23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/1

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) požaduje, aby činnosti v oblasti rybolovu byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Společná rybářská politika by měla uplatňovat přístup předběžné opatrnosti i ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že nepříznivé dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou minimalizovány, a měla by se snažit zajistit, aby při činnostech v oblasti rybolovu nedocházelo ke zhoršování mořského prostředí. V této souvislosti je zvláště významný rovněž čl. 2 odst. 2 a články 7, 20 a 22 uvedeného nařízení.

(2)

Evropská unie se zavazuje realizovat usnesení přijatá Valným shromážděním OSN, zejména rezolucemi 61/105 a 64/72, které vyzývají státy a regionální organizace pro řízení rybolovu k zajištění ochrany citlivých hlubinných mořských ekosystémů před ničivými dopady lovných zařízení pro rybolov při dně a rovněž udržitelného využívání hlubinných populací ryb.

(3)

Komise provedla hodnocení nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (4) a zjistila zejména to, že rozsah příslušného loďstva byl příliš velký, že v určených přístavech a v oblasti programů odběru vzorků chyběly pokyny a že kvalita podávání zpráv členských států o úrovni intenzity byla příliš nestálá. Komise kromě toho ve svém hodnocení došla k závěru, že strop rybolovné kapacity, platný od roku 2002 a tvořený souhrnnou kapacitou všech plavidel, jež ulovila více než 10 tun jakékoli kombinace hlubinných druhů v kterémkoli z let 1998, 1999 nebo 2000, nemá žádný podstatný pozitivní dopad. Režim stropu rybolovné kapacity by tedy měl být aktualizován v rámci opatření k nápravě nedostatků zjištěných v uvedeném nařízení.

(4)

Pro účely zachování potřebného snížení rybolovné kapacity v oblasti hlubinného rybolovu a v zájmu získání obsáhlejších informací o činnostech v oblasti hlubinného rybolovu a jejich dopadu na mořské prostředí by měl být rybolov hlubinných druhů prováděn na základě oprávnění k rybolovu. Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu by měl být připojen podrobný popis zamýšlené rybolovné oblasti, včetně podoblastí, divizí a subdivizí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), jakož i údaje o typu lovných zařízení, zamýšleném rozmezí hloubky, zamýšlené četnosti a trvání rybolovné činnosti a rovněž názvy dotčených hlubinných druhů.

Systém oprávnění k rybolovu by měl rovněž přispět k omezení kapacity plavidel způsobilých lovit hlubinné druhy. Oprávnění k rybolovu by měla být vydávána podle toho, zda se týkají cílových druhů nebo vedlejších úlovků, v souladu s cílem zaměřit se na opatření pro řízení té části loďstva, která má největší podíl na hlubinném rybolovu. Uplatňování povinnosti vykládky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013 by nicméně nemělo plavidlům, která loví malé množství hlubinných druhů a v současné době nemusí mít povolení k hlubinnému rybolovu, bránit v tom, aby i nadále provozovala své tradiční rybolovné činnosti.

(5)

Držitelé oprávnění k rybolovu umožňujícího lov hlubinných druhů by měli spolupracovat na činnostech vědeckého výzkumu s cílem zlepšit hodnocení populací hlubinných ryb a výzkumu hlubinných ekosystémů.

(6)

V zájmu dalšího posílení ochrany mořského prostředí je vhodné povolit cílené rybolovné činnosti pouze v těch oblastech, kde byl hlubinný rybolov prováděn v referenčním období 2009–2011. Pro účely průzkumného rybolovu by však plavidlům zaměřeným na hlubinné druhy mělo být umožněno lovit i mimo stávající rybolovnou oblast za předpokladu, že toto rozšíření rybolovné oblasti podle posouzení dopadu provedeného v souladu s pokyny Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) nepředstavuje významné riziko nepříznivého dopadu na citlivé mořské ekosystémy (CME).

(7)

Hlubinný rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně s sebou nese v porovnání s ostatními používanými lovnými zařízeními vyšší riziko pro CME a vykazuje nejvyšší výskyt nechtěných úlovků hlubinných druhů. Za účelem minimalizace nepříznivého dopadu takových činností v oblasti hlubinného rybolovu na mořský ekosystém by měl být rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně omezen na vody nad určitou hloubku a na rybolov pomocí zařízení pro lov při dně by se měly vztahovat konkrétní požadavky na ochranu CME. Používání zařízení pro lov při dně by kromě toho mělo být vyhodnoceno po 13. lednu 2021. Kromě toho je podle nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 (5) v současné době omezeno používání tenatových sítí pro lov při dně v hlubinném rybolovu.

(8)

Za účelem zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně je vhodné povolit tento rybolov pouze v hloubce nepřesahující 800 metrů. Tento limit vychází ze stávajících dobrovolných opatření založených na iniciativě tohoto odvětví, která jsou uplatňována ve vodách Unie, a zohledňuje specifika hlubinného rybolovu ve vodách Unie.

(9)

Za účelem minimalizace dopadu hlubinných rybolovných činností na CME je vhodné stanovit soubor opatření zaměřených na omezení střetů s CME. Zejména by v případě střetu s CME mělo platit pravidlo přemístění a ohlášení. Dále by měl být sestaven seznam oblastí CME, ve kterých existuje pravděpodobnost střetu s CME, v nichž je rybolov pomocí zařízení pro lov při dně zakázán.

(10)

Vzhledem k tomu, že biologické informace se nejlépe shromažďují prostřednictvím harmonizovaných norem shromažďování údajů, je vhodné integrovat shromažďování údajů o métierech hlubinného rybolovu do obecného rámce vědeckého sběru dat při současném zajištění doplňujících informací nezbytných k pochopení dynamiky rybolovu. Financování pro shromažďování údajů podle tohoto nařízení je dostupné na základě podmínek a zásad obsažených v tomto nařízení, které se týkají rámce pro shromažďování údajů podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (6).

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) stanoví přísnější požadavky na kontrolu a vynucování týkající se specifických okolností. Kontrola rybolovu hlubinných druhů, které jsou ze své podstaty ohrožené v rámci rybolovu, by tedy měla být prováděna na vyšší úrovni. Je rovněž vhodné vymezit specifické případy porušení pravidel společné rybářské politiky, které by měly vést k odnětí oprávnění k rybolovu.

(12)

Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku byla schválena rozhodnutím Rady 81/608/EHS (8) a vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Uvedená úmluva stanoví vhodný rámec pro multilaterální spolupráci na racionálním zachování a řízení rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku. Opatření k řízení přijatá Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) zahrnují specifický soubor opatření pro ochranu CME v oblasti upravené předpisy NEAFC. V zájmu zajištění kontinuity stávajícího působení plavidel Unie ve vodách regulovaných NEAFC by se aktuálně platná pravidla obsažená v nařízení (ES) č. 2347/2002 týkající se povolení k hlubinnému rybolovu, určených přístavů a sdělování informací členskými státy měla i nadále použít na hlubinný rybolov v oblasti upravené předpisy NEAFC. Za účelem zlepšení vědeckých poznatků o těchto populacích a vzhledem k tomu, že doporučení NEAFC nezahrnuje přítomnost vědeckého pozorovatele, je vhodné uplatňovat stejná pravidla týkající se přítomnosti pozorovatele ve všech oblastech v Severním moři a oblastech CECAF, kde jsou loveny hlubinné druhy.

(13)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu druhů indikujících CME uvedeného v příloze III pro účely přizpůsobení daného seznamu nejnovějším vědeckým doporučením. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.

(14)

Z účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o určení stávajících rybolovných oblastí a sestavování a úpravy seznamu oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují CME, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o povolení pro průzkumný rybolov hlubinných druhů, a s ohledem na upravení určení stávajících rybolovných oblastí za účelem zahrnutí oblastí, ve kterých byl prováděn rybolov na základě povolení k rybolovu vydaného v souladu s tímto nařízením, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány, aniž by se uplatňovalo nařízení (EU) č. 182/2011.

(16)

Je proto nezbytné zavést nová pravidla pro regulaci rybolovu hlubinných populací ve vodách Unie severovýchodního Atlantiku a v mezinárodních vodách podléhajících pravomocem výboru CECAF,

a)

zlepšit vědecké poznatky o hlubinných druzích a jejich stanovištích;

b)

zabránit významným nepříznivým vlivům na CME v rámci hlubinného rybolovu a zajistit dlouhodobé zachování hlubinných populací ryb;

c)

zajistit, aby byla opatření Unie pro udržitelné řízení hlubinných populací ryb v souladu s rezolucemi přijatými Valným shromážděním OSN, zejména s rezolucemi 61/105 a 64/72.

a)

rybářskými plavidly Unie a rybářskými plavidly třetích zemí ve vodách Unie v Severním moři, v severozápadních vodách a v jihozápadních vodách, jakož i ve vodách Unie oblasti ICES IIa;

b)

rybářskými plavidly Unie v mezinárodních vodách oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.

a)

„oblastmi ICES“ oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (12);

b)

„oblastmi CECAF“ oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (13);

c)

„oblastí upravenou předpisy NEAFC“ vody, na něž se vztahuje Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a které leží mimo vody v rybářské jurisdikci smluvních stran uvedené úmluvy;

d)

„nejvíce ohroženými druhy“ hlubinné druhy, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky v příloze I s názvem „nejvíce ohrožené (x)“;

e)

„métierem“ rybolovné činnosti zaměřené na lov určitých druhů pomocí určitého lovného zařízení v určité oblasti;

f)

„hlubinným métierem“ métier, které se zaměřuje na hlubinné druhy v souladu s údaji stanovenými v čl. 5 odst. 2;

g)

„střediskem pro sledování rybolovu“ operační středisko zřízené členským státem vlajky a vybavené počítačovým hardwarem a softwarem umožňujícím automatický příjem, zpracování a elektronický přenos údajů;

h)

