5.7.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/1

---

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro vykazování nefinančních informací

(metodika vykazování nefinančních informací)

(2017/C 215/01)

Obsah

1.

Úvod

1

2.

Účel

4

3.

Hlavní zásady

5

3.1

Uvádět významné informace

5

3.2

Objektivnost, vyváženost a srozumitelnost

7

3.3

Komplexnost, ale zároveň stručnost

7

3.4

Strategický rozměr a orientace na budoucnost

8

3.5

Zaměření na zúčastněné strany

9

3.6

Konzistentnost a soudržnost

9

4.

Obsah

9

4.1

Obchodní model

10

4.2

Politiky a náležitá péče

10

4.3

Výsledek

12

4.4

Hlavní rizika a jejich řízení

12

4.5

Klíčové ukazatele výkonnosti

13

4.6

Tematické aspekty

14

5.

Rámce vykazování

19

6.

Uvedení informací týkajících se rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů

19

1.   ÚVOD

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (1) o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (dále jen „směrnice“) vstoupila v platnost dne 6. prosince 2014. Změnila směrnici 2013/34/EU (2) o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Dotčené společnosti ji začnou používat od roku 2018, a to v souvislosti s informacemi týkajícími se účetního období 2017.

Větší transparentnost by měla posílit (3) odolnost podniků a zvýšit jejich výkonnost, a to z finančního i nefinančního hlediska. Postupem času to povede k silnějšímu růstu a zaměstnanosti a k větší důvěře mezi zúčastněnými stranami včetně investorů a spotřebitelů. Transparentní řízení podnikatelské činnosti je také nezbytné z hlediska dlouhodobějších investic.

Požadavky na uvádění nefinančních informací se týkají některých velkých podniků, které mají více než 500 zaměstnanců, jelikož náklady spojené s uložením povinnosti jejich používání malým a středním podnikům by mohly převážit nad přínosy. Tento přístup omezuje administrativní zátěž na minimum. Podniky jsou povinny uvádět relevantní, užitečné informace, které jsou nezbytné k porozumění jejich vývoji, výkonnosti, postavení a dopadu jejich činnosti, nikoli vyčerpávající, podrobnou zprávu. Uvedené informace mohou být navíc poskytovány za celou skupinu, nikoli jednotlivými přidruženými podniky v rámci skupiny. Směrnice poskytuje podnikům také značnou flexibilitu, pokud jde o uvádění relevantních informací způsobem, který považují za nejužitečnější, včetně samostatné zprávy. Podniky mohou vycházet z mezinárodních rámců, unijních rámců nebo vnitrostátních rámců.

Vhodné uvedení nefinančních informací je nezbytným předpokladem udržitelných financí. Evropská komise rozhodla dne 28. října 2016 o zřízení expertní skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance. Tento krok vychází z cíle Komise vypracovat zastřešující a komplexní strategii EU k udržitelným financím v rámci unie kapitálových trhů. Tato skupina by měla Komisi do konce roku 2017 předložit soubor politických doporučení.

Cíle udržitelného rozvoje OSN a Pařížská dohoda

V reakci na globální Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů v září 2015 Evropská komise zveřejnila dne 22. listopadu 2016 své sdělení „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ (4). Požadavky na uvádění informací, které vyplývají ze směrnice, významným způsobem přispívají k cílům udržitelného rozvoje, například k cíli 12 týkajícímu se zajištění udržitelných vzorců spotřeby a výroby (5) a k cíli 5 týkajícímu se dosažení genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek (6).

Požadavky přispívají také k provádění Pařížské dohody o klimatu, zejména se očekává, že větší transparentnost povede k finančním tokům, které budou ve větším souladu se směřováním k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji posilujícímu odolnost vůči změně klimatu.

Rada pro finanční stabilitu

Na žádost ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 zřídila Rada pro finanční stabilitu v prosinci 2015 pracovní skupinu vedenou odvětvím s cílem vypracovat doporučení pro dobrovolné uvádění informací o finančních rizicích souvisejících se změnou klimatu. Jedná se o činnost, která doplňuje práci provedenou studijní skupinou pro analýzu otázek souvisejících s financováním ekologických opatření zřízenou v rámci skupiny G20.

Činnost této pracovní skupiny byla důsledně sledována a v maximální možné míře v těchto pokynech zohledněna (7). Obecně se doporučení pracovní skupiny týkají oblastí, které již byly identifikovány ve směrnici, jako například správy a řízení, strategie, řízení rizik a metriky.

Nezávazné pokyny

Článek 2 směrnice poukazuje na „pokyny pro vypracovávání zpráv“ a stanoví, že „Komise vypracuje nezávazné pokyny k metodice vypracování zpráv obsahujících nefinanční informace, včetně nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti, a to obecných i odvětvových, s cílem usnadnit relevantní, užitečné a srovnatelné uvádění nefinančních informací podniky. […]“

V 17. bodě odůvodnění směrnice se uvádí, že při vypracování nezávazných pokynů „Komise by měla vzít v úvahu stávající osvědčené postupy, mezinárodní vývoj a výsledky souvisejících iniciativ Unie.“

Bez ohledu na to se podniky mohou rozhodnout, že budou uplatňovat obecně přijímané vysoce kvalitní rámce vykazování a budou se jimi řídit částečně nebo v plném rozsahu. Mohou vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak učiní, upřesní, ze kterého rámce (rámců) vycházely.

Komise vybízí podniky, aby při uvádění nefinančních informací využily flexibilitu, již jim směrnice nabízí. Účelem pokynů není potlačovat inovace v postupech podávání zpráv.

Veřejná konzultace  (8)

Komise uskutečnila rozsáhlé veřejné konzultace včetně širokých veřejných online konzultací. Součástí procesu konzultací byly také rozhovory s odborníky, workshopy se zúčastněnými stranami a konzultace s výše uvedenou expertní skupinou na vysoké úrovni pro udržitelné finance.

