15.2.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/129

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum

KOM(2010) 187 v konečném znění

2011/C 48/22

Zpravodaj: pan WOLF

Dne 29. dubna 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 SFEU, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum

KOM(2010) 187 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 1. září 2010.

Na 465. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. září 2010 (jednání dne 15. září 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 114 hlasy pro, 1 člen se zdržel hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Je třeba zlepšit účinnost a atraktivitu rámcových programů EU pro výzkum. Za tímto účelem je nutné zjednodušit jejich provádění.

1.2   Výbor proto vítá sdělení Komise a v zásadě souhlasí návrhy předloženými ve sdělení.

1.3   Výbor dále vítá závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 26. května 2010 ke stejnému tématu.

1.4   Hlavním problémem financování výzkumu EU se stala rostoucí diverzifikace různých dílčích programů a jejich nástrojů s částečně velmi rozlišnými předpisy a postupy. Žadatelé a příjemci grantů jsou tak konfrontováni s téměř nepřehlednou a složitou situací, která je ještě komplikována rozdílnými předpisy jednotlivých členských států a jejich poskytovatelů grantů.

1.5   Výbor proto doporučuje postupnou harmonizaci příslušných předpisů a postupů jako první krok pro financování výzkumu EU, která by později měla proběhnout i mezi jednotlivými členskými státy a s Komisí. Teprve potom bude skutečně existovat Evropský výzkumný prostor.

1.6   Financování výzkumu EU potřebuje větší rovnováhu mezi volností a kontrolou. To se týká jak tvorby předpisů, tak i jejich uplatňování v praxi. Výbor doporučuje zvolit přístup založený na důvěře a udělat ho východiskem evropské podpory výzkumu. V této souvislosti Výbor podporuje návrh Komise zvýšit přijatelné riziko výskytu chyb pro oblast výzkumu  (1).

1.7   Jako další konkrétní kroky doporučuje Výbor ve smyslu sdělení Komise následující:

—	uznat zúčtovací postupy příjemců grantů, jež jsou prováděny podle závazných předpisů členských států;

—	přiměřené a účinné uplatňování postupů v praxi;

—	volitelné jednorázové částky, nikoliv však sloužící jako zástěrka pro snížení podpory; skutečné náklady jako základ vyúčtování;

—	maximální spojitost a transparentnost postupů;

—	co největší kontinuitu a stabilitu práva a postupů;

—	zkušené a mezinárodně uznávané odborníky jako koordinující úředníky disponující dostatečným prostorem pro rozhodování;

—	soudržnou a jasnými postupy popsanou strategii auditu;

—	další rozvoj softwarových nástrojů;

—	způsobilost pro proplacení DPH;

—	zjednodušení zejména pro malé a střední podniky;

—	spolehlivé, jasné a zavčas použitelné pokyny (návody k použití) pro programy financování a nástroje.

1.8   Výbor má v podstatě skeptický postoj vůči návrhu Komise zohlednit v nadcházejícím rámcovém programu financování založeném na výsledcích jako alternativní koncepci podpory, dokud nebude moci na základě podrobného a objasňujícího vysvětlení Komise objektivním způsobem posoudit, co tím je nebo má být v procedurálním postupu myšleno. Nehledě na to by mělo být samozřejmě základním úkolem a motivací veškeré podpory výzkumu získávání důležitých a nových poznatků, za účelem jejich dosažení mají být voleny nejlepší a nejúčinnější cesty, a předpisy a jejich uplatňování má být podřízeno tomuto cíli.

1.9   Kromě zjednodušení administrativně právních a finančních předpisů a postupů je ovšem stejně tak důležité zjednodušit vědecké a tematické postupy podávání žádosti, posuzování a monitorování, a tak usilovat o zestručnění a harmonizaci nadměrné regulace a rozmanitosti evropských, národních, regionálních a institucionálních informačních povinností, podávání žádosti, postupů posuzování, resp. hodnocení a schvalování.

2.   Sdělení Komise

2.1   Cílem sdělení Komise je dále zjednodušit provádění evropského rámcového programu pro výzkum. Sdělení se primárně zabývá otázkami financování.

