často zahrnují i nestátní subjekty a teroristické organizace a mají katastrofální humanitární důsledky; poukazuje na porušování lidských práv soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi; zdůrazňuje, že oběti porušování lidských práv mají velmi omezený přístup ke spravedlnosti na územích, která jsou okupována nebo anektována, včetně oblastí zmrazených konfliktů, kde chybí rozvinuté právní a institucionalizované struktury na ochranu lidských práv nebo jsou tyto struktury nedostatečné; připomíná svoji výzvu, aby EU posílila svou reakci na konflikty, pro niž by měla být schopna plně rozvinout a zavést vlastní nástroje samostatně i ve spolupráci s partnerskými zeměmi a regionálními organizacemi, včetně důrazného zaměření se na humanitární pomoc, předcházení konfliktům, přechodnou justici, mediaci a zprostředkování, a rovněž na usmíření, řešení základních příčin konfliktů, a poskytování nezbytné podpory mezinárodním misím v oblasti budování a udržování míru a misím EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a operací obnovy po skončení konfliktu, které budou podporovat a uplatňovat rozhodné začleňování a kontrolu lidských práv a spolehlivého genderového hlediska;

94.

vítá novou koncepci zprostředkování míru ze strany EU, která rozšiřuje soubor nástrojů EU v oblasti řešení krizí na obecnější cíl transformace konfliktu, a podporuje rozvoj dalších nástrojů pro dialog a kapacity v této oblasti; připomíná svou výzvu členským státům, aby pomohly omezit ozbrojené konflikty a závažná porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva tím, že budou přísně dodržovat ustanovení článku 7 Smlouvy OSN o obchodu se zbraněmi týkající se Vývozu a posouzení vývozu a ustanovení Kodexu chování EU pro vývoz zbraní, a to i pokud jde o jakýkoli transfer zbraní, vybavení pro sledování a zpravodajské vybavení, jež by vedlo k riziku dovozu zbraní státním nebo nestátním aktérům dopouštějícím se porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva nebo toto porušování umožňujícím; znovu vyzývá k přísnějším kontrolám vývozu zbraní z EU v celé EU, k lepší kontrole konečného použití vyvážených zbraní a k větší koordinaci vnitrostátních rozhodnutí o vývozu zbraní;

95.

vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, a Radu, aby věnovaly zvláštní pozornost situaci v oblasti lidských práv na okupovaných nebo anektovaných územích a aby přijaly účinná opatření k zabránění závažnému porušování lidských práv na místě; trvá na tom, že je důležité zajistit soudržnost politiky EU v případech, kdy dochází k okupaci nebo anexi území; připomíná, že politika EU by se ve všech těchto situacích měla řídit mezinárodním humanitárním právem, a to i v případech vleklé okupace území; zdůrazňuje, že společnosti se sídlem v EU odpovídají za uplatňování co nejpřísnějších zásad náležité péče při jakékoli hospodářské nebo finanční činnosti na těchto územích nebo ve spolupráci s nimi a za zajištění přísného dodržování mezinárodního práva a sankčních politik EU, pokud se na tyto situace vztahují;

Přechodné soudnictví

96.

vyzývá k podpoře procesů přechodného soudnictví, které posilují postavení občanské společnosti, obětí, marginalizovaných a zranitelných skupin obyvatelstva, žen, dětí, mladých lidí a obyvatel venkova i měst; podporuje vytváření vazeb mezi stálými strukturami, jako jsou vnitrostátní soudní systémy a národní instituce, a sítěmi pro předcházení krutostem a iniciativami v oblasti přechodného soudnictví; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout obětem a postiženým komunitám nástroje, prostor a přístup k informacím;

Náležitá péče a odpovědnost podniků

97.

zdůrazňuje, že EU má jedinečnou příležitost vyvinout tlak na podniky, aby dodržovaly lidská práva na globální úrovni, a to pomocí připravované závazné legislativy EU o náležité péči podniků a odpovědnosti podniků, která podnikům ukládá povinnost, aby v rámci svého hodnotových řetězců předcházely možným nebo skutečným nepříznivým dopadům na lidská práva, životní prostředí a řádnou správu a aby tyto dopady identifikovaly, oznamovaly, zdůvodňovaly a účinně napravovaly a aby nabízely systémy občanskoprávní odpovědnosti a přístupu ke spravedlnosti obětem a zajišťovaly odpovědnost; požaduje, aby se příslušné právní předpisy uplatňovaly na všechny velké podniky, které se řídí právem určitého členského státu, jež jsou usazeny na území Unie nebo jsou činné na vnitřním trhu a na malé a střední veřejně obchodované společnosti a na MSP ve vysoce rizikových odvětvích, s náležitým zohledněním zásady proporcionality; zdůrazňuje, že je třeba zavést a prosazovat správní kontroly a sankce, aby byly právní předpisy účinné a zajistily rovné podmínky pro podniky; považuje za nezbytné, aby strategie náležité péče společností byly definovány a prováděny prostřednictvím smysluplných a pravidelných konzultací se zúčastněnými stranami a aby byly zpřístupněny veřejnosti; vítá skutečnost, že v roce 2020 plně vstoupilo v platnost nařízení o taxonomii EU (13) a nařízení EU o konfliktních minerálech (14), jako konstruktivní krok v této oblasti;

