27.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 225/167

—

zdůrazňuje nutnost zaměřit opatření programu zejména na mladé lidi, kteří jsou obzvlášť zasaženi krizí: je třeba dát prioritu mladým nezaměstnaným, jichž je více než 20 %. Stejně tak je třeba dát prioritu skupině dlouhodobě nezaměstnaných, jež odpovídá v průměru 3,8 % obyvatel členských států Evropské unie v produktivním věku;

—

opakuje své přesvědčení, že je nutné, aby bylo v rámci projektu v jeho části týkající se sociálních inovací věnováno na účinné experimentování podstatně větší množství prostředků, než naznačuje Komise, zejména pokud jde o projekty týkající se politických priorit, především pak sociálního začleňování mladých;

—

stvrzuje význam podporování geografické mobility pracovníků na evropské úrovni a domnívá se, že EURES bude moci být stále efektivnějším nástrojem jen tehdy, podaří-li se mu skutečně provázat poptávku po práci a nabídku práce a bude-li možné jeho výsledky účinně zhodnotit. Vyzdvihuje přínos, jenž regiony a místní orgány mohou pro tuto oblast mít;

—

vyslovuje nicméně pochybnosti ohledně rozhodnutí vyjmout z programu pro sociální inovace zmínku o rovnosti mezi ženami a muži a o boji proti diskriminaci.

Zpravodaj

pan Enrico ROSSI (IT/SES), předseda regionu Toskánsko

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace

COM(2011) 609 final

1.

vítá rozhodnutí Komise předložit na období 2014–2020 nová nařízení upravující Progress, mikrofinancování a EURES, která tyto nástroje sloučí do programu Evropské unie pro sociální změny a inovace;

2.

trvá na nutnosti rozpracovat koncepci sociálních inovací, neboť jsou považovány za základní nástroj umožňující řešit riziko sociálního vyloučení a bojovat proti existujícímu sociálnímu vyloučení, a to především v období krize, jenž by mohla zpochybnit soudržnost a evropský sociální model;

3.

vyslovuje nicméně pochybnosti ohledně rozhodnutí vyjmout z programu pro sociální inovace zmínku o rovnosti mezi ženami a muži a o boji proti diskriminaci;

4.

zdůrazňuje nutnost zaměřit opatření programu zejména na mladé lidi, kteří jsou obzvlášť zasaženi krizí: je třeba dát prioritu mladým nezaměstnaným, jichž je více než 20 %. Stejně tak je třeba dát prioritu skupině dlouhodobě nezaměstnaných, jež odpovídá v průměru 3,8 % obyvatel členských států Evropské unie v produktivním věku;

5.

zdůrazňuje rovněž nezbytnost jasnější definice sociální ekonomiky a připomíná v této souvislosti zejména zprávu Evropského parlamentu o sociální ekonomice (1);

6.

zdůrazňuje význam soudržnosti při čerpání prostředků určených pro tento program a prostředků z Evropského sociálního fondu. Trvá na tom, že Komise a regionální orgány musí vyvinout úsilí o dosažení této soudržnosti prostřednictvím opatření určených Komisí. To lze provést již při definování hlavních směrů pro veřejné zakázky i postupů pro analýzu projektů;

7.

opakuje své přesvědčení, že je nutné, aby bylo v rámci projektu v jeho části týkající se sociálních inovací věnováno na účinné experimentování podstatně větší množství prostředků, než naznačuje Komise, zejména pokud jde o projekty týkající se politických priorit, především pak sociálního začleňování mladých;

8.

potvrzuje význam, který za současné politické a hospodářské situace mají mikroúvěry, jež by občanům (především mladým lidem a ženám) měly pomoci rozvíjet vlastní aktivity, rozvinout své podnikání anebo zlepšit vlastní schopnost jednat;

9.

zdůrazňuje, že i v této oblasti je třeba se v prvé řadě obracet na slabé a ohrožené sociální skupiny či sociální podniky. Připomíná účinnost, která se dosud projevovala při zkušenostech s mikrofinancováním, a to jak z hlediska úspěchu investic, tak i nízké míry neschopnosti splácet půjčenou částku;

10.

stvrzuje význam podporování geografické mobility pracovníků na evropské úrovni a domnívá se, že EURES bude moci být stále efektivnějším nástrojem jen tehdy, podaří-li se mu skutečně provázat poptávku po práci a nabídku práce a bude-li možné jeho výsledky účinně zhodnotit. Vyzdvihuje přínos, jenž regiony a místní orgány mohou pro tuto oblast mít;

11.

připomíná, že nehledě na úsilí institucí dosud přetrvávají značné konkrétní překážky geografické mobility pracovníků uvnitř EU, především u těch, kteří žijí v regionech, jež se nacházejí nejdále od pevniny, nebo v nejvzdálenějších regionech;

12.

trvá na zlepšení postupů hodnocení s cílem poznat dopady celého programu. A požaduje, aby se Komise snažila co nejrychleji reagovat na plánované závěrečné zhodnocení příslušných probíhajících programů a navrhnout případné změny v programech nových;

13.

