52012AR0004

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52012AR0004 - EN

Document 52012AR0004

Help

Stanovisko Výboru regionů „Návrh obecného nařízení o fondech společného strategického rámce“

Úř. věst. C 225, 27.7.2012, p. 58–113 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

27.7.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 225/58

Stanovisko Výboru regionů „Návrh obecného nařízení o fondech společného strategického rámce“

2012/C 225/07

VÝBOR REGIONŮ

—	požaduje ambiciózní rozpočet na budoucí politiku soudržnosti (2014–2020), aby bylo možné splnit cíle Smlouvy a strategie Evropa 2020. Dále požaduje, aby se při hodnocení úrovně rozvoje a rozdělení zdrojů zohlednila i jiná kritéria než jen HDP;

—

podporuje strukturu navrženou Komisí, tj. vytyčit si dva velké cíle (Investice pro růst a zaměstnanost a Územní spolupráci), přičemž ESF bude i nadále spadat do rámce politiky soudržnosti, a zavést novou kategorii „přechodových regionů“, jež poskytne záchrannou síť pro regiony, které již nebudou plně způsobilé k podpoře v rámci cíle konvergence;

—

požaduje větší flexibilitu při rozdělování prostředků ze strukturálních fondů s realističtějším zohledňováním potřeb jednotlivých regionů, a to prostřednictvím přímého zapojení místních a regionálních orgánů. Tato flexibilita by měla platit pro rozdělení mezi EFRR a ESF a pro tematické zaměření fondů na určité cíle strategie Evropa 2020. V tomto ohledu požaduje podstatné snížení nebo větší pružnost minimálního prahu určeného v jednotlivých nařízeních;

—

podporuje strategický přístup společného strategického rámce spočívající v integraci fondů s územním rozměrem, což bude znamenat lepší koordinaci s EZFRV a Evropským námořním a rybářským fondem. Doufá také, že bude zásada územní soudržnosti více zohledněna prostřednictvím městských činností, opatření v oblasti místního rozvoje, integrovaných územních investic a společných akčních plánů, ale přeje si, aby se věnovala větší pozornost oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, jež jsou znevýhodněny demografickými podmínkami;

—

vyzývá k podpoře možnosti financovat operační programy z více fondů (EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV a Evropského námořního a rybářského fondu). Požaduje, aby Evropská komise přijala veškerá opatření potřebná k přípravě a provádění těchto programů, a to s řádným zřetelem k zásadě proporcionality;

—

odmítá makroekonomickou podmíněnost i výkonnostní rezervu, neboť se domnívá, že jsou v rozporu s primárním cílem politiky soudržnosti. Naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku, s cílem financovat experimentální iniciativy. Podporuje rovněž zásadu méně přísných a spíše preventivních než represivních předběžných podmínek;

—	požaduje skutečné zjednodušení pravidel pro správu, zejména co se týče orgánů pověřených kontrolou a auditem, činností vytvářejících příjmy a pevných sazeb nákladů.

Zpravodajka

paní Catiuscia MARINI (IT/SES), předsedkyně vlády regionu Umbrie

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006

COM(2011) 615 final

I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

A. Rozpočet eu a přidělení prostředků

VÝBOR REGIONŮ

Přiměřený a vyvážený rozpočet Unie

1.	připomíná, že Evropská unie musí mít k dispozici dostatečně velký rozpočet, aby mohla zaručit účinnost politiky soudržnosti a uskutečnit cíle stanovené ve strategii Evropa 2020;

2.	požaduje, aby byla podle kategorie regionů zachována přinejmenším stejná výše příspěvku EU jako pro stávající programové období;

upozorňuje na to, že současná vážná hospodářská, finanční a sociální krize způsobila, že se na evropské úrovni zabydluje nebezpečná rovnováha nedostatečné zaměstnanosti, což má značný, i když různý dopad na všechna evropská území. V této souvislosti jsou strukturální fondy nepostradatelným zdrojem prostředků na boj proti krizi a na podporu rozvoje evropských území;

Omezit problémy při čerpání prostředků

4.	vybízí Komisi, aby podnikla účinná opatření ke zmírnění problémů při čerpání prostředků, s nimiž se některé členské státy potýkají, prostřednictvím lepší správy prostředků Unie – zejména v oblasti zjednodušení a inovací v systémech správy a kontroly – a podpory orientace na výsledky;

Spravedlivější a vyváženější kritéria pro přidělování

zastává názor, že hospodářská a finanční krize přispívá k zesílení nutnosti používat aktuální srovnatelné údaje o HDP a další doplňkové ukazatele, aby bylo možné přesněji určit skutečnou úroveň rozvoje evropských regionů, přičemž je třeba vyčlenit prostředky odpovídající výše pro regiony, jejichž rozvoj zaostává (1);

domnívá se, že v souvislosti s rozdělením zdrojů je třeba vzít řádně v potaz specifické podmínky v členských státech se silným vnitřním hospodářským dualismem. Vyjadřuje obavy především ohledně kritéria přidělování prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP) – viz návrh víceletého finančního rámce –, neboť nejsou dostatečně zohledněny sociální, hospodářské a strukturální rozdíly;

B. Struktura politiky soudržnosti

Zjednodušená struktura

7.	souhlasí s vytyčením dvou velkých cílů – „Investice pro růst a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“ –, jež přispívají ke zjednodušení struktury politiky soudržnosti;

schvaluje zavedení nové kategorie „přechodové regiony“, financované zejména ze zdrojů regionů a zemí, které již nejsou podporovány v rámci konvergence a Fondu soudržnosti, aniž by se tak snížila intenzita podpory druhých dvou kategorií regionů, a vítá i bezpečnostní síť navrhovanou pro regiony, které již nebudou plně způsobilé k podpoře v rámci cíle konvergence. Nová kategorie umožní lépe podporovat regiony, které již nebudou podporovány v rámci cíle konvergence, ale i ostatní regiony, jejichž HDP na hlavu dosahuje 75 až 90 % průměru Unie. Umožní dále upravovat podporu EU v závislosti na různé úrovni rozvoje a zmírnit prahové účinky zjištěné v aktuálním programovacím období. Toto pravidlo by mělo být společné pro všechny fondy SSR;

9.	konstatuje, že i pravidla ohledně regionálních pokynů pro státní podporu na období 2014-2020 musí odpovídat struktuře budoucí politiky soudržnosti a že při určování oblastí způsobilých k podpoře nesmí dojít k žádným rozporům mezi politikou soudržnosti a právem hospodářské soutěže;

Odpovídající role Evropského sociálního fondu v politice soudržnosti

10.	vítá zachování ESF v oblasti politiky soudržnosti jakožto hlavního nástroje pro zaměstnanost, zlepšení kvalifikace osob a sociální začlenění;

11.	nicméně požaduje, aby volbu investičních priorit a rozdělení strukturálních fondů mezi EFRR a ESF učinily v souladu se zásadou subsidiarity regionální a příslušné místní orgány;

C. Společné zásady všech fondů

Intenzivnější partnerství a víceúrovňová správa

12.

požaduje, aby byly orgány územní samosprávy ve všech členských státech v souladu se zásadou víceúrovňové správy a v souladu s rozdělením pravomocí v rámci státu plně zapojeny do přípravy, vyjednávání a provádění jednotlivých strategických dokumentů, tj. společného strategického rámce (SSR), a zejména smlouvy o partnerství. Jednou z variant, jak formalizovat partnerské dohody ve spolupráci s vládami členských států, by měly být také územní pakty uzavírané místními, regionálními a státními orgány;

13.

považuje za nespravedlivé, že se s místními a regionálními orgány zachází v souvislosti s partnerstvím jako s hospodářskými a sociálními partnery, když se (tyto orgány) jakožto zástupci obecných zájmů spravovaných územních jednotek podílejí na správě – vzhledem k institucionálnímu rámci členských států – a spolufinancují projekty politiky soudržnosti;

Míra spolufinancování odpovídající úrovni rozvoje regionů

14.	znovu stvrzuje svoji podporu zásadě spolufinancování na evropské úrovni, neboť je zárukou toho, že subjekty na daném území převezmou odpovědnost;

15.	domnívá se, že částky DPH by měly být způsobilé, pokud nejsou odečitatelné;

16.

soudí, že je třeba odlišovat zúčastněné strany z občanské společnosti a partnery z veřejného sektoru. Příslušné místní a regionální orgány či jejich zástupci by měli být nedílnou součástí procesu jednání při přípravě smlouvy či dohody o partnerství na úrovni členského státu, a ne pouze na regionální úrovni;

D. Vazby mezi politikou soudržnosti a strategií evropa 2020

Harmonické a flexibilní tematické zaměření

17.	bere na vědomí uplatňování zásady tematického zaměření na klíčové cíle strategie Evropa 2020 a na cíle uvedené v článku 174 SFEU převzaté do tematického seznamu EU, nicméně je znepokojen nedostatkem flexibility při výběru tematických cílů, jež by měly být vytyčovány na základě územní analýzy;

18.	požaduje proto skutečnou flexibilitu pro všechny fondy SSR, aby měly jednotlivé správní orgány co nejširší prostor k určení tematických cílů, na něž vyčlení zdroje. Dále obecně požaduje podstatné snížení nebo větší pružnost minimálního prahu stanoveného v jednotlivých nařízeních;

E. Strategický přístup a řízení politiky soudržnosti

Společný strategický rámec: větší integrace fondů s územním rozměrem

19.	podporuje větší integraci fondů a vítá začlenění EZFRV a EMFF do SSR, při němž však zůstávají zachována specifika každého fondu;

20.	považuje za vhodné, aby byl SSR schválen Evropským parlamentem a Evropskou radou, neboť se domnívá, že tento dokument by měl být schválen za maximální účasti institucí EU. Proto podporuje uvedení SSR v příloze k obecnému nařízení;

21.	považuje za nezbytné, aby mechanismy popsané v SSR byly dostatečně flexibilní a umožňovaly skutečnou integraci s regionálními politikami a politikami místního rozvoje;

22.

domnívá se, že SSR by měl v prvé řadě usnadňovat územní přístup zdola nahoru a začlenění financování. Doporučení SSR by neměla být příliš normativní, aby byla možná dostatečná flexibilita při výběru prostředků, jak dosáhnout tematických cílů a investičních priorit, jak je vymezeno v nařízeních o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti;

23.

zdůrazňuje, že společný strategický rámec by měl náležitě propojovat tematické cíle článku 9 obecného nařízení a investiční priority uvedené v nařízeních o EFRR, ESF, FS, EZFRV a EMFF, aby byla poskytnuta právní jistota ohledně toho, zda mohou být priority v souladu, a předešlo se mezerám mezi nimi a jejich překrývání, aby se tak mohly integrovaně a hladce realizovat prioritní projekty financované více fondy a multitematické prioritní projekty;

Smlouva o partnerství: spíše smlouva než partnerství

24.	požaduje, aby v souladu s jednotlivými institucionálními uspořádáními byly příslušné místní a regionální orgány jakožto přispěvatelé a vykonavatelé politiky soudržnosti plně zapojeny do vypracování smluv o partnerství, jednání o nich a do jejich provádění a změn (čl. 13 odst. 2);

25.	požaduje především to, aby v souladu s jednotlivými institucionálními uspořádáními byly regionální orgány na základě smlouvy přímo zapojeny do určení interních podmínek a sankcí, jež z nich plynou (článek 14);

26.	obává se možných prodlení plynoucích ze skutečnosti, že smlouva o partnerství i operační programy budou muset být předloženy zároveň, a proto žádá, aby byly programy předloženy do 6 měsíců od předložení smlouvy;

Operační programy: regionalizovaná a integrovaná správa

27.	doporučuje, aby v souladu s jednotlivými institucionálními uspořádáními byla místní a regionální společenství vysokou měrou zapojena do správy evropských fondů, a vřele vybízí k tomu, aby se využívaly programy financované z více fondů;

28.	poukazuje na to, že větší harmonizace společných ustanovení týkajících se provádění různých fondů by podpořila jejich integraci a zvýšila jejich účinnost a dopad a také snížila administrativní zátěž pro konečného uživatele;

29.	požaduje, aby Komise provedla hodnocení fungování, dopadů a přidané hodnoty probíhajících makroregionálních strategií;

F. Plánování zaměřené na výsledky a na hodnocení

Makroekonomické podmínky: dvojí sankce pro členské státy

30.	důrazně odmítá návrhy, jejichž záměrem je svázat politiku soudržnosti s dodržováním Paktu o stabilitě a růstu (makroekonomické podmínky). Výbor regionů se totiž domnívá, že makroekonomické podmínky zohledňují jiné cíle, než je tomu v případě politiky soudržnosti;

31.	domnívá se tedy, že orgány územní samosprávy nelze trestat za to, že některé členské státy nedodržují své závazky, zejména v oblasti schodku státního rozpočtu (článek 21);

Méně přísné, spíše preventivní než represivní předběžné podmínky

32.	souhlasí se zásadou předběžných podmínek chápaných jako hlavní předpoklady nezbytné k účinnému provádění investic – včetně hodnocení předchozích zkušeností –, jež zamezí přetěžování politiky soudržnosti odpovědnostmi, které jí nenáležejí, i zvýšení administrativní zátěže;

33.

obává se však, že podmínky vztahující se na subjekty z třetích zemí (viz nedostatečné provedení směrnic EU) by mohly narušit přípravu a provádění programů a projektů na regionální i místní úrovni. VR se proto domnívá, že předběžné podmínky musí být omezeny na záležitosti, jež se bezprostředně týkají provádění politiky soudržnosti;

34.	požaduje rovněž od Komise, aby tyto předběžné podmínky nevedly k pozastavení plateb či k finančním opravám, s výjimkou podmínek, k jejichž splnění se členský stát zavázal;

Výkonnostní rezerva

35.

vyjadřuje obavy z vytvoření výkonnostní rezervy, neboť se obává, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací. Upozorňuje na stanovisko Účetního dvora 7/2011, které uvádí, že „výkonností rezerva existovala v letech 2000–2006 s omezeným úspěchem, neboť v době, kdy měl být proveden přezkum v polovině období, byl včas dokončen jen velmi malý objem výdajů a pro posuzování dosaženého pokroku programů neexistovala vhodná metodika“;

36.	naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku s cílem financovat experimentální iniciativy v oblasti inteligentního nebo udržitelného růstu či růstu podporujícího začlenění nebo zasáhnout v případě krize;

Výkonnostní rámec jakožto nástroj řízení

37.

upozorňuje na to, že rámec pro přezkum výkonnosti zahrnuje určení cílů pro milníky pro každou jednotlivou prioritu v letech 2016 a 2018. Podle Výboru se musí jednat o nástroj řízení a kontroly cílů uskutečňovaných po celé programové období, aniž by musel zavdat příčinu k uplatnění finančních oprav v prioritních osách v případě nedosažení cílů vytyčených na základě závěrečné zprávy o provádění. Toto nesplnění cílů totiž může být způsobeno socioekonomickými okolnostmi a výslednými nezbytnými změnami v politice, jež vnitrostátní a regionální orgány učinily;

38.

domnívá se, že doplnění jednotlivých podmínek navržených Komisí (makroekonomická podmíněnost, podmíněnost ex ante a ex post) a systému předběžného, průběžného a následného ověření o toto nové opatření je zbytečné, stejně jako stanovení množstevních cílů a ukazatelů výsledků. Doufá rovněž ve větší provázanost s hodnotící činností popsanou v článcích 48, 49 a 50;

Navýšení záloh

39.	vítá návrh, jehož záměrem je, aby řídící orgán zaplatil příjemcům dříve, než zažádá Komisi o proplacení, a doufá ve větší flexibilitu systémů záloh a v jejich navýšení, aby se zlepšila likvidita řídících orgánů;

