ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 354

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 59
23. prosince 2016


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2337 ze dne 14. prosince 2016, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků ( 1 )

20

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2338 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici ( 1 )

22

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2339 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, pokud jde o zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou

32

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2340 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, pokud jde o datum použitelnosti ( 1 )

35

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi ( 1 )

37

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2336

ze dne 14. prosince 2016,

kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) požaduje, aby činnosti v oblasti rybolovu byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Společná rybářská politika by měla uplatňovat přístup předběžné opatrnosti i ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že nepříznivé dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou minimalizovány, a měla by se snažit zajistit, aby při činnostech v oblasti rybolovu nedocházelo ke zhoršování mořského prostředí. V této souvislosti je zvláště významný rovněž čl. 2 odst. 2 a články 7, 20 a 22 uvedeného nařízení.

(2)

Evropská unie se zavazuje realizovat usnesení přijatá Valným shromážděním OSN, zejména rezolucemi 61/105 a 64/72, které vyzývají státy a regionální organizace pro řízení rybolovu k zajištění ochrany citlivých hlubinných mořských ekosystémů před ničivými dopady lovných zařízení pro rybolov při dně a rovněž udržitelného využívání hlubinných populací ryb.

(3)

Komise provedla hodnocení nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (4) a zjistila zejména to, že rozsah příslušného loďstva byl příliš velký, že v určených přístavech a v oblasti programů odběru vzorků chyběly pokyny a že kvalita podávání zpráv členských států o úrovni intenzity byla příliš nestálá. Komise kromě toho ve svém hodnocení došla k závěru, že strop rybolovné kapacity, platný od roku 2002 a tvořený souhrnnou kapacitou všech plavidel, jež ulovila více než 10 tun jakékoli kombinace hlubinných druhů v kterémkoli z let 1998, 1999 nebo 2000, nemá žádný podstatný pozitivní dopad. Režim stropu rybolovné kapacity by tedy měl být aktualizován v rámci opatření k nápravě nedostatků zjištěných v uvedeném nařízení.

(4)

Pro účely zachování potřebného snížení rybolovné kapacity v oblasti hlubinného rybolovu a v zájmu získání obsáhlejších informací o činnostech v oblasti hlubinného rybolovu a jejich dopadu na mořské prostředí by měl být rybolov hlubinných druhů prováděn na základě oprávnění k rybolovu. Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu by měl být připojen podrobný popis zamýšlené rybolovné oblasti, včetně podoblastí, divizí a subdivizí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), jakož i údaje o typu lovných zařízení, zamýšleném rozmezí hloubky, zamýšlené četnosti a trvání rybolovné činnosti a rovněž názvy dotčených hlubinných druhů.

Systém oprávnění k rybolovu by měl rovněž přispět k omezení kapacity plavidel způsobilých lovit hlubinné druhy. Oprávnění k rybolovu by měla být vydávána podle toho, zda se týkají cílových druhů nebo vedlejších úlovků, v souladu s cílem zaměřit se na opatření pro řízení té části loďstva, která má největší podíl na hlubinném rybolovu. Uplatňování povinnosti vykládky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013 by nicméně nemělo plavidlům, která loví malé množství hlubinných druhů a v současné době nemusí mít povolení k hlubinnému rybolovu, bránit v tom, aby i nadále provozovala své tradiční rybolovné činnosti.

(5)

Držitelé oprávnění k rybolovu umožňujícího lov hlubinných druhů by měli spolupracovat na činnostech vědeckého výzkumu s cílem zlepšit hodnocení populací hlubinných ryb a výzkumu hlubinných ekosystémů.

(6)

V zájmu dalšího posílení ochrany mořského prostředí je vhodné povolit cílené rybolovné činnosti pouze v těch oblastech, kde byl hlubinný rybolov prováděn v referenčním období 2009–2011. Pro účely průzkumného rybolovu by však plavidlům zaměřeným na hlubinné druhy mělo být umožněno lovit i mimo stávající rybolovnou oblast za předpokladu, že toto rozšíření rybolovné oblasti podle posouzení dopadu provedeného v souladu s pokyny Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) nepředstavuje významné riziko nepříznivého dopadu na citlivé mořské ekosystémy (CME).

(7)

Hlubinný rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně s sebou nese v porovnání s ostatními používanými lovnými zařízeními vyšší riziko pro CME a vykazuje nejvyšší výskyt nechtěných úlovků hlubinných druhů. Za účelem minimalizace nepříznivého dopadu takových činností v oblasti hlubinného rybolovu na mořský ekosystém by měl být rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně omezen na vody nad určitou hloubku a na rybolov pomocí zařízení pro lov při dně by se měly vztahovat konkrétní požadavky na ochranu CME. Používání zařízení pro lov při dně by kromě toho mělo být vyhodnoceno po 13. lednu 2021. Kromě toho je podle nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 (5) v současné době omezeno používání tenatových sítí pro lov při dně v hlubinném rybolovu.

(8)

Za účelem zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně je vhodné povolit tento rybolov pouze v hloubce nepřesahující 800 metrů. Tento limit vychází ze stávajících dobrovolných opatření založených na iniciativě tohoto odvětví, která jsou uplatňována ve vodách Unie, a zohledňuje specifika hlubinného rybolovu ve vodách Unie.

(9)

Za účelem minimalizace dopadu hlubinných rybolovných činností na CME je vhodné stanovit soubor opatření zaměřených na omezení střetů s CME. Zejména by v případě střetu s CME mělo platit pravidlo přemístění a ohlášení. Dále by měl být sestaven seznam oblastí CME, ve kterých existuje pravděpodobnost střetu s CME, v nichž je rybolov pomocí zařízení pro lov při dně zakázán.

(10)

Vzhledem k tomu, že biologické informace se nejlépe shromažďují prostřednictvím harmonizovaných norem shromažďování údajů, je vhodné integrovat shromažďování údajů o métierech hlubinného rybolovu do obecného rámce vědeckého sběru dat při současném zajištění doplňujících informací nezbytných k pochopení dynamiky rybolovu. Financování pro shromažďování údajů podle tohoto nařízení je dostupné na základě podmínek a zásad obsažených v tomto nařízení, které se týkají rámce pro shromažďování údajů podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (6).

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) stanoví přísnější požadavky na kontrolu a vynucování týkající se specifických okolností. Kontrola rybolovu hlubinných druhů, které jsou ze své podstaty ohrožené v rámci rybolovu, by tedy měla být prováděna na vyšší úrovni. Je rovněž vhodné vymezit specifické případy porušení pravidel společné rybářské politiky, které by měly vést k odnětí oprávnění k rybolovu.

(12)

Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku byla schválena rozhodnutím Rady 81/608/EHS (8) a vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Uvedená úmluva stanoví vhodný rámec pro multilaterální spolupráci na racionálním zachování a řízení rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku. Opatření k řízení přijatá Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) zahrnují specifický soubor opatření pro ochranu CME v oblasti upravené předpisy NEAFC. V zájmu zajištění kontinuity stávajícího působení plavidel Unie ve vodách regulovaných NEAFC by se aktuálně platná pravidla obsažená v nařízení (ES) č. 2347/2002 týkající se povolení k hlubinnému rybolovu, určených přístavů a sdělování informací členskými státy měla i nadále použít na hlubinný rybolov v oblasti upravené předpisy NEAFC. Za účelem zlepšení vědeckých poznatků o těchto populacích a vzhledem k tomu, že doporučení NEAFC nezahrnuje přítomnost vědeckého pozorovatele, je vhodné uplatňovat stejná pravidla týkající se přítomnosti pozorovatele ve všech oblastech v Severním moři a oblastech CECAF, kde jsou loveny hlubinné druhy.

(13)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu druhů indikujících CME uvedeného v příloze III pro účely přizpůsobení daného seznamu nejnovějším vědeckým doporučením. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.

(14)

Z účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o určení stávajících rybolovných oblastí a sestavování a úpravy seznamu oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují CME, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o povolení pro průzkumný rybolov hlubinných druhů, a s ohledem na upravení určení stávajících rybolovných oblastí za účelem zahrnutí oblastí, ve kterých byl prováděn rybolov na základě povolení k rybolovu vydaného v souladu s tímto nařízením, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány, aniž by se uplatňovalo nařízení (EU) č. 182/2011.

(16)

Je proto nezbytné zavést nová pravidla pro regulaci rybolovu hlubinných populací ve vodách Unie severovýchodního Atlantiku a v mezinárodních vodách podléhajících pravomocem výboru CECAF,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíle

Toto nařízení přispívá k dosahování cílů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o hlubinné druhy a hlubinná stanoviště. Kromě toho je jeho cílem:

a)

zlepšit vědecké poznatky o hlubinných druzích a jejich stanovištích;

b)

zabránit významným nepříznivým vlivům na CME v rámci hlubinného rybolovu a zajistit dlouhodobé zachování hlubinných populací ryb;

c)

zajistit, aby byla opatření Unie pro udržitelné řízení hlubinných populací ryb v souladu s rezolucemi přijatými Valným shromážděním OSN, zejména s rezolucemi 61/105 a 64/72.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na rybolovnou činnost nebo zamýšlenou rybolovnou činnost prováděnou:

a)

rybářskými plavidly Unie a rybářskými plavidly třetích zemí ve vodách Unie v Severním moři, v severozápadních vodách a v jihozápadních vodách, jakož i ve vodách Unie oblasti ICES IIa;

b)

rybářskými plavidly Unie v mezinárodních vodách oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.

2.   Odstavcem 1 tohoto článku není dotčen čl. 16 odst. 5.

Článek 3

Předmět

1.   Toto nařízení se vztahuje na druhy, které se vyskytují v mořských hlubinách a vyznačují se kombinací těchto biologických faktorů: relativně pozdní dospívání, pomalý růst, značná střední délka života, nízká míra přirozené úmrtnosti, nevyrovnané meziroční doplňování populací a skutečnost, že ke tření nemusí docházet každý rok (dále jen „hlubinné druhy“).

2.   Pro účely tohoto nařízení jsou hlubinné druhy a nejvíce ohrožené druhy z nich uvedeny v příloze I.

Článek 4

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 734/2008 (11).

2.   Kromě toho se rozumí:

a)

„oblastmi ICES“ oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (12);

b)

„oblastmi CECAF“ oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (13);

c)

„oblastí upravenou předpisy NEAFC“ vody, na něž se vztahuje Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a které leží mimo vody v rybářské jurisdikci smluvních stran uvedené úmluvy;

d)

„nejvíce ohroženými druhy“ hlubinné druhy, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky v příloze I s názvem „nejvíce ohrožené (x)“;

e)

„métierem“ rybolovné činnosti zaměřené na lov určitých druhů pomocí určitého lovného zařízení v určité oblasti;

f)

„hlubinným métierem“ métier, které se zaměřuje na hlubinné druhy v souladu s údaji stanovenými v čl. 5 odst. 2;

g)

„střediskem pro sledování rybolovu“ operační středisko zřízené členským státem vlajky a vybavené počítačovým hardwarem a softwarem umožňujícím automatický příjem, zpracování a elektronický přenos údajů;

h)

„střety“ úlovky takového množství druhů indikujících CME, které přesahuje prahové úrovně stanovené v příloze IV;

i)

„neúmyslnými úlovky“ náhodné úlovky mořských živočichů, jež musí být v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyloženy a započteny do kvót buď proto, že nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nebo proto, že přesahují množství stanovená pravidly pro složení úlovků nebo vedlejší úlovky;

j)

„druhy indikujícími CME“ druhy uvedené v příloze III;

k)

„stávajícími oblastmi hlubinného rybolovu“ ta část oblasti podle čl. 2 odst. 1 písm. a), v níž historicky probíhala rybolovná činnost a jež je určena v souladu s článkem 7.

Článek 5

Oprávnění k rybolovu

1.   Rybolovné činnosti zaměřené na hlubinné druhy lze provádět na základě oprávnění k rybolovu (dále jen „cílené oprávnění k rybolovu“). V cíleném oprávnění k rybolovu se uvede, na které hlubinné druhy se dané plavidlo smí zaměřovat.

2.   Pro účely odstavce 1 se má za to, že rybářské plavidlo provádějící rybolovnou činnost se zaměřuje na hlubinné druhy, pokud jeho doklady týkající se úlovků (lodní deník, prohlášení o vykládce, prodejní doklady nebo podobné dokumenty) v dotčeném kalendářním roce zahrnují u jakéhokoliv z rybářských výjezdů alespoň 8 % hlubinných druhů.

To však neplatí pro rybářské plavidlo, jehož celkový výkaz hlubinných druhů za dotčený kalendářní rok činí méně než 10 tun. Tímto pododstavcem není dotčen odstavec 6.

3.   Rybolovné činnosti rybářských plavidel, která se sice nezaměřují na hlubinné druhy, ale jejichž vedlejší úlovky jsou tvořeny hlubinnými druhy, lze provádět pouze na základě oprávnění k rybolovu (dále jen „oprávnění k rybolovu vedlejších úlovků“). V oprávnění k rybolovu vedlejších úlovků se uvede, které hlubinné druhy má dané plavidlo povoleno jako vedlejší úlovky při rybolovu zaměřeném na jiné druhy.

4.   Oba typy oprávnění k rybolovu uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku musí být jasně odlišitelné v elektronické databázi podle článku 116 nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.   Rybářským plavidlům, která nemají žádné povolení k rybolovu podle tohoto článku, se zakazuje odlovit během jednoho rybářského výjezdu hlubinné druhy v množství přesahujícím 100 kg. Hlubinné druhy, které tato plavidla odloví nad rámec 100 kg, nesmějí být uchovávány na plavidle, přeloženy na jiné plavidlo ani vyloženy, s výjimkou neúmyslných úlovků hlubinných druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, které se vykládají a započítávají do kvót.

6.   Rybářské plavidlo, které má oprávnění k rybolovu k vedlejším úlovkům a má přístup ke kvótě pro vedlejší úlovky hlubinných druhů, jež přesahuje prahový objem 10 tun uvedený v odstavci 2 tohoto článku o ne více než 15 %, není považováno za plavidlo zaměřující se na hlubinné druhy. Tyto úlovky musí takové plavidlo vyložit a započítat do kvót. Neúmyslné úlovky hlubinných druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se vykládají a započítávají do kvót.

7.   Toto nařízení se obdobně použije na vydávání oprávnění k rybolovu rybářským plavidlům třetích zemí podle nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (14).

Článek 6

Řízení kapacity

1.   Souhrnná rybolovná kapacita všech rybářských plavidel Unie, kterým některý z členských států vydal cílené oprávnění k rybolovu, měřená v hrubé prostornosti a v kilowattech, nesmí nikdy převýšit souhrnnou rybolovnou kapacitu plavidel daného členského státu v letech 2009–2011 podle toho, ve kterém roce bylo toto číslo nejvyšší, která:

a)

odlovila 10 nebo více tun hlubinných druhů v kterémkoli ze tří kalendářních roků 2009–2011, podle toho, v kterém roce bylo toto číslo nejvyšší, a

b)

jsou registrována v některém z nejvzdálenějších regionů daného členského státu ve smyslu článku 349 SFEU a jejichž úlovky hlubinných druhů v kterémkoli ze tří kalendářních roků 2009–2011 tvořily alespoň 10 % jejich celkových ročních odlovů, podle toho, v kterém roce bylo toto číslo nejvyšší.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a), byla-li některému členskému státu přede dnem 12. ledna 2017 přidělena rybolovná práva k druhům uvedeným v příloze I, ale jeho plavidla neodlovila 10 nebo více tun hlubinných druhů v žádném z referenčních roků, souhrnná rybolovná kapacita takového členského státu nesmí nikdy převýšit souhrnnou rybolovnou kapacitu jeho plavidel v kterémkoli z posledních tří roků, v němž alespoň jedno z jeho plavidel odlovilo 10 nebo více tun hlubinných druhů, podle toho, ve kterém roce bylo toto číslo nejvyšší.

Článek 7

Stávající oblast hlubinného rybolovu

1.   Do 13. července 2017 musí členské státy, jejichž plavidla získala povolení k hlubinnému rybolovu v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2347/2002 a v rozsahu, v jakém provádějí rybolovnou činnost, při níž odloví více než 10 tun každý kalendářní rok, informovat Komisi o oblastech, v nichž tato plavidla v referenčních kalendářních rocích 2009–2011 prováděla rybolov hlubinných druhů, a to prostřednictvím údajů ze systému monitorování plavidel (VMS) nebo, nejsou-li údaje ze systému VMS dispozici, jiných relevantních a ověřitelných informací.

2.   Na základě informací poskytnutých podle odstavce 1, jakož i na základě nejlepších dostupných vědeckých a technických informací, Komise do 13. ledna 2018 určí prostřednictvím prováděcích aktů stávající oblasti hlubinného rybolovu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

Článek 8

Obecné požadavky na žádosti o oprávnění k rybolovu

1.   Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu se připojí podrobný popis oblasti, v níž dané rybářské plavidlo zamýšlí provádět rybolovné činnosti, údaje o typu lovných zařízení, rozmezí hloubky, ve kterém budou činnosti probíhat, zamýšlená četnost a trvání rybolovné činnosti, jakož i názvy dotčených hlubinných druhů.

2.   Cílená oprávnění k rybolovu se vydají pouze pro rybolovné činnosti ve stávajících oblastech hlubinného rybolovu.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku a do doby, než budou určeny stávající oblasti hlubinného rybolovu v souladu s článkem 7, mohou být cílená oprávnění k rybolovu vydána za podmínky, že rybářská plavidla doloží, že v dotčeném hlubinném métieru prováděla rybolovné činnosti alespoň po dobu tří let před podáním žádosti o oprávnění k rybolovu. Taková oprávnění k rybolovu mohou být vydána pouze ve vztahu k oblastem, v nichž takové dřívější rybolovné činnosti probíhaly.

4.   Oprávnění k rybolovu nesmí být vydáno pro účely rybolovu pomocí vlečných sítí v hloubce pod 800 metrů.

5.   Odchylně od odstavce 2 může členský stát podat žádost o provedení průzkumného rybolovu v oblastech mimo stávající oblasti hlubinného rybolovu. K této žádosti se připojí posouzení dopadu provedené v souladu se standardy obsaženými v mezinárodních pokynech FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008. Členský stát podávající takovou žádost uvede odhadované trvání daného průzkumného rybolovu a odhadovaný počet zúčastněných plavidel a jejich kapacitu. Navrhne rovněž zmírňující opatření s cílem zabránit střetu s CME nebo tyto CME účinně chránit.

6.   Po posouzení informací poskytnutých členským státem a na základě doporučení vědeckého poradního orgánu může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělovat souhlas s požadovaným průzkumným rybolovem. V rámci souhlasu může Komise zejména vymezit:

a)

oblast průzkumného rybolovu,

b)

maximální počet plavidel a jejich maximální kapacitu,

c)

trvání daného rybolovu do jednoho roku, které lze jednou prodloužit,

d)

maximální podíl celkového přípustného odlovu hlubinných druhů, které lze odlovit při průzkumném rybolovu, a

e)

zmírňující opatření, která musí být dodržována za účelem ochrany CME.

7.   V zájmu zajištění reprezentativních údajů postačujících k posouzení a řízení hlubinných populací ryb a setkání s CME je v každém oprávnění k rybolovu vydaném v souladu s odstavcem 6 požadována přítomnost vědeckých pozorovatelů nebo dálkového elektronického sledování na palubě dotčeného plavidla v prvních 12 měsících platnosti oprávnění k rybolovu.

8.   Na základě žádosti a informací poskytnutých dotčeným členským státem může Komise prostřednictvím prováděcích aktů upravovat vymezení stávající oblasti hlubinného rybolovu, tak aby zahrnovala oblasti rybolovných činností prováděných na základě oprávnění k rybolovu vydaného v souladu s odstavci 5 a 6 tohoto článku.

Článek 9

Specifické požadavky na ochranu CME

1.   Tento článek se použije na rybolovnou činnost prováděnou pomocí zařízení pro lov při dně v hloubce pod 400 metrů.

2.   Jestliže v průběhu rybolovné operace přesáhne množství druhů indikujících CME uvedených v příloze III příslušné prahové úrovně vymezené v příloze IV, má se za to, že se udál střet s CME. V takovém případě musí rybářské plavidlo okamžitě ukončit rybolov v dané oblasti. Svou činnost znovu zahájí až poté, co se přemístí do jiné oblasti vzdálené alespoň pět námořních mil od oblasti, v níž došlo ke střetu s CME.

3.   Rybářské plavidlo okamžitě ohlásí příslušným vnitrostátním orgánům všechny případy střetu s CME, které o tom neprodleně uvědomí Komisi.

4.   Členské státy používají nejlepší dostupné vědecké a technické informace, včetně biogeografických informací a informací uvedených v odstavci 3, pro určení, ve kterých oblastech se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME. Kromě toho Komise požádá vědecký poradní orgán, aby každý rok provedl posouzení toho, ve kterých oblastech se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME.

Toto posouzení se provede v souladu s mezinárodními pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008, použije se při něm přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a zveřejní se.

5.   Pokud byly na základě postupu uvedeného v odstavci 4 určeny oblasti, v nichž se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME, členské státy a příslušný vědecký poradní výbor o tom včas uvědomí Komisi.