Vnitrostátní, unijní a mezinárodní rámce

Při vypracovávání těchto pokynů Komise přezkoumala vnitrostátní, unijní a mezinárodní rámce. Tyto pokyny vděčí za mnohé vedoucí roli a znalostem organizací, které tyto rámce vytvořily. Zásady a obsah, jež jsou popsány v tomto dokumentu, vycházejí převážně z těchto rámců:

—	Projekt zveřejňování informací o uhlíku (dříve CDP – Carbon Disclosure Project),

—	Výbor pro normy v oblasti zveřejňování informací o klimatu (Climate Disclosure Standards Board),

—	Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a jejich dodatky,

—	systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a související odvětvové referenční dokumenty,

—	Klíčové ukazatele výkonnosti organizace European Federation of Financial Analysts Societies z hlediska environmentálních, sociálních a správních (ESG) kritérií, Pokyny k začlenění ESG do finanční analýzy a ocenění podniků,

—	Global Reporting Initiative,

—	pokyny FAO-OECD pro zodpovědné zemědělské dodavatelské řetězce,

—	pokyny ke strategické zprávě Rady Spojeného království pro účetní výkaznictví,

—	směrnice pro nadnárodní společnosti vydané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

—	rámec obecných zásad pro podávání zpráv v oblasti podnikání a lidských práv,

—	norma ISO 26000 Mezinárodní organizace pro normalizaci,

—	Mezinárodní rámec integrovaného podávání zpráv,

—	vzorové pokyny ohledně informací ESG, které se mají podávat investorům v rámci iniciativy OSN „Udržitelné burzy“,

—	Protokol o přírodním kapitálu,

—	pokyny k environmentální stopě produktů a environmentální stopě organizací,

—	Rada pro udržitelné účetní standardy,

—	Kodex udržitelnosti německé Rady pro udržitelný rozvoj,

—	tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politice,

—	úmluva OSN „Globální pakt“ (Global Compact),

—	cíle udržitelného rozvoje OSN, rezoluce ze dne 25. září 2015 Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030,

—	obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“.

Důležitá poznámka Tento dokument byl vypracován podle článku 2 směrnice 2014/95/EU s cílem pomoci dotčeným podnikům uvádět nefinanční informace relevantním, užitečným, konzistentním a srovnatelnějším způsobem. Toto sdělení obsahuje nezávazné pokyny a nevytváří nové právní závazky. V té míře, v níž toto sdělení může vykládat směrnici 2014/95/EU, není postojem Komise dotčen případný výklad této směrnice, který eventuálně vydá Soudní dvůr Evropské unie. Podniky, které využívají tyto pokyny, mohou vycházet také z mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních rámců. Tento dokument nepředstavuje technickou normu a ani subjekty sestavující přehledy nefinančních informací, ani kterákoli strana, ať už jedná jménem subjektu tyto přehledy sestavujícího nebo z jiného titulu, by neměly tvrdit, že přehledy nefinančních informací jsou v souladu s tímto dokumentem.

2.   ÚČEL

Účelem těchto pokynů je pomáhat podnikům zveřejňovat kvalitní, relevantní, užitečné, konzistentní a srovnatelnější nefinanční informace (z environmentální, sociální a správní oblasti) způsobem, který podporuje odolný a udržitelný hospodářský růst a zaměstnanost a zajišťuje zúčastněným stranám transparentnost. Pokyny jsou nezávazné a týkají se požadavků na podávání zpráv stanovených ve směrnici. Pokyny mají podnikům pomoci sestavit relevantní, užitečné a stručné přehledy nefinančních informací podle požadavků směrnice. Velká pozornost byla věnována tomu, aby vypracování přehledu nepředstavovalo nadměrnou administrativní zátěž, opakování stereotypních informací nebo pouhé zaškrtávání políček.

Tyto nezávazné pokyny kladou důraz na relevantní, užitečné a srovnatelné nefinanční informace v souladu s článkem 2 směrnice 2014/95/EU o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

Tyto nezávazné pokyny jsou určeny podnikům, jež jsou podle směrnice povinny ve své zprávě vedení podniku uvádět nefinanční informace. Mohly by však být vzorem dobré praxe pro všechny podniky, které uvádějí nefinanční informace, včetně podniků, které nejsou zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice.

Evropská komise tyto pokyny sestavila proto, aby vytvořila metodiku, která bude založena na zásadách, bude relevantní pro podniky ve všech odvětvích hospodářství a pomůže jim uvádět relevantní, užitečné a srovnatelné nefinanční informace. Komise přitom vzala v úvahu dobrou praxi, relevantní vývoj a výsledky souvisejících iniciativ v rámci EU i na mezinárodní úrovni.

Pokyny jsou zasazeny do kontextu zprávy vedení podniku. Podle článku 1 směrnice je však možná alternativní prezentace přehledů nefinančních informací.

Zamýšleným účelem je poskytnout vyvážené a flexibilní pokyny k vykazování nefinančních informací způsobem, který podnikům pomůže uvádět významné informace konzistentním a soudržným způsobem. Tyto pokyny by měly v maximální možné míře pomoci zajistit srovnatelnost ve všech podnicích a odvětvích.

Tento přístup bere ohled na velkou rozmanitost dotčených podniků a odvětví i okolností, jež musí podniky ve svém podávání zpráv zohlednit. Bylo vynaloženo významné úsilí s cílem vyhnout se generalizujícímu přístupu a příliš normativní metodice.

Pokyny uznávají význam vazeb a vzájemných vztahů mezi informacemi (konektivity), ať už se jedná o různé aspekty nefinančních informací nebo o vztah mezi finančními a nefinančními informacemi.

3.   HLAVNÍ ZÁSADY

3.1   Uvádět významné informace

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky:

Významnost je pojem, který již běžně používají sestavovatelé, auditoři a uživatelé finančních informací. Důkladné porozumění podniku klíčovým složkám jeho hodnotového řetězce pomáhá identifikovat klíčové otázky a posoudit, co činí informace významnými.

