Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52006AR0053

Stanovisko Výboru regionů k usnesení Evropského parlamentu o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě

Úř. věst. C 229, 22.9.2006, p. 57–66 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

22.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/57

Stanovisko Výboru regionů k usnesení Evropského parlamentu o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě

(2006/C 229/09)

Výbor regionů

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. června 2005 konzultovat jej v souladu s článkem 265 čtvrtým odstavcem Smlouvy o založení Evropského společenství v této věci;

s ohledem na rozhodnutí svého předsednictva ze dne 11. října 2005 dát pokyn Komisi pro ústavní záležitosti a evropskou správu, aby vypracovala stanovisko k tomuto tématu;

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě, T6-0228/2005;

s ohledem na článek 6 Smlouvy o Evropské unii a článek 13 Smlouvy o založení Evropského společenství;

s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu, podepsanou dne 29. října 2004, a zejména Listinu základních práv, která tvoří její část II;

s ohledem na směrnice 2000/43/ES a 2000/78/ES, kterými se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ a obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

s ohledem na své stanovisko ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nediskriminace a rovné příležitosti pro všechny – rámcová strategie – KOM(2005) 224 v konečném znění – a k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce rovných příležitostí pro všechny (2007) Směrem ke spravedlivé společnosti – KOM(2005) 225 v konečném znění – 2005/0107 (COD) (CdR 226/2005 v konečném znění);

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o homofobii v Evropě (RSP/2005/2666);

s ohledem na své stanovisko k Zelené knize o rovnosti a nediskriminaci v rozšířené Evropské unii – KOM(2004) 379 (CdR 241/2004 v konečném znění) (1);

s ohledem na doporučení Sítě nezávislých expertů EU pro základní práva obsažená v komentáři k tématu č. 3: Ochrana menšin v Evropské unii;

s ohledem na zprávy přijaté Evropským střediskem pro monitorování rasismu a xenofobie (EUMC) o postavení imigrantů, menšin a konkrétně Romů;

s ohledem na svůj návrh stanoviska (CdR 53/2006 rev. 1) jednomyslně přijatý Komisí pro ústavní záležitosti, evropskou správu a prostor svobody, bezpečnosti a práva dne 7. dubna 2006 (zpravodajové pan Boris Sovič, starosta Mariboru, a pan Eberhard Sinner, státní ministr a vedoucí Bavorského státního kancléřství);

1)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE úcta k základním právům a kulturní a jazykové rozmanitosti je zcela evropská hodnota a musí být chráněna ve všech regionech Evropské unie a představuje pro VR prioritu;

2)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE veškeré formy diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, postižení, věku nebo sexuální orientace musí být potírány stejně intenzivně při vědomí, že k bohatství Evropy přispívají všichni obyvatelé;

3)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE existuje rozdíl mezi ochranou menšin a politikami nediskriminace, rovné zacházení není privilegiem, nýbrž základním právem všech občanů;

4)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE každý jednotlivec musí mít právo být jiný a tolerance a respekt by měly představovat obecný životní postoj a vycházet z reciprocity, a neměly by být prokazovány jen některým, a jiným nikoli;

5)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE orgány místní samosprávy mohou hrát důležitou úlohu v prosazování základního práva na svobodu shromažďování;

6)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE úředníci orgánů místních samospráv mají zvláštní zodpovědnost jít příkladem a podporovat osvědčené postupy;

7)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE orgány místní a regionální samosprávy disponují značnými pravomocemi ve věcech veřejných archivů, vzdělávání, policie, zdraví, bydlení a sociální pomoci, bez nichž by nebylo možné zajišťovat základní práva;

8)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE Výbor regionů inicioval na žádost Evropského parlamentu shromažďování osvědčených postupů na místní a regionální úrovni a tímto způsobem by chtěl podstatně přispět ke zlepšení ochrany menšin a uplatňování politik nediskriminace;

přijal jednomyslně na 65. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. června 2006 (jednání ze dne 15. června) následující stanovisko:

Výbor regionů

1.   Obecné poznámky

1.1

vítá rozhodnutí Evropského parlamentu a souhlasí s ním v tom, že stav zavádění politik nediskriminace členskými státy je neuspokojivý; uznává však, že přes rozdíly v úrovni zavádění politik mezi jednotlivými členskými státy, z nichž některé jsou více proaktivní než jiné, již EU, její členské státy, jakož i orgány regionální a místní samosprávy, mají připraven rozsáhlý seznam osvědčených postupů;

1.2

sdílí názor EP, že jednotlivé orgány místní a regionální samosprávy a státní správy členských států by mohly lépe koordinovat opatření pro potírání všech forem diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, postižení, věku nebo sexuální orientace, včetně antisemitismu a útoků na menšinové skupiny včetně Romů;

1.3

uznává, že orgány místní a regionální samosprávy čelí dvojí výzvě: na jedné straně ve vztahu k odpovědnosti orgánů regionální a místní samosprávy za zabraňování diskriminačním praktikám a respektování zásady rovnosti v přístupu k právům jednotlivce a hospodářským a sociálním právům, a na straně druhé ve vztahu k jejich aktivní odpovědnosti za prosazování základních práv, včetně úcty k právům menšin;

1.4

zdůrazňuje, že politiky a předpisy uplatňované orgány místní samosprávy musí být nediskriminační podle práva i fakticky a musí přispívat k sociální, hospodářské a politické integraci;