6.   Na základě nejlepších dostupných vědeckých a technických informací a na základě posouzení a určení provedených členskými státy a vědeckým poradním orgánem přijme Komise do dne 13. ledna 2018 prováděcí akty pro účely sestavení seznamu oblastí, v nichž se vyskytují či pravděpodobně vyskytují CME. Komise provádí každoroční přezkum tohoto seznamu na základě doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství a případně seznam prostřednictvím prováděcích aktů upraví. Komise může vyřadit ze seznamu určitou oblast, pokud na základě posouzení dopadu a konzultací s příslušným vědeckým poradním orgánem dojde k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že se v dané oblasti nevyskytují CME, nebo že byla přijata náležitá opatření pro ochranu a řízení, jež zajistí, že se zabrání závažným nepříznivým dopadům na CME v této oblasti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

7.   Komise může na základě nejlepších dostupných vědeckých informací provádět přezkum druhů indikujících CME a je jí svěřena pravomoc měnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 17 seznam uvedený v příloze III.

8.   Nová posouzení dopadu jsou nutná, pokud dojde k významným změnám v technikách uplatňovaných při rybolovu pomocí zařízení pro lov při dně, nebo pokud se objeví nové vědecké informace o přítomnosti CME v dané oblasti.

9.   Rybolov pomocí zařízení pro rybolov při dně je ve všech oblastech uvedených na seznamu v souladu s odstavcem 6 zakázán.

Článek 10

Uplatnění zvláštních kontrolních ustanovení

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na rybolov a rybolovné činnosti, na které se vztahuje toto nařízení, rovněž ustanovení článků 7, 17, 42, 43 a 45, čl. 84 odst. 1 písm. a), čl. 95 odst. 3, čl. 104 odst. 1, čl. 105 odst. 3 písm. c), čl. 107 odst. 1, čl. 108 odst. 1 a čl. 115 písm. c) a přílohy I nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 11

Určené přístavy

1.   Členské státy určí přístavy, v nichž mají probíhat veškeré vykládky nebo překládky jednotlivých nebo různých hlubinných druhů v množství přesahujícím 100 kg. Členské státy předají Komisi seznam těchto určených přístavů do dne 13. března 2017.

2.   Mimo přístavy určené členskými státy podle odstavce 1 nesmí být vyloženo žádné množství různých hlubinných druhů přesahující 100 kg.

Článek 12

Předchozí oznámení

Odchylně od článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se od velitelů všech rybářských plavidel Unie, bez ohledu na jejich délku, která hodlají vyložit 100 nebo více kg hlubinných druhů, požaduje, aby alespoň čtyři hodiny před odhadovaným časem připlutí do přístavu oznámili tento záměr příslušnému orgánu členského státu své vlajky. Velitel nebo jakákoli jiná osoba odpovědná za provoz plavidla o délce 12 metrů nebo menší podají příslušným orgánům toto oznámení alespoň jednu hodinu před odhadovaným časem vplutí do přístavu.

Článek 13

Zápisy v lodním deníku plavidel v hlubokých vodách

1.   Platí-li povinnost vést lodní deník, jsou velitelé rybářských plavidel Unie, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo 3, pokud působí v hlubinném métieru nebo se účastní rybolovu v hloubce pod 400 metrů, povinni:

a)

po každém výlovu založit nový řádek v lodním deníku v tištěné podobě, nebo

b)

po každém výlovu provést samostatný záznam v případě, že mají zaveden elektronický systém vedení záznamů a podávání zpráv.

2.   Velitelé rybářských plavidel Unie rovněž do lodního deníku plavidla zaznamenají jakákoli množství hlubinných druhů uvedených v příloze I, které byly odloveny, uchovávány na plavidle, přeloženy nebo vyloženy v souladu s čl. 5 odst. 5, a jakákoli množství druhů indikujících CME uvedených v příloze III převyšující prahové úrovně uvedené v příloze IV, včetně složení druhů a jejich hmotnosti, a informují o těchto množstvích příslušné orgány.

Článek 14

Odnětí oprávnění k rybolovu

Aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 a článek 92 nařízení (ES) č. 1224/2009 a v souladu s čl. 90 odst. 1 uvedeného nařízení, jsou oprávnění k rybolovu uvedená v čl. 5 odst. 1 a 3 tohoto nařízení odňata na dobu nejméně dvou měsíců v kterémkoli z těchto případů:

a)

nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k rybolovu, které se týkají omezení použití lovných zařízení, povolených oblastí činnosti nebo omezení odlovu u druhu, na který je povoleno se zaměřit nebo

b)

nedodržení povinnosti nalodit vědeckého pozorovatele nebo povolit odběr vzorků z úlovků pro vědecké účely, jak je uvedeno v článku 16 tohoto nařízení.

Článek 15

Pravidla shromažďování údajů a podávání zpráv

1.   Aniž jsou dotčena specifická ustanovení tohoto nařízení, použije se nařízení (ES) č. 199/2008.

2.   Při shromažďování údajů o hlubinných métierech v souladu s obecnými pravidly o shromažďování údajů a s úrovněmi přesnosti, které jsou stanoveny v příslušném víceletém programu Unie pro shromažďování a správu biologických, technických, environmentálních, sociálních a hospodářských údajů, členské státy dodržují zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv stanovené v příloze II pro hlubinné métiery.

3.   Členské státy zahrnou do všech oprávnění k rybolovu vydaných v souladu s článkem 5 podmínky nezbytné k zajištění účasti dotčeného plavidla ve spolupráci s příslušným vědeckým ústavem na všech režimech shromažďování údajů zahrnujících rybolovné činnosti, pro které jsou oprávnění vydána.

4.   Velitel plavidla nebo jiné osoby odpovědné za provoz plavidla mají povinnost přijmout na palubu vědeckého pozorovatele, kterého členský stát jejich plavidlu přidělil, s výjimkou případů, kdy to není z bezpečnostních důvodů možné. Velitel usnadní pozorovateli plnění vědeckých úkolů.

5.   Na žádost Komise předkládá členský stát roční zprávy obsahující souhrnné údaje o počtu plavidel plujících pod jeho vlajkou, která se účastní hlubinného rybolovu, o jejich oblasti rybolovu, typu rybolovného zařízení, velikosti, počtu jednotlivých typů vydaných oprávnění k rybolovu, o jejich přístavu původu, o celkových rybolovných právech pro hlubinné druhy, které mají jeho plavidla k dispozici, a o souhrnném procentu využití těchto rybolovných práv. Veřejnosti musí být umožněn přístup k těmto zprávám.

Článek 16

Přítomnost pozorovatelů

1.   Členské státy zavedou program pro přítomnost pozorovatelů s cílem zajistit shromažďování spolehlivých, včasných a přesných údajů o úlovcích a vedlejších úlovcích hlubinných druhů a o setkáních plavidel s CME, jakož i dalších informací důležitých pro účinné provádění tohoto nařízení. U plavidel používajících vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě, která se na základě oprávnění k rybolovu zaměřují na hlubinné druhy, se vyžaduje alespoň 20 % přítomnost pozorovatelů, s výjimkou plavidel, která nejsou vhodná k nalodění pozorovatelů z bezpečnostních důvodů. U všech ostatních plavidel s oprávněním k rybolovu hlubinných druhů se vyžaduje alespoň 10 % přítomnost pozorovatelů, s výjimkou plavidel, která nejsou vhodná k nalodění pozorovatelů z bezpečnostních důvodů.

2.   Jestliže byl provozovatel členským státem plavidla požádán o zajištění přítomnosti pozorovatele na palubě, nepřítomnost pozorovatele z důvodů, které provozovatel nemůže ovlivnit, nebrání vyplutí plavidla z přístavu.

3.   Komise do 1. ledna 2018 na základě údajů shromážděných podle tohoto nařízení zajistí vědecká doporučení týkající se toho, zda je přítomnost pozorovatelů podle odstavce 1 tohoto článku dostatečná k dosažení cílů článku 1, zejména k zabránění významným nepříznivým vlivům na CME v rámci hlubinného rybolovu, a zda by měla být upravena na základě aktualizované metodiky odběru vzorků. Komise o závěrech požadovaných vědeckých doporučení bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.   Jestliže Komise na základě vědeckého doporučení uvedeného v odstavci 3 shledá, že procentní míra přítomnosti pozorovatelů stanovená v odstavci 1 by měla být upravena, může předložit návrh na urychlený přezkum daných procentních úrovní.

5.   Odchylně od článku 2 se tento článek obdobně použije na rybolov hlubinných druhů prováděný plavidly pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo tenatových sítí v oblasti upravené předpisy NEAFC.

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 12. ledna 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19

Hodnocení

1.   Do 13. ledna 2021 Komise na základě zpráv členských států a vědeckého doporučení, které si k tomuto účelu vyžádá, provede hodnocení dopadu opatření stanovených v tomto nařízení a určí, do jaké míry bylo dosaženo cílů uvedených v čl. 1 písm. a) a b).

2.   Toto hodnocení se zaměří na vývoj v následujících oblastech:

a)

využívání všech typů lovných zařízení pro lov hlubinných druhů, se zvláštním důrazem na dopad na nejvíce ohrožené druhy a na CME;

b)

plavidla, která přešla na lovná zařízení s omezeným dopadem na mořské dno, a na pokrok v oblasti prevence, snížení a pokud možno vyloučení nežádoucích úlovků;

c)

rozsah provozu plavidel působících v rámci jednotlivých hlubinných métier;

d)

úplnost a důvěryhodnost údajů, které členské státy poskytují vědeckým orgánům pro účely posuzování populací nebo Komisi v případě konkrétních výzev k předložení údajů;

e)

populace hlubinných druhů ryb, u nichž došlo podle vědeckého doporučení ke zlepšení;

f)

účinnost doprovodných opatření k eliminaci výmětů a snížení úlovků nejvíce ohrožených druhů;

g)

kvalita posouzení dopadů provedených podle článku 8;

h)

počet plavidel a přístavů v Unii, na něž má provádění tohoto nařízení přímý vliv;

i)

účinnost opatření přijatých k zajištění dlouhodobé udržitelnosti hlubinných populací ryb a k předcházení vedlejším úlovkům necílových druhů, zejména vedlejším úlovkům nejvíce ohrožených druhů;

j)

rozsah, v němž byly CME účinně chráněny prostřednictvím omezení povolené rybolovné činnosti na stávající oblasti rybolovu hlubinných druhů, pravidel přemístění nebo dalších opatření;

k)

uplatňování omezení hloubky na 800 metrů.

3.   Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může Komise případně navrhnout změny tohoto nařízení. Zejména pokud toto hodnocení naznačuje, že rybolov pomocí zařízení pro lov při dně nesplňuje cíle stanovené v článku 1, může Komise předložit návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zajistit, aby cílená oprávnění k rybolovu pro plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě přestala platit nebo byla zrušena a aby byla zavedena jakákoli potřebná opatření týkající se zařízení pro lov při dně, včetně dlouhých lovných šňůr, s cílem zajistit ochranu nejvíce zranitelných druhů a CME.

Článek 20

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 2347/2002 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se články 3, 7 a 9 nařízení (ES) č. 2347/2002 nadále použijí na rybářská plavidla Unie provádějící rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy NEAFC.

4.   Zvláštní povolení k rybolovu vydaná v souladu s nařízením (ES) č. 2347/2002 zůstanou platná po dobu maximálně jednoho roku od dne 12. ledna 2017.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 41.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 18. října 2016 (Úř. věst. C 433, 23.11.2016, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví přechodná technická opatření od 1. ledna 2010 do 30. června 2011 (Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 6).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Rady 81/608/EHS ze dne 13. července 1981 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).


PŘÍLOHA I

Hlubinné druhy

Vědecký název

Obecný název

Nejvíce ohrožené (x)

Centrophorus spp.

bezkýlovci rodu centrophorus

 

Centroscyllium fabricii

světloun grónský

x

Centroscymnus coelolepis

světloun bělooký

x

Centroscymnus crepidater

světloun dlouhonosý

x

Dalatias licha

světloun Bonnaterrův

x

Etmopterus princeps

světloun velký

x

Apristurus spp.

máčky rodu Apristurus

 

Chlamydoselachus anguineus

žralok límcový

 

Deania calcea

bezkýlovec lopatonosý

 

Galeus melastomus

máčka černoústá

 

Galeus murinus

máčka myší

 

Hexanchus griseus

žralok šedý

x

Etmopterus spinax

světloun trnitý

 

Oxynotus paradoxus

světloun podivný

 

Scymnodon ringens

světloun nožozubý

 

Somniosus microcephalus

žralok malohlavý

 

Alepocephalidae

uzlatkovití

 

Alepocephalus Bairdii

uzlatka Bairdova

 

Alepocephalus rostratus

uzlatka východoatlantská

 

Aphanopus carbo

tkaničnice tmavá

 

Argentina silus

stříbrnice atlantská

 

Beryx spp.

pilonoši rodu Beryx

 

Chaceon (Geryon) affinis

krab Chaceon affinis

 

Chimaera monstrosa

chiméra podivná

 

Hydrolagus mirabilis

chiméra Hydrolagus mirabilis

 

Rhinochimaera atlantica

pachiméra atlantská

 

Coryphaenoides rupestris

hlavoun tuponosý

 

Epigonus telescopus

parmovka tmavá

x

Helicolenus dactylopterus

okouník modroústý

 

Hoplostethus atlanticus

červenice obecná

x

Macrourus berglax

hlavoun severní

 

Molva dypterigia

mník modrý

 

Mora moro

morida obecná

 

Antimora rostrata

morida nosatá

 

Pagellus bogaraveo

růžicha šedá

 

Polyprion americanus

mnohopilák americký

 

Reinhardtius hippoglossoides

platýs černý

 

Cataetyx laticeps

jeskyňovka širohlavá

 

Hoplostethus mediterraneus

červenice středomořská

 

Macrouridae jiné než Coryphaenoides rupestrisMacrourus berglax

hlavounovití jiní než hlavoun tuponosý a hlavoun severní

 

Nesiarchus nasutus

pamakrela nosatá

 

Notacanthus chemnitzii

ostnohřbetec severní

 

Raja fyllae

rejnok listový

 

Raja hyperborea

rejnok tmavobřichý

 

Raja nidarosiensus

rejnok norský

 

Trachyscorpia cristulata

okouník trnitý

 

Lepidopus caudatus

tkaničnice stříbřitá

 

Lycodes esmarkii

slimule Esmarkova

 

Sebastes viviparus

okouník živorodý

 


PŘÍLOHA II

Zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv podle čl. 15 odst. 2

1.

Členské státy zajistí, aby údaje shromážděné pro oblast, která zahrnuje vody Unie i mezinárodní vody, byly dále členěny tak, aby se týkaly samostatně vod Unie nebo mezinárodních vod.

2.

V případě, že se činnost v rámci jednoho hlubinného métieru překrývá s činností v jiném métieru ve stejné oblasti, shromažďují se údaje ohledně první činnosti odděleně údajů o druhé činnosti.

3.

U všech hlubinných métier musí být odebírány vzorky výmětů. Strategie odběru vzorků u vykládek a výmětů se vztahuje na všechny druhy uvedené v příloze I, jakož i na druhy náležející do ekosystému mořského dna, jako jsou hlubinné korály, houby a další organismy, které patří do stejného ekosystému.

4.

Od pozorovatele přítomného na plavidle se požaduje, aby určil všechny útesotvorné korály, měkké korály, houby nebo další organismy, které patří do stejného ekosystému a které byly vytaženy na palubu pomocí lovného zařízení plavidla, a zaznamenal jejich hmotnost.

5.

V případě, že příslušný víceletý plán shromažďování údajů vyžaduje shromažďování údajů o intenzitě rybolovu vyjádřených v hodinách rybolovu vlečnými sítěmi a u pasivních zařízení v době ponoření, členský stát společně s těmito údaji o intenzitě rybolovu shromažďuje a je připraven předložit tyto dodatečné údaje:

a)

zeměpisnou polohu rybolovných činností při každém vytažení sítě na základě údajů systému sledování plavidel, které předává plavidlo středisku sledování rybolovu;

b)

hloubky rybolovu, v nichž jsou rozmístěna lovná zařízení v případě, že dané plavidlo má povinnost vést elektronický lodní deník. Velitel plavidla oznámí hloubku rybolovu v souladu se standardizovaným formátem pro podávání zpráv.


PŘÍLOHA III

Druhy indikující CME

Seznam typů habitatů CME, včetně taxonů, které se v těchto habitatech s největší pravděpodobností vyskytují a které jsou považovány za indikující CME.

Typ habitatu CME

Charakteristické taxony

1.

Hlubinný korálový útes

 

a)

útes turbinatky větvené

Lophelia pertusa

b)

útes turbinatky variabilní

Solenosmilia variabilis

2.

Korálová zahrada

 

a)

korálová zahrada na pevném dně

 

i)

zahrady rohovitek a trnatců na pevném dně

Anthothelidae

Chrysogorgiidae

Isididae, Keratoisidinae

Plexauridae

Acanthogorgiidae

Coralliidae

Paragorgiidae

Primnoidae

Schizopathidae

ii)

kolonie větevníků na skalnatých výběžcích

Lophelia pertusa

Solenosmilia variabilis

iii)

agregace větevníků, které netvoří korálový útes

Enallopsammia rostrata

Madrepora oculata

b)

korálové zahrady na měkkém dně

 

i)

zahrady rohovitek a trnatců na měkkém dně

Chrysogorgiidae

ii)

kobercové porosty dendrofyly šarlatové (Turbastrea coccinea)

Caryophylliidae

iii)

kobercové porosty pórovníků

Flabellidae

Nephtheidae

3.

Hlubinné agregace houbovců

 

a)

jiné agregace houbovců

Geodiidae

Ancorinidae

Pachastrellidae

b)

zahrady houbovců na pevném dně

Axinellidae

Mycalidae

Polymastiidae

Tetillidae

c)

společenství křemitých hub

Rossellidae

Pheronematidae

4.

Kobercové porosty pérovníků

Anthoptilidae

Pennatulidae

Funiculinidae

Halipteridae

Kophobelemnidae

Protoptilidae

Umbellulidae

Vigulariidae

5.

Porosty červnatců

Cerianthidae

6.

Fauna vyskytující se v písku a bahně

Bourgetcrinidae

Antedontidae

Hyocrinidae

Xenophyophora

Syringamminidae

7.

Porosty mechovců

 


PŘÍLOHA IV

Střet s možným CME je definován:

a)

v případě nevodů a jiného rybolovného zařízení než lovných šňůr jako přítomnost více než 30 kg živých korálů nebo 400 kg živých hub druhů indikujících CME a

b)

v případě lovné šňůry jako přítomnost druhů indikujících CME na 10 háčcích v rámci segmentu čítajícího 1 000 háčků nebo v rámci úseku lovné šňůry o délce 1 200 metrů, podle toho, co je kratší.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/20


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2337

ze dne 14. prosince 2016,

kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 91 a 109 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 (4) umožňuje členským státům vyrovnat 40 vyjmenovaným železničním podnikům úhradu závazků, které se nevztahují na podniky provozující ostatní druhy dopravy. Při správném uplatňování pravidel normalizace jsou členské státy osvobozeny od oznamovacích povinností pro státní podporu.

(2)

Byla přijata řada právních aktů Unie, jimiž se trhy nákladní železniční dopravy a mezinárodní osobní železniční dopravy otevřely hospodářské soutěži, přičemž směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (5) byly stanoveny některé základní zásady, mezi něž patří to, že: železniční podniky mají být řízeny v souladu se zásadami platnými pro obchodní společnosti; subjekty odpovědné za přidělování kapacity železniční infrastruktury a její zpoplatnění mají být odděleny od subjektů, které provozují železniční dopravu, a že mají mít oddělené účetnictví; každý železniční podnik, jemuž byla podle kritérii Unie vydána licence, má mít přístup k železniční infrastruktuře na základě spravedlivých a nediskriminačních podmínek; a provozovatelé infrastruktury mohou využívat státní financování.

(3)

Nařízení (EHS) č. 1192/69 je v rozporu s legislativními opatřeními, která jsou v současné době v platnosti, a je s nimi neslučitelné. Zejména v souvislosti s liberalizovaným trhem, na němž železniční podniky přímo konkurují vyjmenovaným železničním podnikům, již není vhodné mezi těmito dvěma skupinami dále rozlišovat.

(4)

S cílem odstranit nesrovnalosti v právním řádu Unie a přispět ke zjednodušení tím, že se odstraní právní akt, který se stal zastaralým, je proto vhodné nařízení (EHS) č. 1192/69 zrušit.

(5)

Členské státy mohou vyplácet vyrovnávací platby za náklady na zařízení železničních přejezdů na základě článku 8 směrnice 2012/34/EU. Mohou však potřebovat čas ke změně svých právních a správních předpisů, aby zohlednily zrušení nařízení (EHS) č. 1192/69. Toto zrušení by proto nemělo mít okamžitý účinek pro případy, na které se vztahuje příloha IV nařízení (EHS) č. 1192/69

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 1192/69 se zrušuje s výjimkou těch jeho ustanovení, které se týkají se normalizace účtů pro případy třídy IV, na něž se vztahuje příloha IV uvedeného nařízení. Tato ustanovení zůstávají v platnosti do 31. prosince 2017.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.

(2)  Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. října 2016 (Úř. věst. C 430, 22.11.2016, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 ze dne 26. června 1969 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků (Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 8).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/22


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2338

ze dne 14. prosince 2016,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Železniční doprava má potenciál růst a zvýšit svůj podíl na celkové dopravě a plnit významnou úlohu v systému udržitelné dopravy a mobility a vytvářet tak nové investiční příležitosti a pracovní místa. Růst služeb v přepravě cestujících po železnici však zaostává za vývojem jiných druhů dopravy.

