52005PC0490

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.10.2005

KOM(2005) 490 v konečném znění

2005/0207 (CNS)

Návrh

RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ RADY

o výměně informací podle zásady dostupnosti

(předložená Komisí) {SEK(2005) 1270}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu

Úroveň spolupráce při prosazování práva nezbytná pro rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti (viz článek 29 Smlouvy o EU) si žádá novou zásadu pro výměnu informací při prosazování práva, podle které by informace nezbytné pro boj proti trestné činnosti měly překračovat vnitřní hranice EU bez překážek. Z tohoto důvodu byla Komise v kapitole III.2.1 Haagského programu vyzvána, aby nejpozději do konce roku 2005 předložila právní předpis pro zavedení „zásady dostupnosti“, která by se v praxi používala od 1. ledna 2008[1]. Kapitola 3.1 Akčního plánu Rady a Komise, kterým se provádí Haagský program a který byl schválen Radou ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dne 2. a 3. června 2005[2], potvrdila předložení takového návrhu právního předpisu v roce 2005 ve spojení s návrhem odpovídajících záruk a účinných právních prostředků k předávání osobních údajů v souvislosti s policejní a soudní spoluprací v trestních věcech. Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, která se dne 13. července 2005 sešla na mimořádném zasedání po teroristických útocích v Londýně 7. července, požádala Komisi, aby předložení návrhu ohledně zásady dostupnosti přesunula už na říjen 2005 a poskytla tak Unii nástroje pro spolupráci, které potřebuje k účinné prevenci a boji proti terorismu.

Tato zásada stanoví jednotné podmínky pro výměnu informací při prosazování práva po celé Unii. Pokud úředník donucovacího orgánu nebo Europol potřebuje pro výkon svých zákonných povinností určitou informaci, může ji získat, a členský stát, který tuto informaci má k dispozici, mu ji pro uvedený účel musí poskytnout.

- Obecné souvislosti

Ústřední role výměny informací při současných snahách Unie o zachování bezpečnosti se projevila po zrušení kontrol na vnitřních hranicích v souladu s Úmluvou k provedení Schengenské dohody z roku 1990 („Schengenská úmluva“). Ta usnadnila výměnu informací na základě odpovědi na žádost donucovacích orgánů z jiného členského státu i výměnu záznamů o osobách a věcech v elektronické podobě. Od vstupu Schengenské úmluvy v platnost v roce 1995 byly tyto možnosti hojně využívány a byla pociťována potřeba dalších pravidel, což dokazuje velký počet následujících dvoustranných dohod o spolupráci.

Toto rámcové rozhodnutí zavádí přímý online přístup k dostupným informacím a k rejstříkovým údajům v případě informací, které nejsou dostupné online, pro donucovací orgány v členských státech i pro úředníky Europolu. Tento postup překračuje rámec výměny informací stanovený Schengenskou úmluvou a v tomto smyslu představuje novou formu spolupráce, která dříve neexistovala, a není tedy součástí schengenského acquis zavedeného v Evropské unii schengenským protokolem připojeným k Amsterdamské smlouvě z roku 1997. Z tohoto důvodu toto rámcové rozhodnutí nerozvíjí schengenské acquis.

Toto rámcové rozhodnutí umožňuje Europolu zlepšit vykonávání jeho povinností v souladu s Úmluvou z 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu)[3] a rozvíjet informační strategie na základě širší dostupnosti relevantních informací, aby mohl předcházet organizované trestné činnosti, včetně terorismu, a bojovat s ní za použití co největšího množství dostupných zdrojů informací.

V nedávné době byla podniknuta další celoevropská inovativní opatření, z nichž nejdůležitější je snaha Švédského království o vypracování předlohy rámcového rozhodnutí o zjednodušení výměny informací a poznatků a dohoda o zlepšení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a ilegálnímu přistěhovalectví, podepsaná sedmi členskými státy 27. května 2005 v Prümu.

Z analytického hlediska existuje sedm hlavních překážek bránících tomu, aby byly informace obecně dostupné po celé EU a umožňovaly, usnadňovaly nebo urychlovaly tak prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů:

- Dvou- nebo vícestranné dohody mezi členskými státy jsou buď omezeny na určitou zeměpisnou oblast nebo členské státy nezavazují, aby poskytovaly informace, a výměna údajů je tak závislá na vlastním uvážení daných států.

- Současné formy spolupráce v oblasti prosazování práva obvykle vyžadují zásah ze strany vnitrostátních útvarů nebo centrálních kontaktních míst. Přímá výměna informací mezi úřady je stále výjimkou.

- Na úrovni EU ještě neexistuje standardní postup pro žádosti o informace a jejich získání, dochází však k určitému pokroku v rámci iniciativy Švédského království (viz níže).

- Na úrovni EU neexistuje účinný mechanismus pro zjištění, zda a kde je určitá informace dostupná.

- Účinné výměně informací brání rozdíly v podmínkách přístupu k informacím a jejich výměny a také odlišnosti v policejní, celní a soudní spolupráci.

- Rozdíly v úrovni ochrany zabraňují výměně důvěrných informací.

- Neexistují společná pravidla pro kontrolu zákonného používání informací získaných od jiných členských států a je také jen málo možností zjistit zdroj a původní účel dané informace.

Tyto překážky má vyřešit toto rámcové rozhodnutí spolu s rámcovým rozhodnutím o ochraně dat.

- Stávající ustanovení v oblasti návrhu

- Úmluva k provedení Schengenské dohody z roku 1990. Článek 39 této úmluvy stanoví, že policejní orgány si na požádání vyměňují informace, nezavazuje však členské státy k odpovědi. V důsledku toho je tato procedura nespolehlivá a zdlouhavá. Žádosti a odpovědi jsou navíc zasílány prostřednictvím ústředních orgánů a jen výjimečně dochází k jejich přímé výměně mezi danými úředníky. Tento návrh klade důraz na přímou výměnu informací a zahrnuje obecnou povinnost odpovědět na žádost o informace, i když existuje i omezený počet harmonizovaných důvodů, pro které je možno žádost odmítnout. To celý proces urychluje a výsledky jsou předvídatelnější.

- Úmluva o Europolu z roku 1995 a její protokoly. Podle článku 2 je cílem Europolu zdokonalit výkonnost a spolupráci příslušných orgánů v členských státech při předcházení terorismu a jiným formám mezinárodní a organizované trestné činnosti a při boji proti nim. V současné době vzniká nový systém výměny informací v rámci pravomocí Europolu. Největším systematickým problémem Europolu je nedostatek informací. Povolení získávat informace podle zásady dostupnosti v rámci jeho pravomocí zlepší efektivitu Europolu.