„střety“ úlovky takového množství druhů indikujících CME, které přesahuje prahové úrovně stanovené v příloze IV;

i)

„neúmyslnými úlovky“ náhodné úlovky mořských živočichů, jež musí být v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyloženy a započteny do kvót buď proto, že nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nebo proto, že přesahují množství stanovená pravidly pro složení úlovků nebo vedlejší úlovky;

j)

„druhy indikujícími CME“ druhy uvedené v příloze III;

k)

„stávajícími oblastmi hlubinného rybolovu“ ta část oblasti podle čl. 2 odst. 1 písm. a), v níž historicky probíhala rybolovná činnost a jež je určena v souladu s článkem 7.

a)

odlovila 10 nebo více tun hlubinných druhů v kterémkoli ze tří kalendářních roků 2009–2011, podle toho, v kterém roce bylo toto číslo nejvyšší, a

b)

jsou registrována v některém z nejvzdálenějších regionů daného členského státu ve smyslu článku 349 SFEU a jejichž úlovky hlubinných druhů v kterémkoli ze tří kalendářních roků 2009–2011 tvořily alespoň 10 % jejich celkových ročních odlovů, podle toho, v kterém roce bylo toto číslo nejvyšší.

a)

oblast průzkumného rybolovu,

b)

maximální počet plavidel a jejich maximální kapacitu,

c)

trvání daného rybolovu do jednoho roku, které lze jednou prodloužit,

d)

maximální podíl celkového přípustného odlovu hlubinných druhů, které lze odlovit při průzkumném rybolovu, a

e)

zmírňující opatření, která musí být dodržována za účelem ochrany CME.

a)

po každém výlovu založit nový řádek v lodním deníku v tištěné podobě, nebo

b)

po každém výlovu provést samostatný záznam v případě, že mají zaveden elektronický systém vedení záznamů a podávání zpráv.

a)

nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k rybolovu, které se týkají omezení použití lovných zařízení, povolených oblastí činnosti nebo omezení odlovu u druhu, na který je povoleno se zaměřit nebo

b)

nedodržení povinnosti nalodit vědeckého pozorovatele nebo povolit odběr vzorků z úlovků pro vědecké účely, jak je uvedeno v článku 16 tohoto nařízení.

a)

využívání všech typů lovných zařízení pro lov hlubinných druhů, se zvláštním důrazem na dopad na nejvíce ohrožené druhy a na CME;

b)

plavidla, která přešla na lovná zařízení s omezeným dopadem na mořské dno, a na pokrok v oblasti prevence, snížení a pokud možno vyloučení nežádoucích úlovků;

c)

rozsah provozu plavidel působících v rámci jednotlivých hlubinných métier;

d)

úplnost a důvěryhodnost údajů, které členské státy poskytují vědeckým orgánům pro účely posuzování populací nebo Komisi v případě konkrétních výzev k předložení údajů;

e)

populace hlubinných druhů ryb, u nichž došlo podle vědeckého doporučení ke zlepšení;

f)

účinnost doprovodných opatření k eliminaci výmětů a snížení úlovků nejvíce ohrožených druhů;

g)

kvalita posouzení dopadů provedených podle článku 8;

h)

počet plavidel a přístavů v Unii, na něž má provádění tohoto nařízení přímý vliv;

i)

účinnost opatření přijatých k zajištění dlouhodobé udržitelnosti hlubinných populací ryb a k předcházení vedlejším úlovkům necílových druhů, zejména vedlejším úlovkům nejvíce ohrožených druhů;

j)

rozsah, v němž byly CME účinně chráněny prostřednictvím omezení povolené rybolovné činnosti na stávající oblasti rybolovu hlubinných druhů, pravidel přemístění nebo dalších opatření;

k)

uplatňování omezení hloubky na 800 metrů.

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/20

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 (4) umožňuje členským státům vyrovnat 40 vyjmenovaným železničním podnikům úhradu závazků, které se nevztahují na podniky provozující ostatní druhy dopravy. Při správném uplatňování pravidel normalizace jsou členské státy osvobozeny od oznamovacích povinností pro státní podporu.

(2)

Byla přijata řada právních aktů Unie, jimiž se trhy nákladní železniční dopravy a mezinárodní osobní železniční dopravy otevřely hospodářské soutěži, přičemž směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (5) byly stanoveny některé základní zásady, mezi něž patří to, že: železniční podniky mají být řízeny v souladu se zásadami platnými pro obchodní společnosti; subjekty odpovědné za přidělování kapacity železniční infrastruktury a její zpoplatnění mají být odděleny od subjektů, které provozují železniční dopravu, a že mají mít oddělené účetnictví; každý železniční podnik, jemuž byla podle kritérii Unie vydána licence, má mít přístup k železniční infrastruktuře na základě spravedlivých a nediskriminačních podmínek; a provozovatelé infrastruktury mohou využívat státní financování.

(3)

Nařízení (EHS) č. 1192/69 je v rozporu s legislativními opatřeními, která jsou v současné době v platnosti, a je s nimi neslučitelné. Zejména v souvislosti s liberalizovaným trhem, na němž železniční podniky přímo konkurují vyjmenovaným železničním podnikům, již není vhodné mezi těmito dvěma skupinami dále rozlišovat.

(4)

S cílem odstranit nesrovnalosti v právním řádu Unie a přispět ke zjednodušení tím, že se odstraní právní akt, který se stal zastaralým, je proto vhodné nařízení (EHS) č. 1192/69 zrušit.

(5)

Členské státy mohou vyplácet vyrovnávací platby za náklady na zařízení železničních přejezdů na základě článku 8 směrnice 2012/34/EU. Mohou však potřebovat čas ke změně svých právních a správních předpisů, aby zohlednily zrušení nařízení (EHS) č. 1192/69. Toto zrušení by proto nemělo mít okamžitý účinek pro případy, na které se vztahuje příloha IV nařízení (EHS) č. 1192/69

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/22

(1)

Železniční doprava má potenciál růst a zvýšit svůj podíl na celkové dopravě a plnit významnou úlohu v systému udržitelné dopravy a mobility a vytvářet tak nové investiční příležitosti a pracovní místa. Růst služeb v přepravě cestujících po železnici však zaostává za vývojem jiných druhů dopravy.

(2)

Trh Unie v oblasti mezinárodních služeb v přepravě cestujících po železnici je od roku 2010 otevřen hospodářské soutěži. Některé členské státy kromě toho otevřely hospodářské soutěži své služby vnitrostátní přepravy cestujících, a to buď zavedením práv otevřeného přístupu, organizováním nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách, nebo oběma opatřeními. Otevření trhu pro vnitrostátní osobní dopravu po železnici by mělo mít pozitivní dopad na fungování jednotného evropského železničního prostoru a vést ke zlepšení služeb pro uživatele.

(3)

Ve své bílé knize o dopravě ze dne 28. března 2011 Komise oznámila úmysl dokončit vnitřní trh železničních služeb odstraněním technických, správních a právních překážek, které brání vstupu na železniční trh.

(4)

Dokončení jednotného evropského železničního prostoru by mělo podpořit další rozvoj železniční dopravy jako spolehlivé alternativy k ostatním druhům dopravy, mimo jiné z hlediska ceny a kvality.

(5)

Konkrétním cílem tohoto nařízení je zvýšit kvalitu, transparentnost, účinnost a výkonnost veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici.

(6)

Služby na přeshraniční úrovni poskytované na základě smluv o veřejných službách, včetně veřejných dopravních služeb, které uspokojují místní a regionální dopravní potřeby, by měly podléhat souhlasu příslušných orgánů členských států, na jejichž území jsou tyto služby poskytovány.

(7)

Příslušné orgány by měly vymezit specifikace závazků veřejné služby v oblasti veřejné přepravy cestujících. Tyto specifikace by měly být v souladu s cíli politiky uvedenými v dokumentech o politice veřejné dopravy v jednotlivých členských státech.

(8)

Specifikace závazků veřejné služby ve veřejné přepravě cestujících by pokud možno měla mít pozitivní síťové dopady, mj. pokud jde o zlepšenou kvalitu služeb, sociální a územní soudržnost či celkovou efektivitu systému veřejné dopravy.

(9)

Závazky veřejné služby by měly být v souladu s politikou veřejné dopravy. To však neopravňuje příslušné orgány k obdržení určité výše finančních prostředků.

(10)

Při přípravě dokumentů o politice veřejné dopravy by měly být v souladu s vnitrostátním právem konzultovány příslušné zúčastněné strany. Mezi tyto zúčastněné strany by mohli patřit provozovatelé dopravy, správci infrastruktury, organizace zaměstnanců a zástupci uživatelů veřejných dopravních služeb.

(11)

Pokud jde o smlouvy o veřejných službách, které nejsou uzavírány na základě nabídkového řízení, plnění závazků veřejné služby provozovateli veřejných služeb by mělo být náležitým způsobem kompenzováno s cílem zajistit dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných služeb v přepravě cestujících v souladu s požadavky stanovenými v politice veřejné dopravy. Taková kompenzace by měla zejména podporovat údržbu nebo rozvoj efektivního řízení ze strany provozovatele veřejných služeb a zajištění dostatečně vysokého standardu služeb v přepravě cestujících.

(12)

V rámci vytváření jednotného evropského železničního prostoru by členské státy měly zajistit přiměřenou úroveň sociální ochrany zaměstnanců provozovatelů veřejných služeb.