Sankce a finanční opravy: spíše preventivní než represivní přístup

40.

požaduje, aby v případě, že členský stát prodělávající hlubokou finanční krizi obdrží od Unie podporu, mohla Komise pozměnit smlouvu o partnerství i operační programy v rámci konstruktivního dialogu s dotyčným členským státem a zainteresovanými orgány územní samosprávy. Proto doufá, že se odborníci Komise budou snažit národním a regionálním orgánům pomáhat, a posilovat tak jejich kapacity pro účinné řízení evropských fondů;

G. Posílení zásady soudržnosti

Podpora činnosti v oblasti rozvoje měst, obcí a integrovaných územních investic

41.

rozhodně souhlasí se zaměřením pozornosti na téma integrovaného rozvoje měst a konkrétně vítá návrhy Komise na činnosti v oblasti místního rozvoje a integrovaných územních investic, jež by měly být zásadními nástroji plnění v příštím programovém období. Zároveň žádá vyjasnění ohledně provádění těchto nových opatření;

42.

doufá, že tato opatření budou uplatňována s mimořádným důrazem na některé podmínky zajišťování účinného provádění integrovaného územního rozvoje, jako např. koordinace využívání různých fondů, zejména EFRR a EZFRV v příměstských a funkčních oblastech, jejich integrace, určení území pro provádění projektu, vypracování soudržné strategie atd.;

43.

velice vítá pobídky v rámci místního rozvoje se zapojením místních komunit, které poskytují dodatečnou míru spolufinancování ve výši 10 %, a žádá, aby byly taktéž rozšířeny na integrované územní investice. Domnívá se, že na organizaci a fungování místních akčních skupin se musí dohodnout řídící orgány spolu s místními partnery na vnitrostátní úrovni;

44.	požaduje, aby bylo přezkoumáno pravidlo, na základě kterého nemohou orgány veřejné moci mít více než 49 % hlasovacích práv, a to v těch případech, kde již existují institucionalizovaná partnerství místního rozvoje;

45.	zdůrazňuje, že na místní rozvoj je nutné nahlížet jako na ucelený koncept, jehož prostřednictvím je možné realizovat integrované územní investice, městské akce a společné akční plány;

Vhodná opatření pro regiony s geografickými a demografickými zvláštnostmi

46.

vybízí k zaměření zvláštní pozornosti na oblasti postižené průmyslovými přeměnami, na regiony, jež jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, kvůli nimž relativně zaostávají z hlediska hospodářské a územní soudržnosti, ale i na nejvzdálenější regiony (články 174 a 349 SFEU);

Nadále podporovat vytváření územních sítí financováním infrastruktury

47.	je znepokojen tím, že se u více rozvinutých regionů nebere v úvahu financování infrastruktury, zejména širokopásmových sítí IKT;

H. Zjednodušení pravidel pro správu, kontrolu a audit

Větší zjednodušení správy a sdílená odpovědnost za kontrolu

48.	požaduje skutečné zjednodušení ustanovení o využívání fondů pro orgány pověřené správou, kontrolou a auditem, jež zároveň umožní snazší přístup příjemců k financování;

49.	je znepokojen skutečností, že podpora správní kapacity je u ESF omezena na členské státy s méně rozvinutými regiony nebo způsobilé pro podporu z Fondu soudržnosti, a u EFRR tomu tak není, ačkoli vnitrostátní systémy pro oba tyto fondy podléhají podobným požadavkům;

50.	doufá, že důslednější zaměření na výsledky povede k vyšší všímavosti zaměřené na funkci, kvalitu a účinnost při využívání fondů, jež převládne nad formálním dodržováním předpisů a sledováním objemu výdajů;

51.	domnívá se, že přílišné využívání aktů Komise v přenesené pravomoci (jedná se zhruba o 50 výskytů v nařízení) může způsobit prodlení ve využívání fondů, a navrhuje tedy, aby bylo přijato prováděcí nařízení Komise, jež by v úvodu stanovilo veškerá prováděcí pravidla;

Větší koordinace a přiměřenost kontrol

52.

vyjadřuje své pochybnosti ohledně určení akreditačního orgánu na ministerské úrovni, který představuje dodatečnou a zbytečnou kontrolní úroveň a jehož úkolem by bylo udělovat na základě předběžné kontroly akreditaci řídícím orgánům a certifikačním orgánům, a domnívá se, že akreditace by se měla týkat spíše systémů než subjektů;

53.

připomíná riziko, že nesprávné uplatňování zásady proporcionality by mohlo způsobit nerovné zacházení s členskými státy, neboť na členské státy, které čerpají největší finanční pomoc, by totiž byla uvalena větší administrativní zátěž z hlediska správy a kontroly. Úroveň kontroly, neúměrná finančnímu objemu programů, by navíc mohla odrazovat od využívání programů financovaných z více fondů;

54.	domnívá se, že navrhovaná roční účetní závěrka by měla být nepovinná, aby tak bylo pouze těm řídícím orgánům, které si to přejí, umožněno zjednodušit postup uzavření na konci období a zkrátit dobu nutnou pro uchování účetních dokladů (články 67, 76, 77 a 131);

55.

přál by si, aby se zabránilo několikanásobné kontrole ze strany auditních orgánů národních či regionálních, Komise nebo Účetního dvora i zúčastněných subjektů samých. Navrhuje proto systematické pořádání společných auditů na daném území s cílem zamezit duplicitám a podpořit společnou „diagnózu“ (čl. 65 odst. 2);

Skutečně jednodušší finanční inženýrství zaměřené na podnikání

56.

zastává mínění, že je třeba dále vyjasnit otázky použití finančních nástrojů vzhledem k účetnictví týkající se využívání fondů EU, k dohledu nad nimi a k jejich vlastnictví. Podporuje však využívání nástrojů finančního inženýrství za účelem zvýšení pákového účinku fondů za předpokladu, že budou doplňkem a neoslabí grantový prvek politiky soudržnosti a že tato podpora bude omezena na konvenční formy finančních nástrojů (kapitálové účasti, půjčky, záruky) a nebude se vztahovat na neprůhledné finanční nástroje, jako jsou deriváty nebo strukturované finanční nástroje;

57.	domnívá se, že ustanovení o tom, že finanční nástroje musí být v souladu s cíli programu a po dobu nejméně 10 let po jeho uzavření využity do dvou let od počátku jejich používání, je neúměrně svazující;

Společný akční plán: novinka k vyzkoušení

58.

je potěšen návrhem Komise na vypracování společných akčních plánů zahrnujících projekty, jež budou spadat do odpovědnosti příjemce a do rámce jednoho nebo více operačních programů, na oplátku za značné omezení předpisů upravujících správu a kontrolu. Lituje však, že jsou vyloučeny projekty infrastruktury;

59.	požaduje, aby byl společný akční plán sjednán mezi Komisí, členským státem a orgány územní samosprávy zapojenými do programu, a to i vzhledem k výši poskytovaných prostředků (a vyzývá, aby byla prahová hodnota snížena na 5 milionů eur);

Operace vytvářející příjmy: nutnost větší flexibility

60.	považuje za vhodnější obnovit předpisy platné v období 2000–2006, které stanovovaly uplatňování zvláštní (snížené) úrovně podpory stejné pro všechny projekty vytvářející příjmy;

Pevná sazba nákladů: zjednodušení, které stále nepřichází

61.	vítá návrh Komise ohledně různých forem zjednodušených grantů a vybízí řídící orgány a příjemce, aby více využívali standardní rozsahy jednotkových nákladů, jednorázových částek a financování pevnou sazbou;

62.

žádá Komisi a členské státy, aby urychleně schválily přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodu výpočtu a metody a rozsahy jednotkových nákladů, aby je správci projektu mohli v začátcích programování použít, přičemž je třeba řádně zohlednit zkušenosti získané během stávajícího programového období.

II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijmout společný strategický rámec, který převádí cíle Unie do klíčových činností pro fondy SSR, aby poskytl jasnější strategické zaměření procesu programování na úrovni členských států a regionů. Společný strategický rámec by měl zjednodušit odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů SSR a ostatních příslušných politik a nástrojů Unie.

Komise společný strategický rámec, který převádí cíle Unie do klíčových činností pro fondy SSR, aby poskytl jasnější strategické zaměření procesu programování na úrovni členských států a regionů. Společný strategický rámec by měl zjednodušit odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů SSR a ostatních příslušných politik a nástrojů Unie.

Odůvodnění

Akty v přenesené pravomoci umožňují tvůrci právních předpisů přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, jež nejsou podstatné. Účelem společného strategického rámce je zavést společné hlavní směry a pravidla pro všechny společně spravované fondy, a proto obsahuje zásadní prvky, které musí být předloženy všem institucím EU a v případě potřeby změněny.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Na základě společného strategického rámce přijatého Komisí by každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí měl vypracovat smlouvu o partnerství. Tato smlouva o partnerství by měla převést prvky stanovené ve společném strategickém rámci do vnitrostátního kontextu a stanovit pevné závazky pro dosažení cílů Unie prostřednictvím programování fondů SSR.

Na základě společného strategického rámce přijatého Komisí by každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí měl vypracovat smlouvu o partnerství. Tato smlouva o partnerství by měla převést prvky stanovené ve společném strategickém rámci do vnitrostátního kontextu a stanovit závazky pro dosažení cílů Unie prostřednictvím programování fondů SSR.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro každý program by měl být vymezen výkonnostní rámec, aby se umožnilo monitorování pokroku při dosahování cílů a záměrů stanovených pro každý program v průběhu programového období. Komise by měla v letech 2017 a 2019 provést přezkum výkonnosti ve spolupráci s členskými státy. Na rok 2019 by měla být naplánována a přidělena výkonnostní rezerva, pokud bylo dosaženo milníků stanovených ve výkonnostním rámci. Pokud jde o programy Evropské územní spolupráce, pro ně by žádná výkonnostní rezerva existovat neměla, jelikož jsou velmi různorodé a mají nadnárodní charakter. V případech, kdy zásadním způsobem nejsou plněny milníky a cíle, by Komise měla mít možnost pozastavit platby programu nebo uplatnit na konci programového období finanční opravy, aby zajistila, že se prostředky z rozpočtu Unie neplýtvá nebo že nejsou využívány neúčinným způsobem.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh je výrazem nesouhlasu s vytvořením výkonnostní rezervy na úrovni členských států, neboť existují obavy, že by tento mechanismus mohl být pobídkou k vytyčení takových cílů, jejichž výsledky by byly zanedbatelné, a tudíž snadno dosažitelné, takže by mohly získat dodatečné financování, což by v důsledku vedlo k upřednostňování málo ambiciózních projektů a odrazovalo od inovací.

Naopak podporuje vytvoření rezervy pro zajištění flexibility ze zdrojů pocházejících z automatického zrušení závazku s cílem financovat experimentální iniciativy v oblasti inteligentního nebo udržitelného růstu či růstu podporujícího začlenění nebo zasáhnout v případě krize.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 19

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Těsnější propojení politiky soudržnosti se správou ekonomických záležitostí Unie zajistí, aby účinnost výdajů z fondů SSR byla podpořena zdravými hospodářskými politikami a aby fondy SSR v případě nutnosti mohly být přesměrovány tak, aby mohly řešit problémy, kterým konkrétní země čelí. Tento proces musí být postupný a začít změnami ve smlouvě o partnerství a změnami programů, aby podpořil doporučení Rady pro řešení makroekonomické nerovnováhy a sociálních a ekonomických problémů. Pokud i přes intenzivnější využívání fondů SSR členský stát nepřijme účinná opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, měla by mít Komise právo pozastavit všechny platby a závazky nebo jejich část. Rozhodnutí o pozastavení by mělo být přiměřené a účinné, s přihlédnutím k dopadu jednotlivých programů na řešení hospodářské a sociální situace dotčeného členského státu a k předchozím změnám smlouvy o partnerství. Při rozhodování o pozastavení by Komise měla rovněž respektovat zásadu rovného zacházení mezi členskými státy, zejména s přihlédnutím k dopadu takového pozastavení na ekonomiku dotčeného členského státu. Pozastavení by mělo být zrušeno a finanční prostředky by měly být dotčenému členskému státu znovu zpřístupněny, jakmile přijme nezbytná opatření.

Odůvodnění

Výbor regionů se rozhodně staví proti ustanovením o makroekonomické podmíněnosti. Uplatňování finančních sankcí nebo pobídek souvisejících s Paktem o stabilitě a růstu s cílem zaručit splnění makroekonomických podmínek by mohlo značně ohrozit orgány místní a regionální samosprávy, jež nejsou odpovědné za nedodržování těchto povinností ze strany členských států.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 29

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro zjednodušení ustanovení o řízení na všech úrovních je nezbytné sladit ustanovení o monitorování a podávání zpráv v souvislosti s fondy SSR. Je třeba zajistit vyvážené požadavky na podávání zpráv, ale rovněž dostupnost souhrnných informací o dosaženém pokroku, pokud jde o zásadní přezkumné body. Proto je nutné, aby požadavky na podávání zpráv odrážely informační potřeby v daných letech a aby byly sladěny s načasováním přezkumů výkonnosti.

Odůvodnění

V souvislosti s rámcem pro přezkum výkonnosti se domníváme, že by měl být nástrojem řízení a kontroly cílů plněných po celé programové období.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 43

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
V souladu se zásadami sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operací v rámci programů měly v prvé řadě zodpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Aby se posílila účinnost kontroly nad výběrem a prováděním operací a fungování systému řízení a kontroly, měly by být specifikovány funkce řídícího orgánu.	V souladu se zásadami sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operací v rámci programů měly v prvé řadě zodpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Aby se posílila účinnost kontroly nad výběrem a prováděním operací a fungování systému řízení a kontroly, měly by být specifikovány funkce řídícího orgánu.

Odůvodnění

Fondy společného strategického rámce souvisejí s prostředím regionální politiky, proto jakákoliv zmínka o zúčastněných subjektech, pokud jde o nařízení, které jim stanovuje pravidla, nesmí opomenout hlavní aktéry, tedy místní a regionální orgány.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 44

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Aby se poskytla předběžná jistota ohledně celkového uspořádání a koncepce hlavních systémů řízení a kontroly, měly by členské státy určit akreditační orgán, který zodpovídá za vydávání a odnímání akreditace řídících a kontrolních subjektů.

Odůvodnění

Cílem je zamezit duplicitě orgánů a subjektů, jež by systém řízení a kontroly ještě zkomplikovala.

Pozměňovací návrh 8

Nový bod odůvodnění po bodu odůvodnění 55

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR

Odůvodnění

Záměr stanovit společná ustanovení pro různé fondy, co se týče stanovení přechodných pravidel a s tím souvisejícího podílu EU (míra spolufinancování), nebyl dosud uskutečněn. Zatímco pro EFRR a ESF přechodná pravidla (včetně záchranné sítě) byla zavedena, v případě EZFRV chybějí. Tím by vznikly zcela rozdílné podmínky podpory pro provádění fondů. To je v rozporu se zamýšlenou harmonizací. Proto je nutné, aby se tato přechodná pravidla uplatňovala i na EZFRV.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 58

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Za účelem silnějšího zaměření na výsledky a dosahování záměrů a cílů strategie Evropa 2020 by se pět procent z prostředků určených na cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ mělo vyčlenit jako výkonnostní rezerva pro každý fond a každou kategorii regionů v každém členském státě.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 10

Bod odůvodnění 84

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Postup pro roční účetní závěrku by měl být doplněn každoročním uzavřením dokončených operací (u EFRR a FS) nebo výdajů (u ESF). Aby se snížily náklady spojené s konečným uzavřením operačních programů, zmenšila se administrativní zátěž pro příjemce a poskytla se právní jistota, mělo by roční uzavření být povinné, a tím by se zkrátila doba, po kterou je třeba uchovávat doklady a během níž lze provádět audity operací a uplatňovat finanční opravy.

