27.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 225/200

—

důrazně podporuje vysoký rozpočet navržený pro program. Prostředky by měly být rozděleny mezi jednotlivé oblasti vzdělávání a mládeže takovým způsobem, aby zvýšení rozpočtu pocítily všechny oblasti;

—

podtrhuje význam celoživotního učení a zdůrazňuje, že program tedy musí stejnou měrou podpořit všechny věkové skupiny a všechny druhy učení;

—

domnívá se, že podpora měla být nejvyšší tam, kde jsou potřeby a možnosti úspěchu největší. Prostředky by se tedy měly rozhodně vyčleňovat na projekty zaměřené na ty, kdo se v současnosti dostávají do kontaktu s programy mobility v menší míře, zejména školy, mladé lidi bez formálního vzdělání a studující a dále se vzdělávající dospělé;

—

domnívá se, že pokud se na místní a regionální úrovni podaří řešit velké výzvy, budou jedinci připraveni na budoucnost vyznačující se neustálými změnami. Budou nachystáni na celoživotní učení, stále více z nich bude úspěšně ukončovat započatá studia, dosahovat vyššího vzdělání a spatřovat příležitosti absolvovat části vzdělávání v různých částech Evropy a považovat celou Evropu za dosažitelný trh práce;

—

spatřuje výhody institucionální spolupráce i v oblasti projektů mobility. Pokud k mobilitě dochází v institucionálním rámci, lze vytvářet lepší předpoklady pro vysokou kvalitu a dlouhodobější a strategičtější dopad;

—

má dobré zkušenosti s těmi částmi dřívějších programů, např. Comenius Region, které umožňují zapojit jiné než vzdělávací instituce a jejichž cílem je podporovat evropskou spolupráci na místní a regionální úrovni v oblasti vzdělávání.

Zpravodajka

paní Yoomi RENSTRÖM (SE/SES), členka zastupitelstva obce Ovanåker

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „Erasmus pro všechny“ – Program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport

COM(2011) 788 final

1.

poukazuje na to, že Evropa stojí před výzvami, jež se v důsledku finanční a hospodářské krize ještě prohloubily. Strukturální problémy jsou ještě patrnější. Jedná se o malý růst výroby, velké skupiny vyloučené z trhu práce, rostoucí potřebu sociálních služeb v důsledku stárnutí populace a schodek veřejných financí;

2.

poznamenává, že základním problémem, který se stává stále naléhavějším, jsou rostoucí ekonomické rozdíly způsobující výzvy pro demokracii. Příliš mnoho mladých lidí předčasně ukončuje vzdělávání bez zisku znalostí potřebných k účasti na demokratickém životě společnosti a k zisku dobrého zaměstnání vyznačujícího se obměnami. Všichni musejí mít příležitosti k celoživotnímu vzdělání. To je základním předpokladem silné demokracie a budoucího růstu. K odstranění nezaměstnanosti a vyloučení musíme rovněž odstranit trh práce rozdělený podle pohlaví;

3.

považuje vzdělání za hlavní nástroj EU pro řešení těchto velkých výzev a pro zajištění toho, aby do znalostní společnosti byli zapojeni všichni občané. Seznámil se s návrhem nového programu, jejž předložila Komise a kterým se nahrazují a spojují stávající programy v oblasti vzdělávání a mládeže. Program může posílit občanství EU zdůrazněním evropského rozměru a podpořit sociální soudržnost tím, že stále více lidí bude mít během svého života přístup ke vzdělávání vysoké kvality. Je důležité, aby všechny cílové skupiny předchozích programů dostaly dostatečné příležitosti využívat i nadále podporu EU;

4.

plně podporuje ty dva hlavní cíle strategie Evropa 2020, které jsou nejrelevantnější pro navržený program pro vzdělávání: 1) podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku, by měl klesnout pod 10 % a 2) nejméně 40 % obyvatel ve věku 30–34 let by mělo mít ukončené terciární vzdělání. Pokud má být těchto cílů dosaženo, musí se vzdělávání uspořádat a řídit jiným způsobem než v dobách, kdy jen málo jedinců úspěšně ukončilo vzdělání. Tím vznikají nové požadavky na způsoby, jakými se na místní a regionální úrovni zvyšuje kvalita a přístupnost pro všechny;