V čl. 2 odst. 16 směrnice o účetnictví (2013/34/EU) je významná informace definována jako „taková informace, o níž by bylo možné rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo nesprávné uvedení mělo vliv na rozhodnutí, která uživatelé činí na základě účetní závěrky podniku. Významnost jednotlivých položek se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými položkami.“

Směrnice zavádí nový prvek, který je třeba vzít v úvahu při posuzování významnosti nefinančních informací, tím, že poukazuje na informace „v rozsahu potřebném k pochopení […] dopadu činnosti (podniku).“  (9)

V 8. bodě odůvodnění směrnice se uvádí, že „podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly poskytovat odpovídající informace týkající se záležitostí, které by mohly nejpravděpodobněji přivodit vznik hlavních rizik s vážnými dopady, spolu s riziky, která již existují (10). […]“

Dopad činnosti podniku je u uvádění nefinančních informací důležitým faktorem. Dopady mohou být kladné nebo záporné. Významné uváděné informace by měly jasným a vyváženým způsobem pokrývat oba druhy dopadů. Očekává se, že podnik v přehledu nefinančních informací podá věrný obraz informací, jež příslušné zúčastněné strany potřebují.

Významné informace je třeba posuzovat v určitém kontextu. Informace, které mohou být významné v jednom kontextu, nemusí být významné v kontextu jiném. Otázky, které je třeba posoudit z hlediska zařazení do přehledu nefinančních informací, jsou specifické z hlediska situace podniku, přičemž je třeba přihlédnout ke konkrétním situacím a odvětvovým zřetelům. U podniků v rámci určitého odvětví je pravděpodobné, že budou společně čelit podobným environmentálním, sociálním a správním výzvám, například s ohledem na zdroje, na nichž závisí při výrobě zboží a služeb, nebo na dopady, jež může jejich činnost mít na lidi, společnost a životní prostředí. Může proto být vhodné přímo porovnat relevantní nefinanční informace zveřejněné podniky z téhož odvětví.

Podniky mohou podávat zprávy o široké škále potenciálních problémů. Podnik posuzuje, které informace jsou významné, na základě vlastní analýzy toho, jak jsou tyto informace důležité pro porozumění jeho vývoji, výkonnosti, postavení a dopadu. Toto posouzení významnosti by mělo zohlednit vnitřní i vnější faktory (11).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Banka může dojít k závěru, že její vlastní spotřeba vody v kancelářích a pobočkách nepředstavuje významný problém, který by měl být uveden ve zprávě vedení podniku. Naproti tomu banka může mít za to, že sociální a environmentální dopady projektů, které financuje, a její role v podpoře reálné ekonomiky města, regionu nebo země představují významné informace.

Při posuzování významnosti informací lze vzít v úvahu řadu faktorů. Zahrnují tyto aspekty:

—	obchodní model, strategii a hlavní rizika: relevantními faktory daného podniku jsou jeho cíle, strategie, přístup a systémy vedení, hodnoty, hmotná a nehmotná aktiva, hodnotový řetězec a hlavní rizika,

—	hlavní odvětvové otázky: pro podniky působící v témže odvětví nebo sdílející dodavatelské řetězce jsou pravděpodobně významné podobné problémy. Je pravděpodobné, že pro určitý podnik jsou relevantní témata, která již identifikovali konkurenti, zákazníci nebo dodavatelé (12),

—	zájmy a očekávání příslušných zúčastněných stran: od podniků se očekává, že budou spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami a budou se snažit co nejlépe porozumět jejich zájmům a obavám,

—	dopad činností: od podniků se očekává, že zváží skutečnou a potenciální závažnost a četnost dopadů. To zahrnuje dopady jejich produktů, služeb a jejich obchodních vztahů (včetně aspektů dodavatelského řetězce),

—	faktory veřejné politiky a regulační faktory: veřejné politiky a regulace mohou mít dopad na konkrétní situaci podniku a mohou ovlivnit významnost.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může mít za to, že dopady předchozí části jeho dodavatelského řetězce jsou relevantní a významné, a v tomto smyslu o nich podávat zprávy. Dopady mohou být přímé nebo nepřímé. Například podnik, který vyrábí minerální vodu, může zvážit určitá konkrétní opatření k ochraně vodních zdrojů, jež využívá.

Podniky mohou vysvětlit mechanismy správy a řízení a procesy používané k provedení posouzení jejich významnosti (13).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik, jehož činnost má dopady na využívání půdy a změny ekosystémů (například odlesňování), přímo nebo prostřednictvím svého dodavatelského řetězce, může zvážit vhodné uvedení informací o uplatněné náležité péči.

Předpokládá se, že posouzení významnosti budou v pravidelných intervalech podrobena přezkumu s cílem zajistit, aby vykazované záležitosti byly i nadále významné. Přezkumy by měly být častější v nejdynamičtějších a nejinovativnějších podnicích a odvětvích nebo v podnicích, které mění či upravují své obchodní modely nebo politiky včetně modelů a politik týkajících se náležité péče. V případě stabilnějších okolností však mohou být méně časté.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik, který je zapojen do dodavatelských řetězců minerálů z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí může zvážit vhodné uvedení informací o uplatněné náležité péči s cílem zajistit, aby dodržoval lidská práva a nepřispíval ke konfliktu.

3.2   Objektivnost, vyváženost a srozumitelnost

Přehled nefinančních informací by měl objektivně zohlednit příznivé i nepříznivé aspekty a informace by měly být posuzovány a prezentovány objektivním způsobem.

Přehled nefinančních informací by měl vzít v úvahu všechny dostupné a spolehlivé vstupy a zároveň zohlednit informační potřeby příslušných zúčastněných stran. Uživatelé informací by neměli být uváděni v omyl významnými nesprávnostmi, opomenutím významných informací či uvedením nevýznamných informací.