2.2   Možnosti dalších zjednodušení obsažená ve sdělení spadají do tří okruhů:

—   Okruh 1: Efektivnější řízení návrhů a grantů za současných pravidel

—   Okruh 2: Přizpůsobení pravidel v rámci současného systému založeného na nákladech

—   Okruh 3: Přechod od financování založeného na nákladech k financování založenému na výsledcích.

2.3   V prvním okruhu jsou popsána praktická zlepšení procesů a nástrojů, která již Komise začala uplatňovat.

2.3.1   Druhý okruh zahrnuje změny stávajících pravidel, které umožní širší přijetí obvyklých účetních postupů (včetně průměrných osobních nákladů), omezení ustanovení pro různé typy činností a účastníků, ustanovení pro vlastníky–vedoucí pracovníky malých a středních podniků a změnu ve výběrovém řízení pro granty. Většina návrhů v tomto okruhu se týká tvorby budoucích rámcových programů.

2.3.2   Ve třetím okruhu jsou popsány kroky směřující k přechodu od financování založeného na nákladech k financování založenému na výsledcích. Tímto způsobem má být dosaženo významného odklonu předkládání zpráv a kontrolní činnosti od finanční k vědecko-technické stránce.

3.   Obecné připomínky

3.1   Význam, účinnost a atraktivita rámcového programu pro výzkum a vývoj. Rámcový program pro výzkum a vývoj je jedním z nejdůležitějších unijních nástrojů na zabezpečení a posílení konkurenceschopnosti a blahobytu Evropy, pro naplnění strategie Evropa 2020, jakož i pro tvorbu evropského výzkumného prostoru. Z tohoto důvodu je nutné, aby byl rámcový program pro výzkum a vývoj prováděn co nejúčinněji. Účast na rámcovém programu musí být atraktivní pro nejlepší vědce a instituty, jakož i pro průmysl a malé a střední podniky, spoluúčast se pro ně musí vyplatit a být vyznamenáním. Za tímto účelem je nezbytné vytvořit atraktivní a účinné administrativní a finanční rámcové podmínky pro příjemce grantů.

3.2   Nutné zjednodušení. Jak v minulosti, tak v současné době je nutné provádět zásadní zlepšení a zjednodušení postupů a pravidel. Z tohoto důvodu již Výbor opakovaně žádal o zjednodušení postupů spojených s využíváním rámcového programu pro výzkum a s potěšením konstatoval, že první opatření za tímto účelem již byla zahrnuta do 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj.

3.3   Závěry Rady. V tomto smyslu vítá Výbor také závěry Rady ze dne 28. května 2010 (2). Další podrobnosti a doporučení Výboru mají sloužit také k prohloubení a k podpoře postojů uvedených v těchto závěrech.

3.4   Všeobecný souhlas. Výbor tedy obecně vítá a podporuje iniciativu Komise, jakož i záměry a možnosti navrhované ve sdělení. Řada navrhovaných opatření může vést k významných zlepšením, a Výbor je tedy plně podporuje. To platí např. pro efektivnější řízení návrhů a grantů za současných pravidel nebo pro širší přijetí vnitrostátně uznávaných obvyklých účetních postupů příjemců grantů. Hlavní příčiny tohoto stávajícího souboru problémů to však neodstraní, ale pouze zmírní. Dlouhodobější úsilí by proto mělo směřovat také k odstranění hlavních příčin těchto problémů ve smyslu společného jednotného trhu a Evropského výzkumného prostoru.

3.5   Hlavní příčina stávajícího souboru problémů. Hlavním problémem financování výzkumu EU je rostoucí diverzifikace programů EU a unijních nástrojů. Stávající podpůrné nástroje a programy mají částečně vlastní a velmi rozdílné předpisy a postupy týkající se financování, (např. JTI podle článku 187, iniciativy podle článku 185, ETI, sítě ERA, PPP apod.). Pro příjemce grantů to vede k ještě nepřehlednější situaci. Tím se snižuje nejen účinnost vynaložených prostředků, ale také atraktivnost rámcového programu pro nejlepší vědce. To poškozuje úspěch rámcového programu.

3.5.1   Rozdílné předpisy členských států. Složitá situace je ještě komplikována částečně velmi rozdílnými předpisy jednotlivých členských států a jejich národních poskytovatelů grantů, kteří v projektech hrají významnou, často rozhodující roli. Za účelem celkového shrnutí problému je nutné připomenout, že téměř u všech projektů, které financuje Komise (s výjimkou Evropské rady pro výzkum ERC), je vyžadována účast výzkumných pracovníků a poskytovatelů grantů minimálně ze tří (!) členských států.