1.5

uznává, že chudoba, sociální vyloučení a tvorba ghett mohou vést k extremismu, a proto má za to, že účinné integrační politiky, včetně opatření vzdělávací politiky a politiky bydlení na regionální a místní úrovni, mohou nepřímo přispívat k prevenci násilného extremismu a že by měla být věnována zvláštní pozornost mladým lidem žijícím v městských ghettech;

1.6

konstatuje, že v mnoha městech, obcích a regionech jsou zavedena pozitivní opatření směřující k zajištění vysoké úrovně ochrany příslušníků menšin, založená na zásadě multikulturní společnosti a vědomí bohatství a rozmanitosti EU; proto s ohledem na fakta shromážděná svými členy předkládá počáteční částečný katalog osvědčených postupů na místní a regionální úrovni, který je uveden v příloze k tomuto stanovisku;

2.   Názory a doporučení

2.1   Podpora rozmanitosti a interkulturního dialogu – decentralizovaná opatření

2.1.1

má za to, že orgány regionálních a místních samospráv by měly do boje proti rasismu, antisemitismu, islamofobii, xenofobii, homofobii a útokům na menšinové skupiny vnést přidanou hodnotu tím, že podpoří rozmanitost na základní úrovni a prosadí názor, že rozmanitost přispívá k bohatství společnosti;

2.1.2

navrhuje orgánům místní a regionální samosprávy, aby přijímaly vhodná decentralizovaná opatření ke zvýšení úrovně ochrany práv menšin a k potírání rasismu a xenofobie ve městech a regionech Evropy, mezi něž patří:

—

zakládání regionálních a místních úřadů pro potírání diskriminace pověřených sledováním a záznamem stížností příslušníků diskriminovaných skupin;

—

šíření základních informací o stavu menšinových politik a politik nediskriminace mezi širokou veřejností;

—

prezentování osvědčených postupů veřejnosti oficiálními představiteli měst, obcí a regionů;

—

zřízení kontaktních míst EuropeDirect k podpoře práv menšin a opatření na potírání diskriminace;

—

pořádání akcí a slavností s cílem sblížit různé kultury, tradice a jazykové skupiny žijící ve stejné oblasti;

—

vzdělávací programy pro orgány regionální samosprávy, pedagogy a novináře, propagující nediskriminaci a rovné zacházení se všemi občany;

—

možnost snadného a bezprostředního navazování styků se správními orgány pro příslušníky menšin v případech, kdy jim hrozí diskriminace;

2.1.3

podporuje zdůraznění postavení Romů Evropským parlamentem jako bodu zasluhujícího zvláštní pozornost; a proto má za to, že romská komunita vyžaduje zvláštní ochranu, rovněž vzhledem ke své velikosti a zvláštní povaze;

2.1.4

věří, že integrace Romů představuje pro orgány regionální a místní samosprávy obzvláštní výzvu, a vyzývá instituce EU, národní vlády a orgány regionální a místní samosprávy, aby rozvinuly společný integrovaný a decentralizovaný přístup k usnadňování jejich politické, sociální a hospodářské integrace a zároveň k podpoře úcty k rozmanitosti a tolerance. V této souvislosti navrhuje následující opatření na místní a regionální úrovni:

—

příprava pružných strategií vzdělávání s cílem co nejvíce usnadnit možnost integrace;

—

výměna osvědčených postupů mezi městy a regiony, ve kterých žijí příslušníci romské komunity;

—

financování kulturních akcí zaměřených na propagaci romského kulturního dědictví a tradic;

2.1.5

trvá na významu dialogu mezi náboženskými a etnickými skupinami na regionální a místní úrovni zaměřeného na předcházení extremismu a segregaci, který by mohl rovněž vést ke společnému chápání rovnosti a rozmanitosti v evropských společnostech;

2.1.6

podporuje fakt, že Parlament zdůraznil, že homofobie v Evropě je mimořádně znepokojující, především s ohledem na „znepokojivé události, ke kterým nedávno došlo v řadě členských států“;

2.2   Užívání a podpora standardů a plánů rovného zacházení

2.2.1

má za to, že k dosahování standardů rovnosti v poskytování služeb musí místní a regionální orgány zvážit stanovení konkrétních cílů a ukazatelů politik, na jejichž základě by mohly měřit pokroky při zavádění politik, a přeje si přispět k návrhu takových ukazatelů;

2.2.2

uznává, že standardy a plány rovného zacházení směřující ke strategiím rovnosti mezi komunitami, jakož i k rovnosti ve vztahu k rase, pohlaví, postižení a sexuální orientaci, přispějí k lepšímu poznání významu spravedlivého zacházení a rovného přístupu ke službám místních samospráv a k pracovním příležitostem, které byly rozvíjeny jako nástroj umožňující orgánům místní a regionální samosprávy zahrnout otázky rovnosti ve vztahu k rase, pohlaví a postižení do obecní politiky a praxe na všech úrovních;

2.2.3

má za to, že orgány místní a regionální samosprávy by měly poskytovat kvalitní místní služby přístupné všem, které by reagovaly na potřeby různých čtvrtí a městských komunit, a zajišťovat rámec, v němž by mohla vzkvétat soudržnost komunity a udržitelný rozvoj, prostřednictvím doposud zjištěných osvědčených postupů, mezi něž patří:

—

právní pomoc v podobě poradenství ve vztahu k postavení jednotlivých osob;

—

financování komunitních center;

—

zakládání integračních fór s veřejnými debatami ke zintenzivnění styků mezi stávajícími obyvateli a nově příchozími;

—

ustavování konzultačních orgánů pro boj proti diskriminaci a jmenování zvláštních poradců zodpovědných za případy diskriminace na základě rasy a pohlaví;

2.3   Přístup k výuce jazyků, vzdělávání a trhu práce

2.3.1

zdůrazňuje, že vzdělání je základním prostředkem zapojování menšin do společenského a politického života zemí, v nichž žijí, a výuky k toleranci a úctě k rozmanitosti a že orgány místní a regionální samosprávy mají v této oblasti nezastupitelnou úlohu;

2.3.2

v souladu s Evropským parlamentem naléhá na členské státy, aby se všemožně přičinily o zajištění účinného začlenění dětí uprchlíků, žadatelů o azyl a přistěhovalců do vzdělávacích systémů. Veřejné orgány by rovněž měly přispívat k tomu, aby byly příslušníkům menšin dány veškeré příležitosti k nabytí jazykových schopností potřebných k úspěšné integraci;

2.3.3

vyzdvihuje, že nabytí dostačujících jazykových schopností v úředním jazyce komunity, v níž menšiny žijí, zvyšuje možnost jejich opravdové integrace, a tvrdí, že orgány místní a regionální samosprávy by měly v rámci své působnosti zajišťovat – všude tam, kde je to třeba – programy integrace včetně volitelných kurzů v úředních jazycích zdarma, a to i v mateřských školách;

2.3.4

vyjadřuje znepokojení nad demoralizujícími účinky vysoké nezaměstnanosti mládeže a doporučuje uplatnění pozitivních opatření, zejména ve vztahu k přístupu na trh práce pro všechny znevýhodněné skupiny;

2.3.5

navrhuje, že bude aktivizovat svoji členskou síť k prosazení:

—

stáží v obcích pro příslušníky menšin;

—

systému stipendií pro nejlepší studenty z etnických menšin nebo jiných znevýhodněných skupin;

—

zvláštních jazykových programů pro děti imigrantů;

2.3.6

bere na vědomí existující osvědčené postupy na regionální a místní úrovni v oblasti vzdělávání a přístupu k trhu práce, mezi něž patří:

—

přístup dětí jakékoliv národnosti do veřejných škol;

—

obcemi zaručený volný přístup k jazykové výuce pro všechny;

—

rovný přístup ke vzdělání i pro postižené, občany třetích států a starší osoby v souladu se zásadou celoživotního učení;

—

vzdělávací projekty zaměřené na boj proti diskriminaci;

—

nabídka kurzů v jazyce menšinové skupiny;

—

virtuální úřady pro integrační politiku;

—

opatření na boj proti diskriminaci v zaměstnání na úrovni místních služeb zaměstnanosti, například v podobě zasílání anonymizovaných údajů o uchazečích zaměstnavatelům (vypuštění příjmení uchazeče);

2.4   Přístup k sociálním bytům a veřejným službám

2.4.1

vyzývá členské státy k zakládání celostátních databází nebo tvorbě příruček osvědčených postupů k systematickému a důslednému shromažďování dat o bydlení imigrantů a menšinových etnik pro orgány odpovědné za oblast bydlení;

2.4.2

vyzývá orgány místní a regionální samosprávy, aby vystupňovaly úsilí o uplatňování nediskriminačních opatření, mezi něž patří:

—

přidělování obecního bydlení rodinám jakékoliv národnosti;

—

předcházení segregaci bydlení a v případě potřeby využití pozitivní diskriminace;

—

přijímání akčních plánů k zaručení rovného přístupu k bydlení na místní a regionální úrovni;

2.4.3

vyzdvihuje osvědčené postupy orgánů místní a regionální samosprávy směřující k zajištění rovného přístupu k bydlení a veřejným službám všem občanům, mezi něž patří:

—

poskytování technických a právních záruk a pojistného krytí všem skupinám obyvatelstva;

—

přidělování obecních bytů imigrantům a občanům třetích států;

—

zakládání poradenských organizací ke zlepšení přístupu uprchlíků a imigrantů k bydlení;

—

zavádění programů neziskového nájemního bydlení;

—

zajišťování účasti imigrantů na veřejných fórech diskutujících politiky v oblasti bydlení;

—

zajišťování rovného přístupu a rovné kvality veřejných služeb všem členům místních komunit;

2.5   Aktivní přístup k politickému a občanskému životu

2.5.1

silně podporuje účast příslušníků menšinových skupin na politickém životě na všech úrovních správy (místní, regionální, národní a evropské), a zejména jejich větší zapojování do obecní politiky. Za tím účelem by mohla být zvětšena průhlednost a přístupnost struktur a rozhodovacích postupů orgánů místní a regionální samosprávy, aby se povzbudila účast menšin a neomezená svoboda shromažďování a projevu;

2.5.2

vyzývá orgány místní a regionální samosprávy, aby povzbuzovaly zástupce různých etnických skupin a přistěhovalců k přijetí zodpovědnější úlohy ve společnosti členských států a jejich vlastních orgánů místní a regionální samosprávy;