Postup pro roční účetní závěrku by být doplněn každoročním uzavřením dokončených operací (u EFRR a FS) nebo výdajů (u ESF). Aby se snížily náklady spojené s konečným uzavřením operačních programů, zmenšila se administrativní zátěž pro příjemce a poskytla se právní jistota, roční uzavření , a tím by se zkrátila doba, po kterou je třeba uchovávat doklady a během níž lze provádět audity operací a uplatňovat finanční opravy.

Odůvodnění

Domníváme se, že navrhovaná roční účetní závěrka je ve skutečnosti zavádění ročního uzavření, jež zvýší administrativní zátěž, zavede povinné finanční opravy nepřesností, které odhalila Evropská komise a/nebo Evropský účetní dvůr, a sníží flexibilitu v oblasti oznamování a nahrazování nadměrných výdajů, které v současnosti existují v programovém období 2007–2013.

Pozměňovací návrh 11

Bod odůvodnění 87

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondů. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý.

Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondů. Zejména by se měl audit, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý.

Odůvodnění

V zájmu zajištění skutečné přiměřenosti kontrol operačních programů Výbor navrhuje provádět u operací, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 250 000 EUR, pouze jeden audit.

Pozměňovací návrh 12

Bod odůvodnění 88

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o kodex chování, cíle a kritéria na podporu provádění partnerství, přijetí společného strategického rámce, dodatečná pravidla pro přidělení rezervy na růst a konkurenceschopnost, definici oblasti a populace, na kterou se vztahují strategie místního rozvoje, podrobná pravidla pro finanční nástroje (předběžné hodnocení, způsobilost výdajů, druhy činností, které nejsou podporovány, kombinování podpory, převod a správa aktiv, žádosti o platby a kapitalizace ročních splátek), vymezení paušální sazby podpory na operace vytvářející příjmy, povinnosti členských států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, vzor prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně fungování systému řízení a kontroly, podmínky vnitrostátních auditů, akreditační kritéria pro řídící a certifikační orgány, identifikaci běžných nosičů dat, úroveň finanční opravy, která má být uplatněna, změnu příloh a zvláštní opatření nutná pro zjednodušení přechodu od nařízení (ES) č. 1083/2006. Komise by také měla být oprávněna měnit přílohy I a IV za účelem řešení budoucích potřeb přizpůsobení. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni.

Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o kodex chování, cíle a kritéria na podporu provádění partnerství, podrobná pravidla pro finanční nástroje (předběžné hodnocení, způsobilost výdajů, druhy činností, které nejsou podporovány, kombinování podpory, převod a správa aktiv, žádosti o platby a kapitalizace ročních splátek), vymezení paušální sazby podpory na operace vytvářející příjmy, povinnosti členských států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, vzor prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně fungování systému řízení a kontroly, podmínky vnitrostátních auditů, akreditační kritéria pro řídící a certifikační orgány, identifikaci běžných nosičů dat, úroveň finanční opravy, která má být uplatněna, změnu příloh a zvláštní opatření nutná pro zjednodušení přechodu od nařízení (ES) č. 1083/2006. Komise by také měla být oprávněna měnit přílohy I a IV za účelem řešení budoucích potřeb přizpůsobení. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni.

Odůvodnění

Prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dává tvůrce právních předpisů Evropské komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu. Vyškrtnutí příslušné části textu bodu odůvodnění je v souladu s postojem vyjádřeným ve stanovisku, zejména co se týče článku 12 o společném strategickém rámci, článku 18 o výkonnostní rezervě a článku 29 o strategii místního rozvoje.

Pozměňovací návrh 13

Bod odůvodnění 90

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pokud jde o fondy SSR, Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení smluv o partnerství, rozhodnutí o přidělení výkonnostní rezervy a rozhodnutí o pozastavení plateb související s hospodářskými politikami členských států, a pokud jde o fondy, rozhodnutí o přijetí operačních programů, rozhodnutí o schválení velkých projektů, rozhodnutí o pozastavení plateb a rozhodnutí o finančních opravách.

Pokud jde o fondy SSR, Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení smluv o partnerství, rozhodnutí o přijetí operačních programů, rozhodnutí o schválení velkých projektů, rozhodnutí o pozastavení plateb a rozhodnutí o finančních opravách.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 14

Čl. 5 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Partnerství a víceúrovňová správa

1. V souvislosti se smlouvou o partnerství a s každým programem naváže členský stát spolupráci s těmito partnery:

(a)	příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy;

(b)	hospodářští a sociální partneři; a

(c)	subjekty zastupující občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládních organizací a subjektů zodpovědných za prosazování rovnosti a nediskriminace.

Partnerství a víceúrovňová správa

1. V souvislosti se smlouvou o partnerství a s každým programem naváž člensk stát spolupráci s těmito partnery:

(a)	jiné orgány veřejné správy;

(b)	hospodářští a sociální partneři; a

(c)	subjekty zastupující občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládních organizací a subjektů zodpovědných za prosazování rovnosti a nediskriminace.

Odůvodnění

Cílem pozměňovacího návrhu je zdůraznit, že orgány územní samosprávy ve všech členských státech musí být v souladu se zásadou víceúrovňové správy plně zapojeny do přípravy, vyjednávání a provádění jednotlivých strategických dokumentů, tj. společného strategického rámce (SSR), smlouvy o partnerství a operačních programů. Považuje se za nespravedlivé, že se s místními a regionálními orgány zachází v souvislosti s partnerstvím jako s hospodářskými a sociálními partnery, když se (tyto orgány) jakožto zástupci obecných zájmů občanů a územních jednotek, které spravují, podílejí na správě a financování strukturálních fondů.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 9 odst. 6 a 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Tematické cíle

[…]

(6)	ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;

[…]

(11)	posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Tematické cíle

[…]

(6)	ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;

[…]

(11)	posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Odůvodnění

K odstavci 6:

Je mimořádně důležité zařadit mezi tematické cíle fondů SSR ochranu kulturního dědictví. Tento návrh se navíc předkládá vzhledem k ustanovením čl. 5 odst. 6 písm. c) návrhu nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

K odstavci 11:

Technická pomoc by měla také usnadnit strategickou intervenci zdola nahoru. Územní agenda 2020 schválená členskými státy v roce 2011 obsahuje velmi užitečná doporučení, pokud jde o územní rozvoj v EU.

Pozměňovací návrh 16

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Společný strategický rámec stanoví:

(a)	pro každý tematický cíl klíčová opatření, která mají být podporována z každého fondu SSR;

(b)	klíčové územní problémy pro městské, venkovské, pobřežní oblasti a oblasti rybolovu, jakož i pro oblasti se zvláštními územními rysy uvedenými v článcích 174 a 349 Smlouvy, které je třeba řešit prostřednictvím fondů SSR;

(c)	horizontální principy a politické cíle pro provádění fondů SSR;

(d)	prioritní oblasti pro činnosti jednotlivých fondů SSR, pokud jde o spolupráci, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro pobřežní oblasti;

(e)	mechanismy koordinace fondů SSR mezi sebou navzájem a s dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie včetně vnějších nástrojů pro spolupráci;

(f)	mechanismy pro zajištění soudržnosti a souladu programování fondů SSR s doporučeními pro konkrétní země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy.

Společný strategický rámec stanoví:

(a)	pro každý tematický cíl klíčová opatření, která mají být podporována z každého fondu SSR;

()	horizontální principy a politické cíle pro provádění fondů SSR;

()	mechanismy koordinace fondů SSR mezi sebou navzájem a s dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie včetně vnějších nástrojů pro spolupráci;

()	mechanismy pro zajištění soudržnosti a souladu programování fondů SSR s doporučeními pro konkrétní země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy.

Odůvodnění

Domníváme se, že klíčová opatření navržená Komisí v rámci společného strategického rámce představují nový druh zaměření. Dále se má za to, že územní specifika musí být řešena v rámci operačních programů. Totéž platí pro případné překrývání regionálních strategií zařazených do makroregionálních programů a strategií, existují-li.

Pozměňovací návrh 17

Článek 12

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise je zmocněna přijmout do tří měsíců od přijetí tohoto nařízení akt v přenesené pravomoci o společném strategickém rámci v souladu s článkem 142.

Pokud dojde k zásadním změnám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Komise přezkoumá a případně přijme aktem v přenesené pravomoci revidovaný společný strategický rámec v souladu s článkem 142.

Do šesti měsíců od přijetí revidovaného společného strategického rámce navrhnou případně členské státy potřebné změny svých smluv o partnerství a programů, aby byl zajištěn jejich soulad s revidovaným společným strategickým rámcem.

Komise

Odůvodnění

Akty v přenesené pravomoci umožňují tvůrci právních předpisů přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, jež nejsou podstatné. Účelem společného strategického rámce je zavést společné hlavní směry a pravidla pro všechny společně spravované fondy, a proto obsahuje zásadní prvky, jež musí být předloženy všem institucím EU a v případě potřeby změněny.

Pozměňovací návrh 18

Článek 13

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vypracování smlouvy o partnerství

1. Každý členský stát vypracuje smlouvu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2. Smlouvu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Smlouva o partnerství se vypracuje v dialogu s Komisí.

3. Smlouva o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů SSR v dotyčném členském státě.

4. Každý členský stát předá svou smlouvu o partnerství Komisi do tří měsíců ode dne přijetí společného strategického rámce.

Vypracování smlouvy o partnerství

1. Každý členský stát vypracuje smlouvu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Smlouvu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Smlouva o partnerství se vypracuje v dialogu s Komisí.

Smlouva o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů SSR v dotyčném členském státě.

. Každý členský stát předá svou smlouvu o partnerství Komisi do měsíců ode dne přijetí společného strategického rámce.

Odůvodnění

Má se za to, že místní a regionální orgány jakožto přispěvatelé a vykonavatelé politiky soudržnosti budou plně zapojeny do jejího vypracování, jednání o ní a do jejího provádění a změn. Vzhledem k množství a rozsahu požadovaných informací, ke skutečnosti, že programy musí být předloženy souběžně se smlouvou (jak je stanoveno v čl. 23 odst. 3), a k nutnosti zaručit účinnost spolupráci se považuje za nezbytné dobu prodloužit.

Pozměňovací návrh 19

Článek 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obsah smlouvy o partnerství

Smlouva o partnerství stanoví:

(a)

opatření, která zajistí soulad se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to včetně:

i)	analýzy rozdílů a potřeb rozvoje s ohledem na tematické cíle a klíčová opatření, jež jsou vymezena ve společném strategickém rámci, a na cíle stanovené v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 a Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy;

ii)	souhrnu výsledků analýzy předběžného hodnocení programů odůvodňující výběr tematických cílů a orientační příděly finančních prostředků z fondů SSR;

iii)	přehledu hlavních očekávaných výsledků u každého z fondů SSR pro každý tematický cíl;

iv)	orientačního rozdělení podpory poskytované Unií podle tematických cílů na vnitrostátní úrovni pro každý z fondů SSR; rovněž včetně celkové orientační částky předpokládané podpory na cíle v oblasti změny klimatu;

v)	hlavních prioritních oblastí pro spolupráci, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

vi)	horizontálních principů a politických cílů pro provádění fondů SSR;

vii)	seznamu programů pod EFRR, ESF a FS, s výjimkou programů spadajících pod cíl Evropská územní spolupráce a programů EZFRV a EMFF, spolu s příslušnými orientačními příděly pro každý fond SSR na každý rok;

(b)

integrovaný přístup k územnímu rozvoji podporovaný fondy SSR, který vymezuje:

i)	mechanismy na celostátní a regionální úrovni, které zajistí koordinaci mezi fondy SSR a dalšími finančními nástroji Unie a jednotlivých členských států a EIB;

ii)

opatření, která mají zajistit integrovaný přístup k využívání fondů SSR pro územní rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí a oblastí rybolovu a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména za použití ustanovení článků 28, 29 a 99, v případě potřeby včetně seznamu měst, která se mají účastnit platformy pro rozvoj měst uvedené v článku 7 nařízení o EFRR;

[….]

(e)

opatření k zajištění účinného provádění fondů SSR, a to včetně:

i)	posouzení, zda je třeba posílit správní kapacitu orgánů a případně příjemců, a opatření, jež je nutno za tímto účelem přijmout;

ii)	přehledu plánovaných opatření a odpovídajících cílů v rámci programů zaměřených na snížení administrativní zátěže pro příjemce;

iii)	posouzení stávajících systémů pro elektronickou výměnu dat a plánovaných opatření, jež mají umožnit, aby veškeré výměny informací mezi příjemci a orgány zodpovědnými za řízení a kontrolu programů mohly probíhat výhradně prostřednictvím elektronické výměny dat.

Obsah smlouvy o partnerství

Smlouva o partnerství stanoví:

(a)

opatření, která zajistí soulad se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to včetně:

i)	analýzy rozdílů a potřeb rozvoje s ohledem na tematické cíle a klíčová opatření, jež jsou vymezena ve společném strategickém rámci, a na cíle stanovené v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 a Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy;

ii)

přehledu hlavních očekávaných výsledků u každého z fondů SSR pro každý tematický cíl;

)	horizontálních principů a politických cílů pro provádění fondů SSR;

v)	seznamu programů pod EFRR, ESF a FS, s výjimkou programů spadajících pod cíl Evropská územní spolupráce a programů EZFRV a EMFF, spolu s příslušnými orientačními příděly pro každý fond SSR na každý rok;

(b)

integrovaný přístup k územnímu rozvoji podporovaný fondy SSR, který vymezuje:

i)	mechanismy na celostátní a regionální úrovni, které zajistí koordinaci mezi fondy SSR a dalšími finančními nástroji Unie a jednotlivých členských států a EIB;

ii)

[….]

(e)

opatření k zajištění účinného provádění fondů SSR, a to včetně:

i)	přehledu plánovaných opatření a odpovídajících cílů v rámci programů zaměřených na snížení administrativní zátěže pro příjemce;

ii)	posouzení stávajících systémů pro elektronickou výměnu dat a plánovaných opatření, jež mají umožnit, aby veškeré výměny informací mezi příjemci a orgány zodpovědnými za řízení a kontrolu programů mohly probíhat výhradně prostřednictvím elektronické výměny dat.

Odůvodnění

Má se za to, že není nezbytné uvádět ve smlouvě o partnerství údaje, které jsou již k dispozici a o nichž se jednalo v rámci operačních programů. Taková ustanovení jsou totiž redundantní a v rozporu se zásadou zjednodušení. Členské státy navíc nemohou přebírat závazky, které předtím přijala regionální a místní úroveň.

V příměstských zónách má zásadní význam integrální přístup k využívání fondů vztahujících se k SSR. V opačném případě mohou být tyto zóny připraveny nejen o fondy určené pro venkovské oblasti, ale i o financování určené městům, přestože jsou příměstská území v EU stále četnější.

Co se týče Evropské územní spolupráce, nelze ji kvůli její mnohostranné povaze řídit prostřednictvím nástroje smlouvy o partnerství. Proto by měla být výslovně vyloučena z oblasti působnosti.

Pozměňovací návrh 20

Článek 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Tematické zaměření

Členské státy soustředí podporu v souladu se zvláštními pravidly pro fondy na opatření přinášející největší přidanou hodnotu ve vztahu ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, přičemž se zaměří na řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb.

Tematické zaměření

Odůvodnění

Výbor souhlasí se zásadou soustředit většinu zdrojů na omezený počet tematických cílů či investičních priorit, domnívá se však, že volba cílů a priorit musí být přenechána správním orgánům na základě místní konkretizace cílů strategie Evropa 2020 a společného strategického rámce.