Přehled nefinančních informací by měl jasně odlišovat fakta od názorů nebo výkladů.

Objektivitu a přesnost informací lze zvýšit například:

—	vhodnými mechanismy správy a řízení podniků (například prostřednictvím některých nezávislých členů řídicích a dozorčích orgánů nebo výboru těchto orgánů, jimž je svěřena odpovědnost za záležitosti udržitelnosti a/nebo transparentnosti),

—	robustními a spolehlivými důkazy, vnitřní kontrolou a podáváním zpráv,

—	účinnou spoluprací se zúčastněnými stranami a

—	nezávislým vnějším ověřováním.

Tyto informace lze také učinit srozumitelnějšími používáním jednoduchého jazyka a konzistentní terminologie, vyhýbáním se stereotypním opakovaným formulacím a v případě potřeby definováním technických termínů.

Významné informace by měly být poskytovány v příslušném kontextu, aby byly srozumitelnější. Například výkonnost podniku lze prezentovat s odkazem na jeho strategie a širší cíle. Od podniků se očekává, že popíší, jak se nefinanční otázky vztahují k jejich dlouhodobé strategii, hlavním rizikům a politikám.

Podnik by měl vysvětlit rozsah a hranice uváděných informací, zejména tehdy, pokud se určité informace vztahují pouze k jednomu či několika jeho segmentům nebo pokud jsou určité segmenty vyňaty.

Srozumitelnost lze také zvýšit vysvětlením klíčových interních aspektů uváděných informací, jako jsou např. metody oceňování, výchozí předpoklady a zdroje.

Přehled nefinančních informací nespočívá jen v poskytování seznamů klíčových ukazatelů výkonnosti. V zájmu náležitého porozumění vývoji podniku, jeho výkonnosti, postavení a dopadu je třeba uvádět kvalitativní i kvantitativní informace. Kvantitativní informace mohou být efektivní při podávání zpráv o některých nefinančních otázkách (klíčové ukazatele výkonnosti, cíle apod.), kvalitativní informace poskytují souvislosti a přehled nefinančních informací je díky nim užitečnější a snáze srozumitelný. Kombinace popisného podávání zpráv, kvantitativních informací a podpůrných vizuálních prvků (14) činí komunikaci efektivnější a transparentnější.

Uvádění informací v jazyce běžné obchodní praxe vedle národního jazyka dotčeného podniku s velkou pravděpodobností zlepší transparentnost podniku a učiní informace přístupnějšími příslušným investorům a ostatním zúčastněným stranám.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik, který uvádí určité klíčové ukazatele výkonnosti, může zvýšit transparentnost tím, že poskytne informace o účelu těchto ukazatelů a souvislostech se strategií podniku, dále informace o definicích a metodice, zdrojích informací, předpokladech a omezeních, rozsahu dotčených činností, referenčních hodnotách, cílech, trendech, změnách metodiky (pokud k nim došlo) a poskytne rovněž kvalitativní vysvětlení minulé a předpokládané výkonnosti.

3.3   Komplexnost, ale zároveň stručnost

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky:

Měly by se uvádět přinejmenším významné informace o určitých kategoriích otázek, jež jsou ve směrnici výslovně zmiňovány. Zahrnují tyto aspekty:

—	environmentální, sociální a zaměstnanecké otázky,

—	dodržování lidských práv,

—	protikorupční otázky a otázky úplatkářství.

Podniky by měly uvádět také ostatní významné informace.

Zveřejněné významné informace by měly poskytnout komplexní přehled o podniku ve vykazovaném roce. Tento požadavek se týká šíře uváděných informací. Hloubka informací vykazovaných v souvislosti s konkrétní otázkou však závisí na jejich významnosti. Podnik by se měl zaměřit na poskytování informací v hloubce a šíři, která pomůže zúčastněným stranám pochopit vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení a dopady jeho činnosti.

Přehled nefinančních informací by měl být zároveň stručný a neměl by obsahovat nevýznamné informace. Uvádění nevýznamných informací může snížit srozumitelnost přehledu nefinančních informací, jelikož by zastíralo významné informace. Neměly by se podávat všeobecné nebo stereotypní informace, které nejsou významné.

Přehled nefinančních informací může obsahovat interní křížové odkazy nebo odkazy na další zdroje s cílem zachovat stručnost, omezit opakování a zprostředkovat souvislosti s jinými informacemi (15).

Příklad: Podnik může informace uvést souhrnným způsobem, zaměřit se na významné informace, vypustit obecné informace, omezit podrobnosti, vyhnout se prvkům, které již nejsou relevantní, používat křížové odkazy a další odkazy atd.

3.4   Strategický rozměr a orientace na budoucnost

Přehled nefinančních informací by měl přiblížit obchodní model podniku, jeho strategii a její provádění a vysvětlit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé důsledky vykazovaných informací.

Podniky by měly uvádět relevantní informace o svém obchodním modelu, včetně strategie a cílů. Uváděné informace by měly osvětlit strategický přístup k relevantním nefinančním otázkám; co, jak a proč podnik dělá.

Neznamená to, že by se neměl brát přiměřený ohled na informace, které jsou z obchodního hlediska citlivé. Relevantní informace lze poskytnout v obecnějším pojetí, které přesto zajišťuje sdělení užitečných informací investorům a jiným zúčastněným stranám.

Uvedením cílů, referenčních hodnot a závazků může podnik pomoci investorům a jiným zúčastněným stranám, aby jeho výkonnost zasadili do souvislostí. To může být užitečné při posuzování budoucích vyhlídek podniku. Externí monitorování závazků a pokroku v plnění cílů zvyšuje transparentnost vůči zúčastněným stranám. Cíle a referenční hodnoty lze prezentovat v kvalitativní nebo kvantitativní podobě. Podniky mohou relevantní informace podle potřeby uvést na základě vědecky podložených scénářů.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může uvést informace ohledně toho, jak přistupuje ke strategii udržitelného podnikání a jak mu výkonnost v environmentální, sociální a správní oblasti může pomoci dosáhnout obchodních cílů. Může také uvést cíle týkající se vykazovaných klíčových ukazatelů výkonnosti a vysvětlit nejistoty a faktory, které mohou být rozhodující pro informace orientované na budoucnost a jeho budoucí perspektivu.