5.

domnívá se, že velká výzva, která je též uvedena v důvodové zprávě Komise, tj. zahrnout všechny, znamená, že školy musejí změnit způsob práce. Pokud bude vysoká kvalita vzdělávání zajištěna již od dobrého systému předškolního vzdělávání, bude možné již od raného věku dítěte udržovat a zvyšovat jeho zvědavost a chuť učit se. K podpoře celoživotního vzdělávání není zapotřebí pouze příležitostí ke vzdělávání, dalšímu vzdělávání a rekvalifikaci v průběhu celého života, nýbrž také zaměření na vzdělávání dětí a mládeže jako prvního kroku k celoživotnímu učení;

6.

domnívá se, že je třeba demokratizovat přijímání k vysokoškolskému studiu tak, aby toto studium bylo nejpřístupnější co nejširšímu počtu uchazečů. Kromě toho klade budoucí trh práce nové požadavky, což znamená, že se musí zachovat a posílit opatření na zajištění lepšího souladu mezi schopnostmi a pracovními příležitostmi, jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států a místní a regionální úrovni. Je proto důležité spojit různé iniciativy strategie Evropa 2020 a jasně stanovit priority programů v oblasti vzdělávání tak, aby podpořily všechny související iniciativy (1);

7.

domnívá se, že aby bylo možné zahrnout všechny, je zapotřebí širokého spektra vzdělávacích příležitostí. Příkladem je plné využití techniky (IKT), regionální vysoké školy, k nimž mohou mít přístup širší cílové skupiny, podpora informálního a neformálního učení mládeže a dospělých s cílem usnadnit návrat ke vzdělávání a zároveň vytváření nezbytných podmínek zajišťujících dokončení zahájeného vzdělání a umožňujících celoživotní učení;

8.

poukazuje na to, že místní a regionální úroveň mají klíčovou úlohu v provádění programů EU v oblasti vzdělávání i ostatních souvisejících evropských iniciativ, neboť odpovědnost za primární a sekundární vzdělávání a odbornou přípravu a za vzdělávání dospělých mají v mnoha evropských zemích místní a regionální orgány;

9.

konstatuje, že místní a regionální orgány koordinují místní a regionální rozvoj a růst, a mají tedy také zájem na rozvoji dovedností pracovní síly. Na místní a regionální úrovni je možné nejdříve a nejlépe odhalit schopnosti žádané na trhu práce a účinnými postupy, které zahrnují další učení jednotlivců, tyto schopnosti hledat;

10.

konstatuje dále, že v současnosti existují místní a regionální partnerství pro inovace a znalosti, v jejichž rámci rozvíjejí veřejné orgány, místní podniky, organizace mládeže, regionální vysoké školy a jiné vzdělávací subjekty různé formy spolupráce. Tato partnerství mohou vhodně podpořit to, aby vzdělání šlo ruku v ruce s potřebami společnosti a zaměstnání a také se specifickými potřebami regionů čelících podobným výzvám. Národní agentury by tedy měly usilovat o spolupráci s těmito partnerstvími při provádění programů EU v oblasti vzdělávání, neboť tato partnerství mají strategický význam, protože podporují přeshraniční spolupráci a předávání znalostí mezi místními a regionálními orgány;

11.

domnívá se, že dalším důvodem pro zaručení silné účasti místních a regionálních orgánů na provádění programů v oblasti vzdělávání je existence důležitého demokratického aspektu: možnosti zapojit se, růst a být ztělesněním demokratické společnosti;

12.

konstatuje rovněž, že místní a regionální úroveň má největší vliv na nové přistěhovalce a podporuje jejich integraci v nové zemi. Vzdělávání dětí i dospělých zde hraje rozhodující úlohu. Situace se může zemi od země výrazně lišit;