Pozměňovací návrh 21

Článek 17

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předběžné podmínky

1. Předběžné podmínky jsou vymezeny pro každý fond SSR ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

2. Členské státy posoudí, zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny.

3. Pokud předběžné podmínky nejsou splněny k datu předložení smlouvy o partnerství, uvedou členské státy ve smlouvě o partnerství přehled opatření, která mají být přijata na celostátní a regionální úrovni, a harmonogram jejich provádění, aby bylo zajištěno jejich splnění nejpozději do dvou let po přijetí smlouvy o partnerství nebo do 31. prosince 2016, podle toho, co nastane dříve.

4. Členské státy stanoví v příslušných programech podrobná opatření týkající se plnění předběžných podmínek, včetně harmonogramu jejich provádění.

5. Komise informace o splnění předběžných podmínek posoudí v rámci svého posouzení smlouvy o partnerství a programů. Při schvalování programu se může rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby na program nebo jejich část, dokud nedojde k uspokojivému dokončení opatření ke splnění předběžných podmínek. Nedokončení opatření ke splnění předběžných podmínek ve lhůtě stanovené v programu je důvodem pro pozastavení plateb ze strany Komise.

6. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Předběžné podmínky

1. Předběžné podmínky jsou vymezeny pro každý fond SSR ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

2. Členské státy posoudí, zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny.

3. Pokud předběžné podmínky nejsou splněny k datu předložení smlouvy o partnerství, uvedou členské státy ve smlouvě o partnerství přehled opatření, která mají být přijata na celostátní a regionální úrovni, a harmonogram jejich provádění, aby bylo zajištěno jejich splnění nejpozději do let po přijetí smlouvy o partnerství nebo do 31. prosince 2016, podle toho, co nastane dříve.

4. Členské státy stanoví v příslušných programech opatření týkající se plnění předběžných podmínek, včetně harmonogramu jejich provádění.

5. Komise informace o splnění předběžných podmínek posoudí v rámci svého posouzení smlouvy o partnerství a programů. Nedokončení opatření ke splnění předběžných podmínek ve lhůtě stanovené v programu důvodem pro pozastavení plateb ze strany Komise.

6. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Odůvodnění

Má se za to, že tyto předběžné podmínky nesmí vést k pozastavení plateb či k finančním opravám, s výjimkou podmínek, k jejichž splnění se členský stát zavázal. V případě, že tyto předběžné podmínky nejsou na začátku programového období splněny, totiž nebude možné naplánovat příslušné investice. Proto není důvod uvalovat sankce ex post. Dále je nutné, aby Komise zohlednila institucionální podmínky v každém členském státě a rozdělení pravomocí v těchto státech. Je totiž nepřijatelné, aby členský stát převzal závazky za něco, co spadá do pravomocí místních a regionálních orgánů, a naopak.

Pozměňovací návrh 22

Článek 18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výkonnostní rezerva

Částka ve výši 5 % ze zdrojů přidělených každému fondu SSR a členskému státu, s výjimkou zdrojů přidělených na cíl Evropská územní spolupráce a na hlavu V nařízení o EMFF, tvoří výkonnostní rezervu, která se přiděluje v souladu s článkem 20.

ezerva

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 23

Článek 19

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Přezkum výkonnosti

1. Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá výkonnost programů v každém členském státě v letech 2017 a 2019 s ohledem na výkonnostní rámec stanovený v příslušné smlouvě o partnerství a v programech. Způsob stanovení výkonnostního rámce je uveden v příloze I.

2. Tento přezkum posoudí dosažení milníků programů na úrovni priorit na základě informací a hodnocení uvedených ve zprávách o pokroku předkládaných členskými státy v letech 2017 a 2019.

Přezkum výkonnosti

Odůvodnění

V souvislosti s rámcem pro přezkum výkonnosti se domníváme, že by měl být nástrojem řízení a kontroly cílů uskutečňovaných po celé programové období, který by v případě nedosažení vytyčených cílů nestanovil uplatnění finančních oprav, ale aktivaci mechanismů technické podpory ze strany Komise.

Pozměňovací návrh 24

Článek 20

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Přidělení výkonnostní rezervy

1. Pokud přezkum výkonnosti provedený v roce 2017 ukáže, že se na úrovni priority nepodařilo dosáhnout milníků programu stanovených pro rok 2016, předloží Komise dotyčnému členskému státu příslušná doporučení.

2. Na základě přezkumu provedeného v roce 2019 přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o programech a prioritách pro každý fond SSR a členský stát, které dosáhly svých milníků. Členské státy navrhnou přidělení výkonnostní rezervy programům a prioritám určeným v uvedeném rozhodnutí Komise. Komise schválí změnu dotčených programů v souladu s článkem 26. Pokud členský stát nepředloží informace podle čl. 46 odst. 2 a 3, výkonnostní rezerva pro dotčené programy a priority se nepřidělí.

3. Pokud z přezkumu výkonnosti vyplývá, že priorita nedosáhla milníků stanovených ve výkonnostním rámci, může Komise pozastavit celou průběžnou platbu nebo její část na prioritu programu v souladu s postupem stanoveným ve zvláštních pravidlech pro fondy.

4. Pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o provádění programu zjistí závažné nesplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci, může v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit finanční opravy. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142 pro stanovení kritérií a metodologie pro určení úrovně finančních operací, které mají být uplatněny.

5. Odstavec 2 se nepoužije na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce a na hlavu V nařízení o EMFF.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 25

Článek 21

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podmínky související s koordinací hospodářských politik jednotlivých členských států

[…]

4. Odchylně od odstavce 1, je-li finanční pomoc členskému státu poskytována v souladu s odst. 1 písm. d) a má-li návaznost na ozdravný program, může Komise s cílem maximalizovat dopad dostupných fondů SSR na růst a konkurenceschopnost smlouvu o partnerství a programy změnit i bez návrhu členského státu. Ve snaze zajistit účinné provádění smlouvy o partnerství a příslušných programů se Komise zapojí do jejich řízení, jak je uvedeno v ozdravném programu nebo v memorandu o ujednání, které dotčený členský stát podepsal.

5. Pokud členský stát nevyhoví žádosti Komise uvedené v odstavci 1 nebo ve lhůtě jednoho měsíce uspokojivě nezohlední připomínky Komise uvedené v odstavci 2, může Komise do tří měsíců od okamžiku, kdy sdělila své připomínky, prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí o částečném nebo úplném pozastavení dotčených programů.

6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastaví platby a závazky u dotčených programů, pokud:

(a)	Rada rozhodne, že členský stát nedodržuje zvláštní opatření, která Rada stanovila v souladu s čl. 136 odst.1 Smlouvy;

(b)	Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo čl. 126 odst. 11 Smlouvy rozhodne, že dotčený členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;

(c)	Rada v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. […] /2011 [o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy] dospěje k závěru, že členský stát dvakrát po sobě nepředložil dostačující plán nápravných opatření, nebo Rada přijme rozhodnutí o nesouladu podle s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení;

(d)	Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření k provedení ozdravného programu podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 nebo nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že vyplácení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu nepovolí; nebo

(e)	Správní rada Evropského mechanismu stability dospěje k závěru, že podmínky, které se na finanční pomoci ESM ve formě půjčky v rámci ESM dotčenému členskému státu vztahují, nebyly splněny, a v důsledku toho rozhodne, že stabilizační podporu, která mu byla udělena, nevyplatí.

7. Při rozhodování o částečném nebo úplném pozastavení plateb nebo závazků v souladu s odstavci 5 a 6 Komise zajistí, aby bylo pozastavení úměrné a účinné s ohledem na hospodářskou a sociální situaci členského státu a aby respektovalo rovné zacházení s členskými státy, zejména pokud jde o dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu.

8. Komise pozastavení plateb a závazků neprodleně zruší, pokud členský stát navrhne změny smlouvy o partnerství a příslušných programů, které Komise požaduje a které schválila, a případně pokud:

(a)	Rada rozhodla, že členský stát dodržuje zvláštní opatření, která Rada stanovila v souladu s čl. 136 odst.1 Smlouvy;

(b)	je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (EC) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

(c)

Rada schválila nápravný plán, který dotčený členský stát předložil v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. […] [nařízení o postupu při nadměrné nerovnováze] nebo pokud se v otázce postupu při nadměrné nerovnováze dočasně upustí od přijímání dalších kroků v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

(d)	Komise dospěla k závěru, že členský stát přijal opatření k provedení ozdravného programu podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 nebo nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho povolila vyplácení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu; nebo

(e)	Správní rada Evropského mechanismu stability dospěla k závěru, že podmínky, které se na finanční pomoc ESM ve formě půjčky v rámci ESM dotčenému členskému státu vztahují, byly splněny, a v důsledku toho rozhodla, že stabilizační podporu, která mu byla udělena, vyplatí.

Současně Rada na návrh Komise rozhodne o opětovném zapsání pozastavených závazků do rozpočtu v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU) č. […], kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

Podmínky související s koordinací hospodářských politik jednotlivých členských států

[…]

Odůvodnění

Důrazně odmítáme návrhy, jejichž záměrem je svázat politiku soudržnosti s dodržováním Paktu o stabilitě a růstu (makroekonomické podmínky). Výbor regionů se totiž domnívá, že makroekonomické podmínky zohledňují jiné cíle, než je tomu v případě politiky soudržnosti. Proto je toho názoru, že orgány územní samosprávy nelze trestat za to, že některé členské státy nedodržují své závazky, zejména v oblasti schodku státního rozpočtu. Uznává, že v některých případech je nutné provést ve smlouvě o partnerství a v operačních programech změny, je však proti návrhu částečného či úplného pozastavení plateb.

Pozměňovací návrh 26

Článek 23

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Příprava programů

1. Fondy SSR se provádějí prostřednictvím programů v souladu se smlouvou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2. Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery.

3. S výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, které se předkládají do šesti měsíců od schválení společného strategického rámce, předkládají programy členské státy souběžně se smlouvu o partnerství. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení v souladu s článkem 48.

Příprava programů

1. Fondy SSR se provádějí prostřednictvím programů v souladu se smlouvou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2. Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery.

S výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, které se předkládají do šesti měsíců od schválení společného strategického rámce, smlouv o partnerství. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení v souladu s článkem 48.

Odůvodnění

Výbor se domnívá, že případné rozhodnutí vypracovat programy financované z více fondů (rozhodnutí, které Výbor důrazně podporuje) musí konkrétně podpořit všichni aktéři (Evropská komise, členské státy, místní a regionální orgány), a proto by Komise měla odstranit veškeré překážky procesní povahy a zamezit zpřísnění kontrol, jež by – z důvodu zásady proporcionality – mohly vyplynout ze skutečnosti, že program financovaný z více fondů má větší finanční objem. Výbor se rovněž obává, že by ustanovení o souběžném předkládání smlouvy a programů mohlo zpozdit zahájení činnosti, a proto se navrhuje lhůta šesti měsíců.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 25 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Postup přijímání programů

1. Komise posoudí soulad programů s tímto nařízením, se zvláštními pravidly týkajícími se fondů, jejich účinné přispění k tematickým cílům a prioritám Unie týkajícím se jednotlivých fondů SSR, jejich soulad se společným strategickým rámcem, se smlouvou o partnerství, s doporučeními pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s doporučeními Rady podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, přičemž zohlední předběžná hodnocení. Při posuzování se zaměří zejména na přiměřenost strategie programu, na odpovídající cíle, ukazatele, plány a na přidělování rozpočtových zdrojů.

Postup přijímání programů

Odůvodnění

Je zásadně důležité zdůraznit skutečnost, že předmětem posouzení by měl být i důkaz konkrétní proveditelnosti a přiměřenosti strategie.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 28 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Místní rozvoj se zapojením místních komunit

1. Místní rozvoj se zapojením místních komunit, který je v souvislosti s EZFRV označován jako LEADER – místní rozvoj:

(a)	se zaměřuje na konkrétní subregionální území;

(b)	je rozvoj se zapojením místních komunit – místních akčních skupiých složené ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, přičemž na rozhodovací úrovni nesmí ani veřejný sektor ani žádná z jednotlivých zájmových skupin představovat více než 49 % hlasovacích práv;

Místní rozvoj se zapojením místních komunit

1. Místní rozvoj se zapojením místních komunit, který je v souvislosti s EZFRV označován jako LEADER – místní rozvoj:

(a)	se zaměřuje na konkrétní subregionální území;

(b)	je rozvoj se zapojením místních komunit – místních akčních skupi složen ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, přičemž na rozhodovací úrovni nesmí ani veřejný sektor ani žádná z jednotlivých zájmových skupin představovat více než 49 % hlasovacích práv;

Odůvodnění

Tam, kde již existují místní partnerství, by nemělo docházet k jejich nespravedlivé penalizaci proto, že jejich hlasovací systém neodpovídá přesně tomu, co vyžaduje návrh směrnice. Úprava by měla partnerům zanechat dostatek volnosti, aby mohli v rámci příprav dohody o partnerství identifikovat schůdné řešení.

Pozměňovací návrh 29

Článek 29

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Strategie místního rozvoje

1. Strategie místního rozvoje obsahuje alespoň tyto prvky:

(a)	vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje;

(b)	analýzu rozvojových potřeb a potenciálu území, včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb;

(c)	popis strategie a jejích cílů, popis integrovaného a inovativního charakteru strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky. Strategie musí být v souladu s příslušnými programy všech fondů SSR, které jsou zapojeny;

(d)	popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie;

(e)	akční plán, který ukazuje, jak se cíle promítají do jednotlivých opatření;

(f)	popis opatření pro řízení a monitorování strategie prokazující schopnost místní akční skupiny realizovat strategii a popis zvláštních opatření pro hodnocení;

(g)	finanční plán strategie, včetně plánovaných přídělů z jednotlivých fondů SSR.

2. Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií místního rozvoje. Zvláštní pravidla týkající se fondů mohou stanovit kritéria výběru.

[….]

6. Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje, podle odstavce 1 písm. a).

Strategie místního rozvoje

1. Strategie místního rozvoje obsahuje tyto prvky:

(a)	vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje;

(b)	analýzu rozvojových potřeb a potenciálu území, včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb;

(c)	popis strategie a jejích cílů

()	akční plán, který ukazuje, jak se cíle promítají do jednotlivých opatření;

()	popis opatření pro řízení a monitorování strategie prokazující schopnost místní akční skupiny realizovat strategii a popis zvláštních opatření pro hodnocení;

()	finanční plán strategie, včetně plánovaných přídělů z jednotlivých fondů SSR.

2. Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií místního rozvoje. Zvláštní pravidla týkající se fondů mohou stanovit kritéria výběru.

[….]

Odůvodnění

Jsou vítány návrhy Komise na činnosti v oblasti místního rozvoje a integrovaných územních investic, zároveň se však požaduje větší zjednodušení způsobů a postupů provádění těchto nových pravidel, aby místní subjekty nebyly odrazovány od jejich uplatňování. V tomto ohledu se domnívá, že ustanovení o přijetí aktu v přenesené pravomoci i pro účely definice rozlohy a populace, na něž se strategie vztahuje, je přehnané, neboť tato povinnost tradičně spadá mezi pravomoci místních a regionálních orgánů, u nichž se předpokládá, že znají vývoj a problémy v příslušné oblasti. Kromě toho by mělo být zcela možné kombinovat strategie místního rozvoje s plněním plánů integrovaných územních investic a společných akčních plánů.

Dále je důležité, aby uskutečňované strategie místního rozvoje mohly využívat vztahů mezi městy a venkovem a aby místní subjekty z příměstských oblastí mohly být v těchto strategiích místního rozvoje plnoprávnými partnery.