- Snaha Švédského království o vypracování předlohy rámcového rozhodnutí o zjednodušení výměny informací a poznatků usiluje o zlepšení výše zmíněného mechanismu stanoveného Schengenskou úmluvou. Dále sjednocuje právní rámec pro výměnu údajů a zkracuje dobu nutnou pro vyřízení žádosti. Tento návrh rámcového rozhodnutí na druhou stranu zavádí online přístup k dostupným informacím a k rejstříkovým údajům v případě informací, které nejsou dostupné online, po předchozím oznámení informací, které mají k dispozici, ze strany členských států. Tím se předejde zdlouhavému vyhledávání údajů, neboť orgány budou vědět, zda jimi požadované informace jsou k dispozici ještě předtím, než podají žádost o informace, a jejich žádosti tak budou efektivní a přesně cílené. Návrh dále sjednocuje důvody pro odmítnutí žádosti, které jsou také závazné pro orgány, jež v souladu s vnitrostátním právem musí povolit přístup k informacím nebo jejich přenos. Nejistota doprovázející podání žádosti o informace je tedy omezena na minimum.

- Dohoda o zlepšení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a ilegálnímu přistěhovalectví, podepsaná 27. května 2005 v Prümu. Tento nástroj (ještě neratifikovaný) mimo jiné zavede rozsáhlá opatření ke zlepšení výměny informací. Mezi tímto návrhem a výše zmíněnou dohodou existují určité podobnosti, jako např. rejstříkový systém a přímý přístup do národních databází, ale dohoda je co do působnosti omezenější a týká se vlastně jen sedmi členských států.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Toto rámcové rozhodnutí se snaží zajistit úplné dodržování práva na svobodu a bezpečnost, práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů a zásad zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů (články 6, 7, 8, 48 a 49 Listiny základních práv Evropské unie).

Činí tak tím, že povoluje pouze příslušným vnitrostátním orgánům v oblasti prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů, aby získávaly informace, a ukládá daným orgánům povinnost ověřit nezbytnost a kvalitu těchto informací. Navíc bude existovat výbor, který bude předem kontrolovat, zda jsou dané informace poskytovány pouze příslušnému orgánu.

Zpracovávání osobních údajů podle tohoto rámcového rozhodnutí bude probíhat v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a Úmluvou o Europolu.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

- Konzultace zúčastěných stran

Konzultační metody, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise uspořádala dvě kola konzultací se subjekty zainteresovanými v oblasti výměny údajů s cílem umožnit, usnadnit nebo urychlit prevenci, odhalování nebo vyšetřování trestných činů. Během těchto konzultací tyto subjekty projednaly koncept zásady dostupnosti a poskytly Komisi připomínky ohledně strategií jejího provádění a efektivnějších způsobů ochrany základních práv. Rovněž prozkoumaly proveditelnost různých variant vyvinutých během posuzování dopadů. V prvním kole proběhl průzkum současné situace za pomoci dotazníku. Druhé kolo stavělo na této analýze a více se zaměřovalo na hledání řešení.

Dne 9. a 10. listopadu 2004 a 2. března 2005 proběhla setkání se zástupci ministerstev odpovědných za donucovací orgány v jednotlivých státech a zástupci Europolu a Eurojustu.

Dne 23. listopadu 2004 a 8. března 2005 byli konzultováni zástupci zájmových skupin v oblasti lidských práv a Výboru pro občanské svobody Evropského parlamentu s cílem získat připomínky z pohledu občanské společnosti.

Dne 22. listopadu 2004 a 11. ledna 2005 byli konzultováni zástupci vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů, včetně Evropského inspektora ochrany údajů, a sekretariátu Společného kontrolního orgánu.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Konzultace se subjekty zainteresovanými v prosazování práva potvrdily, že pro další rozvoj možností v oblasti výměny informací je nezbytný inovativní přístup. Tato skupina subjektů navíc trvala na tom, že je nutno chovat se pragmaticky, zaměřit se na určité druhy informací a vytvořit společný rámec pro výměnu informací. Díky těmto konzultacím byly do návrhu kromě prvků vycházejících ze zásady rovného přístupu, tj. vyřizování žádosti o informace v souladu s podmínkami v členském státě přijímajícím žádost, začleněny i prvky vzájemného uznávání. Po těchto konzultacích byl také zaveden mechanismus projednávání ve výboru, kde budou vypracovány odborné podrobnosti výměny informací.

Konzultace se zástupci zájmových skupin v oblasti lidských práv a Evropského parlamentu se zaměřily zejména na možnosti sledování jednotlivých kroků ve výměně informací, což podpoří rozumné opravné prostředky.

Konzultace se zástupci orgánů pro ochranu údajů vedly k zavedení rozlišování mezi obecnými zásadami platnými pro všechna odvětví a specifickými zásadami platnými pro určité druhy informací. Dále vedly k článkům o sledovatelnosti informací zpracovávaných podle zásady dostupnosti a k zavedení práva obrany, tj. možnosti konzultovat informace, které byly požadovány a získány.

- Shromáždění a využití odborných znalostí

Dotyčné vědecké/odborné oblasti

Komise vyhlásila výběrové řízení na studii toho, jaký rozsah by měly mít právní předpisy týkající se výměny informací podle zásady dostupnosti v rámci spolupráce při prosazování práva a jaké jsou optimální strategie ochrany základních práv při zpracovávání osobních údajů v této souvislosti, mimo jiné na základě srovnání současné situace v jednotlivých zemích.

Použitá metodologie

Bylo vyhlášeno omezené výběrové řízení na provedení srovnávací studie existujících systémů výměny informací pro donucovací orgány pro prevenci, odhalování nebo vyšetřování trestných činů. Tato studie přinesla analýzu překážek ve výměně informací a formulovala strategie na jejich odstranění. Prozkoumala odbornou literaturu a zhodnotila metody výměny informací v kontextu právních systémů jednotlivých států a hlavních evropských nástrojů. Přehled o možnostech přístupu k údajům ze strany donucovacích orgánů získala prostřednictvím analýzy odpovědí na dotazník zaslaný členským státům. Ve druhé fázi byly výzkumné hypotézy ověřeny u styčných důstojníků Europolu a zaměstnanců Europolu na setkání u kulatého stolu v Europolu dne 11. května 2005. Studie zahrnovala i analýzu nedostatků, která byla základem pozdějšího ověřování výzkumných hypotéz.

Hlavní konzultované organizace/odborníci

Byly konzultovány správní orgány členských států odpovědné za donucovací orgány, zástupci orgánů pro ochranu údajů, včetně Evropského inspektora ochrany údajů, Europol, včetně styčných důstojníků Europolu, zájmové skupiny v oblasti lidských práv a Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu.

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek

Nebyla zmíněna existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky.

Návrh sleduje doporučení omezit možnost získat dostupné informace pouze na informace, které příslušné orgány mohou nezávisle získat, v případě potřeby po obdržení povolení od jiného orgánu, než je určený orgán. Dále bylo vyhověno návrhu, aby byla zavedena „žádost o informace“, čímž se usnadní zpracovávání informací, které nejsou přístupné online, a umožní jeho sledování v případě kladného výsledku v rejstříkových údajích, které musí členské státy zpřístupnit u všech relevantních informací, jež nejsou k dispozici online.

Prostředky použité pro zveřejnění odborného poradenství

Závěry vycházely ze srovnávací studie vypracované na základě omezeného výběrového řízení.

- Posouzení dopadů

V souvislosti se zlepšením výměny informací mezi donucovacími orgány ve fázi před zahájením řízení byly posouzeny následující čtyři varianty možné právní úpravy.