(2)

Trh Unie v oblasti mezinárodních služeb v přepravě cestujících po železnici je od roku 2010 otevřen hospodářské soutěži. Některé členské státy kromě toho otevřely hospodářské soutěži své služby vnitrostátní přepravy cestujících, a to buď zavedením práv otevřeného přístupu, organizováním nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách, nebo oběma opatřeními. Otevření trhu pro vnitrostátní osobní dopravu po železnici by mělo mít pozitivní dopad na fungování jednotného evropského železničního prostoru a vést ke zlepšení služeb pro uživatele.

(3)

Ve své bílé knize o dopravě ze dne 28. března 2011 Komise oznámila úmysl dokončit vnitřní trh železničních služeb odstraněním technických, správních a právních překážek, které brání vstupu na železniční trh.

(4)

Dokončení jednotného evropského železničního prostoru by mělo podpořit další rozvoj železniční dopravy jako spolehlivé alternativy k ostatním druhům dopravy, mimo jiné z hlediska ceny a kvality.

(5)

Konkrétním cílem tohoto nařízení je zvýšit kvalitu, transparentnost, účinnost a výkonnost veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici.

(6)

Služby na přeshraniční úrovni poskytované na základě smluv o veřejných službách, včetně veřejných dopravních služeb, které uspokojují místní a regionální dopravní potřeby, by měly podléhat souhlasu příslušných orgánů členských států, na jejichž území jsou tyto služby poskytovány.

(7)

Příslušné orgány by měly vymezit specifikace závazků veřejné služby v oblasti veřejné přepravy cestujících. Tyto specifikace by měly být v souladu s cíli politiky uvedenými v dokumentech o politice veřejné dopravy v jednotlivých členských státech.

(8)

Specifikace závazků veřejné služby ve veřejné přepravě cestujících by pokud možno měla mít pozitivní síťové dopady, mj. pokud jde o zlepšenou kvalitu služeb, sociální a územní soudržnost či celkovou efektivitu systému veřejné dopravy.

(9)

Závazky veřejné služby by měly být v souladu s politikou veřejné dopravy. To však neopravňuje příslušné orgány k obdržení určité výše finančních prostředků.

(10)

Při přípravě dokumentů o politice veřejné dopravy by měly být v souladu s vnitrostátním právem konzultovány příslušné zúčastněné strany. Mezi tyto zúčastněné strany by mohli patřit provozovatelé dopravy, správci infrastruktury, organizace zaměstnanců a zástupci uživatelů veřejných dopravních služeb.

(11)

Pokud jde o smlouvy o veřejných službách, které nejsou uzavírány na základě nabídkového řízení, plnění závazků veřejné služby provozovateli veřejných služeb by mělo být náležitým způsobem kompenzováno s cílem zajistit dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných služeb v přepravě cestujících v souladu s požadavky stanovenými v politice veřejné dopravy. Taková kompenzace by měla zejména podporovat údržbu nebo rozvoj efektivního řízení ze strany provozovatele veřejných služeb a zajištění dostatečně vysokého standardu služeb v přepravě cestujících.

(12)

V rámci vytváření jednotného evropského železničního prostoru by členské státy měly zajistit přiměřenou úroveň sociální ochrany zaměstnanců provozovatelů veřejných služeb.

(13)

V zájmu odpovídajícího začlenění sociálních a pracovněprávních požadavků do postupů při uzavírání smluv o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících by provozovatelé veřejných služeb měli při plnění smluv o veřejných službách dodržovat povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva, které platí v členském státě, v němž je smlouva o veřejných službách uzavřena, a které vyplývají z právních a správních předpisů na úrovni členských států a Unie, jakož i z platných kolektivních smluv, pokud jsou takové vnitrostátní předpisy a jejich uplatňování v souladu s právem Unie.

(14)

Pokud členské státy vyžadují, aby zaměstnanci přijatí předchozím provozovatelem byli převedeni k nově vybranému provozovateli veřejných služeb, měla by být těmto zaměstnancům poskytnuta práva, na něž by měli nárok, pokud by došlo k převodu ve smyslu směrnice Rady 2001/23/ES (4). Členské státy by měly mít možnost přijmout taková ustanovení.

(15)

Příslušné orgány by měly všem zúčastněným stranám poskytnout příslušné informace k přípravě nabídek v rámci nabídkového řízení při zajištění legitimní ochrany důvěrných obchodních informací.

(16)

Povinnost příslušného orgánu poskytnout všem zúčastněným stranám informace nezbytné k přípravě nabídky v rámci nabídkového řízení by se neměla týkat vytváření dalších informací, pokud takové informace neexistují.

(17)

V zájmu zohlednění rozdílů mezi územním a politickým uspořádáním členských států může smlouvu o veřejných službách uzavřít příslušný orgán, který se skládá ze skupiny veřejných orgánů. Za takových okolností by měla existovat jasná pravidla vymezující úlohy každého z těchto veřejných orgánů při postupu uzavírání smlouvy o veřejných službách.

(18)

Pokud jde o smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici přímo uzavírané skupinou příslušných místních orgánů, je vzhledem k rozličnosti správních struktur v členských státech určení příslušných místních orgánů pro „městské aglomerace“ a „venkovské oblasti“ i nadále na uvážení členských států.

(19)

Smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici by měly být uzavírány na základě nabídkových řízení, s výjimkou případů uvedených v tomto nařízení.

(20)

Postupy pro nabídková řízení v případě smluv o veřejných službách by měly být otevřeny všem provozovatelům, měly by být spravedlivé a dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

(21)

Za mimořádných okolností, jsou-li smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici uzavírány na základě nabídkového řízení, mohou být nové smlouvy dočasně uzavírány přímo s cílem zajistit, aby služby byly poskytovány nákladově nejefektivnějším způsobem. Takové smlouvy by neměly být obnovovány za účelem plnění stejných nebo podobných závazků veřejné služby.

(22)

V případě, že po zveřejnění záměru uspořádat nabídkové řízení vyjádří zájem pouze jeden provozovatel služeb, mohou příslušné orgány zahájit jednání s tímto provozovatelem za účelem zadání zakázky bez dalšího uveřejňování otevřeného nabídkového řízení.

(23)

Prahové hodnoty de minimis pro přímo uzavírané smlouvy o veřejných službách by měly být upraveny tak, aby odrážely vyšší objemy a jednotkové náklady veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici ve srovnání s ostatními druhy dopravy, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (5). Vyšší prahové hodnoty by se měly rovněž vztahovat na veřejné služby v přepravě cestujících, pokud železniční doprava představuje více než 50 % hodnoty předmětných služeb.

(24)

Vytvoření jednotného evropského železničního prostoru vyžaduje společná pravidla týkající se uzavírání smluv o veřejných službách v tomto odvětví s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám jednotlivých členských států.

(25)

Jsou-li splněny určité podmínky týkající se povahy a struktury trhu železniční dopravy nebo železniční sítě, měly by mít příslušné orgány možnost uzavírat smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici přímo, pokud by v důsledku uzavření takové smlouvy došlo ke zlepšení kvality služeb či nákladové efektivity, nebo obojího.

(26)

Příslušné orgány mohou přijmout opatření ke zvýšení hospodářské soutěže mezi železničními podniky tím, že omezí počet smluv uzavřených s jedním železničním podnikem.

(27)

Členské státy by měly zajistit, že jejich právní systémy umožňují, aby rozhodnutí příslušného orgánu uzavřít smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici přímo na základě přístupu vycházejícího z výkonnosti bylo posouzeno nezávislým subjektem. To by mohlo být provedeno v rámci soudního přezkumu.

(28)

Při přípravě nabídkových řízení by příslušné orgány měly vyhodnotit, zda je třeba přijmout opatření k zajištění účinného a nediskriminačního přístupu k vhodným kolejovým vozidlům. Příslušné orgány by měly tuto hodnotící zprávu zveřejnit.

(29)

S cílem umožnit lépe organizovanou reakci trhu je třeba, aby některé klíčové prvky nadcházejících nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách byly zcela transparentní.

(30)

Nařízení (ES) č. 1370/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1370/2007 se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„S výhradou souhlasu příslušných orgánů členských států, na jejichž území jsou tyto služby poskytovány, se závazky veřejné služby mohou týkat veřejných dopravních služeb na přeshraniční úrovni, včetně veřejných dopravních služeb, které uspokojují místní a regionální dopravní potřeby.“

2)

V článku 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

„aa)

„veřejnými službami v přepravě cestujících po železnici“ veřejná přeprava cestujících po železnici s výjimkou přepravy cestujících jinými druhy drážní dopravy, jako jsou metro nebo tramvaj;“.

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Specifikace závazků veřejné služby

1.   Příslušný orgán stanoví specifikace závazků veřejné služby v oblasti poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a jejich oblast působnosti v souladu s čl. 2 písm. e). To zahrnuje možnost sdružit služby, jejichž výnosy pokrývají náklady, se službami, jejichž výnosy náklady nepokrývají.

Při stanovení těchto specifikací a jejich oblasti působnosti příslušný orgán v souladu s právem Unie řádně respektuje zásadu proporcionality.

Specifikace musí být v souladu s cíli politiky uvedenými v dokumentech o politice veřejné dopravy v jednotlivých členských státech.

Obsah a formát dokumentů o politice veřejné dopravy a postupy pro konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami se stanoví v souladu s vnitrostátním právem.

2.   Specifikace závazků veřejné služby a související kompenzace za čisté finanční dopady závazků veřejné služby:

a)

dosahují cílů politiky veřejné dopravy nákladově efektivním způsobem a

b)

finančně zabezpečují poskytování veřejné přepravy cestujících, v souladu s požadavky stanovenými v politice veřejné dopravy z dlouhodobého hlediska.“

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

jasně stanovit závazky veřejné služby vymezené tímto nařízením a specifikované v souladu s článkem 2a, které má provozovatel veřejných služeb plnit, a dotčené územní oblasti;

b)

objektivním a transparentním způsobem předem stanovit:

i)

ukazatele, na základě kterých se vypočítá platba případné kompenzace, a

ii)

povahu a rozsah případných udělených výlučných práv způsobem, který zabraňuje nadměrnému poskytnutí kompenzací.

V případě smluv o veřejných službách neuzavřených v souladu s čl. 5 odst. 1, 3 nebo 3b se tyto ukazatele stanoví takovým způsobem, aby žádná kompenzace nemohla překročit částku nezbytnou k pokrytí čistého finančního dopadu na náklady a příjmy, které nastaly při plnění závazků veřejné služby, s přihlédnutím k příjmům provozovatele veřejných služeb získaným z této činnosti a přiměřenému zisku;“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„4a.   Při plnění smluv o veřejných službách plní provozovatelé veřejných služeb platné povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva stanovené právem Unie, vnitrostátním právem nebo kolektivními smlouvami.

4b.   Směrnice 2001/23/ES se uplatní při změně provozovatele veřejných služeb, pokud taková změna představuje převod podniku ve smyslu uvedené směrnice.“;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Pokud příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem vyžadují, aby provozovatelé veřejných služeb splňovali určité normy kvality a sociální normy, nebo stanovují sociální a kvalitativní kritéria, musí být tyto normy a kritéria zahrnuty v dokumentaci nabídkového řízení a ve smlouvách o veřejných službách. Při současném dodržování směrnice 2001/23/ES musí taková dokumentace nabídkového řízení a smlouvy o veřejných službách případně rovněž obsahovat informace o právech a povinnostech týkajících se převodu zaměstnanců přijatých předchozím provozovatelem.“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.   Smlouvy o veřejných službách musí po provozovateli vyžadovat, aby poskytl příslušnému orgánu informace nezbytné pro uzavření smluv o veřejných službách, přičemž se zajistí legitimní ochrana důvěrných obchodních informací. Příslušné orgány všem zúčastněným stranám poskytnou příslušné informace k přípravě nabídky v rámci nabídkového řízení, přičemž zajistí legitimní ochranu důvěrných obchodních informací. Tyto informace zahrnují údaje o poptávce cestujících, jízdném, nákladech a příjmech souvisejících s veřejnou přepravou cestujících, která je předmětem nabídkového řízení, a podrobnosti o specifikacích infrastruktury, jež jsou důležité pro provoz požadovaných vozidel nebo kolejových vozidel, aby zúčastněné strany mohly na základě dobré informovanosti vypracovat obchodní plány. Provozovatelé železniční infrastruktury podporují příslušné orgány při poskytování všech příslušných specifikací infrastruktury. Nesoulad s výše uvedenými ustanoveními podléhá právnímu přezkumu podle čl. 5 odst. 7.“

5)

Článek 5 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„2.   Není-li to vnitrostátním právem zakázáno, může kterýkoli příslušný místní orgán, bez ohledu na to, zda se jedná o samostatný orgán nebo skupinu orgánů poskytujících integrované veřejné služby v přepravě cestujících, rozhodnout o tom, že bude veřejné služby v přepravě cestujících poskytovat sám, nebo že uzavře smlouvu o veřejných službách přímo s právně samostatným subjektem, nad kterým příslušný místní orgán, nebo v případě skupiny přinejmenším jeden příslušný místní orgán, vykonává kontrolu podobnou té, kterou vykonává nad svými vlastními útvary.

V případě veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici může být skupina orgánů uvedená v prvním pododstavci tvořena pouze příslušnými místními orgány, jejichž zeměpisná oblast působnosti není celostátní. Veřejné služby v přepravě cestujících nebo smlouvy o veřejných službách uvedené v prvním pododstavci se mohou týkat pouze dopravních potřeb městských aglomerací či venkovských oblastí.

Pokud příslušný místní orgán přijme takové rozhodnutí, platí následující:“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Každý příslušný orgán, který se obrátí na třetí osobu jinou, než je vnitřní provozovatel, musí uzavřít smlouvy o veřejných službách na základě nabídkového řízení, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3a, 4, 4a, 4b, 5 a 6. Postup přijatý pro nabídkové řízení musí být otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Po předložení nabídek a případném předběžném výběru může dojít za dodržení uvedených zásad k vyjednáváním, jejichž účelem je upřesnit, jak nejlépe splnit specifické nebo komplexní požadavky.“;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.   Není-li to zakázáno vnitrostátním právem, může příslušný orgán, pokud jde o smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici uzavírané na základě nabídkového řízení, rozhodnout o přechodném uzavírání nových smluv přímo, pokud má za to, že přímé uzavření je odůvodněno mimořádnými okolnostmi. Mezi takové mimořádné okolnosti patří tyto situace:

dotčený příslušný orgán nebo jiné příslušné orgány již pořádají několik nabídkových řízení, což by mohlo ovlivnit počet a kvalitu nabídek, jež by mohly být předloženy, pokud by daná smlouva byla zadána v nabídkovém řízení, nebo

je zapotřebí změnit oblast působnosti jedné nebo více smluv o veřejných službách za účelem optimalizace poskytování veřejných služeb.

Příslušný orgán vydá odůvodněné rozhodnutí a bez zbytečného odkladu o něm informuje Komisi.

Doba trvání smluv uzavřených podle tohoto odstavce musí být přiměřená mimořádným okolnostem a v žádném případě nesmí překročit 5 let.

Příslušný orgán tyto smlouvy zveřejní. Zohlední přitom legitimní ochranu důvěrných obchodních informací a obchodních zájmů.

Následné smlouvy, které se týkají stejných závazků veřejné služby, nesmí být uzavřeny na základě tohoto ustanovení.

3b.   Při použití odstavce 3 mohou příslušné orgány rozhodnout o použití následujícího postupu:

 

Příslušné orgány mohou zveřejnit svůj záměr uzavřít smlouvu o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie.

 

Oznámení obsahuje podrobný popis služeb, které jsou předmětem uzavírané smlouvy, jakož i typ a dobu trvání smlouvy.

 

Provozovatelé mohou vyjádřit svůj zájem ve lhůtě stanovené příslušným orgánem, která nesmí být kratší než 60 dní od zveřejnění výše uvedeného oznámení.

Pokud po uplynutí této doby:

a)

vyjádřil svůj zájem účastnit se řízení na uzavření smlouvy o veřejných službách pouze jeden provozovatel;

b)

tento provozovatel řádně prokázal, že bude skutečně schopen poskytovat dopravní služby v souladu se závazky stanovenými ve smlouvě o veřejných službách;

c)

neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů veřejné zakázky a

d)

neexistuje žádná vhodná alternativa,

mohou příslušné orgány začít jednání s tímto provozovatelem za účelem uzavření smlouvy bez dalšího uveřejňování otevřeného nabídkového řízení.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Není-li to zakázáno vnitrostátním právem, může příslušný orgán rozhodnout o přímém uzavření smluv o veřejných službách:

a)

pokud se jejich průměrná roční hodnota odhaduje na méně než 1 000 000 EUR, nebo méně než 7 500 000 EUR v případě smlouvy o veřejných službách zahrnující veřejné služby v přepravě cestujících po železnici, nebo

b)

pokud se ročně týkají poskytování méně než 300 000 kilometrů veřejných služeb v přepravě cestujících, nebo méně než 500 000 kilometrů v případě smlouvy o veřejných službách zahrnující veřejné služby v přepravě cestujících po železnici.

V případě smlouvy o veřejných službách uzavřené přímo s malým nebo středním podnikem, který provozuje maximálně 23 silničních vozidel, mohou být tyto prahy navýšeny buď na průměrnou roční odhadovanou hodnotu nižší než 2 000 000 EUR, nebo na poskytování méně než 600 000 kilometrů veřejných služeb v přepravě cestujících ročně.“;

e)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„4a.   Není-li to zakázáno vnitrostátním právem, může příslušný orgán rozhodnout o přímém uzavření smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici, pokud:

a)

se domnívá, že přímé uzavření je odůvodněno příslušnými strukturálními a geografickými charakteristikami dotčeného trhu a sítě, zejména velikostí, charakteristikou poptávky, složitostí sítě, technickou a zeměpisnou izolací, jakož i službami, jichž se smlouva týká, a

b)

taková smlouva by vedla ke zlepšení kvality služeb či nákladové efektivity v porovnání s dříve uzavřenou smlouvou o veřejných službách.

Na tomto základě zveřejní příslušný orgán odůvodněné rozhodnutí a informuje o něm Komisi do jednoho měsíce po jeho zveřejnění. Příslušný orgán může přistoupit k zadání zakázky.

Má se za to, že členské státy, u nichž se k 24. prosinci 2017 jedná o maximální roční tržní objem nižší než 23 milionů vlakových kilometrů a které mají pouze jeden příslušný orgán na celostátní úrovni a jednu smlouvu o veřejných službách, která se vztahuje na celou síť, splňují podmínky stanovené v písm. a). Rozhodne-li se příslušný orgán některého z těchto členských států uzavřít smlouvu o veřejných službách přímo, informuje o tom dotčený členský stát Komisi. Spojené království se může rozhodnout, že tento pododstavec uplatní na Severní Irsko.

Pokud se příslušný orgán rozhodne uzavřít smlouvu o veřejných službách přímo, stanoví měřitelné, transparentní a ověřitelné požadavky na výkonnost. Tyto požadavky jsou zahrnuty ve smlouvě.

Výkonnostní požadavky se vztahují zejména na přesnost služeb, četnost provozu vlaků, kvalitu železničních kolejových vozidel a přepravní kapacitu pro cestující.

Smlouva musí obsahovat konkrétní ukazatele výkonnosti, které příslušnému orgánu umožní provádět pravidelná hodnocení. Smlouva musí rovněž zahrnovat účinná a odrazující opatření, která mají být použita v případě, že železniční podnik požadavky na výkonnost nesplňuje.

Příslušný orgán pravidelně vyhodnocuje, zda železniční podnik dosáhl svých cílů za účelem splnění požadavků na celkovou výkonnost uvedených ve smlouvě, a tato zjištění zveřejňuje. Taková pravidelná hodnocení se provádějí alespoň jednou za pět let. Příslušný orgán přijme vhodná a včasná opatření, včetně uložení účinných a odrazujících smluvních sankcí, není-li požadovaného zlepšení kvality služeb či nákladové efektivity dosaženo. Příslušný orgán může kdykoli zcela nebo zčásti pozastavit či ukončit smlouvu uzavřenou podle tohoto ustanovení, pokud provozovatel nesplňuje požadavky na výkonnost.

4b.   Není-li to zakázáno vnitrostátním právem, může příslušný orgán rozhodnout o přímém uzavření smluv o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici, pokud se týkají pouze poskytování služeb přepravy cestujících po železnici provozovatelem, jenž současně spravuje celou železniční infrastrukturu, na níž jsou služby poskytovány, nebo její významnou část a tato infrastruktura je vyloučena z použití článků 7, 7a, 7b, 7c, 7d, 8 a 13 a kapitoly IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (*1) v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) nebo b) uvedené směrnice.

Odchylně od čl. 4 odst. 3 nepřesáhne doba trvání smluv uzavřených přímo podle tohoto odstavce a odstavce 4a tohoto článku deset let, pokud se nepoužije čl. 4 odst. 4.

Smlouvy uzavřené v souladu s tímto odstavcem a odstavcem 4a se zveřejní, přičemž se zohlední legitimní ochrana důvěrných obchodních informací a obchodních zájmů.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).“;"

f)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   V případě přerušení poskytování služeb nebo v případě bezprostředního rizika vzniku takové situace může příslušný orgán přijmout mimořádná opatření.