Pozměňovací návrh 30

Článek 35

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Žádosti o platby včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje

[…]

2. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1) písm. b) prováděné v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. a) a b), musí celkové způsobilé výdaje uvedené v žádosti o platbu zahrnovat a odděleně uvádět celkovou částku již vyplacené nebo předpokládané podpory finančního nástroje pro investice do konečných příjemců, které mají proběhnout během předem stanoveného období, jehož délka činí nejvýše dva roky, včetně nákladů na řízení nebo poplatků.

3. Částka určená podle odstavce 2 se upraví v dalších žádostech o platbu tak, aby zohlednila rozdíl mezi částkou podpory dříve vyplacené na dotyčný finanční nástroj a částkou skutečně investovanou do konečných příjemců plus vynaložené náklady na řízení a poplatky. Tyto částky se v žádosti o platbu uvádějí odděleně.

[….]

Žádosti o platby včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje

[…]

2. Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1) písm. b) prováděné v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. a) a b), musí celkové způsobilé výdaje uvedené v žádosti o platbu zahrnovat a odděleně uvádět celkovou částku již vyplacené nebo předpokládané podpory finančního nástroje konečný příjemců během předem stanoveného období, jehož délka činí nejvýše dva roky, včetně nákladů na řízení nebo poplatků.

[….]

Odůvodnění

Znění návrhu nařízení značně motivuje k využívání standardních nástrojů naplánovaných Komisí, přičemž cílem je – pochopitelně – zabrzdit přílišné využívání nástrojů finančního inženýrství výhradně pro účely ověření výdajů. Cílem pozměňovacího návrhu Výboru je opětovné nastolení rovnováhy i prostřednictvím větší diverzifikace lhůt a podmínek a určení přípustných odchylek od dodržování předpisů.

Pozměňovací návrh 31

Článek 39

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Využití starších zdrojů po uzavření programu

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se kapitálové zdroje a výnosy a další příjmy připadající na podporu z fondů SSR poskytovanou na finanční nástroje využívaly v souladu s cíli programu po dobu nejméně 10 let po jeho uzavření.

Využití starších zdrojů po uzavření programu

Odůvodnění

Domníváme se, že období, po které platí povinnost využívat nástrojů finančního inženýrství a zdrojů z něj pocházejících, by nemělo být tak dlouhé. Doba 10 let od uzavření programu totiž vzbuzuje dlouhodobou právní nejistotu.

Pozměňovací návrh 32

Čl. 40 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zpráva o provádění finančních nástrojů

2. Zpráva podle odstavce 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:

(a)	uvedení programu a priority, v jejichž rámci se podpora z fondů SSR poskytuje; [….]

(e)	celková výše podpory vyplacené nebo vyčleněné na smlouvy o zárukách prostřednictvím finančního nástroje konečným příjemcům, v členění podle programů, priorit nebo opatření, a uvedené v žádostech o platby předložené Komisi;

(f)	příjmy finančního nástroje a zpětné splátky na účet finančního nástroje;

(g)	multiplikační účinek investic provedených prostřednictvím finančního nástroje a hodnota investic a podílů;

(h)	příspěvek finančního nástroje ke splnění ukazatelů programu a dotyčné priority. [….]

Zpráva o provádění finančních nástrojů

2. Zpráva podle odstavce 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:

(a)	uvedení programu a priority, v jejichž rámci se podpora z fondů SSR poskytuje; [….]

(e)	celková výše podpory vyplacené nebo vyčleněné na smlouvy o zárukách prostřednictvím finančního nástroje konečným příjemcům, v členění podle programů, priorit nebo opatření, a uvedené v žádostech o platby předložené Komisi;

()	multiplikační účinek investic provedených prostřednictvím finančního nástroje a hodnota investic a podílů;

[….]

Odůvodnění

Záměrem je zjednodušit náležitosti výroční zprávy, co se týče informací, jež musí Komise podávat v souvislosti s prováděním finančních nástrojů.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 42 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Složení monitorovacího výboru

1. Monitorovací výbor se skládá ze zástupců řídícího orgánu a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů. Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo.

Monitorovací výbor programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce zahrnuje také zástupce jakékoli třetí země, která se účastní programu.

Složení monitorovacího výboru

1. Monitorovací výbor se skládá ze zástupců řídícího orgánu a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů. Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo.

Monitorovací výbor programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce zahrnuje také zástupce jakékoli třetí země, která se účastní programu.

Odůvodnění

Není jasné, jak zapojení třetích zemí a území sousedících s nejvzdálenějšími regiony začlenit do Evropské územní spolupráce. V případě programů financovaných kromě EFRR z evropského nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci, na něž se odkazuje článek 28 nařízení o územní spolupráci, je zjevně nutné zapojení třetích zemí. V případě nejvzdálenějších regionů však třetí země a sousední území (kromě Kanárských ostrovů a Maroka) nejsou zahrnuty do evropského nástroje sousedství ani do nástroje předvstupní pomoci. Jde o země, které získávají prostředky z ERF a nepřispívají dále do Evropské územní spolupráce. Přestože je nutné spolupracovat se třetími zeměmi, programy územní spolupráce nejvzdálenějších regionů zahrnují prostředky pocházející pouze z EFRR. A navzdory tomu, že mohou být z 30 % využity mimo území EU, nesmějí být tyto třetí země zapojeny do monitorovacích výborů.

Pozměňovací návrh 34

Čl. 43 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Funkce monitorovacího výboru

1. Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok směrem k dosažení jeho cílů. Přitom zohledňuje finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn ukazatelů výsledků, pokrok k dosažení vyčíslených cílových hodnot a milníky vymezené ve výkonnostním rámci.

Funkce monitorovacího výboru

Odůvodnění

V zájmu hodnocení provádění programu se považuje za nutné vzít v úvahu i prováděná průběžná hodnocení stanovená v článku 49.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 47 odst. 2 (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obecná ustanovení

1. Hodnocení se provádí za účelem zlepšení kvality koncepce a provádění programů a také za účelem posouzení jejich účinnosti a dopadu. Dopad programů se hodnotí v souladu s úkolem jednotlivých fondů SSR v souvislosti s realizací cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (2), případně v souvislosti s hrubým domácím produktem (HDP) a nezaměstnaností.

2. Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.

Obecná ustanovení

Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.

Odůvodnění

Je důležité, aby hodnocení dopadu mohlo zkoumat i další, stejně významné aspekty v souladu s přístupem „nad rámec HDP“, jak je popsáno ve stanovisku Výboru regionů Měření pokroku překročením rámce HDP (viz. CoR 163/2010 fin).

Pozměňovací návrh 36

Čl. 48 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3. V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky:

[….]

(g)	zda jsou vyčíslené cílové hodnoty ukazatelů reálné s ohledem na plánovanou výši podpory z fondů SSR;

(h)	odůvodnění navrhované formy podpory;

(i)	přiměřenost lidských zdrojů a správní kapacity pro řízení programu;

(j)	vhodnost postupů pro monitorování programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení;

(k)	vhodnost zvolených milníků pro výkonnostní rámec;

(l)	přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a opatření k předcházení diskriminaci;

(m)	přiměřenost plánovaných opatření na podporu udržitelného rozvoje.

3. V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky:

[….]

(g)	zda jsou vyčíslené cílové hodnoty ukazatelů reálné s ohledem na plánovanou výši podpory z fondů SSR;

(h)	odůvodnění navrhované formy podpory;

(i)	přiměřenost lidských zdrojů a správní kapacity pro řízení programu;

()	přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a opatření k předcházení diskriminaci;

()	přiměřenost plánovaných opatření na podporu udržitelného rozvoje.

Odůvodnění

Výbor se domnívá, že předběžné posouzení nesmí obsahovat prvky, které před zahájením programů nelze řádně vyčíslit nebo které jsou již uvedené v jiných dokumentech (např. systém řízení a kontroly, smlouva o partnerství). Proto se doporučuje některé informace neuvádět.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 49 odst. 4 (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Hodnocení během programového období

1. Řídící orgán pro každý program vypracuje plán hodnocení, který předkládá v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

2. Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity.

3. Během programového období provádějí řídící orgány hodnocení jednotlivých programů na základě plánu hodnocení, a to včetně hodnocení k posouzení účinnosti, efektivity a dopadu. Nejméně jednou za programové období se v rámci hodnocení posoudí, jak podpora z fondů SSR přispěla k dosahování cílů jednotlivých priorit. Všechna hodnocení přezkoumává monitorovací výbor, který je zasílá Komisi.

4. Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu.

Hodnocení během programového období

1. Řídící orgán pro každý program vypracuje plán hodnocení, který předkládá v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

2. Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity.

. Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu.

Odůvodnění

V zájmu většího zaměření na výsledky je vhodné, aby údaje vyplývající z průběžného hodnocení bylo skutečně možné využít ke zlepšení účinnosti programů.

Pozměňovací návrh 38

Čl. 54 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Operace vytvářející příjmy

1. Čisté příjmy vytvořené po dokončení operace za určité referenční období se stanoví předem pomocí jedné z těchto metod:

(a)	použití paušální procentní sazby příjmů pro daný druh operace;

(b)	výpočet současné hodnoty čistého příjmu z operace s přihlédnutím k uplatnění zásady „platí znečišťovatel“ a případně k aspektům spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

Způsobilé výdaje na operaci, která má být spolufinancována, nesmějí přesáhnout současnou hodnotu investičních nákladů na operaci po odečtení současné hodnoty čistého příjmu určené jednou z těchto metod.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se definice paušální sazby uvedené výše v písmenu a).

Metodiku podle písmene b) přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem, který je stanoven v čl. 143 odst. 3.

Operace vytvářející příjmy

1. Čisté příjmy vytvořené po dokončení operace za určité referenční období se stanoví předem pomocí jedné z těchto metod:

(a)	použití paušální procentní sazby příjmů pro daný druh operace;

(b)	výpočet současné hodnoty čistého příjmu z operace s přihlédnutím k uplatnění zásady „platí znečišťovatel“ a případně k aspektům spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

se definice paušální sazby uvedené výše v písmenu a)

Metodiku podle písmene b) přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem, který je stanoven v čl. 143 odst. 3.

Odůvodnění

Považuje se za vhodnější obnovit předpisy platné v období 2000–2006, které stanovovaly uplatňování zvláštní (snížené) úrovně podpory stejné pro všechny projekty vytvářející příjmy, aby předkladatelé projektů nebyli odrazováni.

Pozměňovací návrh 39

Článek 55

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Způsobilost

1. Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů.

6. Čisté příjmy přímo vytvořené operací během jejího provádění, které nebyly zohledněny při schvalování operace, se v konečné žádosti o platbu předložené příjemcem od způsobilých výdajů operace odečtou. Toto pravidlo se nevztahuje na finanční nástroje a ceny.

[…]

Způsobilost

[…]

Odůvodnění

Nemají-li být zkomplikovány kontroly provádění operací, považuje se za nezbytné odstavec 6 vypustit. Navrhuje se doplnit nový odstavec 9, neboť územní spolupráce si zasluhuje zvláštní režim, protože uplatnění nebo přizpůsobení různých vnitrostátních pravidel by představovalo příliš vážnou administrativní překážku pro řádné provádění projektů.

Pozměňovací návrh 40

Čl. 59 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

3. Pro příspěvek z fondů SSR nejsou způsobilé tyto náklady:

(a)	úroky z dlužných částek;

(b)	nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí stanovit vyšší procentní sazbu;

(c)

daň z přidané hodnoty. Částky odpovídající DPH jsou nicméně způsobilé, pokud jsou podle vnitrostátních právních předpisů neodečitatelné a pokud je uhradil jiný příjemce než osoba povinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2006/112/ES za předpokladu, že tyto částky odpovídající DPH nebyly zaplaceny v souvislosti s poskytováním infrastruktury.

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

3. Pro příspěvek z fondů SSR nejsou způsobilé tyto náklady:

(a)	úroky z dlužných částek;

(b)	nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí stanovit vyšší procentní sazbu;

(c)	daň z přidané hodnoty. .

Odůvodnění

Výbor se domnívá, že pouze DPH s nárokem na odpočet není způsobilá k příspěvku z fondů SSR. Pokud by se totiž ve všech projektech realizovaných institucemi veřejného sektoru na DPH (bez nároku na odpočet) pohlíželo jako na nezpůsobilé náklady, podstatně by to zvýšilo spolufinancování na národní úrovni a ohrozilo regionální a místní schopnost provádět projekty. Výbor se dále domnívá, že pravidla o nezpůsobilosti DPH v souvislosti s poskytováním infrastruktury příjemcům jsou oproti jiným typům podpory diskriminující.

Pozměňovací návrh 41

Článek 64

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Akreditace a koordinace

[…]

3. Akreditace je založena na stanovisku nezávislého auditorského subjektu, který posuzuje, zda subjekt splňuje akreditační kritéria. Nezávislý auditorský subjekt vykonává svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

[…]

5. Členský stát může jmenovat koordinační subjekt, jehož úkolem je udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace, podporovat harmonizované uplatňování pravidel Unie, vypracovávat souhrnnou zprávu obsahující přehled všech prohlášení řídících subjektů na vnitrostátní úrovni a výroků auditorů a koordinovat provádění nápravných opatření týkajících se nedostatků společné povahy.

Akreditace a koordinace

[…]

Odůvodnění

Cílem je zamezit duplicitě orgánů a subjektů, jež by systém řízení a kontroly ještě zkomplikovala.

Pozměňovací návrh 42

Článek 67

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Společná pravidla pro platby

1. Platby příspěvků z fondů SSR na jednotlivé programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotyčného fondu.

2. Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb, vyplacení ročního zůstatku a případně vyplacení konečného zůstatku.

3. U forem podpory podle čl. 57 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky vyplacené příjemci považují za způsobilé výdaje.

Společná pravidla pro platby

2. Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku.

3. U forem podpory podle čl. 57 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky vyplacené příjemci považují za způsobilé výdaje.

Odůvodnění

Nesouhlas se zmínkou o vyplacení ročního zůstatku, neboť zavádí zásadu roční účetní závěrky (každoročního uzavření). Domníváme se, že navrhovaná roční účetní závěrka je ve skutečnosti zavádění každoročního uzavření, jež zvýší administrativní zátěž, zavede povinné finanční opravy nepřesností, které odhalila Evropská komise a/nebo Evropský účetní dvůr, a sníží flexibilitu v oblasti oznamování a nahrazování nadměrných výdajů, které v současnosti existují v programovém období 2007–2013.

Pozměňovací návrh 43

Čl. 75 odst. 1 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předkládání informací

1. Do 1. února roku následujícího po skončení účetního období členský stát předá Komisi následující dokumenty a informace v souladu s [článkem 56] finančního nařízení:

(a)	ověřenou roční účetní závěrku příslušných subjektů akreditovaných podle článku 64; […]

Předkládání informací

1. Do 1. února roku následujícího po skončení účetního období členský stát předá Komisi následující dokumenty a informace v souladu s [článkem 56] finančního nařízení:

(a)	ověřenou roční účetní závěrku příslušných subjektů akreditovaných podle článku 64 […]

Odůvodnění

Bylo by užitečné, aby stejně jako v případě současného programového období zůstalo roční uzavírání účtů volitelnou možností, pro niž by se rozhodl sám certifikační orgán. Lhůtu stanovenou článkem 75 není snadné dodržet, protože je příliš krátká.

Pozměňovací návrh 44

Čl. 82 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Investice pro růst a zaměstnanost

[…]

Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

(a)	méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27;

(b)	přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru HDP v EU-27;

(c)	rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměru HDP v EU-27.

Tyto tři kategorie regionů jsou určeny na základě poměru jejich HDP na obyvatele, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2006 až 2008, ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období.