98.

opakuje, že podle odhadů se dvě třetiny obránců lidských práv, kteří byli v loňském roce na celém světě zabiti, zabývaly ochranou své půdy a životního prostředí a obranou práv původních obyvatel, často v souvislosti s podnikáním; zdůrazňuje, že podle vyjádření obránců lidských práv je stále zásadnější, aby EU zavedla pro podniky povinné právní předpisy o náležité péči v oblasti lidských práv;

99.

opakuje své výzvy k boji proti nucené práci a dalším formám porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích, včetně porušování environmentálních a pracovních práv i práv domorodého obyvatelstva a hrozeb a útoků na obránce lidských práv, a k jejich vymýcení; vyzývá orgány EU, aby šly příkladem a prováděly důkladné hloubkové kontroly dodavatelů, včetně subdodavatelů, ze zemí mimo EU; vyzývá Komisi a Radu, aby rovným způsobem zakázaly veškerý dovoz výrobků vyrobených v důsledku závažného porušování lidských práv, včetně nucené práce; vyzývá evropské společnosti, aby splnily svou odpovědnost podniků a důkladně prověřily své dodavatelské řetězce, aby se ujistily, že se nepodílejí na porušování lidských práv;

100.

konstatuje, že rok 2021 je rokem 10. výročí obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které jsou skutečným rámcem, jehož pokyny, zejména ve třetím pilíři zaměřeném na přístup k nápravě a respekt vůči obráncům lidských práv, poskytují základní strukturu pro spolupráci se třetími zeměmi ohledně prevence a přístupu obětí k soudním i mimosoudním mechanismům pro podávání stížností a pro nápravu; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny země plně uplatňovaly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a vyzývá ty členské státy EU, které dosud nepřijaly národní akční plány pro obchodní práva, aby tak co nejdříve učinily; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit mezinárodně závazný nástroj, který by upravoval činnost nadnárodních korporací a dalších společností v rámci mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vybízí EU a její členské státy, aby se konstruktivně účastnily činnosti mezivládní pracovní skupiny OSN pro nadnárodní korporace a jiné podniky s ohledem na lidská práva; považuje to za nezbytný krok v prosazování a ochraně lidských práv;

Význam důrazných doložek o lidských právech v mezinárodních dohodách

101.

připomíná svůj požadavek týkající se systematického začleňování vymáhatelných doložek o lidských právech do všech mezinárodních dohod mezi EU a zeměmi mimo EU, včetně dohod o volném obchodu, dohod o přidružení a samostatných dohod o ochraně investic; vyzývá k lepšímu využívání těchto doložek, mimo jiné zavedením specializovaných mechanismů pro monitorování a řešení problémů; požaduje, aby byly tyto doložky prosazovány prostřednictvím jasných referenčních hodnot a aby byly sledovány se zapojením Parlamentu, občanské společnosti a příslušných mezinárodních organizací; zdůrazňuje, že vytvoření konkrétních referenčních hodnot by mohlo EU vést k tomu, aby prozkoumala zavedení proporcionality do sankcí za nesoulad; zdůrazňuje, že porušení dohod by mělo vést k jasným následkům, k nimž by jako poslední možnost patřilo pozastavení dohody nebo odstoupení EU od dohody v případě velmi závažného nebo stálého porušování lidských práv; doporučuje začlenit mechanismy sledování lidských práv a mechanismy pro stížnosti do všech obchodních dohod a dohod o zahraničních investicích, aby se zajistil účinný přístup k nápravě pro postižené občany a místní zúčastněné strany;

Obchod a všeobecný systém preferencí (GSP)

102.

zdůrazňuje silné spojení mezi obchodem a lidskými právy a podněcující úlohu, kterou pro třetí země hraje podmínění přístupu k obchodu dodržováním lidských práv; bere na vědomí nedávný návrh revidovaného nařízení o GSP předložený Komisí (15), který je příležitostí dále toto spojení posílit; zdůrazňuje nezbytný přínos systému GSP k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a navrhuje prozkoumat možnost preferenčního zacházení s udržitelným zbožím; zdůrazňuje, že přístup ke statusu GSP+ je závislý na dodržování mezinárodních úmluv a pokroku v oblasti lidských práv, a požaduje přísné uplatňování podmíněnosti na partnerské země, včetně odebrání statusu GSP+, je-li to nutné; vyzývá Komisi, aby při posuzování plnění závazků v rámci systému GSP+ používala jasné a transparentní referenční hodnoty;

103.

zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v zapojení a dialogu mezi EU a všemi zúčastněnými stranami v přijímajících zemích, zejména organizacemi občanské společnosti a odbory, a dále zlepšit transparentnost a monitorování, aby se zajistilo, že systém GSP splní svůj cíl udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných;

Digitální technologie

104.

