27.7.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 225/52

---

Stanoviska Výboru regionů „Energetická účinnost ve městech a regionech – zaměření na rozdíly mezi venkovskými oblastmi a městy“

2012/C 225/06

VÝBOR REGIONŮ

—	žádá, aby se energetická účinnost stala ústřední a nedílnou součástí energetických politik a aby získala dostatečně prioritní postavení v hierarchii energetické politiky;

—	podporuje posílení provázanosti finančních opatření na podporu energetické účinnosti a úspor energie v budoucích finančních programech EU;

—	vyzývá k přijetí přísnějších opatření zaměřených na změnu chování a vzorců spotřeby energie a navrhuje kombinaci opatření typu „cukr a bič“, jež prokážou ekonomickou motivaci, avšak také zesílí důraz na závazné požadavky tam, kde to bude nutné;

—	uznává, že současná politika se zaměřuje na plnění současných cílů politiky ve městech, zdůrazňuje však také, že je třeba komplexněji a koordinovaněji řešit problémy a příležitosti venkovských oblastí v souvislosti s využitím energie a výrobou;

—	vyzývá místní a regionální orgány ke sdílení osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti a úspory energie a k posílení energetické odolnosti prostřednictvím plánování a prosazování vlastních služeb s minimálními energetickými vstupy.

Zpravodaj	Brian MEANEY (IE/EA), Rada hrabství Clare a správní úřad regionu Mid-West
Odkaz	Žádost dánského předsednictví ze dne 12. ledna 2012

I.   DOPORUČENÍ PRO POLITIKU

VÝBOR REGIONŮ

A.   Úvod

1.   zdůrazňuje, že strategie Evropa 2020 správně považuje účinné využívání energie za zásadní pro dosažení cílů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, který vyžaduje přechod na ekonomiku účinně využívající zdroje. Energetická účinnost neznamená snižování výstupů nebo hospodářské činnosti, ale dosažení těch samých výstupů snížením spotřeby energie na výrobní jednotku. Souvisí s určením a omezením nepotřebného čerpání energie a využívání účinnějších metod její výroby;

2.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU do roku 2020 údajně dosáhne pouze poloviny úspor, které byly stanoveny na úrovni 20 % spotřeby primární energie. Splnění cílů pro rok 2020 vyžaduje koordinované úsilí na všech úrovních: unijní, celostátní, regionální i místní. Energetická účinnost je klíčovou prioritou a vyžaduje posílení politik na všech úrovních;

3.   znovu opakuje, že EU musí pro dosažení svého cíle v podobě udržitelných, konkurenceschopných a bezpečných dodávek energie přistoupit jednotně, solidárně a účinně a společně určovat a využívat stávající a nově vznikající technologie, které usnadní energetickou účinnost, a také podněcovat změnu v chování ve prospěch tohoto cíle a v zájmu zlepšení energetické účinnosti. V tomto smyslu musí EU krátkodobě a střednědobě prosazovat zavádění účinnějších technologií, které by byly komerčně konkurenceschopnější;

4.   zdůrazňuje, že mimo jiné prostřednictvím místních a regionálních energetických subjektů mají města, regiony a místní orgány klíčovou úlohu při umožnění, podpoře a regulaci účinnějšího využívání energie ve vlastních provozních zařízeních a infrastrukturách – spolu se spotřebiteli a výrobci energie. VR je toho názoru, že k tomu musí dané orgány získat větší možnosti, pokud jde o financování a pomoc při přijímání opatření za účelem dosažení a zlepšení energetické účinnosti;

5.   zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů, které jdou příkladem, přitahují investice a vytvářejí pracovní místa, a naléhá na EU, aby podpořila vypracování regionálních a místních plánů v oblasti energetické účinnosti, které by přispěly k dosažení celostátních a evropských energetických cílů, zlepšení energetických informačních systémů a zavedení mechanismů na podporu těchto činností;

