(5)

Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se Evropská unie a její členské státy zavázaly postupovat proti pokračujícímu úbytku populací ryb. Unie by tedy měla vylepšit svou společnou rybářskou politiku, aby zajistila, že prioritně budou úrovně využívání biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnoveny a udrženy na úrovních schopných vytvářet maximální udržitelný výnos ze stavů lovených populací. Jestliže je k dispozici méně vědeckých informací, může to pro maximální udržitelný výnos vyžadovat využití zprostředkovaných informací.

(5)

Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se Evropská unie a její členské státy zavázaly postupovat proti pokračujícímu úbytku populací ryb. Unie by tedy měla vylepšit svou společnou rybářskou politiku, aby zajistila, že prioritně budou úrovně využívání biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnoveny a udrženy na úrovních schopných vytvářet maximální udržitelný výnos ze stavů lovených populací. Jestliže je k dispozici méně vědeckých informací, může to pro maximální udržitelný výnos vyžadovat využití zprostředkovaných informací.

(6)

Cíle v oblasti rybolovu byly stanoveny v rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o strategickém plánu pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020, společná rybářská politika by měla zajistit soudržnost s cíli v oblasti biologické rozmanitosti přijatými Evropskou radou a s cíli sdělení Komise „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“, a to zejména s cílem dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015.

(6)

Cíle v oblasti rybolovu byly stanoveny v rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o strategickém plánu pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020, společná rybářská politika by měla zajistit soudržnost s cíli v oblasti biologické rozmanitosti přijatými Evropskou radou a s cíli sdělení Komise „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“, a to zejména s cílem dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015.

(15)

Biologické mořské zdroje v oblasti Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů by měly být nadále pod zvláštní ochranou, neboť přispívají k zachování místního hospodářství těchto ostrovů, s ohledem na strukturální, sociální a hospodářskou situaci těchto ostrovů. Omezení určitých rybolovných činností v těchto vodách na rybářská plavidla zapsaná v přístavech Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů by tedy mělo být zachováno.

(15)

Biologické mořské zdroje v oblasti by měly být nadále pod zvláštní ochranou, neboť přispívají k zachování místního hospodářství těchto ostrovů, s ohledem na strukturální, sociální a hospodářskou situaci těchto ostrovů. Omezení určitých rybolovných činností v těchto vodách na rybářská plavidla zapsaná v přístavech by tedy mělo být zachováno.

(18)

Jsou potřeba opatření ke snížení a odstranění současných vysokých úrovní nežádoucích úlovků a výmětů. Nežádoucí úlovky a výměty ve skutečnosti představují značné plýtvání a mají negativní dopad na udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a mořských ekosystémů, jakož i finanční dostupnost rybolovu. Měla by být stanovena a postupně prováděna povinnost vykládky všech úlovků řízených populací ulovených během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie.

(18)

Jsou potřeba opatření ke snížení a odstranění současných vysokých úrovní nežádoucích úlovků a výmětů. Nežádoucí úlovky a výměty ve skutečnosti představují značné plýtvání a negativní dopad na udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a mořských ekosystémů, jakož i finanční dostupnost rybolovu. být stanovena a postupně prováděna povinnost vykládky všech úlovků řízených lovených ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie.

(29)

Nejpozději 31. prosince 2013 je třeba zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu pro většinu populací řízených v rámci společné rybářské politiky pro všechna plavidla o délce 12 metrů a více a všechna ostatní plavidla lovící s vlečným zařízením. Členské státy mohou ze systému převoditelných koncesí k rybolovu vyloučit jiná plavidla o délce do 12 metrů, než plavidla lovící s vlečným zařízením. Tento systém by měl přispět k odvětvově způsobenému snížení rybářských loďstev a zlepšení hospodářské výkonnosti a zároveň vytvořit právně bezpečné a výhradní převoditelné rybolovné koncese ročních rybolovných práv členského státu. Vzhledem k tomu, že biologické mořské zdroje jsou společným majetkem, převoditelné koncese k rybolovu by měly pouze stanovit nároky uživatele na část ročních rybolovných práv členského státu, které mohou být v souladu se stanovenými pravidly zrušeny.