(13)

V zájmu odpovídajícího začlenění sociálních a pracovněprávních požadavků do postupů při uzavírání smluv o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících by provozovatelé veřejných služeb měli při plnění smluv o veřejných službách dodržovat povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva, které platí v členském státě, v němž je smlouva o veřejných službách uzavřena, a které vyplývají z právních a správních předpisů na úrovni členských států a Unie, jakož i z platných kolektivních smluv, pokud jsou takové vnitrostátní předpisy a jejich uplatňování v souladu s právem Unie.

(14)

Pokud členské státy vyžadují, aby zaměstnanci přijatí předchozím provozovatelem byli převedeni k nově vybranému provozovateli veřejných služeb, měla by být těmto zaměstnancům poskytnuta práva, na něž by měli nárok, pokud by došlo k převodu ve smyslu směrnice Rady 2001/23/ES (4). Členské státy by měly mít možnost přijmout taková ustanovení.

(15)

Příslušné orgány by měly všem zúčastněným stranám poskytnout příslušné informace k přípravě nabídek v rámci nabídkového řízení při zajištění legitimní ochrany důvěrných obchodních informací.

(16)

Povinnost příslušného orgánu poskytnout všem zúčastněným stranám informace nezbytné k přípravě nabídky v rámci nabídkového řízení by se neměla týkat vytváření dalších informací, pokud takové informace neexistují.

(17)

V zájmu zohlednění rozdílů mezi územním a politickým uspořádáním členských států může smlouvu o veřejných službách uzavřít příslušný orgán, který se skládá ze skupiny veřejných orgánů. Za takových okolností by měla existovat jasná pravidla vymezující úlohy každého z těchto veřejných orgánů při postupu uzavírání smlouvy o veřejných službách.

(18)

Pokud jde o smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici přímo uzavírané skupinou příslušných místních orgánů, je vzhledem k rozličnosti správních struktur v členských státech určení příslušných místních orgánů pro „městské aglomerace“ a „venkovské oblasti“ i nadále na uvážení členských států.

(19)

Smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici by měly být uzavírány na základě nabídkových řízení, s výjimkou případů uvedených v tomto nařízení.

(20)

Postupy pro nabídková řízení v případě smluv o veřejných službách by měly být otevřeny všem provozovatelům, měly by být spravedlivé a dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

(21)

Za mimořádných okolností, jsou-li smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici uzavírány na základě nabídkového řízení, mohou být nové smlouvy dočasně uzavírány přímo s cílem zajistit, aby služby byly poskytovány nákladově nejefektivnějším způsobem. Takové smlouvy by neměly být obnovovány za účelem plnění stejných nebo podobných závazků veřejné služby.

(22)

V případě, že po zveřejnění záměru uspořádat nabídkové řízení vyjádří zájem pouze jeden provozovatel služeb, mohou příslušné orgány zahájit jednání s tímto provozovatelem za účelem zadání zakázky bez dalšího uveřejňování otevřeného nabídkového řízení.

(23)

Prahové hodnoty de minimis pro přímo uzavírané smlouvy o veřejných službách by měly být upraveny tak, aby odrážely vyšší objemy a jednotkové náklady veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici ve srovnání s ostatními druhy dopravy, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (5). Vyšší prahové hodnoty by se měly rovněž vztahovat na veřejné služby v přepravě cestujících, pokud železniční doprava představuje více než 50 % hodnoty předmětných služeb.

(24)

Vytvoření jednotného evropského železničního prostoru vyžaduje společná pravidla týkající se uzavírání smluv o veřejných službách v tomto odvětví s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám jednotlivých členských států.

(25)

Jsou-li splněny určité podmínky týkající se povahy a struktury trhu železniční dopravy nebo železniční sítě, měly by mít příslušné orgány možnost uzavírat smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici přímo, pokud by v důsledku uzavření takové smlouvy došlo ke zlepšení kvality služeb či nákladové efektivity, nebo obojího.

(26)

Příslušné orgány mohou přijmout opatření ke zvýšení hospodářské soutěže mezi železničními podniky tím, že omezí počet smluv uzavřených s jedním železničním podnikem.

(27)

Členské státy by měly zajistit, že jejich právní systémy umožňují, aby rozhodnutí příslušného orgánu uzavřít smlouvy o veřejných službách v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici přímo na základě přístupu vycházejícího z výkonnosti bylo posouzeno nezávislým subjektem. To by mohlo být provedeno v rámci soudního přezkumu.

(28)

Při přípravě nabídkových řízení by příslušné orgány měly vyhodnotit, zda je třeba přijmout opatření k zajištění účinného a nediskriminačního přístupu k vhodným kolejovým vozidlům. Příslušné orgány by měly tuto hodnotící zprávu zveřejnit.

(29)

S cílem umožnit lépe organizovanou reakci trhu je třeba, aby některé klíčové prvky nadcházejících nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách byly zcela transparentní.

(30)

Nařízení (ES) č. 1370/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„S výhradou souhlasu příslušných orgánů členských států, na jejichž území jsou tyto služby poskytovány, se závazky veřejné služby mohou týkat veřejných dopravních služeb na přeshraniční úrovni, včetně veřejných dopravních služeb, které uspokojují místní a regionální dopravní potřeby.“

2)

V článku 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Specifikace závazků veřejné služby

1.   Příslušný orgán stanoví specifikace závazků veřejné služby v oblasti poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a jejich oblast působnosti v souladu s čl. 2 písm. e). To zahrnuje možnost sdružit služby, jejichž výnosy pokrývají náklady, se službami, jejichž výnosy náklady nepokrývají.

Při stanovení těchto specifikací a jejich oblasti působnosti příslušný orgán v souladu s právem Unie řádně respektuje zásadu proporcionality.

Specifikace musí být v souladu s cíli politiky uvedenými v dokumentech o politice veřejné dopravy v jednotlivých členských státech.

Obsah a formát dokumentů o politice veřejné dopravy a postupy pro konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami se stanoví v souladu s vnitrostátním právem.

2.   Specifikace závazků veřejné služby a související kompenzace za čisté finanční dopady závazků veřejné služby:

4)

Článek 4 se mění takto:

5)

Článek 5 se mění takto:

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Železniční kolejová vozidla

1.   S cílem zahájit nabídkové řízení příslušné orgány vyhodnotí, zda je třeba přijmout opatření k zajištění účinného a nediskriminačního přístupu k vhodným kolejovým vozidlům. Takové hodnocení zohlední, zda jsou na příslušném trhu přítomny leasingové společnosti, které poskytují pronájem kolejových vozidel, nebo jiní tržní aktéři poskytující pronájem kolejových vozidel. Hodnotící zpráva se zpřístupní veřejnosti.

2.   Příslušné orgány mohou rozhodnout v souladu s vnitrostátním právem a s pravidly pro státní podporu, že přijmou vhodná opatření pro zajištění efektivního a nediskriminačního přístupu k vhodným kolejovým vozidlům. Tato opatření mohou zahrnovat:

3.   Jsou-li kolejová vozidla dána k dispozici novému provozovateli veřejné dopravy, příslušný orgán uvede v nabídkové dokumentaci veškeré dostupné informace o nákladech na údržbu kolejových vozidel a o jejich fyzickém stavu.“

7)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Všechny kompenzace související s obecným pravidlem nebo smlouvou o veřejných službách musí být v souladu s článkem 4, a to bez ohledu na způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Jakákoli kompenzace jakékoli povahy související se smlouvou o veřejných službách neuzavřenou podle čl. 5 odst. 1, 3 nebo 3b nebo související s obecným pravidlem musí být rovněž v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze.“

8)

Článek 7 se mění takto:

9)

Článek 8 se mění takto:

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/32

(1)

V zájmu usnadnění obchodních toků vylučuje článek 136 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (2) použití některých ustanovení uvedeného nařízení na zboží, které dočasně opustilo celní území Unie při přepravě mezi dvěma přístavy nebo letišti v Unii bez zastávky mimo celní území Unie. Těmito ustanoveními jsou pravidla upravující povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení, povinnost oznámit příjezd námořního plavidla nebo letadla, povinnost dopravit zboží na určitá místa a předložit je celnímu úřadu v místě, ve kterém je vyloženo nebo přeloženo, a dočasné uskladnění.

(2)

V důsledku tohoto vyloučení neexistuje právní základ pro vyžadování toho, aby bylo zboží, jež je vyloženo nebo přeloženo, předloženo v místě, kde znovu vstupuje na celní území Unie poté, co je dočasně opustilo. Bez předložení tohoto zboží může být pro celní orgány obtížnější zajistit nad ním dohled a existuje riziko, že nedojde ke správnému výběru dovozního cla a jiných poplatků a že nebudou řádně použita nefiskální opatření, jako jsou veterinární a fytosanitární kontroly.

(3)

Článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 by proto měl být změněn, aby byla zohledněna rozdílná situace zboží, které není zbožím Unie, a zboží Unie.

(4)

Aby byl zajištěn účinný celní dohled nad zbožím, které není zbožím Unie, měla by se na ně i nadále vztahovat ustanovení upravující povinnost dopravit zboží na určitá místa, předložit je po vykládce nebo překládce celnímu úřadu a vyčkat před vykládkou nebo překládkou povolení, jakož i ustanovení upravující dočasné uskladnění. Článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 by proto měl být změněn tak, aby stanovil, že pokud jde o zboží, které není zbožím Unie, jsou vyloučena pouze pravidla upravující povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení a povinnost oznámit příjezd námořního plavidla nebo letadla.

(5)

V zájmu zajištění účinného dohledu nad zbožím Unie by článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 měl rozlišovat mezi situací zboží Unie, jehož status je třeba prokázat podle čl. 153 odst. 2 uvedeného nařízení, a situací zboží Unie, které si na základě čl. 155 odst. 2 uvedeného nařízení svůj status zachovalo.