6.   vítá iniciativu OSN Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny, poněvadž je vhodnou příležitostí ke zvýšení povědomí o významu vyšší energetické účinnosti a obnovitelné energie na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Nedostatek čisté, dostupné a spolehlivé energie zpomaluje lidský, společenský a ekonomický rozvoj a je hlavní překážkou při dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Proces úplného přechodu na obnovitelné zdroje energie musí být doprovázen intenzivnějším úsilím o snížení spotřeby energie a rozvojem nových zdrojů energie, což rovněž znamená snížit závislost na dovozu fosilních paliv;

7.   dále konstatuje, že ekonomiky Indie a Číny se zatím pouze „zahřívají“ a energetická poptávka Číny by podle odhadů měla do roku 2035 stoupnout o 75 % (1). Související nárůst konkurenčního boje o energie, které EU v současnosti dováží, by mohl způsobit, že úskalí spojená s dodávkou, distribucí a náklady by mohla mít vážný a mnohovrstevný ekonomický a společenský dopad. Je nutné vypracovat konkrétní a proveditelné akční plány v reakci na tento vývoj, aby bylo co nejrychleji dosaženo pokrytí energetických potřeb z místně dostupných obnovitelných zdrojů energie. Městské, regionální a místní orgány by se na vytváření takových plánů měly plně podílet;

8.   poukazuje na to, že společenský prospěch projektů ekologické přeměny se v obcích a regionech neprojevuje a zdůrazňuje v této souvislosti, že Evropská komise a vlády jednotlivých členských států by měly vyhradit rozsáhlé finanční prostředky na energeticky účinnou úpravu veřejných budov;

9.   zaznamenal diskuzi o směrnici o energetické účinnosti, která v současnosti probíhá, a požaduje, aby byl přijat silný a ambiciózní dokument. Města a regiony mohou mít z dosažení energetické účinnosti a omezení své energetické spotřeby pouze užitek. Budou schopny snížit svoji závislost na dovážených palivech, poskytnout až 2 milióny místních pracovních míst prostřednictvím stavebních prací a úprav (2) a umožnit domácnostem značné úspory na účtech za energie. Kromě toho by byla EU schopná omezit více své emise skleníkových plynůa stanovit si v této oblasti ještě ambicióznější cíle. Tento návrh směrnice je tedy prvním správným krokem ke zmírnění současné krize. Návrh však není dostačující vzhledem k tomu, že se zaměřuje především na dosahování hospodářských cílů, tj. snížení dovozu zahraniční ropy a plynu a převedení těchto miliard eur zpět do ekonomik EU, aniž by současně formuloval konkrétní představy o nezbytném mohutném rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Rozhodujícím způsobem, jak toho dosáhnout, je umožnit členským státům, aby ve svém jednání vycházely ze svých podmínek, čímž se pro každou zemi vytvoří nejefektivnější opatření;

10.   vyjadřuje v této souvislosti politování zejména nad tím, že schází koherentní dlouhodobá vize pro obytné budovy vyžadující renovaci a výslovné a konkrétní závazky ohledně finanční pomoci místním a regionálním orgánům, jejichž cílem by bylo podporovat investice do energetické účinnosti na místní a regionální úrovni. Je důležité si v této souvislosti uvědomit rozdíl mezi společensky prospěšnými cíli a ekonomickými cíli podniků. Renovace budovy musí na úrovni podniků vycházet z toho, co je z ekonomického hlediska podniku možné, zároveň však musí společnost umožnit dosažení společensky prospěšných cílů;

11.   doporučujeme, aby EU posílila informační systémy v oblasti energetické účinnosti, které by zahrnovaly informace, pokud jde o vnitrostátní i regionální politiky týkající se energetické účinnosti, systémy hodnocení regionálního nakládání s úsporami, ukazatele energetické účinnosti, databáze typů použitelných úsporných opatření, průvodce osvědčenými postupy, zásady jednání apod.; souhlasí s příspěvkem evropského sdružení místních orgánů Energetická města v tom, že financování je klíčové pro to, aby navrhovaná opatření byla uskutečněna. VR konstatuje, že návrh směrnice o energetické účinnosti postrádá závazné cíle, smysluplný hodnotící proces a stanoví snadné uplatnění výjimek. VR proto vítá snahy polského a dánského předsednictví EU o začlenění nezbytných finančních opatření a dalších chybějících prvků do návrhu. VR podporuje snahy dánského předsednictví o politický kompromis, jímž má být za zohlednění místních a regionálních podmínek v členských státech zajištěno, že veřejné orgány mohou převzít vedoucí úlohu při energeticky účinných úpravách svých budov. Výslovně vítáme navrhovaný závazek určený energetickým podnikům uspořit ročně na energiích v průměru 1,5 %;