Informace orientované na budoucnost umožňují uživatelům informací lépe posoudit odolnost a udržitelnost vývoje, postavení, výkonnosti a dopadu podniku v průběhu času. Uživatelům také pomáhají měřit pokrok podniku při dosahování jeho dlouhodobých cílů.

Příklad: Podnik může uvést relevantní informace na základě očekávaného dopadu jednotlivých vědecky podložených scénářů změny klimatu na jeho strategie a činnosti. Jinou možností je uvést cíle týkající se snížení počtu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání.

3.5   Zaměření na zúčastněné strany

Podniky by měly posoudit informační potřeby všech příslušných zúčastněných stran. Měly by se zaměřit na informační potřeby zúčastněných stran jako kolektivní skupiny, nikoli na potřeby nebo preference jednotlivých nebo netypických zúčastněných stran nebo těch, které mají nepřiměřené požadavky na podávání informací.

Podle konkrétních okolností se může mimo jiné jednat o: investory, pracovníky, spotřebitele, dodavatele, zákazníky, místní komunity, orgány veřejné moci, zranitelné skupiny, sociální partnery a občanskou společnost.

Podniky by měly poskytovat relevantní, užitečné informace o své spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a o tom, jak jsou vzaty v úvahu jejich informační potřeby. Užitečné vodítko v tomto ohledu poskytují například normy ISO 26000 a směrnice OECD pro nadnárodní společnosti.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může uvést významné informace o své spolupráci se zúčastněnými stranami a vysvětlit, jak tato spolupráce ovlivňuje jeho rozhodování, výkonnost a dopad jeho činností.

3.6   Konzistentnost a soudržnost

Přehled nefinančních informací by měl být v souladu s ostatními prvky zprávy vedení podniku.

Jednoznačné spojitosti mezi informacemi prezentovanými v přehledu nefinančních informací a ostatními informacemi uvedenými ve zprávě vedení podniku přispívají k tomu, že tyto informace jsou užitečnější, relevantnější a soudržnější. Zpráva vedení podniku by měla být chápána jako jednotný, vyvážený a soudržný soubor informací.

Vzhledem k tomu, že její obsah je navzájem provázaný, vysvětlení klíčových souvislostí usnadňuje investorům a jiným zúčastněným stranám porozumět významným informacím a jejich vzájemným vazbám.

Obsah přehledu nefinančních informací by měl být v průběhu času konzistentní. To umožňuje uživatelům informací porozumět minulým a současným změnám ve vývoji, postavení, výkonnosti a dopadu podniku, porovnat je a spolehlivě je propojit s informacemi orientovanými na budoucnost.

Konzistentnost ve výběru a metodice klíčových ukazatelů výkonnosti je důležitá k tomu, aby přehled nefinančních informací byl srozumitelný a spolehlivý. Může však vzniknout potřeba aktualizací, jelikož klíčové ukazatele výkonnosti mohou zastarávat nebo mohou být vyvinuty nové a lepší metodiky, které zlepšují kvalitu informací. Podniky by měly vysvětlit jakékoli změny v politice nebo metodice podávání zpráv, důvody pro jejich změnu a jejich dopady (například přepracováním informací z minulosti, které jasně osvětlí dopad změněných politik nebo metodik podávání zpráv).

Příklad: Podnik může identifikovat souvislosti a vazby mezi svým obchodním modelem a aspekty korupce a úplatkářství.

4.   OBSAH

Podniky by měly identifikovat konkrétní tematické aspekty a významné informace, jež mají být součástí jejich zveřejnění, objektivním, vyváženým a komplexním způsobem, mimo jiné na základě spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami.

Informace v přehledu nefinančních informací jsou navzájem provázané. Výsledky například odrážejí nejenom to, co podnik dělá (prostřednictvím obchodního modelu, politik a strategií), ale také konkrétní situaci a rizika podniku a efektivitu podniku při řízení těchto rizik. Vysvětlení klíčových vazeb a vzájemných souvislostí zlepšuje kvalitu zprávy.

Při sestavování přehledu nefinančních informací by podniky měly náležitě přihlížet k pravidlům ochrany osobních údajů (16).

4.1   Obchodní model

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací obsahuje informace, včetně:

a)   „stručného popisu obchodního modelu podniku.“

Obchodní model podniku charakterizuje způsob, jakým podnik prostřednictvím svých produktů nebo služeb v dlouhodobé perspektivě vytváří a zachovává hodnotu. Obchodní model vytváří kontext pro zprávu vedení podniku jako celek. Obsahuje přehlednou informaci o tom, jak podnik funguje, a odůvodnění jeho struktury na základě popisu toho, jak mění prostřednictvím svých obchodních činností vstupy ve výstupy. Jednoduše řečeno: co, jak a proč podnik dělá.

Při popisu svého obchodního modelu mohou podniky zvážit možnost zařazení vhodných informací týkajících se:

—	jejich obchodního prostředí,

—	jejich organizace a struktury,

—	trhů, na kterých působí,

—	jejich cílů a strategií a

—	hlavních trendů a faktorů, které mohou ovlivnit jejich další vývoj.

Podniky mohou vysvětlit svůj obchodní model, hlavní trendy atd. pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti.

Očekává se, že podniky vysvětlí svůj obchodní model jasným, srozumitelným a věcným způsobem. Obchodní model je věcná záležitost. Podniky by se měly vyvarovat uvádění nevýznamných informací propagační povahy nebo povahy budoucích záměrů, které odvádějí pozornost od významných informací.

