Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (nařízení infrastruktuře evropských trhů) o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

KOM(2011) 652 v konečném znění – 2011/0296 (COD)

2012/C 143/14

Hlavní zpravodaj: pan IOZIA

Dne 25. listopadu 2011 se Rada a dne 15. listopadu 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení [nařízení o infrastruktuře evropských trhů] o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

COM(2011) 652 final – 2011/0296 (COD).

Dne 25. října 2011 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Jednotný trh, výroba a spotřeba přípravou podkladů na toto téma.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana IOZIU hlavním zpravodajem na 478. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 22. a 23. února 2012 (jednání dne 22. února 2012), a přijal následující stanovisko 99 hlasy pro, 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV oceňuje návrh nařízení Komise a doufá, že bude co nejdříve přijat, aby byla ochrana střadatelů účinnější a aby byly přijaty stejné zásady této směrnice pro všechny finanční nástroje (1).

1.2   EHSV se domnívá, že návrh nařízení má za cíl:

1.3   Toto nařízení stanoví větší transparentnost trhu a obsahuje několik opatření na snížení roztříštěnosti. Jednotné uplatňování právních předpisů zamezuje riziku regulatorní arbitráže, které je na finančních trzích velmi vysoké, a koneční uživatelé tedy budou mít z očekávaného snížení transakčních nákladů (alespoň teoreticky) prospěch.

1.4   Komise by ve svých legislativních návrzích měla jasně zdůraznit, jakých výhod budou různé subjekty, jichž se předpis týká, požívat (individuální uživatelé finančních služeb, malé a střední podniky, poskytovatelé, veřejná správa).

1.5   Jedním z obecných aspektů, jež by Komise měla rozhodně podpořit, je program finanční výchovy. EHSV se k této otázce nedávno vyjádřil ve stanovisku z vlastní iniciativy (2).

1.6   Přestože se náklady spojené s novým nařízením nezdají být příliš vysoké, EHSV vyjadřuje určité pochybnosti ohledně potenciálního účinku z hlediska makroekonomických nákladů, které se dotknou finančního systému a které se nezdají být v posouzení dopadu dostatečně zohledněny. V této souvislosti již EHSV před delší dobou a při různých příležitostech požadoval, aby byla provedena „důkladná studie kumulativních účinků regulačních iniciativ z hlediska nezbytných opatření pro finanční systém a kapitálový trh. Stabilní a účinný systém by měl podpořit finanční stabilitu a likviditu pro reálnou ekonomiku.“ (3) EHSV je potěšen, že se Komise rozhodla tuto studii provést, neboť je neodmyslitelná pro pochopení celkového dopadu všech regulačních opatření, a doufá, že bude brzy zveřejněna.

1.7   EHSV upozorňuje na problém slučitelnosti článku 40 nařízení upravujícího akty v přenesené pravomoci s článkem 290 SFEU. Počet, obsah a lhůty aktů v přenesené pravomoci se neslučují s ustanoveními Smlouvy a vylučují z běžného legislativního postupu příliš mnoho témat, která mají zásadní význam pro strukturu nařízení. EHSV proto v souvislosti s nastolením plného souladu článku 40 s ustanovením SFEU doporučuje pečlivé zvážení.

2.   Návrh nařízení

2.1   Finanční trhy v posledních letech prošly obrovskými změnami. Objevila se nová obchodní místa a produkty a v důsledku technologického rozvoje, zahrnujícího například vysokofrekvenční obchodování, se změnilo finanční prostředí.

2.2   Cílem návrhů je zajistit, aby byly finanční trhy efektivnější, odolnější a transparentnější, a posílit ochranu investorů. Nový rámec rovněž zvýší pravomoci regulačních orgánů v oblasti dohledu a stanoví jasná pravidla fungování všech obchodních činností.

2.3   Hlavní prvky návrhu

2.4   Větší transparentnost: Díky zavedení kategorie OTF návrhy zvýší transparentnost obchodních činností na kapitálových trzích, včetně anonymních obchodních platforem (dark pools – obchod s objemy nebo likviditou, jež nejsou k dispozici na veřejných platformách). Výjimky budou povoleny pouze za stanovených okolností. Bude rovněž zaveden nový režim obchodní transparentnosti pro nekapitálové trhy (tj. trhy s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a deriváty). Kromě toho budou mít investoři díky nově zavedeným požadavkům na shromažďování veškerých tržních údajů v jednom místě přehled o všech obchodních činnostech v EU, což jim pomůže provádět informovanější výběr.

