3.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/53

1.1

EHSV vítá sdělení Komise a doplňující pracovní dokumenty a souhlasí s analýzou a popisem stavu, v němž se energetické technologie v současnosti nacházejí. Bez promyšlené strategie rozvoje energetických technologií jsou úvahy o omezování změny klimatu velmi problematické. Proto EHSV podporuje přijetí plánu SET.

1.2

Sdělení výrazně posiluje i klíčový prvek energetické politiky – bezpečnost dodávek energií, a to jak ve věcné rovině, tak i v rovině sociální a environmentální udržitelnosti. Bezpečnost dodávek neznamená jen fyzickou dostupnost zdrojů, ale i dostupnost za společensky přijatelné ceny.

1.3

Komise ve sdělení správně staví rozvoj energetických technologií na první místo v úsilí o potlačení změn klimatu a tato pozice odpovídá i závěrům přijatým na konferenci OSN na Bali v prosinci 2007 (1).

1.4

Sdělení Komise velmi správně poukazuje na časový faktor, jenž hraje pro uplatnění navrhované strategie (plán SET) klíčovou roli, jestliže chce EU do roku 2020 dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů podle svého závazku z března 2007.

1.5

K urychlení vývoje a praktického uplatnění nových energetických technologií potřebuje EU více cílených a účinných mechanizmů, které využijí potenciál veřejné podpory průmyslu, univerzit a výzkumu a zvýší synergický efekt mezi nimi. Širší spolupráce a zabránění roztříštěnosti výzkumu jsou také potřebné na mezinárodní úrovni.

1.6

EHSV vysoce oceňuje stanovisko Komise ve sdělení, které volá po mobilizaci zdrojů jak finančních, tak především lidských, a to na všech čtyřech úrovních: v soukromé sféře, na úrovni členských zemí, na úrovni Společenství i na globální úrovni. EHSV zdůrazňuje, že adekvátní všestranná podpora přírodovědného a technického vzdělávání je závažným předpokladem mobilizace lidských zdrojů.

1.7

Součástí strategického plánu by vedle stanovení priorit na úrovni EU mělo být i stanovení specifických priorit na úrovni členských států respektujících jejich přírodní možnosti a zkušenosti, vyčlenění dostatečných finančních zdrojů v rámci veřejných rozpočtů (EU i členských států), optimální využití výzkumných a vývojových kapacit, zapojení soukromého sektoru motivovaného dostatečnými impulzy z energetického trhu a další legislativní i fiskální nástroje.

1.8

Výbor konstatuje, že je na škodu věci, jestliže z pohledu úsilí o omezení změn klimatu je bezesporu nejvýznamnější nástroj – strategie rozvoje a uplatnění energetických technologií – zastiňován jinými tématy, která však objektivně, musí tomuto rozvoji vytvářet potřebný podpůrný a motivační rámec (EU ETS, podpora uplatňování obnovitelných zdrojů energie, 3. energetický balíček apod.). Reálné snížení emisí skleníkových plynů mohou přinést pouze reálné technologické změny směrem k efektivnějším technologiím jak ve výrobě, tak ve spotřebě všech druhů energií.

1.9

Analýza současného velmi neuspokojivého stavu je mimořádně výstižná a věcná a správně poukazuje na problémy organizační a správní, jimiž se vedle problémů vědecko-technických musí společnost zabývat.

1.10

Na úrovni EU se doporučuje věnovat pozornost a přiměřenou podporu technologiím pro využití obnovitelných zdrojů energie, čistým technologiím produkce tepla a nejnovější infrastruktuře pro přenos a skladování energie. Některé druhy obnovitelných zdrojů energie však mají zatím vysokou ekonomickou nákladovost, která bude přetrvávat i dlouhodobě. V pozadí bohužel zůstávají energeticky úsporné technologie pro konečnou spotřebu energie, čisté technologie na bázi fosilních paliv a využití jaderné energie na bázi štěpení i fúze a bezpečné ukládání jaderných odpadů. EHSV se domnívá, že je nutno vzít v úvahu, že řada zemí je závislá na fosilních palivech a jaderné energetice a tak tomu bude i v dohledné budoucnosti.