2.5.3

vítá iniciativy řady měst a regionů k zavedení zvláštních opatření na podporu výkonu politických práv, mezi něž patří:

—

zakládání poradních orgánů;

—

přítomnost jednoho či více zástupců menšin v městských radách;

—

úplná účast příslušníků menšin v místních a městských volbách;

—

zakládání pracovišť společné komunitní aktivity stávajících obyvatel, přistěhovalců a jakýchkoli znevýhodněných skupin;

2.5.4

vyzývá k zavádění konkrétních opatření, včetně tvorby podmínek umožňujících reprezentativním organizacím příslušníků národnostních menšin skutečnou účast na přípravě a zavádění politik a programů vzdělávání menšin a jejich integrace na trhu práce;

2.5.5

zdůrazňuje zodpovědnost místních a regionálních sdělovacích prostředků za podporu tolerance a úcty k rozmanitosti a jejich úlohu při zajišťování účinné komunikace a stimulování aktivnější účasti příslušníků menšin na místním politickém a občanském životě;

2.6   Podpora shromažďování dat na místní a regionální úrovni

2.6.1

má za to, že k hodnocení provádění politik nediskriminace je nezbytné shromažďování dat členěných podle etnického původu;

2.6.2

opakuje svoji výzvu Komisi, aby uveřejnila příručku osvědčených postupů potírání diskriminace pro orgány místní samosprávy v úloze zaměstnavatelů, poskytovatelů zboží a služeb a zadavatelů zakázek na jejich poskytování a v úloze vedoucích představitelů soudržnosti komunit a nediskriminace. Příručka by zahrnovala povinnosti orgánů místní samosprávy ohledně podpory základních práv, včetně svobody shromažďování, a zvláštní zodpovědnost orgánů místní samosprávy jít příkladem v potírání projevů nenávisti nebo projevů, které mohou způsobit legitimizaci, šíření nebo podporu rasové nenávisti, xenofobie, antisemitismu, homofobie nebo jiných forem diskriminace nebo nenávisti založené na netoleranci. V této souvislosti nabízí Komisi podporu při shromažďování dat na regionální a místní úrovni;

2.6.3

má za to, že kvalitnější shromažďování dat, monitorování a hodnocení představují důležité předpoklady rozvoje účinných politik na podporu rovnosti a potírání všech forem diskriminace a opakuje, že vedle Komise musí být do tvorby srovnatelných kvantitativních údajů označujících a zvýrazňujících rozsah stávajících nerovností zapojeny i orgány místní a regionální samosprávy;

3.   Závěrečné poznámky

3.1

zdůrazňuje význam zlepšování interinstitucionální spolupráce mezi institucemi EU, Radou Evropy, OSN a OBSE pro účinnou ochranu menšin a vyzdvihuje úlohu nevládních organizací a národních, nadnárodních a evropských sdružení orgánů místní a regionální samosprávy v tomto procesu;

3.2

přeje si, aby byla ve zprávách publikovaných Evropským střediskem pro monitorování rasismu a xenofobie (EUMC) a Sítí nezávislých expertů EU pro základní práva rozsáhlejším způsobem pojednávána regionální dimenze;

3.3

má za to, že EU by mohla přidělením vhodných rozpočtových prostředků doplňovat aktivity členských států na místní, regionální a celostátní úrovni a že členské státy by v duchu politiky decentralizace prováděné Evropskou unií mohly delegovat část svých rozhodovacích pravomocí ve strukturálních fondech na orgány regionální a místní samosprávy;

3.4

vyzývá k odpovídajícímu financování aktivit na místní a regionální úrovni směřujících k potírání diskriminace a k zajištění ochrany práv všech občanů.

V Bruselu dne 15. června 2006.

předseda

Výboru regionů

Michel DELEBARRE

(1)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 62.

PŘÍLOHA

OCHRANA MENŠIN NA REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ ÚROVNI: OSVĚDČENÉ POSTUPY (1)

Z průzkumu mezi členy VR a regionálními a obecními samosprávnými orgány, organizacemi a sdruženími vzešla celá řada regionálních a místních osvědčených postupů směřujících ke zlepšení postavení menšin a podpoře politik nediskriminace. VR hodlá tento omezený seznam dále rozvíjet a přál by si, aby byl zužitkován v opatřeních EU na podporu standardů rovného zacházení pro všechny.

1.   Podpora rozmanitosti a interkulturního dialogu

—

V Německu připravilo tzv. Bavorské fórum sérii akcí pod heslem „integrace v dialogu“ (tj. ve veřejných diskusích). Cílem těchto akcí je posílení styků mezi rodilými obyvateli a cizinci a předcházení tvorbě kulturních a jazykových ghett, tzv. „paralelních společností“.

—

Město Corps-Nuds ve Francii uznává nově příchozí jako součást komunity a vybízí je k účasti na všech místních společenských aktivitách. Kromě toho mají do veřejných škol přístup děti jakékoli národnosti. Přístup k veřejnému vzdělávání je v souladu se zásadou celoživotního učení zaručen rovněž postiženým osobám a dospělým uchazečům o zaměstnání.

—

V německých Brémách se konalo několik akcí týkajících se politiky integrace. Všem je společné to, že podporují interkulturní a mezináboženský dialog jako způsob, jak řešit problém xenofobie i čelit tendencím k radikalizaci a segregaci.

