—

s ohledem na články 110–113 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), které se týkají harmonizace právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní,

—

s ohledem na články 114–118 Smlouvy o fungování EU, které se týkají daní, jež mají nepřímý vliv na vytváření jednotného trhu,

—

s ohledem na výroční zprávu Komise o zdanění 2021 – přezkum daňových politik v členských státech EU,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590),

—

s ohledem na doporučení Komise pro jednotlivé země zveřejněná v rámci evropského semestru a její posouzení obsahu plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy jako součást Nástroje pro oživení a odolnost,

—

s ohledem na průzkum Komise z roku 2020 nazvaný „Daňové politiky v Evropské unii“,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 1. prosince 1997, jež se týkaly daňové politiky – usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování v oblasti zdaňování podniků – Zdanění úspor (1),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. září 2015 s názvem „Daňové reformy v členských státech EU v roce 2015 – Úkoly daňové politiky pro hospodářský růst a udržitelné veřejné finance,

—

s ohledem na přehled preferenčních daňových režimů členských států EU, který vypracovala Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) a který byl zkoumán od vzniku skupiny v březnu 1998,

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 21. dubna 2021 nazvanou ‚Reformy daňové politiky 2021 – zvláštní vydání o daňové politice během pandemie COVID-19‘,

—

s ohledem na dvoupilířové řešení daňových problémů plynoucích z digitalizace ekonomiky schválené v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisků,

—

s ohledem na zprávu OECD ze dne 19. května 2020 nazvanou ‚Daňová a fiskální politika v reakci na koronavirovou krizi: posílení důvěry a odolnosti‘,

—

s ohledem na politický dokument Mezinárodního měnového fondu ze dne 25. května 2021 nazvaný ‚Zdanění nadnárodních společností v Evropě‘,

—

s ohledem na svoji zprávu z vlastního podnětu o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování) (2),

—

s ohledem na usnesení ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 na téma ‚Pandora Papers: důsledky pro úsilí v boji proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům‘ (5),

—

s ohledem na zprávu Evropské daňové observatoře nazvanou ‚New forms of tax competition in the European Union: An empirical investigation‘ (Nové formy daňové soutěže v Evropské unii: empirický průzkum), která byla zveřejněna v listopadu 2021,

—

s ohledem na Směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (6) (směrnice o správní spolupráci),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0348/2021),

A.

vzhledem k tomu, že otázka škodlivých daňových praktik byla projednávána a příslušné reformy byly navrženy v usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování); vzhledem k tomu, že krátkodobé dopady pandemie COVID-19 a dlouhodobá strukturální transformace v důsledku demografických trendů, digitalizace a přechodu k uhlíkově neutrálnímu hospodářskému modelu ovlivnily rozhodování členských států ohledně návrhu budoucích daňových politik;

B.

vzhledem k tomu, že ačkoli daňová politika zůstává z velké části v pravomoci členských států, jednotný trh vyžaduje harmonizaci a koordinaci při stanovování daňové politiky, aby se prohloubila integrace jednotného trhu a zabránilo se erozi daňového základu; vzhledem k tomu, že vnitrostátní opatření ovlivňují výběr daní v ostatních členských státech a mohou mít rušivý vliv na spravedlivou hospodářskou soutěž i investice;

C.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost daňové politiky vytváří v rámci jednotného trhu různé překážky pro občany a podniky, zejména malé a střední podniky, včetně právní nejistoty, byrokracie, rizika dvojího zdanění a potíží se žádostmi o vrácení daně; vzhledem k tomu, že tyto překážky odrazují od přeshraniční obchodní činnosti a mohou narušit jednotný trh; vzhledem k tomu, že roztříštěnost politiky vytváří rovněž rizika pro daňové orgány, jako jsou dvojí nezdanění a arbitráž (např. daňové plánování a agresivní praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem); vzhledem k tomu, že členské státy stále ztrácejí daňové příjmy kvůli škodlivým daňovým praktikám v důsledku mezer mezi daňovými předpisy členských států nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi a že příjmy ušlé následkem toho, že se právnické osoby vyhýbají daňovým povinnostem, se podle odhadů pohybují každoročně v rozmezí od 36–37 miliard EUR po 160–190 miliard EUR; vzhledem k tomu, že roztříštěnost politiky zvyšuje náklady daňových orgánů na vymáhání;