Pokud podniky ve vykazovaném roce významně změnily svůj obchodní model, měly by na tyto změny upozornit a vysvětlit je.

Příklad: Podnik může zvážit možnost uvést konkrétní informace, jimiž vysvětlí: — které hlavní produkty vyrábí a jak vyhovují potřebám spotřebitelů/zákazníků, — jak jsou tyto produkty vyráběny a co činí jeho výrobní přístup konkurenceschopným a udržitelným, — jak vypadá trh, na kterém působí, a jak se může vyvíjet.

4.2   Politiky a náležitá péče

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací obsahuje informace včetně:

b)   „popisu politik, jež podnik ve vztahu k těmto otázkám sleduje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče.“

Podniky by měly uvádět významné informace, které poskytují věrný obraz jejich politik. Měly by zvážit možnost informovat o tom, jak přistupují ke klíčovým nefinančním aspektům, jaké mají hlavní cíle a jako hodlají realizovat plány a cílů dosáhnout. Veškeré uvedené informace by měly zohledňovat konkrétní situaci podniku. Při uvádění informací může podnik vysvětlit úlohu a rozhodnutí svého vedení a řídicích a dozorčích orgánů a způsob, jakým se přidělování prostředků vztahuje k cílům, řízení rizik a plánovaným výsledkům. Podnik může například vysvětlit příslušné aspekty správy a řízení (17), včetně dohledu řídicích a dozorčích orgánů.

Příklad: Podnik může zvážit možnost uvedení informací o tom, kdo v jeho organizaci a struktuře správy a řízení odpovídá za stanovení, provádění a sledování konkrétní politiky, například v záležitostech souvisejících s klimatem (18). Může také popsat úlohu a odpovědnost představenstva/dozorčí rady týkající se politik v oblasti životního prostředí, sociálních politik a politik v oblasti lidských práv.

Procesy náležité péče se týkají politik, řízení rizik a výsledků. Podnik provádí procesy náležité péče s cílem zajistit naplnění konkrétního cíle (např. zajistit, aby emise uhlíku byly pod určitou úrovní nebo zamezit obchodování s lidmi v dodavatelských řetězcích). Tyto procesy pomáhají identifikovat stávající a potenciální negativní dopady, předcházet jim a zmírňovat je.

Podniky by měly uvádět významné informace o prováděných procesech náležité péče včetně svých dodavatelů a subdodavatelských řetězců, je-li to relevantní a přiměřené. Mohou také zvážit možnost uvést vhodné informace o přijatých rozhodnutích ohledně zavedení těchto procesů a o tom, jak by podle jejich předpokladů měly fungovat, zejména pokud jde o předcházení negativním dopadům a jejich zmírňování. Podniky mohou také zvážit možnost poskytnout relevantní informace o stanovení cílů a o měření pokroku.

Užitečným vodítkem v tomto směru jsou například pokyny OECD k několika odvětvím, obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv OSN, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku nebo norma ISO 26000.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést informace o svých politikách zaměřených na zamezení používání nebezpečných chemických látek, látek vzbuzujících mimořádné obavy nebo biocidů ve svých produktech, operacích a dodavatelském řetězci. Může také zveřejnit své politiky týkající se výzkumu, vývoje a používání bezpečných alternativ. Podniky mohou vysvětlit, jak posuzují kvalitu, bezpečnost a dopad chemických látek, které používají, na životní prostředí a jak splňují zákonné požadavky na chemickou bezpečnost (např. REACH, klasifikace, označování a balení).

Příklad: Podnik může uvést relevantní informace o tom, jak identifikuje, posuzuje a řídí rizika spojená se změnou klimatu (19) a/nebo přírodní kapitál.

Od podniků se očekává, že pokud ve vykazovaném roce došlo k jakýmkoli významným změnám jejich hlavních politik a procesů náležité péče, na tyto změny upozorní a vysvětlí je.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvedení těchto informací týkajících se zdraví a bezpečnosti: — politiky na pracovišti, — smluvní závazky sjednané s dodavateli a subdodavateli, — prostředky přidělené na řízení rizik, informace, odborné vzdělávání, sledování, audit, spolupráci s místními orgány a sociálními partnery.

Může se stát, že podnik nevypracoval politiky k určitým záležitostem, které však přesto považuje za významné. Takový podnik by pak měl poskytnout jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tyto politiky nevypracoval. Nepřestávají přitom platit ostatní požadavky na podávání zpráv (například obchodní model, hlavní rizika…).

V článku 1 směrnice se uvádí, že „pokud podnik nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.“

4.3   Výsledek

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací musí obsahovat informace, včetně:

c)   „výsledků těchto politik.“

Podniky by měly poskytovat užitečný, věrný a vyvážený obraz výsledků svých politik.

Nefinanční informace uváděné podniky by měly pomoci investorům a jiným zúčastněným stranám porozumět výkonnosti podniku a sledovat ji.

Relevantní zveřejnění výsledků politik může poskytnout užitečné informace o silných a slabých stránkách podniku. Přehled nefinančních informací by měl komplexním a stručným způsobem odrážet výsledky operací a činností podniku.

Podniky mohou zvážit možnost vysvětlit vztah mezi finančními a nefinančními výsledky a uvést, jak tento vztah průběžně řídí.

Součástí analýzy výsledků by měly být příslušné nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti. Od podniků se očekává, že uvedou klíčové ukazatele výkonnosti, které při sledování a posuzování pokroku považují za nejužitečnější a které podle jejich názoru podporují srovnatelnost mezi podniky a odvětvími. Ve vhodných případech mohou podniky také zvážit možnost tyto informace prezentovat a vysvětlit v souvislosti s cíli a referenčními hodnotami.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést konkrétní informace, jež vysvětlují tyto aspekty: — skutečné emise uhlíku, uhlíkovou náročnost, — používání nebezpečných chemických látek nebo biocidů, — dopady na přírodní kapitál a vzájemné vazby, — srovnání oproti cílům, vývoj v čase, — zmírnění účinků prováděných politik, — plány snížení emisí uhlíku.