13.

konstatuje, že účelem programu EU v oblasti vzdělávání a mládeže, Erasmus pro všechny, je s využitím mezinárodní pomoci zvýšit kvalitu vzdělávání a učení a podpořit evropský rozměr. Podporuje tento celkový cíl a domnívá se, že návrh Komise má dobrý základ, aby mohl způsobit skutečné změny. Vyšší výměna zvyšuje úspěch šíření dobrých nápadů a způsobů práce a posiluje potřebné reformy zaměřené na moderní vzdělávací systémy;

14.

domnívá se, že program může mít velmi smysluplný přínos k úsilí o zaangažování všech dotčených subjektů na urychlení změn ve vzdělávacím systému a k práci s mladými lidmi, aby se mohly naplnit potřeby nové znalostní ekonomiky a ambice společenství co se týče zapojení a odpovědnosti jednotlivců ve společnosti;

15.

zdůrazňuje, že období vzdělávání, odborné přípravy a praxe v zahraničí jsou zvláště efektivními způsoby napomáhajícími jednotlivcům rozvíjet se a získávat užitečné zkušenosti pro další vzdělávání a zaměstnání. Při využívání svých schopností v novém prostředí rozvíjí člověk jak odborné a obecné dovednosti, tak svoji samostatnost a schopnost komunikovat;

16.

je přesvědčen, že v době stále pokračující globalizace a přeshraničního propojování všech oblastí života a práce jsou stále důležitější mezikulturní dovednosti, jazykové znalosti a mezinárodní znalosti;

17.

dává Komisi za pravdu, že mobilita mladých lidí a mezinárodní projekty mohou podporovat hlubší smysl pro evropskou identitu a evropské občanství a potírat xenofobii;

18.

opakuje své přesvědčení, že je třeba přijmout specifická opatření, jež by všem cílovým skupinám, jichž se tento program týká, zaručila rovný přístup k mobilitě nezávisle na geografické poloze regionu, z něhož pocházejí (2), a zejména skupinám, které žijí v regionech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, v ostrovních, horských a nejvzdálenějších regionech;

19.

domnívá se, že pokud se na místní a regionální úrovni podaří řešit velké výzvy, budou jedinci připraveni na budoucnost vyznačující se neustálými změnami. Budou nachystáni na celoživotní učení, stále více z nich bude úspěšně ukončovat započatá studia, dosahovat vyššího vzdělání a spatřovat příležitosti absolvovat části vzdělávání v různých částech Evropy a považovat celou Evropu za dosažitelný trh práce;

20.

plně podporuje cíl zlepšit znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivců, aby mohli snadněji vstoupit na trh práce a zvýšit svoji zaměstnatelnost. Poukazuje zároveň na to, že cílem vzdělávání není pouze zlepšení zaměstnatelnosti. Celkovým cílem musí být rozvoj celkové osobnosti jednotlivce. Dále podtrhuje význam celoživotního učení a zdůrazňuje, že program tedy musí stejnou měrou podpořit všechny věkové skupiny a všechny druhy učení;

21.

zdůrazňuje rovněž, že vzdělávání by mělo stimulovat tvořivost a inovační potenciál každého člověka a intelektuálně a společensky ho obohacovat. V době hospodářské krize s vysokou nezaměstnaností je snadné se důrazně zaměřit na úlohu vzdělávání a podporovat zaměstnatelnost. Výbor chce však poukázat na to, že i v dobách krize je potřeba zajistit dlouhodobý řádný rozvoj, aby Evropa do budoucnosti posílila své postavení. Proto musíme propagovat vzdělávání pro všechny, jehož cílem bude zohlednit jednotlivce v jeho komplexnosti a rozvinout systém celoživotního učení;

22.

