27.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 225/143

—

konstatuje, že investice do infrastruktur, které byly vynaloženy v posledních letech s podporou Fondu soudržnosti, mají v evropském měřítku vysokou přidanou hodnotu. Tyto investice umožní zlepšit život občanů a poskytnout podnikům možnosti dalšího rozvoje;

—

vítá návrh Evropské komise, podle něhož by měly pro období 2014–2020 nadále zůstat vyčleněny značné finanční prostředky pro Fond soudržnosti, což umožní podporu plnění politických cílů Unie v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky z rozpočtu Unie;

—

domnívá se, že politika soudržnosti představuje a i nadále musí představovat výraz solidarity v rámci EU a účinný nástroj k dotvoření jednotného evropského trhu;

—

trvá na tom, že je zapotřebí prosazovat přístup striktně zaměřený na výsledky a lepší určování investičních priorit na místní a vnitrostátní úrovni;

—

domnívá se, že z Fondu soudržnosti by měly být financovány integrované projekty zaměřené na energetickou účinnost budov a bydlení obecně;

—

uznává, že je nutné investovat inteligentním způsobem do rozvoje infrastruktur na evropské úrovni;

—

zdůrazňuje, že regionální a místní orgány nesou odpovědnost za uskutečňování investic v oblasti dopravních infrastruktur a za zavádění sekundárních a terciárních spojů v rámci transevropských sítí. Měly by se proto aktivně podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se výběru prioritních projektů společného zájmu, což zaručí soudržnost veřejných i soukromých investic na všech úrovních;

—

postaví se proti veškerým iniciativám, které by mohly vyústit ve snížení rozpočtu na politiku soudržnosti, zejména pokud jde o částku 10 miliard do rozpočtu nástroje pro propojení Evropy, které pocházejí z Fondu soudržnosti.

Zpravodaj

Romeo STAVARACHE (RO/ALDE), starosta města Bacău

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006

COM(2011) 612 final

1.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají významnou politickou, legislativní a správní úlohu a že na vnitrostátní úrovni bývají často jasně vymezeny jejich pravomoci v oblasti plánování investic a také v oblasti provádění politik týkajících se dopravy, životního prostředí a energetiky, zejména pak rozvoje infrastruktur na území daného státu;

2.

trvá na tom, že pro dosažení vyváženého územního rozvoje, který bude v souladu se zásadou subsidiarity, je nezbytné, aby byla uváděna do praxe víceúrovňová správa. Územní orgány musí být jako partneři zapojeni do společného přijímání rozhodnutí o vnitrostátních i evropských prioritách v oblasti investic, pro které mají být použity finanční prostředky z Fondu soudržnosti;

3.

vítá závazek Evropské komise, na jehož základě by měly být z evropského rozpočtu podporovány investice do infrastruktur v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky, bez nichž by se hospodářství jen stěží mohlo rozvíjet, a dále vítá zejména skutečnost, že v návrhu víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 jsou zohledněny rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a regiony EU a zvláštní pozornost je i nadále věnována nejméně rozvinutým regionům;

4.

domnívá se, že vymezování priorit týkajících se rozvoje infrastruktur na celém území Evropy je nezbytným předpokladem dobrého fungování Unie jakožto společného hospodářského prostoru a dotvoření plánovaného jednotného evropského trhu v celém jeho rozsahu a současně je i výrazem solidarity s méně rozvinutými členskými státy;

5.

konstatuje, že investice do infrastruktur, které byly vynaloženy v posledních letech s podporou Fondu soudržnosti, mají v evropském měřítku vysokou přidanou hodnotu. V členských státech s nižším HDP na obyvatele by takovéto investice nebyly bez finanční podpory Evropské unie vůbec možné. Tyto investice umožní zlepšit život občanů a poskytnout podnikům možnosti dalšího rozvoje;

6.

připomíná, že, jak je stanoveno v protokolu č. 28 ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Fond soudržnosti bude poskytovat podporu projektům v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v těch členských státech, jejichž HNP na obyvatele je nižší než 90 % průměru dosahovaného v Unii;

7.

zvláště oceňuje solidaritu mezi členskými státy Evropské unie. Fond soudržnosti odpovídá potřebám financování investic do infrastruktur v oblasti dopravy a životního prostředí na úrovni regionů a měst v méně rozvinutých zemích;