(6)

Pokud jde o zboží Unie, jehož status je podle čl. 153 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 třeba prokázat, mělo by být vyloučeno pouze použití pravidel upravujících povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení a povinnost oznámit příjezd námořního plavidla nebo letadla, čímž se umožní řádný celní dohled.

(7)

Pravidla stanovená v článku 139 nařízení (EU) č. 952/2013, která upravují povinnost předložit zboží po vykládce nebo překládce celnímu úřadu, a pravidla stanovená v článku 140 uvedeného nařízení, která upravují povinnost vyčkat před vykládkou nebo překládkou zboží povolení, by se rovněž neměla vztahovat na zboží Unie, které si zachovalo status na základě čl. 155 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na skutečnost, že i když toto zboží dočasně opustilo celní území Unie, jeho status se nezměnil a není třeba jej prokazovat.

(8)

Odkazy v článku 136 nařízení (EU) č. 952/2013 na čl. 135 odst. 1 a článek 137 uvedeného nařízení by měly být zrušeny, aby byla osoba přivážející zboží na celní území Unie povinna je dopravit na místo určené celními orgány, a ty tak měly v případě potřeby možnost zkontrolovat, zda se jedná o zboží Unie či o zboží, které není zbožím Unie.

(9)

Odkaz v článku 136 nařízení (EU) č. 952/2013 na článek 141 uvedeného nařízení by měl být zrušen, aby bylo jasné, že se čl. 141 odst. 1 uvedeného nařízení, který vylučuje použití některých ustanovení na zboží přepravované v režimu tranzitu, rovněž použije, když zboží znovu vstoupí na celní území Unie poté, co je dočasně opustilo po přímé trase námořní nebo vzdušnou cestou.

(10)

Odkaz v článku 136 nařízení (EU) č. 952/2013 na články 144 až 149 uvedeného nařízení týkající se dočasného uskladnění by rovněž měl být zrušen. Pravidla stanovená v uvedených článcích se sice nevztahují na zboží Unie, ale měla by se vztahovat na zboží, které není zbožím Unie. V tomto ohledu by článek 136 nařízení (EU) č. 952/2013 měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(11)

Aby se bez dalšího prodlení zajistil účinný dohled nad zbožím, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/35

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (2) zavedlo řadu opatření, jejichž cílem je zvýšením transparentnosti na retailovém investičním trhu zvýšit ochranu investorů a obnovit důvěru spotřebitelů v odvětví finančních služeb. Ukládá tvůrcům strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, aby poskytli sdělení klíčových informací.

(2)

Nařízení (EU) č. 1286/2014 pověřuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), aby vypracovaly regulační technické normy upřesňující konkrétní prvky sdělení klíčových informací.

(3)

Dne 30. června 2016 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 1286/2014 (6), jež upřesňuje prezentaci a obsah sdělení klíčových informací a jejich standardizovaný formát, metodiku podporující prezentaci rizik a výnosů a výpočet nákladů, jakož i podmínky a minimální četnost kontroly informací obsažených ve sdělení klíčových informací a podmínky pro splnění požadavků na poskytnutí sdělení klíčových informací retailovým investorům.

(4)

Evropský parlament vyslovil dne 14. září 2016 proti nařízení v přenesené pravomoci přijatému Komisí dne 30. června 2016 námitku a vyzval, spolu s velkou většinou členských států, k oddálení dne použitelnosti nařízení (EU) č. 1286/2014.

(5)

Odložení dne použitelnosti o dvanáct měsíců poskytne zúčastněným stranám dodatečný čas pro přizpůsobení se novým požadavkům. S ohledem na výjimečné okolnosti je vhodné a odůvodněné, aby bylo nařízení (EU) č. 1286/2014 odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

S ohledem na velmi krátkou dobu, jež zbývá do dne použitelnosti ustanovení nařízení (EU) č. 1286/2014, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost neprodleně.

(7)

V tomto případě je tudíž rovněž odůvodněné uplatnit výjimku v případě naléhavosti stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/37

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedená směrnice měla být v zájmu přehlednosti přepracována.

(2)

Na vnitřním trhu by měly mít instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) možnost působit v jiných členských státech a zároveň zajišťovat vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(3)

Cílem této směrnice je minimální harmonizace, a proto by směrnice neměla bránit členským státům, aby v zájmu ochrany účastníků a příjemců plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění zachovaly nebo zavedly další ustanovení, jsou-li tato ustanovení v souladu se závazky členských států vyplývajícími z práva Unie. Tato směrnice se nezabývá otázkami vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů, otázkami smluvního práva ani přiměřeností důchodového zabezpečení v členských státech.

(4)

S cílem dále usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy si tato směrnice klade za cíl zajistit řádnou správu, poskytování informací účastníkům penzijních plánů a transparentnost a jistotu zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(5)

Organizace a míra regulace IZPP se v jednotlivých členských státech značně liší. Plány zaměstnaneckého penzijního pojištění spravují jak IZPP, tak životní pojišťovny. Proto je univerzální přístup k IZPP nevhodný. Komise a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (5), by při svých činnostech měly zohledňovat odlišné tradice členských států a měly by si počínat tak, aby nebyly dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy, pokud jde o organizaci IZPP.

(6)

Směrnice 2003/41/ES představovala první legislativní krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celounijním měřítku. Skutečný vnitřní trh s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění má i nadále rozhodující význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Unii a pro řešení problému se stárnutím společnosti. Uvedená směrnice z roku 2003 nebyla dosud podstatně změněna tak, aby i pro IZPP zavedla moderní systém správy a řízení vycházející z rizik. Přiměřená regulace a dohled na unijní a vnitrostátní úrovni jsou i nadále důležité pro rozvoj bezpečného a spolehlivého zaměstnaneckého penzijního pojištění ve všech členských státech.

(7)

Obecně by IZPP měly v příslušných případech zohlednit cíl zajistit mezigenerační rovnováhu plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění tím, že budou usilovat o spravedlivé rozložení rizik a přínosů mezi generacemi v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(8)

Je třeba zavést vhodná opatření, která umožní další zlepšení doplňkového soukromého důchodového spoření, jako například plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že se důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění stále více považují za doplněk dávek z jiného penzijního pojištění. IZPP hrají významnou úlohu při dlouhodobém financování hospodářství Unie a při poskytování spolehlivých důchodových dávek. IZPP jsou klíčovou součástí hospodářství Unie, neboť drží jménem přibližně 75 milionů účastníků a příjemců aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR. Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba zlepšit, aniž by se však zpochybňoval zásadní význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat patřičnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropských sociálních modelů.

(9)

S ohledem na demografický vývoj v Unii a na situaci vnitrostátních rozpočtů je zaměstnanecké penzijní pojištění cenným doplňkem důchodových systémů sociálního zabezpečení. Odolný důchodový systém zahrnuje rozmanitou škálu produktů a institucí a účinné postupy dohledu.

(10)

Členské státy by měly chránit pracovníky před chudobou ve stáří a podporovat doplňkové penzijní plány vázané na pracovní smlouvy jakožto formy doplňkového pojištění ke státem vyplácenému důchodu.

(11)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na kolektivní vyjednávání a akce a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje IZPP přeshraniční činnost a přeshraniční převod penzijních plánů. Tato směrnice má být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(12)

Zejména usnadňování přeshraniční činnosti IZPP a přeshraniční převod penzijních plánů na základě vyjasnění příslušných postupů a odstranění zbytečných překážek by mohly mít pozitivní dopad na dotčené podniky a jejich zaměstnance, ať už pracují v jakémkoli členském státě, prostřednictvím centralizace řízení poskytovaných penzijních služeb.

(13)

Přeshraniční činností IZPP by neměly být dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění hostitelského členského státu týkající se vztahu mezi podnikem poskytujícím penzijní plán (dále jen „přispívající podnik“) a účastníky a příjemci. Přeshraniční činnost a přeshraniční převody penzijních plánů mají odlišnou povahu a měly by být proto regulovány různými předpisy. Pokud přeshraniční převod penzijního plánu vede k přeshraniční činnosti, měla by se použít ustanovení týkající se přeshraniční činnosti.

(14)

Pokud se přispívající podnik a IZPP nacházejí v témže členském státě, tak pouze skutečnost, že účastníci nebo příjemci penzijního plánu mají bydliště v jiném členském státě, sama o sobě přeshraniční činnost nezakládá.

(15)

Členské státy by si měly uvědomit, že je nutné chránit důchodová práva pracovníků, kteří jsou dočasně vysláni, aby pracovali v jiném členském státě.

(16)

Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, přeshraniční činnost je stále omezená kvůli rozdílům ve vnitrostátních sociálních a pracovněprávních předpisech. Navíc i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které IZPP prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zlepšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet případů, kdy rizika dlouhověkosti a trhu nesou účastníci a příjemci, místo toho, aby je nesly IZPP nebo přispívající podniky. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům.

(17)

Obezřetnostní pravidla stanovená v této směrnici mají zajistit vysoký stupeň jistoty pro všechny budoucí důchodce stanovením přísných norem dohledu a jasně určovat způsob řádného, obezřetného a účinného řízení plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(18)

IZPP by měly být úplně odděleny od jakéhokoli přispívajícího podniku a působit na základě tvorby fondu, jehož účelem je poskytování důchodových dávek. IZPP, které působí za tímto jediným účelem, by měly mít volnost poskytovat služby a svobodu investovat a podléhat pouze koordinovaným obezřetnostním požadavkům, a to bez ohledu na to, zda se tyto IZPP považují za právnické osoby.

(19)

V souladu se zásadou subsidiarity by si členské státy měly podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří„pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech. V rámci druhého pilíře si také mají podržet plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako jsou například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nehodlá toto výhradní právo členských států zpochybňovat, ale jejím cílem je vyzvat členské státy, aby zřizovaly přiměřené, udržitelné a spolehlivé zaměstnanecké penzijní pojištění a usnadňovaly přeshraniční činnost.

