EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CN0167

Věc C-167/14: Žaloba podaná dne 7. dubna 2014 – Evropská komise v. Řecká republika

Úř. věst. C 261, 11.8.2014, p. 12–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

11.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/12


Žaloba podaná dne 7. dubna 2014 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-167/14)

2014/C 261/20

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Zavvos a E. Manhaeve)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Řecká republika tím, že nepřijala všechna opatření, která vyplývají z rozsudku, který Soudní dvůr dne 25. října 2007 vydal ve věci C-440/06, Komise v. Řecká republika, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 260 odst. 1 SFEU,

uložit Řecké republice povinnost zaplatit Komisi navrhované penále ve výši 47  462,40 eur za každý den prodlení s plněním povinností vyplývajících z rozsudku ve věci C-440/06, počínaje dnem vydání rozsudku v projednávané věci až do dne splnění povinností vyplývajících z rozsudku vydaného ve věci C-440/06,

uložit Řecké republice povinnost zaplatit Komisi denní paušální částku ve výši 5  191,20 eur, počínaje dnem vyhlášení rozsudku ve věci C-440/06 až do dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci nebo do dne splnění povinností vyplývajících rozsudku ve věci C-440/06, dojde-li k němu dříve,

uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Pokud jde o metody stanovení sankcí, Komise uvádí:

A –

Důležitost unijních pravidel, které jsou předmětem porušení, a sice články 3 a 4 směrnice Rady 91/271/EHS (1) ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, která se týká sběru, čištění a vypouštění městských odpadních vod a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví a jejímž cílem je chránit životní prostředí před nepříznivými vlivy výše uvedeného vypouštění odpadních vod.

Komise tvrdí, že vypouštění odpadních vod, které nebyly čištěné (tedy které nebyly nijak zpracované z důvodu nedostatků v integrovaných stokových soustavách nebo v čističkách), do povrchových vod způsobuje znečištění, které se vyznačuje nerovnováhou kyslíku, zatímco přísun živin (zejména sloučenin dusíku a fosforu) výrazně zasahuje do kvality těchto vod a souvisejících ekosystémů (čímž ohrožuje například populace ryb).

Navíc, pokud jde o městské odpadní vody, které nebyly dostatečně čištěné (zařízení pro zpracování, která neprovádí sekundární čištění nebo provádí sekundární čištění, které není v souladu se směrnicí), samotný odkaz na primární čištění není dostatečný k zabránění jakémukoliv riziku znečištění a snížení kvality vody a souvisejících ekosystémů. Rozsáhlé vypouštění živin (sloučenin dusíku a fosforu) do povrchových vod je totiž základním činitelem zvyšování tzv. eutrofizace (rozmnožení řas a vodních rostlin), která zvyšuje riziko nerovnováhy kyslíku ve vodě, vymizení rybích populací a jiných vodních organizmů a újmy, kterou mohou utrpět sousedící pozemní ekosystémy. To je přesně důvod, pro který článek 4 směrnice 91/271/EHS stanoví, že všechny městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15  000 PE budou před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění.

Komise tvrdí, že s ohledem na výše uvedené má sběr a čistění veškerých městských odpadních vod z řeckých aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15  000 PE primární význam při ochraně a zlepšení kvality povrchových vod, vodních ekosystémů a pozemních ekosystémů, které přímo závisí na dotčených vodách, ale i pro zabezpečení celkového a správného použití směrnic Evropské unie.

Navzdory vynaloženému úsilí a opatřením přijatým řeckými orgány v posledních letech je však k dnešnímu dni jasné, že šest aglomerací s populačním ekvivalentem více než 15  000 PE z celkového počtu 23 aglomerací, kterých se týká rozsudek ze dne 25. října 2007 (z toho pět z východní oblasti Atiky, která je jednou z oblastí s největší demografickou hustotou v Řecku), není v souladu s články 3 a 4 směrnice 91/271/EHS. V těchto aglomeracích je populační ekvivalent 1 24  000 (16  000 v Lefkimmi, 25  000 v Nea Makri, 17  000 v Markopoulos, 20  000 v Koropi, 18  000 v Rafina a 28  000 v Artemida).

B –

Důsledky porušení pro zájmy obecné povahy a zejména důsledky vyplývající z nedostatečného provedení rozsudku Soudního dvora představují významná rizika pro znečištění životního prostředí a mají následky na lidské zdraví. Jak již bylo totiž uvedeno, nedostatečné provedení rozsudku Soudního dvora C-440/06 vede k eutrofizaci povrchových vod, která může ohrozit mimo jiné příznivý ekologický a chemický stav a ochranu vodních a pozemních ekosystémů. Komise následně tvrdí, že nedostatečné provedení rozsudku může mít vliv i na provedení jiných směrnic EU, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (2) ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (3) ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a směrnice Rady 92/43/EHS (4) ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Komise krom toho uvádí, že nedostatečné provedení rozsudku Soudního dvora zasahuje do možnosti občanů využívat dostatečně čisté povrchové vody k rekreační činnosti (rybolov, koupání, plachtění, chůze atd.). Je rovněž pravděpodobné, že nedostatečné provedení rozsudku ovlivňuje jak kvalitu vod určených pro lidskou spotřebu, tak samotné lidské zdraví.


(1)  Úř. věst. L 135, s. 40 až 52;

(2)  Úř. věst. L 327, s. 1

(3)  Úř. věst. L 64, s. 37

(4)  Úř. věst. L 206, s. 7


Top