18.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/69

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá akční plán pro biomasu předložený Komisí jakožto významný přínos k udržitelnému rozvoji Evropy.

1.2

Analýza nynějšího rozšiřování biomasy a jejího potenciálu poprvé podává přehled o možnostech a stávajících překážkách pro využívání biomasy v různých energetických odvětvích.

1.3

Zvýšení podílu biomasy na obnovitelných zdrojích energie je důležitým předpokladem pro dosažení cíle Evropské unie ve výši 12 % obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie do roku 2010. Z tohoto důvodu je záměr výrazněji podporovat využívání biomasy správný a neodmyslitelný.

1.4

EHSV výslovně podporuje uzavření legislativních mezer v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v oblasti tepla. Doposud existuje na evropské úrovni pouze směrnice o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a směrnice o podpoře užívání biopaliv. Vzhledem k přibližně 50 % podílu tepla na celkové spotřebě energie a vysokému potenciálu biomasy pro oblast tepla se očekává, že Komise ještě v letošním roce předloží návrh.

1.5

Tento návrh by se však neměl omezit na biomasu, nýbrž by se měly brát v úvahu i další technologie obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla a chlazení. Konkrétní a závazný cíl Unie pro rok 2020 by přinesl investiční jistotu. Měl by být stanoven závazný cíl EU v minimální výši 25 % podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie do roku 2020.

1.6

Výbor hodnotí ohlášenou zprávu Komise o využívání biopaliv kriticky a požaduje v této oblasti více opatření. Biopaliva mohou v zásadě podstatným způsobem přispět ke snížení závislosti Evropy na fosilních zdrojích energie. Zároveň se na tomto aspektu jasně ukazuje, že i v případě ctižádostivých substitučních strategií si rozvoj účinnějších dopravních systémů a podstatné zlepšení energetické účinnosti uchovávají rozhodující význam.

1.7

Výbor tudíž vyzývá Komisi, aby ještě v letošním roce vypracovala dlouhodobý výhled pro investory a aby navrhla nové, závazné cíle pro podíl biopaliv do roku 2020.

1.8

Prostředky dosud stanovené v 7. rámcovém programu pro výzkum by měly být výrazně navýšeny. Dále by se rovněž mělo rozvíjet především využívání biomasy na bázi lignocelulózy i vedlejších produktů.

1.9

Stávající směrnice o podpoře obzvláště účinné kombinované výroby tepla a elektřiny (1) by měla být rozšířena, aby využívání biomasy při kombinované výrobě tepla a elektřiny dostalo přednost, až to rámcové podmínky budou umožňovat.

1.10

Politika rozsáhlejšího využívání biomasy v Evropské unii se musí provádět horizontálně. S koordinovanou zemědělskou, strukturální, regionální a energetickou politikou může být větší přístup zemědělců i do oblasti výroby energie perspektivní pro konkurenceschopnost, ochranu životního prostředí a zásobování energií v Evropě.

1.11

Signál Komise k nutnosti jasných a spolehlivých obchodních dohod je vítán. Měly by však být určeny nástroje kvalifikovaného přístupu na trh v rámci smluv s WTO i pro produkty z biomasy. Jen tak může mladá evropská výroba dostat šanci rozvíjet se.

1.12

V evropském akčním plánu by mělo být projednáno i využívání látek biomasy.

1.13

Komise a členské státy jsou vyzývány k tomu, aby šestou směrnici (2) o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu změnily tak, aby členské státy směly na materiály a služby k využívání obnovitelného tepla a chladu uplatňovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty.

1.14

Výbor vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily minimální využití prostředků strukturálních fondů EU na investice v oblasti využití biomasy a dalších obnovitelných zdrojů energie. Vyslovuje se i pro minimální podíly v oblasti Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podíl finančních prostředků pro tuto investiční oblast by se měl zvýšit a ke konci plánovacího období v roce 2013 dosahovat 10 % prostředků strukturálních fondů v průměru členských států.