(20)

Komise by s ohledem na skutečnost, že je nutné zaměstnanecké penzijní pojištění dále zlepšovat, měla vytvořit významnou přidanou hodnotu na úrovni Unie tím, že podnikne další kroky na podporu spolupráce členských států se sociálními partnery při zlepšování penzijních plánů druhého pilíře a zřídí skupinu odborníků na vysoké úrovni k posílení důchodového spoření druhého pilíře v členských státech, včetně podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, zejména pokud se jedná o přeshraniční činnost.

(21)

Vnitrostátní pravidla o účasti samostatně výdělečných osob v IZPP se liší. V některých členských státech mohou IZPP působit na základě dohod se svazy odvětví, jejichž členové působí jako samostatně výdělečné osoby, nebo přímo se samostatně výdělečnými a zaměstnanými osobami. V některých členských státech se samostatně výdělečná osoba také může stát účastníkem IZPP, pokud tato samostatně výdělečná osoba působí jako zaměstnavatel nebo poskytuje profesionální služby některému podniku. V některých členských státech se samostatně výdělečné osoby nemohou účastnit IZPP, pokud nejsou splněny některé požadavky, včetně požadavků stanovených sociálními a pracovněprávními předpisy.

(22)

Instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, které již jsou koordinovány na úrovni Unie, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty. Je však třeba přitom přihlížet ke zvláštním rysům IZPP, které v jednom členském státě spravují systémy sociálního zabezpečení a zároveň provozují plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(23)

Na instituce fungující na principu kapitálového financování jako součást povinných systémů sociálního zabezpečení se tato směrnice nevztahuje.

(24)

Finanční instituce, které již využívají legislativní rámec Unie, by měly být obecně vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Protože však tyto instituce mohou také v některých případech nabízet služby zaměstnaneckého penzijního pojištění, je důležité zajistit, aby tato směrnice nevedla k narušování hospodářské soutěže. Těmto narušením se lze vyhnout uplatňováním obezřetnostních požadavků stanoveným touto směrnicí i na činnosti životních pojišťoven v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (6). Komise by také měla pozorně sledovat situaci na trhu zaměstnaneckého penzijního pojištění a posuzovat možnost rozšíření dobrovolného uplatňování této směrnice na jiné regulované finanční instituce.

(25)

Vzhledem k tomu, že cílem IZPP je zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by mít důchodové dávky jimi vyplácené zpravidla formu doživotních plateb, vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace.

(26)

Je důležité zajistit, aby starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohly se těšit dobré životní úrovni. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob.

(27)

To, že se členským státům dává možnost vyjmout z oblasti působnosti vnitrostátních prováděcích právních předpisů IZPP, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků, může usnadnit dohled v těchto členských státech, aniž by bylo oslabeno řádné fungování vnitřního trhu v této oblasti. Nemělo by to však omezit právo těchto IZPP jmenovat investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení ke správě svého investičního portfolia, jakož i jmenovat uschovatele nebo depozitáře usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k úschově svých aktiv. V každém případě by měly členské státy uplatňovat určitá ustanovení týkající se investičních pravidel a systému správy a řízení na IZPP, které provozují penzijní plány, jež mají celkem více než 15 účastníků.

(28)

Instituce jako „Unterstützungskassen“ (podpůrné pokladny) v Německu, kde účastníci nemají ze zákona nárok na dávky v určité výši a kde jsou jejich zájmy chráněny povinným zákonným pojištěním proti úpadku, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

(29)

Za účelem ochrany účastníků a příjemců by se IZPP měly omezit pouze na činnosti uvedené v této směrnici a na činnosti z nich vyplývající.

(30)

V případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení přispívajícího podniku od IZPP a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální obezřetnostní normy. Při stanovování těchto norem je třeba brát v úvahu přístup IZPP k penzijním ochranným systémům nebo obdobným mechanismům, které poskytují ochranu nabytých individuálních nároků účastníků a příjemců proti riziku selhání přispívajícího podniku.

(31)

Fungování IZPP a dohled nad nimi se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých členských státech může být dohled vykonáván nejenom nad IZPP samotnými, ale také nad subjekty nebo společnostmi, které jsou oprávněny tyto IZPP spravovat. Členské státy by měly mít možnost k těmto zvláštním rysům přihlížet, pokud jsou účinně splněny všechny požadavky stanovené touto směrnicí. Členské státy by také měly mít možnost povolit řízení IZPP pojišťovnám a jiným finančním subjektům.

(32)

IZPP jsou instituce penzijního pojištění se sociálním účelem, které poskytují finanční služby. Odpovídají za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění a měly by proto splňovat některé minimální obezřetnostní normy pro své činnosti a podmínky provozu, přičemž by měly zohlednit vnitrostátní pravidla a tradice. Tyto instituce by však neměly být považovány za pouhé poskytovatele finančních služeb. Je třeba náležitě uznávat a podporovat jejich sociální funkci a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a IZPP jako hlavní zásady, kterými se tato směrnice řídí.

(33)

Pokud IZPP, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, spravují penzijní fondy, které nemají právní subjektivitu a sestávají z penzijních plánů jednotlivých účastníků, jejichž aktiva jsou od aktiv příslušných IZPP oddělena, měly by mít členské státy možnost považovat jednotlivé penzijní fondy za jediný penzijní plán ve smyslu této směrnice.

(34)

S ohledem na značný počet IZPP v některých členských státech je třeba pragmatického řešení ohledně předchozího povolování IZPP. Pokud však IZPP zamýšlí spravovat penzijní plán v jiném členském státě, mělo by být vyžadováno předchozí povolení příslušného orgánu domovského členského státu.

(35)

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů včetně ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, měly by mít IZPP možnost poskytovat své služby v jiných členských státech poté, co získají povolení od příslušného orgánu domovského členského státu IZPP. IZPP by mělo být povoleno přijímat finanční příspěvky od podniků usazených v kterémkoliv členském státě a provozovat penzijní plány s účastníky ve více než jednom členském státě. To by mohlo u těchto IZPP vést ke značným úsporám z rozsahu, zlepšit konkurenceschopnost hospodářství v Unii a usnadnit mobilitu pracovních sil.

(36)

IZPP usazená v jednom členském státě by při výkonu svého práva spravovat plán zaměstnaneckého penzijního pojištění smluvně sjednaný v jiném členském státě měla plně dodržovat sociální a pracovněprávní předpisy platné v hostitelském členském státě, pokud se vztahují k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, například definici a vyplácení důchodových dávek a podmínky převoditelnosti důchodových práv. Aby byla zajištěna právní jistota pro přeshraniční činnosti IZPP, měla by být jasně vymezena oblast působnosti obezřetnostních pravidel.

(37)

Za účelem usnadnění organizace zaměstnaneckého penzijního pojištění na úrovni Unie by měly mít IZPP možnost přeshraničně převádět v Unii penzijní plány na jiné IZPP. Podmínkou tohoto převodu by mělo být udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co uvedený příslušný orgán získal souhlas příslušného orgánu domovského členského státu IZPP, která penzijní plán převádí. Tento převod i jeho podmínky by měly podléhat předchozímu schválení většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců, jako jsou svěřenští správci plánu založeného na svěřenství.

(38)

V případě převodu části penzijního plánu je třeba zajistit rentabilitu jak převáděné, tak zbývající části penzijního plánu a po převodu je třeba řádně chránit práva všech účastníků a příjemců tím, že bude od převádějících i přijímajících IZPP vyžadováno, aby měly dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro převáděnou i zbývající část penzijního plánu.

(39)

K usnadnění koordinace postupů dohledu může orgán EIOPA požádat příslušné orgány o informace v souladu se svými pravomocemi, jež mu jsou svěřeny na základě nařízení (EU) č. 1094/2010. Navíc pokud dojde v případě celkového nebo částečného přeshraničního převodu penzijního plánu mezi dotčenými příslušnými orgány ke sporu, měl by mít orgán EIOPA možnost působit jako zprostředkovatel.

(40)

Obezřetně provedený výpočet technických rezerv je základní podmínkou k zajištění toho, aby mohly být krátkodobě i dlouhodobě plněny povinnosti vyplácet důchodové dávky. Technické rezervy by měly být vypočítávány na základě uznávaných pojistněmatematických metod a potvrzovány pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti. Maximální úrokové sazby by měly být voleny obezřetně podle všech souvisejících vnitrostátních pravidel. Minimální částka technických rezerv by měla postačovat k tomu, aby se mohlo pokračovat ve vyplácení dávek již vyplácených příjemcům, a současně by měla odrážet závazky, které vzniknou z nabytých důchodových práv účastníků penzijního plánu. Pojistněmatematickou funkci by měly vykonávat osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností IZPP, a které jsou schopné prokázat své relevantní zkušenosti platnou odbornou kvalifikací nebo jiným způsobem.

(41)

Rizika krytá IZPP se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Domovské členské státy by proto měly mít možnost stanovit, že výpočet technických rezerv podléhá dalším a podrobnějším pravidlům, než jsou pravidla stanovená v této směrnici.

(42)

Měla by být vyžadována dostačující a vhodná aktiva pokrývající technické rezervy pro ochranu zájmů účastníků a příjemců penzijního plánu, když se přispívající podnik ocitne v úpadku.

(43)

Na podporu rovnosti podmínek mezi domácími a přeshraničními IZPP by členské státy měly zohledňovat požadavky na financování jak domácích, tak přeshraničních IZPP.