12.   zdůrazňuje, že vyšší energetické účinnosti nelze dosáhnout pouze prostřednictvím centrálně stanovených a rigidních opatření, jež nezohledňují místní a regionální podmínky v členských státech. Žádá proto, aby bylo možné uplatňovat alternativní přístupy k dosažení cílů snížení spotřeby energie, za předpokladu, že bude dosaženo stejné úrovně snížení spotřeby energie, a aby obce a regiony mohly předkládat strategie úspor energie;

13.   zaznamenal v rámci politiky a v uvažování o energii v rámci EU velkou segmentaci. Dochází ke škatulkování podle odvětví (doprava, stavebnictví apod.) na úkor posuzování prostorových a územních nerovností a možností, kterými je potřeba se zabývat, pokud má celá Unie dosáhnout pokroku;

14.   požaduje, aby vedle opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti byla vyvinuta také vhodná opatření v oblasti hospodaření s energií a úspor energie, a vyzývá k vytvoření cílů pro hospodaření s energií a úspory energie za účelem snížení spotřeby energie, které by mohly podpořit a překonat cíle pro snižování spotřeby energie zvýšením energetické účinnosti;

15.   žádá, aby dánské předsednictví EU uznalo úlohu místních a regionálních orgánů při dosahování cílů energetické účinnosti vytyčených ve strategii Evropa 2020. Stávající návrh projednávaného dokumentu Rady o budoucí směrnici o energetické účinnosti a sdělení Evropské komise Energetický plán do roku 2050 téměř úplně vypouští odkaz na místní a regionální orgány. Vedle toho má za to, že revidované národní programy reforem a konkrétní doporučení určená pro jednotlivé země musí více zohledňovat závazky, které byly učiněny, co se týče energetické účinnosti;

16.   vítá finanční iniciativu Inteligentní energie – Evropa (Intelligent Energy – Europe, IEE) a vítá také související snahu o překonání tržních překážek. Program IEE by se měl zaměřit na podporu opatření týkajících se změny chování. Vyzývá nicméně k tomu, aby byly intenzivněji prosazovány výsledky a doporučení projektů IEE v celé EU (informace, předpisy atd.) a aby bylo na období 2014–2020 zajištěno financování IEE nebo náhradních programů;

17.   s ohledem na zvláštní územní rozměr této problematiky VR upozorňuje na to, že:

—	venkovské oblasti EU využívají větší množství znečišťujících zdrojů energie než ty městské, proto by měla být obzvláště podporována – jako přechodné řešení – náhrada silně znečišťujících fosilních paliv méně znečišťujícími fosilními palivy, a poté zejména a obnovitelnými zdroji energie;

—

úroveň hospodářského rozvoje venkovských oblastí stále zaostává za průměrem EU, především v porovnání s oblastmi městskými, i když jinak tuto úroveň dohánějí. Rozdíl mezi venkovskými a městskými oblastmi je výrazně zřetelný ve východní a střední Evropě a je o to víc znepokojující vzhledem ke skutečnosti, že mezi lety 2000 a 2007 vzrostl kvůli rozmachu velkých a hlavních měst;