—

Noc mládeže: koná se jednou ročně na brémské radnici na paměť obětí národního socialismu. Celkovým cílem Noci mládeže je spojit ohlédnutí za minulostí se závazkem zajistit, že moderní svět bude humánní. Noci mládeže se průměrně účastní až 3 000 lidí, z nichž tři čtvrtiny jsou mladí lidé. Každý rok se koná noc na jiné téma. Mezi tématy minulých nocí bylo například „Setkání se Sinti a Romy“. Kromě výpovědí dobových svědků, výstav a diskusních fór se konají také divadelní hry, sportovní akce a koncerty všech hudebních žánrů od klasické hudby až po hip-hop; pro každý vkus a každou věkovou skupinu je tedy něco na výběr.

—

Mapa náboženství: úspěšný vedlejší produkt Noci mládeže; Mapa náboženství je organizována mladými lidmi pro mladé lidi. Tento projekt byl vytvořen mladými lidmi z různých náboženských skupin v Brémách a jeho cílem je dosáhnout výměny mezi náboženstvími a lepšího pochopení jejich víry. Představuje fórum pro mladé lidi ze všech náboženských skupin v Brémách a umožňuje jim, aby se navzájem poznali během společné práce na mapě, aby spolu mluvili a oslavovali „pospolitost“. Organizátoři vytvořili interaktivní internetový portál s mapou, ve které jsou vyznačena místa všech kostelů, mešit a prostor náboženských obcí v každé části města. Na internetových stránkách je kromě toho diskusní fórum, ve kterém si mladí lidé mohou doslovně vyměňovat názory na Boha a svět. Mapa náboženství ukázala, že mladí lidé si přejí dialog mezi náboženstvími. V náboženské výuce, která je rozdělena podle náboženství, pro takový dialog není dost možností. Mladí věřící se chtějí seznamovat s vírou a životem svých vrstevníků prostřednictvím dialogu a chtějí, aby tento dialog probíhal na jejich úrovni, bez náboženských hodnostářů a autorit.

—

Islámský týden v Brémách: Zvláštní pozornost se v Brémách věnuje integraci muslimských spoluobčanů. Během islámského týdne muslimové dostanou příležitost představit veřejnosti svoji víru a kulturu. Každý má možnost seznámit se s islámem, jak je vyznáván a praktikován v Brémách. Mnoho přednášek, diskusí a výstav vás zve, abyste se informovali, diskutovali a setkávali se s muslimy v neformálním prostředí. Představa je taková, že se nebude mluvit o muslimech, ale s nimi. Kritické diskuse jsou tedy nejen povoleny, ale i vítány.

—

Recepce pořádaná brémskou radnicí při příležitosti ukončení půstu: Na konci postního měsíce ramadánu senát Svobodného hanzovního města Brémy pozývá muslimské spoluobčany na recepci na radnici, aby spolu se členy dalších náboženských obcí oslavili svátek ukončení půstu. Pozvání je muslimy vždy přijato s nadšením a je důkazem uznání, kterého se muslimům s jejich kulturními tradicemi a vírou ve městě dostává.

—

Program „Porto bez hranic“ v Portugalsku je strategií, jak analyzovat problematiku přistěhovalectví ve městě, přemýšlet o ní a zabývat se jí. Pracuje se s 33 sdruženími přistěhovalců, která zastupují různé komunity přistěhovalců v Portu. Činnosti prováděné v rámci tohoto programu plní různé cíle za účelem integrovaného a s účastí všech spojeného sociálního rozvoje všech aktérů, aby se tak udržela a podpořila sociální soudržnost. Zde upozorňujeme na dvě činnosti pro jejich pravidelnost a zapojení sdružení přistěhovalců do fází plánování, vývoje a hodnocení.

—

„Vyprávěj příběh“: Cílem této aktivity je rozpoznat a shromáždit významné příběhy z kulturního dědictví těchto komunit a představit je širší veřejnosti pomocí konání pravidelných zábavních večerů a večerů s představeními na renomovaných místech ve městě.

—

Setkávání komunit: Hlavními cíli této aktivity je pomoci upevnit vztahy mezi různými komunitami a udržovat a podporovat kulturní rozmanitost města Porto. Pořádají se společensko-kulturní a informační akce, při kterých se jak místní, tak ze zahraničí pocházející obyvatelé zapojují do výstav a prodeje kulturních a gastronomických výrobků. Jde o každoroční akci, která se koná ve známé budově ve městě a kterou navštíví stovky lidí.

—

Program Inter-Nation v belgickém Valonsku je zaměřen na interkulturalismus a osvojování si specifických odborných dovedností. Je zaměřen na to, aby přivedl do práce ty žadatele o práci, kteří jsou stále příliš často nedostatečně využiti na trhu práce. Program se konkrétně zabývá podporou prospěšných interkulturních vlastností cizinců v zaměstnáních s mezinárodním prvkem. Inter-Nation podnikům současně poskytuje kvalifikované zaměstnance, kteří jsou schopni jim pomáhat při jejich činnostech.

—

Město Mnichov připravilo projekt „v Neuperlachu společně aktivní“, v jehož rámci se ze zahrádek obyvatel stala místa komunitní aktivity pro Němce a migranty žijící v dané oblasti. Tento projekt přispívá ke zvýšení komunikace a propojování mezi lidmi různého kulturního, etnického a rasového původu.