chce zdůraznit, že je důležité jednoznačně považovat odbornou přípravu za součást celoživotního učení. Pojmy jako znalost a vzdělání se pak stanou důležitými prvky, což v každodenním zaměstnání klade vysoké požadavky např. na jazykové znalosti. Je důležité si uvědomit, že oblast vzdělávání je velmi široká a že vzdělávání hraje důležitou úlohu při začleňování ohrožených osob a co se týče špičkové kvality v různých pracovních oborech;

23.

poukazuje na to, že hlavním úkolem místních a regionálních aktérů je podporovat tvořivost a inovační potenciál mladých lidí a dát prostor jejich intelektuálnímu a společenskému rozvoji. To má rozhodující význam pro osobní emancipaci mladých lidí a pro jejich společenskou integraci. Vyžaduje to rovněž opatření umožňující mladým lidem sloučit vzdělávání a práci s rodinou;

24.

zdůrazňuje, že vysokoškolské instituce nejsou pouze vzdělávacími institucemi, ale rovněž důležitou součástí regionálního rozvoje a významnou hnací silou budoucích inovací. Vysokoškolské vzdělávání je třeba modernizovat. Výbor předložil Komisi svůj pohled na potřebné změny ve vysokoškolském vzdělávání v únoru 2012 (3). Je důležité jednoznačně propojit tři vrcholy znalostního trojúhelníka: vzdělání, výzkum a inovace. Toto propojení posiluje regionální úroveň, která naopak posiluje ho. Je třeba, aby docházelo ke spolupráci místní, regionální, celostátní a unijní úrovně, a to v neposlední řadě prostřednictvím místních a regionálních partnerství;

25.

konstatuje, že vzdělávání dospělých nabízí jedincům možnosti, jak rozvíjet své schopnosti po celý život, podporuje profesní rekvalifikaci, která je na stále flexibilnějším a proměnlivějším trhu práce nezbytná, a má smysluplnou přidanou hodnotu pro společenský, pracovní, občanský, kulturní a ekonomický život těch, kdo se ho účastní. Programy vzdělávání dospělých založené na partnerství jsou jedním z nejdůležitějších způsobů, jak posílit možnosti vlivu jednotlivce a místní komunity. Je proto obzvláště důležité, aby byl evropský program v oblasti vzdělávání schopný podpořit rozvoj vzdělávání dospělých v členských státech a regionech;

26.

podporuje tvrzení Komise, že navrhovaný program se opírá o cíle stanovené v článcích 165 a 166 SFEU a že by se měl provádět na základě zásady subsidiarity. Je proto zásadně důležité, aby byli místní a regionální orgány a tvůrci rozhodnutí zapojeni do plánování, provádění a řízení navržených opatření. Výbor na základě článku 174 týkajícího se územní soudržnosti zdůrazňuje potřebu plně zohlednit regionální rozdíly v Unii a skutečnost, že regiony mají odlišné předpoklady pro dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

27.

zdůrazňuje, že jednotlivé činnosti v navrženém rozdělení na tři hlavní iniciativy (mobilita, institucionální spolupráce a tvorba politiky) je třeba koncipovat tak, aby všechny cílové skupiny získaly dobré předpoklady se do nich zapojit, a bylo tak možné dosáhnout cílů programu. Navrhovaná struktura by se měla zaměřit na podporu užší meziodvětvové spolupráce a na intenzivnější šíření osvědčených postupů a výsledků. Výbor však konstatuje, že musí být lépe zohledněny zvláštnosti mimoškolního a informálního učení pro mládež, a proto navrhuje doplnit samostatnou kapitolu týkající se mládeže tak, jako je tomu v případě sportu;

28.