B.   Města, regionální a místní orgány

18.   znovu opakuje svoji výzvu k dosažení lepší rovnováhy mezi městy a venkovem v rámci politik týkajících se udržitelné energie v EU a zdůrazňuje nutnost využití potenciálu venkovských oblastí k dosažení cílů energetické účinnosti vytyčených ve strategii Evropa 2020. Venkovské oblasti mají opravdu velký potenciál, pokud jde o výrobu energie a snižování spotřeby – rozsáhlé plochy pro budování větrných a slunečních elektráren jsou k dispozici pouze na venkově. Moderní zemědělství zároveň ke svému provozu vyžaduje velká množství energie. Možnosti úspor energie a nalezení nových zdrojů energie jsou však z velké části pomíjeny;

19.   upozorňuje na existenci výrazných nerovností mezi městskými a venkovskými oblastmi. Energetická účinnost ve venkovských oblastech je kriticky nízká a musí být naléhavě řešena. Venkovské domácnosti a malé podniky jsou v mnoha ohledech znevýhodněny, co se týče jejich energetické spotřeby, a to zejména kvůli charakteristickým rysům domácností a kvalitě jejich nemovitostí. Venkovské budovy jsou podstatně starší a jejich renovace je pro jejich majitele nákladnější, často dokonce nemožná. Jednou z příčin je hustota zalidnění – izolace jednotlivých venkovských domácností nemůže mít prospěch z týchž úspor z rozsahu jako městské domy s větším počtem nájemníků. Tento stav, který se v různé míře týká všech členských států, vede k poměrně vyšším energetickým nákladům ve venkovských oblastech, kde je příjem na obyvatele o 21–62 % nižší; (3)

20.   zdůrazňuje, že pokud jde o energii, je však energetická politika EU ovlivňována potřebami velkých měst. Investoři stále zaměřují svou pozornost výhradně na infrastrukturu, jejímž účelem je sloužit městským oblastem;

21.   zdůrazňuje, že přístup k energii je obvykle ve venkovských oblastech a v odlehlých regionech nákladnější. Navíc je energetická účinnost nižší kvůli nedostatečnému využívání čistých technologií a neefektivní izolaci. Vyzývá k přijímání vhodných řešení v oblasti správy a financování s cílem umožnit venkovským oblastem napříč EU vyrovnat se v tomto ohledu oblastem městským, zejména pak potenciál, který skýtají Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a iniciativa LEADER. Osvědčené postupy a pilotní projekty v EU skutečně jasně ukázaly, že venkovské oblasti mají potenciál k zabezpečení vlastních energetických potřeb z různých zdrojů, jako jsou zdroje energie bez emisí skleníkových plynů a uhlíkově neutrální zdroje, biomasa, palivové články atd.;

22.   má za to, že podpora ESF určená k budování kapacit, zejména pokud jde o zvyšování kvalifikace pracovníků, jež se může týkat také využívání tradičních technik s materiály typickými pro daný region, by měla uznat a zohlednit různé potřeby městských a venkovských oblasti, tak aby nebyli venkovští pracovníci pozadu. Jinak by to způsobilo nedostatek dovedností potřebných pro zavádění technologií vhodných pro venkovské oblasti a prohloubilo by to energetickou propast mezi oběma oblastmi;

23.   zdůrazňuje, že významně se na zvyšování informovanosti o energetické účinnosti a podněcování potřebných změn chování může podílet vzdělávací politika; navrhuje, aby bylo provedeno referenční srovnání stávajících vzdělávacích iniciativ s cílem určit osvědčené postupy a připravit osnovy, jež by zahrnovaly výuku udržitelnosti na co nejnižších stupních procesu formálního učení; dále vyzývá k tomu, aby příští program „Erasmus pro všechny“ rozvíjel znalostní aliance mezi akademickou obcí a „zelenými podniky“, jejichž cílem by bylo připravit nové osnovy zaměřující se na nedostatky v oblasti inovací a dovedností v odvětví energetické účinnosti a úspory energie;

24.   upozorňuje na to, že místní a regionální orgány mohou rovněž přispět k dosahování energetické účinnosti začleňováním environmentálních hledisek do procesů týkajících se zadávání veřejných zakázek. Vítá návrh směrnice o nových pravidlech pro zadávání veřejných zakázek přijatých Komisí (4). Tento návrh vyžaduje, aby místní a regionální orgány zohlednily environmentální aspekty, včetně energetické účinnosti v procesech týkajících se zadávání veřejných zakázek. Hodnocení nabídky pomocí metody MEAT (Most Economical Advantageous Tender – ekonomicky nejvýhodnější nabídka) místními a regionálními orgány by mělo být motivováno ke zohlednění energetických úspor po celou dobu životního cyklu předložené nabídky;