Investice pro růst a zaměstnanost

[…]

Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

(a)	méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27;

(b)	přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru HDP v EU-27;

(c)	rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměru HDP v EU-27.

Tyto tři kategorie regionů jsou určeny na základě poměru jejich HDP na obyvatele, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období , ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období.

Odůvodnění

K objasnění toho, že ke stanovení způsobilosti regionu by se měly využívat nejnovější dostupné údaje, nikoli čísla z období před krizí 2006–2008.

Pozměňovací návrh 45

Čl. 83 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Celkové finanční zdroje

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku a čl. 84 odst. 7.

Celkové finanční zdroje

Odůvodnění

VR si přeje zajistit, aby zdroje přidělené na programy územní spolupráce byly přidělovány Komisí v rámci spolupráce, nikoliv rozdělením do obálek členských států.

Pozměňovací návrh 46

Článek 84

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Prostředky na cíle Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce

[…]

2. Pro rozdělení mezi jednotlivé členské státy se použijí tato kritéria:

(a)	počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti u méně rozvinutých regionů a přechodových regionů;

(b)	počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, míra nezaměstnanosti, úroveň vzdělanosti a hustota obyvatel u rozvinutějších regionů;

(c)	počet obyvatel, prosperita státu a rozloha pro Fond soudržnosti.

3. Nejméně 25 % prostředků strukturálních fondů pro méně rozvinuté regiony, 40 % prostředků pro přechodové regiony a 52 % prostředků pro rozvinutější regiony v každém členském státu se přidělí ESF. Pro účely tohoto ustanovení se podpora členskému státu z [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného Evropskému sociálnímu fondu.

[….]

5. Podpora ze strukturálních fondů pro [Potraviny pro znevýhodněné osoby] v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost činí 2 500 000 000 EUR.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu ze strukturálních fondů na celé období. Příděl každého členského státu ze strukturálních fondů se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory ze strukturálních fondů zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] v rámci rozpočtového procesu pro rok 2014.

6. Částka ve výši 5 % z prostředků určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost tvoří výkonnostní rezervu, která se má přidělit v souladu s článkem 19.

[…]

8. Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce činí 3,48 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2014 až 2020 (tzn. celkem 11 700 000 004 EUR).

Prostředky na cíle Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce

[…]

2. Pro rozdělení mezi jednotlivé členské státy se použijí tato kritéria:

(a)	počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti u méně rozvinutých regionů a přechodových regionů;

(b)	počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, míra nezaměstnanosti, úroveň vzdělanosti a hustota obyvatel u rozvinutějších regionů;

(c)	počet obyvatel, prosperita státu a rozloha pro Fond soudržnosti.

3. Nejméně 2 % prostředků strukturálních fondů pro méně rozvinuté regiony, % prostředků pro přechodové regiony a % prostředků pro rozvinutější regiony v každém členském státu se přidělí ESF. Pro účely tohoto ustanovení se podpora členskému státu z [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného Evropskému sociálnímu fondu.

[….]

5. Podpora pro [Potraviny pro znevýhodněné osoby] činí 2 500 000 000 EUR.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené

[…]

Odůvodnění

Vedle klasických kritérií používaných k přidělování prostředků členským státům Výbor regionů požaduje, aby byla brána v úvahu i kritéria doplňující, např. závažná a trvalá přírodní nebo demografická znevýhodnění regionů, jak stanoví článek 174 SFEU. Zohledněna musí být i další demografická kritéria, např. rozptyl obyvatel, vylidnění určitých oblastí uvnitř regionů (především venkovských a příhraničních) či stárnutí obyvatelstva, což může mít vážný dopad na hospodářský rozvoj a náklady na veřejné služby.

Dále se Výbor domnívá, že navrhovaná minimální procentní sazba prostředků určených ESF je příliš vysoká. Proto požaduje, aby byl tento práh v každé kategorii regionů snížen. Považuje totiž za důležité, aby regiony měly možnost investovat do odvětví, v nichž pracovní místa jsou a vytvářejí se i nová, což zároveň zaručí ambiciózní úroveň prostředků pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí.

Předpisový rámec pro strukturální fondy může představovat nový právní základ pro evropský program potravinové pomoci pro nejchudší osoby, nemůže však tento program (potravinové pomoci), jehož cíle vycházejí ze společné zemědělské politiky, z finančního hlediska v žádném případě nahradit.

VR si v neposlední řadě přeje zajistit, aby zdroje přidělené na programy územní spolupráce byly přidělovány Evropskou komisí podle oblasti spolupráce.

Pozměňovací návrh 47

Čl. 86 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Adicionalita

4. Zda je úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na dané období zachována, se ověřuje pouze v těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté a přechodové regiony připadá alespoň 15 % z celkového počtu obyvatel.

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují alespoň 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní úrovni.

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují více než 15 % a méně než 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní a regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a přechodových regionech v každé fázi procesu ověřování.

Adicionalita

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují více než % a méně než 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní a regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a přechodových regionech v každé fázi procesu ověřování.

Odůvodnění

Má se za to, že stanovovat provádění ověření v závislosti na podílu obyvatel je zbytečné a redundantní, neboť stanovení způsobů dodržování této zásady spadá do pravomocí členských států. Kromě toho vítáme skutečnost, že se má upustit od ověřování zásady způsobilosti v členských státech, kde v méně rozvinutých a přechodových regionech žije jen zanedbatelné procento obyvatel. V zájmu zohlednění zásady proporcionality by z důvodu zjednodušení administrativy měla být hranice zvýšena na 20 %.

Pozměňovací návrh 48

Čl. 87 odst. 2 písm. c) a h)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obsah a přijetí operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

2. Operační program stanoví:

[…]

(c)

příspěvek k integrovanému přístupu pro územní rozvoj podle smlouvy o partnerství, a to včetně:

i)	mechanismů, které zajistí koordinaci mezi fondy, EZFRV, Evropským námořním a rybářským fondem a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a koordinaci s EIB;

ii)	případně plánovaného integrovaného přístupu k územnímu rozvoji městských, venkovských, pobřežních a rybářských oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména opatření týkajících se provádění článků 28 a 29;

iii)

seznamu měst, v nichž budou prováděna integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, orientačního ročního přídělu podpory z EFRR na tato opatření, včetně prostředků svěřených městům pro účely řízení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. [EFRR] a orientačního ročního přídělu podpory z ESF na integrovaná opatření;

iv)	určení oblastí, v nichž bude probíhat místní rozvoj se zapojením místních komunit;

v)	ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu;

vi)	případného příspěvku plánovaných zásahů k naplňování makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

(d)

příspěvek k integrovanému přístupu stanovenému ve smlouvě o partnerství pro řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, a orientační příděl finančních prostředků;

[…]

(h)

prováděcí ustanovení k operačnímu programu, která obsahují:

i)	určení akreditačního orgánu, řídícího orgánu, případně certifikačního orgánu a auditního orgánu;

ii)	určení subjektu, kterému bude Komise poukazovat platby.

Obsah a přijetí operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

2. Operační program stanoví:

[…]

(c)

příspěvek k integrovanému přístupu pro územní rozvoj podle smlouvy o partnerství, a to včetně:

i)	mechanismů, které zajistí koordinaci mezi fondy, EZFRV, Evropským námořním a rybářským fondem a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a koordinaci s EIB;

ii)	případně plánovaného integrovaného přístupu k územnímu rozvoji městských, venkovských, pobřežních a rybářských oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména opatření týkajících se provádění článků 28 a 29;

iii)

seznamu měst, v nichž budou prováděna integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, přičemž by t orientačního ročního přídělu podpory z EFRR na tato opatření, včetně prostředků svěřených městům pro účely řízení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. [EFRR] a orientačního ročního přídělu podpory z ESF na integrovaná opatření;

iv)	určení oblastí, v nichž bude probíhat místní rozvoj se zapojením místních komunit;

v)	ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu;

vi)	případného příspěvku plánovaných zásahů k naplňování makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

příspěvk k integrovanému přístupu stanovenému ve smlouvě o partnerství pro řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, a orientační příděl finančních prostředků;

[…]

()

prováděcí ustanovení k operačnímu programu, která obsahují:

i)	určení řídícího orgánu, případně certifikačního orgánu a auditního orgánu;

ii)	určení subjektu, kterému bude Komise poukazovat platby.

Odůvodnění

Návrh Komise určit pevný počet měst je příliš preskriptivní. Proto se navrhuje, aby byl seznam jen orientační. Kromě toho by tento seznam měst měl být vypracován ve spolupráci s místními a regionálními orgány.

Navrhuje se zařadit písmeno d) do písm. c) bodu viii), který tak bude z hlediska integrovaného přístupu vyčerpávající. V souladu s pozměňovacím návrhem k čl. 64 odst. 3 se navrhuje vyškrtnout odkaz na externí akreditační orgán.

Pozměňovací návrh 49

Čl. 91 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Informace, které je třeba předložit Komisi

2. Velké projekty předložené Komisi ke schválení musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu. Tento seznam bude přezkoumán členským státem nebo řídícím orgánem dva roky po přijetí operačního programu a na žádost členského státu může být v souladu s postupem stanoveným v čl. 26 odst. 2 upraven, a to zejména tak, aby zahrnoval velké projekty, jejichž dokončení se předpokládá do konce roku 2022.

Informace, které je třeba předložit Komisi

2. Velké projekty předložené Komisi ke schválení musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu. elké projekty do konce roku 2022.

Odůvodnění

Výbor regionů by si přál, aby velké projekty představené v průběhu programového období byly zahájeny, aniž by se čekalo na schválení Komise, jak bylo navrženo v rámci probíhajícího programování. Výbor požaduje, aby výdaje mohly být vykázány i před schválením velkého projektu Komisí, aby nedošlo k prodlení při zahájení činnosti.

Pozměňovací návrh 50

Čl. 93 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Společný akční plán je operace definovaná a řízená ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých dosáhne. Skládá se ze skupiny projektů, které nespočívají v poskytování infrastruktury, za které odpovídá příjemce, v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členskými státy a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem musí být veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nesmí být považovány za velké projekty.

1. Společný akční plán je operace definovaná a řízená ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých dosáhne. Skládá se ze skupiny projektů, za které odpovídá příjemce, v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členskými státy a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem musí být veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nesmí být považovány za velké projekty.

Odůvodnění

Výbor zdůrazňuje, že společný akční plán usnadňuje zejména čerpání prostředků z ESF určených na přesně vymezenou a popsanou činnost. Lituje však, že pro EFRR je využívání tohoto mechanismu velmi obtížné, neboť jsou vyloučeny projekty infrastruktury.

Pozměňovací návrh 51

Čl. 93 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Oblast působnosti

2. Podpora z veřejných zdrojů přidělená na společný akční plán musí činit nejméně 10 000 000 EUR nebo 20 % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu (programů) podle toho, která z obou částek je nižší.

Oblast působnosti

2. Podpora z veřejných zdrojů přidělená na společný akční plán musí činit nejméně 000000 EUR nebo % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu (programů) podle toho, která z obou částek je nižší.

Odůvodnění

Nižší práh je obecně považován za přiměřenější pro zajištění toho, aby tento nástroj odpovídal dostupnému kritickému množství. Je však třeba myslet na to, že jde o právní minimum, a v mnoha členských státech bude práh vyjednaný během jednání podstatně vyšší.

Pozměňovací návrh 52

Čl. 102 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předávání finančních údajů

1. Do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října předá řídící orgán elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:

(a)	celkové způsobilé náklady a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na všechny operace a počet operací vybraných k poskytnutí podpory;

(b)	celkové způsobilé náklady a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na smlouvy nebo jiné právní závazky uzavřené příjemci při provádění operací vybraných pro poskytování podpory;

(c)	celková výše způsobilých výdajů, jež příjemci vykázali řídícímu orgánu.

Předávání finančních údajů

1. Do 31. ledna 31. července předá řídící orgán elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:

(a)	celkové způsobilé náklady a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na všechny operace a počet operací vybraných k poskytnutí podpory;

(b)	celkové způsobilé náklady a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na smlouvy nebo jiné právní závazky uzavřené příjemci;

(c)	celková výše způsobilých výdajů, jež příjemci vykázali řídícímu orgánu.

Odůvodnění

Výbor by rád předávání finančních údajů zjednodušil a omezil ho ze 4krát na 2krát za rok. Totéž platí pro předávání informací o vybraných operacích. Předávají se pouze údaje o celkových způsobilých nákladech, způsobilých veřejných nákladech, o smlouvách a dalších právních závazcích mezi řídícími orgány a příjemci.

Pozměňovací návrh 53

Článek 105

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Informační a propagační činnosti

1. Členské státy a řídící orgány zodpovídají za:

(a)	zajištění vytvoření jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího informace o všech operačních programech v daném členském státu a přístup k nim;

(b)	informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačních programů;

(c)	informování občanů Unie o úloze a úspěších politiky soudržnosti a fondů prostřednictvím informačních a komunikačních činností seznamujících s výsledky a dopady smluv o partnerství, operačních programů a operací.

2. Za účelem zajištění transparentnosti podpory z fondů vedou členské státy seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu.

Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za tři měsíce.

Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze V.

Informační a propagační činnosti

1. Členské státy a řídící orgány zodpovídají za:

(d)	zajištění vytvoření jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího informace o všech operačních programech v daném členském státu a přístup k nim;

(e)	informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačních programů;

(f)	informování občanů Unie o úloze a úspěších politiky soudržnosti a fondů prostřednictvím informačních a komunikačních činností seznamujících s výsledky a dopady smluv o partnerství, operačních programů a operací.

. Za účelem zajištění transparentnosti podpory z fondů vedou členské státy seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu.

Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za .

Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze V.

Odůvodnění

Nařízení by měla umožnit akce ke zvýšení povědomí prováděné Evropskou komisí společně s Výborem regionů, jež by podpořily regionální a místní orgány při objasňování politiky soudržnosti: předem, v průběhu i po skončení provádění. VR by měl mít možnost podpořit úsilí regionálních a místních orgánů jako příjemců financování z fondu soudržnosti, od nichž se očekávají výsledky v místních podmínkách. VR by měl mít také prostředky, jak vysvětlovat občanům využívání strukturálních fondů i úlohu Evropské unie v tomto procesu.

Dále by Výbor rád zjednodušil postupy informačních a propagačních opatření, proto by aktualizace seznamu operací dvakrát za rok měla být dostačující.

Pozměňovací návrh 54

Čl. 110 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Určení míry spolufinancování

3. Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:

(a)	85 % pro Fond soudržnosti;

(b)	85 % pro méně rozvinuté regiony členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období let 2007 až 2009 byl nižší než 85 % průměru EU-27 v průběhu stejného období, a pro nejvzdálenější regiony;

(c)	80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmeni b), které jsou ke dni 1. ledna 2004 způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti;

(d)	75 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmenech b) a c) a pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele za období let 2007–2013 byl nižší než 75 % průměru EU-25 za referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % HDP průměru EU-27;

(e)	60 % pro přechodové regiony, které jsou uvedeny v písmeni d);

(f)	50 % pro rozvinutější regiony, které nejsou uvedeny v písmeni d);

Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout 75 %.

Určení míry spolufinancování

3. Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:

(a)	85 % pro Fond soudržnosti;

(b)	85 % pro méně rozvinuté regiony členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období let 2007 až 2009 byl nižší než 85 % průměru EU-27 v průběhu stejného období, a pro nejvzdálenější regiony;

(c)	80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmeni b), které jsou ke dni 1. ledna 2004 způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti;

(d)	75 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmenech b) a c) a pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele za období let 2007–2013 byl nižší než 75 % průměru EU-25 za referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % HDP průměru EU-27;

(e)	60 % pro přechodové regiony, které jsou uvedeny v písmeni d);

(f)	50 % pro rozvinutější regiony, které nejsou uvedeny v písmeni d);

Míra spolufinancování operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout %.