1.15

EHSV považuje za důležitý předpoklad intenzivnějšího pěstování energetických plodin i nezávislost na přímých platbách v rámci poslední reformy zemědělství. Krátkodobě spatřuje možnosti pro jednání v oblasti Společné zemědělské politiky (SZP) při upravování prémie za energetické plodiny. To by mělo být umožněno především i v nových členských státech.

1.16

Vedle průběžné kontroly plnění cíle spatřuje EHSV i nutnost závazných akčních plánů pro biomasu v členských státech. Tak by mohly být rozpoznány a mobilizovány rozdílné regionální potenciály.

1.17

EHSV předkládá návrhy na odstranění administrativních překážek a na zohlednění obnovitelných zdrojů energie např. v regionálních plánech.

1.18

Výbor očekává, že již v akčním plánu pro biomasu budou popsány požadavky na jisté potvrzení původu produktů. Jmenuje zde kritéria udržitelnosti pro evropský původ a potravinovou suverenitu, jakož i sociální a ekologické normy pro kvalifikovaný přístup na trh.

1.19

EHSV vítá, že podle Komise platí stejné emisní limity pro bioenergii i pro fosilní paliva.

1.20

Výbor zaznamenává vývoj směrem k jednotné evropské energetické politice. Přes určitou užitečnou konkurenci systémů uvádění obnovitelných zdrojů energie na trh by systémy, které se z hlediska nákladů a rozsahu vytváření nových postupů ukázaly být obzvláště účinné, měly být uplatňovány i v celé Evropě. Příkladem jsou dynamické modely pevně stanovených cen, které již hodně členských států uplatňuje ve svých zákonech o obnovitelných zdrojích energie.

1.21

Cílem opatření pro uvádění na trh nemůže být podle EHSV trvalé dotování, nýbrž zajištění jejich konkurenceschopnosti a rentability jejich uplatnění při současném zohlednění externích nákladů.

2.1

Z hlediska zabezpečení dodávek, rostoucí závislosti Evropy na dovozu ropy a zemního plynu, rostoucích cen ropy a závazků ke snížení emisí skleníkových plynů zaujímá rozvoj obnovitelných zdrojů energie i nadále přední pozici na pořadu jednání EU a členských států o energetické politice.

2.2

Stanovených cílů směrnic na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie i směrnice o využívání biopaliv nebude dosaženo bez rozsáhlých opatření. Stejně tak se Unii pravděpodobně nepodaří splnit její celkový cíl zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie na 12 % při scénáři „business-as-usual“. Hlavním důvodem je skutečnost, že velká část zdrojů energie pro splnění cíle by musela pocházet ze sektoru biomasy, jehož tržní rozvoj však zůstává daleko za očekáváním.

2.3

Celkový podíl obnovitelných zdrojů energií stále ještě setrvává na nízké úrovni; tento podíl bude v kombinaci zdrojů energie EU v roce 2010 představovat místo požadovaných 12 % zřejmě pouhých 9 až 10 %, pokud nebudou přijata vhodná opatření. Komise tudíž předložila akční plán pro biomasu, který v této důležité a doposud strategicky zanedbávané oblasti alespoň oznamuje další iniciativy.

2.4

Investice do využívání energie jsou vždy dlouhodobé investice. Dnes nově vybudovaná elektrárna bude mít životnost delší než třicet let. Podstatným ekonomickým důvodem pro podporu technologií jsou vedle dopadů jako změna klimatu nejistoty ohledně vývoje cen ropy a plynu, na rozdíl od dobré předvídatelnosti nákladů na suroviny v sektoru biomasy. Přitom cílem není trvalé dotování systémů, nýbrž rozvoj konkurenceschopnosti při současném zohlednění externích nákladů.

2.5

Na rozdíl od očekávaného růstu cen v oblasti konvenčních paliv budou technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie levnější díky klesajícím investičním nákladů z důvodu technického pokroku a hromadné výroby.

2.6

Srovnání nákladů mezi obnovitelnými zdroji energie a využitím konvenční nebo jaderné energie většinou nestačí. Často se srovnávají odepsané elektrárny zřízené kdysi v rámci státních monopolů a jejich náklady s nově instalovanou kapacitou z obnovitelných technologií. Navíc se externí náklady tradičních/jaderných technologií, jako jsou ekologické škody nebo státní pojistná plnění pro elektrárny, neodrážejí v cenách.