C.   Spotřebitelé

25.   zdůrazňuje, že je tu také sociální rozměr, kvůli němuž může energetická chudoba zvlášť negativně zasáhnout nízkopříjmové skupiny.I u příčin a dopadů energetické chudoby existují mezi městskými a venkovskými oblastmi velké rozdíly, které je nutné zohlednit při odpovídajících opatřeních a které nemusí nutně souviset s celkovou úrovní energetické účinnosti určitých zemí či regionů;

26.   požaduje opatření, díky nimž budou spotřebitelé schopni získat při vyjednávání s výrobci/dodavateli výhody výměnou za změnu obvyklých způsobů používání, tj. tam, kde jednotlivci začnou hromadně využívat energie mimo špičku, by měli mít možnost získat slevu obvyklou pro velkoodběratele. Mělo by být coby veřejný zájem také podporováno zavádění vyspělých technologií inteligentních sítí pro měření spotřeby a účtování, které by umožnily zvýšit úroveň energetické účinnosti dodavatelů (prostřednictvím účinné správy sítě, lepší údržby sítí a zařízení apod.) a spotřebitelů (pomocí lepší znalosti měření spotřeby, vyúčtování, služeb souvisejících s uzavíráním smluv, služeb souvisejících se sítěmi, inteligentní interaktivní spotřeby apod.). Případný odpor podniků by navíc neměl být tolerován a mělo by být urychleno jejich obecné zavedení dříve, než je nyní plánováno. Je důležité se postarat o to, aby se v souvislosti se zaváděním vyspělých měřicích přístrojů výrazně nezvýšily poplatky, které platí spotřebitelé;

27.   vítá obnovení a pokračování programu Energy Star spojené s návrhem na program pro označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky a konstatuje, že návrh nařízení COM(2012) 109 final má tuto dohodu Energy Star obnovit ve spojení s rozhodnutím Rady o uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (COM(2012) 108 final). Mělo by být podporováno použití označení Energy Star. Připomeňme, že vysoké ceny energií podpoří prodej přístrojů s vysokou energetickou účinností. Komise by kromě toho měla zvážit označování štítky, na kterých by byla vyznačena energie spotřebovaná při výrobě;

D.   Financování

28.   připomíná stanovisko ke změně klimatu a budoucnosti EU (5). Je nadále znepokojen tím, že pokračující úsilí o zavádění úsporných opatření zastiňuje jakékoliv jiné otázky týkající se reálné ekonomiky v souvislosti s budoucím rozpočtem EU na období 2014–2020, zejména naléhavě nutný nárůst prostředků z rozpočtu EU určených na regionální, městské a venkovské investice do udržitelné energie, tak jak to požadovala předchozí stanoviska VR. Vítá však začlenění „přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“ jako investiční priority do Společného strategického rámce (6), ale zdůrazňuje, že i když fondy v rámci Společného strategického rámce musí být využívány k řešení konkrétních regionálních potíží, je také potřeba dosáhnout rovnováhy mezi udržitelnou výrobou a energetickou účinností;

29.   vyjadřuje politování nad tím, že Rada nezvážila možnost zahrnout do textu směrnice o energetické účinnosti vyčleňování finančních prostředků, jako např. vnitrostátních fondů pro energetickou účinnost. Zdůrazňuje nutnost účinně podporovat úlohu Evropské investiční banky (EIB) prostřednictvím celostátních a místních úvěrových institucí, pokud jde o financování investic do energetické účinnosti;

30.   žádá, aby dánské předsednictví zajistilo, že budoucí grantová pomoc na podporu opatření týkajících se účinnosti vytápění a chlazení prostor bude navázána na měřitelné úspory energetické spotřeby pro každé jednotlivé zařízení;