(29)

ystém převoditelných koncesí k rybolovu pro většinu populací řízených v rámci společné rybářské politiky pro všechna plavidla o délce 12 metrů a více a všechna ostatní plavidla lovící . Tento systém by měl přispět k odvětvově způsobenému snížení rybářských loďstev a zlepšení hospodářské výkonnosti a zároveň vytvořit právně bezpečné a výhradní převoditelné rybolovné koncese ročních rybolovných práv členského státu. Vzhledem k tomu, že biologické mořské zdroje jsou společným majetkem, převoditelné koncese k rybolovu by měly pouze stanovit nároky uživatele na část ročních rybolovných práv členského státu, které mohou být v souladu se stanovenými pravidly zrušeny.

(31)

Specifické vlastnosti a socioekonomická zranitelnost některých malých loďstev jsou důvodem k omezení povinného systému převoditelných rybolovných koncesí na velká plavidla. Systém převoditelných koncesí k rybolovu by se měl používat na populace, pro které jsou udělena rybolovná práva.

(31)

Specifické vlastnosti a socioekonomická zranitelnost některých malých loďstev jsou důvodem k systému převoditelných rybolovných koncesí na velká plavidla. Systém převoditelných koncesí k rybolovu by se měl používat na populace, pro které jsou udělena rybolovná práva.

a)

odstranit nežádoucí úlovky populací lovených ke komerčním účelům a postupně zajistit, že jsou vykládány všechny úlovky těchto populací;

b)

zajistit podmínky pro účinné rybolovné činnosti v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu;

c)

podporovat rozvoj akvakulturních činností Unie s cílem přispět k zabezpečení potravin a pracovním příležitostem v pobřežních a venkovských oblastech;

d)

přispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech;

e)

zohlednit zájmy spotřebitelů;

f)

zajistit systematické a harmonizované shromažďování údajů a jejich správu.

a)

odstranit nežádoucí úlovky lovených ke komerčním účelům a zajistit, že ve všech případech, jsou vykládány všechny úlovky těchto ;

b)

zajistit podmínky pro účinné rybolovné činnosti v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu;

c)

podporovat rozvoj akvakulturních činností Unie s cílem přispět k zabezpečení potravin a pracovním příležitostem v pobřežních a venkovských oblastech;

d)

přispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech ;

)

zohlednit zájmy spotřebitelů;

)

zajistit systematické a harmonizované shromažďování údajů a jejich správu

.

a)

jasné definování odpovědností na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

b)

stanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;

c)

dlouhodobý náhled;

d)

široké zapojení zúčastněných stran ve všech fázích od vypracování po provádění opatření;

e)

prvořadá odpovědnost státu vlajky;

f)

soulad s integrovanou námořní politikou a s ostatními politikami Unie.

a)

jasné definování odpovědností na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

b)

stanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;

dlouhodobý náhled;

)

široké zapojení zúčastněných stran ve všech fázích od vypracování po provádění opatření;

)

prvořadá odpovědnost státu vlajky;

)

soulad s ostatními politikami Unie.

—

„vodami Unie“ rozumí vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;

—

„biologickými mořskými zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během všech stádií jejich životního cyklu;

—

„biologickými sladkovodními zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;

—

„rybářským plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání biologických mořských druhů;

—

„rybářským plavidlem Unie“ rozumí rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

—

„maximálním udržitelným výnosem“ rozumí maximální odlov, který je možné odebírat z populace ryb bez omezení;

—

„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ rozumí přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;

—

„ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ rozumí přístup, který zajistí, aby přínosy plynoucí z živých vodních zdrojů byly velké, zatímco přímé a nepřímé dopady rybolovných činností na mořské ekosystémy byly malé a nenarušovaly budoucí fungování, rozmanitost a celistvost těchto ekosystémů;