3.6   Harmonizace předpisů. Výbor proto doporučuje všem aktérům zodpovědným za vytváření Evropského výzkumného prostoru, aby se snažili omezit tyto rozdíly a rozmanitost administrativně právních a finančních předpisů v rámci rámcového programu pro výzkum a vývoj. Je zapotřebí harmonizovat, sjednocovat a omezovat příslušné předpisy v rámci rámcových programů pro výzkum a vývoj. Je nutné vybrat nástroje podpory rámcového programu, které se osvědčily, a pokračovat v nich. Pro všechna evropská opatření rámcových programů pro podporu výzkumu a vývoje musí být uplatňován jednotný právní rámec.

3.7   Další cíl. Dalším cílem by ovšem bylo sjednocení podpůrných nástrojů a zúčtovacích postupů (viz také odstavec 4.1) nejen co se týče rámcového programu pro výzkum a vývoj, ale také mezi jednotlivými členskými státy a s Komisí. Tímto způsobem by mohly být odstraněny některé ze známých překážek bránící vetší mezistátní mobilitě vědců. Obecně je to důležitý krok k uskutečnění Evropského výzkumného prostoru. Ačkoliv by právě tento důležitý cíl mohl být dnes ještě považován za utopický, mělo by být přesto – i když možná jen postupně – trpělivě a vytrvale usilováno o jeho naplňování. Neboť právě jeho dosažení by bylo významným krokem k uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.

3.7.1   Pluralismus ve výzkumu. Sjednocení tohoto druhu však nesmí v žádném případě vést k omezení pluralismu výzkumných metod, přístupů a volby témat (3), který Výbor považuje za nutný. Pluralismus (ve výzkumu) není žádné plýtvání, ale nezbytný prostředek k optimalizaci a vývoji v procesu hledání nových znalostí a schopností, a je tedy podmínkou sine qua non vědeckého pokroku.

3.8   Rovnováha mezi volností a kontrolou. Obecně je zapotřebí přiměřeného poměru volností a kontrolou. To se týká jak tvorby předpisů samotných, tak jejich uplatňování v praxi. Dokud nebude provedeno zjednodušení na úrovni předpisů, o to je naléhavější flexibilněji a pragmaticky uplatňovat předpisy v praxi. Při uplatňování a výkladu předpisů je třeba upřednostňovat účinný průběh projektu a uplatňování prostředků před snahou vyhnout se jakémukoliv riziku výskytu chyb. Abstraktně formulované znění pravidel pro účast a rozpočtových pravidel poskytují dostatečný manévrovací prostor. Těch by mělo být důsledně využito za účelem optimální podpory výzkumu, jakož i účinné správy prostředků. Výbor připomíná svá předchozí doporučení povolit jednotlivým rozhodujícím osobám uvnitř Komise obecně více prostoru pro rozhodování, a poskytnout tak větší toleranci vůči rizikům výskytu chyb. Strach z chyb jednotlivce nesmí vést k přehnaným předpisům a patovým situacím pro všechny ostatní. To platí stejně tak pro způsob práce podporujících organizací a výzkumných pracovníků.

3.9   Přístup založený na důvěře. Zjištěné chyby či omyly v zúčtování nákladů vznikají většinou z důvodů složitosti kritérií pro podporu a neodchází k nim se záměrem dopustit se podvodu. Z tohoto důvodu by se mělo důsledněji rozlišovat mezi chybami, omyly a podvodem. Výbor proto doporučuje Radě, Parlamentu a Komisi, aby zvolily přístup založený na důvěře a udělaly ho východiskem evropské podpory výzkumu. V této souvislosti Výbor podporuje návrh Komise zvýšit přijatelné riziko výskytu chyb pro oblast výzkumu (4).