- Žádné nové nebo doplňující právní předpisy:

Pokud nebudou podniknuty žádné kroky, zůstane současná situace, která plně neřeší dnešní problémy v oblasti bezpečnosti, nezměněná. Žádný z existujících nástrojů nebo projektů nepřináší zlepšení, o která usiluje toto rámcové rozhodnutí.

- Použití zásady rovného přístupu:

Výměna informací založená na zásadě rovného přístupu umožňuje členským státům, aby žádosti o informace vyřizovaly za podmínek, které nesmí být přísnější než podmínky, jež platí v členském státě, po němž jsou informace požadovány. Ačkoliv tato zásada narozdíl od předcházející varianty uznává společnou odpovědnost za bezpečnost, neřeší dané problémy: dlouhé lhůty na odpovědi, nepředvídatelné výsledky žádostí o informace, neexistence povinnosti odpovědět a problematické vyřizování žádostí vzhledem k odlišným podmínkám, které je nutno splnit.

- Zásada vzájemného uznávání zmírněná podmínkou rovného přístupu a spojená s mechanismem umožňujícím vyhodnotit ekvivalenci orgánů, které mohou informace získat:

Tato varianta zahrnuje vyřizování žádostí z jiných členských států za podmínek, které platí v členském státě, po němž jsou informace požadovány, stejně jako u předcházející varianty, zmírňuje však některé problémy tím, že činí vyřízení žádosti povinným za podmínky, že byla formálně stanovena ekvivalence mezi orgánem, který může získat informaci v členském státě, který má tuto informaci k dispozici, a orgánem v jiném členském státě, který danou informaci potřebuje pro výkon svých zákonných povinností. Tato varianta se však nezabývá situacemi, kdy neexistuje spolehlivý způsob, jak zjistit, zda je daná informace k dispozici. To snižuje praktický dopad práva na přístup k informacím.

- Zásada vzájemného uznávání zmírněná podmínkou rovného přístupu a spojená s mechanismem umožňujícím vyhodnotit ekvivalenci orgánů, které mohou informace získat, a rejstříkovým systémem umožňujícím najít informace, které nejsou přístupné online:

Tato varianta vychází z předchozí varianty a odstraňuje nedostatky, jež brání v přístupu k dostupným informacím, tím, že členským státům nařizuje zpřístupnit dohodnuté druhy informací ekvivalentním příslušným orgánům jiných členských států prostřednictvím stejných postupů jako v případě orgánů stejného členského státu. To znamená poskytnout online přístup do národních databází, do kterých mají online přístup vnitrostátní příslušné orgány, a informovat o existenci informací, které nejsou přístupné online. Návrh stanoví, že členské státy si musí vyměňovat rejstříkové údaje, jež lze konzultovat online, aby tak vzájemně věděly o existujících informacích, které nejsou přístupné online. Takové rejstřikové údaje ukáží, zda je určitá informace dostupná a který orgán ji má k dispozici. Tato varianta navíc zavádí „žádost o informace“, díky níž lze získat informace zahrnuté do rejstříkových údajů. Tuto „žádost“ zašle žadatelský příslušný orgán. Tato varianta tak předchází zdlouhavému vyhledávání údajů, neboť orgány budou vědět, zda je požadovaná informace k dispozici ještě předtím, než podají žádost o informace, a jejich žádosti tak budou efektivní a přesně cílené. Registrace žádostí a výměny informací umožňuje sledování toho, jak jsou informace zpracovávány, a vytváří rozumné opravné prostředky pro osoby, jejichž údaje jsou zpracovávány.

Co se týče dopadu na základní práva, je třeba zdůraznit, že rámcové rozhodnutí přispívá k provádění článků 2 a 3 Listiny základních práv, podle nichž má každý právo na život a nedoktnutelnost lidské osobnosti. Lepší ochrany soukromí osob, jejichž údaje jsou zpracovávány podle tohoto rámcového rozhodnutí, je dosaženo prostřednictvím rámcového rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech.

Toto rámcové rozhodnutí také dodržuje článek 6 Smlouvy o EU, který stanoví jako jednu z hlavních činností Unie ochranu lidských práv a základních svobod. Děje se tak provedením čtvrté varianty analyzované v tomto posouzení dopadů, jež zaručuje, že bude dosaženo stanoveného cíle.

Komise provedla posouzení dopadů (není uvedeno v pracovním programu), jež je součástí zprávy přístupné na této stránce: http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/impact/index_en.htm.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Rámcové rozhodnutí ukládá členským státům povinnost zajistit, aby informace, jež jsou relevantní pro prosazování práva, tj. informace, jež mohou umožnit, usnadnit nebo urychlit prevenci, odhalování nebo vyšetřování trestných činů, a jsou v držení orgánů nebo soukromých subjektů určených pro tyto účely, byly poskytnuty ekvivalentním příslušným orgánům jiných členských států, pokud tyto informace potřebují pro výkon svých zákonných povinností, a Europolu, pokud je přístup k těmto informacím nezbytný pro výkon zákonných povinností Europolu a je v souladu s Úmluvou o Europolu a jejími protokoly. Dostupné informace se poskytnou buď prostřednictvím online přístupu, nebo přenosem na základě „žádosti o informace“ poté, co se požadované informace porovnají s rejstříkovými údaji, jež členské státy poskytují v případě informací, které nejsou dostupné online.

Neexistuje povinnost shromažďovat informace s použitím donucovacích opatření.

Pokud vnitrostátní zákony vyžadují pro přenos informací povolení od jiného orgánu, než je orgán, který má danou informaci k dispozici, pak orgán, který má danou informaci k dispozici („určený orgán“) získá toto povolení pro donucovací orgán v jiném členském státě, který danou informaci potřebuje.

Odmítnutí přenosu informace na základě žádosti je omezeno na určité důvody stanovené rámcovým rozhodnutím, které navíc platí, pouze pokud se méně restriktivní varianty projevily jako neúčinné. Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na výměnu informací před zahájením trestního stíhání a nijak neovlivňuje mechanismy vzájemné právní pomoci.

- Právní základ

Čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU

- Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství.

Cíle návrhu nemohou být uspokojivě dosaženy členskými státy z tohoto důvodu:

Dřívější kroky členských států v této oblasti nebyly uspokojivé. Stále existuje příliš mnoho právních a správních překážek dostupnosti informací, které mimo jiné vznikají v důsledku soupeření útvarů v jednotlivých členských státech, což vede k zadržování informací; rozdíly ve vnitrostátních rámcích rovněž zpomalují výměnu údajů; v některých případech musí dotyčné orgány při získávání informací spoléhat na dobrou vůli svých protějšků v jiných státech, neboť neexistuje jasný právní rámec.

Závažná a organizovaná trestná činnost, včetně terorismu, je mezinárodním jevem, který nemůže žádný členský stát účinně řešit sám. Jsou nezbytná společná pravidla a mechanismy pro usnadnění výměny informací na úrovni EU.