(44)

V mnoha případech by mohl přispívající podnik, a nikoliv samotná IZPP buď pokrýt jakékoli biometrické riziko, nebo zaručit určité dávky či výnos investic. V některých případech však toto krytí nebo záruky poskytuje samotná IZPP a povinnosti přispívajícího podniku jsou obecně vyčerpány platbou nezbytných příspěvků. Za těchto okolností by dotyčné IZPP měly mít vlastní kapitál založený na hodnotě technických rezerv a rizikového kapitálu.

(45)

IZPP jsou investory se zvláště dlouhodobými investicemi. Zpětný odkup aktiv držených těmito IZPP nemůže být obecně učiněn pro jakýkoli jiný účel, než je vyplácení důchodových dávek. Navíc, aby se také odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců, měly by mít IZPP možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv. Proto je vyžadován účinný dohled a přístup k investičním pravidlům, který dává IZPP dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice, a také je zavazuje, aby jednaly obezřetně. Soulad se zásadou obezřetnosti proto vyžaduje investiční politiku určenou podle struktury účastenství jednotlivé IZPP.

(46)

Stanovením zásady obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby IZPP mohly působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku.

(47)

Metody a postupy dohledu se mezi členskými státy liší. Proto by členské státy měly získat určitou volnost ohledně přesných investičních pravidel, která chtějí stanovit pro IZPP nacházející se na jejich území. Tato pravidla by však neměla omezovat volný pohyb kapitálu, pokud to není vyžadováno z důvodů obezřetnosti.

(48)

Tato směrnice by měla IZPP zajistit přiměřenou úroveň svobody investování. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou IZPP investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií a dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, do jiných měn, než jsou měny pasiv, a do dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, a proto by měly být omezovány pouze z důvodů obezřetnosti, a to v souladu se zásadou obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků a příjemců.

(49)

Pojetí nástrojů s dlouhodobým ekonomickým profilem je široké. Těmito nástroji jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost, a měly by být pojímány tak, že zahrnují účasti a dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastrukturní projekty, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech.

(50)

IZPP by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států, aby se jim snížily náklady na přeshraniční činnost. Hostitelským členským státům by proto nemělo být povoleno ukládat IZPP nacházejícím se v jiných členských státech dodatečné investiční požadavky.

(51)

Každý jednotlivec musí mít jasný přehled o svých nabytých důchodových právech, jež vyplývají ze zákonných i zaměstnaneckých penzijních plánů, zejména pokud tato práva nabyl ve více než jednom členském státě. Tohoto přehledu by bylo možné dosáhnout zřízením služeb evidence důchodů v celé Unii podobných těm, které již byly vytvořeny v některých členských státech v návaznosti na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 nazvanou „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“, která rozvoj takovýchto služeb prosazuje.

(52)

Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik a ochranu účastníků a příjemců. Tyto systémy by měly být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

(53)

Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik IZPP narušit. Na IZPP by se v rámci politiky odměňování měly vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní finanční instituce v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti konkrétní strukturu správy a řízení IZPP v porovnání s ostatními finančními institucemi a zároveň je nutné zohlednit velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

(54)

Klíčová funkce je způsobilost k výkonu konkrétních úkolů v oblasti správy a řízení. IZPP by měly být dostatečně způsobilé k vytvoření funkce řízení rizik, funkce interního auditu a případně pojistněmatematické funkce. Není-li v této směrnici stanoveno jinak, označení konkrétní funkce jako klíčové by nemělo bránit IZPP v tom, aby se svobodně rozhodla, jak si tuto klíčovou funkci v praxi uspořádá. Toto uspořádání by nemělo vést k nepřiměřeně zatěžujícím požadavkům, neboť je třeba zohlednit velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

(55)

Osoby, které IZPP skutečně řídí, by měly být kolektivně způsobilé a bezúhonné a osoby vykonávající klíčové funkce by měly mít odpovídající znalosti a zkušenosti a případně i odpovídající odbornou kvalifikaci. Pouze osoby zastávající klíčové funkce by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

(56)

S výjimkou funkce interního auditu by dále mělo být možné, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávaly více než jednu klíčovou funkci. Osoba nebo organizační jednotka vykonávající danou klíčovou funkci by však měla být odlišná od osoby nebo jednotky vykonávající podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Členské státy by měly mít možnost povolit, aby IZPP a přispívající podnik vykonávaly klíčové funkce prostřednictvím téže jedné osoby nebo organizační jednotky, pokud IZPP vysvětlí, jak předchází veškerým střetům zájmů s přispívajícím podnikem a jak je řeší.

(57)

Je nezbytné, aby IZPP zlepšily své řízení rizik s ohledem na cíl spočívající ve spravedlivém rozložení rizik a přínosů mezi generacemi v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijních plánů a projednat je s relevantními příslušnými orgány. IZPP by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat posouzení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto posouzení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům a mělo by mimo jiné zahrnovat případně i rizika spojená se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociální rizika a rizika spojená se znehodnocením aktiv v důsledku změny právních předpisů (tzv. „uvízlá aktiva“).

(58)

Důležité pro investiční politiku a systémy řízení rizik IZPP jsou environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, jak jsou uvedeny v zásadách odpovědného investování podporovaných Organizací spojených národů. Členské státy by měly požadovat, aby IZPP výslovně uváděly, kdy jsou tyto faktory při investičních rozhodnutích zohledňovány a jakým způsobem jsou začleněny do jejich systému řízení rizik. Relevance a podstatnost těchto environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení pro investice v rámci penzijních plánů a způsob, jakým jsou tyto faktory zohledňovány, by měly být součástí údajů, které IZPP na základě této směrnice poskytuje. IZPP tento požadavek splňuje, i pokud v rámci těchto informací uvede, že environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení v její investiční politice zohledňovány nejsou, nebo že náklady na systém monitorování relevance a podstatnosti těchto faktorů a způsobu, jakým jsou zohledněny, jsou neúměrné velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

(59)

Každý členský stát by měl vyžadovat, aby každá IZPP nacházející se na jeho území vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím k jednotlivým penzijním plánům provozovaným IZPP a případně pro jednotlivé penzijní plány vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy. Roční účetní závěrky a výroční zprávy, které poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv a pasiv IZPP a její finanční situace, přičemž zohledňují jednotlivé penzijní plány provozované IZPP a jsou náležitě schváleny oprávněnou osobou, jsou základním zdrojem informací pro účastníky a příjemce penzijního plánu a příslušné orgány. Zejména umožňují příslušným orgánům sledovat finanční zdraví IZPP a hodnotit, zda je IZPP schopná splnit všechny své smluvní závazky. Roční účetní závěrky a výroční zprávy by měly být veřejně dostupné, pokud možno na internetových stránkách, nebo jiným způsobem, jako například tak, že budou dostupné na vyžádání.

(60)

Investiční politika IZPP je rozhodujícím faktorem jak pro jistotu, tak pro dlouhodobou ekonomickou udržitelnost plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. IZPP by proto měly vypracovat a alespoň jednou za tři roky znovu posoudit prohlášení o svých investičních zásadách. Toto prohlášení by mělo být k dispozici příslušným orgánům a na žádost také účastníkům a příjemcům jednotlivých penzijních plánů.

(61)

IZPP by měly mít možnost svěřit jakoukoli činnost, včetně klíčových funkcí, zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jejich jménem. IZPP by měly zůstat plně odpovědné za plnění všech svých povinností podle této směrnice, i pokud si plnění klíčových funkcí nebo provádění jakýchkoli jiných činností zajišťují externě. IZPP, jež zadávají jakékoli činnosti externě, by měly s poskytovatelem služeb uzavřít písemnou dohodu. Pro účely této směrnice se toto ustanovení netýká dohod o poskytování provozních služeb, například pokud jde o bezpečnostní pracovníky či pracovníky údržby.

(62)

Členské státy by měly mít možnost vyžadovat v souvislosti s úschovou aktiv IZPP jmenování depozitáře.

(63)

S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu a související administrativní zátěž by IZPP měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud se předpokládané výše důchodových dávek zakládají na ekonomických scénářích, měly by tyto informace zahrnovat i nepříznivý scénář, který by byl sice extrémní, ovšem možný. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité dodatečné informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti. Informace by měly odpovídat potřebám uživatele a měly by zohledňovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, jak stanoví články 3 a 21 uvedené úmluvy. Členské státy se mohou rozhodnout dále specifikovat, jakým způsobem mohou být informace určené potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům poskytovány, a to i pokud jde o jejich zprostředkování službami evidence důchodů.

(64)

Vzhledem ke specifikům plánů poskytujícím určitou výši dávek nemá na tyto dávky, s výjimkou extrémních situací, dopad dosavadní výkonnost ani struktura nákladů. Informace o těchto záležitostech by se tudíž měly poskytovat pouze v případě plánů, kde účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí.

(65)

Dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout. Pokud nemají potenciální účastníci možnost volby a jsou do určitého penzijního plánu zařazeni automaticky, měla by jim IZPP poskytnout klíčové relevantní informace o jejich účastenství okamžitě po jejich zařazení do penzijního plánu.

(66)

IZPP by měly účastníkům vystavovat přehled důchodových dávek obsahující klíčové osobní a obecné informace o penzijním plánu. Přehled důchodových dávek by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace umožňující lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a napříč různými plány a sloužící mobilitě pracovních sil.

(67)

IZPP by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

(68)

Během fáze, v níž jsou důchodové dávky vypláceny, by příjemci měli nadále dostávat informace o svých dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci v období vyplácení dávek nesou významné investiční riziko. Příjemci by také měli být informováni o jakémkoli snížení splatných dávek poté, co bylo takové rozhodnutí, které vede ke snížení, přijato, a předtím, než je jakékoli takové snížení provedeno. Jako osvědčený postup se IZPP doporučuje, aby příjemce před přijetím jakéhokoli takového rozhodnutí konzultovaly.