31.   žádá, aby Evropská komise v dalším rozpočtu EU učinila opatření týkající se navrhované směrnice o energetické účinnosti, které by zajistilo, že bude přidělen dostatek prostředků na energetickou účinnost ve venkovských obydlích;

32.   upozorňuje na skutečnost, že velký problém, pokud jde o venkovské oblasti, spočívá v možnostech místních a regionálních orgánů získat prostředky z fondů, které již existují:

—	finanční mechanismy (evropská energetická pomoc na místní úrovni apod.) a fondy věnované energetické účinnosti (Evropský fond pro energetickou účinnost apod.);

—

zkušenosti ze stávajícího finančního období ukazují, že z mnoha různých důvodů nelze plně čerpat odpovídající prostředky na energetickou účinnost ze strukturálních fondů. Proto je třeba dbát ve finančním rámci pro období 2014–2020, v němž je na energetickou účinnost vyčleněno dokonce větší procento prostředků, na to, aby byl místním a regionálním orgánům usnadněn přístup k těmto prostředkům;

33.   podtrhuje, že existují jiné finanční nástroje, např. smlouvy o energetické náročnosti, partnerství v rámci veřejného sektoru a vnitrostátní či regionální fondy energetické účinnosti, jež podporují činnosti v oblasti energetické účinnosti v období narůstajícího nedostatku veřejných financí. Ve stávající situaci, kdy jsou omezené veřejné zdroje a kdy mnoho malých a středních podniků čelí potížím, by měla být věnována zvláštní pozornost zajištění co největší rovnováhy mezi výdaji EU na rozsáhlou infrastrukturu a na decentralizovanou výrobu energie, která je samou podstatou venkovské energie. Vyzývá také k tomu, aby EU na evropské úrovni podporovala a regulovala podniky poskytující energetické služby v jejich úloze zprostředkovatelů financování investic do energetické účinnosti, jež by tak mohly získat přístup k příslušným evropským fondům;

34.   věří, že k zlepšení přístupu k financování je potřeba nástrojů, které by pomohly spotřebitelům a veřejným orgánům dostát požadavkům na spolufinancování a vytvořit inovativní plány, které usnadní získávání úvěrů;

35.   připomíná, že průzkum VR v souvislosti se strategií Evropa 2020 provedený na začátku roku 2010 na téma „politiky v oblasti udržitelné energie“ odhalil, že místní a regionální iniciativy jsou často víceodvětvová, integrovaná opatření, která zároveň přispívají ke konkurenceschopnosti, růstu i zaměstnanosti. Je proto důležité tuto skutečnost náležitě zohlednit při budoucím sestavování rozpočtu EU;

36.   žádá, aby byly místním a regionálním orgánům poskytnuty kapacity k zabudování energetické účinnosti do požadavků územních plánů vesnic a měst;

E.   Logistika

37.   rád by zdůraznil význam rozvoje logistických systémů v celé EU, které by mohly dosáhnout větší energetické účinnosti v nákladní dopravě, jako je systém CELS (Central European Logistics System). Znamenalo by to vytvoření jednotného mapovacího systému, který by začlenil všechny evropské druhy dopravy do jediného zastoupení železniční, silniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy;

38.   je toho názoru, že CELS by mohl poskytnout pomoc při vizuálním zmapování a analýze nákladů s cílem podpořit ekologické, hospodárné a účinné propojení intermodální dopravy. Šlo by o adresář nákladní dopravy dostupný online, v němž by se mohli registrovat provozovatelé silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy. Tak by se tento adresář mohl stát nejkomplexnějším adresářem všech nákladních dopravců. Bylo by také jeho prostřednictvím možné určit, které trasy jsou vhodné pro kombinovanou dopravu, a umožnit tak stanovení tras co nejkratších;

39.   zdůrazňuje hodnotu integrovaných průřezových politik týkajících se udržitelné energie pro venkovské oblasti, které by zahrnovaly jak energetickou účinnost staveb, dopravy apod., tak decentralizovanou výrobu obnovitelné energie;