1.11

EHSV je toho názoru, že zapojení soukromého sektoru je nezbytné, a to ve velmi podstatném rozsahu. EU i vlády členských států pro to musí vytvořit potřebné podmínky jak odpovídajícími vizemi, prioritami a cíli energetických politik, tak nástroji na podporu jejich naplnění.

1.12

Klíčovým prvkem je nastavení pravidel tržního prostředí v energetice především správným promítnutím externalit včetně sociálních nákladů do cen všech druhů energií. Na úrovni EU i členských států bude zřejmě zapotřebí vytvářet v oblasti legislativní i fiskální podmínky, které umožní výhodnější spojení veřejných a soukromých finančních prostředků vkládaných do energetického výzkumu.

1.13

Reálné přírodní podmínky a fyzicky dostupné zdroje by se měly stát základním východiskem při posuzování využitelnosti obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých členských zemích i při jejich zapojení do programů vývoje energetických technologií.

1.14

Udržitelnému rozvoji musí napomoci rozvoj pokrokových spotřebitelských energetických technologií. Prosazovaná strategická koordinace energetického výzkumu a vývoje, která bude obsahovat jak priority (z hlediska věcného i časového) na úrovni Společenství, tak i na úrovni členských států, a k tomu potřebné funkční mechanizmy jako systémy řízení, kontroly a informačních toků mohou významně přispět k naplnění cílů.

1.15

Při rozšíření spolupráce ve výzkumu a vývoji nových energetických technologií za rámec Společenství by před vytvářením nových dohod měla být dána přednost maximálnímu využití již existujících institucí, smluv a dohod, zvláště těch, které se v minulosti osvědčily.

1.16

Plán SET je zásadní strategická orientace evropské ekonomiky na vývoj a uplatnění technologií, potřebných pro omezení změny klimatu snížením emisí skleníkových plynů do roku 2020 a dále do roku 2050.

2.1

Dne 22. listopadu 2007 vydala Komise sdělení Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET) – „Směřování k budoucnosti s nízkými emisemi uhlíku“ (KOM(2007) 723) spolu s pracovními dokumenty Úplné posouzení dopadů SEC(2007) 1508, Shrnutí posouzení dopadů SEC(2007) 1509, Mapa technologií SEC(2007) 1510 a Mapa kapacit SEC(2007) 1511. Tento soubor dokumentů shrnuje východiska a prostředky, které jsou k dispozici a které je nutno mobilizovat pro dosažení cílů plánu SET. Dokumenty jsou naléhavou výzvou k těsnější a koordinovanější výzkumné a vývojové spolupráci na všech úrovních (2).

2.2

Je to strategická orientace v jedné ze stěžejních oblastí, ne-li přímo v hlavní oblasti úsilí k omezení změny klimatu snížením emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % pro EU samotnou, případně až o 30 % jestliže se k iniciativě EU v globálním měřítku připojí světová komunita. Evropská rada určila tyto základní cíle v boji proti změně klimatu i hlavní politický obsah Energetické politiky pro Evropu dne 9. března 2007.

2.3

K udržení koncentrací vzdušného oxidu uhličitého na přijatelné úrovni bude zapotřebí obrovských pokroků v energetické technologii. Zda je technologická inovace nezbytná, opravdu není pochyb. Otázkou je, do jaké míry by se politika měla zaměřit přímo na podporu těchto inovací (3). Je nanejvýš nebezpečné spokojit se s „již dostupnými technologiemi“. Řádně navržený a provedený plán SET je tou správnou základní volbou k dosažení požadovaných cílů pro snížení emisí.