Tato mimořádná opatření mají podobu přímého uzavření nebo formální dohody o prodloužení smlouvy o veřejných službách nebo požadavku vykonat určité závazky veřejné služby. Provozovatel veřejných služeb má právo odvolat se proti rozhodnutí o uložení povinnosti vykonat určité závazky veřejné služby. Doba, na jakou je smlouva o veřejných službách uzavřena, prodloužena nebo uložena prostřednictvím mimořádných opatření, nepřesáhne dva roky.“;

g)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a.   Příslušné orgány mohou v zájmu zvýšení hospodářské soutěže mezi železničními podniky rozhodnout, že smlouvy na veřejné služby v přepravě cestujících po železnici, jež se vztahují na části stejné sítě nebo soubor tras, mají být uzavřeny s různými železničními podniky. Za tímto účelem mohou příslušné orgány před zahájením nabídkového řízení rozhodnout o omezení počtu smluv, které mají být uzavřeny s týmž železničním podnikem.“;

h)

v odstavci 7 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„V případech uvedených v odstavcích 4a a 4b tato opatření zahrnují možnost požadovat posouzení odůvodněného rozhodnutí příslušného orgánu nezávislým subjektem určeným daným členským státem. Výsledek tohoto posouzení se zveřejní v souladu s vnitrostátním právem.“

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Železniční kolejová vozidla

1.   S cílem zahájit nabídkové řízení příslušné orgány vyhodnotí, zda je třeba přijmout opatření k zajištění účinného a nediskriminačního přístupu k vhodným kolejovým vozidlům. Takové hodnocení zohlední, zda jsou na příslušném trhu přítomny leasingové společnosti, které poskytují pronájem kolejových vozidel, nebo jiní tržní aktéři poskytující pronájem kolejových vozidel. Hodnotící zpráva se zpřístupní veřejnosti.

2.   Příslušné orgány mohou rozhodnout v souladu s vnitrostátním právem a s pravidly pro státní podporu, že přijmou vhodná opatření pro zajištění efektivního a nediskriminačního přístupu k vhodným kolejovým vozidlům. Tato opatření mohou zahrnovat:

a)

pořízení kolejových vozidel, která jsou používána pro plnění smlouvy o veřejných službách, příslušným orgánem s cílem dát je vybranému provozovateli veřejných služeb k dispozici za tržní cenu nebo jako součást smlouvy o veřejných službách podle čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 6 a případně přílohy;

b)

poskytnutí záruky ze strany příslušného orgánu na financování kolejových vozidel používaných pro plnění smlouvy o veřejných službách za tržní cenu nebo jako součást smlouvy o veřejných službách podle čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 6 a případně přílohy, včetně záruky pokrývající riziko zbytkové hodnoty;

c)

závazek příslušného orgánu uvedený ve smlouvě o veřejných službách týkající se převzetí kolejových vozidel za předem stanovených finančních podmínek na konci smlouvy za tržní cenu nebo

d)

spolupráci s dalšími příslušnými orgány za účelem vytvoření rozsáhlejšího vozového parku.

3.   Jsou-li kolejová vozidla dána k dispozici novému provozovateli veřejné dopravy, příslušný orgán uvede v nabídkové dokumentaci veškeré dostupné informace o nákladech na údržbu kolejových vozidel a o jejich fyzickém stavu.“

7)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Všechny kompenzace související s obecným pravidlem nebo smlouvou o veřejných službách musí být v souladu s článkem 4, a to bez ohledu na způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Jakákoli kompenzace jakékoli povahy související se smlouvou o veřejných službách neuzavřenou podle čl. 5 odst. 1, 3 nebo 3b nebo související s obecným pravidlem musí být rovněž v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze.“

8)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Každý příslušný orgán jednou za rok zveřejní souhrnnou zprávu o závazcích veřejné služby, za něž je odpovědný. Tato zpráva zahrnuje datum zahájení a dobu trvání smluv o veřejných službách, vybrané provozovatele veřejných služeb a platby kompenzací a výlučná práva poskytnutá uvedeným provozovatelům veřejných služeb prostřednictvím kompenzace. Zpráva rozlišuje mezi autobusovou dopravou a železniční dopravou, umožňuje sledovat a hodnotit výkon, kvalitu a financování sítě veřejné dopravy a v případě potřeby poskytuje informace o povaze a rozsahu jakýchkoli udělených výlučných práv. Zpráva rovněž zohledňuje cíle politiky uvedené v dokumentech o politice veřejné dopravy v daném členském státě. Členské státy usnadní centrální přístup k těmto zprávám, například prostřednictvím společného internetového portálu.“;

b)

v odstavci 2 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d)

plánované datum zahájení a dobu trvání smlouvy o veřejných službách.“

9)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aniž je dotčen odstavec 3:

i)

článek 5 se použije na uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících po silnici a v přepravě jinými druhy drážní dopravy, jako jsou metro nebo tramvaj, od 3. prosince 2019,

ii)

článek 5 se použije na veřejné služby v přepravě cestujících po železnici od 3. prosince 2019,

iii)

použitelnost čl. 5 odst. 6 a čl. 7 odst. 3 skončí 25. prosince 2023.

Doba trvání smluv uzavřených podle čl. 5 odst. 6 mezi 3. prosincem 2019 a 24. prosincem 2023 nesmí překročit deset let.

Do 2. prosince 2019 přijmou členské státy opatření, aby postupně dosáhly souladu s článkem 5 a tím se vyhnuly vážným strukturálním problémům, zejména v souvislosti s přepravní kapacitou.

Do šesti měsíců od 25. prosince 2020 předloží členské státy Komisi zprávu o pokroku zdůrazňující uzavírání smluv o veřejných službách, které jsou v souladu s článkem 5. Na základě zpráv o pokroku od členských států Komise provede přezkum a případně předloží legislativní návrhy.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Platnost smluv o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici uzavřených přímo na základě jiného řízení než spravedlivého nabídkového řízení v době od 24. prosince 2017 do 2. prosince 2019 může trvat až do data jejich skončení. Odchylně od čl. 4 odst. 3 nepřesáhne doba trvání těchto smluv deset let, pokud se nepoužije čl. 4 odst. 4.“;

c)

v odstavci 3 prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

od 26. července 2000 a přede dnem 24. prosince 2017 na základě jiného řízení než spravedlivého nabídkového řízení.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.

(2)  Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. října 2016 (Úř. věst. C 430, 22.11.2016, s. 4). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/32


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2339

ze dne 14. prosince 2016,

kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, pokud jde o zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V zájmu usnadnění obchodních toků vylučuje článek 136 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (2) použití některých ustanovení uvedeného nařízení na zboží, které dočasně opustilo celní území Unie při přepravě mezi dvěma přístavy nebo letišti v Unii bez zastávky mimo celní území Unie. Těmito ustanoveními jsou pravidla upravující povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení, povinnost oznámit příjezd námořního plavidla nebo letadla, povinnost dopravit zboží na určitá místa a předložit je celnímu úřadu v místě, ve kterém je vyloženo nebo přeloženo, a dočasné uskladnění.

(2)

V důsledku tohoto vyloučení neexistuje právní základ pro vyžadování toho, aby bylo zboží, jež je vyloženo nebo přeloženo, předloženo v místě, kde znovu vstupuje na celní území Unie poté, co je dočasně opustilo. Bez předložení tohoto zboží může být pro celní orgány obtížnější zajistit nad ním dohled a existuje riziko, že nedojde ke správnému výběru dovozního cla a jiných poplatků a že nebudou řádně použita nefiskální opatření, jako jsou veterinární a fytosanitární kontroly.

(3)

Článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 by proto měl být změněn, aby byla zohledněna rozdílná situace zboží, které není zbožím Unie, a zboží Unie.

(4)

Aby byl zajištěn účinný celní dohled nad zbožím, které není zbožím Unie, měla by se na ně i nadále vztahovat ustanovení upravující povinnost dopravit zboží na určitá místa, předložit je po vykládce nebo překládce celnímu úřadu a vyčkat před vykládkou nebo překládkou povolení, jakož i ustanovení upravující dočasné uskladnění. Článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 by proto měl být změněn tak, aby stanovil, že pokud jde o zboží, které není zbožím Unie, jsou vyloučena pouze pravidla upravující povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení a povinnost oznámit příjezd námořního plavidla nebo letadla.

(5)

V zájmu zajištění účinného dohledu nad zbožím Unie by článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 měl rozlišovat mezi situací zboží Unie, jehož status je třeba prokázat podle čl. 153 odst. 2 uvedeného nařízení, a situací zboží Unie, které si na základě čl. 155 odst. 2 uvedeného nařízení svůj status zachovalo.

(6)

Pokud jde o zboží Unie, jehož status je podle čl. 153 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 třeba prokázat, mělo by být vyloučeno pouze použití pravidel upravujících povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení a povinnost oznámit příjezd námořního plavidla nebo letadla, čímž se umožní řádný celní dohled.

(7)

Pravidla stanovená v článku 139 nařízení (EU) č. 952/2013, která upravují povinnost předložit zboží po vykládce nebo překládce celnímu úřadu, a pravidla stanovená v článku 140 uvedeného nařízení, která upravují povinnost vyčkat před vykládkou nebo překládkou zboží povolení, by se rovněž neměla vztahovat na zboží Unie, které si zachovalo status na základě čl. 155 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na skutečnost, že i když toto zboží dočasně opustilo celní území Unie, jeho status se nezměnil a není třeba jej prokazovat.

(8)

Odkazy v článku 136 nařízení (EU) č. 952/2013 na čl. 135 odst. 1 a článek 137 uvedeného nařízení by měly být zrušeny, aby byla osoba přivážející zboží na celní území Unie povinna je dopravit na místo určené celními orgány, a ty tak měly v případě potřeby možnost zkontrolovat, zda se jedná o zboží Unie či o zboží, které není zbožím Unie.

(9)

Odkaz v článku 136 nařízení (EU) č. 952/2013 na článek 141 uvedeného nařízení by měl být zrušen, aby bylo jasné, že se čl. 141 odst. 1 uvedeného nařízení, který vylučuje použití některých ustanovení na zboží přepravované v režimu tranzitu, rovněž použije, když zboží znovu vstoupí na celní území Unie poté, co je dočasně opustilo po přímé trase námořní nebo vzdušnou cestou.

(10)

Odkaz v článku 136 nařízení (EU) č. 952/2013 na články 144 až 149 uvedeného nařízení týkající se dočasného uskladnění by rovněž měl být zrušen. Pravidla stanovená v uvedených článcích se sice nevztahují na zboží Unie, ale měla by se vztahovat na zboží, které není zbožím Unie. V tomto ohledu by článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(11)

Aby se bez dalšího prodlení zajistil účinný dohled nad zbožím, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 se nahrazuje tímto:

„Článek 136

Zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou

1.   Články 127 až 130 a článek 133 se nepoužijí, jestliže zboží, které není zbožím Unie, vstupuje na celní území Unie poté, co toto území dočasně opustilo námořní nebo vzdušnou cestou a bylo přepraveno po přímé trase bez zastávky mimo celní území Unie.

2.   Články 127 až 130 a článek 133 se nepoužijí, jestliže zboží Unie, jehož celní status jako zboží Unie je třeba prokázat podle čl. 153 odst. 2, vstupuje na celní území Unie poté, co toto území dočasně opustilo námořní nebo vzdušnou cestou a bylo přepraveno po přímé trase bez zastávky mimo celní území Unie.

3.   Články 127 až 130 a články 133, 139 a 140 se nepoužijí, jestliže zboží Unie, které je přepravováno beze změny celního statusu v souladu s čl. 155 odst. 2, vstupuje na celní území Unie poté, co toto území dočasně opustilo námořní nebo vzdušnou cestou a bylo přepraveno po přímé trase bez zastávky mimo celní území Unie.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2016.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/35


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2340

ze dne 14. prosince 2016,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, pokud jde o datum použitelnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropskou centrální bankou,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (2) zavedlo řadu opatření, jejichž cílem je zvýšením transparentnosti na retailovém investičním trhu zvýšit ochranu investorů a obnovit důvěru spotřebitelů v odvětví finančních služeb. Ukládá tvůrcům strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, aby poskytli sdělení klíčových informací.

(2)

Nařízení (EU) č. 1286/2014 pověřuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), aby vypracovaly regulační technické normy upřesňující konkrétní prvky sdělení klíčových informací.

(3)

Dne 30. června 2016 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 1286/2014 (6), jež upřesňuje prezentaci a obsah sdělení klíčových informací a jejich standardizovaný formát, metodiku podporující prezentaci rizik a výnosů a výpočet nákladů, jakož i podmínky a minimální četnost kontroly informací obsažených ve sdělení klíčových informací a podmínky pro splnění požadavků na poskytnutí sdělení klíčových informací retailovým investorům.

(4)

Evropský parlament vyslovil dne 14. září 2016 proti nařízení v přenesené pravomoci přijatému Komisí dne 30. června 2016 námitku a vyzval, spolu s velkou většinou členských států, k oddálení dne použitelnosti nařízení (EU) č. 1286/2014.

(5)

Odložení dne použitelnosti o dvanáct měsíců poskytne zúčastněným stranám dodatečný čas pro přizpůsobení se novým požadavkům. S ohledem na výjimečné okolnosti je vhodné a odůvodněné, aby bylo nařízení (EU) č. 1286/2014 odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

S ohledem na velmi krátkou dobu, jež zbývá do dne použitelnosti ustanovení nařízení (EU) č. 1286/2014, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost neprodleně.

(7)

V tomto případě je tudíž rovněž odůvodněné uplatnit výjimku v případě naléhavosti stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 34 nařízení (EU) č. 1286/2014 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se ode dne 1. ledna 2018.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2016.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (C(2016)3999).


SMĚRNICE

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/37


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341

ze dne 14. prosince 2016

o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 62 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedená směrnice měla být v zájmu přehlednosti přepracována.

(2)

Na vnitřním trhu by měly mít instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) možnost působit v jiných členských státech a zároveň zajišťovat vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(3)

Cílem této směrnice je minimální harmonizace, a proto by směrnice neměla bránit členským státům, aby v zájmu ochrany účastníků a příjemců plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění zachovaly nebo zavedly další ustanovení, jsou-li tato ustanovení v souladu se závazky členských států vyplývajícími z práva Unie. Tato směrnice se nezabývá otázkami vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů, otázkami smluvního práva ani přiměřeností důchodového zabezpečení v členských státech.

(4)

S cílem dále usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy si tato směrnice klade za cíl zajistit řádnou správu, poskytování informací účastníkům penzijních plánů a transparentnost a jistotu zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(5)

Organizace a míra regulace IZPP se v jednotlivých členských státech značně liší. Plány zaměstnaneckého penzijního pojištění spravují jak IZPP, tak životní pojišťovny. Proto je univerzální přístup k IZPP nevhodný. Komise a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (5), by při svých činnostech měly zohledňovat odlišné tradice členských států a měly by si počínat tak, aby nebyly dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy, pokud jde o organizaci IZPP.

(6)

Směrnice 2003/41/ES představovala první legislativní krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celounijním měřítku. Skutečný vnitřní trh s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění má i nadále rozhodující význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Unii a pro řešení problému se stárnutím společnosti. Uvedená směrnice z roku 2003 nebyla dosud podstatně změněna tak, aby i pro IZPP zavedla moderní systém správy a řízení vycházející z rizik. Přiměřená regulace a dohled na unijní a vnitrostátní úrovni jsou i nadále důležité pro rozvoj bezpečného a spolehlivého zaměstnaneckého penzijního pojištění ve všech členských státech.

(7)

Obecně by IZPP měly v příslušných případech zohlednit cíl zajistit mezigenerační rovnováhu plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění tím, že budou usilovat o spravedlivé rozložení rizik a přínosů mezi generacemi v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(8)

Je třeba zavést vhodná opatření, která umožní další zlepšení doplňkového soukromého důchodového spoření, jako například plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že se důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění stále více považují za doplněk dávek z jiného penzijního pojištění. IZPP hrají významnou úlohu při dlouhodobém financování hospodářství Unie a při poskytování spolehlivých důchodových dávek. IZPP jsou klíčovou součástí hospodářství Unie, neboť drží jménem přibližně 75 milionů účastníků a příjemců aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR. Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba zlepšit, aniž by se však zpochybňoval zásadní význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat patřičnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropských sociálních modelů.

(9)

S ohledem na demografický vývoj v Unii a na situaci vnitrostátních rozpočtů je zaměstnanecké penzijní pojištění cenným doplňkem důchodových systémů sociálního zabezpečení. Odolný důchodový systém zahrnuje rozmanitou škálu produktů a institucí a účinné postupy dohledu.

(10)

Členské státy by měly chránit pracovníky před chudobou ve stáří a podporovat doplňkové penzijní plány vázané na pracovní smlouvy jakožto formy doplňkového pojištění ke státem vyplácenému důchodu.

(11)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na kolektivní vyjednávání a akce a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje IZPP přeshraniční činnost a přeshraniční převod penzijních plánů. Tato směrnice má být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(12)

Zejména usnadňování přeshraniční činnosti IZPP a přeshraniční převod penzijních plánů na základě vyjasnění příslušných postupů a odstranění zbytečných překážek by mohly mít pozitivní dopad na dotčené podniky a jejich zaměstnance, ať už pracují v jakémkoli členském státě, prostřednictvím centralizace řízení poskytovaných penzijních služeb.

(13)

Přeshraniční činností IZPP by neměly být dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění hostitelského členského státu týkající se vztahu mezi podnikem poskytujícím penzijní plán (dále jen „přispívající podnik“) a účastníky a příjemci. Přeshraniční činnost a přeshraniční převody penzijních plánů mají odlišnou povahu a měly by být proto regulovány různými předpisy. Pokud přeshraniční převod penzijního plánu vede k přeshraniční činnosti, měla by se použít ustanovení týkající se přeshraniční činnosti.

(14)

Pokud se přispívající podnik a IZPP nacházejí v témže členském státě, tak pouze skutečnost, že účastníci nebo příjemci penzijního plánu mají bydliště v jiném členském státě, sama o sobě přeshraniční činnost nezakládá.

(15)

Členské státy by si měly uvědomit, že je nutné chránit důchodová práva pracovníků, kteří jsou dočasně vysláni, aby pracovali v jiném členském státě.

(16)

Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, přeshraniční činnost je stále omezená kvůli rozdílům ve vnitrostátních sociálních a pracovněprávních předpisech. Navíc i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které IZPP prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zlepšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet případů, kdy rizika dlouhověkosti a trhu nesou účastníci a příjemci, místo toho, aby je nesly IZPP nebo přispívající podniky. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům.

(17)

Obezřetnostní pravidla stanovená v této směrnici mají zajistit vysoký stupeň jistoty pro všechny budoucí důchodce stanovením přísných norem dohledu a jasně určovat způsob řádného, obezřetného a účinného řízení plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(18)

IZPP by měly být úplně odděleny od jakéhokoli přispívajícího podniku a působit na základě tvorby fondu, jehož účelem je poskytování důchodových dávek. IZPP, které působí za tímto jediným účelem, by měly mít volnost poskytovat služby a svobodu investovat a podléhat pouze koordinovaným obezřetnostním požadavkům, a to bez ohledu na to, zda se tyto IZPP považují za právnické osoby.

(19)

V souladu se zásadou subsidiarity by si členské státy měly podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří„pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech. V rámci druhého pilíře si také mají podržet plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako jsou například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nehodlá toto výhradní právo členských států zpochybňovat, ale jejím cílem je vyzvat členské státy, aby zřizovaly přiměřené, udržitelné a spolehlivé zaměstnanecké penzijní pojištění a usnadňovaly přeshraniční činnost.

(20)

Komise by s ohledem na skutečnost, že je nutné zaměstnanecké penzijní pojištění dále zlepšovat, měla vytvořit významnou přidanou hodnotu na úrovni Unie tím, že podnikne další kroky na podporu spolupráce členských států se sociálními partnery při zlepšování penzijních plánů druhého pilíře a zřídí skupinu odborníků na vysoké úrovni k posílení důchodového spoření druhého pilíře v členských státech, včetně podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, zejména pokud se jedná o přeshraniční činnost.

(21)

Vnitrostátní pravidla o účasti samostatně výdělečných osob v IZPP se liší. V některých členských státech mohou IZPP působit na základě dohod se svazy odvětví, jejichž členové působí jako samostatně výdělečné osoby, nebo přímo se samostatně výdělečnými a zaměstnanými osobami. V některých členských státech se samostatně výdělečná osoba také může stát účastníkem IZPP, pokud tato samostatně výdělečná osoba působí jako zaměstnavatel nebo poskytuje profesionální služby některému podniku. V některých členských státech se samostatně výdělečné osoby nemohou účastnit IZPP, pokud nejsou splněny některé požadavky, včetně požadavků stanovených sociálními a pracovněprávními předpisy.

(22)

Instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, které již jsou koordinovány na úrovni Unie, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty. Je však třeba přitom přihlížet ke zvláštním rysům IZPP, které v jednom členském státě spravují systémy sociálního zabezpečení a zároveň provozují plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(23)

Na instituce fungující na principu kapitálového financování jako součást povinných systémů sociálního zabezpečení se tato směrnice nevztahuje.

(24)

Finanční instituce, které již využívají legislativní rámec Unie, by měly být obecně vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Protože však tyto instituce mohou také v některých případech nabízet služby zaměstnaneckého penzijního pojištění, je důležité zajistit, aby tato směrnice nevedla k narušování hospodářské soutěže. Těmto narušením se lze vyhnout uplatňováním obezřetnostních požadavků stanoveným touto směrnicí i na činnosti životních pojišťoven v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (6). Komise by také měla pozorně sledovat situaci na trhu zaměstnaneckého penzijního pojištění a posuzovat možnost rozšíření dobrovolného uplatňování této směrnice na jiné regulované finanční instituce.

(25)

Vzhledem k tomu, že cílem IZPP je zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by mít důchodové dávky jimi vyplácené zpravidla formu doživotních plateb, vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace.