Cíle návrhu budou lépe dosaženy pomocí opatření na úrovni Unie z tohoto důvodu:

Stanovení pravidel na úrovni EU sníží zdroje nezbytné pro výměnu informací, neboť již nebude třeba udržovat řadu dvoustranných kontaktů a vícestranných sítí. Náklady na udržování ad hoc mezivládní spolupráce s 25 různými soubory pravidel o přenosu informací jsou vyšší. Uskutečnění tohoto návrhu na úrovni EU je adekvátní také proto, že potřeba informací ze strany donucovacích orgánů je do velké míry dána mírou integrace mezi jednotlivými státy. Jelikož míra integrace v EU je vysoká, je většina informací relevantních pro určitý členský stát v rukách jiných členských států. |

Dvacetpět různých souborů pravidel pro přenos informací bude nahrazeno jedním souborem pravidel. |

Zpracovávání relevantních informací příslušnými orgány v celé EU podpoří opatření na vnitrostátní i celoevropské úrovni a zlepší schopnosti EU předcházet terorismu a bojovat proti němu. Cílem těchto opatření je umožnit vnitrostátním donucovacím orgánům a Europolu, aby získaly nezbytné informace relevantní pro prosazování práva, které má k dispozici některý z členských států. Pokud nebudou tato opatření provedena na úrovni EU, nelze plně zajistit, aby příslušné orgány věděly, že určitá informace je k dispozici v jiném členském státě, než je členský stát žadatelského orgánu, ani nelze zajistit existenci jednotných a konzistentních mechanismů pro získání takových informací.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity a není jím dotčen článek 33 Smlouvy o EU.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Opatření stanoví minimální standardy a nebrání rozvoji dvoustranných nebo vícestranných systémů výměny informací, které překračují rozsah tohoto rámcového rozhodnutí. Odkaz na vnitrostátní právo je zachován tam, kde nevylučuje účinnost a předvídatelnost mechanismů získávání dostupných informací, a také proto, že poskytuje procedurální záruky.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: rámcové rozhodnutí založené na čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu:

Možnou alternativou by bylo rozhodnutí Rady založené na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU. To by však neumožňovalo sladění podmínek ohledně podávání žádostí o informace a odpovědí na ně, získávání povolení k přístupu nebo přenosu prostřednictvím příslušných orgánů v žadatelském členském státě nebo v členském státě, kterému je žádost určena.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Provedení navrhovaného rámcového rozhodnutí by vyžadovalo administrativní výdaje, které by byly hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, na schůzky a sekretářské služby pro výbor, který by musel vzniknout podle článků 5 a 19.

5. DALšÍ INFORMACE

- Srovnávací tabulka

Členské státy jsou povinny Komisi sdělit znění vnitrostátních předpisů, kterými se rámcové rozhodnutí provádí, a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a tímto rámcovým rozhodnutím.

- Podrobné vysvětlení návrhu

Žádné.

2005/0207 (CNS)

Návrh

RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ RADY

o výměně informací podle zásady dostupnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[4],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[5],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská unie si stanovila za cíl poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti vysokou úroveň ochrany tím, že rozvíjí společný postup členských států v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech.

(2) Závěry ze zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. - 16. října 1999 potvrzují potřebu lepší výměny informací mezi příslušnými orgány členských států pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

(3) Haagský program o posilování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v Evropské unii, přijatý Evropskou radou dne 4. listopadu 2004 zdůraznil potřebu inovativního přístupu k přeshraniční výměně informací v oblasti prosazování práva v souladu se zásadou dostupnosti a vyzval Komisi k předložení návrhů v této oblasti nejpozději do konce roku 2005. Podle této zásady, pokud příslušný orgán některého členského státu potřebuje k výkonu svých zákonných povinností informace, měl by mít možnost je získat od členského státu, který má tyto informace k dispozici a pro daný účel je zpřístupní.

(4) Navíc by měl mít Europol přístup k dostupným informacím v rámci svých povinností a v souladu s Úmluvou z 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu[6] (dále jen „Úmluva o Europolu“).

(5) Lepší možnosti výměny informací by měly být vyváženy mechanismy ochrany základních práv osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v kontextu tohoto rámcového rozhodnutí. Rámcové rozhodnutí Rady 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech[7] (dále jen rámcové rozhodnutí 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů) se vztahuje na zpracovávání osobních údajů členskými státy v souladu s tímto rámcovým rozhodnutím. Ustanovení Úmluvy o Europolu týkající se ochrany údajů se vztahují na zpracovávání osobních údajů Europolem, včetně pravomocí společného kontrolního orgánu, vytvořeného podle článku 24 Úmluvy o Europolu pro kontrolování činností Europolu. Europol je odpovědný za nezákonné zpracovávání osobních údajů.

(6) Toto rámcové rozhodnutí by mělo uložit členským státům povinnost zpřístupnit nebo poskytnout určité druhy informací, které mají k dispozici jejich orgány, ekvivalentním orgánům ostatních členských států, pokud tyto orgány tyto informace potřebují pro plnění svých zákonných povinností v oblasti prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů před zahájením trestního stíhání.

(7) Tato povinnost by měla platit jen pro druhy informací vyjmenované v příloze II.

(8) Členské státy by měly oznámit Komisi, které orgány jsou součástí uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí, jaké informace jsou dostupné v jednotlivých členských státech a jaké jsou podmínky a účel jejich využití.

(9) Na základě informací oznámených Komisi je nutno stanovit ekvivalenci mezi orgány, jež mají přístup k různým druhům informací, a podmínky, jež budou platit pro přístup k informacím a jejich využívání.

(10) Ekvivalentní příslušný orgán, který získá informace podle tohoto rámcového rozhodnutí, by je měl použít pouze pro účel, pro který byly poskytnuty. Poskytnuté informace by neměly být použity jako důkaz trestného činu bez předchozího povolení soudního orgánu členského státu, který dané informace poskytl.

(11) Určené orgány a subjekty, které mají k dispozici informace spadající do působnosti tohoto rámcového rozhodnutí, by měly ověřit jejich kvalitu před i po jejich poskytnutí v souladu s rámcovým rozhodnutím 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů.

(12) Elektronické databáze obsahující informace, pro něž platí toto rámcové rozhodnutí, a dostupné online příslušným orgánům některého členského státu, by měly být přístupné online ekvivalentním příslušným orgánům ostatních členských států.

(13) Pokud online přístup k daným informacím není možný, pak by ekvivalentní příslušné orgány měly mít online přístup k rejstříkovým údajům, které jasně popisují informace, na něž se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, a v nichž je možno vyhledávat za účelem zjištění, zda je informace, ke které mají orgány přístup podle tohoto rámcového rozhodnutí, k dispozici v jiném členském státě. Rejstříkové údaje by měly obsahovat odkaz na určený orgán, který má danou informaci k dispozici.

(14) Pokud dojde ke shodě s nalezenými rejstříkovými údaji, měla by být žádost o informace zaslána určenému orgánu za použití formuláře uvedeného v příloze I. Určený orgán by měl odpovědět během určité lhůty a buď poskytnout ekvivalentnímu příslušnému orgánu danou informaci, nebo uvést důvody, proč nemůže vyhovět žádosti okamžitě nebo vůbec.

(15) Určený orgán, který poskytuje informaci na základě žádosti o informace, by měl mít možnost podmínit její použití určitými pokyny, které by měly být pro příslušný orgán podávající žádost závazné.