3.1

V zájmu zajištění bezpečných dodávek konkurenceschopné a udržitelné energie je potřeba, aby Evropa jednala právě teď, a to společně. Využívání technologií má zásadní význam pro splnění cílů energetické politiky pro Evropu přijaté na zasedání Evropské rady dne 9. března 2007. V zájmu splnění cílů je třeba snížit náklady na ekologickou energii a zajistit průmyslu EU přední místo v rychle rostoucím odvětví nízkouhlíkových technologií. V dlouhodobém horizontu je nutné vyvinout novou generaci technologií, což se neobejde bez skutečných průlomů ve výzkumu; jedině tak se nám podaří dosáhnout ambiciózního cíle, kterým je omezení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 60–80 %.

3.2

Současné tendence a jejich prognózy do budoucna ukazují, že nesměřujeme ke splnění cílů energetické politiky EU. Dědictvím snadné dostupnosti zdrojů, je nejen naše závislost na fosilních palivech, ale také vlažnější zájem o inovaci a investice do nových energetických technologií. Od svého maxima v 80. letech 20. století se objem finančních prostředků z veřejných i soukromých zdrojů v EU pro výzkum v oblasti energií podstatně zmenšil. Výsledkem je vleklá podinvestovanost kapacit a infrastruktur. Pokud by dnes vlády států EU investovaly stejně jako v roce 1980, veřejné výdaje EU na rozvoj energetických technologií by byly celkem čtyřikrát větší než nynější investice ve výši pouze 2,5 miliardy eur za rok.

3.3

Průnik nových energetických technologií na trh je navíc ztěžován povahou energie jakožto zboží. Výčet činitelů ztěžujících inovaci pak uzavírají právní a správní překážky. Veřejný zásah na podporu inovace v energetice je tedy jak nutný, tak oprávněný.

3.4

Nejdůležitější světoví aktéři, Spojené státy a Japonsko, ale také nově rostoucí ekonomiky jako Čína, Indie a Brazílie, čelí týmž problémům a naopak zintenzivňují úsilí. Jejich velikost trhu a objem investic a výzkumných kapacit jsou daleko větší než v případě většiny členských států. Roztříštěnost, existence četných neharmonizovaných výzkumných strategií a kapacity nedosahující ani kritického objemu tvoří převládající obraz výzkumné základny EU. Jestliže však budeme zaostávat ve stále rychlejším celosvětovém závodě o trhy s nízkouhlíkovými technologiemi, budeme se možná v zájmu splnění našich cílů muset spoléhat na dovážené technologie a podniky v EU přijdou o obrovské komerční příležitosti.

3.5

Přechod na nízkouhlíkové hospodářství potrvá desetiletí a dotkne se všech jeho odvětví, což však neznamená, že si můžeme dovolit s přijetím opatření otálet. Rozhodnutí, která učiníme během příštích 10 až 15 let, budou mít obrovské důsledky pro zabezpečení energie, změnu klimatu a hospodářský růst a zaměstnanost v Evropě.

3.6

V první řadě je potřeba dosáhnout zásadní změny v účinnosti přeměny energie, jejích dodávek a konečného využití. Technologické příležitosti, které jsou k dispozici pro dopravu, budovy a průmysl, se musí změnit v příležitosti komerční. Je potřeba, abychom plně využili potenciál inovace informačních a komunikačních technologií a organizační inovace a rovněž nástroje veřejné politiky a tržní nástroje (4) s cílem řídit poptávku a podpořit nové trhy.

3.7

Komise ve svých dokumentech uvádí, že mnohé technologie, které přispějí ke splnění cílů pro rok 2020, jsou k dispozici již nyní nebo se nacházejí v posledních fázích vývoje. I při optimistickém hodnocení však stále platí, že časový faktor uplatnění známých technologií je velmi významný a že nízkouhlíkové technologie jsou obecně nadále drahé a jejich průnik na trh naráží na překážky. Je tedy nutné použít souběžný přístup: zintenzivnit výzkum za účelem snížení nákladů a zvýšení výkonu a zároveň uskutečnit opatření aktivně podporující vytváření nových podnikatelských příležitostí, stimulující rozvoj trhu a odstraňující překážky, které nemají technologický charakter a odrazují od inovací a rozšíření energeticky účinných a nízkouhlíkových technologií na trhu.