D.

vzhledem k tomu, že v rámci sociálně tržního hospodářství EU by odpovídající úrovně daní a jednoduché a jasné daňové právní předpisy měly usilovat o to, aby byly co nejméně zkreslující; vzhledem k tomu, že zdravé daňové politiky by měly podporovat plnění politických cílů uvedených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, které vedou ke spravedlivější a udržitelnější společnosti a ke zlepšení konkurenceschopnosti EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení a výzvy spojené s klimatickou krizí, ekologickou transformací a digitalizací ekonomiky vyžadují hluboké změny a přehodnocení stávajících daňových politik; vzhledem k tomu, že fiskální opatření by neměla bránit soukromým iniciativám, které vytvářejí hospodářský růst, oživují ekonomiky zemí a podporují vytváření pracovních míst v EU;

E.

vzhledem k tomu, že efektivní daňové systémy jsou transparentní, snadno se dodržují a generují stálé daňové příjmy; vzhledem k tomu, že prorůstově orientované daňové reformy přesouvají daňové zatížení na daně ze spotřeby a majetku a jejich cílem je rozšířit daňový základ;

F.

vzhledem k tomu, že důvody pro reformy daňové politiky jednotlivých států se liší případ od případu a odrážejí strukturální charakteristiky ekonomik členských států a mohou zahrnovat motivy, jako je zvýšení spolehlivosti a jistoty zdanění, umožnění hospodářského růstu, zvýšení příjmů, zlepšení distribuce, nastavení pobídek pro chování a udržení kroku se strukturálními změnami v ekonomice;

G.

vzhledem k tomu, že celková úroveň zdanění (chápáno jako daně a povinné sociální příspěvky) se mezi členskými státy značně liší, což dokazuje skutečnost, že poměr daní k HDP se v roce 2019 pohyboval mezi 22,1 % (Irsko) a 46,1 % (Dánsko); vzhledem k tomu, že obecně je daňová zátěž v EU (40,1 %) vyšší než v některých jiných vyspělých ekonomikách (průměr OECD v roce 2018 činil 34,3 %); vzhledem k tomu, že vážený průměr zákonné sazby daně z příjmů právnických osob v zemích OECD klesl ze 46,52 % v roce 1980 na 25,85 % v roce 2020, což představuje snížení o 44 % za posledních 40 let;

H.

vzhledem k tomu, že skladba daňového mixu v EU zůstala v období 2004–2019 v podstatě stabilní, zatímco celková úroveň daňových příjmů se mírně zvýšila; vzhledem k tomu, že složení daňového mixu (relativní podíl daní z práce, spotřeby, kapitálu, životního prostředí a ostatních daní) se v EU značně liší, přičemž některé členské státy mají daňový mix příznivější pro růst než jiné;

I.

vzhledem k tomu, že podle MMF se zdá, že silná daňová soutěž v Evropě je hlavní hnací silou prudkého poklesu sazeb daně z příjmu právnických osob, který snížil průměrnou evropskou sazbu daně z příjmu právnických osob pod průměrnou sazbu v zemích OECD;

J.

vzhledem k tomu, že během pandemie řada zemí využila daňových reforem k tomu, aby podpořila hospodářství, přičemž pouze část z těchto opatření byla dočasná; vzhledem k tomu, že tyto daňové reformy zahrnovaly opatření pro poskytnutí okamžité úlevy podnikům a domácnostem, jako jsou odklady plateb, posílené převody daňových ztrát a zrychlené vracení daně, a stimulační opatření zaměřená na oživení;

K.

vzhledem k tomu, že inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku se shodl na dvoupilířové reformě mezinárodního daňového systému s cílem řešit výzvy vyplývající z digitalizace hospodářství, včetně minimální efektivní sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.