(16) Pokud vnitrostátní právní úprava vyžaduje před poskytnutím informací povolení, měl by o toto povolení požádat určený orgán, který má danou informaci k dispozici. Orgán odpovědný za povolení by měl odpovědět během určité lhůty po obdržení žádosti. Pokud se žádost o informace týká informace, jež má být použita jako důkaz o spáchání trestného činu, měl by být za povolení odpovědný soudní orgán členského státu, jehož orgán má danou informaci k dispozici.

(17) Určený orgán, který má informaci k dispozici, by měl mít právo odmítnout její poskytnutí z důvodu, který je uveden v tomto rámcovém rozhodnutí.

(18) Pokud není nezbytná technická infrastruktura dočasně k dispozici, splní povinnosti uložené určeným orgánům v rámci poskytování informací do té míry, jak je to možné, vnitrostátní kontaktní místa.

(19) Ekvivalentní příslušný orgán by měl uchovávat záznamy o všech informacích získaných podle tohoto rámcového rozhodnutí za podmínek stanovených rámcovým rozhodnutím 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů. Informace získané pro použití jako důkaz by měly být uchovávány v příslušných záznamech o trestném činu.

(20) Právo dotčené osoby na přístup k žádosti o informace, která se jí týká, a k odpovědi na takovou žádost by mělo být vykonáváno za podmínek uvedených v rámcovém rozhodnutí 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů.

(21) Uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod či ujednání o spolupráci mezi orgány členských států spadajících do působnosti tohoto rámcového rozhodnutí by mělo být možné, aby se dále zjednodušilo či ulehčilo poskytování informací podle tohoto rámcového rozhodnutí.

(22) Toto rámcové rozhodnutí by mělo stanovit postup pro určování ekvivalence orgánů, které mají přístup k různým druhům informací, podmínky pro přístup k informacím a jejich používání a pro definování elektronického formátu pro sdělování informací nebo rejstříkových údajů, technické specifikace žádosti o informace a odpovědi a způsob přenosu informací.

(23) Jelikož cíle navrhované akce, zejména zlepšení výměny informací, jež jsou dostupné v rámci Evropské unie, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států vzhledem k tomu, že otázky bezpečnosti se týkají více států, lze tohoto cíle vzhledem k provázanosti členských států lépe dosáhnout na úrovni Evropské unie. Rada může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o ES a zmiňovanou v článku 2 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality podle článku 5 Smlouvy o ES nezachází toto rámcové rozhodnutí dále, než je nutné pro dosažení těchto cílů.

(24) Toto rámcové rozhodnutí neovlivňuje zvláštní režimy spolupráce mezi příslušnými orgány zavedené podle hlavy VI Smlouvy o založení Evropské unie. Navíc v souladu s článkem 47 Smlouvy o založení Evropské unie toto rámcové rozhodnutí neovlivňuje ochranu osobních údajů podle právních předpisů Společenství, zejména podle ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[8].

(25) Toto rámcové rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady potvrzené především Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

1. Toto rámcové rozhodnutí stanoví podmínky a způsoby, podle nichž budou druhy informací uvedené v příloze II, jež jsou dostupné příslušným orgánům některého členského státu, poskytovány ekvivalentním příslušným orgánům ostatních členských států a Europolu, aby jim tak pomohly při výkonu jejich zákonných povinností v oblasti prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

2. Žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nelze vykládat tak, že by ovlivňovalo dodržování procedurálních záruk zajišťujících ochranu základních práv a základních právních principů stanovených v článku 6 Smlouvy o EU.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na zpracovávání informací před zahájením trestního stíhání.

2. Toto rámcové rozhodnutí nezakládá žádnou povinnost shromažďovat a uchovávat informace za použití donucovacích opatření nebo bez nich pouze pro účely jejich zpřístupnění příslušným orgánům ostatních členských států a Europolu. Informace, které byly shromážděny v souladu se zákonem za pomoci donucovacích opatření, budou považovány za dostupné informace, jež je možno získat za podmínek stanovených v tomto rámcovém rozhodnutí.

3. Toto rámcové rozhodnutí se nevztahuje na případy, kdy vznikne zvláštní režim spolupráce mezi příslušnými orgány podle hlavy VI Smlouvy o EU.

4. Žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí neovlivňuje použitelné nástroje o vzájemné právní pomoci nebo vzájemném uznávání rozhodnutí v oblasti trestních věcí.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

a) „informací“ existující informace, jak je uvedeno v příloze II;

b) „příslušným orgánem“ kterýkoliv vnitrostátní orgán, na nějž se vztahuje první odrážka článku 29 Smlouvy o EU, oznámený podle postupu v článku 4, a také Europol v rámci svých pravomocí podle Úmluvy o Europolu a jejích protokolů;

c) „ekvivalentním příslušným orgánem“ kterýkoliv příslušný orgán určený v souladu s postupem stanoveným v článku 5 jakožto ekvivalentní orgánu jiného členského státu pro účely tohoto rámcového rozhodnutí;

d) „určenými orgány“ a „určenými subjekty“ orgány a subjekty, které mají k dispozici informace nebo rejstříkové údaje, oznámené podle postupu stanoveného v článku 4;

e) „vnitrostátním kontaktním místem“ příslušný orgán pro účely poskytování nebo zpřístupňování informací v případě, kdy nefungují technické prostředky zavedené podle tohoto rámcového rozhodnutí, oznámený podle postupu stanoveného v článku 4;

f) „online přístupem“ automatizovaný přístup k elektronické databázi pro účely konzultace a přístupu k jejímu obsahu z jiného místa, než kde je umístěna databáze, bez zásahu jiného orgánu nebo subjektu;

g) „rejstříkovými údaji“ údaje, jejichž účelem je jednoznačně identifikovat informace a v nichž je možno vyhledávat, a tak zjistit, zda je určitá informace k dispozici.

Článek 4

Oznámení

1. Nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost musí členské státy oznámit Komisi:

a) příslušné orgány pro účely tohoto rámcového rozhodnutí včetně jejich konkrétních pravomocí podle vnitrostátního práva;

b) vnitrostátní kontaktní místa pro každý druh informací;

c) určené orgány a případně určené subjekty pro každý druh informací nebo souvisejících rejstříkových údajů a dále u každého určeného subjektu odpovídající určený orgán pro splnění žádosti o informace týkající se informací, jež má takový určený subjekt k dispozici;

d) kde jsou jednotlivé druhy informací a související rejstříkové údaje uschovány a jaké jsou možnosti přístupu k jednotlivým druhům informací a údajů, zejména zda jsou informace přístupné online;

e) účel, za jakým mohou být jednotlivé druhy informací zpracovávány, a pravomoci orgánů daného členského státu, které mohou tyto informace podle svého vnitrostátního práva získat;

f) pokud je před poskytnutím informací nutné předchozí povolení některým orgánem, název daného orgánu a příslušný postup;

g) případně jakým způsobem jsou přenášeny jednotlivé druhy informací, na něž odkazují rejstříkové údaje.

2. Členské státy musí dále Komisi oznámit změny prvků oznámených v souladu s odstavcem 1, které nahrazují příslušná předcházející oznámení.