Aby se naplnila vize pro rok 2050 směřující k prakticky bezuhlíkatým technologiím, je třeba vyvinout novou generaci těchto technologií prostřednictvím výrazných průlomových objevů. Přestože budou mít některé z těchto technologií do roku 2020 malý dopad, naše úsilí musí být nutně intenzivnější, aby se tyto technologie zúročily co nejdříve.

3.8

Základem pro další postup EU mohou být stávající opatření přijatá v nedávných letech: (i) vytvoření evropských technologických platforem, (ii) využití nástroje ERA-NET Evropského výzkumného prostoru ke společnému výzkumnému plánování členských států, (iii) spolupráce výzkumných středisek ve specializovaných oblastech díky sítím excelence. Veškeré dění ve výzkumu v Evropě dostane díky plánu SET jasné zaměření, pevnější základ a vzájemnou provázanost s cílem urychlit postup inovací v oblasti evropských nízkouhlíkových technologií. Plán SET navrhuje dosažení těchto výsledků: i) nového společného strategického plánování, ii) efektivnějšího provádění, iii) většího objemu zdrojů a iv) nového, komplexnějšího přístupu k mezinárodní spolupráci.

3.9

Nový způsob práce na úrovni Společenství vyžaduje komplexní, dynamický a pružný prostředek řízení celého postupu, vymezení priorit a navrhování akcí – tj. kolektivní přístup ke strategickému plánování. Aktéři musejí začít komunikovat a přijímat rozhodnutí daleko strukturovaněji a cílevědoměji a koncipovat a provádět činnosti společně s ES v rámci systému spolupráce. V roce 2008 vytvoří Komise řídící skupinu pro strategické energetické technologie, jejímž úkolem bude řídit provádění plánu SET prostřednictvím těsnější vzájemné provázanosti vnitrostátního, evropského a mezinárodního úsilí. Komise v první polovině roku 2009 uspořádá evropský summit o energetických technologiích.

3.10

K tomu, aby bylo strategické plánování v rámci řídící skupiny efektivní, jsou zapotřebí pravidelné a spolehlivé informace. Komise zřídí volně přístupný systém zpracování informací a poznatků. Jeho součástí bude „zmapování technologií“ a „zmapování kapacit“ vypracované Společným výzkumným střediskem Komise (5).

3.11

Aby se postup ve vývoji a uvádění na trh zrychlil, jsou zapotřebí cílenější a silnější mechanizmy, díky nimž může být využit potenciál veřejného zásahu, evropského průmyslu a výzkumných pracovníků. Tyto mechanizmy budou mít formu: (i) evropských průmyslových iniciativ (ii) evropského spojenectví pro energetický výzkum a (iii) transevropských energetických sítí a systémů budoucnosti.

3.12

Podpora větší specializace různých režimů a zdrojů financování a jejich koordinace pomůže optimalizovat investice, vybudovat kapacity a zajistit kontinuitu financování pro technologie, které se nacházejí na různém stupni vývoje. Je třeba se zaměřit na řešení dvou otázek: mobilizace dodatečných finančních zdrojů pro výzkum a související infrastruktury, demonstrace v průmyslovém měřítku a projekty tržní replikace; a  vzdělávání a odborné přípravy , díky nimž se vytvoří lidské zdroje v kvantitě i kvalitě nutné pro plné využití technologických příležitostí, které vytvoří evropská energetická politika.

3.13

Záměrem Komise je předložit na konci roku 2008 sdělení o financování nízkouhlíkových technologií . Činnosti jednotlivých členských států za účelem posílení základny lidských zdrojů by se měly lépe koordinovat v zájmu co největší součinnosti a intenzivnější mobility v odvětví.

3.14

Opatření navržená v plánu SET by měla vést k posílení strategie mezinárodní spolupráce. Rovněž je potřeba zajistit, aby EU vystupovala na eventuálních mezinárodních fórech jednotně, a dosáhla tak soudržnějšího a silnějšího partnerství.

