18.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/66

1.1

Počátkem roku 2006 Komise předložila Radě předlohu rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2006.

V ní je navrženo ponechat hlavní směry pro období 2005-2008 přijaté v roce 2005 beze změny a doporučit členským státům pokračovat i nadále v jejich politikách trhu práce a zaměstnanosti podle příslušných stanovených priorit.

1.2

Tímto rozhodnutím Komise sleduje nový správní cyklus v rámci reformy Lisabonské strategie, podle něhož by hlavní směry politik zaměstnanosti přijaté v integrovaném balíčku s hlavními směry hospodářských politik měly být v zásadě zcela přepracovány pouze jednou za tři roky.

1.3

Zároveň tím pro rok 2006 členské státy v Radě upustily od možnosti v letech mezi tím provádět nutné úpravy.

Tomuto rozhodnutí Komise předcházelo posouzení národních reformních programů členských států předložených na podzim 2005 a uvedených ve výroční zprávě Komise o pokroku a ve společné zprávě o zaměstnanosti, které byly.

2.1

EHSV již ve svém stanovisku k přijetí hlavních směrů 2005-2008 (1) tento nový integrovaný přístup a víceletý cyklus uvítal, nicméně přitom m.j. konstatoval,

2.2

Výbor dále při vypracování hlavních směrů 2005-2008 konstatoval, že jsou nutná některá přizpůsobení, obzvláště u následujících priorit:

2.3

EHSV souhlasí s posudkem Cambridge Review Reports o prověření politik jednotlivých států v příslušných odstavcích Národních akčních plánů na rok 2005, ve kterém se na žádost Komise bilancuje, že právě u těchto horizontálních témat uvedených v odstavci 2.2 byla sice uvedena některá opatření, ale celkově nebyla mnohými členskými státy dostatečně rozpracována.

Vzhledem k nepříliš zlepšené situaci na trhu práce v mnohých členských státech a i nadále nedostatečnému provádění v těchto oblastech na národní úrovni by bylo z hlediska EHSV žádoucí, aby se v každoročních doporučeních členským státům na tyto body kladl obzvláštní důraz a v případě nutnosti byly přizpůsobeny víceleté hlavní směry.

2.4

To platí obzvláště pro značný nedostatek jasných a závazných cílů na evropské úrovni v oblasti politiky zaměstnanosti a trhu práce.

2.5

Výbor již před rokem upozornil na to, že to může vést k dalšímu oslabení závaznosti při provádění evropských dohodnutých priorit na národní úrovni, vzhledem k tomu, že opatření politiky zaměstnanosti členských států již nemohou být měřeny ve stejném rozsahu jako dříve na konkrétních a měřitelných cílech.

Tato obava, obzvláště pokud jde o tendenční úbytek závazných cílů, je nyní rok poté, jak ukazuje první přehled části o zaměstnanosti obsažené v Národních reformních plánech předložených členskými státy, víceméně potvrzena. Jak již bylo z více stran hodnoceno, nejsou četné Národní reformní programy, které byly zaslány Komisi, nijak zvlášť ambiciózní pokud se týče politiky zaměstnanosti, která respektuje práva a povinnosti zaměstnanců:

Určitá míra flexibility při provádění hlavních směrů je vzhledem ke stávajícím rozdílným strukturám a problémům v politice trhu práce ve členských státech v zásadě potřebná. Pokud jsou dány předpoklady uvedené v odstavci 2.4, nemělo by na žádný pád dojít příliš malou konkretizací k oslabení cílů oživené Lisabonské strategie.

2.6

EHSV se proto přimlouvá za přijetí účinných opatření, aby byly v budoucnosti Národní programy kvalitativně vylepšeny tak, že budou obsahovat více závaznosti pokud jde o termíny, zodpovědnost a – pokud možno – příslušnou finanční základnu.

V národních reformních plánech jsou většinou pouze národní ustanovení k nadřazeným lisabonským cílům zaměstnanosti (celková zaměstnanost, ženy, starší osoby). EHSV se přimlouvá za další konkrétní cíle, např. v souvislosti s bojem proti nezaměstnanosti mladistvých, při podporování rovného postavení mužů a žen a celoživotního vzdělávání, pokud jde o podporu zdravotně postižených lidí (2) jakož i při rozšiřování zařízení péče o děti a zdrojů pro aktivní politiku trhu práce. Zde předložilo jen několik členských států ambiciózní návrhy.

V této souvislosti je třeba vážně usilovat o nové uvědomění se a vymezení evropských cílů v hlavních směrech.

2.7

EHSV již také upozornil na to, že důležitým klíčem k úspěchu národních reformních plánů je co nejrozsáhlejší zapojení všech relevantních sociálních aktérů – obzvláště sociálních partnerů – do všech fází procesu.

V této souvislosti Výbor lituje, že při vypracování Národních akčních plánů mnohdy nedošlo k potřebným konzultacím sociálních partnerů a opravdové diskusi s občanskou společností. V neposlední řadě již z důvodu velmi těsného harmonogramu při vypracovávání reformních plánů, jak již uvedl Cambridge Review Report vypracovaný výborem pro zaměstnanost v analýze zpráv o jednotlivých zemích.

Takové zapojení všech relevantních sociálních aktérů je podle EHSV předpokladem pro to, aby byla například pomocí politiky trhu práce sladěna flexibilita na trhu práce a rozsáhlé zabezpečení zaměstnaneckých vztahů.

Pro EHSV je nedostatečné zapojení občanské společnosti jedním z důvodů, proč ve většině členských států nebylo vyvinuto dostatečné úsilí k zapojení pilíře „sociálního zabezpečení“.

2.8

V této souvislosti je rovněž nutno konstatovat, že většina reformních plánů dostatečně nezohledňují nutnost stanovit kromě strukturálních reforem na trhu práce i opatření k podpoře růstu a zaměstnanosti. EHSV v této souvislosti v poslední době vícekrát upozornil na to, že je k tomu zapotřebí zdravý makroekonomický kontext na evropské a národní úrovni.

Citelné zlepšení situace politiky zaměstnanosti lze v mnohých členských státech dosáhnout pouze prostřednictvím udržitelného konjunkturálního rozmachu. Musí být vytvořeny příslušné rámcové podmínky zvýhodňující jak vnější tak vnitřní poptávku, aby bylo možno plně využít potenciál pro růst a plnou zaměstnanost. Jen málo členských států v tomto smyslu ve svých reformních programech dostatečně vyzdvihuje hospodářskou stimulaci.

2.9

EHSV kromě toho již vícekrát uvedl, že úsilí v souvislosti s politikou zaměstnanosti nemůže být úspěšné bez příslušných finančních prostředků na národní a evropské úrovni. Příslušné priority proto musí být zohledněny při plánování rozpočtů. I zde Cambridge Review u většiny členských států zjistil, že rozpočtové prostředky dostatečně nekryjí navrhovaná opatření v oblasti trhu práce.

Například by mělo být v členských státech navýšeno rozpočtové rozpětí pro příslušné investice do infrastruktury. Národní reformní programy by měly být pokud možno koncipovány tak, aby vytvořily celoevropský koordinovaný program na oživení konjunktury. Důležitým výchozím bodem jsou k tomu veřejné investice. V této souvislosti by mělo být plánované významné krácení prostředků pro projekty TEN v budoucím rozpočtu EU prostřednictvím přerozdělení zrušeno.

EHSV žádá, aby tato omezení jakož i další omezení brzdící růst a zaměstnanost byla zohledněna při konkrétním vypracovávání finančního výhledu na období 2007-2013.

3.1

EHSV vyzývá k tomu, aby byl vymezen příslušný prostor zásadě participativní demokracie při provádění Národních reformních plánů v členských státech, ale i při projednávání hlavních směrů politik zaměstnanosti v příštích letech. Pokrok, kterého je tolik zapotřebí v rámci pilíře politiky zaměstnanosti v Lisabonském procesu, na tom bude podstatně záviset.

3.2

EHSV opakuje v této souvislosti svou nabídku, že společně s národními hospodářskými a sociálními radami a podobnými institucemi může v budoucnosti převzít aktivní roli především pokud jde o sledování toho, jak členské státy účinně uplatňují směrnice.

3.3

Pokud jde o nezbytná přizpůsobení směrnic v příštích letech, Výbor zamýšlí vyjádřit se na toto téma ve zvláštním stanovisku.