3.10   Profesionální a angažovaní úředníci. Komise potřebuje pro provádění úkolů rámcového programu pro výzkum a vývoj úředníky odborníky, jejichž příslušná vědecká odbornost bude mezinárodními vědci uznávána (5). Závazek úředníků dosáhnout optimální výsledky a provádět program účinně nesmí být negativně narušován na základě složitosti tematiky zcela pochopitelnými obavami z možných chyb v postupech a z jejich následků. To však také znamená, že nebudou v nadměrné míře ručit za vzniklé chyby. I z tohoto důvodu jsou nutná zjednodušení, flexibilita a jasnost.

3.11   Transparentnost jako dodatečný kontrolní mechanizmus. Poskytnutí většího prostoru rozhodujícím osobám uvnitř Komise, což prospěje účinnosti a Výbor to doporučuje, s sebou nevyhnutelně přináší potenciál pro další omyly či zvýhodnění. Výbor však vždy poukazoval na to, že i v oblasti podpory výzkumu je třeba maximální otevřenosti a transparentnosti, neboť informovaný okruh uživatelů a jejich reakce vytváří dodatečný kontrolní nástroj pro potenciální chybné vývoje.

3.12   Význam kontinuity a stability. Zacházení s tak složitými systémy je podmíněno obtížným učebním procesem a získáním rutiny, to platí zejména pro úředníky Komise a také pro potenciální příjemce grantů, zejména také pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit zřídit právní oddělení pouze za účelem řešení těchto otázek. Spolehlivá kontinuita postupu tedy zvyšuje nejen právní jistotu, ale zjednodušuje také inherentně další zacházení se systémem. Z tohoto důvodu je třeba zvážit všechny plánované změny vzhledem ke ztrátě kontinuity a stability, i kdyby sloužily zjednodušení: plánované zjednodušení musí přinést významnou přidanou hodnotu jako vyvážení ztráty kontinuity a stability.

3.13   Zjednodušení vědeckých postupů žádostí a hodnocení. Kromě zjednodušení administrativně právních a finančních předpisů a postupů (odstavce 3.6 a 3.7) je ovšem stejně tak důležité zjednodušit vědecké a tematické postupy podávání žádosti, posuzování a monitorování, a tak usilovat o zjednodušení resp. zestručnění nadměrné regulace a rozmanitosti evropských, národních, regionálních a institucionálních informačních povinností, podávání žádosti, postupů posuzování, resp. hodnocení a schvalování atd. a o jejich omezení na to nejnutnější. Výbor lituje, že tento aspekt nebyl ve sdělení Komise vůbec zmíněn. Z tohoto důvodu Výbor znovu doporučuje, aby se Komise za souhlasu členských států a jejich zástupců snažila o to, aby byly na institucionální, vnitrostátní a evropské úrovni harmonizovány a sloučeny rozsáhlé a často ještě vzájemně se překrývající postupy podávání žádosti, monitorování a hodnocení. Tím by se působilo proti zbytečnému plýtvání vysoce kvalifikovanými výzkumnými pracovníky a obecně lidským kapitálem. Zatímco v tomto směru již bylo dosaženo v rámci 7. rámcového programu pokroku, větší část tohoto úkolu zůstává nevyřešena. Možná řešení musí zajistit členským státům přiměřenou účast na rozhodovacích procesech přidělování podpory v rámci grémií a výborů.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Zúčtovací postupy členských států. „Širší přijetí obvyklých účetních postupů“, které navrhuje Komise, by podle Výboru skutečně vedlo ke značnému zjednodušení. To však platí pouze tehdy, pokud by to skutečně znamenalo, že v každém členském státě lze postupovat a zúčtovávat i v rámci rámcových programů pro výzkum a vývoj podle vnitrostátních pravidel podpory platných v daném státě pro podporu výzkumu, a Evropský účetní dvůr to uzná. Výbor si je sice vědom, že to může vést k částečně nerovnému zacházení, které je však třeba akceptovat ve prospěch získaného zjednodušení. Výbor z tohoto důvodu důrazně doporučuje, aby byl tento návrh Komise skutečně, účinně a neomezeně prováděn ve všech nákladových kategoriích ve smyslu zde uvedeného vyjasnění.

4.1.1   Způsobilost pro proplacení DPH. U určitých výzkumných projektů tvoří součást nákladů také daň z přidané hodnoty. Evropské finanční nařízení připouští za určitých podmínek způsobilost k proplacení DPH. U většiny evropských programů financování se toto pravidlo již uplatňuje. Výbor proto doporučuje, aby v budoucnu byla daň z přidané hodnoty uznána jako vratný náklad i v rámcových programech pro výzkum a vývoj.