Odůvodnění

Navržená míra spolufinancování 75 % pro operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce je nižší než míra spolufinancování pro méně rozvinuté regiony v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Tato nižší míra spolufinancování činí programy Evropské územní spolupráce v těchto méně rozvinutých regionech neatraktivními. Výbor regionů tedy nesouhlasí s tím, aby programy Evropské územní spolupráce byly spolufinancovány v nižším podílu 75 %. Výbor regionů považuje takový rozdíl za neodůvodněný a požaduje nastavení míry spolufinancování pro oba cíle shodně na 85 %. Pro udržení kvality spolupráce je potřebné zachovat současné podmínky stanovené nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 (obecné nařízení), čl. 53 odst. 3 a odst. 4 – citace:

„3. V případě operačních programů v rámci cíle ‚Evropská územní spolupráce‘, jejichž alespoň jeden účastník pochází z členského státu, jehož průměrný HDP na obyvatele za období 2001-2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 85 % způsobilých nákladů. U všech ostatních operačních programů nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 75 % způsobilých výdajů spolufinancovaných z tohoto fondu.

4. Příspěvek z fondů na úrovni prioritní osy není omezen stropy stanovenými v odstavci 3 a příloze III. Tento příspěvek se však stanoví tak, aby bylo zajištěno dodržování maximální výše příspěvku z fondů a maximální míry příspěvku pro každý fond stanovených na úrovni operačního programu.“

Výbor regionů zároveň nepovažuje za vhodné, aby maximální míra spolufinancování byla stanovena na úrovni každé prioritní osy. Toto opatření neumožňuje diferencovat výši spolufinancování v rámci jednotlivých prioritních os za účelem motivování příjemců k plnění některých strategických priorit.

Pozměňovací návrh 55

Čl. 111 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Úprava míry spolufinancování

(4) pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto:

(a)	ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na jejichž území se nachází hlavní město členského státu nebo jež mají pevné spojení s pevninou,

(b)	hornaté oblasti vymezené vnitrostátními právními předpisy členského státu,

(c)	řídce (méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti.

Úprava míry spolufinancování

(4) pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto:

(a)	ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na jejichž území se nachází hlavní město členského státu nebo jež mají pevné spojení s pevninou,

(b)	hornaté oblasti vymezené vnitrostátními právními předpisy členského státu,

(c)	řídce (méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti

Pozměňovací návrh 56

Čl. 112 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Povinnosti členských států

2. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení.

Povinnosti členských států

2. Členské státy předcháze nesrovnalostem, odhal je a zajišť jejich nápravu a vymáha neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení.

Odůvodnění

Přijímá se upřesnění textu Komise, nepovažuje se však za nutné omezovat přijetí systémů pro elektronickou výměnu dat pouze na veřejné příjemce.

Pozměňovací návrh 57

Čl. 113

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Určení orgánů

[…]

5. Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu. Avšak u operačních programů, jejichž celková výše podpory z fondů překračuje částku 250 000 000 EUR, nesmí být auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu jako řídící orgán.

[…]

7. Členský stát nebo řídící orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím orgánem („globální grant“). Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení.

Určení orgánů

[…]

Odůvodnění

Bylo by lepší zachovat stávající systém, podle něhož může být auditní orgán součástí stejného veřejného orgánu jako řídící orgán i v případě programů přesahujících 250 milionů eur.

VR se rovněž domnívá, že by se záruky neměly požadovat v případě, kdy zprostředkující subjekt není veřejnoprávní subjekt.

Pozměňovací návrh 58

Čl. 114 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Funkce řídícího orgánu

2. Pokud jde o řízení programu v rámci operačního programu, řídící orgán:

a)	podporuje činnost monitorovacího výboru a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje k plnění svých úkolů, zejména údaje týkající se pokroku operačního programu v dosahování cílů, finanční údaje a údaje týkající se ukazatelů a milníků;

b)	vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

c)	zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům a příjemcům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, respektive pro provádění operací;

d)	zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících operací;

e)	zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni d) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému a aby údaje o ukazatelích byly rozděleny podle pohlaví, pokud to vyžaduje příloha I nařízení o ESF.

Funkce řídícího orgánu

2. Pokud jde o řízení programu v rámci operačního programu, řídící orgán:

a)	podporuje činnost monitorovacího výboru a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje k plnění svých úkolů, zejména údaje týkající se pokroku operačního programu v dosahování cílů, finanční údaje a údaje týkající se ukazatelů a milníků;

b)	vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

c)	zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům a příjemcům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, respektive pro provádění operací;

d)	zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit;

e)	zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni d) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému a aby údaje o ukazatelích byly rozděleny podle pohlaví, pokud to vyžaduje příloha I nařízení o ESF.

Odůvodnění

Považuje se za důležité moci zachovat údaje o operacích, které mohou být užitečné z různých důvodů, např. v případě sporů atp.

Pozměňovací návrh 59

Článek 117

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Udělení a odejmutí akreditace řídícímu orgánu a certifikačnímu orgánu

1. Akreditační orgán přijme oficiální rozhodnutí o akreditaci těch řídících a certifikačních orgánů, které splňují kritéria pro akreditaci stanovená Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142.

2. Oficiální rozhodnutí uvedené v odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, která hodnotí systém řízení a kontroly, včetně úlohy zprostředkujících subjektů v rámci tohoto systému, a jeho soulad s články 62, 63, 114 a 115. Akreditační orgán přihlédne k tomu, zda jsou systémy řízení a kontroly operačního programu podobné těm, které se používaly během předchozího programového období, jakož i k veškerým důkazům o jejich účinném fungování.

3. Členský stát předloží oficiální rozhodnutí podle odstavce 1 Komisi do šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o přijetí operačního programu.

4. Pokud celková výše podpory operačního programu z fondů přesahuje částku 250 000 000 EUR, může si Komise do dvou měsíců od obdržení oficiálního rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 vyžádat zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu a popis systému řízení a kontroly.

Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení těchto dokumentů.

Při rozhodování, zda si má tyto dokumenty vyžádat, vezme Komise v úvahu, zda jsou systémy řízení a kontroly operačního programu podobné těm, které existovaly během předchozího programového období, zda řídící orgán provádí rovněž funkce certifikačního orgánu, jakož i k veškerým důkazům o jejich účinném fungování.

Odůvodnění

Stanovenou akreditaci řídících a kontrolních orgánů odmítáme. Provádění politiky soudržnosti členskými státy je v souladu se zásadou subsidiarity v EU. Akreditace státních orgánů jinými státními orgány nemá v některých členských státech oporu ve správním právu a představuje zásah do organizační svrchovanosti členských států.

Pozměňovací návrh 60

Čl. 118 odst. 4 (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Spolupráce s auditními orgány

Odůvodnění

Výbor regionů navrhuje začlenit do textu bývalý čl. 74 odst. 1 předpisu na programové období 2007–2013 s cílem zavést zjednodušení z hlediska přiměřenosti kontrol.

Pozměňovací návrh 61

Čl. 121 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Žádosti o platbu

1. Žádosti o platbu musí pro každou prioritní osu obsahovat:

(a)	celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(b)	celkovou výši podpory z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(c)	odpovídající způsobilou podporu z veřejných zdrojů, která byla vyplacena příjemci, uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu.

Žádosti o platbu

1. Žádosti o platbu musí pro každou prioritní osu obsahovat:

(a)	celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(b)	celkovou výši podpory z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu

Odůvodnění

VR se domnívá, že údaje o veřejné podpoře poskytnuté příjemcům by se v žádostech o platbu zaslaných Komisi neměly uvádět. Výbor proto navrhuje tyto informace zjednodušit.

Pozměňovací návrh 62

Čl. 124 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vyplácení předběžných plateb

1. Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:

(a)	v roce 2014: 2 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program;

(b)	v roce 2015: 1 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program;

(c)	v roce 2016: 1 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program.

Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

Vyplácení předběžných plateb

1. Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:

(a)	v roce 2014: 2 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program;

(b)	v roce 2015: % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program;

(c)	v roce 2016: % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program.

Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

Odůvodnění

Výbor vítá návrh požadovat od řídícího orgánu, aby zaplatil příjemcům dříve, než zažádá Komisi o proplacení. Toto opatření však vyžaduje větší flexibilitu systémů záloh, aby měly řídící orgány k dispozici dostatečné prostředky na vyřizování žádostí příjemců. Výbor v této souvislosti požaduje navýšit zdroje navrhované Komisí, neboť by mohly dále omezit problémy, s nimiž se některé členské státy v souvislosti s veřejnými příspěvky členských států potýkají v důsledku krize.

Pozměňovací návrh 63

Čl. 128 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obsah roční účetní závěrky

1. Ověřená roční účetní závěrka za každý operační program pokrývá účetní rok a na úrovni každé prioritní osy zahrnuje:

(a)	celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu jakožto částka, která byla zaplacena jednotlivými příjemci, a odpovídající vyplacenou způsobilou podporu z veřejných zdrojů a celkovou výši podpory z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací;

(b)	částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního roku, částky, které mají být získány zpět na konci účetního roku, částky získané zpět podle článku 61 a částky, které zpět získat nelze;

(c)	pro každou prioritní osu seznam operací dokončených v průběhu účetního roku, které byly podpořeny z EFRR a z Fondu soudržnosti;

(d)	pro každou prioritní osu porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za tentýž účetní rok v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.

Obsah roční účetní závěrky

Ověřená roční účetní závěrka za každý operační program pokrývá účetní rok a na úrovni každé prioritní osy zahrnuje:

(a)	celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu jakožto částka, která byla zaplacena jednotlivými příjemci, a odpovídající vyplacenou způsobilou podporu z veřejných zdrojů a celkovou výši podpory z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací;

(b)	částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního roku, částky, které mají být získány zpět na konci účetního roku, částky získané zpět podle článku 61 a částky, které zpět získat nelze;

(c)	pro každou prioritní osu seznam operací dokončených v průběhu účetního roku, které byly podpořeny z EFRR a z Fondu soudržnosti;

(d)	pro každou prioritní osu porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za tentýž účetní rok v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.

Odůvodnění

Bylo by užitečné, aby stejně jako v současném programovém období byla roční závěrka účtů ponechána rozhodnutí samotného certifikačního orgánu. Lhůta stanovená v článku 75 je příliš krátká, takže není snadné ji dodržet.

Pozměňovací návrh 64

Článek 134

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pozastavení plateb

1. Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo operačních programů pozastavit, jestliže:

(a)	v systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

(b)	určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;

(c)	členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 74;

(d)	existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti monitorovacího systému nebo údajů o společných a specifických ukazatelích;

(e)	členský stát nepřijal opatření stanovená v operačním programu, která se týkají splnění určité předběžné podmínky;

(f)	z přezkumu výkonnosti vyplývá, že se v rámci některé prioritní osy nepodařilo dosáhnout milníků naplánovaných ve výkonnostním rámci;

(g)	členský stát nereaguje nebo uspokojivě nezohlední připomínky podle čl. 20 odst. 5;

(h)	použije se některý z případů uvedených v čl. 21 odst. 6 písm. a) až e).

2. Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky.

3. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.

Pozastavení plateb

1. Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo operačních programů pozastavit, jestliže:

(a)	v systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

(b)	určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;

(c)	členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 74;

(d)	existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti monitorovacího systému

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že zásada pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části Komisí je opodstatněná pouze v případě závažného porušení systému řízení a kontroly.

Pozměňovací návrh 65

Čl. 140 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Přiměřená kontrola operačních programů

1. Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 100 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený auditním orgánem a Komisí před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Těmito ustanoveními není dotčen odstavec 4.

Přiměřená kontrola operačních programů

1. Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Těmito ustanoveními není dotčen odstavec 4.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 66

PŘÍLOHA IV

Předběžné podmínky

Tematické předběžné podmínky, bod 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11

Tematické cíle

Předběžná podmínka

Kritéria splnění

1.	Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací (cíl týkající se výzkumu a vývoje) (podle čl. 9 odst. 1)

1.1.	Výzkum a inovace: Existence národní nebo regionální pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace, která je v souladu s rysy dobře fungujících vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací (3).

—

Je k dispozici národní nebo regionální inovační pro inteligentní specializaci, kter:

—	je založena na analýze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb s cílem soustředit zdroje na omezený soubor priorit v oblasti výzkumu a inovací,

—	nastiňuje opatření na podporu soukromých investic v oblasti výzkumu a technického rozvoje,

—	obsahuje systém monitorování a hodnocení.

—	Členský stát přijal rámec, který vymezuje dostupné rozpočtové prostředky na výzkum a inovace.

—

2.	Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí) (podle čl. 9 odst. 2)

2.1.

Digitální růst: Existence – v rámci národního nebo regionálního inovačního strategického přístupu pro inteligentní specializaci – explicitní kapitoly pro digitální růst, který má podněcovat poptávku po cenově dostupných, kvalitních a interoperabilních soukromých a veřejných službách v oblasti IKT a zvýšit míru jejich využívání občany (včetně zranitelných skupin), podniky a orgány veřejné správy včetně přeshraničních iniciativ.

—

V rámci národního nebo regionálního inovačního strategického přístupu pro inteligentní specializaci je vypracována kapitola pro digitální růst, která obsahuje:

—	rozpočtování a stanovení pořadí důležitosti opatření prostřednictvím analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb provedené v souladu se srovnávacím přehledem Digitální agendy pro Evropu (4),

—	měla být provedena analýza vyváženosti podpory poptávky a nabídky informačních a komunikačních technologií (IKT),

—

—	posouzení potřeb zvýšit budování kapacit v oblasti IKT.

2.2.

Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence vnitrostátních plánů přístupových sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů EU v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu (5) v souladu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.

—

Je vypracován vnitrostátní plán přístupových sítí nové generace, který obsahuje:

—	pravidelně aktualizovaný plán investic do infrastruktury prostřednictvím sdružování poptávky a mapování infrastruktury a služeb,

—	modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám,

—	opatření k podnícení soukromých investic.

3.	Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků (MSP) (podle čl. 9 odst. 3)

3.1.	Byla realizována zvláštní opatření k účinnému provádění Small Business Act (SBA) a jeho přezkumu ze dne 23. února 2011 (6) včetně zásady „zelenou malým a středním podnikům“.

—

Mezi zvláštní opatření patří:

—	kontrolní mechanismus, který má zajistit provádění SBA, včetně orgánu zodpovědného za koordinaci záležitostí malých a středních podniků na různých úrovních veřejné správy („zmocněnec pro MSP“),

—	opatření ke zkrácení doby potřebné k založení firmy na tři pracovní dny a snížení příslušných nákladů na 100 EUR,

—	opatření ke zkrácení doby potřebné k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku na tři měsíce,

—	mechanismus pro systematické posuzování dopadů právních předpisů na malé a střední podniky.

3.2.	Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (7) do vnitrostátního práva.

—	Provedení směrnice do vnitrostátního práva v souladu s článkem 12 směrnice (do 16. března 2013).

6.	Ochrana životního prostředí a podpora udržitelného využívání zdrojů (podle čl. 9 odst. 6)

6.1.

Vodní hospodářství: Existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k efektivnímu využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k úhradě nákladů na vodohospodářské služby, v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (8).

—	Členský stát zajistil, aby se na úhradě nákladů na vodohospodářské služby podílely různé způsoby využívání vody v členění podle odvětví, v souladu s článkem 9 směrnice 2000/60/ES.

—	Přijetí plánu povodí pro oblasti povodí, do nichž se bude investovat, v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (9).