domnívá se, že je zásadně důležité, aby nový program uspokojil potřeby, které mají v oblasti podpory účasti různé cílové skupiny. Soudržný program zvyšuje jasnost a srozumitelnost pro žadatele. Je proto důležité koncipovat činnosti tak, aby se mohly provádět takovým způsobem, který je vhodný pro každou cílovou skupinu. V závislosti na formě vzdělávání, již účastníci využívají, nebo na mládežnické činnosti, do níž jsou zapojeni, platí pro účast v projektech mobility a spolupráce různé předpoklady. Měly by se zohlednit potřeby, které mají v oblasti informování, podávání žádostí, rozpočtových pravidel a kritérií pro činnosti různé cílové skupiny: mohl by se např. vyčlenit určitý podíl prostředků na účast různých cílových skupin, mohly by se oddělit zvláštní struktury pro různé cílové skupiny, zavést činnosti, jež jsou pro určité cílové skupiny zvláště relevantní atp. Taktéž je důležité zaručit možnost účasti malým institucím. Ty fungují především v rámci škol, v oblasti mládeže a vzdělávání dospělých. Výbor se zasazuje zejména za opatření, která podporují zapojení osob s horšími předpoklady;

29.

vítá stanovený cíl zvýšit účinnost a zjednodušit program, zejména pro uživatele. Je nesmírně důležité, aby uživatelé měli prospěch z administrativního zjednodušení;

30.

spatřuje výhody institucionální spolupráce i v oblasti projektů mobility. Pokud k mobilitě dochází v institucionálním rámci, lze vytvářet lepší předpoklady pro vysokou kvalitu a dlouhodobější a strategičtější dopad. Rovněž je možné usnadnit situaci jednotlivců, např. tím, že se zjednoduší uznávání. Je tedy důležité, aby podoba tohoto institucionálního rámce zohlednila různé typy organizací, které se programu účastní;

31.

domnívá se, že v souvislosti s projekty mobility je třeba se na celostátní, regionální a místní úrovni v širším rozsahu připravit a pokračovat v podpoře mobility i po skončení projektu, aby se zachovaly vytvořené struktury a udržely navázané kontakty. Projekty by měly přispět k odstranění překážek a ke stimulaci neustálé výměny, aby se po skončení projektu mohla mobilita stát součástí běžné činnosti;

32.

domnívá se, že je důležité, aby formy financování studia určité země zahrnovaly rovněž možnosti uskutečnit část studia v jiných členských státech;

33.

bere na vědomí návrh Komise vytvořit společně s Evropskou investiční bankou evropský systém půjček pro studující, který doplní systémy jednotlivých členských států. Zdůrazňuje, že tyto půjčky nesmí přispívat ke komercializaci mobility, a klade si otázku, zda tato cílová skupina je ta, již by měl program především podporovat, když jsou náklady na záruky vysoké a potřeba se značně liší v jednotlivých členských státech;

34.

v souvislosti se spoluprací a tvorbou politiky chce zdůraznit, že je třeba, aby existovaly platformy pro dialog s důležitými zainteresovanými subjekty z oblasti vzdělávání a s podniky, a že je důležité, aby byly místní a regionální orgány zapojeny jak do otevřené metody koordinace tak do provádění programu;

35.

domnívá se, že je důležité, aby existovala možnost mobility při všech druzích učení. Tento přístup lze uplatnit např. tak, že se upozorní na význam všech forem učení, tj. formálního, informálního a neformálního učení. Výbor bere na vědomí snahu Komise zahrnout do jednoho programu všechny formy učení. Zdůrazňuje však, že organizace informálního a neformálního učení, k němuž dochází mimo vzdělávací zařízení, vyžaduje zcela jiné podmínky, což by se mělo náležitě odrazit ve struktuře tohoto programu. V této souvislosti zdůrazňuje důležitost opatření, která u mládeže podněcují a podporují vlastní kreativitu, a podporuje je;

36.

vyslovuje se zejména pro opatření, jež podpoří účast osob s horšími předpoklady, pro podporu sociálního začlenění, místního sportu, dobrovolnictví, rovných příležitostí a zdraví upevňujících tělesných aktivit větším zapojením do sportu, se zaměřením na skupiny osob s horšími předpoklady, jako jsou osoby s mentálním nebo tělesným postižením;

37.

konstatuje, že struktura programu by mohla být užitečná pro všechny druhy učení. Výbor zdůrazňuje, že je důležité, aby místní a regionální orgány dostaly možnost zapojit se do navrhování podoby provádění a monitorování programu, aby bylo možné co nejlépe změnit ty části, které by mohly v místním kontextu způsobovat problémy;