(26)

Je důležité zajistit, aby starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohly se těšit dobré životní úrovni. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob.

(27)

To, že se členským státům dává možnost vyjmout z oblasti působnosti vnitrostátních prováděcích právních předpisů IZPP, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků, může usnadnit dohled v těchto členských státech, aniž by bylo oslabeno řádné fungování vnitřního trhu v této oblasti. Nemělo by to však omezit právo těchto IZPP jmenovat investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení ke správě svého investičního portfolia, jakož i jmenovat uschovatele nebo depozitáře usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k úschově svých aktiv. V každém případě by měly členské státy uplatňovat určitá ustanovení týkající se investičních pravidel a systému správy a řízení na IZPP, které provozují penzijní plány, jež mají celkem více než 15 účastníků.

(28)

Instituce jako „Unterstützungskassen“ (podpůrné pokladny) v Německu, kde účastníci nemají ze zákona nárok na dávky v určité výši a kde jsou jejich zájmy chráněny povinným zákonným pojištěním proti úpadku, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

(29)

Za účelem ochrany účastníků a příjemců by se IZPP měly omezit pouze na činnosti uvedené v této směrnici a na činnosti z nich vyplývající.

(30)

V případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení přispívajícího podniku od IZPP a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální obezřetnostní normy. Při stanovování těchto norem je třeba brát v úvahu přístup IZPP k penzijním ochranným systémům nebo obdobným mechanismům, které poskytují ochranu nabytých individuálních nároků účastníků a příjemců proti riziku selhání přispívajícího podniku.

(31)

Fungování IZPP a dohled nad nimi se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých členských státech může být dohled vykonáván nejenom nad IZPP samotnými, ale také nad subjekty nebo společnostmi, které jsou oprávněny tyto IZPP spravovat. Členské státy by měly mít možnost k těmto zvláštním rysům přihlížet, pokud jsou účinně splněny všechny požadavky stanovené touto směrnicí. Členské státy by také měly mít možnost povolit řízení IZPP pojišťovnám a jiným finančním subjektům.

(32)

IZPP jsou instituce penzijního pojištění se sociálním účelem, které poskytují finanční služby. Odpovídají za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění a měly by proto splňovat některé minimální obezřetnostní normy pro své činnosti a podmínky provozu, přičemž by měly zohlednit vnitrostátní pravidla a tradice. Tyto instituce by však neměly být považovány za pouhé poskytovatele finančních služeb. Je třeba náležitě uznávat a podporovat jejich sociální funkci a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a IZPP jako hlavní zásady, kterými se tato směrnice řídí.

(33)

Pokud IZPP, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, spravují penzijní fondy, které nemají právní subjektivitu a sestávají z penzijních plánů jednotlivých účastníků, jejichž aktiva jsou od aktiv příslušných IZPP oddělena, měly by mít členské státy možnost považovat jednotlivé penzijní fondy za jediný penzijní plán ve smyslu této směrnice.

(34)

S ohledem na značný počet IZPP v některých členských státech je třeba pragmatického řešení ohledně předchozího povolování IZPP. Pokud však IZPP zamýšlí spravovat penzijní plán v jiném členském státě, mělo by být vyžadováno předchozí povolení příslušného orgánu domovského členského státu.

(35)

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů včetně ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, měly by mít IZPP možnost poskytovat své služby v jiných členských státech poté, co získají povolení od příslušného orgánu domovského členského státu IZPP. IZPP by mělo být povoleno přijímat finanční příspěvky od podniků usazených v kterémkoliv členském státě a provozovat penzijní plány s účastníky ve více než jednom členském státě. To by mohlo u těchto IZPP vést ke značným úsporám z rozsahu, zlepšit konkurenceschopnost hospodářství v Unii a usnadnit mobilitu pracovních sil.

(36)

IZPP usazená v jednom členském státě by při výkonu svého práva spravovat plán zaměstnaneckého penzijního pojištění smluvně sjednaný v jiném členském státě měla plně dodržovat sociální a pracovněprávní předpisy platné v hostitelském členském státě, pokud se vztahují k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, například definici a vyplácení důchodových dávek a podmínky převoditelnosti důchodových práv. Aby byla zajištěna právní jistota pro přeshraniční činnosti IZPP, měla by být jasně vymezena oblast působnosti obezřetnostních pravidel.

(37)

Za účelem usnadnění organizace zaměstnaneckého penzijního pojištění na úrovni Unie by měly mít IZPP možnost přeshraničně převádět v Unii penzijní plány na jiné IZPP. Podmínkou tohoto převodu by mělo být udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co uvedený příslušný orgán získal souhlas příslušného orgánu domovského členského státu IZPP, která penzijní plán převádí. Tento převod i jeho podmínky by měly podléhat předchozímu schválení většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců, jako jsou svěřenští správci plánu založeného na svěřenství.

(38)

V případě převodu části penzijního plánu je třeba zajistit rentabilitu jak převáděné, tak zbývající části penzijního plánu a po převodu je třeba řádně chránit práva všech účastníků a příjemců tím, že bude od převádějících i přijímajících IZPP vyžadováno, aby měly dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro převáděnou i zbývající část penzijního plánu.

(39)

K usnadnění koordinace postupů dohledu může orgán EIOPA požádat příslušné orgány o informace v souladu se svými pravomocemi, jež mu jsou svěřeny na základě nařízení (EU) č. 1094/2010. Navíc pokud dojde v případě celkového nebo částečného přeshraničního převodu penzijního plánu mezi dotčenými příslušnými orgány ke sporu, měl by mít orgán EIOPA možnost působit jako zprostředkovatel.

(40)

Obezřetně provedený výpočet technických rezerv je základní podmínkou k zajištění toho, aby mohly být krátkodobě i dlouhodobě plněny povinnosti vyplácet důchodové dávky. Technické rezervy by měly být vypočítávány na základě uznávaných pojistněmatematických metod a potvrzovány pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti. Maximální úrokové sazby by měly být voleny obezřetně podle všech souvisejících vnitrostátních pravidel. Minimální částka technických rezerv by měla postačovat k tomu, aby se mohlo pokračovat ve vyplácení dávek již vyplácených příjemcům, a současně by měla odrážet závazky, které vzniknou z nabytých důchodových práv účastníků penzijního plánu. Pojistněmatematickou funkci by měly vykonávat osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností IZPP, a které jsou schopné prokázat své relevantní zkušenosti platnou odbornou kvalifikací nebo jiným způsobem.

(41)

Rizika krytá IZPP se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Domovské členské státy by proto měly mít možnost stanovit, že výpočet technických rezerv podléhá dalším a podrobnějším pravidlům, než jsou pravidla stanovená v této směrnici.

(42)

Měla by být vyžadována dostačující a vhodná aktiva pokrývající technické rezervy pro ochranu zájmů účastníků a příjemců penzijního plánu, když se přispívající podnik ocitne v úpadku.

(43)

Na podporu rovnosti podmínek mezi domácími a přeshraničními IZPP by členské státy měly zohledňovat požadavky na financování jak domácích, tak přeshraničních IZPP.

(44)

V mnoha případech by mohl přispívající podnik, a nikoliv samotná IZPP buď pokrýt jakékoli biometrické riziko, nebo zaručit určité dávky či výnos investic. V některých případech však toto krytí nebo záruky poskytuje samotná IZPP a povinnosti přispívajícího podniku jsou obecně vyčerpány platbou nezbytných příspěvků. Za těchto okolností by dotyčné IZPP měly mít vlastní kapitál založený na hodnotě technických rezerv a rizikového kapitálu.

(45)

IZPP jsou investory se zvláště dlouhodobými investicemi. Zpětný odkup aktiv držených těmito IZPP nemůže být obecně učiněn pro jakýkoli jiný účel, než je vyplácení důchodových dávek. Navíc, aby se také odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců, měly by mít IZPP možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv. Proto je vyžadován účinný dohled a přístup k investičním pravidlům, který dává IZPP dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice, a také je zavazuje, aby jednaly obezřetně. Soulad se zásadou obezřetnosti proto vyžaduje investiční politiku určenou podle struktury účastenství jednotlivé IZPP.

(46)

Stanovením zásady obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby IZPP mohly působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku.

(47)

Metody a postupy dohledu se mezi členskými státy liší. Proto by členské státy měly získat určitou volnost ohledně přesných investičních pravidel, která chtějí stanovit pro IZPP nacházející se na jejich území. Tato pravidla by však neměla omezovat volný pohyb kapitálu, pokud to není vyžadováno z důvodů obezřetnosti.

(48)

Tato směrnice by měla IZPP zajistit přiměřenou úroveň svobody investování. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou IZPP investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií a dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, do jiných měn, než jsou měny pasiv, a do dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, a proto by měly být omezovány pouze z důvodů obezřetnosti, a to v souladu se zásadou obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků a příjemců.

(49)

Pojetí nástrojů s dlouhodobým ekonomickým profilem je široké. Těmito nástroji jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost, a měly by být pojímány tak, že zahrnují účasti a dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastrukturní projekty, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech.

(50)

IZPP by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států, aby se jim snížily náklady na přeshraniční činnost. Hostitelským členským státům by proto nemělo být povoleno ukládat IZPP nacházejícím se v jiných členských státech dodatečné investiční požadavky.

(51)

Každý jednotlivec musí mít jasný přehled o svých nabytých důchodových právech, jež vyplývají ze zákonných i zaměstnaneckých penzijních plánů, zejména pokud tato práva nabyl ve více než jednom členském státě. Tohoto přehledu by bylo možné dosáhnout zřízením služeb evidence důchodů v celé Unii podobných těm, které již byly vytvořeny v některých členských státech v návaznosti na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 nazvanou „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“, která rozvoj takovýchto služeb prosazuje.

(52)

Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik a ochranu účastníků a příjemců. Tyto systémy by měly být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

(53)

Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik IZPP narušit. Na IZPP by se v rámci politiky odměňování měly vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní finanční instituce v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti konkrétní strukturu správy a řízení IZPP v porovnání s ostatními finančními institucemi a zároveň je nutné zohlednit velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

(54)

Klíčová funkce je způsobilost k výkonu konkrétních úkolů v oblasti správy a řízení. IZPP by měly být dostatečně způsobilé k vytvoření funkce řízení rizik, funkce interního auditu a případně pojistněmatematické funkce. Není-li v této směrnici stanoveno jinak, označení konkrétní funkce jako klíčové by nemělo bránit IZPP v tom, aby se svobodně rozhodla, jak si tuto klíčovou funkci v praxi uspořádá. Toto uspořádání by nemělo vést k nepřiměřeně zatěžujícím požadavkům, neboť je třeba zohlednit velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

(55)

Osoby, které IZPP skutečně řídí, by měly být kolektivně způsobilé a bezúhonné a osoby vykonávající klíčové funkce by měly mít odpovídající znalosti a zkušenosti a případně i odpovídající odbornou kvalifikaci. Pouze osoby zastávající klíčové funkce by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

(56)

S výjimkou funkce interního auditu by dále mělo být možné, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávaly více než jednu klíčovou funkci. Osoba nebo organizační jednotka vykonávající danou klíčovou funkci by však měla být odlišná od osoby nebo jednotky vykonávající podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Členské státy by měly mít možnost povolit, aby IZPP a přispívající podnik vykonávaly klíčové funkce prostřednictvím téže jedné osoby nebo organizační jednotky, pokud IZPP vysvětlí, jak předchází veškerým střetům zájmů s přispívajícím podnikem a jak je řeší.

(57)

Je nezbytné, aby IZPP zlepšily své řízení rizik s ohledem na cíl spočívající ve spravedlivém rozložení rizik a přínosů mezi generacemi v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijních plánů a projednat je s relevantními příslušnými orgány. IZPP by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat posouzení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto posouzení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům a mělo by mimo jiné zahrnovat případně i rizika spojená se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociální rizika a rizika spojená se znehodnocením aktiv v důsledku změny právních předpisů (tzv. „uvízlá aktiva“).

(58)

Důležité pro investiční politiku a systémy řízení rizik IZPP jsou environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, jak jsou uvedeny v zásadách odpovědného investování podporovaných Organizací spojených národů. Členské státy by měly požadovat, aby IZPP výslovně uváděly, kdy jsou tyto faktory při investičních rozhodnutích zohledňovány a jakým způsobem jsou začleněny do jejich systému řízení rizik. Relevance a podstatnost těchto environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení pro investice v rámci penzijních plánů a způsob, jakým jsou tyto faktory zohledňovány, by měly být součástí údajů, které IZPP na základě této směrnice poskytuje. IZPP tento požadavek splňuje, i pokud v rámci těchto informací uvede, že environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení v její investiční politice zohledňovány nejsou, nebo že náklady na systém monitorování relevance a podstatnosti těchto faktorů a způsobu, jakým jsou zohledněny, jsou neúměrné velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

(59)

Každý členský stát by měl vyžadovat, aby každá IZPP nacházející se na jeho území vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím k jednotlivým penzijním plánům provozovaným IZPP a případně pro jednotlivé penzijní plány vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy. Roční účetní závěrky a výroční zprávy, které poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv a pasiv IZPP a její finanční situace, přičemž zohledňují jednotlivé penzijní plány provozované IZPP a jsou náležitě schváleny oprávněnou osobou, jsou základním zdrojem informací pro účastníky a příjemce penzijního plánu a příslušné orgány. Zejména umožňují příslušným orgánům sledovat finanční zdraví IZPP a hodnotit, zda je IZPP schopná splnit všechny své smluvní závazky. Roční účetní závěrky a výroční zprávy by měly být veřejně dostupné, pokud možno na internetových stránkách, nebo jiným způsobem, jako například tak, že budou dostupné na vyžádání.

(60)

Investiční politika IZPP je rozhodujícím faktorem jak pro jistotu, tak pro dlouhodobou ekonomickou udržitelnost plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. IZPP by proto měly vypracovat a alespoň jednou za tři roky znovu posoudit prohlášení o svých investičních zásadách. Toto prohlášení by mělo být k dispozici příslušným orgánům a na žádost také účastníkům a příjemcům jednotlivých penzijních plánů.

(61)

IZPP by měly mít možnost svěřit jakoukoli činnost, včetně klíčových funkcí, zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jejich jménem. IZPP by měly zůstat plně odpovědné za plnění všech svých povinností podle této směrnice, i pokud si plnění klíčových funkcí nebo provádění jakýchkoli jiných činností zajišťují externě. IZPP, jež zadávají jakékoli činnosti externě, by měly s poskytovatelem služeb uzavřít písemnou dohodu. Pro účely této směrnice se toto ustanovení netýká dohod o poskytování provozních služeb, například pokud jde o bezpečnostní pracovníky či pracovníky údržby.

(62)

Členské státy by měly mít možnost vyžadovat v souvislosti s úschovou aktiv IZPP jmenování depozitáře.

(63)

S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu a související administrativní zátěž by IZPP měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud se předpokládané výše důchodových dávek zakládají na ekonomických scénářích, měly by tyto informace zahrnovat i nepříznivý scénář, který by byl sice extrémní, ovšem možný. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité dodatečné informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti. Informace by měly odpovídat potřebám uživatele a měly by zohledňovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, jak stanoví články 3 a 21 uvedené úmluvy. Členské státy se mohou rozhodnout dále specifikovat, jakým způsobem mohou být informace určené potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům poskytovány, a to i pokud jde o jejich zprostředkování službami evidence důchodů.

(64)

Vzhledem ke specifikům plánů poskytujícím určitou výši dávek nemá na tyto dávky, s výjimkou extrémních situací, dopad dosavadní výkonnost ani struktura nákladů. Informace o těchto záležitostech by se tudíž měly poskytovat pouze v případě plánů, kde účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí.

(65)

Dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout. Pokud nemají potenciální účastníci možnost volby a jsou do určitého penzijního plánu zařazeni automaticky, měla by jim IZPP poskytnout klíčové relevantní informace o jejich účastenství okamžitě po jejich zařazení do penzijního plánu.

(66)

IZPP by měly účastníkům vystavovat přehled důchodových dávek obsahující klíčové osobní a obecné informace o penzijním plánu. Přehled důchodových dávek by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace umožňující lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a napříč různými plány a sloužící mobilitě pracovních sil.

(67)

IZPP by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

(68)

Během fáze, v níž jsou důchodové dávky vypláceny, by příjemci měli nadále dostávat informace o svých dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci v období vyplácení dávek nesou významné investiční riziko. Příjemci by také měli být informováni o jakémkoli snížení splatných dávek poté, co bylo takové rozhodnutí, které vede ke snížení, přijato, a předtím, než je jakékoli takové snížení provedeno. Jako osvědčený postup se IZPP doporučuje, aby příjemce před přijetím jakéhokoli takového rozhodnutí konzultovaly.

(69)

Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavními cíli je ochrana práv účastníků a příjemců, jakož i stabilita IZPP a jejich schopnost plnit své závazky.

(70)

Rozsah obezřetnostního dohledu se mezi členskými státy liší. To může působit problémy v případě, kdy IZPP musí vyhovět obezřetnostní regulaci svého domovského členského státu a zároveň dodržet sociální a pracovněprávní předpisy svého hostitelského členského státu. Objasněním toho, které oblasti jsou pro účely této směrnice považovány za součást obezřetnostního dohledu, se sníží právní nejistota a související transakční náklady.

(71)

Vnitřní trh pro IZPP vyžaduje vzájemné uznávání obezřetnostních norem. Na dodržování těchto norem ze strany IZPP by měly dohlížet příslušné orgány domovského členského státu IZPP. Členské státy by měly příslušným orgánům udělit nezbytné pravomoci k využívání preventivních nebo nápravných opatření, pokud IZPP poruší některý z požadavků této směrnice.

(72)

Za účelem zajištění účinného dohledu nad externě zajištěnými činnostmi, včetně všech následně subdodavatelsky zajištěných činností, je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním údajům poskytovatelů služeb, jimž byly činnosti externě zadány, bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé regulovanými či neregulovanými subjekty, a aby měly právo provádět kontroly na místě. Aby se zohlednil tržní vývoj a zajistil trvalý soulad s podmínkami pro externí zajišťování činností, měly by mít příslušné orgány nezbytné pravomoci požadovat od IZPP a poskytovatelů služeb informace o případných externě zajišťovaných činnostech.

(73)

Je třeba přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány, jinými orgány a subjekty, jejichž úkolem je posilování finanční stability a ukončování penzijních plánů. Je proto nutné stanovit podmínky, za kterých by byla tato výměna informací možná. Lze-li navíc informace sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by mít tyto orgány možnost svůj souhlas případně podmínit splněním přísných podmínek.

(74)

Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v souladu s touto směrnicí, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a jakákoli výměna nebo předávání informací evropskými orgány dohledu podle této směrnice by měly být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8).

(75)

Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného na úrovni Unie by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPA přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě do 13. ledna 2023.

(76)

Za účelem zachování spravedlivé hospodářské soutěže mezi institucemi by mělo být přechodné období umožňující pojišťovnám, na které se vztahuje směrnice 2009/138/ES, provozovat jejich činnost v oblasti poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění podle pravidel uvedených v článku 4 této směrnice prodlouženo do 31. prosince 2022. Směrnice 2009/138/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(77)

Další rozvoj modelů solventnosti, jako je holistický model vycházející z celkové rozvahy, na úrovni Unie není z praktického hlediska reálný, ani efektivní z hlediska nákladů a přínosů, zejména s ohledem na rozdílnost IZPP v jednotlivých členských státech i mezi jednotlivými členskými státy. V souvislosti s IZPP by proto na úrovni Unie neměly být vypracovány žádné kvantitativní kapitálové požadavky, jako je Solventnost II nebo holistické modely vycházející z celkové rozvahy, které jsou od ní odvozeny, jelikož by mohly potenciálně snížit ochotu zaměstnavatelů poskytovat plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(78)

Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření právního rámce Unie pro IZPP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(79)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(80)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(81)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanovuje pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) a pro jejich výkon.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na IZPP. Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nemají IZPP právní subjektivitu, uplatňují členské státy tuto směrnici buď na uvedené IZPP, nebo, s výhradou odstavce 2, na povolené subjekty, které je provozují a jednají jejich jménem.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na:

a)

instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (9) a (ES) č. 987/2009 (10);

b)

instituce, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (11), 2009/138/ES, 2011/61/EU (12), 2013/36/EU (13) a 2014/65/EU (14);

c)

instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;

d)

instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vyplácení důchodových dávek;

e)

podniky, které s ohledem na vyplácení důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.

Článek 3

Použití na IZPP provozující systémy sociálního zabezpečení

Na IZPP provozující také povinné penzijní plány vztahující se k zaměstnání, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, se tato směrnice použije, pokud jde o jejich činnosti v oblasti nepovinného zaměstnaneckého penzijního pojištění. V uvedeném případě se pasiva a odpovídající aktiva vykazují samostatně a nelze je převádět do povinných penzijních plánů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.

Článek 4

Dobrovolné použití na instituce, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES

Domovské členské státy se mohou rozhodnout, že použijí články 9 až 14, článek 19 až 22, čl. 23 odst. 1 a 2 a články 24 až 58 této směrnice na činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice 2009/138/ES. V tomto případě se všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem zaměstnaneckého penzijního pojištění vykazují, spravují a organizují odděleně od ostatních činností životních pojišťoven a nelze je převádět.

V případě uvedeném v prvním pododstavci tohoto článku a pouze v souvislosti s jejich činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se na životní pojišťovny nepoužijí články 76 až 86, článek 132, čl. 134 odst. 2, článek 173, čl. 185 odst. 5, 7 a 8 a článek 209 směrnice 2009/138/ES.