6.2.	Odpadové hospodářství: Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (10), zejména vypracovávání plánů nakládání s odpady v souladu se směrnicí a s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

—	Členský stát předložil Komisi zprávu o pokroku při plnění cílů uvedených v článku 11 směrnice 2008/98/ES, důvodech selhání a zamýšlených opatřeních ke splnění těchto cílů.

—	Členský stát zajistil, aby jeho příslušné orgány zpracovaly v souladu s články 1, 4, 13 a 16 směrnice 2008/98/ES jeden nebo více plánů pro nakládání s odpady, jak požaduje článek 28 směrnice.

—	Nejpozději 12. prosince 2013 členský stát stanoví v souladu s články 1 a 4 směrnice 2008/98/ES programy předcházení vzniku odpadů, jak to vyžaduje článek 29 směrnice.

—	Členský stát přijal nezbytná opatření k dosažení cíle pro rok 2020 v oblasti opětovného použití a recyklace v souladu s článkem 11 směrnice 2008/98/ES.

7.	Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách (podle čl. 9 odst. 7)

7.1	Silniční doprava: vhodné stanovení pořadí důležitosti investic v rámci hlavní transevropské sítě dopravní infrastruktury (TEN-T), komplexní sítě (jiné investice než do hlavní sítě TEN-T) a v oblasti sekundární dopravní obslužnosti (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni).

—

—	stanovení pořadí důležitosti investic v rámci hlavní sítě TEN-T, komplexní sítě a v oblasti sekundární dopravní obslužnosti. Při stanovení pořadí důležitosti by se měl vzít v úvahu přínos investic pro mobilitu, udržitelnost, snížení emisí skleníkových plynů a pro jednotný evropský dopravní prostor,

—	realistické vypracování projektu (včetně časového plánu a rozpočtového rámce),

—	strategické posouzení dopadů na životní prostředí, které splňuje zákonné požadavky na dopravní plán,

—	opatření k posílení způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt.

7.2.

Železniční doprava:tanovení pořadí důležitosti investic v rámci hlavní transevropské sítě dopravní infrastruktury (TEN-T), komplexní sítě (jiné investice než do hlavní sítě TEN-T) a v oblasti sekundární dopravní obslužnosti železničního systému podle jejich příspěvku k mobilitě, udržitelnosti a vnitrostátním i celoevropským účinkům sítě. Investice se vztahují na mobilní majetek, interoperabilitu a budování kapacit.

—

e vypracována kapitola o rozvoji železniční dopravy, která obsahuje:

—	realistické vypracování projektu (včetně časového plánu a rozpočtového rámce),

—	strategické posouzení dopadů na životní prostředí, které splňuje zákonné požadavky na dopravní plán,

—	opatření k posílení způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt.

8.	Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil (cíl týkající se zaměstnanosti) (podle čl. 14 odst. 8)

8.1.

Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na pomoc zaměstnanosti a podpory mobility pracovních sil: aktivní politiky trhu práce jsou koncipovány a prováděny v souladu s pokyny pro politiky zaměstnanosti a se zásadou č. 7 hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (11), pokud jde o podmínky umožňující vytváření pracovních míst.

—

Služby zaměstnanosti mohou poskytovat a poskytují tyto prvky:

—	individualizované služby a aktivní a preventivní opatření na trhu práce v raném stadiu, které jsou přístupné pro všechny uchazeče o zaměstnání,

—

—	transparentní a systematické informace o nových pracovních místech.

—	Služby zaměstnanosti mají vytvořené sítě se zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi.

8.2.

Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem: Existence komplexní strategie podporující začlenění včetně podpory začínajících podniků v souladu s iniciativou Small Business Act (12) a v souladu s pokyny pro politiky zaměstnanosti a hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie (13), pokud jde o podmínky umožňující vytváření pracovních míst.

—

Je zavedena komplexní strategie zahrnující:

—	opatření ke zkrácení doby potřebné k založení firmy na tři pracovní dny a snížení příslušných nákladů na 100 EUR,

—	opatření ke zkrácení doby potřebné k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku na tři měsíce,

—	činnosti propojující vhodné služby pro rozvoj podnikání a finanční služby (přístup ke kapitálu), včetně aktivní pomoci pro znevýhodněné skupiny a oblasti.

8.3.

Modernizace a posilování institucí trhu práce, včetně opatření zaměřených na zvýšení nadnárodní mobility pracovních sil (14) :

—	Instituce trhu práce jsou modernizované a posílené v souladu s hlavními směry politiky zaměstnanosti;

—	Zahájení reforem institucí trhu práce předchází jasná strategie a předběžné hodnocení, včetně zohlednění problematiky rovnosti pohlaví

—

Opatření k reformě služeb zaměstnanosti, jejichž cílem je zajistit, aby byly schopné poskytovat (15):

—	individualizované služby a aktivní a preventivní opatření na trhu práce v raném stadiu, které jsou přístupné pro všechny uchazeče o zaměstnání,

—

—	transparentní a systematické informace o nových pracovních místech, jež jsou k dispozici na úrovni Unie.

—	Reforma služeb zaměstnanosti bude zahrnovat vytváření sítí se zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi.

8.4.	Aktivní a zdravé stárnutí: Politika aktivního stárnutí je koncipována a prováděna v souladu s hlavními směry politiky zaměstnanosti (16)

—	Opatření k řešení problematiky aktivního a zdravého stárnutí (17):

—	na koncipování a provádění politiky aktivního stárnutí se podílejí zúčastněné strany.

—

8.5.	Přizpůsobování se změnám ze strany pracovníků, podniků a podnikatelů: Existence politik zaměřených na upřednostňování předvídání a dobrého zvládání změn a restrukturalizací na všech příslušných úrovních (vnitrostátní, regionální, místní a odvětvové) (18).

—	Jsou k dispozici účinné nástroje, které sociálním partnerům a orgánům veřejné správy umožňují lépe vypracovávat proaktivní přístupy k problematice změn a restrukturalizace.

9.	Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení (cíl týkající se vzdělávání) (podle čl. 14 odst. 10)

9.1.	Předčasné ukončování školní docházky: Existence ucelené strategie snižování míry předčasného ukončování školní docházky v souladu s doporučením Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (19).

—

Je zaveden systém pro sběr a analýzu údajů a informací o předčasném ukončování školní docházky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, který:

—	poskytuje dostatek podkladů pro vypracování cílených politik,

—	se systematicky využívá ke sledování vývoje na příslušné úrovni.

—

Je vypracována strategie pro řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky, která:

—	vychází z objektivních podkladů,

—	preven, interven a kompenza,

—	stanoví cíle, které jsou v souladu s doporučením Rady o politikách snížení předčasného ukončování školní docházky,

—	jde napříč odvětvími a zahrnuje a koordinuje všechny oblasti politiky a zúčastněné strany, které jsou důležité pro řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky.

9.2.	Vysokoškolské vzdělání: Existence vnitrostátních nebo regionálních zvyšování úrovně terciárního vzdělání a pro zlepšení jeho kvality a účinnosti v souladu se sdělením Komise ze dne 10. května 2006 o plnění programu modernizace pro univerzity – Vzdělávání, výzkum a inovace (20).

—

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální terciární vzdělávání, kter zahrnuje:

—

opatření ke zvýšení účasti a úrovně dosaženého vzdělání, jež:

—	zkvalitňují poradenství poskytované zájemcům o studium,

—	zvyšují počet vysokoškoláků mezi nižšími příjmovými skupinami a jinými nedostatečně zastoupenými skupinami,

—	zvyšují počet studentů z řad dospělých,

—	(případně) snižují míru nedokončení studia / zvyšují míru dokončení studia,

—

opatření ke zvýšení kvality, jež:

—	podporují inovativní obsah a koncepci programů,

—	podporují vysokou úroveň kvality výuky,

—

opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti a podnikavosti, jež:

—	podporují ve všech programech vysokoškolského vzdělávání rozvoj „průřezových dovedností“ včetně podnikavosti,

—	snižují rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o možnosti volby vzdělání a zaměstnání, a podněcují studenty/studentky, aby si zvolili/zvolily kariéru v odvětvích, v nichž jsou nedostatečně zastoupeni/zastoupeny, aby se snížila genderová segregace na trhu práce,

—	zajišťují informovanou výuku s využitím poznatků z výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi.

9.3.	Celoživotní učení: Existence vnitrostátního a/nebo regionálního politického rámce pro celoživotní učení v souladu s politickými pokyny na úrovni EU (21).

—

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální politický rámec pro celoživotní učení, který obsahuje:

—	opatření na podporu provádění celoživotního učení a zvyšování kvalifikace zapojení zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a sdružení občanské společnosti, a partnerství s nimi,

—	opatření k účinnému zajištění rozvoje dovedností pro mladé lidi v odborném vzdělávání, dospělé, ženy vracející se na trh práce, pracovníky s nízkou kvalifikací a starší pracovníky a další znevýhodněné skupiny,

—

opatření k rozšíření přístupu k celoživotnímu učení, a to rovněž prostřednictvím účinného provádění nástroje pro transparentnost (evropský rámec kvalifikací, národní rámec kvalifikací, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy) a prostřednictvím vytváření a integrace služeb celoživotního učení (vzdělávání a odborná příprava, poradenství, ověřování),

—	opatření ke zlepšení přiměřenosti vzdělávání a odborné přípravy a k jejich přizpůsobení potřebám určených cílových skupin.

10.	Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě (cíl týkající se chudoby) (podle čl. 9 odst. 9)

10.1.

Aktivní začleňování. Začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, například Romů:

—	Existence a provedení strategie snižování chudoby.

—

Je vypracována strategie pro snižování chudoby, která:

—	vychází z objektivních podkladů. To vyžaduje systém pro sběr a analýzu údajů a informací, který poskytuje dostatek podkladů pro vypracování politik ke snižování chudoby. Tento systém se využívá ke sledování vývoje,

—	je v souladu s vnitrostátním cílem týkajícím se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (jak je vymezen v národním plánu reforem), který zahrnuje rozšíření pracovních příležitostí pro znevýhodněné skupiny,

—

—	ukazuje, že na koncipování aktivního začleňování se podílejí sociální partneři a zainteresované strany,

—

—	stanoví jasná opatření na předcházení segregaci ve všech oblastech a boje proti ní.

—	Je vypracována vnitrostátní strategie začleňování Romů v souladu s rámcem EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (23).

—

Je vypracována strategie začleňování Romů, jež:

—	určuje splnitelné cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci. Tyto cíle by měly přinejmenším řešit čtyř záměr EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení,

—	je v souladu s národním programem reforem,

—	za použití dostupných socioekonomických a územních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost atd.) zjišťuje, kde jsou znevýhodněné nebo segregované městské části, v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné,

—

—	zahrnuje důsledné kontrolní metody, které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie,

—	je navržena, prováděna a kontrolována v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány,

—

—	Poskytování podpory příslušným zúčastněným subjektům při přístupu k fondům.

—	Příslušným zúčastněným stranám je poskytována podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů.

10.2.

Zdravotnictví: Existence vnitrostátní nebo regionální oblast zdraví zajišťující přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a hospodářskou udržitelnost.

—

Je vypracována vnitrostátní nebo regionální strategie pro oblast zdraví, která:

—	obsahuje koordinovaná opatření zlepšující přístup ke kvalitním zdravotnickým službám,

—	obsahuje opatření k podpoře účinnosti ve zdravotnictví, včetně zavedení účinných inovativních technologií, modelů poskytování služeb a infrastruktury,

—	obsahuje systém monitorování a hodnocení.

—	Členský stát nebo region přijal rámec, který vymezuje dostupné rozpočtové prostředky pro zdravotnictví.

11.	Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy (podle čl. 9 odst. 11)

Účinnost veřejné správy v členských státech:

—	Existence strategie pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (24).

—

Je vypracována a uplatňuje se strategie pro posílení účinnosti veřejné správy v členských státech (25), která zahrnuje:

—	analýzu a strategické plánování právních, organizačních a/nebo procedurálních reformních opatření,

—	vývoj systémů řízení jakosti,

—	integrovaná opatření pro zjednodušení a racionalizaci správních postupů,

—	rozvoj a provádění strategií a politik lidských zdrojů, včetně budování kapacit a financování,

—	rozvoj dovedností na všech úrovních,

—	vývoj postupů a nástrojů pro sledování a hodnocení.

Předběžné podmínky

Obecné předběžné podmínky, bod 2, 5

Oblast

Předběžná podmínka

Kritéria splnění

2.	Rovnost žen a mužů

Existence strategie na podporu rovnosti žen a mužů a mechanismu, který zajistí její účinné provádění.

—

Účinné provádění a uplatňování strategie na podporu rovnosti žen a mužů je zajištěno prostřednictvím:

—	systému pro sběr a analýzu údajů a ukazatelů v členění podle pohlaví a vypracování politiky rovnosti žen a mužů na základě objektivních podkladů,

—	plánu a předběžných kritérií pro začlenění cílů týkajících se rovnosti žen a mužů,

—	mechanismů provádění, včetně zapojení zvláštního subjektu pro rovnost žen a mužů a příslušných odborníků do navrhování, monitorování a hodnocení zásahů.

5.	Státní podpora

Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách.

—

Účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách je zajištěno prostřednictvím:

—	institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o státních podporách,

—

—	opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách.

Odůvodnění

Účelem předložených pozměňovacích návrhů je proškrtat znění navržené Komisí, protože se zdá být velmi těžkopádné a podrobné, zejména pokud jde o část věnovanou kritériím splnění.

V Bruselu dne 3. května 2012.

Předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO

(1) Stanovisko Výboru regionů Měření pokroku překročením rámce HDP (CdR 163/2010 fin).

(2) Viz hlavní cíle strategie Evropa 2020.

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací (KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6.10.2010). Závazky 24/25 a příloha I „Nástroj pro posouzení vlastních systémů: rysy dobře fungujících vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací“. Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry iniciativy Unie inovací pro Evropu (dok. 17165/10 ze dne 26.11.2010).

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26.8.2010); Pracovní dokument útvarů Komise: Srovnávací přehled Digitální agendy (SEK(2011) 708 ze dne 31.5.2011). Závěry Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku ohledně Digitální agendy pro Evropu (dok. 10130/10 ze dne 26. května 2010).

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26.8.2010); Pracovní dokument útvarů Komise: Srovnávací přehled Digitální agendy (SEK(2011) 708 ze dne 31.5.2011).

(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 ze dne 23.6.2008); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 16788/08, 1.12.2008); Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 78 v konečném znění, 23.2.2011); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry ohledně přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 10975/11 ze dne 30.5.2011).

(7) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.

(8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(9) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(10) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(11) Doporučení Rady (2010/410/EU) ze dne 13. července 2010, Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.

(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 ze dne 23.6.2008); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 16788/08, 1.12.2008); Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 78 v konečném znění, 23.2.2011); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry ohledně přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 10975/11 ze dne 30.5.2011).

(13) Doporučení Rady (2010/410/EU) ze dne 13. července 2010, Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.

(14) Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.

(15) Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou zde obsaženy, mohou spadat do období provádění programu.

(16) Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.

(17) Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou obsaženy v tomto oddíle, mohou být stanoveny během období provádění programu.

(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Společný závazek v oblasti zaměstnanosti – KOM(2009) 257 v konečném znění.

(19) Úř. věst. L 191, 1.7.2011, s. 1.

(20) KOM (2006) 208 v konečném znění [(má být do konce září 2011 nahrazeno chystaným sdělením)].

(21) Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (2009/C 119/02).

(22) Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. OJ L 307, 18.11.2008, s. 11).

(23) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. KOM(2011) 173.

(24) Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.

(25) Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou obsaženy v tomto oddíle, mohou skončit během období provádění programu.

Top