2.7

V akčním plánu je stanoveno více než 20 opatření, která se mají z velké části začít provádět od roku 2006. S ohledem na využívání biopaliv v dopravě k tomu patří přípravné práce k zavedení závazků, podle nichž musí společnosti dodávající paliva zařazovat mezi tradiční paliva dodávaná na trh stanovené procento biopaliv.

2.8

V souvislosti s možnou revizí směrnice o biopalivech oznámila Komise pro rok 2006 zprávu, v níž se má přezkoumat provádění směrnice v členských státech. V současné době činí podíl na trhu v EU 0,8 %; je tedy opravdu nepravděpodobné, že do roku 2010 bude moci být dosaženo cíle 5,75 % stanoveného v roce 2003 pro celou EU.

2.9

Plán předpokládá přezkum možností pro zlepšení norem paliv, aby bylo možné podpořit využívání energie z biomasy v dopravě i pro výrobu elektrické energie a tepla. Dále by se měly podporovat investice do výzkumu, zejména pokud jde o výrobu tekutých paliv ze dřeva a odpadů, jakož i informační kampaň pro zemědělce a vlastníky lesů o energetických plodinách. Kromě toho vypracuje Komise právní akty k podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie pro účely vytápění.

2.10

Podle odhadů Komise by využití biomasy za pomoci opatření stanovených v akčním plánu mohlo vzrůst do roku 2010 asi na 150 mtoe (oproti 69 mtoe v roce 2003) bez intenzifikace zemědělství či větších dopadů tuzemskou produkci potravin. Emise skleníkových plynů tak budou podle prognóz Komise každoročně sníženy o 209 mil. tun ekvivalentu CO2. Vedle toho vznikne 250 000 až 300 000 pracovních míst – většinou na venkově – a závislost na dovozech energie se sníží ze 48 % na 42 %.

2.11

Při ceně fosilních paliv ve výši 60 $ za barel odhaduje Komise přímo měřitelné náklady na 9 mld. eur ročně, z toho 6 mld. eur na biopaliva a 3 mld. eur na využití biomasy k výrobě elektrické energie. To odpovídá nárůstu ve výši 1,5 centů/l benzínu a 0,1 centů/kWh elektrické energie.

3.1

Bez dalších opatření Evropská unie nedosáhne cílů rozvoje obnovitelných zdrojů energie, které si sama vytyčila. EHSV vítá akční plán pro biomasu a konstatuje, že jarní summit hlav států a vlád, kde byly formulovány další mezicíle, tedy přibližně 15 % obnovitelných zdrojů energie a 8 % biogenních paliv do roku 2015, signalizoval, že ambiciózní politika pro obnovitelné zdroje energie má pokračovat. I na rozhodnutí Parlamentu EU o cíli získat do roku 2020 25 % z obnovitelných zdrojů energie se ukazuje, že v EU roste vůle k novému zaměření energetické politiky.

3.2

Další překážkou je skutečnost, že technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie – jako mnoho dalších inovačních technologií – mají často stále ještě příliš nízkou důvěru investorů, vlád a spotřebitelů. To je způsobeno neznalostí technických a hospodářských možností. Výbor si je vědom značné potřeby informací a dalšího vzdělávání jak u uživatelů, spotřebitelů, tak i ve výzkumu a vývoji, kterou by se akční plán pro biomasu měl zabývat intenzivněji.

3.2.1

Kromě toho Výbor konstatuje, že koncentrace podniků, k níž v oblasti energetiky často dochází, ne vždy odpovídá požadavku plynulého zavádění inovačních technik a postupů. EHSV poznamenává, že dnešní struktura podniků nevyužívá v dostatečné míře nové impulsy, které často pocházejí od malých a středních podniků. Vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila návrhy na zlepšení.