zdůrazňuje významnou úlohu digitálních technologií, zejména během pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že tyto technologie budou nadále zaváděny po celém světě v období po skončení pandemie a že by měly být náležitě regulovány s cílem využít jejich silné stránky a současně se vyhnout jakýmkoli negativním dopadům na lidská práva; zdůrazňuje zejména význam účinných záruk, pokud jde o právo na soukromí a ochranu údajů v systémech hromadného sledování souvisejících se zdravím, a jejich přiměřeného používání, které by mělo být rovněž časově omezeno; zdůrazňuje zjevná rizika nevhodného používání sledovacích technologií proti obráncům lidských práv, opozičním představitelům, novinářům, občanské společnosti a dalším osobám, a to i proto, že tyto technologie představují vážnou překážku obrany lidských práv, riziko pro soukromí a svobodu projevu a vážnou hrozbu pro demokratické instituce; vyzývá EU, aby v této oblasti urychleně vytvořila pevný regulační rámec, který by zaručil, že používání těchto technologií bude v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily plně náležitou péči, pokud jde o lidská práva a řádné prověřování vývozu evropské technologie dohledu a technické pomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s vládami třetích zemí s cílem ukončit represivní právní postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti terorismu; vyzývá EU, aby se ujala iniciativy na podporu okamžitého celosvětového moratoria na prodej, převod a používání technologií spyware;

105.

bere na vědomí přínosy, které vyplývají ze zvýšeného používání umělé inteligence, zdůrazňuje však, že tyto technologie musí být vyvíjeny, zaváděny a používány za vhodného lidského dohledu, plně transparentním způsobem a se zajištěním odpovědnosti a zákazu diskriminace, zejména aby se zabránilo jak předpojatosti při automatizovaném rozhodování, tak porušování ochrany údajů;

106.

zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu sociálních platforem při dosahování pokroku v oblasti svobody projevu a práva organizovat se, ale poukazuje na to, že jsou zapotřebí řádné záruky, které zabrání na jedné straně manipulaci nebo neoprávněnému omezení nebo cenzuře obsahu uživatelů, včetně automatizované cenzury, a na druhé straně šíření nenávistných verbálních projevů, falešných zpráv, dezinformací a záměrně škodlivého obsahu; vyzývá EU, aby navrhla způsoby, jak usnadnit práci obránců lidských práv na internetu a podpořit uznání myšlenky, že diskuse o lidských právech by měla být podporována a chráněna za všech okolností; vítá přijetí nových pravidel EU pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy technologií dvojího užití;

107.

zdůrazňuje, že demokracie čelí stále většímu ohrožení prostřednictvím skrytého zahraničního financování, dezinformací a dalšího zasahování na internetu, a zdůrazňuje, že v autoritářských státech je internet a kyberprostor často jedinou oblastí, která nepodléhá státní kontrole a cenzuře obránců lidských práv, svobodných médií a prodemokratické opozice; vyzývá Komisi a Radu, aby posílily reakci EU a usilovaly o vytvoření mezinárodních bezpečnostních opatření proti dezinformacím, kybernetickým útokům a dalším hybridním hrozbám pocházejícím od zlovolných zahraničních aktérů, kteří se snaží podkopat odolnost společnosti a demokratické procesy v EU, v našem sousedství i mimo něj; zdůrazňuje, že je třeba, aby se výzkumu nových způsobů boje proti šíření falešných zpráv dostalo větší veřejné podpory;

Trest smrti, mučení a jiné formy špatného zacházení

108.

připomíná svůj důrazný nesouhlas s trestem smrti s ohledem na jeho krutou a nevratnou povahu a požaduje, aby EU zesílila své úsilí ohledně podpory jeho celosvětového zrušení; poukazuje na to, že se v roce 2020 objevila pozitivní tendence směřující k moratoriu na výkon trestu smrti s cílem tento trest zcela zrušit, přičemž 123 států hlasovalo pro rezoluci Valného shromáždění OSN o této otázce; je však mimořádně znepokojen dramatickým nárůstem poprav v některých zemích; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby na všech mezinárodních fórech obhajovaly zrušení trestu smrti a zasazovaly se o co nejširší podporu tohoto postoje;

109.

lituje skutečnosti, že je v mnoha zemích nadále obecně rozšířeno mučení a nelidské či ponižující zacházení, a žádá EU, aby zesílila své úsilí zaměřené na vymýcení těchto praktik a současně podporovala oběti a prosazovala mechanismy, které poženou pachatele k odpovědnosti; vyzývá všechny země, které tak ještě neučinily, aby se staly smluvní stranou Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a jejího opčního protokolu; uznává význam organizací občanské společnosti a obránců lidských práv v boji proti mučení a jiným formám špatného zacházení; co nejostřeji odsuzuje porušování lidských práv, k němuž došlo v detenčních zařízeních, a vyzývá k systematickému vyšetřování všech případů údajného porušování;

o o

110.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 76. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.

(1) Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 1.

(2) Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(4) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 15.

(5) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 30.

(6) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 202.

(7) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 94.

(8) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 11.

(9) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 111.

(10) Přijaté texty, P9_TA(2021)0388.

(11) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.

(12) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 86.

(13) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(14) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

(15) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (COM(2021)0579).

Top