8.

připomíná doporučení Výboru regionů k novému víceletému rámci na období po roce 2013 a plně podporuje návrhy týkající se politiky soudržnosti a podmíněnosti (1);

9.

vítá návrh Evropské komise, podle něhož by měly pro období 2014–2020 nadále zůstat vyčleněny značné finanční prostředky pro Fond soudržnosti, což umožní podporu plnění politických cílů Unie v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky z rozpočtu Unie. Výbor také podporuje návrh, podle něhož by měl celý objem finančních prostředků z Fondu soudržnosti nadále odpovídat jedné třetině z celkového objemu nákladů, které jsou na vnitrostátní úrovni přidělovány ve způsobilých členských státech v rámci politiky soudržnosti;

10.

přestože si je Výbor plně vědom toho, že musí být na úrovni EU přijata opatření týkající se hospodářské a rozpočtové kázně, zastává názor, že politiku soudržnosti nelze používat jako sankční mechanismus, jehož prostřednictvím by byla v Unii zaváděna přísná finanční kázeň. Strukturální fondy a Fond soudržnosti musí být v souladu s cíli stanovenými v článcích 171, 174, 177 a 192 SFEU. Výbor se proto domnívá, že pokud jsou vymezeny makroekonomické podmínky, musí platit na všechny rozpočtové položky, nikoliv pouze na položku soudržnosti;

11.

domnívá se, že politika soudržnosti představuje a i nadále musí představovat výraz solidarity v rámci EU a účinný nástroj k dotvoření jednotného evropského trhu. Účinnost politiky soudržnosti se projeví volbou investic, jež na úrovni EU podpoří inteligentní, trvalý a vyvážený růst podporující začlenění, za něž převezmou odpovědnost evropské, vnitrostátní, regionální a místní správní orgány a které získají podobu investičních programů financovaných v rámci nového programového období ze strukturálních fondů;

12.

připomíná, že hlavním cílem místních a regionálních orgánů v příštím programovém období je zlepšit způsob, jakým jsou využívány finanční prostředky evropských daňových poplatníků, a dosáhnout co nejlepších výsledků, které bude možné změřit z hlediska hospodářského, sociálního i environmentálního;

13.

je spokojen s novými návrhy předloženými v rámci legislativního balíčku k budoucnosti evropské politiky soudržnosti, které se zaměřují na účinnější využívání finančních prostředků a na dosažení lepší rovnováhy mezi politickými cíli a evropským rozpočtem, přičemž kladou důraz na priority, na zajištění kritického objemu investic, dosažení větší pružnosti nástrojů finančního programování a zjednodušení postupů pro přístup k finančním zdrojům;

14.

zdůrazňuje, že strategické plánování využívání finančních zdrojů lze vymezit pouze ve spolupráci s jejich příjemci, zejména regionálními a místními orgány, které jsou nejlépe obeznámeny s realitou a s konkrétními možnostmi. Tímto způsobem bude možné dosáhnout souladu s investicemi prováděnými z veřejných prostředků na územní úrovni. Je proto na místě prosazovat přístup zdola nahoru tak, aby bylo každému regionu či každému městu umožněno zhodnotit vlastní potenciál využitím takových zdrojů, které se jeví jako nejvhodnější pro podporu uskutečnění strategie Evropa 2020, a získáním přístupu k evropským finančním prostředkům;

15.

zdůrazňuje, že investice do infrastruktur významně přispívají k hospodářskému a sociálnímu rozvoji měst a regionů, pokud jsou plánovány a řízeny na základě partnerství, pokud je jejich územní dopad v plném rozsahu ospravedlněn a pokud za ně převezmou odpovědnost místní subjekty spolu s místními a regionálními orgány;

16.

strategické plánování investic do transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a komunikací musí být prováděno s nejvyšší možnou transparentností a s přispěním místních a regionálních orgánů, což umožní harmonizovat integrované plány územního rozvoje;

17.

prosazuje, aby programování bylo vedeno na základě partnerství. Vzhledem k novým legislativním ustanovením týkajícím se politiky soudržnosti po roce 2013 budou veřejné orgány na všech úrovních povinny věnovat v novém programovém období i ve všech fázích procesu plánování zvýšenou pozornost uplatňování zásady partnerství. Zejména budou stanoveny nové ukazatele, které umožní hodnotit kvalitu partnerství v členských státech;