Domovský členský stát zajistí, aby buď příslušné orgány, nebo orgány odpovědné za dohled nad životními pojišťovnami, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES, v rámci své dohledové činnosti ověřovaly přísné oddělení činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 5

Malé IZPP a zákonné penzijní plány

S výjimkou článků 32 až 35 se členské státy mohou rozhodnout nepoužít celou tuto směrnici nebo její část na jakékoli IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků. S výhradou čl. 2 odst. 2 však tyto IZPP mají právo uplatňovat tuto směrnici dobrovolně. Článek 11 lze použít, pouze pokud se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice. Členské státy použijí čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 a 2 na veškeré IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem více než 15 účastníků.

Členské státy se mohou rozhodnout použít kterýkoli z článků 1 až 8, článek 19 a kterýkoli z článků 32 až 35 na instituce, u kterých je poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveno na základě vnitrostátních právních předpisů a je zaručeno orgánem veřejné moci.

Článek 6

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „IZPP“ instituce, která bez ohledu na svou právní formu funguje na základě kapitálového krytí, je zřízena odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:

a)

individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo

b)

individuálně nebo kolektivně se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu

a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající;

2)

„penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovující, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;

3)

„přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který nabízí penzijní plány nebo platí příspěvky IZPP;

4)

„důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace;

5)

„účastníkem“ jiná osoba než příjemce nebo potenciální účastník, jejíž předchozí nebo současná zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;

6)

„příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;

7)

„potenciálním účastníkem“ osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu;

8)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán určený k plnění povinností stanovených touto směrnicí;

9)

„biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;

10)

„domovským členským státem“ členský stát, ve kterém byla IZPP zapsána nebo povolena a ve kterém má své správní ústředí v souladu s článkem 9;

11)

„hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí rovněž pro vztah mezi přispívajícím podnikem a účastníky nebo příjemci;

12)

„převádějící IZPP“ IZPP, která převádí veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část na zapsanou nebo povolenou IZPP v jiném členském státě;

13)

„přijímající IZPP“ IZPP, která přijímá veškeré závazky, technické rezervy další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část od zapsané nebo povolené IZPP v jiném členském státě;

14)

„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

15)

„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

16)

„organizovaným obchodním systémem“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

17)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci ukládat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti a po dobu odpovídající účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

18)

„klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení způsobilost k provádění praktických úkolů, včetně funkce řízení rizik, funkce interního auditu a pojistněmatematické funkce;

19)

„přeshraniční činností“ provozování penzijního plánu, kdy se vztah mezi přispívajícím podnikem a dotčenými účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění členského státu, který není domovským členským státem.

Článek 7

Činnosti IZPP

Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby omezily svou činnost na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací vyplývají.

Pokud životní pojišťovna v souladu s článkem 4 spravuje svou činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění odděleným vykazováním svých aktiv a pasiv, omezují se takto odděleně vykazovaná aktiva a pasiva na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací přímo vyplývají.

Obecně IZPP při své činnosti v příslušných případech zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.

Článek 8

Právní oddělení přispívajících podniků od IZPP

Členské státy zajistí, aby byl přispívající podnik právně oddělen od IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, aby v případě úpadku přispívajícího podniku byla aktiva IZPP chráněna v zájmu účastníků a příjemců.

Článek 9

Zápis nebo povolení

1.   Členské státy u každé IZPP se správním ústředím na jejich území zajistí, aby tato IZPP byla zapsána příslušným orgánem do vnitrostátního rejstříku nebo jím byla povolena.

Správním ústředím se rozumí místo, v němž se činí hlavní strategická rozhodnutí IZPP.

2.   V případě přeshraničních činností prováděných podle článku 11 se v rejstříku uvádějí také členské státy, ve kterých IZPP působí.

3.   Tyto informace z rejstříku se sdělují orgánu EIOPA, který je zveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 10

Provozní požadavky

1.   Členské státy u každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby:

a)

IZPP řádně uplatňovala stanovená pravidla týkající se fungování každého penzijního plánu;

b)

se přispívající podnik, který zaručuje výplaty důchodových dávek, zavázal k pravidelnému financování.

2.   V souladu se zásadou subsidiarity a s náležitým přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit, že účastníkům jsou se souhlasem zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo jejich zástupců nabízeny dodatečné dávky jako například krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků.

Článek 11

Přeshraniční činnosti a postupy

1.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů, včetně ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, povolí členské státy IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území provozovat přeshraniční činnost. Členské státy povolí také podnikům nacházejícím se na jejich území, aby financovaly IZPP, které mají v úmyslu provozovat nebo provozují přeshraniční činnost.

2.   IZPP, která má v úmyslu vykonávat přeshraniční činnost a přijímat finanční příspěvky od přispívajícího podniku, podléhá předchozímu povolení vydanému relevantním příslušným orgánem jejího domovského členského státu.

3.   IZPP oznámí svůj úmysl vykonávat přeshraniční činnost příslušnému orgánu domovského členského státu. Členské státy od IZPP vyžadují, aby v oznámení poskytly tyto informace:

a)

název hostitelského členského státu, který je případně identifikován přispívajícím podnikem;

b)

název a místo správního ústředí přispívajícího podniku;

c)

hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být pro přispívající podnik provozován.

4.   Je-li příslušnému orgánu domovského členského státu podáno oznámení podle odstavce 3 a pokud tento orgán nevydal odůvodněné rozhodnutí v tom smyslu, že správní struktura nebo finanční situace IZPP nebo dobrá pověst nebo odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků nejsou slučitelné se zamýšlenou přeshraniční činností, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací podle odstavce 3 tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu a náležitě o tom informuje dotyčnou IZPP.

Odůvodněné rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být vydáno do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3.

5.   Nesdělí-li příslušný orgán domovského členského státu informace uvedené v odstavci 3 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčné IZPP do tří měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace. Proti tomu, že nedošlo ke sdělení příslušných informací, se lze odvolat u soudu v domovském členském státě.

6.   Na IZPP provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost uvedená v hlavě IV, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.

7.   Než IZPP začne vykonávat přeshraniční činnost, informuje příslušný orgán hostitelského členského státu do šesti týdnů po obdržení informací uvedených v odstavci 3 příslušný orgán domovského členského státu o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tuto informaci IZPP.

8.   Po obdržení sdělení uvedeného v odstavci 7, nebo pokud příslušný orgán domovského členského státu nezašle žádné sdělení do uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7, může IZPP začít vykonávat přeshraniční činnost v souladu s ustanoveními sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění a s informační povinností hostitelského členského státu uvedenou v odstavci 7.

9.   Příslušný orgán hostitelského členského státu informuje příslušný orgán domovského členského státu o každé významné změně ustanovení sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, které mohou ovlivnit vlastnosti penzijního plánu, pokud jde o přeshraniční činnost, a každé významné změně informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v odstavci 7. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tuto informaci IZPP.

10.   Příslušný orgán hostitelského členského státu průběžně dohlíží na soulad činnosti IZPP s ustanoveními sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění a s informační povinností hostitelského členského státu uvedenou v odstavci 7. Pokud by se při tomto dohledu zjistily nedostatky, příslušný orgán hostitelského členského státu o tom neprodleně informuje příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu ve spolupráci s příslušným orgánem hostitelského členského státu přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby IZPP zjištěné porušování ukončila.

11.   Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli neexistenci vhodných opatření v domovském členském státě IZPP pokračuje v porušování příslušných ustanovení sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v odstavci 7, může příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránil dalším nedostatkům nebo aby za ně udělil sankce, a pokud se to ukáže nezbytným, zakázal dané IZPP provozovat v hostitelském členském státě činnost pro daný přispívající podnik.

Článek 12

Přeshraniční převody

1.   Členské státy umožní IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území převést veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, z jejich penzijního plánu nebo jejich část na přijímající IZPP.

2.   Členské státy zajistí, aby náklady na převod nenesli zbývající účastníci a příjemci z převádějící IZPP ani stávající účastníci a příjemci z přijímající IZPP.

3.   Tento převod podléhá předchozímu schválení:

a)

většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců. Většina se stanoví v souladu s vnitrostátním právem. Informace o podmínkách převodu poskytuje převádějící IZPP dotčeným účastníkům a příjemcům a případně jejich zástupcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti uvedené v odstavci 4; a

b)

případně přispívajícího podniku.

4.   Podmínkou pro převod veškerých závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu nebo jejich části z převádějící IZPP na přijímající IZPP je udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co byl získán předchozí souhlas příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP. Žádost o povolení převodu podává přijímající IZPP. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP povolení udělí, nebo žádost o povolení zamítne a sdělí své rozhodnutí přijímající IZPP do tří měsíců od obdržení žádosti.

5.   Žádost o povolení převodu uvedená v odstavci 4 musí obsahovat tyto informace:

a)

písemnou dohodu mezi převádějící IZPP a přijímající IZPP, která stanovuje podmínky převodu;

b)

popis hlavních vlastností penzijního plánu;

c)

popis závazků či technických rezerv, které mají být převedeny, a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu;

d)

název a místo správního ústředí převádějící IZPP a přijímající IZPP a členský stát, v němž je každá z těchto IZPP zapsána nebo povolena;

e)

místo správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;

f)

doklad o předchozím schválení převodu v souladu s odstavcem 3;

g)

případně název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.

6.   Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP předá žádost uvedenou v odstavci 4 neprodleně po jejím obdržení příslušnému orgánu převádějící IZPP.

7.   Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP pouze posoudí, zda:

a)

přijímající IZPP poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 5;

b)

se správní struktura, finanční situace přijímající IZPP a dobrá pověst či odborná kvalifikace nebo praxe vedoucích pracovníků přijímající IZPP slučuje se zamýšleným převodem;

c)

jsou v průběhu převodu i po něm přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců přijímající IZPP a převáděná část penzijního plánu;

d)

v případě, že převod vede k přeshraniční činnosti, jsou v den převodu zcela finančně zajištěny technické rezervy přijímající IZPP; a

e)

jsou v souladu s příslušnými pravidly domovského členského státu přijímající IZPP aktiva, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

8.   Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP pouze posoudí, zda:

a)

jsou v případě částečného převodu závazků penzijního plánu, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu;

b)

individuální nároky účastníků a příjemců zůstanou po převodu přinejmenším zachovány;

c)

jsou v souladu s příslušnými předpisy domovského členského státu převádějící IZPP aktiva odpovídající penzijnímu plánu, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

9.   Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP sdělí výsledky posouzení uvedeného v odstavci 8 do osmi týdnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 6, tak aby mohl příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP přijmout rozhodnutí v souladu s odstavcem 4.

10.   V případě zamítnutí žádosti o povolení sdělí příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP důvody tohoto zamítnutí do tří měsíců, jak je uvedeno v odstavci 4. Toto zamítnutí žádosti o povolení nebo proti nečinnosti příslušného orgánu domovského členského státu přijímající IZPP lze napadnout u soudu v domovském členském státě přijímající IZPP.

11.   Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící IZPP své rozhodnutí uvedené v odstavci 4 do dvou týdnů od jeho přijetí.

V případě, že převod povede k přeshraniční činnosti, informuje příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán provozován, a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost, také příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP. Tyto informace musí být sděleny do dalších čtyř týdnů.

Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP tyto informace sdělí přijímající IZPP do jednoho týdne od jejich obdržení.

12.   Poté, co přijímající IZPP obdrží rozhodnutí o povolení podle odstavce 4, nebo pokud, po uplynutí lhůty uvedené v odst. 11 třetím pododstavci, od příslušného orgánu domovského členského státu přijímající IZPP žádné informace o takovém rozhodnutí neobdrží, může dotyčná přijímající IZPP začít provozovat penzijní plán.

13.   V případě sporu ohledně postupu nebo obsahu opatření či nečinnosti příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP nebo přijímající IZPP, včetně případu rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení přeshraničního převodu, může orgán EIOPA na žádost některého z příslušných orgánů nebo z vlastního podnětu přistoupit k nezávaznému zprostředkování podle čl. 31 druhého pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1094/2010.

14.   Pokud přijímající IZPP vykonává přeshraniční činnost, použije se čl. 11 odst. 9, 10 a 11.

HLAVA II

KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY

Článek 13

Technické rezervy

1.   Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění neustále vytvářely pro kompletní škálu svých penzijních plánů přiměřený objem pasiv odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia stávajících důchodových smluv.

2.   Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo určitou výši dávek, vytvořily dostatečné technické rezervy pro kompletní škálu takových plánů.

3.   Výpočet technických rezerv se provádí každý rok. Domovský členský stát však může povolit, aby byl výpočet prováděn jednou za tři roky, pokud IZPP poskytne účastníkům nebo příslušným orgánům osvědčení nebo zprávu o úpravách v jednotlivých letech v tomto tříletém období. Osvědčení nebo zpráva musí odrážet upravený vývoj technických rezerv a změny krytých rizik.

4.   Výpočet technických rezerv provádí a potvrzuje pojistný matematik nebo jiný odborník v této oblasti, například auditor, připouští-li to vnitrostátní právní předpisy, na základě pojistněmatematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu a podle těchto zásad:

a)

minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a příspěvků v souladu s penzijními plány IZPP. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytých důchodových práv účastníků. Ekonomické a pojistněmatematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;

b)

maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:

i)

výnosu odpovídajících aktiv držených IZPP a předpokládané budoucí návratnosti investic;

ii)

tržním výnosům dluhopisů vysoké kvality, státních dluhopisů, dluhopisů Evropského mechanismu stability, Evropské investiční banky (EIB) nebo Evropského nástroje finanční stability nebo

iii)

kombinaci bodů i) a ii);

c)

biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušných rizik;

d)

způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylky však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.

5.   Domovské členské státy mohou podmínit výpočet technických rezerv dalšími a podrobnějšími požadavky s cílem zajistit odpovídající ochranu zájmů účastníků a příjemců.

Článek 14

Finanční krytí technických rezerv

1.   Domovský členský stát od každé IZPP vyžaduje, aby měla neustále dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů.

2.   Domovský členský stát může IZPP povolit, aby po časově omezené období neměla dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od IZPP vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy s harmonogramem k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán musí splňovat tyto podmínky:

a)

IZPP vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnému krytí technických rezerv. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;

b)

při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci IZPP, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z nekapitálového nebo jen částečně kapitálového krytí na plné kapitálové krytí;

c)

v případě likvidace penzijního plánu během období uvedeného v první větě tohoto odstavce informuje IZPP příslušné orgány domovského členského státu. IZPP vytvoří postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv tohoto plánu na jinou IZPP, pojišťovnu nebo jiný vhodný subjekt. Tento postup se sdělí příslušným orgánům domovského členského státu a obecný nástin postupu se v souladu se zásadou důvěrnosti zpřístupní účastníkům nebo případně jejich zástupcům.

3.   V případě přeshraniční činnosti musí být technické rezervy pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů neustále plně finančně pokryty. Pokud tato podmínka není splněna, ihned zasáhne příslušný orgán domovského členského státu a vyžádá si, aby IZPP okamžitě vypracovala a bezodkladně provedla náležitá opatření tak, aby účastníci a příjemci byli náležitě chráněni.

Článek 15

Regulatorní kapitál

1.   Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující penzijní plány v případech, ve kterých IZPP samotná, a nikoliv přispívající podnik poskytuje záruku na pasiva ke krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic či výši dávek, měly trvale k dispozici dodatečná aktiva převyšující technické rezervy, která slouží jako vyrovnávací rezerva. Výše těchto aktiv musí odrážet typ rizik a portfolio aktiv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů. Tato aktiva nesmějí být zatížena žádnými předvídatelnými závazky a slouží jako bezpečnostní kapitálová rezerva k odstraňování odchylek mezi očekávanými a skutečnými výdaji a zisky.

2.   Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv se použijí pravidla stanovená v článcích 16, 17 a18.

3.   Odstavec 1 však nebrání členským státům, aby po IZPP nacházejících se na jejich území požadovaly regulatorní kapitál nebo stanovily podrobnější pravidla, pokud jsou odůvodněna obezřetností.

Článek 16

Disponibilní míra solventnosti

1.   S cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění požadují členské státy po IZPP uvedených v čl. 15 odst. 1, které jsou zapsány nebo povoleny na jejich území, aby měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost odpovídající alespoň požadavkům této směrnice.

2.   Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv IZPP očištěných ode všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku, a to včetně:

a)

splaceného základního kapitálu nebo v případě IZPP mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníků vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:

i)

ve stanovách musí být stanoveno, že platby účastníkům vzájemné pojišťovny lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň nebo pokud byly po zrušení podniku vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;

ii)

ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných, než je individuální ukončení členství ve vzájemné pojišťovně, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat, a

iii)

dotčená ustanovení stanov smějí být změněna pouze poté, co příslušné orgány prohlásí, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

b)

rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;

c)

zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend; a

d)

v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezerv zisku obsažených v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcům.

Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených IZPP.

3.   Členské státy mohou stanovit, že disponibilní míra solventnosti může zahrnovat také:

a)

kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace IZPP podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;

b)

cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i)

nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

ii)

emisní smlouva musí IZPP umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;

iii)

pohledávky věřitele z úvěru vůči IZPP se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

iv)

doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž IZPP musí být umožněno pokračovat v činnosti, a

v)

musí se přihlížet pouze ke skutečně splaceným částkám.

Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:

i)

přihlédne se pouze ke skutečně splacené částce;

ii)

u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti IZPP předloží příslušným orgánům ke schválení plán, z něhož vyplývá, jak bude zachována disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující IZPP požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;

iii)

u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě IZPP informuje příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž uvede disponibilní a požadovanou míru solventnosti před splacením a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti IZPP pod požadovanou úroveň;

iv)

smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace IZPP, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti, a

v)

smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky.

4.   Na žádost IZPP, doplněnou podpůrnými doklady a adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu, a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, může disponibilní míra solventnosti obsahovat také:

a)

pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;

b)

veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

c)

jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší.

Hodnota uvedená v písmenu a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.

Článek 17

Požadovaná míra solventnosti

1.   Požadovaná míra solventnosti se určuje v souladu s odstavci 2 až 6 podle přijatých závazků.

2.   Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu těchto položek:

a)

první výsledek:

4 % matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;

b)

druhý výsledek:

u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si IZPP ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.

Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let činí uvedená část 0,15 %.

3.   U doplňkových pojištění uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná požadované míře solventnosti pro IZPP podle článku 18.

4.   U operací umořování kapitálu uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě ii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a).

5.   U operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

6.   U pojištění spojeného s investičními fondy podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodů i) a ii) směrnice 2009/138/ES a u operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodech iii) až v) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

a)

pokud IZPP nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

b)

pokud IZPP nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

c)

pokud IZPP nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se tohoto pojištění a těchto operací;

d)

pokud IZPP kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).

Článek 18

Požadovaná míra solventnosti pro účely čl. 17 odst. 3

1.   Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

2.   Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z obou výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

3.   K výpočtu základu pojistného se použije buď částka hrubého předepsaného pojistného či příspěvků vypočtená níže, nebo částka hrubého přijatého pojistného či příspěvků podle toho, která z těchto částek je vyšší.

Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v předchozím účetním období.

K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 50 000 000 EUR a druhá tvoří zbytek; 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

4.   Základ pojistného plnění se vypočte takto:

 

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

 

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

 

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

 

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění.

 

Jedna třetina takto získané částky se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 35 000 000 EUR a druhá tvoří zbytek; 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou.

 

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

5.   Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

Článek 19

Investiční pravidla

1.   Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:

a)

aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí IZPP nebo subjekt, který spravuje její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;

b)

na základě zásady obezřetnosti umožní členské státy IZPP, aby zohlednily potenciální dlouhodobý dopad investičních rozhodnutí environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení;

c)

aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

d)

aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

e)

investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do ocenění aktiv IZPP. IZPP se také vyhnou nadměrnému riziku týkajícímu se jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

f)

aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu.

Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí IZPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

g)

investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.

Přispívá-li do IZPP více podniků, investice do těchto přispívajících podniků se provádějí obezřetně, přičemž se přihlíží k potřebě vhodné diverzifikace.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v písmenech f) a g) na investice do státních dluhopisů.

2.   Členské státy s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP, nad kterými je vykonáván dohled, zajistí, aby příslušné orgány sledovaly přiměřenost postupů úvěrového hodnocení IZPP, hodnotily používání odkazů na ratingy vydávané ratingovými agenturami ve smyslu v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (15) v jejich investičních politikách a případně podporovaly zmírňování dopadu těchto odkazů s cílem omezit výhradní a mechanické spoléhání na tyto ratingy.

3.   Domovský členský stát zakáže IZPP půjčovat si nebo působit jako ručitel jménem třetích osob. Členské státy však mohou povolit IZPP půjčovat si pouze z důvodů likvidity a dočasně.

4.   Členské státy nežádají IZPP, které jsou zapsány nebo povoleny na jejich území, aby investovaly do konkrétních kategorií aktiv.

5.   Aniž je dotčen článek 30, členské státy nepodmiňují investiční rozhodnutí IZPP, která je zapsána nebo povolena na jejich území, nebo investičního správce této instituce jakýmkoli druhem předchozího schválení nebo požadavky systematického oznamování.

6.   V souladu s odstavci 1 až 5 mohou členské státy pro IZPP zapsané nebo povolené na jejich území stanovit podrobnější pravidla, včetně množstevních omezení, pokud jsou odůvodněna obezřetností, aby odrážela kompletní škálu penzijních plánů provozovaných těmito IZPP.