4.4   Hlavní rizika a jejich řízení

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací musí obsahovat informace, včetně:

d)   „hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami, jež jsou spojeny s operacemi podniku, včetně, je-li to relevantní a přiměřené, jeho obchodních vztahů, produktů nebo služeb, které by mohly mít nepříznivé dopady v těchto oblastech, a způsobu, jakým podnik tato rizika řídí.“

Podniky by měly uvést informace o svých hlavních rizicích a o tom, jak jsou řízena a zmírňována. Tato rizika se mohou vztahovat k jejich operacím, produktům nebo službám, dodavatelskému řetězci a obchodním vztahům nebo jiným aspektům. Součástí těchto informací by měl být přiměřený pohled na hlavní krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá rizika. Od podniků se očekává, že vysvětlí, jak mohou hlavní rizika ovlivnit jejich obchodní model, operace, finanční výkonnost a dopad jejich činností.

Podnik by měl uvést významné informace o hlavních rizicích bez ohledu na to, zda vyplývají z jeho vlastních rozhodnutí nebo opatření či z vnějších faktorů, a vysvětlit procesy, jež se používají k identifikaci a posouzení těchto rizik.

Zveřejnění, v relevantních a přiměřených případech, by měla obsahovat významné informace o dodavatelských a subdodavatelských řetězcích. Jejich součástí by měly být také významné informace o tom, jak podnik řídí a zmírňuje hlavní rizika.

Od podniku se očekává, že pokud ve vykazovaném roce došlo k jakýmkoli významným změnám jeho hlavních rizik nebo způsobu, kterým je řídí, poukáže na ně a vysvětlí je.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést konkrétní informace o těchto aspektech: — defektní produkty s možnými dopady na bezpečnost spotřebitelů, — politiky uplatněné k řešení dotčeného problému, — nápravná opatření, jež řeší potřeby spotřebitelů, kteří jsou již těmito produkty dotčeni.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace o dopadech na jeho operace a strategii v souvislosti se změnou klimatu s přihlédnutím k jeho konkrétní situaci a včetně vhodného posouzení pravděpodobnosti a uplatnění analýz jednotlivých scénářů (20).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace o rizicích újmy související s ochranou lidských práv, pracovněprávních vztahů a životního prostředí ve svém dodavatelském a subdodavatelském řetězci a o tom, jak podnik řídí a zmírňuje potenciální negativní dopady.

4.5   Klíčové ukazatele výkonnosti

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací musí obsahovat informace, včetně:

e)   „nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.“

Přehled nefinančních informací by měl obsahovat slovní popisy významných položek a informace založené na ukazatelích, jež se běžně označují jako klíčové ukazatele výkonnosti.

Podniky by měly vykazovat klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou užitečné, s přihlédnutím ke své konkrétní situaci. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly odpovídat metrice, kterou podnik skutečně používá ve svých interních procesech řízení a posuzování rizik. Uváděné informace jsou díky tomu relevantnější a užitečnější a přispívá to ke zlepšení transparentnosti. Uvedení kvalitních, obecně uznávaných klíčových ukazatelů výkonnosti (například metriky, jež se široce využívá v určitém odvětví nebo pro konkrétní tematické otázky) by také mohlo zlepšit srovnatelnost, zejména pro podniky ve stejném odvětví nebo hodnotovém řetězci.

Podnik by měl uvádět klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou nezbytné k porozumění jeho vývoji, výkonnosti, postavení a dopadu jeho činnosti. Některé klíčové ukazatele výkonnosti mohou být užitečné pro širokou škálu podniků a obchodních situací. Jiné klíčové ukazatele výkonnosti se vztahují více k otázkám a situaci daného odvětví. Podniky jsou vybízeny k tomu, aby uváděly významné klíčové ukazatele výkonnosti, obecné i odvětvové. S ohledem na konkrétní okolnosti a informační potřeby investorů a jiných zúčastněných stran se předpokládá, že podniky poskytnou věrný a vyvážený obraz tím, že použijí obecné, odvětvové i podnikové klíčové ukazatele výkonnosti.

Uživatelé informací obvykle velice oceňují kvantitativní informace, jelikož jim pomáhají měřit pokrok, ověřovat konzistentnost v průběhu času a provádět srovnání. Vhodný slovní popis vysvětlující klíčové ukazatele výkonnosti přispívá k větší srozumitelnosti přehledu nefinančních informací.

Klíčové ukazatele výkonnosti jsou také považovány za účinný nástroj k propojování kvalitativních a kvantitativních informací a k vytváření vzájemných vazeb. Umožňují podnikům poskytnout vyvážený a komplexní přehled stručným a efektivním způsobem.

Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být v po sobě následujících vykazovaných obdobích používány konzistentně s cílem poskytovat spolehlivé informace o pokroku a o trendech. Vykazované klíčové ukazatele výkonnosti se samozřejmě mohou v průběhu času z obchodních nebo technických důvodů vyvíjet. Podniky by v těchto případech měly vysvětlit důvody, proč se klíčové ukazatele výkonnosti změnily. Mohou ve vhodných případech zvážit možnost přepracování informací z minulosti a jasně a efektivně vysvětlit dopad těchto změn.

Podniky mohou vysvětlit sběr dat, metodiku a rámce, z nichž vycházejí. Mohou také poskytnout analýzu uvedených klíčových ukazatelů výkonnosti a vysvětlit například, proč se klíčové ukazatele výkonnosti ve vykazovaném roce zvýšily nebo snížily a jak by se klíčové ukazatele výkonnosti mohly vyvíjet v budoucnosti.

Je-li to vhodné, podniky mohou prezentovat klíčové ukazatele výkonnosti v souvislosti s cíli, minulou výkonností a na základě srovnání s jinými podniky.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést vhodné informace o metrice a cílech používaných k posouzení a řízení příslušných environmentálních záležitostí a záležitostí souvisejících se změnou klimatu (21).