3.15

V současné době se postup inovací v oblasti energetických technologií zakládá na vnitrostátních programech a pobídkách, využití vnitrostátních zdrojů a úsilí o splnění vnitrostátních cílů. Tento model byl vyhovující v minulých dobách, které se vyznačovaly levnou energií a neomezenými emisemi uhlíku. Dramatické změny, jichž bude muset oblast energií ve 21. století doznat, si vyžadují novou politiku.

4.1

EHSV vítá sdělení Komise a doplňující pracovní dokumenty a souhlasí s analýzou a popisem stavu, v němž se energetické technologie v současnosti nacházejí. Reakce na rizika celosvětové změny klimatu a zároveň i další uspokojování vysoké poptávky vyspělých ekonomik a rychle rostoucí poptávky rozvíjejících se ekonomik po energii jsou významné mezinárodní výzvy a bez promyšlené strategie rozvoje a uplatnění hospodárnějších a účinnějších energetických technologií jsou úvahy o omezování změny klimatu silně pochybené.

4.2

Sdělení výrazně posiluje i klíčový prvek energetické politiky – bezpečnost dodávek energií a to jak ve věcné rovině, tak i v rovině sociální a environmentální udržitelnosti. Bezpečnost dodávek neznamená jen fyzickou dostupnost zdrojů, ale i dostupnost za společensky přijatelné ceny.

4.3

Komise ve sdělení správně staví rozvoj energetických technologií na první místo v úsilí o potlačení klimatických změn a tato pozice odpovídá i závěrům přijatým na konferenci OSN na Bali v prosinci 2007 (6). Současná i budoucí mezinárodní spolupráce na tomto poli by se měla stát rovněž prioritou EU i s ohledem na potenciální příležitosti evropské ekonomiky v rozšiřování potřebných technologií.

4.4

Sdělení Komise velmi správně poukazuje na časový faktor, jenž hraje pro uplatnění navrhované strategie (plán SET) klíčovou roli, jestliže chce EU do roku 2020 dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů podle svého závazku z března 2007. Bez urychlení organizačních procesů a finální analýzy základních strategických směrů rozvoje technologií (i s ohledem na základní strategické směry vývoje a výzkumu v USA a Japonsku) nelze efektivně soustředit síly a prostředky na zvládnutí prvé etapy s časovým horizontem v roce 2020, natož druhé etapy do roku 2050.

4.5

K urychlení vývoje a praktického užití nových energetických technologií potřebuje EU více cílených a účinných mechanizmů, které využijí potenciál veřejné podpory, průmyslu a výzkumu a zvýší synergický efekt mezi nimi. Evropa má silné národní výzkumné organizace v oblasti energetiky, stejně tak jako výtečné výzkumné týmy na univerzitách a ve specializovaných centrech. Ty bohužel pracují nekoordinovaně a dosud používané nástroje usměrnění jejich spolupráce jsou nedostatečné. Maximální využití tohoto potenciálu je klíčové pro úspěch navrhovaného plánu. Širší spolupráce je také potřebná na mezinárodní úrovni.

4.6

EHSV vysoce oceňuje stanovisko Komise ve sdělení, které volá po mobilizaci zdrojů jak finančních, tak především lidských, a to na všech čtyřech úrovních: v soukromé sféře, na úrovni členských zemí, na úrovni Společenství i na globální úrovni. Mobilizace finančních zdrojů zatím narážela na problémy priorit a časové náročnosti a navrhovaný plán SET musí umožnit změnu postojů a rychlosti rozhodování v rozhodovacích řetězcích. Mobilizace lidských zdrojů je vždy dlouhodobý proces, je i součástí Lisabonské strategie, přesto se zatím nedaří v dostatečné míře a rychlosti, aby se naplnily zdroje pro realizaci navržených strategií. Adekvátní všestranná podpora přírodovědného a technického vzdělávání je prvním předpokladem mobilizace lidských zdrojů.