Členské státy však nebrání IZPP v:

a)

investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a rozhodování o relativní závažnosti těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu. Je-li to však opodstatněno z hlediska obezřetnosti, mohou členské státy stanovit nižší horní hranici, která však bude činit minimálně 35 %, pro ty IZPP, které provozují penzijní plány s dlouhodobou zárukou úrokové sazby, nesou investiční riziko a samy poskytují záruku;

b)

investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c)

investování do nástrojů, které mají dlouhodobý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech,

d)

investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice, evropských fondů dlouhodobých investic, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu.

7.   Odstavcem 6 není dotčeno právo členských států požadovat, aby se na IZPP zapsané nebo povolené na jejich území uplatňovala přísnější investiční pravidla také individuálně, pokud jsou odůvodněna obezřetností, zejména s ohledem na závazky, které tyto IZPP přijaly.

8.   Příslušný orgán hostitelského členského státu IZPP vykonávající přeshraniční činnost podle článku 11 nestanoví pro tu část aktiv, která kryjí technické rezervy na přeshraniční činnost, investiční pravidla nad rámec těch, která jsou uvedena v odstavcích 1 až 6.

HLAVA III

PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI

KAPITOLA 1

Systém správy a řízení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 20

Odpovědnost řídícího nebo dozorčího orgánu

1.   Členské státy zajistí, aby řídící orgán nebo dozorčí orgán IZPP měl podle vnitrostátního práva konečnou odpovědnost za to, že dotyčná IZPP dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

2.   Touto směrnicí není dotčena role sociálních partnerů v řízení IZPP.

Článek 21

Obecné požadavky v oblasti správy a řízení

1.   Členské státy požadují, aby všechny IZPP měly účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení jejich činností. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv a systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

2.   Systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

3.   Členské státy zajistí, aby IZPP stanovily a uplatňovaly v písemné formě zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistněmatematických a externě zajišťovaných činností (outsourcing). Tyto zásady v písemné formě podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem IZPP a musí být alespoň jednou za tři roky přezkoumány a upraveny s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4.   Členské státy zajistí, aby IZPP měly zaveden účinný systém vnitřní kontroly. Uvedený systém musí zahrnovat správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních IZPP.

5.   Členské státy zajistí, aby IZPP přijaly vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu IZPP používají vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

6.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby měly nejméně dvě osoby, které IZPP skutečně řídí. Členské státy mohou dovolit, aby IZPP skutečně řídila pouze jedna osoba na základě odůvodněného posouzení, které provedly příslušné orgány. Toto posouzení zohlední úlohu sociálních partnerů v celkovém řízení IZPP, jakož i velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

Článek 22

Požadavky na způsobilost a bezúhonnost vedoucích pracovníků

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a případně osoby nebo subjekty, jež externě zajišťují výkon klíčové funkce v souladu s článkem 31, při plnění svých úkolů splňují následující požadavky:

a)

požadavek způsobilosti:

i)

v případě osob, které skutečně IZPP řídí, to znamená, že mají kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení IZPP;

ii)

v případě osob, které vykonávají klíčové pojistněmatematické funkce nebo funkce interního auditu, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí;

iii)

v případě osob, které vykonávají jiné klíčové funkce, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí, a

b)

požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a jsou čestné.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly posoudit, zda osoby, které IZPP skutečně řídí nebo vykonávají klíčové funkce, splňují požadavky stanovené v odstavci 1.

3.   Požaduje-li domovský členský stát od osob uvedených v odstavci 1, aby předložily doklad o tom, že mají dobrou pověst, že nikdy nebyly v úpadku, nebo doklad prokazující obojí, přijme jako dostatečný doklad od státních příslušníků jiných členských států výpis z trestního rejstříku dotčeného jiného členského státu, nebo neexistuje-li v dotčeném jiném členském státě trestní rejstřík, rovnocenný doklad, z kterého vyplývá, že tyto požadavky jsou splněny, vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo domovského členského státu.

4.   Nevydává-li příslušný soudní nebo správní orgán buď v členském státě, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo v domovském členském státě rovnocenný doklad uvedený v odstavci 3, může tato osoba učinit místopřísežné prohlášení.

Avšak v domovských členských státech, jejichž právo institut místopřísežného prohlášení nezná, mohou státní příslušníci dotčených jiných členských států učinit čestné prohlášení před příslušným soudním nebo správním orgánem domovského členského státu nebo členského státu, jehož jsou státními příslušníky, nebo před notářem jednoho z těchto členských států. Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o pravosti místopřísežného prohlášení nebo čestného prohlášení.

5.   Doklad o neprodělání úpadku uvedený v odstavci 3 může mít rovněž formu prohlášení, jež státní příslušník dotčeného jiného členského státu učiní před příslušným soudním, profesním nebo oborovým sdružením tohoto jiného členského státu.

6.   Předložené doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 nesmějí být starší tří měsíců.

7.   Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Členské státy také sdělí ostatním členským státům a Komisi, kterým orgánům nebo subjektům mají být doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 v souvislosti se žádostí o povolení výkonu činností uvedených v článku 11 na území uvedeného členského státu předloženy.

Článek 23

Politika odměňování

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby stanovily a uplatňovaly řádnou politiku odměňování pro všechny osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané IZPP, způsobem, který je přiměřený jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

2.   Nestanoví-li nařízení (EU) 2016/679 jinak, musí IZPP příslušné informace týkající se politiky odměňování pravidelně zveřejňovat.

3.   Při stanovování a uplatňování politiky odměňování uvedené v odstavci 1 musí IZPP dodržovat následující zásady:

a)

politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním IZPP jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení IZPP,

b)

politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů provozovaných IZPP;

c)

politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

d)

politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly IZPP;

e)

politika odměňování se vztahuje na IZPP a na poskytovatele služeb uvedené v čl. 31 odst. 1, pokud se na tyto poskytovatele služeb nevztahují směrnice uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b);

f)

IZPP stanoví obecné zásady pro politiku odměňování, alespoň jednou za tři roky je přezkoumají a aktualizují, a je odpovědná za jejich provádění;

g)

správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

Oddíl 2

Klíčové funkce

Článek 24

Obecná ustanovení

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby zřídily následující klíčové funkce: funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistněmatematickou funkci. IZPP umožní osobám zastávajícím klíčové funkce vykonávat své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

2.   IZPP může povolit, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávala více než jednu klíčovou funkci, s výjimkou funkce interního auditu uvedené v článku 26, která musí být nezávislá na ostatních klíčových funkcích.

3.   Osoba nebo organizační jednotka vykonávající určitou klíčovou funkci musí být odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. S ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP mohou členské státy povolit, aby IZPP a přispívající podnik vykonávaly klíčové funkce prostřednictvím stejné osoby nebo organizační jednotky, pokud IZPP vysvětlí, jak předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem a jak je řeší.

4.   Podstatná zjištění a doporučení v oblasti, za kterou odpovídají, oznamují osoby zastávající klíčové funkce správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP, který stanoví, jaká opatření mají být přijata.

5.   Aniž je dotčeno jeho právo nevypovídat ve vlastní neprospěch, uvědomí osoba zastávající klíčové funkce příslušný orgán IZPP, jestliže správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nepřijme včas vhodná nápravná opatření, v těchto případech:

a)

pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila podstatné riziko, že IZPP nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP a pokud by to mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo

b)

pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila zásadní porušení právních nebo správních předpisů vztahujících se na IZPP a její činnosti v rámci klíčové funkce této osoby nebo organizační jednotky a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

6.   Členské státy zajistí právní ochranu osob, které informují příslušný orgán podle odstavce 5.

Článek 25

Řízení rizik

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci řízení rizik. Tato funkce musí být strukturována způsobem, který umožní fungování systému řízení rizik, pro nějž IZPP přijme strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro pravidelné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny IZPP nebo penzijní plány, které provozují, a jejich vzájemných závislostí správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

Uvedený systém řízení rizik musí být účinný a dobře začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů IZPP.

2.   Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v IZPP nebo podnicích, jež případně vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti IZPP, alespoň v těchto oblastech:

a)

upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b)

řízení aktiv a pasiv;

c)

investice, zejména deriváty, sekuritizace a podobné závazky;

d)

řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e)

řízení provozních rizik;

f)

pojištění a další techniky zmírňování rizik;

g)

environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.

3.   Pokud v souladu s podmínkami penzijního plánu nesou rizika účastníci a příjemci, systém řízení rizik také zohlední tato rizika z hlediska účastníků a příjemců.

Článek 26

Funkce interního auditu

Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení, včetně případných externě zajišťovaných činností.

Článek 27

Pojistněmatematická funkce

1.   Pokud IZPP samotná poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, členské státy po IZPP vyžadují, aby vykonávaly účinnou pojistněmatematickou funkci, která:

a)

koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;

b)

posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných pro tento účel;

c)

posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d)

srovnává předpoklady, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností;

e)

informuje správní, řídící či dozorčí orgán IZPP o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;

f)

vydává stanovisko k celkové koncepci upisování, má-li IZPP takovou koncepci;

g)

vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li IZPP taková ujednání, a

h)

přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.

2.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu v rámci IZPP nebo mimo ni, která je za pojistněmatematickou funkci odpovědná.

Oddíl 3

Dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 28

Vlastní posouzení rizik

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, prováděly a zaznamenávaly vlastní posuzování rizik.

Toto posouzení rizik se provádí alespoň jednou za tři roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu IZPP nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných IZPP. Pokud k významné změně rizikového profilu dojde u jednoho konkrétního penzijního plánu, může se posouzení rizik omezit pouze na tento penzijní plán.

2.   Členské státy zajití, aby posouzení rizik uvedené v odstavci 1 s přihlédnutím k velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejích činností zahrnovalo:

a)

popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů IZPP;

b)

posouzení účinnosti systému řízení rizik;

c)

popis toho, jak IZPP předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem, jestliže si IZPP prostřednictvím přispívajícího podniku dává externě zajišťovat klíčové funkce v souladu s čl. 24 odst. 3;

d)

posouzení celkových potřeb financování IZPP, případně včetně popisu plánu obnovy;

e)

posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti jakéhokoli nápravného opatření, přičemž se případně zohlední:

i)

mechanismy indexace;

ii)

mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, za jakých podmínek a kým;

f)

kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispívajícího podniku, pojištění či zajištění ze strany podniku, na který se vztahuje směrnice 2009/138/ES, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch IZPP nebo účastníků a příjemců;

g)

kvalitativní posouzení provozního rizika;

h)

a jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, posouzení nových či nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů.

3.   Pro účely odstavce 2 musí mít IZPP zavedeny metody pro identifikaci a posouzení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu a které by mohly mít dopad na schopnost IZPP dostát svým závazkům. Tyto metody musí být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s jejich činností. Metody musí být popsány ve vlastním posouzení rizik.

4.   Vlastní posouzení rizik se zohlední ve strategických rozhodnutích IZPP.

Článek 29

Roční účetní závěrky a výroční zprávy

Členské státy po každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území vyžadují, aby vypracovávala a zveřejňovala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke každému penzijnímu plánu provozovanému IZPP, a případně roční účetní závěrky a výroční zprávy pro každý penzijní plán zvlášť. Roční účetní závěrky a výroční zprávy musí poskytovat skutečný a pravdivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace IZPP a zahrnují zveřejnění významných investičních podílů. Roční účetní závěrky a informace ve výročních zprávách musí být odpovídající, úplné, přehledně sestavené a náležitě schválené oprávněnými osobami v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 30

Prohlášení o zásadách investiční politiky

Členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území připravila a alespoň jednou za tři roky přezkoumala písemné prohlášení o zásadách investiční politiky. Toto prohlášení je třeba bez prodlení upravit po každé významné změně investiční politiky. Členské státy stanoví, že toto prohlášení musí obsahovat alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání důchodových závazků a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení. Prohlášení se zpřístupní veřejnosti.

KAPITOLA 2

Externí zajišťování činností a správa investic

Článek 31

Externí zajišťování činností

1.   Členské státy mohou povolit IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území nebo od nich vyžadovat, aby svěřily jakoukoli činnost včetně klíčových funkcí a řízení těchto IZPP zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jménem těchto IZPP.

2.   Členské státy zajistí, aby IZPP, které si dávají externě zajišťovat klíčové funkce nebo jakékoli jiné činnosti, nadále plně odpovídaly za dodržování svých povinností podle této směrnice.

3.   Externí zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností nesmí být prováděno tak, aby vedlo:

a)

k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné IZPP;

b)

k nadměrnému zvýšení provozního rizika;

c)

ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak IZPP plní své povinnosti;

d)

k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.

4.   IZPP zajistí řádné fungování externě zajišťovaných činností prostřednictvím výběru poskytovatele služeb a průběžného monitorování činností tohoto poskytovatele služeb.

5.   Členské státy zajistí, aby IZPP, jež externě zajišťují klíčové funkce, řízení těchto IZPP či jiné činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, uzavřely s poskytovatelem služeb písemnou dohodu. Tato dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti IZPP a poskytovatele služeb.

6.   Členské státy zajistí, aby IZPP včas informovaly příslušné orgány o externím zajištění činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Pokud se externí zajištění týká klíčových funkcí nebo řízení IZPP, musí být příslušné orgány informovány ještě před tím, než dohoda o externím zajištění vstoupí v platnost. Členské státy rovněž zajistí, aby IZPP informovaly příslušné orgány o jakémkoli následném důležitém vývoji, pokud jde o externě zajišťované činnosti.

7.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžádat si kdykoli od IZPP a poskytovatelů služeb informace o externě zajišťovaných klíčových funkcích a jiných činnostech.

Článek 32

Správa investic

Členské státy nesmí IZPP bránit v tom, aby jmenovaly pro účely správy investičního portfolia investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicemi 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU; totéž platí pro povolené subjekty uvedené v čl. 2 odst. 1 této směrnice.

KAPITOLA 3

Depozitář

Článek 33

Jmenování depozitáře

1.   V případě plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, kde účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby jmenovala jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35. Hostitelský členský stát může po těchto IZPP vyžadovat, aby v případě, že vykonávají přeshraniční činnost podle článku 11, jmenovaly jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35, vyžadují-li jmenování depozitáře jeho vnitrostátní právní předpisy.

2.   U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci nenesou plně investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby jmenovala jednoho nebo více depozitářů, které pověří buď úschovou aktiv, nebo úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35.

3.   Členské státy nebrání IZPP v tom, aby jmenovaly depozitáře usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2014/65/EU, anebo uznaného jako depozitáře pro účely směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU.

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podle svých vnitrostátních právních předpisů umožnily příslušným orgánům zakázat v souladu s článkem 48 volné nakládání s aktivy drženými depozitářem nebo uschovatelem nacházejícím se na jejich území na žádost příslušného orgánu domovského členského státu IZPP.

5.   Depozitář je jmenován prostřednictvím písemné smlouvy. Tato smlouva stanoví mimo jiné předávání informací, které depozitář potřebuje pro plnění úkolů v souladu s touto směrnicí a s dalšími příslušnými právními a správními předpisy.

6.   Při plnění úkolů stanovených v článcích 34 a 35 jedná IZPP a depozitář čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu účastníků a příjemců daného penzijního plánu.

7.   Depozitář nesmí s ohledem na IZPP vykonávat činnost, při níž může docházet ke střetu zájmů mezi IZPP, účastníky a příjemci penzijního plánu a jím samotným, pokud depozitář funkčně a hierarchicky neoddělil výkon činnosti depozitáře od svých ostatních činností, u nichž může hrozit střet zájmů, a pokud nejsou potenciální střety zájmů řádně rozpoznány, řešeny, sledovány a oznamovány účastníkům a příjemcům penzijního plánu a správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

8.   Pokud není jmenován žádný depozitář, zavedou IZPP opatření pro prevenci a řešení střetu zájmů při plnění úkolů, které jinak provádí depozitář a správce aktiv.

Článek 34

Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře

1.   Pokud jsou aktiva IZPP související s penzijním plánem a sestávající z finančních nástrojů, které lze dát do úschovy, svěřena do úschovy depozitáři, přijme depozitář do úschovy veškeré finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, a veškeré finanční nástroje, které lze depozitáři fyzicky předat.

Pro tyto účely depozitář zajistí, aby všechny finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, byly v jeho evidenci zapsány na oddělených účtech v souladu s pravidly stanovenými směrnicí 2014/65/EU, které jsou vedeny na jméno IZPP, aby bylo vždy zřejmé, že patří dané IZPP nebo účastníkům a příjemcům daného penzijního plánu.

2.   Pokud aktiva IZPP související s penzijním plánem sestávají z jiných aktiv než aktiv uvedených v odstavci 1, depozitář ověří, zda je IZPP vlastníkem aktiv, a vede tato aktiva v evidenci. Ověření se provede na základě informací či dokumentů předložených IZPP a případně na základě dostupných vnějších podkladů. Depozitář musí svou evidenci průběžně aktualizovat.

3.   Členské státy zajistí, aby depozitář odpovídal IZPP a účastníkům a příjemcům za veškeré ztráty utrpěné v důsledku toho, že bezdůvodně neplnil své povinnosti nebo je neplnil správně.

4.   Členské státy zajistí, aby odpovědnost depozitáře podle odstavce 3 nebyla ovlivněna skutečností, že depozitář svěřil všechna nebo některá aktiva, jež má v úschově, třetí straně.

5.   Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář, vyžaduje se po IZPP alespoň, aby:

a)

zajistily, že je s finančními nástroji nakládáno s náležitou péčí a že jsou tyto nástroje dostatečně chráněny;

b)

vedly záznamy, které IZPP umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c)

přijaly nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;

d)

informovaly na požádání příslušné orgány, jakým způsobem jsou aktiva uschována.

Článek 35

Povinnosti dohledu

1.   Kromě úkolů uvedených v čl. 34 odst. 1 a 2, depozitář jmenovaný pro účely dohledu:

a)

plní pokyny IZPP, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly IZPP;

b)

zajišťuje, aby u operací s aktivy IZPP souvisejícími s penzijním plánem byla protiplnění IZPP poskytována v obvyklých lhůtách;

c)

zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly IZPP.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, může domovský členský stát IZPP stanovit jiné povinnosti dohledu, které má depozitář plnit.

3.   Není-li povinnostmi dohledu pověřen žádný depozitář, IZPP musí zavést postupy, které zajistí, aby úkoly, které jinak podléhají dohledu ze strany depozitáře, byly v rámci IZPP prováděny s náležitou péčí.

HLAVA IV

INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 36

Zásady

1.   S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území poskytovala:

a)

potenciálním účastníkům alespoň informace stanovené v článku 41;

b)

účastníkům alespoň informace stanovené v článcích 37 až 40, 42 a 44; a

c)

příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 37, 43 a 44.

2.   Informace uvedené v odstavci 1:

a)

musí být pravidelně aktualizovány;

b)

musí být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem, a nesmí obsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

c)

nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

d)

musí být prezentovány snadno čitelnou formou;

e)

musí být k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se vztahují na příslušný penzijní plán; a

f)

musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům zdarma v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě.

3.   Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti další ustanovení o informacích, které musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům.

Článek 37

Obecné informace o penzijním plánu

1.   Členské státy ve vztahu ke každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby účastníci a příjemci byli dostatečně informováni o penzijním plánu provozovaném IZPP, zejména pokud jde o:

a)

název IZPP, členský stát, v němž je IZPP zapsána nebo povolena, a název jejího příslušného orgánu;

b)

práva a povinnosti stran zapojených do penzijního plánu;

c)

informace o investičním profilu;

d)

povahu finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci;

e)

podmínky týkající se plných nebo částečných záruk v rámci penzijního plánu či určité výše dávek nebo, není-li poskytována žádná záruka v rámci penzijního plánu, prohlášení v tomto smyslu;

f)

případné mechanismy na ochranu získaných nároků nebo mechanismy snížení dávek;

g)

dosavadní výkonnost investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí;

h)

strukturu nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s plány, které nezajišťují určitou výši dávek;

i)

možnosti účastníků a příjemců, pokud jde o pobírání důchodových dávek;

j)

doplňující informace pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkající se opatření pro takový převod.

2.   U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností a případně o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností.

3.   Účastníci a příjemci nebo jejich zástupci obdrží v přiměřené lhůtě všechny důležité informace o změnách pravidel penzijního plánu. Kromě toho jim IZPP poskytnou vysvětlení ohledně dopadu významných změn technických rezerv na účastníky a příjemce.

4.   IZPP zveřejní obecné informace o penzijním plánu stanovené v tomto článku.

KAPITOLA 2

Přehled důchodových dávek a doplňující informace

Článek 38

Obecná ustanovení

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby vypracovaly stručný dokument obsahující klíčové informace pro každého účastníka, přičemž zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled důchodových dávek“). Název tohoto dokumentu musí obsahovat slova „Přehled důchodových dávek“.

2.   Zvýrazněně musí být uvedeno přesné datum, k němuž se informace uvedené v přehledu důchodových dávek vztahují.

3.   Členské státy vyžadují, aby informace obsažené v přehledu důchodových dávek byly přesné a byly aktualizovány a poskytovány každému účastníkovi bezplatně v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě, a to alespoň jednou ročně. Vedle informací v elektronické formě musí být účastníkům na požádání bezplatně doručena tištěná verze.

4.   Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně uvedena.

5.   Členské státy stanoví pravidla pro určení předpokladů projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d). Tato pravidla IZPP uplatňují za účelem stanovení roční míry nominální výnosnosti investic, roční míry inflace a vývoje v oblasti budoucích mezd, jsou-li relevantní.