4.2   Omezení rozmanitosti pravidel. Je naléhavě nutné omezit rozmanitost pravidel v různých programech a nástrojích (viz také odstavec 3.6). Přesto však nelze požadovat jedno jediné řešení pro všechny příjemce grantů, neboť tento přístup by ani při zohlednění aspektů zjednodušení nenaplňoval požadavky nejrůznějších účastníků rámcových programů pro výzkum a vývoj. Z tohoto důvodu by mělo i nadále zůstat zachováno minimálně stávající rozlišení organizací. Výbor proto doporučuje, aby nebyla zavedena jednotná míra financování pro všechny druhy organizací a činností, jak to Komise v této části navrhuje.

4.3   Připustit testovací fáze. Omezení rozmanitosti pravidel a požadavek na kontinuitu a stabilitu předpisů (viz také odstavec 3.12) však nesmí vést ke zkostnatění systému. Nové nástroje však musí nejprve projít testovací fází, v níž budou vyzkoušeny, a teprve potom musí být rozhodnuto, zda budou zavedeny do stávajícího souboru předpisů.

4.4   Jednoznačné definice a pokyny – návod k použití. Právě u složitých systémů jsou zapotřebí jasné a jednoznačné definice pojmů, předpisů, postupů a procesů, které jsou rozhodující pro účinný postup aktérů. To se vztahuje rovněž na včasnou disponibilitu spolehlivých pokynů a „návodů k použití“ vypracovaných Komisí. Pokyny musejí na jedné straně poskytovat dostatek prostoru pro přiměřené zohlednění rozdílných rámcových podmínek příjemců grantů. Na druhé straně je nutné, aby se příjemci grantů mohli na pokyny spolehnout. Tento požadavek není v rozporu s nutnou flexibilitou, naopak umožní její plné využití. Právě zde však Výbor vidí hlavní problémy v souvislosti s poslední a téměř revoluční částí návrhů Komise (viz odstavec 4.8 níže).

4.5   Soudržná strategie auditu. Budoucí strategie auditů Komise je zásadním prvkem procesu zjednodušení (viz také 3.9 a 4.1). Výbor z tohoto důvodu doporučuje, aby byla strategie auditů nově definována s cílem zvýšit efektivnost rámcového programu pro výzkum a vývoj a zjednodušit administrativní procedury. Na tomto místě by měly být vyjasněny také podmínky, podle nichž bude probíhat kontrola existujících účetních postupů členských států včetně možného zúčtování průměrných sazeb personálních nákladů.

4.6   Větší využití jednorázových částek v současném přístupu založeném na nákladech. S tímto návrhem Komise, který se může týkat velmi rozdílných druhů nákladů, Výbor obecně souhlasí. Komise v něm vidí také možnost zlepšení podmínek účasti pro malé a střední podniky. Souhlas Výboru je však podmíněn omezením, že jednorázové částky budou muset pokrýt skutečné náklady, nebudou pouze zástěrkou pro snížení rozsahu podpory a budou vždy nabízeny jen volitelně.

4.6.1   Skutečné náklady jako základ výpočtu jednorázových částek. Obecně se výše finanční podpory – a tedy i jednorázových částek – musí řídit skutečnými náklady příjemců grantů. Účast na evropských výzkumných programech se nejvýkonnějším organizacím vyplatí i přes s tím související administrativní a jinou zátěž pouze tehdy, je-li podpora rámcového programu pro výzkum a vývoj dostatečně vysoká. Pouze za těchto předpokladů lze zcela naplnit cíle v oblasti konkurenceschopnosti a schopnosti inovací.

4.7   Výkonné softwarové nástroje pro řízení projektů. Administrativní zátěž jak na straně Komise, tak na straně žadatelů lze podstatně snížit používáním internetových systémů během všech fází projektu, od podání žádosti po uzavření projektu. Výbor důrazně podporuje úsilí Komise v tomto směru. Nástroje, které Komise vypracuje a žadatelé mají používat, však musejí pracovat součinně a bezchybně. Ačkoliv nové softwarové nástroje v 7. rámcovém programu usnadňují postupy uvnitř Komise, nesmí to vést k zátěži žadatelů. Nedokonalé softwary (nap. NEF) a nesoudržné struktury dokumentů (např. mezi jednotlivými fázemi projektu) totiž způsobují u všech žadatelů další a zbytečnou zátěž. Výbor doporučuje zohlednit toto hledisko ve všech fázích a okruzích projektu a v budoucnu investovat ještě více zdrojů do dalšího vývoje softwarových nástrojů.