18.

trvá na tom, že je zapotřebí prosazovat přístup striktně zaměřený na výsledky. Pro tento účel by měly být zavedeny strategické nástroje programování, které budou moci územní orgány využívat při vzájemném hodnocení svých vlastních strategií rozvoje a které se budou opírat o několik vhodně zvolených společných ukazatelů, jež jim umožní změřit kvalitu a multiplikační účinek investic;

19.

doporučuje, aby byl v příštím programovém období kladen větší důraz na vymezování investičních priorit na místní a regionální úrovni a aby byly zohledňovány finanční nástroje, které poskytuje společný strategický rámec, což umožní zabránit zdvojenému financování nebo plánování rozsáhlých investic, které by neměly krytí;

20.

trvá na tom, že řídící orgány musí prokázat řádné využití technické pomoci, tedy takové využití, které přispívá ke zlepšení kvality strategických programů, k posílení rozvoje portfolia rozsáhlých projektů na místní a regionální úrovni a širší nabídkou pomoci navrhovatelům projektů a jejich příjemcům, s vyloučením jiných účelů. Zásadní je, aby byly lépe koordinovány projekty technické pomoci na evropské a vnitrostátní úrovni, což zabrání roztříštění této pomoci;

21.

prohlašuje, že je nakloněn rozvoji partnerství mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou (EIB) a dalšími mezinárodními finančními institucemi, jakož i zavádění nástrojů finančního inženýrství, kterými by mohl být doplněn Fond soudržnosti a které by odpovídaly potřebám financování projektů zaměřených na infrastruktury v rámci EU;

22.

podporuje náročný cíl, který vymezila Komise v bílé knize o dopravě a podle něhož by měly být emise vznikající v odvětví dopravy sníženy do roku 2050 o 60 %. Investice financované z Fondu soudržnosti budou přezkoumávány mnohem pozorněji, pokud jde o jejich udržitelnost, vliv na životní prostředí a dlouhodobou ziskovost;

23.

znovu potvrzuje význam zlepšování koordinace mezi Fondem soudržnosti, Evropským fondem pro regionální rozvoj a nástrojem pro propojení Evropy, a také význam součinnosti mezi jednotlivými evropskými a vnitrostátními programy a nástroji pro financování, která může přispět ke snížení byrokracie;

24.

připomíná, že Fond soudržnosti představuje nástroj, který je nezbytný k uskutečnění investic do základních infrastruktur a který již plně prokázal svou užitečnost a účinnost tím, že pomohl nedostatečně rozvinutým zemím financovat projekty společného evropského zájmu;

25.

podporuje návrhy Komise, které se týkají cíle a oblastí intervencí, současně se však domnívá, že z Fondu soudržnosti by mohly být financovány také integrované projekty zaměřené na energetickou účinnost budov;

26.

vítá s uspokojením, že mezi investiční priority Fondu soudržnosti byla zařazena také otázka měst, a považuje tuto skutečnost za uznání zásadní úlohy měst pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU;

27.

zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby byla věnována zvýšená pozornost jak hlavním směrům doporučení TEN-T, tak i dodržování acquis communautaire a vnitrostátních právních předpisů. V tomto ohledu by mělo být prováděno předběžné ověření, což by mohlo zabránit některým problémům, které jsou častou příčinou velkých prodlení při provádění projektů infrastruktur. Namátkou lze uvést například katastrální systém, postupy vyvlastnění, udělování povolení, postupy pro zadávání veřejných zakázek, režimy pro odvolání atd.;

28.

domnívá se, že investiční priority, které v rámci Fondu soudržnosti stanoví vnitrostátní, regionální a místní orgány, musí být v souladu s hlavními směry strategie Evropa 2020 a s tematickými prioritami společného strategického rámce, ale i s doporučeními pro Územní agendu 2020, která v roce 2011 určili ministři odpovědní za plánování a územní rozvoj (2);

29.

znovu zdůrazňuje, že mezi západními a východními regiony EU existují značné rozdíly, pokud jde o kvalitu a dostupnost dopravních sítí, a také skutečnost, že potřeba rozvoje dopravních infrastruktur je mnohem naléhavější v zaostalejších regionech;