2.5   Posílené dohledové pravomoci a přísnější rámec pro trhy s komoditními deriváty: Uvedené návrhy posílí úlohu a pravomoci regulačních orgánů. Orgány dohledu budou moci v případě ohrožení ochrany investorů, finanční stability nebo řádného fungování trhů za koordinace s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a za vymezených okolností zakázat konkrétní produkty, služby nebo postupy.

2.6   Silnější ochrana investorů: V návaznosti na komplexní soubor pravidel, která jsou již v platnosti, stanoví revidovaná směrnice MiFID přísnější požadavky na správu portfolia, investiční poradenství a nabídku složitých finančních produktů, například strukturovaných produktů. S cílem zabránit možnému střetu zájmů bude nezávislým poradcům a správcům portfolia zakázáno provádět platby pro třetí strany nebo je od nich přijímat (to platí i pro jiný finanční prospěch). Pro všechny investiční podniky se rovněž zavádějí pravidla pro správu a řízení společností a odpovědnost vedoucích pracovníků.

3.   Připomínky a úvahy

3.1   Podle údajů poskytnutých Bankou pro mezinárodní platby se pomyslná hodnota derivátů v oběhu zvýšila z 601 046 miliard dolarů v prosinci 2010 na 707 569 v červnu 2011 (BIS Quarterly Review, prosinec 2011).

3.2   Nový návrh chce zvýšit úroveň efektivity, integrity a transparentnosti trhů, zejména těch méně regulovaných, a tudíž posílit ochranu investorů.

3.3   V uplynulých dvaceti letech jsme byli svědky prudkého nárůstu objemů globálních transakcí, jenž do finančních trhů napumpoval velké množství likvidity. Tento bezprecedentní růst, k němuž došlo převážně krátkodobými spekulacemi, nebyl provázen či podpořen odpovídajícím růstem reálné ekonomiky, trhu práce a mezd. EHSV se domnívá, že návrh nařízení musí a může přispět ke zmírnění tohoto účinku na trhy.

3.4   Původní funkcí finančních trhů je podpořit hospodářský rozvoj omezením informační asymetrie, což umožňuje účinnější přidělování zdrojů. Jak již bylo řečeno, krize odhalila chybný mechanismus fungování trhů, na nichž se tržní subjekty řídily jinou logikou než informační ekonomikou a využívaly finanční trhy pouze ke krátkodobým a velmi krátkodobým spekulacím.

3.5   Naše trhy tedy byly zaplaveny velmi krátkodobými likvidními prostředky a chyběly jim (a dosud chybějí) pobídky k podpoře reálného průmyslu namísto průmyslu finančního. Toto chování ještě více rozvolňuje přirozenou vazbu mezi průmyslem a finančními trhy, jež vytvářejí stále neprůhlednější, abstraktnější a komplexnější produkty.

3.6   Spekulace je součástí tržní logiky a je trhu vlastní, zaručuje likviditu a upozorňuje na anomálie. Nicméně velmi krátkodobá spekulace je naopak ekonomicky a sociálně neprospěšná a značnou měrou se podílí na tvorbě finančních bublin. Je naléhavě nutné zvrátit tento současný trend a obrátit pozornost investorů k reálnému růstu.

3.7   V této souvislosti návrh nařízení dozajista předkládá účinná opatření a nástroje zaměřené na řešení zjevných nedostatků a nerovnováhy našeho systému.

3.8   Nový předpisový rámec pro organizované obchodní systémy podrobuje veškerou obchodní činnost jasným pravidlům fungování. Služby v oblasti správy portfolia, poradenství týkající se investování do cenných papírů a nabídka finančních produktů podléhají přísným normám. Nové právní předpisy stanoví nové povinnosti v souvislosti s odpovědností vedoucích pracovníků a přezkumem správy a řízení společností, a budou tedy od zprostředkovatelů vyžadovat provedení významné reorganizace struktury podniků. EHSV se domnívá, že povinnosti vyplývající z nového předpisu jsou nehledě na břemeno, které představují, odpovídající a slučitelné s cíli nařízení.