4.8   Přechod od financování založeného na nákladech k financování založenému na výsledcích. Komise navrhuje, aby byl přechod od financování založeného na nákladech k financování založenému na výsledcích zohledněn jako obzvláštní inovační zjednodušení a alternativní koncepce podpory již v nadcházejícím 8. rámcovém programu pro výzkum. Základním úkolem a motivací veškeré podpory výzkumu musí být získávání nových poznatků a výsledků a za účelem dosažení těchto cílů jsou voleny nejlepší a nejúčinnější cesty; proto se zdá být tato myšlenka na první pohled velmi atraktivní. Předpisy a jejich uplatňování by měly samozřejmě sloužit tomuto úkolu, který by jim měl být nadřazen.

4.8.1   Počáteční skepse. V rámci výzkumného projektu je však problematické předem dohodnout konkrétní výsledky, to vykazuje rysy smluvního výzkumu. S tím jsou spojeny nejen problémy se zadáváním zakázek a daňové problémy, ale také otázky spjaté s chápáním a podstatou výzkumu. Co je výsledkem základního výzkumu? Z tohoto důvodu bude mít Výbor skeptický postoj vůči tomuto návrhu, dokud nebude moci na základě podrobného a objasňujícího vysvětlení Komise objektivně posoudit, co je konkrétně myšleno pojmem financování založené na výsledcích a jaké nástroje mají být uplatňovány. Výbor shledává potvrzení své skepse v opatrném postoji Komise, který je formulován následovně: „Přístupy založené na výsledcích vyžadují pečlivé stanovení výstupů/výsledků na úrovni každého jednotlivého projektu a důkladný rozbor za účelem určení jednorázových částek….“ Výbor z tohoto důvodu doporučuje, aby proběhla pečlivá a promyšlená debata za účasti všech potenciálních zainteresovaných stran, z níž by mělo vzejít nejprve další jasné sdělení týkající se financování založeného na výsledcích, než se přikročí k dalším konkrétním krokům v tomto směru.

4.8.2   Studie proveditelnosti a definice. Výbor by z uvedených důvodů uvítal studii proveditelnosti (viz odstavec 4.3) financování založeného na výsledcích za účelem objektivního posouzení konkrétních možností, rizik, problémů a možných potenciálů zjednodušení. Místo pojmu financování založené na výsledcích by možná byly vhodnější pojmy „financování projektů zaměřené na výzkum“ (6) (sience-based funding) nebo „financování výzkumu zaměřené na program“.

4.8.3   Zohlednění specifických potřeb malých a středních podniků. Propojení grantu se splněním pozdějších nejistých výsledků projektu by se mohlo ukázat jako problematické zejména pro malé a střední podniky. Pokud by přidělení finanční podpory Komise mělo být zatíženo značnou nejistotou, mohlo by být těžké sehnat i nutné doplňující financování.

---

(1)  K tomu viz KOM(2010) 261 v konečném znění.

(2)  Rada Evropské unie ze dne 28. května 2010 - Závěry Rady o zjednodušených a účinnějších programech podporujících evropský výzkum a inovace 10268/10.

(3)  Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 1., odstavce 1.10 a 3.14.1.

(4)  K tomu viz KOM(2010) 261 v konečném znění.

(5)  Výbor poukazuje na Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 1., v němž v odstavci 1.12 již doporučoval: Výbor považuje za nutné, aby v podporujících organizacích, především také v Komisi, spolupůsobili z vědeckého hlediska vynikající kvalifikovaní zkušení úředníci, kteří budou a zůstanou co nejlépe a dlouhodobě znalí svých příslušných oborů a jejich zvláštností a své konkrétní vědecké komunity (pravidelná změna zaměstnání je v tomto případě kontraproduktivní!).

(6)  Návrh neformální pracovní skupiny „Implementation FP7“, jíž předsedal poslanec EP pan Herbert Reul.

---