Článek 39

Přehled důchodových dávek

1.   Přehled důchodových dávek zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky:

a)

osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu stanoveného v penzijním plánu nebo odhadovaného IZPP, nebo věku odchodu do důchodu stanoveného účastníkem;

b)

název a kontaktní adresa IZPP a označení penzijního plánu účastníka;

c)

je-li to relevantní, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze nalézt další informace;

d)

informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

e)

informace o získaných nárocích či akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

f)

informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispívající podnik a účastník, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců, přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu;

g)

rozpis nákladů odečtených IZPP, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců;

h)

informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.

2.   Členské státy si v souladu s článkem 60 vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o formát a obsah přehledu důchodových dávek.

Článek 40

Doplňující informace

1.   Přehled důchodových dávek musí uvádět, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně:

a)

dalších praktických informací o možnostech, jež se účastníku nabízí v rámci penzijního plánu;

b)

informací uvedených v článcích 29 a 30;

c)

informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, jsou-li relevantní;

d)

informací o výši dávek v případě ukončení pracovního poměru.

2.   U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a v nichž je jistá investiční možnost účastníkovi přiřazena podle zvláštního pravidla uvedeného v penzijním plánu, musí přehled důchodových dávek uvádět, kde jsou poskytovány dodatečné informace.

KAPITOLA 3

Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout

Článek 41

Informace, které je nutno poskytnout potenciálním účastníkům

1.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří nejsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, dříve než se k němu připojí, informováni:

a)

o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b)

o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c)

o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d)

o tom, kde lze najít další informace.

2.   Pokud účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí, musí být potenciální účastníci informováni o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem, a to alespoň za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, a o struktuře nákladů, které nesou účastníci a příjemci.

3.   Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří jsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, neprodleně po tomto zařazení informováni:

a)

o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b)

o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c)

o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d)

o tom, kde lze najít další informace.

Článek 42

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu

Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou IZPP každému účastníkovi s náležitým předstihem před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v čl. 39 odst. 1 písm. a) nebo na jeho žádost informace o možnostech vyplácení důchodových dávek.

Článek 43

Informace, které je nutno poskytnout příjemcům v období vyplácení dávek

1.   Členské státy vyžadují, aby IZPP pravidelně poskytovaly příjemcům informace o splatných dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení.

2.   IZPP informují příjemce po přijetí konečného rozhodnutí, které vede k jakémukoli snížení splatných dávek neprodleně a nejpozději tři měsíce před provedením tohoto rozhodnutí.

3.   Jestliže příjemci v období vyplácení dávek nesou značné investiční riziko, členské státy zajistí, aby příjemci dostávali pravidelně náležité informace.

Článek 44

Dodatečné informace, které je nutno účastníkům a příjemcům poskytnout na jejich žádost

Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne IZPP tyto dodatečné informace:

a)

roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 29, nebo pokud je IZPP zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

b)

prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 30;

c)

jakékoli další informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d).

HLAVA V

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

KAPITOLA 1

Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled

Článek 45

Hlavní cíl obezřetnostního dohledu

1.   Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je chránit práva účastníků a příjemců penzijního plánu a zajistit stabilitu IZPP a jejich schopnost plnit své závazky.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušným orgánům byly poskytnuty nezbytné prostředky a aby měly příslušnou odbornost, kapacitu a mandát k dosažení hlavního cíle dohledu uvedeného v odstavci 1.

Článek 46

Rozsah obezřetnostního dohledu

Členské státy zajistí, aby IZPP podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně případného dohledu nad:

a)

podmínkami provozu;

b)

technickými rezervami;

c)

finančním krytím technických rezerv;

d)

regulatorním kapitálem;

e)

disponibilní mírou solventnosti;

f)

požadovanou mírou solventnosti;

g)

investičními pravidly;

h)

správou investic;

i)

systémem správy a řízení a

j)

informacemi, jež mají být poskytovány účastníkům a příjemcům.

Článek 47

Obecné zásady obezřetnostního dohledu

1.   Za obezřetnostní dohled nad IZPP jsou odpovědné příslušné orgány domovského členského státu.

2.   Členské státy zajistí, aby byl dohled založen na přístupu orientovaném do budoucna a vycházejícím z rizik.

3.   Dohled nad IZPP zahrnuje vhodnou kombinaci kontrolních činností na dálku a kontrol na místě.

4.   Pravomoci orgánů dohledu se uplatňují včas a způsobem, který je přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

5.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány řádně zvážily potenciální dopad svých opatření na stabilitu finančních systémů v Unii, zejména v naléhavých situacích.

Článek 48

Pravomoci k zásahům a povinnosti příslušných orgánů

1.   Příslušné orgány vyžadují po každé IZPP, která je na jejich území zapsána nebo povolena, aby měla řádné správní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.

2.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy, aby jejich příslušné orgány mohly ukládat správní sankce a jiná opatření v případě všech porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byla uvedená pravidla uplatňována. Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a jiná opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví správní sankce podle této směrnice v případě porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

4.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečných odkladů zveřejnily veškeré správní sankce nebo jiná opatření uložená za porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice a proti nimž nebyl v řádné lhůtě podán opravný prostředek, včetně typu a povahy tohoto porušení a totožnosti osob, které jsou za ně odpovědné. Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, může rozhodnout, že zveřejnění těchto informací odloží, nezveřejní je vůbec či zveřejní sankce s anonymizovanými údaji.

5.   Každé rozhodnutí zakázat nebo omezit činnost IZPP musí obsahovat přesné odůvodnění a být oznámeno dané IZPP. Toto rozhodnutí musí být také oznámeno orgánu EIOPA, který je sdělí všem příslušným orgánům v případě přeshraniční činnosti podle článku 11.

6.   Příslušné orgány mohou také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy IZPP, zejména pokud IZPP:

a)

nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;

b)

nemá regulatorní kapitál.

7.   Aby byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců, mohou příslušné orgány převést pravomoci svěřené osobám provozujícím IZPP zapsanou nebo povolenou na jejich území v souladu s právními předpisy domovského členského státu zčásti nebo zcela na zvláštního zmocněnce, který je způsobilý tyto pravomoci vykonávat.

8.   Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit činnosti IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, zejména pokud:

a)

IZPP dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu;

b)

IZPP již neplní podmínky provozu;

c)

IZPP závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;

d)

v případě přeshraniční činnosti IZPP nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu týkající se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

9.   Členské státy zajistí, aby bylo možné napadnout u soudu rozhodnutí přijímaná ve vztahu k IZPP podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí.

Článek 49

Přezkum orgánem dohledu

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nezbytné pravomoci k přezkoumání strategií, procesů a postupů hlášení, které IZPP zavedly za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností dané IZPP.

Tento přezkum zohlední okolnosti, za nichž tyto IZPP působí a případně strany, které pro ně vykonávají externě zajišťované klíčové funkce či jiné činnosti. Přezkum sestává z těchto prvků:

a)

posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;

b)

posouzení rizik, kterým je IZPP vystavena;

c)

posouzení schopnosti IZPP tato rizika posoudit a řídit.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nástroje sledování, včetně zátěžových testů, které jim umožňují zjistit zhoršující se finanční situaci v IZPP a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.

3.   Příslušné orgány musí mít pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly od IZPP požadovat odstranění slabých stránek nebo nedostatků zjištěných v rámci přezkumu orgánem dohledu.

4.   Příslušné orgány stanoví minimální četnost a rozsah přezkumu stanoveného v odstavci 1 s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností dané IZPP.

Článek 50

Informace poskytované příslušným orgánům

Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány vůči každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území pravomoci a prostředky nezbytné:

a)

k tomu, aby mohly IZPP, správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nebo osoby, které IZPP skutečně řídí nebo v jejím rámci vykonávají klíčové funkce, kdykoliv požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;

b)

k dohledu nad vztahy mezi IZPP a jinými podniky nebo mezi IZPP navzájem, pokud klíčové funkce IZPP nebo jiné činnosti externě zajišťují uvedené jiné podniky nebo IZPP, včetně všech následných úrovní subdodavatelského zajištění, pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci IZPP nebo mají podstatný význam pro účinný dohled;

c)

k získávání následujících dokumentů: vlastního posouzení rizik, prohlášení o zásadách investiční politiky, ročních účetních závěrek a výročních zpráv a všech ostatních dokumentů nezbytných k účelům dohledu;

d)

ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, například:

i)

vnitřní předběžné zprávy;

ii)

pojistněmatematická hodnocení a podrobné předpoklady;

iii)

studie o aktivech a pasivech;

iv)

doklady o souladu se zásadami investiční politiky;

v)

doklady o pravidelném hrazení příspěvků;

vi)

zprávy osob zodpovědných za audit ročních účetních závěrek uvedených v článku 29;

e)

k provádění kontrol na místě v provozovnách IZPP a případně kontrol externě zajištěných a všech následně subdodavatelsky zajištěných činností k ověření, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;

f)

k tomu, aby si kdykoli od IZPP mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.

Článek 51

Transparentnost a odpovědnost

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly úkoly stanovené v této směrnici transparentním, nezávislým a odpovědným způsobem s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací.

2.   Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:

a)

znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b)

informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 49;

c)

souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;

d)

hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech příslušných orgánů;

e)

pravidla týkající se správních sankcí a jiných opatření za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

3.   Členské státy zajistí, aby měly zavedeny a uplatňovaly transparentní postupy týkající se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů svých příslušných orgánů.

KAPITOLA 2

Služební tajemství a výměna informací

Článek 52

Služební tajemství

1.   Členské státy stanoví pravidla, jimiž se zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jménem uvedených orgánů byli povinni zachovávat služební tajemství. Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, nesmí tyto osoby sdělit žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých povinností, jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, aby nebylo možné určit totožnost jednotlivých IZPP.

2.   Odchylně od odstavce 1 platí, že je-li penzijní plán v likvidaci, mohou členské státy povolit sdělování důvěrných informací v občanskoprávním nebo obchodním řízení.

Článek 53

Použití důvěrných informací

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle této směrnice, používaly tyto informace pouze při výkonu svých povinností a pro následující účely:

a)

k ověření, zda IZPP splňují podmínky pro zahájení podnikání v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;

b)

k usnadnění sledování činnosti IZPP, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;

c)

k ukládání nápravných opatření, včetně správních sankcí;

d)

umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, ke zveřejnění klíčových ukazatelů výkonnosti všech jednotlivých IZPP, což může účastníkům a příjemcům pomoci při přijímání finančních rozhodnutí týkajících se jejich důchodů;

e)

při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;

f)

v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.

Článek 54

Vyšetřovací právo Evropského parlamentu

Články 52 a 53 není dotčeno vyšetřovací právo Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 55

Výměna informací mezi orgány

1.   Články 52 a 53 nebrání:

a)

výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;

b)

výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;

c)

výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:

i)

orgány odpovědnými za dohled nad subjekty finančního sektoru a jinými finančními organizacemi a orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy;

ii)

orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednictvím makroobezřetnostních pravidel;

iii)

subjekty zapojenými do likvidace penzijního plánu a jiných podobných řízení;

iv)

subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;

v)

osobami příslušnými k provádění povinných auditů účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

d)

sdělení informací subjektům, které řídí likvidaci penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.

2.   Na informace, které orgány, subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 obdrží, se vztahují pravidla služebního tajemství stanovená v článku 52.

3.   Články 52 a 53 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:

a)

orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do likvidace penzijního plánu a dalších podobných postupů;

b)

orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

c)

nezávislými pojistnými matematiky IZPP provádějícími dozor nad uvedenými IZPP a subjekty odpovědnými za dohled nad těmito pojistnými matematiky.

Článek 56

Předávání informací centrálním bankám, měnovým orgánům, Evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika

1.   Články 52 a 53 nebrání příslušnému orgánu v tom, aby sděloval následujícím subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:

a)

centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;

b)

případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

c)

Evropské radě pro systémová rizika, orgánu EIOPA, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (16) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (17).

2.   Články 55 až 58 nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku sdělovat příslušným orgánům informace, které jsou pro příslušné orgány nezbytné pro účely článku 53.

3.   Informace obdržené v souladu s odstavci 1 a 2 podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanovené v této směrnici.

Článek 57

Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí

1.   Ustanovení čl. 52 odst. 1, článku 53 a čl. 58 odst. 1 nebrání členským státům v tom, aby povolily sdělování důvěrných informací mezi příslušnými orgány a jinými orgány své ústřední státní správy, které odpovídají za prosazování právních předpisů týkajících se dohledu nad IZPP, úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami, nebo inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.

Tyto informace je možné sdělit pouze tehdy, je-li to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadků IZPP. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 55 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, nebo příslušného orgánu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.

2.   Členské státy mohou povolit sdělování důvěrných informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad IZPP svým parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným svým subjektům odpovědným za vyšetřování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů odpovědných za dohled nad IZPP nebo za přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

b)

dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);

c)

osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;

d)

pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.

Článek 58

Podmínky pro výměnu informací

1.   Pro výměnu informací podle článku 55, předávání informací podle článku 56 a sdělování informací podle článku 57 členské státy vyžadují, aby byly splněny alespoň následující podmínky:

a)

informace jsou vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo dozoru;

b)

na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c)

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán udělil svůj souhlas.

2.   Článek 53 nebrání členským státům v tom, aby za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty odpovědnými za odhalování a vyšetřování porušování práva společností použitelného na přispívající podniky.

Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

a)

informace musí být určeny k odhalování, jakož i k vyšetřování a zkoumání podle čl. 57 odst. 2 písm. a);

b)

na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c)

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

3.   Pokud v členském státě orgány nebo subjekty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci plní své úkoly odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob, které jsou s ohledem na svou zvláštní odbornou způsobilost k tomuto účelu jmenovány a nejsou zaměstnány ve veřejném sektoru, použije se možnost výměny informací uvedená v čl. 57 odst. 2.

Článek 59

Vnitrostátní předpisy týkající se obezřetnostních požadavků

1.   Členské státy podají orgánu EIOPA zprávu o svých vnitrostátních předpisech týkajících se obezřetnostních požadavků v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, na něž se nevztahují vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů uvedené v čl. 11 odst. 1.

2.   Členské státy aktualizují tyto informace pravidelně a alespoň jednou za dva roky a orgán EIOPA zpřístupní tyto informace na svých internetových stránkách.

HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Spolupráce mezi členskými státy, Komisí a orgánem EIOPA

1.   Členské státy vhodným způsobem zajistí jednotné uplatňování této směrnice pravidelnými výměnami informací a zkušeností s cílem rozvíjet v této oblasti osvědčené postupy a užší spolupráci, do níž případně zapojí sociální partnery, aby se předcházelo narušování hospodářské soutěže a vytvářely se podmínky potřebné pro bezproblémové přeshraniční účastenství.

2.   Komise a příslušné orgány členských států navzájem úzce spolupracují, aby se usnadnil dohled nad všemi činnostmi IZPP.

3.   Příslušné orgány členských států pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010 a neprodleně poskytnou orgánu EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 1094/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.

4.   Každý členský stát informuje Komisi a orgán EIOPA o hlavních problémech, které se vyskytnou při uplatňování této směrnice. Komise, orgán EIOPA a příslušné orgány členských států prošetří tyto problémy co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

Článek 61

Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají IZPP a příslušné orgány své úkoly pro účely této směrnice v souladu nařízením (EU) 2016/679. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPA nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 62

Hodnocení a přezkum

1.   Do 13. ledna 2023 Komise tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím provádění a účinnosti.

2.   Přezkum uvedený v odstavci 1 zohlední zejména:

a)

přiměřenost této směrnice z obezřetnostního a správního hlediska;

b)

přeshraniční činnost;

c)

zkušenosti získané při uplatňování této směrnice a její dopad na stabilitu IZPP;

d)

přehled důchodových dávek.

Článek 63

Změna směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1)

V článku 13 se bod 7 nahrazuje tímto:

„7.

„zajištěním“ se rozumí jedna z následujících činností:

a)

činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo pojišťovnou ze třetí země nebo jinou zajišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země;

b)

v případě společenství zajistitelů známého jako Lloyd's činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známým jako Lloyd's; nebo

c)

poskytování krytí zajišťovnou instituci spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (*1).

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).“"

2)

V článku 308b se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15.   Pokud domovské členské státy ke dni vstupu této směrnice v platnost uplatnily ustanovení uvedená v článku 4 směrnice (EU) 2016/2341, mohou tyto členské státy po přechodné období do 31. prosince 2022 nadále uplatňovat právní a správní předpisy, které přijaly za účelem dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES platnými k 31. prosinci 2015.

Pokud domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále uplatňují, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:

a)

fiktivního solventnostního kapitálového požadavku ve vztahu k jejich pojišťovací činnosti, do něhož nezapočítají činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 4 směrnice (EU) 2016/2341;

b)

míry solventnosti ve vztahu k činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění vypočítané podle právních a správních předpisů, které byly přijaty za účelem dosažení souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.

Do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo, přičemž zohlední změny unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyplývající z této směrnice.“

Článek 64

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 13. ledna 2019. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 65

Zrušení

Směrnice 2003/41/ES ve znění směrnic uvedených v příloze I části A se zrušuje s účinkem ode dne 13. ledna 2019, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B.

Odkazy na zrušenou směrnici 2003/41/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 66

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 67

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 109.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2016.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(4)  Viz příloha I část A.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).


PŘÍLOHA I

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 65)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES

(Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES

(Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

pouze článek 303

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU

(Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).

pouze článek 4

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU

(Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

pouze článek 62

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU

(Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1.)

pouze článek 1

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 65)

Směrnice

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu

Datum použitelnosti

2003/41/ES

23.9.2005

23.9.2005

2009/138/ES

31.3.2015

1.1.2016

2010/78/EU

31.12.2011

31.12.2011

2011/61/EU

22.7.2013

22.7.2013

2013/14/EU

21.12.2014

21.12.2014


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/41/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Čl. 6 písm. a)

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 písm. b)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 písm. c)

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 písm. d)

Čl. 6 odst. 4

Čl. 6 písm. e)

Čl. 6 odst. 5

Čl. 6 písm. f)

Čl. 6 odst. 6

Čl. 6 odst. 7

Čl. 6 písm. g)

Čl. 6 odst. 8

Čl. 6 písm. h)

Čl. 6 odst. 9

Čl. 6 písm. i)

Čl. 6 odst. 10

Čl. 6 písm. j)

Čl. 6 odst. 11

Čl. 6 odst. 12 až 19

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Článek 9

Čl. 9 odst. 1 písm. c)

Čl. 10 odst. 1 písm. a)

Čl. 9 odst. 1 písm. e)

Čl. 10 odst. 1 písm. b)

Čl. 9 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

Článek 20 a čl. 9 odst. 5

Článek 11

Článek 12

Čl. 15 odst. 1 až 5

Čl. 13 odst. 1 až 5

Čl. 15 odst. 6

 

Článek 16

Článek 14

Článek 17

Článek 15

Čl. 17a odst. 1 až 4

Čl. 16 odst. 1 až 4

Čl. 17a odst. 5

 

Článek 17b

Článek 17

Článek 17c

 

Článek 17d

Článek 18

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Čl. 9 odst. 1 písm. b)

Čl. 22 odst. 1

Čl. 22 odst. 2 až 7

Článek 23

Článek 24

Článek 25

Článek 26

Článek 27

Článek 28

Článek 10

Článek 29

Článek 12

Článek 30

Čl. 9 odst. 4

Čl. 31 odst. 1

Čl. 31 odst. 2 až 7

Čl. 19 odst. 1

Článek 32

Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 33 odst. 1

Čl. 33 odst. 2

Čl. 19 odst. 2 první pododstavec

Čl. 33 odst. 3

Čl. 19 odst. 3

Čl. 33 odst. 4

Čl. 33 odst. 5 až 8

Článek 34

Článek 35

Článek 36

Čl. 9 odst. 1 písm. f)

Čl. 37 odst. 1

Čl. 11 odst. 4 písm. c)

Čl. 37 odst. 2

Čl. 11 odst. 2 písm. b)

Čl. 37 odst. 3

Čl. 37 odst. 4

Článek 38

Článek 39

Čl. 40 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 11 odst. 4 písm. b)

Čl. 40 odst. 1 písm. d)

Čl. 40 odst. 2

Článek 41

Článek 42

Čl. 11 odst. 5

Článek 43

Čl. 11 odst. 2 písm. a)

Čl. 44 písm. a)

Čl. 11 odst. 3

Čl. 44 písm. b)

Čl. 44 písm. c)

Článek 45

Článek 46

Článek 47

Čl. 14 odst. 1

Čl. 48 odst. 1

Čl. 14 odst. 2 první pododstavec

Čl. 48 odst. 2

Čl. 48 odst. 3 až 5

Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 48 odst. 6

Čl. 14 odst. 3 až 5

Čl. 48 odst. 7 až 9

Článek 49

Čl. 13 odst. 1

Článek 50

Čl. 13 odst. 2

 

 

Článek 51

Článek 52

Článek 53

Článek 54

Článek 55

Článek 56

Článek 57

Článek 58

Čl. 20 odst. 11 první pododstavec

Čl. 59 odst. 1

Čl. 20 odst. 11 druhý pododstavec

Čl. 59 odst. 2

Čl. 20 odst. 11 třetí a čtvrtý pododstavec

 

Článek 21

Článek 60

Článek 61

Článek 62

Článek 63

Článek 22

Článek 64

Článek 65

Článek 66

Článek 67