4.7

EHSV konstatuje, že je nezbytné, aby byla dosažena shoda nejen ohledně vizí, priorit a cílů energetické politiky, ale také strategického plánu pro energetické technologie.

4.8

Výbor konstatuje, že je na škodu věci, jestliže z pohledu úsilí o omezení klimatických změn je bezesporu nejvýznamnější nástroj – strategie rozvoje a uplatnění energetických technologií – zastiňován jinými tématy a nástroji, které však objektivně musí tomuto rozvoji vytvářet důležitý podpůrný rámec (EU ETS, podpora uplatňování obnovitelných zdrojů energie, 3. energetický balíček apod.) Reálné snížení emisí skleníkových plynů mohou přinést pouze reálné technologické změny směrem k efektivnějším technologiím jak ve výrobě, tak ve spotřebě energií. K financování technologického rozvoje by měly např. sloužit i výnosy z aukcí povolenek v systému EU ETS, bude-li návrh na zavedení aukcí přijat. Tento zdroj financování však rozhodně nemůže zůstat jediný, přichází-li navíc v úvahu efektivně až od roku 2013.

5.1

Analýza současného velmi neuspokojivého stavu je mimořádně výstižná a věcná a správně poukazuje na problémy organizační a správní, jimiž se vedle problémů vědecko-technických musí společnost zabývat.

5.2

Dokumenty EU o problematice energetických technologií vycházejí z toho, že neexistuje jedna nebo pouze několik energetických technologií, které mohou významně ovlivnit pokrok v energetice a napomoci ke splnění vytyčených cílů. Naopak jich je velmi mnoho a teprve celé portfolio může přinést výsledek. Bez jeho důkladné analýzy nelze předem vyloučit žádný alespoň trochu slibný vývojový směr, ovšem málo perspektivní směry by měly být vylučovány co možná nejrychleji, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání zdroji. Každý členský stát a případně i každý region by měl mít možnost si vybrat ze schváleného strategického rámce své priority podle svého odborného a realizačního zázemí a zkušeností.

5.3

Na úrovni EU se v dokumentech o této problematice doporučuje věnovat pozornost technologiím pro využití obnovitelných zdrojů energie, čistým technologiím produkce tepla (rozumí se i tepla pro výrobu elektřiny) a nejnovější infrastruktuře pro přenos a skladování energie a EHSV tyto priority podporuje. V pozadí však nesmí zůstávat čisté technologie na bázi fosilních paliv, která i ve vzdálenější budoucnosti budou představovat nejdůležitější primární energetický zdroj, a nelze opomenout ani využití jaderné energie na bázi štěpení i fúze a bezpečné ukládání jaderných odpadů, které musí být i nadále nedílnou součástí výzkumného a vývojového portfolia EU.

5.4

EHSV souhlasí s tím, že trh s energií dosud neposkytuje tvůrcům energetické politiky, vládám a soukromým investorům jasné informace o naléhavosti vývoje aplikace nových energetických technologií, neboť ceny jednotlivých druhů energie a paliv nezahrnují v dostatečné míře všechny externality včetně sociálních nákladů. Proto také dosud nedošlo na úrovni EU k dohodám o prioritách energetického výzkumu a vývoje a k vytvoření odpovídajících finančních zdrojů a dalších nástrojů na podporu těchto priorit.

5.5

EHSV je toho názoru, že součástí strategického plánu by vedle stanovení priorit na úrovni EU mělo být též efektivně koordinované a rychlé i stanovení specifických priorit na úrovni členských států, vyčlenění dostatečných finančních zdrojů v rámci veřejných rozpočtů, optimální využití výzkumných a vývojových kapacit, zapojení soukromého sektoru motivovaného dostatečnými impulzy z energetického trhu a další legislativní i fiskální nástroje. Zapojení soukromého sektoru, a to ve velmi podstatném rozsahu, je nezbytné. EU i vlády členských států pro to musí vytvořit potřebné podmínky jak odpovídajícími vizemi, prioritami a cíli energetických politik, tak praktickými nástroji na podporu jejich splnění.