Článek 5

Ekvivalence příslušných orgánů

1. Aby bylo možno určit příslušné orgány, které mají právo přístupu k dostupným informacím podle tohoto rámcového rozhodnutí, bude se ekvivalence příslušných orgánů členských států hodnotit na základě kritérií uvedených v příloze III a oznámení obdržených podle článku 4, a to nejpozději do šesti měsíců po vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost.

2. Opatření určující ekvivalenci příslušných orgánů budou přijata v souladu s postupem uvedeným v článku 19. Tato opatření stanoví:

a) v případě jednotlivých druhů informací, jež jsou vnitrostátním příslušným orgánům v určitém členském státě dostupné online, které příslušné orgány ostatních členských států s ekvivalentními pravomocemi by měly mít právo online přístupu k těmto informacím, přičemž budou plně dodržovat účel, pro který jsou dané informace v tomto členském státě zpracovávány;

b) v případě jednotlivých druhů rejstříkových údajů souvisejících s informacemi, jež jsou vnitrostátním příslušným orgánům v určitém členském státě přístupné, které příslušné orgány ostatních členských států s ekvivalentními pravomocemi by měly mít právo přístupu k těmto údajům, přičemž budou plně dodržovat účel, pro který jsou dané informace v tomto členském státě zpracovávány.

3. Opatření přijatá podle tohoto článku budou klasifikována jako „důvěrné EU“.

4. Po obdržení oznámení v souladu s čl. 4 odst. 2 se opatření přijatá podle tohoto článku do šesti měsíců upraví.

Článek 6

Povinnost poskytovat informace

Členské státy zajistí, aby byly informace poskytovány ekvivalentním příslušným orgánům jiných členských států a Europolu v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rámcovém rozhodnutí, pokud tyto orgány potřebují dané informace k plnění svých zákonných povinností v oblasti prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

Článek 7

Omezení ohledně účelu

Informace podle tohoto rámcového rozhodnutí mohou být použity pouze pro prevenci, odhalování nebo vyšetřování trestného činu, pro který byly dané informace poskytnuty.

Článek 8

Povinnosti určených orgánů a určených subjektů

1. Určený orgán nebo určený subjekt musí ověřit kvalitu informací před i po jejich poskytnutí a informovat ekvivalentní příslušný orgán o jakémkoliv prvku, který by ovlivňoval kvalitu těchto informací, v souladu s rámcovým rozhodnutím 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů.

2. Informace se poskytují v jazyce, ve kterém jsou k dispozici.

3. Pokud jsou informace poskytnuty na základě žádosti o informace podle článku 11, budou kromě požadavků uvedených v článku 10 rámcového rozhodnutí 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů zaznamenány ještě následující údaje:

a) přesný zdroj žádosti o informace;

b) jméno úředníka, který přenos povolil.

4. Dané dokumenty nebo případně zaregistrované údaje budou předány příslušnému kontrolnímu orgánu v souladu s rámcovým rozhodnutím 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů.

5. Technické specifikace pro registraci a uchovávání údajů budou přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 19.

Článek 9

Online přístup k informacím

1. Členské státy musí zajistit, aby ekvivalentní příslušné orgány ostatních členských států a Europol měly online přístup k informacím obsaženým v elektronických databázích, k nimž mají online přístup jejich odpovídající příslušné orgány.

2. Pokud není online přístup podle prvního odstavce možný, platí článek 10.

3. Technická opatření nezbytná pro realizaci online přístupu k informacím musí být přijata v souladu s postupem stanoveným v článku 19.

Článek 10

Konzultace rejstříkových údajů online

1. Členské státy musí zajistit, aby rejstříkové údaje týkající se informací, jež nejsou dostupné online, mohly ekvivalentní příslušné orgány ostatních členských států a Europol konzultovat online, a za tímto účelem zavede odpovídající technickou infrastrukturu.

2. Rejstříkové údaje musí přinejmenším obsahovat odkaz na druh informace, ke které se vztahují, a na určený orgán, který má tyto informace k dispozici a který bude tyto rejstříkové údaje pro účely tohoto rámcového rozhodnutí spravovat.

3. Pravidla nezbytná pro vytvoření rejstříkových údajů a elektronického formátu musí být přijata v souladu s postupem stanoveným v článku 19.

Článek 11

Žádost o informace

1. Pokud ekvivalentní příslušný orgán zjistí, že konzultované rejstříkové údaje se shodují s hledanými informacemi, může podat žádost o informace v souladu s přílohou I a zaslat ji určenému orgánu, aby získal informace nalezené pomocí rejstříkových údajů.

2. Určený orgán musí odpovědět do dvanácti hodin od obdržení žádosti o informace, případně poté, co obdrží povolení stanovené v článku 13.

3. V případě, že určený orgán nemůže okamžitě nebo vůbec poskytnout požadované informace, informuje ve své odpovědi ekvivalentní příslušný orgán o důvodech. Dále případně uvede, jakým způsobem je možno získat dostupné informace nebo je získat rychleji.

4. Pokud určený orgán nemá pravomoci pro vyřízení žádosti o informace, musí o tom uvědomit ekvivalentní příslušný orgán určeného orgánu, který má požadované informace k dispozici. Odkaz na určený orgán v rejstříkových údajích bude případně opraven.

5. Určený orgán, který obdrží žádost o informace, může použití informací, které poskytne, podmínit pokyny podle článku 12.

6. Veškeré přenosy informací musí proběhnout takovým způsobem, aby byla zaručena jejich úplnost a pravost.

7. Technické specifikace týkající se elektronického formátu žádosti o informace a odpovědi a způsobu jejich přenosu musí být přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 19.

Článek 12

Pokyny pro použití

1. Určený orgán může ve své odpovědi omezit použití informací takovými pokyny, které považuje za nezbytné:

a) aby předešel ohrožení probíhajícího vyšetřování;

b) aby ochránil zdroj informací nebo integritu fyzické osoby;

c) aby ochránil důvěrnost informací v kterékoliv fázi jejich zpracovávání.

2. Pokyny pro použití musí být pro příslušný orgán, který podal žádost o informace, závazné.

3. V souladu s postupem stanoveným v článku 19 bude přijat standardní formát pro sdělování pokynů pro použití.

Článek 13

Předchozí povolení

1. Vyžaduje-li to vnitrostátní právní úprava, bude poskytnutí informací podmíněno získáním předchozího povolení, pokud neexistuje důvod k odmítnutí podle článku 14. O takové povolení požádá určený orgán a orgán za toto povolení odpovědný odpoví do dvanácti hodin od obdržení žádosti.

2. V případě, že má informace být použita jako důkaz o spáchání trestného činu, podává se žádost o předchozí povolení soudnímu orgánu členského státu určeného orgánu.

Článek 14

Důvody odmítnutí

1. Určený orgán může odmítnout poskytnutí informací z následujících důvodů:

a) aby předešel ohrožení probíhajícího vyšetřování;

b) aby ochránil zdroj informací nebo integritu fyzické osoby;

c) aby ochránil důvěrnost informací v kterékoliv fázi jejich zpracovávání;

d) aby ochránil základní práva a svobody osob, jejichž údaje jsou zpracovávány podle tohoto rámcového rozhodnutí.