—

V Nizozemsku zahájilo město Amsterdam projekt „Druhá světová válka v odstupu“, zaměřený na boj proti diskriminaci a antisemitismu a zvyšování tolerance a úcty.

2.   Užívání a podpora standardů a plánů rovného zacházení

—

Madridská autonomní oblast ve Španělsku zavádí Regionální integrační plán na období 2006-2008, který byl sestaven s podporou všech částí společnosti a který zapojuje více než 1 000 zástupců a odborníků, aby byla zajištěna integrace přistěhovalců. Je to poprvé, kdy španělská autonomní oblast vyhradila více než 4,4 miliardy eur na integraci přistěhovalců. Všichni přistěhovalci, bez ohledu na své správní postavení, mají bezplatný přístup k madridským systémům vzdělávání a zdravotní péče jako kterýkoliv jiný obyvatel Madridu. Madridská autonomní oblast dále vytvořila střediska sociální péče pro přistěhovalce (CASI, Centros de Atención Social al Inmigrante), aby se posílila síť základní péče pro zvlášť zranitelné přistěhovalce, a střediska pro zapojení a integraci přistěhovalců (CEPIS, Centros de Participación e Integración de Inmigrantes), aby se podpořilo, prosadilo a zviditelnilo kulturní bohatství komunit přistěhovalců.

—

Město Vídeň vytvořilo virtuální úřady pro integrační politiku. Kromě toho bylo založeno zvláštní oddělení „Integrace a různorodost“, které má vyvinout řízení různorodosti, organizovat a rozšiřovat poradenské služby pro přistěhovalce nově usídlené ve městě. Toto oddělení spolupracuje s organizacemi přistěhovalců a podporuje opatření a projekty v oblasti integrace, jako jsou např. opatření k osvojení jazyka.

—

V italském regionu Emilia Romagna byly ustaveny konzultační orgány pro boj proti diskriminaci a orgány místní samosprávy jmenovaly zvláštní poradce s pravomocí zasahovat do případů diskriminace na základě rasy a pohlaví.

3.   Přístup k výuce jazyků, vzdělávání a trhu práce

—

Ve Francii jsou v oblasti města Rennes nabízeny různé druhy aktivit a kurzů směřujících k zajištění integrace nově příchozích do místní komunity. Kromě toho je vyčleněn rozpočet na zakládání komunitních center.

—

Město Vídeň v Rakousku nabízí novým přistěhovalcům kursy gramotnosti a jazykové kursy základů němčiny – především pro ženy a s pečovatelskou službou pro děti.

—

Ve Škocjanu (Slovinsko) se integrační politika mezi místními obyvateli realizuje prostřednictvím programu osvěty o xenofobii.

—

Francouzská prefektura Rhone-Alpes vybídla v rámci boje proti diskriminaci v zaměstnání místní službu zaměstnanosti, aby zaměstnavatelům zasílala o uchazečích o práci anonymizované údaje, které neobsahují příjmení uchazečů.

4.   Přístup k bydlení a veřejným službám

—

V rakouské Vídni jsou městské veřejné služby přístupné rovným způsobem a ve stejné kvalitě pro každého člena komunity bez ohledu na jeho národnost, pohlaví, rasu a náboženství. Kromě toho obce podporovaly a financovaly projekty na podporu a rozvoj pluralistických politik. Město podporuje kulturní, jazykovou a komunitní rozmanitost a každý člen komunity má k dispozici právní pomoc ve formě poradenství, pokud jde o postavení jednotlivých osob.

—

V Barceloně jsou veřejné služby dostupné každé registrované osobě, i když se nemůže prokázat dokladem o bydlišti. Katalánské místní orgány se snaží přizpůsobit stávající místní služby potřebám a záměrům migrantů, především formou technické pomoci při přijímání a usazování, finanční podpory politik různorodosti a občanství a znalostních služeb pro rozhodování. Diputació de Barcelona navíc vytvořila plán různorodosti a občanství a místní síť pro různorodost a občanství.

—

Ve Francii přiděluje město Corps-Nuds v rámci politiky bydlení společenství aglomerací, jehož je členem, sociální bydlení specifickým populacím jakékoliv národnosti, včetně Romů.

—

Vláda Katalánska vytvořila „La Red de Bolsa de Vivienda Social“, program zaměřený na zlepšení přístupu ke slušnému bydlení pro všechny sociální skupiny, poskytování technických a právních záruk, pojistného krytí a záruky po dobu maximálně šesti měsíců.

—

V Rakousku přidělují města Salzburg, Krems a Guntramsdorf obecní byty migrantům a občanům třetích zemí. Mezi 107 „nejlepšími postupy“ nominovanými na Dubajskou mezinárodní cenu v roce 2004 byla jmenována poradenská organizace „Wohndrehscheibe“, která pracuje na zlepšování přístupu uprchlíků a migrantů k bydlení.

—

V České republice vyžaduje „program výstavby podporovaného bydlení“, aby obce pomáhaly skupinám ohroženým sociálním vyloučením podporou stavby nových domů a vybavováním těchto domů sociálními službami.