38.

domnívá se, že jedním z příkladů toho, co by se mělo změnit a ujasnit, je možnost účasti prostřednictvím menších organizací a spolupráce v menším rozsahu. Tuto možnost mohou využít zejména sdružení mládeže a instituce vzdělávání dospělých, ale v mnoha směrech i školy a mateřské školy;

39.

poukazuje na velký rozsah informálního a neformálního učení, k němuž dochází ve sportu. V oblasti sportu existují specifické otázky, které se zvláště odrážejí v politické spolupráci, zejména boj proti dopingu, násilí a rasismu a podpora řádně fungujících sportovních organizací;

40.

uznává jednoznačně pozitivní výsledky opatření na podporu politického zapojení mladých lidí v současném programu Mládež v akci, zejména strukturovaného dialogu a mládežnických seminářů věnovaných sociálním, kulturním a politickým otázkám, jež budí zájem mladých lidí. Zdůrazňuje jejich význam a zasazuje se o jejich pokračování a další rozvoj v rámci nové generace programu;

41.

domnívá se tedy, že v rámci informálního a neformálního učení by měl program ve větším rozsahu podpořit mobilitu vedoucích a instruktorů na základě společně dohodnutých standardů a vzájemného uznání ze strany regionů a členských států;

42.

vítá rovněž skutečnost, že program podporuje nadnárodní projekty spolupráce v oblasti sportu. Považuje možnost realizace přeshraničních projektů ve všech oblastech programu za významný prvek jeho evropské přidané hodnoty;

43.

vítá zjednodušení týkající se rovněž mezinárodního rozměru. Souhlasí s Komisí, že je nutné podporovat budování kapacit ve třetích zemích včetně zemí účastnících se procesu rozšiřování se zvláštním zaměřením na sousední země. Zdůrazňuje však, že se musí plně využít finančních nástrojů EU určených na vnější spolupráci;

44.

důrazně podporuje vysoký rozpočet navržený pro program. Podle výše rozpočtu se ukáže, jaký význam Komise přikládá zvyšování kvality vzdělávání, což je rozhodujícím faktorem pro kvalitu plnění celkových cílů EU. Prostředky by měly být rozděleny mezi jednotlivé oblasti vzdělávání a mládeže takovým způsobem, aby zvýšení rozpočtu pocítily všechny oblasti;

45.

domnívá se, že prostředky EU by se měly využívat účinně, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených pro program. Je toho názoru, že by měly existovat možnosti vyčleňovat zdroje na ty oblasti, kde jsou nejprospěšnější a nejlépe využity, na základě transparentních kvantitativních a kvalitativních kritérií. Proto zdůrazňuje, že je nezbytné program na všech úrovních pravidelně sledovat, aby se zjistilo, v jaké míře by se měly prostředky přerozdělovat. Je mimoto důležité nahlížet na přerozdělování z místní a regionální perspektivy, aby se zohlednilo rozdělování v rámci určité země. Je rovněž důležité, aby existovaly možnosti přerozdělení prostředků v rámci jednoho členského státu, které bude vycházet z nejefektivnějšího využití závisejícího na charakteristických místních a regionálních rysech;

46.

domnívá se, že struktura národních agentur by měla být ponechána na členských státech, neboť provádění a správa vnitrostátních decentralizovaných programových opatření spadá do jejich výlučné pravomoci;

47.

domnívá se v této souvislosti, že by Komise včas před zahájením programu měla prezentovat, jak a pomocí jakých ukazatelů se bude měřit efektivita. Ukazatele a jejich kritéria musí být předem jasné, aby členské státy, místní a regionální orgány a účastníci věděli, co platí. Výbor se domnívá, že tyto ukazatele musí zahrnovat kvantitativní i kvalitativní prvky;

48.