2. V souladu s postupem stanoveným v článku 19 bude přijat standardní formát pro sdělování důvodů odmítnutí.

Článek 15

Prozatímní a výjimečná ujednání

V případě, že dočasně nefunguje technická infrastruktura pro poskytování informací, poskytují se informace do té míry, jak je to možné, prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst.

Článek 16

Sledovatelnost

Ekvivalentní příslušné orgány musí:

a) uchovávat záznam o všech informacích, jak je uvedeno v článku 8;

b) pokud získaly povolení pro použití informace jako důkazu, musí zanést všechny informace získané podle tohoto rámcového rozhodnutí do příslušných záznamů o trestném činu spolu s kopií žádosti o informace podanou v souladu s článkem 11.

Článek 17

Právo na přístup

Podle podmínek uvedených v rámcovém rozhodnutí 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů musí mít osoba, o jejíž údaje se jedná, přístup k žádosti o informace, která se jí týká, podle článku 11 a k odpovědi obsahující pokyny pro použití a poskytnuté podle článku 12.

Článek 18

Dvoustranné dohody o spolupráci mezi orgány podle tohoto rámcového rozhodnutí

1. Členské státy mohou uzavírat dvoustranné či vícestranné dohody nebo ujednání v rámci působnosti tohoto rámcového rozhodnutí, aby dále zjednodušily nebo usnadnily způsoby poskytování informací podle tohoto rámcového rozhodnutí, jež jsou slučitelné s tímto rámcovým rozhodnutím a s rámcovým rozhodnutím 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů.

2. Členské státy musí takové dohody nebo ujednání oznámit Komisi.

Článek 19

Výbor

1. Odkazuje-li se na tento článek, je Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k tomuto návrhu opatření ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijmout na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

4. Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata, a uvědomí o tom Evropský parlament.

5. Rada se může ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byla věc předána, o návrhu usnést kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada v této lhůtě kvalifikovanou většinou usnesla, že s návrhem nesouhlasí, Komise ho znovu přezkoumá. Může Radě předložit pozměněný návrh, původní návrh nebo normotvorný návrh.

Pokud po uplynutí této lhůty Rada navrhovaná prováděcí opatření nepřijala ani nevyjádřila nesouhlas s jejich návrhem, přijme navrhovaná prováděcí opatření Komise.

6. Zástupci členských států jsou vybráni z orgánů odpovědných za provádění tohoto rámcového rozhodnutí. Každý členský stát určí jednoho zástupce.

Článek 20

Provedení a použitelnost

1. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k dodržení tohoto rámcového rozhodnutí ve lhůtě stanovené v tomto rámcovém rozhodnutí, nejpozději však do 30. června 2007.

2. Ve stejné lhůtě musí členské státy sdělit Radě a Komisi znění ustanovení provádějících toto rámcové rozhodnutí do vnitrostátního práva a srovnávací tabulku mezi těmito ustanoveními a tímto rámcovým rozhodnutím.

3. Nejpozději do prosince 2008, a poté každý druhý rok, musí Rada zhodnotit provádění tohoto rámcového rozhodnutí a přijmout veškerá opatření nutná k zajištění jeho úplného splnění na základě zprávy vypracované Komisí podle informací obdržených v souladu s druhým odstavcem a dalších relevantních informací poskytnutých členskými státy a po konzultaci pracovní skupiny zřízené podle článku 31 rámcového rozhodnutí 2006/XX/SVV o ochraně osobních údajů.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne,

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Žádost o informace

[ŽÁDOST]

V návaznosti na [referenční údaje nalezených informací] podává níže podepsaný orgán [název příslušného orgánu] tuto žádost o informace adresovanou [název určeného orgánu, který má požadované informace k dispozici] za účelem získání blíže specifikovaných údajů .

1) Druh/druhy požadovaných informací

2) Příslušný orgán podávající žádost:

Název :Adresa :Členský stát :Telefon :Fax: :E-mail :

3) Určený orgán:

Název :Adresa :Členský stát :Telefon :Fax: :E-mail :

4) Druh trestného činu/trestných činů nebo trestné činnosti, jichž se informace týkají

5) Účel požadované informace:

6) Totožnost osoby/osob, jež je/jsou předmětem akce, pro niž jsou informace požadovány (je-li známa):

7) Uveďte, zda budou informace použity jako důkaz o spáchání trestného činu:

[Místo vydání], [datum] <PODPIS>

[ODPOVĚĎ]

S ohledem na žádost o informace podanou [název orgánu] níže podepsaný orgán [název orgánu] zavazuje orgán [název orgánu] k dodržení následujících pokynů pro použití informací, které tímto poskytuje:

Pokyny pro použití

1. Informace získané podle tohoto rámcového rozhodnutí musí být použity pouze za účelem umožnění, usnadnění nebo urychlení prevence, odhalování či vyšetřování trestných činů.

2. [Jiné]

[Místo vydání], [datum] <PODPIS>

PŘÍLOHA II

Druhy informací, jež lze získat podle tohoto rozhodnutíza účelem prevence, odhalování či vyšetřování trestných činů

Podle podmínek uvedených v tomto rámcovém rozhodnutí lze získat následující druhy informací:

- Profily DNA, tj. kód složený z čísel a písmen na základě sedmi znaků DNA podle evropského referenčního souboru (European Standard Set), jak bylo definováno v usnesení Rady 2001/C 187/01 ze dne 25. června 2001 o výměně výsledků analýz DNA[9]. Tyto znaky nesmí obsahovat žádné informace o konkrétních dědičných charakteristikách.

- Otisky prstů.

- Balistické poznatky.

- Informace o registraci vozidel.

- Telefonní čísla a jiné údaje týkající se komunikace, s výjimkou údajů o obsahu komunikace a přenosu, pokud tyto údaje nejsou ve správě určeného orgánu.

- Minimální údaje pro identifikaci osob obsažené v evidenci občanů.

PŘÍLOHA III

Kritéria pro srovnávání ekvivalentních příslušných orgánůpodle článku 5

Výbor uvedený v článku 19 zhodnotí ekvivalentnost příslušných orgánů u každého druhu informací uvedených v příloze II na základě následujících prvků.

I Název orgánu či orgánů členského státu, které mají dané informace k dispozici a které mají právo přístupu k jednomu či více druhům informací uvedených v příloze II.

I.1 Pravomoci daného orgánu nebo orgánů v oblasti

I.1.a shromažďování či vytváření

I.1.b přístupu

I.1.c používání

I.1.d jiných forem zpracovávání jednotlivých druhů informací uvedených v příloze II.

I.2 Za jakým účelem mohou být informace orgánem či orgány zpracovávány podle právního řádu členského státu, který má dané informace k dispozici

I.2.a prevence

I.2.b odhalování

I.2.c vyšetřování týkající se jednotlivých druhů informací uvedených v příloze II.

II Název příslušného orgánu nebo orgánů jednotlivých členských států oznámených podle čl. 4 odst. 1 písm. a)

II.1 Pravomoci daného orgánu nebo orgánů v oblasti

II.1.a shromažďování či vytváření

II.1.b přístupu

II.1.c používání

II.1.d jiných forem zpracovávání jednotlivých druhů informací uvedených v příloze II.