3.3

Zvýšené využívání biomasy by mohlo nejen podstatně přispět ke snížení závislosti EU na dovozech energie, ale kromě toho by mohlo představovat významný přínos k uskutečnění Lisabonské strategie a cílů v oblasti ochrany klimatu. Využívání biomasy obvykle zvýhodňuje decentralizované struktury a tím i rozvoj venkova. Právě s ohledem na nové členské státy se značným podílem výdělečné činnosti v oblasti zemědělství poskytuje využití biomasy značný potenciál k diverzifikaci zdrojů příjmů a zajištění pracovních míst.

3.4

EHSV konstatuje, že v současné době zaujímá Evropa v některých oblastech bioenergetických technologií vedoucí postavení. Hospodářství EU je závislé na rozvoji a vývozu nových technologií. Inovační postupy a produkty z obnovitelných surovin jsou základem toho, aby EU mohla v oblasti technologií budoucnosti zaujmout vedoucí úlohu ve světovém obchodu. Politické rámcové podmínky pro rozvoj obnovitelných surovin mají proto z hlediska hospodářského rozvoje v Evropské unii centrální význam. Vytváření těchto struktur by měla provázet i opatření, která zajistí vývoz bioenergetických technologií na třetí trhy.

3.5

Výbor si je vědom vysokého potenciál trhu práce, který je mobilizován v rámci provádění akčního plánu pro biomasu. Souhrnná zpráva MITRE (Monitoring and Modelling Initiative on the Targets for Renewable Energy) z roku 2003 nachází ve ctižádostivé surovinové strategii EU založené na obnovitelných zdrojích energie jen v EU-15 téměř 2,5 milionů dodatečných pracovních míst netto do roku 2020. Předpokládá se, že asi 2/3 z toho budou v oblasti biomasy. V souladu s tím existuje na jedné straně nová potřeba vysoce kvalifikovaných pracovních sil zejména v oblasti výzkumu a vývoje. Zde se uvádí číslo asi 400 000. Současně vzniká i potřeba pracovních sil s nižší nebo velmi nízkou výchozí kvalifikací. Výbor vyzývá Komisi, aby přezkoumala perspektivy trhu práce v EU do roku 2020 při ambiciózním rozšíření využití biomasy a obnovitelných zdrojů energie.

3.6

Aby byly spuštěny investice a restrukturalizace, je podle EHSV nezbytně nutné stanovit závazné dlouhodobé politické úkoly, které v akčním plánu pro biomasu chybí. Z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby co nejrychleji stanovila konkrétní cíle pro využívání biomasy resp. pro využívání obnovitelných zdrojů energie. Závazné evropské úkoly minimálně do roku 2020 pro oblast elektrické energie, tepla a dopravy by měly být realistické, ale ambiciózní. Minimální podíl ve výši 25 % na konečné spotřebě energie do roku 2020 by měl být stanoven jako závazný cíl. Tuto cestu vývoje může umožnit dostupný potenciál biomasy v Evropě, zejména v oblasti vedlejších a přidružených produktů, a plošný potenciál při změněném využívání v důsledku změněné struktury poptávky. Výbor poukazuje na to, že Spojené státy zapracovávají podobně vysoké cíle pro dlouhodobé využívání biomasy do svého zákona o zajištění energie.

3.7

Výbor podporuje opatrné určování surovinové základy (požadovaná biomasa) pro splnění akčního plánu pro biomasu, přičemž pro dobu plánování nevidí u zemědělských surovin zatím žádnou konkurenci. Z dlouhodobého hlediska je zapotřebí na jedné straně vycházet z růstu produktivity a z poklesu spotřeby potravin v Evropě. V současné době potřebuje Evropa zároveň velký podíl zemědělské půdy pro chov zvířat. Na druhou stranu existuje celosvětový nedostatek zemědělské půdy. Musí být tedy stanoveny vysoké požadavky na rozvoj účinných technologií využívání a přeměny. EHSV v této souvislosti hodnotí tzv. vyvážený přístup Komise při mezinárodním zajišťování zejména surovinové základny pro biopaliva kriticky. Potravinářské základny ostatních světových regionů zde mohou být ohroženy levnými dovozy a současně může být zbržděn rozvoj technologií v Evropě.