(69)

Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavními cíli je ochrana práv účastníků a příjemců, jakož i stabilita IZPP a jejich schopnost plnit své závazky.

(70)

Rozsah obezřetnostního dohledu se mezi členskými státy liší. To může působit problémy v případě, kdy IZPP musí vyhovět obezřetnostní regulaci svého domovského členského státu a zároveň dodržet sociální a pracovněprávní předpisy svého hostitelského členského státu. Objasněním toho, které oblasti jsou pro účely této směrnice považovány za součást obezřetnostního dohledu, se sníží právní nejistota a související transakční náklady.

(71)

Vnitřní trh pro IZPP vyžaduje vzájemné uznávání obezřetnostních norem. Na dodržování těchto norem ze strany IZPP by měly dohlížet příslušné orgány domovského členského státu IZPP. Členské státy by měly příslušným orgánům udělit nezbytné pravomoci k využívání preventivních nebo nápravných opatření, pokud IZPP poruší některý z požadavků této směrnice.

(72)

Za účelem zajištění účinného dohledu nad externě zajištěnými činnostmi, včetně všech následně subdodavatelsky zajištěných činností, je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním údajům poskytovatelů služeb, jimž byly činnosti externě zadány, bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé regulovanými či neregulovanými subjekty, a aby měly právo provádět kontroly na místě. Aby se zohlednil tržní vývoj a zajistil trvalý soulad s podmínkami pro externí zajišťování činností, měly by mít příslušné orgány nezbytné pravomoci požadovat od IZPP a poskytovatelů služeb informace o případných externě zajišťovaných činnostech.

(73)

Je třeba přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány, jinými orgány a subjekty, jejichž úkolem je posilování finanční stability a ukončování penzijních plánů. Je proto nutné stanovit podmínky, za kterých by byla tato výměna informací možná. Lze-li navíc informace sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by mít tyto orgány možnost svůj souhlas případně podmínit splněním přísných podmínek.

(74)

Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v souladu s touto směrnicí, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a jakákoli výměna nebo předávání informací evropskými orgány dohledu podle této směrnice by měly být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8).

(75)

Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného na úrovni Unie by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPA přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě do 13. ledna 2023.

(76)

Za účelem zachování spravedlivé hospodářské soutěže mezi institucemi by mělo být přechodné období umožňující pojišťovnám, na které se vztahuje směrnice 2009/138/ES, provozovat jejich činnost v oblasti poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění podle pravidel uvedených v článku 4 této směrnice prodlouženo do 31. prosince 2022. Směrnice 2009/138/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(77)

Další rozvoj modelů solventnosti, jako je holistický model vycházející z celkové rozvahy, na úrovni Unie není z praktického hlediska reálný, ani efektivní z hlediska nákladů a přínosů, zejména s ohledem na rozdílnost IZPP v jednotlivých členských státech i mezi jednotlivými členskými státy. V souvislosti s IZPP by proto na úrovni Unie neměly být vypracovány žádné kvantitativní kapitálové požadavky, jako je Solventnost II nebo holistické modely vycházející z celkové rozvahy, které jsou od ní odvozeny, jelikož by mohly potenciálně snížit ochotu zaměstnavatelů poskytovat plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(78)

Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření právního rámce Unie pro IZPP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(79)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(80)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(81)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B,

a)

instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (9) a (ES) č. 987/2009 (10);

b)

instituce, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (11), 2009/138/ES, 2011/61/EU (12), 2013/36/EU (13) a 2014/65/EU (14);

c)

instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;

d)

instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vyplácení důchodových dávek;

e)

podniky, které s ohledem na vyplácení důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.

1)

„institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „IZPP“ instituce, která bez ohledu na svou právní formu funguje na základě kapitálového krytí, je zřízena odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:

a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající;

2)

„penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovující, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;

3)

„přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který nabízí penzijní plány nebo platí příspěvky IZPP;

4)

„důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace;

5)

„účastníkem“ jiná osoba než příjemce nebo potenciální účastník, jejíž předchozí nebo současná zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;

6)

„příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;

7)

„potenciálním účastníkem“ osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu;

8)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán určený k plnění povinností stanovených touto směrnicí;

9)

„biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;

10)

„domovským členským státem“ členský stát, ve kterém byla IZPP zapsána nebo povolena a ve kterém má své správní ústředí v souladu s článkem 9;

11)

„hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí rovněž pro vztah mezi přispívajícím podnikem a účastníky nebo příjemci;

12)

„převádějící IZPP“ IZPP, která převádí veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část na zapsanou nebo povolenou IZPP v jiném členském státě;

13)

„přijímající IZPP“ IZPP, která přijímá veškeré závazky, technické rezervy další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část od zapsané nebo povolené IZPP v jiném členském státě;

14)

„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

15)

„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

16)

„organizovaným obchodním systémem“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

17)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci ukládat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti a po dobu odpovídající účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

18)

„klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení způsobilost k provádění praktických úkolů, včetně funkce řízení rizik, funkce interního auditu a pojistněmatematické funkce;

19)

„přeshraniční činností“ provozování penzijního plánu, kdy se vztah mezi přispívajícím podnikem a dotčenými účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění členského státu, který není domovským členským státem.

a)

IZPP řádně uplatňovala stanovená pravidla týkající se fungování každého penzijního plánu;

b)

se přispívající podnik, který zaručuje výplaty důchodových dávek, zavázal k pravidelnému financování.

a)

název hostitelského členského státu, který je případně identifikován přispívajícím podnikem;

b)

název a místo správního ústředí přispívajícího podniku;

c)

hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být pro přispívající podnik provozován.

a)

většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců. Většina se stanoví v souladu s vnitrostátním právem. Informace o podmínkách převodu poskytuje převádějící IZPP dotčeným účastníkům a příjemcům a případně jejich zástupcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti uvedené v odstavci 4; a

b)

případně přispívajícího podniku.

a)

písemnou dohodu mezi převádějící IZPP a přijímající IZPP, která stanovuje podmínky převodu;

b)

popis hlavních vlastností penzijního plánu;

c)

popis závazků či technických rezerv, které mají být převedeny, a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu;

d)

název a místo správního ústředí převádějící IZPP a přijímající IZPP a členský stát, v němž je každá z těchto IZPP zapsána nebo povolena;

e)

místo správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;

f)

doklad o předchozím schválení převodu v souladu s odstavcem 3;

g)

případně název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.

a)

přijímající IZPP poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 5;

b)

se správní struktura, finanční situace přijímající IZPP a dobrá pověst či odborná kvalifikace nebo praxe vedoucích pracovníků přijímající IZPP slučuje se zamýšleným převodem;

c)

jsou v průběhu převodu i po něm přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců přijímající IZPP a převáděná část penzijního plánu;

d)

v případě, že převod vede k přeshraniční činnosti, jsou v den převodu zcela finančně zajištěny technické rezervy přijímající IZPP; a

e)

jsou v souladu s příslušnými pravidly domovského členského státu přijímající IZPP aktiva, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

a)

jsou v případě částečného převodu závazků penzijního plánu, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu;

b)

individuální nároky účastníků a příjemců zůstanou po převodu přinejmenším zachovány;

c)

jsou v souladu s příslušnými předpisy domovského členského státu převádějící IZPP aktiva odpovídající penzijnímu plánu, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

a)

minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a příspěvků v souladu s penzijními plány IZPP. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytých důchodových práv účastníků. Ekonomické a pojistněmatematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;

b)

maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:

c)

biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušných rizik;

d)

způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylky však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.

a)

IZPP vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnému krytí technických rezerv. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;

b)

při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci IZPP, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z nekapitálového nebo jen částečně kapitálového krytí na plné kapitálové krytí;

c)

v případě likvidace penzijního plánu během období uvedeného v první větě tohoto odstavce informuje IZPP příslušné orgány domovského členského státu. IZPP vytvoří postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv tohoto plánu na jinou IZPP, pojišťovnu nebo jiný vhodný subjekt. Tento postup se sdělí příslušným orgánům domovského členského státu a obecný nástin postupu se v souladu se zásadou důvěrnosti zpřístupní účastníkům nebo případně jejich zástupcům.

a)

splaceného základního kapitálu nebo v případě IZPP mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníků vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:

b)

rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;

c)

zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend; a

d)

v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezerv zisku obsažených v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcům.

a)

kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace IZPP podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;

b)

cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:

a)

pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;

b)

veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

c)

jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší.

a)

první výsledek:

4 % matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;

b)

druhý výsledek:

u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si IZPP ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.

Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let činí uvedená část 0,15 %.

a)

pokud IZPP nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

b)

pokud IZPP nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

c)

pokud IZPP nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se tohoto pojištění a těchto operací;

d)

pokud IZPP kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění.

Jedna třetina takto získané částky se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 35 000 000 EUR a druhá tvoří zbytek; 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

a)

aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí IZPP nebo subjekt, který spravuje její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;

b)

na základě zásady obezřetnosti umožní členské státy IZPP, aby zohlednily potenciální dlouhodobý dopad investičních rozhodnutí environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení;

c)

aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

d)

aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

e)

investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do ocenění aktiv IZPP. IZPP se také vyhnou nadměrnému riziku týkajícímu se jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

f)

aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu.

Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí IZPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

g)

investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.