bere na vědomí návrh Komise přesunout do budoucnosti část aktivit, které dříve spadaly do programu celoživotního učení, do působnosti Evropského sociálního fondu. Pokud to má fungovat, je důležité, aby to předpisy pro sociální fond podpořily a aby členské státy a místní a regionální zástupci byli s touto změnou seznámeni a uvítali ji;

49.

domnívá se, že by administrativní a účetní požadavky měly být úměrné velikosti příspěvku. U menších projektů není třeba provádět stejně široké a náročné kontroly jako u rozsáhlejších projektů;

50.

chce zároveň upozornit na to, předpoklady a schopnost účastnit se programu jsou odlišné, což může ovlivnit náklady. Může to souviset např. s nezvykem studovat, postiženími, možnostmi platit cestovní a životní náklady nebo s různými regionálními předpoklady;

51.

domnívá se, že pro pokračující činnost je zásadní, aby základem návrhu Komise bylo celoživotní učení pro všechny, a zdůrazňuje, že je důležité, aby všichni měli možnost získat základní dovednosti popsané v doporučení o klíčových schopnostech (4);

52.

domnívá se, že výchozím bodem programu by měla být podpora všech možností, jak si osvojit klíčové schopnosti. To znamená, že hlavními cílovými skupinami jsou děti a učitelé ve školách, mladí lidé nenavštěvující instituce formálního vzdělávání a dospělí, kteří potřebují další vzdělání a odbornou přípravu;

53.

odkazuje na své dřívější stanovisko (5), v němž kladl důraz na to, že základy pro připravenost odejít za vzděláním do zahraničí musí být položeny včas. Děti a mládež je třeba včas motivovat k zájmu o jiné kultury a dát jim možnost pochopit výhody učení se od druhých. Raný kontakt s evropským programem podporuje chuť a schopnost vzdělávat se a pracovat v zahraničí, což podporuje společný trh práce, růst a občanství Unie. Výbor připomíná, že učení se cizím jazykům je efektivnější u menších dětí;

54.

mezi otázkami rozvoje, u nichž může mít tento program dalekosáhlý význam, dává vysokou prioritu sociálnímu začleňování. Týká se to širokých a heterogenních skupin žáků s různými potřebami podpory vycházejícími z potíží učení, sociální zranitelnosti a sociálního vyloučení, a žáků, kteří se ocitnou v jim cizích zemích a kulturách. Velká část mladých lidí s nedostatečnými základními znalostmi v současnosti přerušuje nebo předčasně ukončuje školní docházku. Měly by existovat možnosti, jak podpořit tvorbu metod a přenos znalostí, čímž by místní a regionální tvůrci rozhodnutí získali oporu v této oblasti;

55.

domnívá se v této souvislosti, že zahrnout skupiny obyvatel nezvyklých studovat a sociálně slabých je velkou výzvou, jež podtrhuje důležitost toho, aby evropský projekt působil časně od škol a školek. V nich lze zapojit všechny žáky, a program tak může fungovat jako kompenzační síla a zároveň posilovat evropský rozměr;

56.

souhlasí s Komisí, že je důležité zahrnout osoby se strategickou úlohou a osoby, jež mohou šířit informace a osvědčené postupy. Může se jednat o učitele, školitele, osoby pracující s mládeží, instruktory, bývalé účastníky programů mobility, vedoucí pracovníky škol nebo osoby přijímající rozhodnutí. Tyto osoby hrají rozhodující úlohu v podpoře mobility, a Výbor se proto zasazuje o to, aby byly jasně zviditelněny;

57.

má dobré zkušenosti s těmi částmi dřívějších programů, např. Comenius Region, které umožňují zapojit jiné než vzdělávací instituce a jejichž cílem je podporovat evropskou spolupráci na místní a regionální úrovni v oblasti vzdělávání. Účastnící se partneři mohou spolupracovat na otázkách společného zájmu, vyměňovat si zkušenosti a rozvíjet struktury spolupráce;

58.