3.8

Navzdory rozmanitým formám poptávky po energii a základy biomasy v Evropě očekává EHSV od akčního plánu pro biomasu komentář k vývoji systémů uvádění na trh. Při podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie, včetně biomasy, se ukázalo, že nejúčinnější jak z hlediska nákladů, tak i z hlediska rozšíření, jsou modely dodávek nebo modely prémií – jako například v Německu. Komise na to poukázala již ve svém sdělení o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (3). Pro rozšíření obnovitelných zdrojů energie však nejsou rozhodující pouze finanční rámcové podmínky. Aby bylo zaručeno úspěšné šíření, musí být zajištěny minimálně čtyři parametry.

3.9

Těmito předpoklady jsou: efektivní finanční model pobídek, garantované a spravedlivé podmínky pro přístup do sítě, transparentní administrativní postupy a veřejná akceptace. K výraznému růstu podílu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie může dojít pouze v případě, že jsou tyto čtyři podmínky splněny současně. Elektrická energie pokrývá přibližně 20 % poptávky po energii v Evropě.

3.10

Výbor podporuje závěr výše uvedeného sdělení Komise, že v současné době je příliš brzy na dokonalou harmonizaci modelů podpory pro elektrickou energii z obnovitelných zdrojů energie. Vyzývá ale Komisi a členské státy, aby provedly přípravy pro celoevropské zavedení těch nejefektivnějších systémových prvků.

3.11

Komise se v souladu se směrnicí 2001/77 (4) vyzývá, aby na tyto podmínky v členských státech dohlížela a aby je v případě potřeby vymáhala.

3.12

Výbor podporuje názor Komise na úlohu biomasy při plnění směrnice 2001/77. Akční plán představuje rozšíření kombinované výroby tepla a elektřiny právě i v případě využívání biomasy jako důležitou perspektivu vývoje. EHSV požaduje přizpůsobení této směrnice směrnici o kombinované výrobě tepla a elektřiny. Je však zapotřebí zdůraznit, že nadcházející vysoké obnovovací investice do výstavby elektráren v Evropě v příštích dvou desetiletích jsou šancí pro rozsáhlejší kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Tím se, jak známo, zvýhodní decentralizovaná výroba elektrické energie blízká spotřebitelům. EHSV však v akčním plánu pro biomasu postrádá informace o tom, jak lze zajistit nediskriminující přístup do sítě pro výrobce elektrické energie i z oblasti biomasy.

3.13

Jelikož se 50 % poptávky po energii v Evropě využívá pro teplo a zde navzdory velkému potenciálu nepochází z biomasy v současné době pravděpodobně ani 10 %, Výbor obzvláště vítá návrhy akčního plánu. Jelikož investice do systémů vytápění a budov jsou velmi dlouhodobé a částečně i kapitálově náročné, usiluje Výbor o brzké zahájení navržených opatření. Návrh legislativní iniciativy v oblasti tepla a chladu by měl být rozšířen na směrnici o podpoře tepla a chlazení ze všech obnovitelných zdrojů energie, měl by tedy zahrnovat i solárně termickou a geotermickou energii. Navíc k opatřením, která navrhuje Komise, by směrnice měla obsahovat ještě následující: stanovení vnitrostátně závazných cílů, které by měly zohledňovat rozdílné přírodní zdroje a již stávající kapacity.

3.14

Výbor bere s politováním na vědomí, že v oblasti tepla nejsou téměř žádné spolehlivé statistiky. Jednotný celoevropský systém monitorování využívání tepla by mohl Unii umožnit lepší plánování využívaných zdrojů. EHSV zdůrazňuje odhady Komise ohledně významu, rozvoje a zajištění sítí dálkového vytápění při přechodu k biomase jako k palivu. Zejména v nových členských státech je v tomto ohledu třeba zabezpečit značné stavy.

Stávající směrnice o energetické účinnosti v oblasti budov by měla být co nejrychleji provedena ve všech členských státech a mělo by se usilovat o revizi směrnice. Oblast působnosti by se měla rozšířit na všechny budovy, i na ty do velikosti 1 000 m2. Decentralizované energetické systémy na bázi biomasy by měly mít přednost. Výbor podporuje výroky akčního plánu o rozšíření nových a o zajištění stávajících systémů dálkového vytápění při využívání biomasy v oblasti tepla a zejména v oblasti tepla z elektráren.

3.15

Výbor vítá vyjádření Komise v akčním plánu pro biomasu ke stávajícím i budoucím emisním limitům (a ke směrnici o jemných částicích) při využívání biomasy. Jak při výrobě tepla a elektrické energie, tak i v oblasti paliv platí stejné předpisy.

4.1

Paliva tvoří sice pouze 20 % poptávky po energii, jejich základem jsou však téměř výhradně dovozy fosilního původu. To zdůvodňuje velký rozsah této oblasti v akčním plánu pro biomasu. Podle názoru Výboru je zde činnost Komise v akčním plánu pro biomasu charakterizována přílišným důrazem na rychlý úspěch. Příliš se sází na dovozy konkurenceschopných paliv; příliš málo je posuzována nová závislost na dovážených produktech a účinky na ekologickou a sociální rovnováhu v nových zemích vyrábějících energii. Výbor žádá Komisi, aby zjistila, zda by právě tato strategie v akčním plánu nemohla zpomalit rozvoj udržitelných evropských řešení.

4.2

V oblasti biopaliv se jako nejúčinnější podpůrné opatření osvědčilo snížení daní resp. osvobození od daně. Tento nástroj umožnil zejména i investice uzpůsobené regionům. Tato možnost by měla být členským státům nadále poskytována. Ze znění akčního plánu to však nevyplývá.

4.2.1

Vedle BTL (bio to liquid) musí být rovněž SNG (Substitute Natural Gas – bioplyn má oproti bionaftě z olejnin pětkrát vyšší výnos energie z hektaru) přisouzena vysoká priorita při výzkumu a vývoji a tím i v budoucím provádění strategie EU v oblasti biopaliv. Má vysokou plošnou produktivitu, její vývoj pokročil a otevírá i zásadní možnost současné výroby paliv, elektrické energie a tepla v decentralizovaných zařízeních pro SNG.

4.3

Výbor podporuje Komisi EU v jejím úsilí závazně formulovat cíl tržního podílu biopaliv do roku 2010 na 5,75 procent. Bere s potěšením na vědomí, že jarní summit hlav států a vlád 2006 stanovil jako mezicíl pro rok 2015 hodnotu 8 %. Postrádá však intenzivní snahy dotčených podniků, Komise a členských států o nezbytně nutný kvantitativní skok v účinnosti dopravních systémů. EHSV na tomto místě vítá návrhy akčního plánu na odstranění různých diskriminací biopaliv a návrhy na normalizaci.

4.4

Využívání biomasy má být podstatně posíleno v 7. rámcovém programu pro výzkum. Cílem přitom musí být mj. zajištění konkurenceschopnosti obnovitelných zdrojů energie. EHSV konstatuje, že změna paradigmat v politice výzkumu směrem k výzkumu obnovitelných zdrojů energie má pro hospodářský rozvoj Evropy rozhodující význam. Očekává zde závazné výroky i v akčním programu pro biomasu. Výbor zdůrazňuje, že velké zpoždění ve vývoji není způsobeno dostupností biomasy, nýbrž dostupností technologií pro výrobu konkurenceschopných produktů.

4.4.1

I při využití biomasy včetně využití látek má často smysl postupovat v rámci využití frakcí a kaskád. Určující však jsou v zásadě ceny na trhu a výrobní náklady a jejich odhady do budoucna. Tak je například většinou smysluplnější a účelnější využívat dřevo, které ve využití látek nenajde odbytiště, přímo teplotně nebo energeticky, místo dlouhé a energeticky ztrátové transformace prostřednictvím procesu BTL na palivo. Akční plán by zde měl podle názoru EHSV více diferencovat a připisovat tím větší význam i teplu z biomasy.