F.   Závěry

40.   věří, že v této souvislosti může politika soudržnosti poskytnout rámec pro koordinovaný přístup k tomuto náročnému problému. Provázanost cílů strategie Evropa 2020 vyžaduje, aby si tvůrci rozhodnutí v EU byli jasně vědomi toho, že zlepšení ve všech oblastech strategie Evropa 2020 může být dosaženo, pokud budou opatření, která zvyšují účinné využívání energie, plošně prováděna v celé EU;

41.   poukazuje na nutnost lepší rovnováhy vnějšího a vnitřního rozměru dodávek energie do EU, a to podporou výzkumu a realizace energetické účinnosti minimálně v takové míře, jako když jde o investice do nových potrubí na přepravu fosilních paliv ze třetích zemí. Připomíná Evropské komisi, že energetická účinnost stále vyžaduje, aby byly investovány miliardy eur do odvětví stavebnictví a dopravy. Za pokračující nutnost musí být uznáno hospodaření s energií a úspory energie a musí být v souladu s tímto řešeny;

42.   znovu opakuje, že by členské státy měly při sestavování vnitrostátních plánů týkajících se energetické účinnosti pořádat konzultace, jichž by se účastnily místní a regionální subjekty (přístup zdola nahoru), což by umožnilo tyto plány připravit v souladu s regionálními a místními cíli a prostředky. Vyzývá také, aby byla účast místních a regionálních subjektů zahrnuta do monitorovací fáze coby kompetentních orgánů v rámci jejího rozvoje;

43.   znovu zdůrazňuje, že iniciativa Pakt starostů a primátorů je hmatatelným důkazem závazku místních orgánů podporovat energetickou účinnost a zabývat se problémem změny klimatu, ale zaznamenal, že signatáři Patku starostů a primátorů nepoužívají společnou metodiku podávání zpráv. Pakt starostů a primátorů je iniciativou, která po regionech požaduje podávání zpráv o výsledcích v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím přísných a společných kritérií pro podávání zpráv (7);

44.   vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření na realizaci myšlenky celounijní propojovací sítě pro distribuci energie. Tak bude EU moci všem svým občanům zajistit přístup ke spolehlivým dodávkám energie. Tato otázka je rovněž důležitá z hlediska bezpečnostní politiky: Evropa se tak stane méně závislou na fosilních palivech pocházejících od autoritářských režimů;

45.   Klíčová sdělení – akční body

VÝBOR REGIONŮ

a)	žádá, aby se energetická účinnost stala ústřední a nedílnou součástí energetických politik a aby získala dostatečně prioritní postavení v hierarchii energetické politiky;

(b)	podporuje posílení provázanosti finančních opatření na podporu energetické účinnosti a úspor energie v budoucích finančních programech EU;

(c)	vyzývá k přijetí přísnějších opatření zaměřených na změnu chování a vzorců spotřeby energie a navrhuje kombinaci opatření typu „cukr a bič“, jež prokážou ekonomickou motivaci, avšak také zesílí důraz na závazné požadavky tam, kde to bude nutné;

(d)	uznává, že současná politika se zaměřuje na plnění současných cílů politik ve městech, zdůrazňuje však také, že je třeba komplexněji a koordinovaněji řešit problémy a příležitosti venkovských oblastí v souvislosti s využitím energie a výrobou;

(e)	vyzývá místní a regionální orgány ke sdílení osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti a úspory energie a k posílení energetické odolnosti prostřednictvím plánování a prosazování vlastních služeb s minimálními energetickými vstupy.

---

(1)  IEA Global Energy Report 2011.

(2)  Evropská komise.

(3)  Eurostat.

(4)  COM(2011) 896 final.

(5)  Předběžné stanovisko Začleňování otázek změny klimatu a budoucí rozpočet EU (CdR 104/2011).

(6)  Návrh nařízení o společných ustanoveních ohledně EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec (COM(2011) 615 final).

(7)  http://ec.europa.eu/energy/publications/doc/2012_thinkbooklet.pdf.

---