—

„mírou úmrtnosti danou rybolovem“ rozumějí odlovy z populace za dané období ve srovnání s průměrným stavem populace dostupné pro rybolov v tomto období;

—

„populací“ rozumí biologické mořské zdroje s charakteristickými vlastnostmi, které se vyskytují v dané oblasti řízení;

—

„omezením odlovu“ rozumí množstevní omezení pro vykládky populace ryb nebo skupiny populací ryb za dané období;

—

„referenčními body pro zachování“ rozumějí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti daná rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;

—

„ochranou“ rozumějí preventivní opatření, která mají ochránit před něčím nežádoucím nebo předcházet tomu, aby se něco nežádoucího stalo;

—

„technickými opatřeními“ rozumějí opatření, která regulují druhové a velikostní složení odlovů a dopady na části ekosystémů v důsledku rybolovných činností tím, že upravují používání a strukturu lovných zařízení a omezují přístup do rybolovných oblastí;

—

„rybolovným právem“ rozumí kvantifikovaný právní nárok na lov ryb, vyjádřený odlovy a/nebo intenzitou rybolovu a podmínkami, které jsou s nimi funkčně spojeny a které je třeba kvantifikovat na určité úrovni;

—

„intenzitou rybolovu“ rozumí součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;

—

„převoditelnými koncesemi k rybolovu“ rozumějí odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených členskému státu nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským státem v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006 (1), které může držitel převést na jiné způsobilé držitele takových převoditelných koncesí k rybolovu;

—

„jednotlivými rybolovnými právy“ rozumějí roční rybolovná práva přidělená držitelům převoditelných koncesí k rybolovu v členském státě na základě podílu rybolovných práv náležících tomuto členskému státu;

—

„rybolovnou kapacitou“ rozumí prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 (2);

—

„akvakulturou“ rozumí pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru;

—

„licencí k rybolovu“ rozumí licence uvedená v čl. 4 odst. 9 nařízení (ES) č. 1224/2009;

—

„povolením k rybolovu“ rozumí povolení uvedené v čl. 4 odst. 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;

—

„rybolovem“ rozumí sběr nebo lov vodních organismů žijících ve svém přirozeném prostředí nebo úmyslné používání jakýchkoli prostředků umožňujících tento sběr nebo lov;

—

„produkty rybolovu“ rozumějí vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti;

—

„hospodářským subjektem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází výroby, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

—

„závažným protiprávním jednáním“ rozumí protiprávní jednání definované v čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 a čl. 90 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

—

„konečným uživatelem vědeckých údajů“ rozumí subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení;

—

„přebytky přípustného odlovu“ rozumí ta část přípustného odlovu, na jejíž odlov nemá pobřežní stát rybolovnou kapacitu;

—

„produkty akvakultury“ rozumějí vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury;

—

„biomasou reprodukující se populace“ rozumí odhad hmotnosti ryb z konkrétního zdroje, která se v určenou dobu reprodukuje, včetně samců i samiček a včetně ryb, které se rozmnožují živorodým způsobem;

—

„smíšenými lovišti“ rozumějí loviště, kdy se v lovené oblasti vyskytuje více druhů než jeden a jsou ohroženy ulovením;

—

„dohodami o udržitelném rybolovu“ rozumějí mezinárodní dohody uzavřené s jiným státem za účelem získání přístupu ke zdrojům nebo do vod výměnou za finanční kompenzaci od Unie.