30.

je toho názoru, že Fond soudržnosti představuje účinný nástroj k uskutečnění investic zaměřených na zlepšení dopravních sítí, a to jak transevropských (RTE-T), tak i vnitrostátních a regionálních, které mají strategický význam pro hospodářský, sociální a územní rozvoj Unie. Nelze tedy pochybovat o tom, že Fond soudržnosti má přidanou hodnotu i v evropském měřítku;

31.

uznává, že je nutné investovat inteligentním způsobem do rozvoje infrastruktur na evropské úrovni: rozšiřovat dopravní sítě a zajišťovat jejich údržbu, zavádět novátorské postupy a technologie s cílem zlepšit řízení dopravního provozu, zavádět počítačové systémy i účinné sítě intermodální dopravy atd. Konkurenceschopnost evropského dopravního systému závisí nejen na tom, jak je EU schopna rozvíjet své dopravní sítě, ale i na tom, jak dokáže řídit každý článek logistického řetězce. Zlepšení kvality dopravních služeb lze dosáhnout také odstraňováním zpoždění v dopravě;

32.

zdůrazňuje, že odpovědnost za uskutečňování rozsáhlých investic v oblasti dopravních infrastruktur a za zavádění sekundárních a terciárních spojů v rámci transevropských sítí nesou rovněž regionální a místní orgány. Měly by se proto aktivně podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se výběru prioritních projektů společného zájmu, což zaručí soudržnost veřejných i soukromých investic na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, regionální i místní –, jak je stanoveno v rozhodnutí č. 661/2010/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě;

33.

vítá s uspokojením, že mezi investiční priority Fondu soudržnosti budou patřit i významné projekty zaměřené na zlepšení mobility v městských oblastech a na podporu zavádění způsobů dopravy šetrných k životnímu prostředí, jakož i další investice, jejichž cílem bude rozvoj inteligentních a udržitelných dopravních systémů na regionální a místní úrovni;

34.

podporuje zavádění ukazatelů, s jejichž pomocí bude možné účinněji využívat zdroje v oblasti dopravy a díky nimž se Fond soudržnosti stane nástrojem dosahování cílů strategie Evropa 2020;

35.

domnívá se, že nové hlavní směry týkající se transevropských dopravních sítí budou představovat strategický rámec rozvoje infrastruktur, který výrazně posílí dostupnost v rámci EU, neboť bude možné lépe seřadit investice podle jejich priority; dojde přitom k rozčlenění investic do dvou stupňů, a sice do globální sítě (comprehensive network) a hlavní sítě (core network), a zvýší se jejich účinnost zaváděním nových prováděcích opatření, s důrazem na nezbytnost přeshraničních propojení mezi různými druhy dopravy a mezi hlavními městskými uzly;

36.

upozorňuje na problémy spojené s koordinací investic pocházejících z různých zdrojů financování a s plánováním inteligentních dopravních systémů. Tyto dopravní systémy by měly přispívat nejen ke zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti a šetrnosti k životnímu prostředí, ale i k lepšímu řízení dopravního provozu díky integrovaným službám pro rezervaci, pro nákup jízdenek, pro multimodální informace atd.;

37.

rozhodně prosazuje nutnost investování do infrastruktur za účelem vytvoření evropské integrované energetické sítě; v opačném případě by mohly v dlouhodobém měřítku vznikat neúměrně vysoké náklady a došlo by k ohrožení konkurenceschopnosti EU;

38.

domnívá se, že Fond soudržnosti je účinným nástrojem, jehož prostřednictvím lze dosáhnout cílů Unie v oblasti energetické politiky (3) – konkurenceschopnosti, udržitelnosti a zabezpečení dodávek – a reagovat na výzvy, které souvisí s hospodářským rozvojem EU, se strategií Evropa 2020 či se stěžejní iniciativou nazvanou „Evropa účinněji využívající zdroje“. Předpokladem pro dosažení těchto cílů je změna způsobu plánování, výstavby a provozu energetických sítí;

39.

opakuje, že investice do energetických infrastruktur musí umožnit, aby obyvatelé a podniky ve všech regionech EU měli účastnický přístup k energiím, a to za přiměřené ceny; toho lze dosáhnout tak, že budou odstraněny monopoly a překážky pro konkurenci a každý region získá možnost volby nejméně ze dvou dodavatelů;

