15.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 417/36

—

cíl strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání, jímž je snížit do roku 2020 průměrnou evropskou míru předčasných odchodů ze vzdělávání (1) na méně než 10 % (2);

—

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (3);

—

[společnou zprávu Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (4)],

—

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (5);

—

závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (6);

—

závěry Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti (7);

—

doporučení Rady z roku 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (8), zejména na připojený politický rámec a v něm obsaženou výzvu, že je třeba zajistit, aby členské státy vytvořily do konce roku 2012 komplexní politiky týkající se předčasného ukončování školní docházky a zahrnující opatření v oblasti prevence, zásahu a nápravy;

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o řešení problému předčasného ukončování školní docházky (9);

—

doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (10);

—

pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání,

—

sympoziu lucemburského předsednictví věnovanému předčasným odchodům ze vzdělávání a podpoře úspěchu ve škole (Staying on Track – tackling early school leaving and promoting success in school), které se konalo v Lucemburku ve dnech 9. a 10. července 2015 a kterého se zúčastnili zástupci z celé EU z oblasti tvorby politik, výzkumu a praxe, aby jednali o tomto důležitém tématu;

—

konferenci lucemburského předsednictví věnované diverzitě a mnohojazyčnosti v předškolním vzdělávání a péči (Diversity and Multilingualism in Early Childhood Education and Care) konanou v Lucemburku ve dnech 10. a 11. září 2015;

—

závěrečné zprávě tematické pracovní skupiny pro ET 2020 za rok 2013 o předčasných odchodech ze vzdělávání [a k politickým poselstvím pracovní skupiny pro politiku škol z roku 2015];

—

zprávě tematické pracovní skupiny pro ET 2020 za rok 2014 o předškolním vzdělávání a péči, v níž jsou navrženy klíčové zásady týkající se rámce pro kvalitu v této oblasti,

1.

předčasné odchody ze vzdělávání jsou často důsledkem řady vzájemně propojených osobních, sociálních, hospodářských, kulturních, vzdělávacích, genderových a rodinných faktorů a souvisí se situacemi kumulativního znevýhodnění, které mají mnohdy původ v raném dětství. Ve větší míře jsou postiženy skupiny s nízkým socioekonomickým postavením a míra předčasných odchodů ze vzdělávání je obzvláště znepokojivá u některých skupin, jako jsou děti z rodin migrantů (včetně nově příchozích migrantů a dětí narozených v zahraničí), romské děti a děti se speciálními vzdělávacími potřebami;

2.

koncept a kvalita vzdělávacích systémů mají rovněž velký dopad na zapojení a výkon účastníků vzdělávání a určité systémové faktory mohou pokrok v učení negativně ovlivnit. K předčasnému odchodu ze vzdělávání mohou vést účastníky vzdělávání rovněž faktory, jako je nepříznivé prostředí ve školách, násilí a šikana, vzdělávací prostředí, v němž se tito účastníci vzdělávání necítí být respektováni nebo oceňováni, vyučovací metody a vzdělávací programy, které nemusejí být vždy nejvhodnější, nedostatečná podpora účastníků vzdělávání, chybějící vzdělávání a poradenství v oblasti kariérního růstu nebo špatné vztahy mezi učitelem a žákem;

3.

v našich stále rozmanitějších společnostech je naléhavě zapotřebí, aby zúčastněné strany v oblasti vzdělávání i mimo ni reagovaly inkluzivním a koordinovaným způsobem, s cílem prosazovat společné hodnoty, jako je tolerance, vzájemný respekt, rovné příležitosti a nediskriminace, a podporovat sociální začleňování, mezikulturní porozumění a pocit sounáležitosti;

4.

zajištění toho, aby všichni mladí lidé měli rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání (13) a příležitost v plné míře rozvinout svůj potenciál bez ohledu na individuální, rodinné nebo genderové faktory, socioekonomické postavení a životní zkušenosti, má klíčový význam pro předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení, jakož i pro zmírnění rizika extremismu a radikalizace;