Přispívá-li do IZPP více podniků, investice do těchto přispívajících podniků se provádějí obezřetně, přičemž se přihlíží k potřebě vhodné diverzifikace.

a)

investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a rozhodování o relativní závažnosti těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu. Je-li to však opodstatněno z hlediska obezřetnosti, mohou členské státy stanovit nižší horní hranici, která však bude činit minimálně 35 %, pro ty IZPP, které provozují penzijní plány s dlouhodobou zárukou úrokové sazby, nesou investiční riziko a samy poskytují záruku;

b)

investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c)

investování do nástrojů, které mají dlouhodobý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech,

d)

investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice, evropských fondů dlouhodobých investic, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu.

a)

požadavek způsobilosti:

b)

požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a jsou čestné.

a)

politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním IZPP jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení IZPP,

b)

politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů provozovaných IZPP;

c)

politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

d)

politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly IZPP;

e)

politika odměňování se vztahuje na IZPP a na poskytovatele služeb uvedené v čl. 31 odst. 1, pokud se na tyto poskytovatele služeb nevztahují směrnice uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b);

f)

IZPP stanoví obecné zásady pro politiku odměňování, alespoň jednou za tři roky je přezkoumají a aktualizují, a je odpovědná za jejich provádění;

g)

správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

a)

pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila podstatné riziko, že IZPP nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP a pokud by to mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo

b)

pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila zásadní porušení právních nebo správních předpisů vztahujících se na IZPP a její činnosti v rámci klíčové funkce této osoby nebo organizační jednotky a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

a)

upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b)

řízení aktiv a pasiv;

c)

investice, zejména deriváty, sekuritizace a podobné závazky;

d)

řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e)

řízení provozních rizik;

f)

pojištění a další techniky zmírňování rizik;

g)

environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.

a)

koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;

b)

posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných pro tento účel;

c)

posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d)

srovnává předpoklady, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností;

e)

informuje správní, řídící či dozorčí orgán IZPP o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;

f)

vydává stanovisko k celkové koncepci upisování, má-li IZPP takovou koncepci;

g)

vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li IZPP taková ujednání, a

h)

přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.

a)

popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů IZPP;

b)

posouzení účinnosti systému řízení rizik;

c)

popis toho, jak IZPP předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem, jestliže si IZPP prostřednictvím přispívajícího podniku dává externě zajišťovat klíčové funkce v souladu s čl. 24 odst. 3;

d)

posouzení celkových potřeb financování IZPP, případně včetně popisu plánu obnovy;

e)

posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti jakéhokoli nápravného opatření, přičemž se případně zohlední:

f)

kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispívajícího podniku, pojištění či zajištění ze strany podniku, na který se vztahuje směrnice 2009/138/ES, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch IZPP nebo účastníků a příjemců;

g)

kvalitativní posouzení provozního rizika;

h)

a jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, posouzení nových či nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů.

a)

k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné IZPP;

b)

k nadměrnému zvýšení provozního rizika;

c)

ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak IZPP plní své povinnosti;

d)

k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.

a)

zajistily, že je s finančními nástroji nakládáno s náležitou péčí a že jsou tyto nástroje dostatečně chráněny;

b)

vedly záznamy, které IZPP umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c)

přijaly nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;

d)

informovaly na požádání příslušné orgány, jakým způsobem jsou aktiva uschována.

a)

plní pokyny IZPP, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly IZPP;

b)

zajišťuje, aby u operací s aktivy IZPP souvisejícími s penzijním plánem byla protiplnění IZPP poskytována v obvyklých lhůtách;

c)

zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly IZPP.

a)

potenciálním účastníkům alespoň informace stanovené v článku 41;

b)

účastníkům alespoň informace stanovené v článcích 37 až 40, 42 a 44; a

c)

příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 37, 43 a 44.

a)

musí být pravidelně aktualizovány;

b)

musí být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem, a nesmí obsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

c)

nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

d)

musí být prezentovány snadno čitelnou formou;

e)

musí být k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se vztahují na příslušný penzijní plán; a

f)

musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům zdarma v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě.

a)

název IZPP, členský stát, v němž je IZPP zapsána nebo povolena, a název jejího příslušného orgánu;

b)

práva a povinnosti stran zapojených do penzijního plánu;

c)

informace o investičním profilu;

d)

povahu finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci;

e)

podmínky týkající se plných nebo částečných záruk v rámci penzijního plánu či určité výše dávek nebo, není-li poskytována žádná záruka v rámci penzijního plánu, prohlášení v tomto smyslu;

f)

případné mechanismy na ochranu získaných nároků nebo mechanismy snížení dávek;

g)

dosavadní výkonnost investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí;

h)

strukturu nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s plány, které nezajišťují určitou výši dávek;

i)

možnosti účastníků a příjemců, pokud jde o pobírání důchodových dávek;

j)

doplňující informace pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkající se opatření pro takový převod.

a)

osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu stanoveného v penzijním plánu nebo odhadovaného IZPP, nebo věku odchodu do důchodu stanoveného účastníkem;

b)

název a kontaktní adresa IZPP a označení penzijního plánu účastníka;

c)

je-li to relevantní, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze nalézt další informace;

d)

informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

e)

informace o získaných nárocích či akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

f)

informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispívající podnik a účastník, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců, přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu;

g)

rozpis nákladů odečtených IZPP, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců;

h)

informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.

a)

dalších praktických informací o možnostech, jež se účastníku nabízí v rámci penzijního plánu;

b)

informací uvedených v článcích 29 a 30;

c)

informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, jsou-li relevantní;

d)

informací o výši dávek v případě ukončení pracovního poměru.

a)

o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b)

o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c)

o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d)

o tom, kde lze najít další informace.

a)

o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b)

o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c)

o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d)

o tom, kde lze najít další informace.

a)

roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 29, nebo pokud je IZPP zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

b)

prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 30;

c)

jakékoli další informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d).

a)

podmínkami provozu;

b)

technickými rezervami;

c)

finančním krytím technických rezerv;

d)

regulatorním kapitálem;

e)

disponibilní mírou solventnosti;

f)

požadovanou mírou solventnosti;

g)

investičními pravidly;

h)

správou investic;

i)

systémem správy a řízení a

j)

informacemi, jež mají být poskytovány účastníkům a příjemcům.

a)

nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;

b)

nemá regulatorní kapitál.

a)

IZPP dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu;

b)

IZPP již neplní podmínky provozu;

c)

IZPP závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;

d)

v případě přeshraniční činnosti IZPP nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu týkající se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

a)

posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;

b)

posouzení rizik, kterým je IZPP vystavena;

c)

posouzení schopnosti IZPP tato rizika posoudit a řídit.

a)

k tomu, aby mohly IZPP, správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nebo osoby, které IZPP skutečně řídí nebo v jejím rámci vykonávají klíčové funkce, kdykoliv požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;

b)

k dohledu nad vztahy mezi IZPP a jinými podniky nebo mezi IZPP navzájem, pokud klíčové funkce IZPP nebo jiné činnosti externě zajišťují uvedené jiné podniky nebo IZPP, včetně všech následných úrovní subdodavatelského zajištění, pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci IZPP nebo mají podstatný význam pro účinný dohled;

c)

k získávání následujících dokumentů: vlastního posouzení rizik, prohlášení o zásadách investiční politiky, ročních účetních závěrek a výročních zpráv a všech ostatních dokumentů nezbytných k účelům dohledu;

d)

ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, například:

e)

k provádění kontrol na místě v provozovnách IZPP a případně kontrol externě zajištěných a všech následně subdodavatelsky zajištěných činností k ověření, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;

f)

k tomu, aby si kdykoli od IZPP mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.

a)

znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b)

informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 49;

c)

souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;

d)

hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech příslušných orgánů;

e)

pravidla týkající se správních sankcí a jiných opatření za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

a)

k ověření, zda IZPP splňují podmínky pro zahájení podnikání v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;

b)

k usnadnění sledování činnosti IZPP, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;

c)

k ukládání nápravných opatření, včetně správních sankcí;

d)

umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, ke zveřejnění klíčových ukazatelů výkonnosti všech jednotlivých IZPP, což může účastníkům a příjemcům pomoci při přijímání finančních rozhodnutí týkajících se jejich důchodů;

e)

při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;

f)

v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.

a)

výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;

b)

výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;

c)

výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:

d)

sdělení informací subjektům, které řídí likvidaci penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.

a)

orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do likvidace penzijního plánu a dalších podobných postupů;

b)

orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

c)

nezávislými pojistnými matematiky IZPP provádějícími dozor nad uvedenými IZPP a subjekty odpovědnými za dohled nad těmito pojistnými matematiky.

a)

centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;

b)

případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

c)

Evropské radě pro systémová rizika, orgánu EIOPA, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (16) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (17).

a)

subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů odpovědných za dohled nad IZPP nebo za přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

b)

dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);

c)

osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;

d)

pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.

a)

informace jsou vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo dozoru;

b)

na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c)

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán udělil svůj souhlas.

a)

informace musí být určeny k odhalování, jakož i k vyšetřování a zkoumání podle čl. 57 odst. 2 písm. a);

b)

na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c)

pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

a)

přiměřenost této směrnice z obezřetnostního a správního hlediska;

b)

přeshraniční činnost;

c)

zkušenosti získané při uplatňování této směrnice a její dopad na stabilitu IZPP;

d)

přehled důchodových dávek.

1)

V článku 13 se bod 7 nahrazuje tímto:

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).“"

2)

V článku 308b se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15.   Pokud domovské členské státy ke dni vstupu této směrnice v platnost uplatnily ustanovení uvedená v článku 4 směrnice (EU) 2016/2341, mohou tyto členské státy po přechodné období do 31. prosince 2022 nadále uplatňovat právní a správní předpisy, které přijaly za účelem dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES platnými k 31. prosinci 2015.

Pokud domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále uplatňují, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:

Do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo, přičemž zohlední změny unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyplývající z této směrnice.“