—

Madridská autonomní oblast ve Španělsku od roku 1994 rozvíjí program na zprostředkování bydlení, který podporuje ubytování populace přistěhovalců v oblasti. Přistěhovalcům poskytuje slušné bydlení a vytváří četné systémy zprostředkování a záruk pro získání bydlení pro komunitu přistěhovalců na trhu nemovitostí. Program také zahrnuje přístup ke společnému bydlení a usnadňuje vytváření skupin soužití, které si pak mohou pronajímat anebo spoluvlastnit nemovitost.

—

Slovinský „program stimulace zajištění neziskového nájemního bydlení v obcích v roce 2005“ vyzývá obce ke stavbě a renovaci neziskového nájemního bydlení.

—

V Gentu byla stranami veřejného a soukromého sektoru podepsána deklarace o nediskriminaci v bydlení, jejímž cílem je odstraňování a prevence všech forem diskriminace v oblasti bydlení.

—

Ve Veroně nabízí družstvo „La casa per gli Extracomunitari“ domy migrantům a zajišťuje jejich účast na veřejných fórech, na kterých jsou projednávány politiky v oblasti bydlení.

5.   Aktivní přístup k politickému a občanskému životu

—

V Itálii otevřelo město Turín městské volby všem cizincům s legálním pobytem, kteří ve městě žijí alespoň 6 let.

—

V Dánsku mají obce ve shodě s Dánským integračním zákonem možnost zakládat integrační rady, které jsou oprávněny k podávání konzultativních zpráv o integračních iniciativách a všeobecném stavu v obci nebo o zaváděcích programech nabízených obcí. Tyto integrační rady sestávají nejméně ze sedmi občanů obce, kteří jsou jmenováni obecní radou (kommunalbestyrelse). Členové jsou jmenováni z řad členů místních sdružení přistěhovalců nebo uprchlíků. Dále jsou jmenováni členové spojení se školními radami nebo jinými místními sdruženími. Založení integračních rad se považuje za první krok k integraci přistěhovalců nebo uprchlíků do politického procesu. Zkušenosti ukazují, že mnozí přistěhovalci nebo uprchlíci, kteří byli členy integračních rad, se později zapojují do formálnějšího politického procesu, jako jsou např. obecní rady. Zhruba 60 dánských obcí se rozhodlo pro založení integrační rady.

—

Obecní výbor pro komunity v portugalském Portu je poradním orgánem podléhajícím městské radě. Má za úkol poskytovat interaktivní základnu pro informace a diskuse mezi zahraničními komunitami žijícími v Portu a mezi nimi a místními úřady. Místní úřady se díky těmto setkáním dozvědí názory těchto sdružení na nápady projektů, které zvažují a které se týkají usnadnění integrace příslušných komunit. Účastníci také diskutují o některých největších překážkách, kterým sdružení čelí při uskutečňování vlastních projektů. Sdružení zastupující zahraniční komunity v Portu projevila o obecní výbor živý zájem hned od počátku. Nyní je v něm zastoupeno celkem 13 sdružení. Lze tedy říci, že místní úřady aktivně pracují s poměrně reprezentativní částí zahraniční komunity v Portu. Výbor také vyvolal značný zájem institucí: vysoký komisař pro přistěhovalectví a etnické menšiny v něm má postavení pozorovatele. Existuje zde tedy pevná pracovní základna, na které se snad bude v budoucnu dále stavět. Tento poradní orgán je podstatnou součástí politiky městské rady v Portu, jak být blíž občanům, a je důkazem toho, jakou prioritu rada přikládá podpoře aktivního občanství a participativní demokracie. Jeho cílem je, aby v něm bylo zastoupeno co nejvíce zahraničních komunit žijících ve městě, a proto je pozváno více sdružení, aby se připojila. Ta sdružení, která se chtějí připojit, by měla poslat svoji přihlášku předsedovi městské rady.

—

Ve Španělsku zaručuje el Gobierno del Principado de Asturias přístup k sociálním dávkám všem osobám žijícím na jejím území, poskytuje technickou a ekonomickou podporu pro rozvoj lidských zdrojů a zavedla preventivní opatření na usnadnění účasti různých skupin potenciálně nebo skutečně trpících diskriminací ve společnosti. Přijat byl tzv. plán sociálního začleňování, který předpokládá specifická opatření na podporu sociální integrace menšin v oblasti bydlení, vzdělávání, zdraví a sociálních služeb.

—

V Itálii zasedají zástupci menšin v městské radě Florencie; jde o vůdce senegalské komunity v Toskánsku.

—

V Německu byl pro usnadnění integrace v Berlíně zaveden systém pravidelného monitorování situace menšin. Berlín založil „Fond sousedství“, který představuje úspěšný příklad modelu, jak zlepšit účast veřejnosti a integraci.

6.   Ochrana romské menšiny

Belgie

—

V Belgii byly na základě dekretu vlámské Rady pro rovnost a příležitosti ve vzdělávání přiděleny některým školám zvláštní finanční prostředky na základě počtu žáků ze znevýhodněných skupin, včetně Romů.

—

Vlámská vláda založila v roce 1997 Vlámskou komisi pro mobilní bydlení, jejímž cílem je předkládat konkrétní návrhy řešení problémů týkajících se bydlení a rozvoje stanovišť pro kočovníky.