—

„vodami Unie“ rozumí vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;

—

„biologickými mořskými zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během všech stádií jejich životního cyklu;

—

„biologickými sladkovodními zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;

—

„rybářským plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání biologických mořských druhů;

—

„rybářským plavidlem Unie“ rozumí rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

—

„maximálním udržitelným výnosem“ rozumí maximální odlov, který je možné odebírat z populace ryb ;

—

„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ rozumí přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;

—

„ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ rozumí přístup, který zajistí, aby přínosy plynoucí z živých vodních zdrojů byly velké, zatímco přímé a nepřímé dopady rybolovných činností na mořské ekosystémy byly malé a nenarušovaly budoucí fungování, rozmanitost a celistvost těchto ekosystémů;

—

„mírou úmrtnosti danou rybolovem“ rozumí ;

—

„populací“ rozumí ;

—

„omezením odlovu“ rozumí množstevní omezení pro vykládky populace ryb nebo skupiny populací ryb za dané období;

—

„referenčními body pro zachování“ rozumějí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti daná rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;

—

„ochranou“ rozumějí preventivní opatření, která mají ochránit před něčím nežádoucím nebo předcházet tomu, aby se něco nežádoucího stalo;

—

„technickými opatřeními“ rozumějí opatření, která regulují druhové a velikostní složení odlovů a dopady na části ekosystémů v důsledku rybolovných činností tím, že upravují používání a strukturu lovných zařízení a omezují přístup do rybolovných oblastí;

—

„rybolovným právem“ rozumí kvantifikovaný právní nárok na lov ryb, vyjádřený odlovy a/nebo intenzitou rybolovu a podmínkami, které jsou s nimi funkčně spojeny a které je třeba kvantifikovat na určité úrovni;

—

„intenzitou rybolovu“ rozumí součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;

—

„převoditelnými koncesemi k rybolovu“ rozumějí odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených člensk stát nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským stát v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006 (1), které může držitel převést na jiné způsobilé držitele takových převoditelných koncesí k rybolovu;

—

„jednotlivými rybolovnými právy“ rozumějí roční rybolovná práva přidělená držitelům převoditelných koncesí k rybolovu v členském státě na základě podílu rybolovných práv náležících člensk stát;

—

„rybolovnou kapacitou“ rozumí prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 (2);

—

„akvakulturou“ rozumí pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru;

—

„licencí k rybolovu“ rozumí licence uvedená v čl. 4 odst. 9 nařízení (ES) č. 1224/2009;

—

„povolením k rybolovu“ rozumí povolení uvedené v čl. 4 odst. 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;

—

„rybolovem“ rozumí sběr nebo lov vodních organismů žijících ve svém přirozeném prostředí nebo úmyslné používání jakýchkoli prostředků umožňujících tento sběr nebo lov;

—

„produkty rybolovu“ rozumějí vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti;

—

„hospodářským subjektem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází výroby, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

—

„závažným protiprávním jednáním“ rozumí protiprávní jednání definované v čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 a čl. 90 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

—

„konečným uživatelem vědeckých údajů“ rozumí subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení;

—

„přebytky přípustného odlovu“ rozumí ta část přípustného odlovu, na jejíž odlov nemá pobřežní stát rybolovnou kapacitu;

—

„produkty akvakultury“ rozumějí vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury;

—

„biomasou reprodukující se populace“ rozumí odhad hmotnosti ryb z konkrétního zdroje, která se v určenou dobu reprodukuje, včetně samců i samiček a včetně ryb, které se rozmnožují živorodým způsobem;

—

„smíšenými lovišti“ rozumějí loviště, kdy se v lovené oblasti vyskytuje více druhů než jeden a jsou ohroženy ulovením;

—

„dohodami o udržitelném rybolovu“ rozumějí mezinárodní dohody uzavřené s jiným státem za účelem získání přístupu ke zdrojům nebo do vod výměnou za finanční kompenzaci od Unie

—

;

—

.

i)

úprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo snížení dopadu na bentické pásmo;

i)

úprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo snížení dopadu;

a)

základ pro stanovení rybolovných práv pro dotčené rybí populace na základě předem stanovených referenčních bodů pro zachování; a

b)

opatření schopná účinně zabránit tomu, aby byly referenční body pro zachování překračovány.

a)

základ pro stanovení rybolovných práv pro dotčené rybí populace na základě předem stanovených referenčních bodů pro zachování;

b)

opatření účinně zabránit tomu, aby byly referenční body pro zachování překračovány

.