II.2 Za jakým účelem mohou být informace podle vnitrostátního práva zpracovávány

II.2.a prevence

II.2.b odhalování

II.2.c vyšetřování týkající se jednotlivých druhů informací uvedených v příloze II.

ANNEX IV

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

Policy area(s): Justice and Home Affairs Activit(y/ies): 1806 – Establishing a genuine area in criminal and civil matters |

TITLE OF ACTION: PROPOSAL FOR A COUNCIL FRAMEWORK DECISION ON THE EXCHANGE OF INFORMATION UNDER THE PRINCIPLE OF AVAILABILITY |

1. BUDGET LINE(S) + HEADING(S)

NA

2. OVERALL FIGURES

2.1. Total allocation for action (Part B): € million for commitment

NA

2.2. Period of application:

Starting 2006.

2.3. Overall multi-annual estimate of expenditure:

(a) Schedule of commitment appropriations/payment appropriations (financial intervention) (see point 6.1.1)

€ million ( to three decimal places)

[2006] | [2007] | [2008] | [2009] | [2010] | [2011] | Total |

Commitments |

Payments |

(b) Technical and administrative assistance and support expenditure (see point 6.1.2)

Commitments |

Payments |

Subtotal a+b |

Commitments |

Payments |

(c) Overall financial impact of human resources and other administrative expenditure (see points 7.2 and 7.3)

Commitments/ payments | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 2,172 |

TOTAL a+b+c |

Commitments | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 2,172 |

Payments | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 0.362 | 2,172 |

2.4. Compatibility with financial programming and financial perspective

NA

2.5. Financial impact on revenue:

Proposal has no financial implications

3. BUDGET CHARACTERISTICS

Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions form applicant countries | Heading in financial perspective |

Non-comp | Non-diff | NA | NA | NA | No NA |

4. LEGAL BASIS

Article 30, and 34 (2)(b)TEU

5. DESCRIPTION AND GROUNDS

5.1. Need for Community intervention

5.1.1. Objectives pursued

The Framework Decision establishes an obligation for Member States to make existing information that is accessible to their competent authorities, also accessible to the competent authorities of other Member States and to Europol. It lays down the obligation to make information contained in electronic databases, and directly accessible to competent authorities via online access also accessible via the same means to the competent authorities of other Member States and to Europol. Where this information is indirectly accessible based on an authorisation of an authority other than the one that controls the data, the authorisation shall be given promptly unless a ground for refusal foreseen by this Framework Decision exists. It also lays down the obligation to provide online access to index data of information that is not accessible online, and to transfer that information further to a formal information demand. It furthermore lays down the limits to these obligations.

Furthermore, according to the Articles 5 and 19 of the Framework Decision a committee, composed of the representatives of the Member States and chaired by a representative of the Commission, shall assist the Commission in order to determine the equivalence between competent authorities of the Member States and to develop, where necessary, technical details of the exchange of information.

5.1.2. Measures taken in connection with ex ante evaluation

Representatives of the Governments and of the independent supervisory authorities of the Member States as well as of the European Data Protection Supervisor, Europol and Eurojust were consulted. In particular, taking into account different views the Commission proposes to establish the information exchange on the basis of the principle of availability. In order to estimate the possible cost caused by this measure, the Commission verified the cost (travel expenses, secretarial support for the preparation and organisation of meetings) estimated for the Committee proposed in Article 3(3) of the Proposal for a Council Decision on the improvement of police cooperation between the Member States of the European Union, especially at the internal borders and amending the Convention implementing the Schengen Agreement - COM (2005) 317, 18 July 2005 -, and those currently incurred by the Working Party established according Article 29 of Directive 95/46/EC.

5.2. Action envisaged and budget intervention arrangements

The above mentioned Committee will probably meet regularly, estimated three times a year, whenever necessary. One participant per Member State will have to be reimbursed.

5.3. Methods of implementation

All meetings will have to be organised and hosted by the Commission. The Commission will have to provide secretarial services for the above mentioned committee and to prepare/organise their meetings.

6. FINANCIAL IMPACT

6.1. Total financial impact on Part B - (over the entire programming period)

6.1.1. Financial intervention

NA

6.1.2. Technical and administrative assistance, support expenditure and IT expenditure (commitment appropriations)

NA

6.2. Calculation of costs by measure envisaged in Part B (over the entire programming period)

NA

7. IMPACT ON STAFF AND ADMINISTRATIVE EXPENDITURE

The impact on staff and administrative expenditure will be covered in the context of allocation of resources of the lead DG in the context of the annual allocation procedure.

The allocation of posts also depends on the attribution of functions and resources in the context of the financial perspectives 2007-2013.

7.1. Impact on human resources

Types of post | Staff to be assigned to management of the action using existing and/or additional resources | Total | Description of tasks deriving from the action |

Number of permanent posts | Number of temporary posts |

Officials or temporary staff | A B C | 0.25 A 0,50 B 1,00 C | 0,25A0,50B 1,00C | Providing secretarial support, preparing the meetings of the working party and the committee |

Other human resources |

Total |

7.2. Overall financial impact of human resources

Type of human resources | Amount (€) | Method of calculation * |

Officials Temporary staff | 1rst year: 189. 000 | 1 X 108 000 0.5 X 108 000 0,25 X 108.000 = 189 .000 |

Other human resources (specify budget line) |

Total | 189.000 |

The amounts are total expenditure for twelve months.

7.3. Other administrative expenditure deriving from the action

Budget line (number and heading) | Amount € | Method of calculation |

Overall allocation (Title A7) A0701 – Missions A07030 – Meetings A07031 – Compulsory committees A07032 – Non-compulsory committees A07040 – Conferences A0705 – Studies and consultations Other expenditure (specify) | 55.000 | 3 meetings * (25 * 740€) per annum |

Information systems (A-5001/A-4300) |

Other expenditure - Part A (specify) |

Total | 55.000 |

The amounts are total expenditure for twelve months.

Specify the type of committee and the group to which it belongs.

I. Annual total (7.2 + 7.3) II. Duration of action III. Total cost of action (I x II) | € 244.000 |

8. FOLLOW-UP AND EVALUATION

8.1. Follow-up arrangements

The working party and the committee will lay down their rules of procedure, including rules on confidentiality. The European Parliament will be informed analogous to Article 7 of Council Decision 99/468/EC of 28 June 1999 laying down the procedures for the exercise of implementing powers conferred on the Commission - OJ L 184, 17.7.1999, p. 23.

8.2. Arrangements and schedule for the planned evaluation

NA

9. ANTI-FRAUD MEASURES

NA

[1] Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.

[2] Úř. věst. C 198, 12.8.2005, s. 1.

[3] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2.

[4] Úř. věst. C , , s. .

[5] Úř. věst. C , , s. .

[6] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2, naposledy pozměněno protokolem vypracovaným na základě čl. 43 odst. 1 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Europolu), pozměňujícím tuto Úmluvu (Úř. věst. C 2, 6.1.2004, s. 3).

[7] Úř. věst. L […], […], s. […].

[8] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[9] Úř. věst. C 187, 3.7.2001, s. 1.