zdůrazňuje, že sociální inovace umožňují řešit riziko sociálního vyloučení a bojovat proti existujícímu sociálnímu vyloučení, a to především v období krize, jež by mohla zpochybnit soudržnost a evropský sociální model. Připomíná, že existuje reálné riziko „generační krize“ způsobené nepředvídatelnými dopady na náš model společnosti a demokratický systém jako takový. Žádá proto, aby Evropa přijala odpovědnost, podpořila sociální experimenty a šířila osvědčené postupy, které z nich plynou, tak aby byly nastaveny účinné modely jednání použitelné v celé Unii;

14.

připomíná stanovisko Výboru k nástroji mikrofinancování  (2) ze dne 7. října 2009 a důležitou funkci, kterou nástroj mikrofinancování může plnit v boji proti vyloučení ve prospěch začlenění. Smyslem úvah Výboru nad určením kategorií, pro něž je tento nástroj určen, a upřesnění, že se nejedná o nástroj financování spotřeby, ale začínajících podniků či konsolidace malých inovativních či sociálních podniků, jimž by obvykle úvěr poskytnut nebyl, je upřesnit funkci tohoto nástroje. Zdůrazňuje, že EU i nadále hraje druhé housle, tj. podporuje národní, regionální či místní subjekty poskytující mikroúvěry. Zdůrazňuje také, že význam nástroje spočívá v tom, že umožní zavést účinný mechanismus soběstačnosti přijímajících podniků a regenerovat disponibilní prostředky díky vysoké míře splácení. Požaduje proto pevnou regulaci, která definuje společné prvky na evropské úrovni, a umožní tak harmonizaci či zevšeobecnění postupů souvisejících s mikroúvěry. Výbor by rád upozornil Komisi na úspěšné příklady neziskových organizací, jež již dnes konají mimořádnou práci v oblasti poskytování mikroúvěrů. V zájmu pokračování je důležité, aby EU nevytvářela žádný vlastní paralelní systém, nýbrž spíše podpořila stávající úsilí;

15.

pokud jde o EURES, vybízíme Komisi, aby tento nástroj nastavila tak, aby v praxi účinněji slaďoval poptávku a nabídku a využíval služeb zaměstnanosti na národní a regionální úrovni. Výbor žádá, aby EURES lépe řešil potřeby mladých lidí hledajících své první působiště tím, že podpoří mobilitu osob bez pracovních zkušeností, přičemž by měl vzít v úvahu, že i v mnoha menších městech a venkovských oblastech existuje poptávka po mladých kvalifikovaných pracovnících. Dále zdůrazňuje nutnost důsledně řešit překážky volného pohybu pracovníků, mimo jiné vzdálenost od pevniny, které je třeba odstranit a neomezovat se pouze na akce jako zprostředkování zaměstnání;

16.

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že byla odstraněna zmínka o rovnosti mezi ženami a muži a nediskriminaci, která v současně platném programu Progress ještě je, a to z důvodu dvojího rizika: první se týká přesunutí důrazu od nutnosti odstranit sociální překážky, které brání rovnému postavení, k pouhému tradičnímu uznání práv, druhým rizikem je roztříštění inovativních opatření v sociální oblasti;

17.

potvrzuje, že rozpočet programu nedosahuje potřebné výše, zejména pokud jde o sociální experimentování, přestože Komise navrhuje využít k tomuto účelu 17 % rozpočtu;

18.

pokud jde o aspekt mikrofinancování, považujeme za nutné upozornit na stanovisko z roku 2009, a to i vzhledem ke skutečnosti, že provádění programu spolufinancovaného EIB a EIF probíhá teprve něco přes jeden rok. Výbor připomíná, že mimořádná a dodatečná pozornost by se měla věnovat specifickým opatřením na podporu poskytovatelů mikroúvěrů, aby mohli dosáhnout minimální míry rovnováhy a udržitelnosti. Dále připomíná, že účinnost opatření v oblasti mikrofinancování je úzce svázána s velikostí poskytovatelů a s kvalitou služeb nabízených v oblasti mikrofinancování. Proto by měly být podporovány a propagovány vnitrostátní nebo regionální sítě mikrofinancování fungující jako struktury služeb závislé na jednotlivých poskytovatelích v místě či regionu;

19.

trvá na požadavku konzistence evropských opatření tam, kde se vyskytne více programů v oblasti inovací a mikrofinancování. Žádá, aby byla zajištěna vyšší konzistence mezi programem pro sociální změny a inovace a ESF vzhledem ke strukturálním odlišnostem spravujících subjektů (Komise pro tento program a vnitrostátních a regionálních orgánů pro Sociální fond). V tomto ohledu předkládá tři návrhy:regiony se zaváží využívat k uplatňování určených osvědčených postupů Sociální fond či jiné fondy, Výbor regionů by mohl v okamžiku zveřejnění veřejných zakázek navrhnout hlavní směry v oblasti konzistence, a je-li to vzhledem k územnímu rozměru projektů vhodné, zainteresované regiony či místní orgány by měly vyjádřit svůj názor na každý projekt, aby byla zaručena synergie a koordinace s jejich využitím ESF;

20.

navíc je zde z důvodu tří os programu problém s přesnějším posouzením účinku zejména u mikrofinancování a u EURES, u druhého z nich kvůli informaci, kolik osob skutečně díky EURES našlo práci. Domnívá se, že co se týče hodnocení, měla by se Komise snažit předložit co nejdříve výsledky hodnocení probíhajících programů, které budou zveřejněny teprve po vstupu nových programů v platnost, a navrhnout i případné změny či doplnění těchto programů.