5.

ukončení středoškolského vzdělání nebo odborné vzdělání a přípravy bývá považováno za minimální vstupní kvalifikaci pro úspěšný přechod ze vzdělávání na trh práce, jakož i pro přístup k dalším stupňům vzdělávání a odborné přípravy. Jelikož osoby předčasně odcházející ze vzdělávání a odborné přípravy jsou vystaveny vyššímu riziku nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, mohou investice na podporu úspěchů ve vzdělávání u mladých lidí pomoci prolomit bludný kruh deprivace a mezigeneračního přenosu chudoby a nerovnosti.

1.

nadále aktivně prováděly doporučení Rady z roku 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky zejména tím, že:

2.

souběžně s ukazatelem míry předčasných odchodů ze vzdělávání v EU prozkoumaly možnosti vytvoření nebo posílení vnitrostátních systémů shromažďování údajů, které pravidelně zjišťují širokou škálu informací (14) o účastnících vzdělávání, zejména v případě ohrožených osob a osob předčasně opouštějících vzdělávací systém. Tyto systémy, zahrnující všechny úrovně a typy vzdělávání a odborné přípravy, by v plném souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se ochrany údajů mohly:

3.

případně zvážily stanovení ambicióznějších vnitrostátních cílů pro snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání, zejména pokud stávajících cílů již bylo dosaženo;

4.

určily školy nebo místní prostředí, jež představují vysoké riziko předčasných odchodů ze vzdělávání a vysokou úroveň znevýhodnění v oblasti vzdělávání a pro něž by mohla být prospěšná dodatečná podpora nebo zdroje;

5.

případně usilovaly o reformu vzdělávacích systémů s ohledem na celé spektrum vzdělávání a odborné přípravy, včetně neformálního vzdělávání, přičemž bude uznána úloha práce s mládeží, a to v zájmu posílení strukturální, pedagogické, kurikulární a profesní kontinuity, usnadnění přechodů, řešení problémů segregace a nerovností ve vzdělávacích systémech a prosazování opatření, jež podporují u účastníků vzdělávání pokrok a úspěchy ve vzdělávání a motivují je k tomu, aby vzdělávání dokončili;

6.

zajistily všeobecný, spravedlivý přístup k dostupnému a vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči. Kognitivní a nekognitivní dovednosti rozvíjené během předškolního vzdělávání a péče mohou dětem pomoci uvolnit celý svůj potenciál a poskytnout jim základy potřebné pro život a úspěch ve škole. Struktury předškolního vzdělávání a péče by měly rovněž podporovat účinné osvojování vyučovacího jazyka (jazyků), a to při současném respektování jazykové a kulturní rozmanitosti. Pro další učení a rozvoj dětí je od raného dětství nesmírně důležité vytváření pocitu sounáležitosti a budování stabilních vztahů založených na důvěře;

7.

podporovaly a prosazovaly („celoškolní“) přístupy založené na spolupráci za účelem snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání na místní úrovni, například:

8.

podporovaly u všech žáků vysoká očekávání a prosazovaly přístup k základním dovednostem a znalostem, které žáky nejlépe vybaví pro budoucnost, a prozkoumaly potenciál individuálnějších forem výuky a učení zaměřených na účastníky vzdělávání, mimo jiné i pomocí digitálních zdrojů, jakož i využívání různých metod hodnocení, jako je například formativní hodnocení (15);

9.