5.6

Klíčovým prvkem je nastavení pravidel tržního prostředí v energetice především správným promítnutím externalit včetně sociálních nákladů do energetických cen, což povede k tomu, že trh včas vyšle k soukromým investorům a provozovatelům signály o nutnosti technologických změn v diferencovaném a co nejefektivnějším využívání energetických zdrojů. Na úrovni EU i členských států bude zřejmě zapotřebí vytvářet v oblasti legislativní i fiskální podmínky, které umožní výhodnější spojení veřejných a soukromých finančních prostředků vkládaných do energetického výzkumu a vývoje včetně dobrovolných nástrojů vedoucích k vyššímu využívání zdrojů.

5.7

Pro některé země s výhodnými přírodními podmínkami je určitou významnou nadějí rychlejší pokrok v rozšířeném užití obnovitelných zdrojů energie. Jsou však i státy, kde vhodné přírodní podmínky pro některé druhy obnovitelných zdrojů energie nejsou nebo nejsou za přijatelných ekonomických podmínek. Reálné přírodní podmínky a fyzicky dostupné zdroje by se měly stát základním východiskem při posuzování využitelnosti obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých členských zemích i při jejich zapojení do programů vývoje energetických technologií.

5.8

Priority uvedené ve sdělení Komise k plánu SET se EHSV jeví poněkud omezené především na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou nepochybně významné jak pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie, tak pro snížení závislosti členských zemí na dovozu energetických zdrojů a i pro udržitelnost rozvoje. Některé druhy obnovitelných zdrojů energie však mají zatím vysokou ekonomickou nákladovost, která bude přetrvávat dlouhodobě. Obdobně, integrace trhů s energiemi není jen politickou a organizační záležitostí, ale bude vyžadovat i odpovídající výzkum a vývoj např. směrem k inteligentním sítím.

5.9

EHSV se domnívá, že je nutno vzít v úvahu, že řada zemí je závislá na fosilních palivech a jaderné energetice a tak tomu bude i v dohledné budoucnosti, což platí také o třetích zemích, s nimiž by EU měla koordinovat úsilí v urychlení výzkumu a vývoje energetických technologií. Proto se výbor domnívá, že priority EU nelze koncentrovat převážně na technologie spojené s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale stejně důležité jsou také energeticky úsporné technologie v konečné spotřebě a čisté technologie na bázi fosilních paliv (včetně CCS). Jaderné technologie ve výzkumu a vývoji mají v EU svou vlastní agendu a koordinaci, přesto je třeba zdůraznit nutnost výzkumu a vývoje jaderné energetiky na bázi štěpení a perspektivně i jaderné fúze, životnosti a bezpečnosti jaderných zařízení, které mají velký potenciál pro bezpečnost dodávek energií a snížení emisí skleníkových plynů v EU.

5.10

Samozřejmě, že k udržitelnému rozvoji může významně napomoci úsilí o úspory energie jak v oblasti energetických transformací, tak v konečné spotřebě. Tomu všemu musí napomoci rozvoj pokrokových energetických technologií. Na úrovni EU může využití disponibilních finančních a lidských zdrojů v této velmi široké oblasti zlepšit správně stanovená a prosazovaná strategická koordinace energetického výzkumu a vývoje, která bude obsahovat jak priority (z hlediska věcného i časového) na úrovni Společenství, tak i na úrovni členských států, a k tomu potřebné funkční mechanizmy jako systémy řízení, kontroly a informačních toků. Nezbytnou roli bude také hrát efektivní standardizace procesů a zařízení.

5.11

Při rozšíření spolupráce ve výzkumu a vývoji nových energetických technologií za rámec Společenství by před vytvářením nových dohod měla být dána přednost maximálnímu využití již existujících institucí, smluv a dohod, zvláště těch, které se v minulosti osvědčily.