domnívá se, že program je třeba na všech úrovních pravidelně sledovat, aby se zajistilo, že podporuje celkové cíle. Zároveň musí být možné podporovat i v nové generaci programu opatření, jejichž dopady je obtížné měřit nebo je možné je měřit až v dlouhodobém horizontu překračujícím délku trvání programu pomocí jiných ukazatelů charakterizujících jejich hodnotu. Z jiného výzkumu známe např. význam včasných opatření a soudíme, že to rovněž platí v souvislosti s podporou evropského rozměru;

59.

vyjadřuje pochyby ohledně skutečnosti, že rozpočet v současnosti příliš inklinuje k projektům mobility, což se odráží i v názvu programu. Domnívá se, že zlepšování kvality vzdělávání a evropské přidané hodnoty podporují zejména projekty spolupráce a institucionální spolupráce a že by se to mělo v rozpočtu jasněji projevit. Umožní se tak podporovat rovněž menší projekty spolupráce, které jsou vhodnější pro určité cílové skupiny nebo mohou být prvním krokem k širší spolupráci;

60.

konstatuje, že výzvy uvedené na začátku se dobře odrážejí ve vizi, již Komise prezentuje v důvodové zprávě návrhu. Neodrážejí se však již tak jasně v navrhovaném rozpočtu. V ní je velký důraz položen na rozsáhlé financování projektů a mobility ve vysokoškolském vzdělávání. Evropské programy by měly podporovat kýžený rozvoj a lepší kvalitu, a proto by podpora měla být nejvyšší tam, kde jsou potřeby a možnosti úspěchu největší. Prostředky by se tedy měly rozhodně vyčleňovat na projekty zaměřené na ty, kdo se v současnosti dostávají do kontaktu s programy mobility v menší míře, zejména školy, mladé lidi bez formálního vzdělání a studující a dále se vzdělávající dospělé;

61.

vítá záměr podporovat i v budoucnu činnosti Jean Monnet v akademické výuce a výzkumu v oblasti evropské integrace. Domnívá se však, že tato specifická podpora se nesmí zaměřit pouze na dvě instituce uvedené v návrhu Evropské komise. Výbor je spíše toho názoru, že šest evropských vysokých škol, jež je podporováno v rámci programu Jean Monnet 2007–2013 (Akademie evropského práva, Evropská univerzita, Evropský univerzitní institut, Mezinárodní středisko evropského vzdělávání, Evropský institut veřejné správy, Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání), by mělo být podporováno i v budoucnu za účelem lepšího geografického rozložení a lepší kulturní rozmanitosti těchto institucí excelence evropského zájmu;

62.

poukazuje na úzkou vazbu mezi špatnými výsledky ve škole a sociálně ekonomickým znevýhodněním, které je rozhodujícím prvkem pro řadu mladých lidí, jež nejsou zaměstnáni ani se nevzdělávají. Přerušení tohoto kruhu je výzvou pro místní a regionální orgány v celé Evropě a je nutné ho považovat za jednu z priorit programu, která odpovídá částečně cíli v oblasti vzdělávání, částečně cíli v oblasti zaměstnanosti a již rovněž podporuje několik stěžejních iniciativ. Výbor tedy žádá, aby byla navýšena příslušná složka rozpočtu;

63.

plně podporuje ambici, již lze vyčíst z důvodové zprávy Komise k návrhu nového programu v oblasti vzdělávání a mládeže, a sice vůli zahrnout mnoho skupin osob, které mají v různých obdobích svého života dostat možnosti pro osobní rozvoj a vzdělávání vysoké kvality. Je proto důležité, aby informace o cíli programu byly jasné, a všechny skupiny se tak do něj cítily zahrnuty. Název programu – Erasmus pro všechny – naproti tomu evokuje myšlenku, že jeho hlavní důraz spočívá na vysokoškolském vzdělání. Vzhledem k tomu, že to však neodpovídá formulované vysoké ambici, a s cílem co nejvíce usnadnit dosažení cílů strategie Evropa 2020 doporučuje Výbor, aby se upravil rozpočet a název programu.