3.9   Návrh nařízení zavádí organizované obchodní systémy (OTF, organised trading facilities). EHSV tento předpis vítá, neboť umožní integrovat různé obchodní systémy používané různými protistranami. Tento systém pomůže trhu jako celku určit možnosti využití různých navzájem si konkurujících nástrojů, které se nicméně budou muset řídit zásadou nejlepšího způsobu provádění (best execution).

3.10   Právní předpis navíc upravuje oblast působnosti příslušných orgánů a poskytuje jim zvláštní pravomoci v oblasti nabízených produktů a služeb, jež by mohly závažně poškodit zájmy investorů a narušit stabilitu trhu.

3.11   Zásada transparentnosti se navíc nevztahuje pouze na trhy, ale i na příslušné orgány. Ty si totiž mohou vyměňovat informace o obchodech, a zamezit tak potenciálnímu a obávanému zneužití trhu. K těmto aspektům návrhu nařízení se EHSV staví kladně, neboť se jedná o důsledná opatření zaměřená na zesílení ochrany investorů.

3.12   Vlivné tržní subjekty se domnívají, že nová regulace má zásadní význam a změní strukturu evropských finančních trhů. Existuje například nevyhnutelné systémové riziko, jež je třeba mít na paměti a jež se projevilo v nedávné finanční krizi. Selhání jedné banky může ohrozit splnění závazků přijatých v rámci transakcí OTC, a rozšířit se tedy i na její protějšky, na jiné subjekty. Nová regulace snižuje riziko protistrany na trhu OTC. Návrh nařízení povede ke značnému omezení počtu mimotržních transakcí.

3.13   Dalším účelem nového nařízení, který EHSV vidí více než pozitivně, je shromáždit údaje o veškerých transakcích OTC, tedy nejen o těch zúčtovávaných ústřední protistranou. Informace budou poskytnuty orgánům dohledu, které tak budou moci efektivně monitorovat trh. Tuto činnost nelze v současné době z důvodu nedostatku údajů provádět. Co se týče těchto aspektů, je však nařízení zatím otevřené, bez předem určené struktury. Bude například záležet na následných rozhodnutích subjektů či Evropského orgánu pro cenné papíry, které kategorie derivátů určí k zúčtování ústřední protistranou. Proto však doposud nebylo možné konkrétně určit, které stávající obchody budou takto probíhat.

3.14   Další významný aspekt souvisí se skutečností, že budoucí evropské nařízení neposkytuje žádné údaje o struktuře trhu budoucích ústředních protistran. Bylo by tedy možné posílit stávající struktury existující v jednotlivých zemích, jako je například zúčtovací a záruční středisko italské burzy, nebo vznikne několik málo velkých celoevropských orgánů. To jsou však jen hypotézy, v nařízení se nic takového neříká. Nehledě na konkrétní zavedenou strukturu by se však mělo zdůraznit, že je mimořádně důležitý způsob, jakým se bude zajišťovat řízení rizik a účinnost mechanismů dohledu, aby se zabránilo dalšímu zničujícímu selhání.

3.15   Standardizovat obchody tím, že budou podléhat ústředním protistranám, by navíc mělo snížit náklady. Proces koncentrace by tento efekt nepochybně mít mohl, v tomto ohledu však panuje nejistota. Bude-li nový právní předpis řádně proveden, bude v jeho důsledku zajisté možné lépe měřit riziko, jež zprostředkovatelé úvěrů donedávna často podceňovali, když usilovali o větší objemy a rychlé zisky.

4.   Některé problémové aspekty

4.1   Jedna z obav se týká nákladů provádění předmětného nařízení, jež se zdají podhodnoceny a přicházejí ve chvíli, kdy finanční instituce již jsou pod tlakem předpisů, rentability a nákladů. Finanční instituce musejí být efektivní a podporovat ekonomiku, ale také si uchovat přiměřenou úroveň rentability. Existují obavy, že by tyto náklady mohly být přesunuty na investory a klienty. EHSV se domnívá, že uživatele a podniky, zejména malé a střední, je třeba v tomto směru chránit.