a)

oblast působnosti z hlediska populací, loviště a mořského ekosystému, na které bude víceletý plán uplatňován;

b)

cíle, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

c)

vyčíslitelné cíle vyjádřené:

d)

jasné časové rámce pro dosažení vyčíslitelných cílů;

e)

technická opatření, včetně opatření týkajících se odstranění nežádoucích úlovků;

f)

vyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku souvisejícího s dosažením cílů víceletého plánu;

g)

konkrétní opatření a cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;

h)

minimalizaci dopadů rybolovu na ekosystém;

i)

ochranu a kritéria, která tuto ochranu aktivují;

j)

jakákoli jiná opatření vhodná pro dosažení cílů víceletých plánů.

a)

oblast působnosti z hlediska populací, loviště a mořského ekosystému, na které bude víceletý plán uplatňován;

b)

cíle, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

c)

vyčíslitelné cíle vyjádřené:

d)

jasné časové rámce pro dosažení vyčíslitelných cílů;

e)

technická opatření, včetně opatření týkajících se odstranění nežádoucích úlovků;

f)

vyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku souvisejícího s dosažením cílů víceletého plánu;

g)

konkrétní opatření a cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;

)

minimalizaci dopadů rybolovu na ekosystém;

)

ochranu a kritéria, která tuto ochranu aktivují;

)

jakákoli jiná opatření vhodná pro dosažení cílů víceletých plánů

a)

nejpozději od 1. ledna 2014:

b)

nejpozději od 1. ledna 2015: treska obecná, štikozubec obecný, jazyk obecný;

c)

nejpozději od 1. ledna 2016: treska jednoskvrnná, treska bezvousá, pakambala průsvitná, ďas mořský, platýs evropský, mník mořský, treska tmavá, treska sajda, platýs červený, pakambala velká, pakambala východoatlantská, mník modrý, tkaničnice tmavá, hlavoun tuponosý, červenice obecná, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník a středomořské populace žijící při dně.

a)

nejpozději od 1. ledna 2014:

b)

nejpozději od 1. ledna 2015: treska obecná, štikozubec obecný, jazyk obecný;

c)

nejpozději od 1. ledna 2016: treska jednoskvrnná, treska bezvousá, pakambala průsvitná, ďas mořský, platýs evropský, mník mořský, treska tmavá, treska sajda, platýs červený, pakambala velká, pakambala východoatlantská, mník modrý, tkaničnice tmavá, hlavoun tuponosý, červenice obecná, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník a středomořské populace žijící při dně.

a)

byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

b)

byla v souladu s oblastí působnosti a cíli víceletých plánů;

c)

účinně splňovala cíle a vyčíslitelné cíle stanovené ve víceletém plánu; a

d)

nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

a)

byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

b)

byla v souladu s oblastí působnosti a cíli víceletých plánů;

c)

účinně splňovala cíle a vyčíslitelné cíle stanovené ve víceletém plánu; a

d)

nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

a)

byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

b)

byla v souladu s cíli stanovenými v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14;

c)

účinně splňovala cíle stanovené v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14; a

d)

nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

a)

byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

b)

byla v souladu s cíli stanovenými v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14;

c)

účinně splňovala cíle stanovené v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14; a

d)

nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

a)

všechna rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo více; a

b)

všechna rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů lovící vlečným zařízením.

a)

všechna rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo více; a

b)

všechna rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů lovící .

a)

předkládat Komisi nebo dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a akvakultury;

b)

informovat Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení rybolovu a akvakultury v jejich oblasti působnosti;

c)

v úzké spolupráci s vědci přispívat ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.

a)

předkláda Komisi nebo dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a akvakultury;

)

inform Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení rybolovu a akvakultury v jejich oblasti působnosti;

)

v úzké spolupráci s vědci přispíva ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.

a)

co nejlepší využití nežádoucích úlovků komerčních populací prostřednictvím:

a)

co nejlepší využití nežádoucích úlovků komerčních populací prostřednictvím: