18.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/10

1.1

Návrh přichází po prohlášení předního výrobce perfluoroktansulfonátů (PFOS), že zastaví výrobu a distribuci spotřebních výrobků založených na těchto látkách. Toto rozhodnutí výrobce vychází ze zjištění možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Tato rizika byla později kvantifikována a rozhodnutí se pro dané konečné použití potvrdilo jako správné. Hlavní riziko bylo eliminováno a nynější činnost má zamezit možnému opakování tohoto problému. Zatím je třeba chránit potřeby jiných uživatelů, dokud nebudou dostupné alternativní materiály nebo postupy a/nebo neproběhne plné posouzení dopadu.

1.2

EHSV tento návrh podporuje se zvláštním odkazem na omezení uvádění na trh a používání látek souvisejících s PFOS, na odchylky pro stanovená zbývající konečná použití a na potřebu pokračujícího výzkumu.

1.3

EHSV poznamenává, že konečná použití těchto látek, pro něž je nutné udělení odchylky, se významně liší v používaných množstvích, v pravděpodobnosti a rozsahu vystavení lidí a životního prostředí jejich účinkům a v době potřebné ke zjištění, vývoji a schválení vhodných a bezpečnějších materiálů a postupů. EHSV je proto toho názoru, že tyto odchylky by měly být přezkoumány Komisí na individuálním základě podle vyjádření Vědeckého výboru pro zdraví a environmentální rizika (SCHER). V části zabývající se konkrétními připomínkami jsou uvedeny faktory, které tato přezkoumání mohou ovlivnit. Načasování jakéhokoliv posouzení rizika nebo dopadů by mělo být konzistentní s rostoucími požadavky na posuzování chemických rizik podle REACH. Komise musí udržovat dostatečné vnitřní zdroje, které umožní takové povinnosti splnit včasným a informovaným způsobem.

1.4

EHSV poznamenává, že výše popsané činnosti reagující na neočekávané změny vnějších okolností se podstatně liší od obvyklého postupu řízení rizika, kde se opatření definují po posouzení rizika předem určených prioritních látek příslušnými úřady členských států. Tento přístup se však pravděpodobně bude častěji používat v systému REACH, a vlastně je zde jeho použití specificky zamýšleno. Přiměřený, přijatelný a účinný výstup v oblasti PFOS by se měl stát modelem budoucího nasazení systému REACH.

2.1

Komise zakládá svůj návrh na posouzení rizik organizací OECD ukončeném v listopadu 2002 a zprávě o vyhodnocení rizika dokončené ve Spojeném království v červenci 2005. Tyto studie i další, především ve Spojených státech, byly připraveny po prohlášení 3M ze dne 16. května 2000 o dobrovolném stažení látek souvisejících s PFOS z oblasti jejich hlavního použití, tedy zvyšování odolnosti látek, koberců, papíru a obecně povrchových úprav proti mastnotě, oleji a vodě.

2.2

Komise přijala stanovisko SCHER z 18. března 2005, jehož výsledky zatím přes omezení dostupné metodologie testování těchto látek ukazují, že PFOS jsou velmi persistentní, bioakumulativní a potenciálně toxické, což opravňuje opatření k omezení rizika, která zamezí jejich dalšímu používání v širším měřítku.

2.3

Komise a SCHER se také shodují v konstatování, že existují specifické nízkoobjemové oblasti použití, pro které dosud nejsou k dispozici účinné náhradní produkty nebo postupy. Vzhledem k tomu, že pokračující používání produktů souvisejících s PFOS v těchto zbytkových oblastech použití nevede k žádným zjevným dalším rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí, bylo by vhodné pro ně připustit odchylky z všeobecného omezení uvádění na trh a používání. Konečná použití, pro která je nutné připustit odchylky, jsou uvedena a pojednána v návrhu.

2.4

Další práce musí proběhnout v programu PERFORCE rámcového programu pro výzkum, který se zabývá expozicí, zdroji, způsoby expozice a fyzikálně-chemickými parametry látek souvisejících s PFOS.

2.5

Záměrem návrhu je zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí. Vnitřní trh s těmito produkty bude chráněn. Předpokládají se pouze minimální náklady na straně dotčených odvětví. Proběhly obsáhlé konzultace.

3.1

Fluorované prostředky byly vyvinuty koncem čtyřicátých let a používaly se v rostoucích objemech k přípravě netečných kapalin s nízkým povrchovým napětím (snadno roztíratelných) nebo pevných povrchů se specifickými (obvykle nelepivými) vlastnostmi. Jejich podskupinou jsou produkty související s PFOS, vyvinuté společnostmi jako 3M k zajištění odolnosti proti mastnotě, oleji a vodě v řadě průmyslových a spotřebních aplikací. V roce 2000 činila roční výroba zhruba 4 500 tun a přicházela na trhy po celém světě ve výrobcích jako byl kondicionér koberců a tkanin 3M Scotchgard™. Po stažení sloučenin souvisejících s PFOS z trhu byly tyto produkty nově formulovány na základě jiných fluorovaných látek s obdobnou povrchovou aktivitou, ale méně závažnými dopady na lidské zdraví a životní prostředí.

3.2

Jak vyplývá z názvu PFOS, jedná se o produkty, ve kterých jsou všechny (per) atomy vodíku osmičlenného (oktan) uhlíkového řetězce nahrazeny atomy fluoru a jednou SO3 (sulfonát) skupinou, čímž se vytvoří stálý iont s negativním nábojem (aniont), který dále může tvořit ve vodě rozpustnou krystalickou sůl s kovy jako lithium, sodík nebo draslík nebo reagovat s jinými kladně nabitými skupinami (kationty) jako je NH4 + (amonium). PFOS není jedinou „látkou“; název označuje složky (členy nebo skupiny) toho, čemu se říká „látky“ v legislativě EU o „látkách“ a „přípravcích“. Látky související s PFOS se vyrábějí specifickým chemickým postupem, nazývaným „elektrochemická fluorizace“.

3.3

Kombinace „organických“ vlastností (uhlíkový základ, rozpustnost v olejích) s „anorganickými“ (sůl kovu, rozpustnost ve vodě) je základem velmi vysoké účinnosti látek souvisejících s PFOS v úloze povrchově aktivního činidla v řadě specializovaných aplikací. Produkty odolávají oxidaci (jsou netečné a nehořlavé) i jakékoliv jiné přírodní formě rozkladu (jsou stabilní, a tudíž stálé). Vzhledem k jejich rozpustnosti v oleji i ve vodě mají sklon k bioakumulaci. Za různých podmínek působení mohou či nemusí být pro různé živočišné druhy jedovaté. Jak konstatuje SCHER, jsou jejich nezvyklé fyzikální a chemické vlastnosti důvodem, proč mohou laboratorní zkušební metody vykazovat nespolehlivost při stanovení jejich celkového vlivu na životní prostředí.

3.4

Plně fluorované polymery s krátkým řetězcem s obdobnými vlastnostmi, jako mají látky související s PFOS, mající však zanedbatelné dopady na lidské zdraví a životní prostředí, je možné vyrobit postupem známým jako „telomerizace“. Tyto produkty (telomery) nejsou předmětem návrhu.

3.5

Podle odhadu OECD z roku 2004, který SCHER cituje, činila celková spotřeba látek souvisejících s PFOS v EU v roce 2000 přibližně 500 tun, z čehož 98 % bylo použito na úpravu tkanin, papíru a povrchů. Předpokládané roční emise dosahovaly 174 tun. Do roku 2004 celosvětová spotřeba významně poklesla. Roční emise v EU byly v této době odhadovány v nejhorším případě na 10 tun při uvažované hmotnosti 9 tun emisí v nezachycených odpadních vodách vznikajících při pokovování. Podle novějších německých údajů lze i velkou část těchto emisí zachytit.

3.6

SCHER rovněž poznamenává, že až v posledních letech se analytické technologie dostatečně vyvinuly, aby mohly detekovat a spolehlivě stanovovat koncentrace PFOS ve vzorcích ze životního prostředí. Změny, které vyvolala výše zmíněná snížení, je tedy obtížné vysledovat. SCHER mohl nicméně dojít k závěru, že emise z pokračujících užívání, pro něž se navrhují odchylky, ovlivní koncentrace PFOS pouze v místním měřítku a nevýznamně ovlivní celkovou koncentraci v životním prostředí. SCHER tedy dospěl k závěru, že při pokračujícím užívání ve fotografii, polovodičích a letectví jsou celková rizika pro životní prostředí a pro veřejnost zanedbatelná. Užívání v průmyslu pokovování však bylo důvodem ke znepokojení a má se omezit.

3.7

Rizika povolání v každém z těchto odvětví vyžadují samostatná zhodnocení. Není však zjevné, jak by mohly látky související s PFOS v případě průmyslu fotografického, polovodičového a leteckého vzhledem k povaze těchto odvětví a již zavedené vysoké úrovni ochrany představovat jakékoliv další riziko na pracovišti. Užívání v průmyslu chromování však je opět důvodem ke znepokojení. Pokud se týká hasicích pěn, musí se před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí posoudit rizika navrhovaných náhrad v oblasti zdraví a životního prostředí. Je také nutné dohodnout vhodné způsoby likvidace stávajících zásob a pěny použité při hašení větších požárů.

3.8

EHSV podporuje výše uvedená východiska a věří, že Komise do svých pracovních plánů zahrne nezbytné akce.

4.1

EHSV podporuje dvě omezení látek souvisejících s PFOS, jak jsou uvedena v návrhu, tedy 1) nesmí se uvádět na trh nebo používat jako látka nebo složka přípravků v koncentraci 0,1 hmotnostního procenta nebo vyšší a 2) nesmí se uvádět na trh v produktech nebo jejich částech v koncentraci 0,1 hmotnostního procenta nebo vyšší.

4.2

EHSV rovněž podporuje odchylku v bodě 3), která z působnosti odst. 1 a 2 vyjímá šest specifických případů uvedených v návrhu, pojednaných níže.

4.2.1

Fotolitografie: obecně řečeno se jedná o postup vytváření struktury počítačového čipu. Nový vývoj ve výrobě polovodičů vyžaduje specializované procesní kapaliny umožňující vytváření struktury s vysokou spolehlivostí, hustotou a mírou jednotnosti. Látky související s PFOS nabízejí jedinečné elektrochemické a povrchově aktivní vlastnosti a považují se v polovodičovém průmyslu za kritický prvek úspěšnosti procesu. Procesní kapaliny, které nezůstávají obsaženy v konečných výrobcích, jsou předmětem přísné specifikace a testování pro každou technologii každého provozu každého výrobce. Vzhledem k použití v „čistých provozech“, tedy výrobním prostředí, kde je nutné vyloučit jakékoliv znečištění, neexistuje nebezpečí expozice na pracovišti. Podle hmotnostní bilance tohoto průmyslu za rok 2002 nepřesahovaly emise 45 kg ročně. Doba potřebná k vývoji produktu je až deset let. Přes rozsáhlý světový VaV se pro tato zbývající použití nenašly žádné náhrady. Nejpravděpodobnější cestou vyloučení látek souvisejících s PFOS by mohla být nová metoda výroby čipů, která na svůj objev teprve čeká. Pokud by tato odchylka neexistovala, nemohla by v EU výroba čipů probíhat, přestože kdekoliv jinde by bez obtíží mohla pokračovat. Vzhledem k uvedeným faktům a vzhledem k tomu, že se neobjevily žádné nové závažné skutečnosti, doporučuje EHSV, aby pro zrušení této odchylky nebyla stanovována žádná lhůta.

4.2.2

Fotografické povlaky: látky související s PFOS se nakupují jako koncentrované roztoky a používají se v silně zředěné formě k dosažení řady vlastností důležitých jak pro zdraví a bezpečnost na pracovišti, tak pro řízení celkového výkonu procesů v specializovaných fotografických aplikacích. Tyto požadované vlastnosti zahrnují odstranění elektrostatického náboje, úpravu tření a přilnavosti, odpuzování nečistot a další vlastnosti v oblasti povrchové aktivity k dosažení vysoce výkonného pořízení obrazu. Výrobní technologie vyžadují aplikaci až 18 obrazových vrstev na rychle se pohybující filmový základ, aby bylo dosaženo stejnoměrné vrstvy, obvykle slabší než 0,11 mm. Používané kapaliny nesmí být fotoaktivní, ale musí umožňovat rovnoměrný nános a dobré přilnutí následujících vrstev. Antistatické vlastnosti mají rozhodující význam pro minimalizaci rizika požáru nebo výbuchu a následného poranění obsluhy nebo poškození provozního zařízení. V posledních letech bylo používání látek souvisejících s PFOS sníženo nejméně o 60 %, jednak nahrazením v aplikacích, kde není jejich použití nezbytné, jednak celkovým odklonem od používání filmu směrem k digitálním technologiím v mnoha spotřebních, zdravotnických a průmyslových aplikacích. Zbývající použití se na emisích podílejí méně než osmi kilogramy ročně. Je pravděpodobné, že další postup k digitalizaci vyvolá pokračující snižování objemů potřebných pro výrobu filmu, přestože například poptávka po fotografickém papíru pro tisk digitálních obrazů bude přetrvávat. Přes rozsáhlý výzkum se nepodařilo najít pro těchto několik zbývajících použití žádné náhrady za látky souvisejí s PFOS. K dokončení tohoto procesu budou nezbytné nové, dosud neobjevené postupy, vyžadující deset nebo více let ke svému vývoji, zavedení, testování a schválení. Pokud by tato odchylka neexistovala, nemohla by v EU výroba probíhat, přestože kdekoliv jinde by bez obtíží mohla pokračovat. Vzhledem k uvedeným faktům a vzhledem k tomu, že se neobjevily žádné nové závažné skutečnosti, doporučuje EHSV, aby pro zrušení této odchylky nebyla stanovována žádná lhůta.

4.2.3

Látky potlačující tvorbu zákalu při chromování: látky související s PFOS ve zředěných roztocích chrání zdraví a bezpečnost pracovníků při dekorativním a ochranném chromování kovových nebo plastových podkladů v automobilovém a jiném spotřebním průmyslu. Účinkují rovněž jako činidla snižující povrchové napětí a zvyšující vlhkost, zejména při leptání plastů. Pracovní prostředí při chromování je nepříznivé a potenciálně nebezpečné, především při postupech založených na Cr(VI), který je znám jako karcinogen. Zábrana vzniku zákalů a zvýšené expozice člověka má proto zásadní význam. Tato situace je řešitelná používáním postupů založených na Cr(III), které však dosud nejsou plně dostupné. Pouze povrchově aktivní látky založené na PFOS se zatím projevují v těchto situacích jako stabilní. Evropská spotřeba v roce 2000 dosáhla podle SCHER zhruba deseti tun. Odhady celkových ročních emisí do životního prostředí se podstatně liší v závislosti na použitých postupech a stupni jejich kontroly z hlediska emisí, recyklace a spalování odpadů. Odhad německého průmyslu, založený na místních osvědčených postupech, ukazuje, že celkové emise extrapolované na evropské měřítko by mohly dosahovat pouhých 500 kg ročně. Při použití méně vyspělé technologie a kontroly by emise mohly být vyšší. Vzhledem k tomu, že chromování je nejzávažnějším pokračujícím používáním látek souvisejících s PFOS a že se tato technologie vyvíjí a již jsou v určitém rozsahu k dispozici alternativy, jeví se jako vhodné, aby byla pro navrženou odchylku stanovena lhůta; kromě toho by se měla ve shodě s návrhem SCHER bezodkladně provést analýza expozice na pracovišti a dlouhodobé hodnocení rizik pro životní prostředí. Tyto kroky by se měly podniknout ve spolupráci s průmyslem, aby byla zajištěna možnost pokračování výroby v EU. Neexistuje žádný podnět, proč vyřazovat jednu z kritických fází automobilové výroby; je zde zjevné nebezpečí, že by ji ostatní produkce mohla následovat. Předčasné vyřazování látek potlačujících zákal souvisejících s PFOS by také nemělo vést ke zvýšení rizik pro zdraví pracovníků. EHSV doporučuje, aby se odchylka uplatňovala po dobu pěti let před přehodnocením Komisí a výborem SCHER.

4.2.4

Hydraulické kapaliny v letectví: jedná se o kapaliny používané k pohonu řídicích ploch a dalších součástí obchodních a vojenských letounů a letounů používaných ve všeobecném letectví. Používají se denně a musejí zůstat funkční z hlediska nejvyšších možných provozních nároků, tak aby byla zachována bezpečnost letadel a cestujících i při zcela extrémních teplotních a tlakových podmínkách. Odvětví má světový charakter a výrobky, součásti a systémy jsou předmětem rozsáhlých zkoušek a osvědčování leteckými výrobci a příslušnými národními a mezinárodními orgány. Typický schvalovací cyklus pro nové složení kapaliny může trvat až dvacet let. Látky související s PFOS se používají v malých množstvích (přibližně 0,1 hmotnostního procenta) a zabraňují erodování mechanických částí, ventilů, potrubí a vyústění. Přes rozsáhlé testování se nepodařilo najít možné náhrady a dosud není žádné řešení na obzoru. Látky se užívají v uzavřených systémech za důsledně kontrolovaných podmínek. Celkové úniky do půdy a vody odhaduje SCHER na necelých 15 kg ročně. Vzhledem k uvedeným faktům a vzhledem k tomu, že se neobjevily žádné nové závažné skutečnosti, doporučuje EHSV, aby pro zrušení této odchylky nebyla stanovována žádná lhůta.

4.2.5

Hasicí pěny: fluorované povrchově účinné látky se po mnohá léta používají ve speciálních hasicích pěnách. Látky související s PFOS byly z velké části nahrazeny v pěnách nově vyrobených, které nahrazují zásoby spotřebované při hašení požárů nebo se dodávají k použití v nové výstavbě, na letištích, v ropných rafinériích a chemických provozech, námořních lodích a skladech pohonných hmot. Dopady těchto alternativních produktů v oblasti zdraví a životního prostředí však dosud nebyly plně vyhodnoceny. Všechny pěny se musejí dodávat se zárukou 15 až 20 let, protože v ideálním případě nejsou nikdy použity. Stále tedy existují významné zásoby pěn obsahujících PFOS a jejich likvidace se nyní stává klíčovou záležitostí. Povrchově aktivní látky musí umožňovat pěnám s vodním základem rychlé rozlévání po hladině hořících uhlovodíků a bránit jejich ponoření, tedy musí bránit přístupu kyslíku a zpětnému zahoření. Povrchově aktivní látky i pěny musejí být i při náročných provozních podmínkách stálé a musejí být odolné proti okysličování. Výkonnostní normy pro pěny používané k hašení požárů za různých okolností stanoví národní a mezinárodní orgány. Zásoby 3-6 % koncentrátu se skladují v ústředních skladech, odkud se distribuují na místa požárů, kde se ředí. Může být nutné použít značné objemy těchto látek a mohou nastat závažné problémy s likvidací odpadů vzniklých při zásahu. Směs vytékající z požářiště je nevyhnutelně kontaminována hořícími produkty, látkami, které se vyvinuly nekontrolovaným spalováním uhlíku za nízkých teplot (polyaromatickými uhlovodíky a dioxiny) a složkami pěny. Například po nedávném požáru skladu v Buncefieldu ve Spojeném království zůstalo 20 milionů litrů kontaminovaného odpadu. Jediným ověřeným postupem jeho likvidace je spálení za vysokých teplot, které je však málo účinné a nákladné v případech, kdy je jeho hlavní složkou voda. Roční emise do prostředí se proto nesnadno určují; závisejí na počtu, rozsahu a okolnostech požárů, zcela zásadní je pro ně rozsah, v jakém se podařilo hradicími stěnami zachytit odpad vytékající z požářiště. SCHER uvádí roční úniky v EU v hmotnosti pod 600 kg a zmiňuje, že toto číslo může být vyšší než skutečnost. EHSV souhlasí s výborem SCHER, že současné zásoby koncentrátů pěn na základě PFOS by neměly být spalovány, dokud se plně nevyhodnotí alternativní látky. EHSV tedy doporučuje, aby se co nejdříve provedla nezbytná hodnocení dopadů a rizik a zbývající zásoby pěn na bázi PFOS se používaly jen tam, kde je to nutné k účinnému hašení a kde je možné odpad odtékající z požářiště zachytit hradicími stěnami. Komise by měla spolupracovat s průmyslem a příslušnými národními orgány na zajištění vhodných postupů likvidace velkých objemů vytvořeného odpadu. Vzhledem k vysoké míře neurčitosti se EHSV domnívá, že nemá smysl stanovovat lhůtu platnosti odchylky, ale že je třeba tyto otázky co nejrychleji řešit.

4.2.6

Jiné kontrolované uzavřené systémy: jedná se, či mělo by se jednat o standardní odchylku pro většinu látek podléhajících v EU omezení uvádění na trh a používání. Za předpokladu, že suroviny mohou být do systému bezpečně dodávány a produkty a odpadní látky bezpečně odstraňovány, umožňují systémy s velmi nízkými emisemi pokračování výrob nezbytných meziproduktů s minimálními riziky pro lidské zdraví a životní prostředí. Zhodnocení pracovního místa a provozních podmínek by se mělo provádět v rámci běžné kontroly zdravotních a bezpečnostních podmínek na pracovišti. Vzhledem k tomu, že se neobjevily žádné nové závažné skutečnosti, doporučuje EHSV, aby pro zrušení této odchylky nebyla stanovována žádná lhůta.

4.3

Komise bude mít nadále klíčovou úlohu při zajištění uspokojivého vývoje v každém z uvedených odvětví. Bude potřebný pokračující výzkumný program v dotčených odvětvích i mimo ně, který povede k vývoji alternativních výrobků a postupů. Směrnice upravující tato odvětví by se měly v případě potřeby upravit tak, aby odrážely změny ve stávajících nebo navrhovaných světových postupech.