4.2   Podle Komise se budou jednorázové náklady na zajištění shody s předpisy pohybovat ve výši 512 až 732 milionů eur, zatímco průběžné náklady budou činit mezi 312 až 586 miliony eur. Tyto náklady se zdají podhodnocené. Diskutabilní jsou například provozní náklady na vybudování technologické infrastruktury za účelem splnění požadavků na hlášení údajů a samy o sobě by mohly překročit celkovou částku. Komise konečně započala studii, která má posoudit celkový dopad kumulativních nákladů vyplývajících z nových regulačních iniciativ a kterou si EHSV již dlouho přeje a podporuje, a bylo by vhodné, aby tato studie – mají-li být plně pochopeny důsledky nařízení z hlediska lhůt a nákladů – byla dokončena a co nejdříve zveřejněna.

4.3   Jelikož globální změna předpisů způsobí finančním institucím další náklady a složité postupy, budou finanční instituce klást řadu zásadních otázek ohledně toho, v jakých oblastech své činnosti mají zastavit obchodování nebo je přesunout pod jinou jurisdikci.

4.4   Zatímco se zásadou omezování rizika prostřednictvím větší transparentnosti budou mnozí souhlasit, musíme lépe porozumět tomu, jaký celkový dopad budou mít předpisy na schopnost Evropy konkurovat na globálním trhu finančních služeb.

4.5   V souvislosti s větší transparentností plynoucí z nového nařízení je také důležité si klást otázku, kdo bude mít z nových opatření přímý a skutečný prospěch. Investiční banky a hedgeové fondy budou mít určitě prospěch z větší informovanosti, ale lze tvrdit totéž i o obchodních trzích?

4.6   EHSV si klade otázku, zda by přísně normativní regulace anonymních obchodních platforem mohla také ohrozit schopnost správcovských společností optimálně a řádně obchodovat na účet vlastních klientů (koneckonců i soukromých klientů).

4.7   Jedním z cílů návrhu nařízení je sjednotit, harmonizovat a integrovat finanční trhy. Drobní investoři se často příliš nevyznají ve finančních nástrojích, které se jim na jejich referenčním trhu nabízejí. Proto EHSV na jedné straně podporuje zásadu konsolidace různých platforem pro obchodování, zároveň však Komisi doporučuje, aby důrazně propagovala programy finanční výchovy. Výbor se totiž domnívá, že bez odpovídající přípravy a informovanosti investorů by probíhající proces harmonizace nemusel přinést kýžený efekt.

4.8   Mezi nejvýznamnější důsledky nového nařízení dále patří rozšíření kategorií aktiv, na něž se vztahuje: vedle akcií se má nařízení uplatňovat na veškeré další finanční nástroje zároveň. Podnět tohoto nařízení ke konkurenceschopnému obchodování založenému na zúčtování kotovaných derivátů má velmi významné účinky na strukturu trhu. Některé trhy se stálými výnosy, které již fungují na více elektronických platformách, jsou možná nejpravděpodobnějšími kandidáty na rychlý pokrok v tomto směru.

4.9   Návrh nařízení uvádí v článku 40 dlouhý a bohatý seznam aktů v přenesené pravomoci, jež může Komise přijímat. Obsah těchto aktů je dosti široký (jako příklad lze uvést specifikace záznamu nabídek koupí a prodeje, velikost a druh příkazů, údaje, které musí regulované trhy a investiční podniky uvádět v informacích poskytovaných veřejnosti pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje atd.). EHSV upozorňuje na problém slučitelnosti článku 40 s článkem 290 SFEU tak, jak byl změněn a začleněn Lisabonskou smlouvou. Smlouva totiž stanoví, že „legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“. EHSV analyzoval části návrhu nařízení, které lze přenést, a domnívá se, že jsou mezi nimi prvky zásadní a nikoliv nepodstatné. Proto se domnívá, že seznam aktů v přenesené pravomoci uvedený v článku 40 nařízení je redundantní, příliš rozsáhlý a neslučitelný s SFEU.

(1)  Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 44.

(2)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 24.

(3)  Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 21.