s náležitým zohledněním autonomie institucí zajistily, aby počáteční vzdělávání a další profesní rozvoj poskytly učitelům, školitelům, vedoucím pracovníkům škol, pracovníkům působícím v oblasti předškolního vzdělávání a péče a dalším zaměstnancům dovednosti, kompetence a znalosti souvislostí, které jsou potřebné k tomu, aby dokázali pochopit a řešit znevýhodnění v oblasti vzdělávání a možné rizikové faktory, které by mohly vést k rezignaci nebo předčasnému odchodu ze vzdělávání. Uvedené dovednosti, kompetence a znalosti by se mohly týkat otázek, jako jsou strategie vedení třídy a zvládání rozmanitosti, budování vztahů, řešení konfliktů, techniky prevence šikany a vzdělávání a poradenství v oblasti kariérního růstu;

10.

zajistily, aby bylo všem účastníkům vzdělávání dostupné vzdělávání a poradenství v oblasti kariérního růstu, pružnější vzdělávací dráha a vysoce kvalitní odborné vzdělávání a příprava na téže úrovni jako v případě všeobecného vzdělávání;

11.

všem mladým lidem, kteří předčasně odešli ze vzdělávání, poskytovaly přístup k vysoce kvalitním programům „druhé šance“ a další příležitosti znovu se zapojit do vzdělávacího systému a zajistily, aby byly v souladu s doporučením Rady z roku 2012 (16) uznávány veškeré znalosti, dovednosti a kompetence získané touto cestou, mimo jiné i prostřednictvím neformálního a informálního učení.

1.

co nejvíce využívaly příležitostí, které poskytují strategický rámec ET 2020 a otevřená metoda koordinace, včetně možnosti posílení vzájemného učení a případně uzavírání smluv v oblasti výzkumu a studií v zájmu posílení fakticky podložené tvorby politik a rozvoje a šíření příkladů úspěšných politických postupů;

2.

využívaly možností financování, které nabízí nástroje EU, jako je program Erasmus+, Evropský sociální fond a Evropský fond pro strategické investice (17), na podporu opatření zaměřených na snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání v rámci komplexních politik a na podporu spolupráce v rámci škol i v jejich okolí;

3.

prostřednictvím výzkumu a vzájemného učení dále určovaly příklady nejúčinnějších postupů spolupráce na úrovni škol a na místní úrovni, jejichž cílem je zmírňovat znevýhodnění v oblasti vzdělávání, snižovat míru předčasných odchodů ze vzdělávání a zajišťovat inkluzivnější vzdělávání, zajistily rozsáhlé šíření těchto postupů mezi odborníky ze škol a zúčastněnými subjekty, zejména prostřednictvím platforem eTwinning a School Education Gateway.

1.

v kontextu evropského semestru a mechanismů podávání zpráv v rámci ET 2020 i nadále sledovala a šířila informace týkající se vývoje v členských státech a podávala pravidelně zprávy o pokroku při dosahování cíle strategie Evropa 2020 a o provádění strategií členských států či rovnocenných integrovaných politik týkajících se předčasných odchodů ze vzdělávání, a to mimo jiné i prostřednictvím Monitoru vzdělávání a odborné přípravy;

2.

dále rozvíjela spolupráci s výzkumnými pracovníky, členskými státy, příslušnými zúčastněnými stranami, sítěmi a organizacemi s cílem podpořit provádění vnitrostátních politik a politik EU v oblasti předčasných odchodů ze vzdělávání;

3.

ve spolupráci s členskými státy posílila v této oblasti spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je například OECD;

4.

připomněla, že je důležité nadále se zaměřovat na inkluzivní vzdělávání a snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání v kontextu plánovaného přezkumu programu Erasmus+ v polovině období.

—

věku, kdy dochází k přerušení vzdělávání a odborné přípravy;

—

vztahu mezi předčasnými odchody ze vzdělávání a záškoláctvím;

—

rozdílech, pokud jde o předčasné odchody ze vzdělávání, z hlediska pohlaví, studijních výsledků nebo dosažené úrovně vzdělání;

—

sociálně-ekonomickém zázemí nebo zástupných údajích o něm, například informaceo blízkém okolí bydliště;

—

původ účastníka vzdělávání nebo jeho mateřský jazyk.