4.5

Výbor očekává, že i při přidělování a rozdělování prostředků ze strukturálních fondů v členských státech budou Rada a Komise připisovat vysokou prioritu rozvoji investic do obnovitelných zdrojů energie, zejména do biomasy. Proto by měl být dán k dispozici závazný minimální podíl prostředků strukturálních fondů v členských státech EU. Podíl prostředků strukturálních fondů by měl v roce 2013 dosáhnout 10 % v průměru členských států.

4.5.1

V rámci rozdělování prostředků pro 2. pilíř „rozvoj venkova“ (EAFRD) jsou obnovitelné zdroje energie zmiňovány ve strategickém plánování, které je celkově posuzováno kladně. Právě u těchto velmi omezených prostředků a potenciálu venkova musí být zajištěno, že i zde bude v členských státech do této oblasti na konci plánovacího období v roce 2013 investován průměrný minimální desetiprocentní podíl.

4.6

Výbor zdůrazňuje výroky akčního plánu o dopadu nezávislosti na pěstování obnovitelných surovin. Poukazuje však na následující krátkodobou možnost úprav: Prémie za pěstování energetických plodin (45 EUR/ha) na 1,5 mil. ha, přijatá v lucemburských závěrech o agrární reformě EU (2003), bude přezkoumána již koncem roku 2006. EHSV vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je výše prémie dostatečná. Výbor pokládá současný postup podávání žádostí za příliš byrokratický a navrhuje neodkladné administrativní zjednodušení. O prémii za pěstování energetických plodin nelze v současné době žádat v nových přistupujících zemích, které si pro SZP zvolily zjednodušený postup (8 z 10 nových členských států). Výbor vyzývá k tomu, aby od konce roku 2006 byla v rámci úprav i těmto zemím dána možnost přístupu k plošné prémii. Co se týče její výše, měla by se přezkoumat zvláštní úprava pro oblasti, které z důvodu transformačního procesu nezískaly žádná platební práva (5).

4.7

Výbor navrhuje, aby akční plán EU pro biomasu stanovil závazné národní a regionální akční plány v členských státech. Z důvodu rozmanitosti evropských zemí a regionů se jedná o určení potenciálu a utváření odpovídají politiky a administrativy.

4.7.1

Výbor v akčním plánu postrádá možnosti, deficity a omezení v členských státech a v regionech při rozšíření využívání biomasy a obnovitelných zdrojů energie. Možné nápravy by byly tyto: závazné zohlednění a zapracování v regionálním plánování, určení a odstranění diskriminace v administrativě, zaměření na jeden správní útvar ve fázi plánování a realizace.

4.8

EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby šestou směrnici 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu změnily tak, aby členské státy směly na materiály a služby k využívání obnovitelného tepla a chladu uplatňovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. Například v některých členských státech nejsou v současné době vybírány žádné daně z plynových a olejových hořáků, u investic do vytápění pomocí obnovitelných zdrojů energie se uplatňuje plná sazba daně.

4.9

EHSV považuje za nezbytně nutné definovat evropskou energetickou politiku. U nástrojů k uvádění obnovitelných zdrojů energie na trh musí být nalezen vyvážený přístup založený na hospodářské soutěži vnitrostátních systémů, ale i uskutečňován dynamický rozvoj směrem ke znatelně nejúčinnějším pravidlům.

4.10

Výbor spatřuje potřebu rychlého jednání u systému schvalování původu surovin z biomasy. Jen tak lze vyloučit negativní ekologickou a klimatickou bilanci. Musí být stanoveny následující požadavky (6):

4.11

V mezinárodním obchodu s biomasou a produkty z biomasy musí být do schvalování zahrnuty následující body: potravinová suverenita (tzn. zajištění potravin předchází pěstování „cash crops“), sociální a ekologické normy výroby, žádné mýcení pralesů. EU se vyzývá, aby tato kritéria zapracovala i do předpisů WTO.

4.12

Výbor vyzývá Komisi, aby v rámci akčního plánu pro biomasu podporovala zřízení mezinárodní agentury pro obnovitelné energie (IRENA) a aby v akčním plánu pro biomasu výrazněji zohlednila i otázku transparentnosti v mezinárodním hospodářství surovin.