—

Ve Flandrech bylo v souladu s dekretem o vlámské politice vůči etnickým a kulturním menšinám zřízeno pět „skupin pro kočovníky“ při regionálních integračních střediscích. Tyto skupiny mají za cíl vyhodnocovat a provádět menšinovou politiku. Ve Valonsku bylo v roce 2001 založeno Středisko pro zprostředkování ve věcech kočovníků valonského regionu, které má za cíl dohlížet nad všemi projekty týkajícími se kočovníků a zprostředkovávat styk mezi kočovníky a veřejnými orgány.

Česká republika

—

V České republice existují na regionální úrovni i v hlavním městě Praze romští koordinátoři a na místní úrovni jsou Romové považováni za národnostní menšinu.

—

V roce 2004 byl nevládní organizací „Vzájemné soužití“ a policejní správou Severomoravského kraje pořádán letní tábor pro romské děti. Cílem bylo zlepšení komunikace a spolupráce mezi policií a Romy.

Francie

—

Ve Francii má několik škol zvláštního učitele, který usnadňuje integraci romských dětí. Některé školní autobusy byly vyčleněny na přepravu romských žáků, jejichž aktivní účast na výuce je sledována.

Německo

—

Německá Ústřední rada německých Sintiů a Romů představuje zastřešující organizaci devíti zemských sdružení a řady regionálních a místních sdružení. Rada zastupuje a hájí zájmy komunitních výborů.

Řecko

—

Město Patras přijalo důležitá opatření na ochranu romské menšiny, například zavedení pravidelných lékařských návštěv a očkování, tvorbu programů na usnadnění přístupu místních Romů na trh práce, formulování aktivní politiky bydlení obsahující vládní podporu na nájemné.

Maďarsko

—

V Maďarsku zahájila místní samospráva města Ózd ve spolupráci s místní menšinovou samosprávou program renovace území trpícího značným úpadkem a sociálním vyloučením.

Slovinsko

—

Slovinská ústava zaručuje, že menšiny mohou užívat svůj jazyk jako úřední jazyk na územích, kde žijí. Týká se to maďarské a italské menšiny. Tyto dvě menšiny také mají své zástupce ve slovinském parlamentu.

—

Vláda prostřednictvím Úřadu pro národnostní menšiny připravuje právní opatření týkající se zvláštního postavení, zvláštních práv a ochrany romské komunity, která zde žije. Je pravděpodobně první vládou v EU, která něco podobného připravuje. Podle zákona o místní samosprávě a zákona o místních volbách mohou Romové ve Slovinské republice od tohoto volebního období volit radní, kteří budou zastupovat romskou komunitu v obecních radách, jež řídí oblasti, kde žijí autochtonní Romové. Obec Rogašovci zavede v rámci vládního programu opatření pro pomoc Romům program veřejných iniciativ „o Romech pro Romy“ včetně obecního financování projektů zaměřených na řešení problémů se systémem veřejných služeb, vzdělávacích, sociálních a kulturních otázek a poskytování právní pomoci Romům.

—

Ústav pro výzkum vzdělávání se sídlem v Lublani vytvořil projekt „Integrace romských dětí do většinového školství ve Slovinsku“. Cílem projektu je zlepšení školních vyhlídek romských dětí v předškolních zařízeních a základních školách v regionu Dolenjska.

Španělsko

—

Ve Španělsku je katalánskou vládou iniciovaný program „Prolloguer“ zaměřen na podporu Romů a ostatních diskriminovaných skupin. Logika tohoto programu je vcelku prostá: prázdné byty jsou vykupovány, renovovány a pronajímány přistěhovalcům a znevýhodněným sociálním skupinám.

—

V Madridské autonomní oblast existuje od roku 1999 projekt APOI zaměřený na sociální integraci etnických menšin z východní Evropy. Proces integrace spočívá na třech stadiích: stadium přivítání, stadium usazení, které zahrnuje hledání zaměstnání a bydlení, a následné stadium. APOI se snaží o jednu linii činnosti na čtyřech úrovních: jednotlivce, rodiny, skupiny a komunity. Jde o aktivní přístup spojený s účastí všech, který zapojuje přistěhovalce do jejich vlastní integrace, a vzniklé problémy se řeší individuálně a komplexně.

—

Městská rada Barcelony založila Obecní radu romské komunity v Barceloně, konzultativní orgán, jehož smyslem je zvyšování blahobytu a kvality života Romů žijících v tomto městě.

Spojené království

—

Ve Spojeném království byl podniknut „projekt pro školní úspěšnost Romů a kočovníků“, v jehož rámci jsou zapojováni rodiče, prováděny rozhovory s dětmi a uzpůsobovány výukové programy tak, aby se zvýšilo zapojení romských žáků. Většina orgánů místní samosprávy má tzv. kancelář pro vzdělávání kočovníků, zaměřenou na podporu vzdělávání Romů. Lze vyzdvihnout, že jedna škola iniciovala pružný program mimoškolních kurzů gramotnosti, matematiky a aktivit pod širým nebem a jeden orgán samosprávy připravil balíčky napomáhající postupu ze základní na střední školu.

(1)  Zdroje: údaje shromážděné členy VR; Komentář k tématu č. 3: Ochrana menšin v Evropské unii Sítě nezávislých expertů EU pro základní práva (2005); a Výroční zpráva EUMC, část II - Trendy, vývoj a osvědčené postupy v oblasti rasismu a xenofobie v členských státech EU (2005).

Top