40.

domnívá se, že metoda, která je používána při mapování a výběru infrastruktur a projektů evropského zájmu, musí být transparentní a musí zohledňovat situaci nejvíce znevýhodněných regionů či regionů, které čelí problémům spojeným se zabezpečením dodávek energie;

41.

vítá s uspokojením, že Fond soudržnosti umožňuje nepřetržitě podporovat projekty v oblasti energetiky, které jsou šetrné k životnímu prostředí, například investice do energetické účinnosti a do energií z obnovitelných zdrojů. Výbor regionů připomíná, že tyto investice lze uskutečnit pouze na základě partnerství s regionálními a místními orgány veřejné správy, neboť ty jsou schopny zhodnotit potenciál, který poskytuje jejich území;

42.

zdůrazňuje, že odpovědnost za investice uskutečněné za účelem přizpůsobení se změně klimatu, předcházení přírodním rizikům, za výstavbu infrastruktur pro odvádění odpadních vod a pro nakládání s odpady, za zachování biologické rozmanitosti, ochranu půdy a ekosystémů a zlepšení kvality životního prostředí nesou zejména regiony, města a obce EU nebo partnerská sdružení s těmito subjekty;

43.

je potěšen tím, že z Fondu soudržnosti EU lze financovat i investice určené na modernizaci systémů ústředního vytápění a chlazení v městských aglomeracích a na snížení konverzních ztrát, vzhledem k jejich vysoké přidané hodnotě.

44.

upozorňuje na skutečnost, že regionální a místní orgány pozorně sledují situaci a postaví se proti veškerým iniciativám, které by mohly vyústit ve snížení rozpočtu na politiku soudržnosti: 20 % z rozpočtu tohoto nástroje pochází z Fondu soudržnosti a představuje celkovou částku 10 miliard eur, která má být využita k financování nadnárodních projektů v oblasti dopravy, přičemž za prioritu jsou považovány železniční infrastruktury;

45.

vyjadřuje svůj zájem na novém nástroji pro propojení Evropy, který může mít v evropském měřítku značnou přidanou hodnotu a který by Komisi otevřel cestu k nápravě nesprávného fungování trhu, neboť by mohl zajistit doplnění chybějících článků, odstranění překážek a zavedení vhodných přeshraničních vazeb;

46.

prohlašuje, že je znepokojen tím, že neexistuje žádný jednoznačný vzorec pro určení výše vnitrostátních prostředků v rámci nástroje pro propojení Evropy, a doporučuje, aby byla podpora úměrná odhadované hodnotě projektů, které mají být financovány v členských státech;

47.

opakuje, že k problémům, jimž čelí navrhovatelé přeshraničních projektů, patří nedostatečná schopnost předložit skutečně propracované a komplexní projekty. Právě z tohoto důvodu se často stává, že finanční prostředky, které byly původně určeny na přeshraniční projekty, jsou nakonec přiděleny na jiné, pokročilejší projekty;

48.

uvádí, že je znepokojen systémem centralizovaného řízení nástroje pro propojení Evropy, který není s to vyřešit problém týkající se zvýšení schopnosti předkládat propracované přeshraniční projekty; zvyšuje se tím nebezpečí, že z rozpočtu tohoto nástroje nebude možné podpořit projekty předem určené Komisí;

49.

má výhrady ke způsobu, jímž jsou zapojeny regionální a místní orgány, poukazuje na nedostatek pružnosti a na byrokracii, která by s tímto nástrojem mohla být spojena, a rovněž na vzájemné vztahy s ostatními nástroji Komise určenými k financování;

50.

trvá na tom, aby projekty, které jsou financovány z prostředků tohoto nástroje, byly ve smlouvách o partnerství zřetelně oddělovány od projektů financovaných z Fondu soudržnosti a EFRR. Díky tomuto systému bude možné, aby bylo na základě předběžného posouzení institucionálních kapacit určeno, zda má být poskytnuta povinná pomoc z programu JASPERS nebo z programů technické pomoci pro přípravu projektů. Potřebné částky budou zohledněny jakožto náklady způsobilé pro financování z rozpočtu nástroje pro propojení Evropy.