4.6   Tematické aspekty

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky „zahrnou do zprávy vedení podniku přehled nefinančních informací obsahující v rozsahu potřebném k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadů jeho činnosti informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství […].“

Významné uváděné informace by měly poskytnout vyvážený a komplexní přehled vývoje, výkonnosti, postavení podniku a dopadu jeho činností.

Podniky mohou za určitých okolností mít za to, že uvedení podrobných informací týkajících se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, by je vážně poškodilo. Uvedení souhrnných informací, které podnik vážně nepoškozují, však může výrazně přispět ke splnění celkového cíle transparentnosti.

Článek 1 směrnice stanoví, že „členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, vynechány, a to ve výjimečných případech, kdy by […] uvedení těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení daného podniku […].“

Tematické aspekty jsou často vzájemně provázané. Například environmentální problém související s operacemi, produkty nebo dodavatelským řetězcem podniku může mít také dopad na bezpečnost a/nebo zdraví spotřebitelů, zaměstnanců nebo dodavatelů či na pověst značky. Podniky by měly poskytnout jasný, věrný a komplexní přehled, který zahrnuje všechny relevantní aspekty problému.

Následující položky představují nevyčerpávající seznam tematických aspektů, které by podniky měly vzít při uvádění nefinančních informací v úvahu:

a)   Záležitosti týkající se životního prostředí

Podnik by měl uvádět relevantní informace o skutečných a potenciálních dopadech svých operací na životní prostředí a o tom, jak současné a předvídatelné environmentální záležitosti mohou ovlivnit vývoj, výkonnost nebo postavení podniku.

Může se jednat o:

—	významné informace o prevenci a omezování znečištění,

—	dopad využívání energie na životní prostředí,

—	přímé a nepřímé emise do ovzduší (22),

—	využívání a ochranu přírodních zdrojů (např. voda, půda) a související ochranu biologické rozmanitosti,

—	nakládání s odpady,

—	dopady přepravy nebo využívání produktů a služeb a nakládání s nimi na životní prostředí a

—	vývoj zelených produktů a služeb.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může uvést významné informace na základě metodik specifikovaných v konkrétních právních předpisech. Například přílohy doporučení Komise 2013/179/EU obsahují metody stanovení environmentální stopy produktu a environmentální stopy organizace. Jedná se o metody posouzení životního cyklu, které podnikům umožňují identifikovat pro každý produkt nebo pro celou organizaci: i) nejrelevantnější dopady a ii) procesy, které k nim přispívají, a emise v celém rozsahu dodavatelského řetězce. Dopady na životní prostředí lze vykazovat samostatně nebo jako jediné agregované skóre.

Podniky mohou ve vhodných případech odkazovat na významné informace poskytnuté v souvislosti s konkrétními požadavky na podávání environmentálních zpráv (23).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést klíčové ukazatele výkonnosti jako např.: — energetickou náročnost a zlepšení energetické náročnosti, — spotřebu energie z neobnovitelných zdrojů a energetickou náročnost, — emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 a intenzitu emisí skleníkových plynů, — emise jiných znečišťujících látek (měřené v absolutních hodnotách a z hlediska náročnosti), — těžbu přírodních zdrojů, — dopady na přírodní kapitál a biologickou rozmanitost a závislost na těchto aspektech, — nakládání s odpady (např. míru recyklace).

b)   Sociální a zaměstnanecké otázky

Podniky by měly uvést významné informace o sociálních a zaměstnaneckých otázkách (24). Zahrnují tyto aspekty:

—	provádění základních úmluv Mezinárodní organizace práce,

—	problémy týkající se rozmanitosti, např. rozmanitosti z hlediska pohlaví a rovného zacházení v zaměstnání a povolání (včetně věku, pohlaví, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, etnického původu a jiných relevantních aspektů),

—	pracovní otázky včetně konzultace se zaměstnanci a/nebo účasti zaměstnanců, podmínek v zaměstnání a pracovních podmínek,

—	vztahy v odborech včetně dodržování odborových práv,

—	řízení lidského kapitálu včetně řízení restrukturalizace, řízení profesního postupu a zaměstnatelnosti, systému odměňování a odborného vzdělávání,

—	bezpečnost a ochrana zdraví při práci,

—	spotřebitelské vztahy včetně spokojenosti zákazníků, dostupnosti, produktů s možnými dopady na zdraví a bezpečnost spotřebitelů,

—	dopady na zranitelné spotřebitele,

—	odpovědný marketing a výzkum a

—	vztahy ve společnosti, včetně sociálního a ekonomického rozvoje místních komunit.

Podniky mohou považovat za užitečné vycházet z obecně uznávaných vysoce kvalitních rámců, např. směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku nebo normy ISO 26000.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést klíčové ukazatele výkonnosti na základě aspektů jako např.: — rozmanitosti z hlediska pohlaví a jiných aspektů rozmanitosti, — zaměstnanců, kteří mají nárok na rodičovskou dovolenou, v členění podle pohlaví, — pracovníků, kteří se podílejí na činnostech s vysokým rizikem konkrétních úrazů nebo nemocí, — počtu pracovních úrazů, typů zranění nebo nemocí z povolání, — fluktuace zaměstnanců, — poměru zaměstnanců, kteří pracují na základě smluv na dobu určitou, v členění podle pohlaví, — průměrného počtu hodin odborného vzdělávání za rok na jednoho zaměstnance v členění podle pohlaví, — procesů konzultace se zaměstnanci, — počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením.

c)   Dodržování lidských práv

Podniky by měly uvádět významné informace o potenciálních a skutečných dopadech své činnosti na držitele práv.

Za dobrou praxi se považuje, aby podnik vyjádřil svůj závazek dodržovat lidská práva. V rámci tohoto závazku lze definovat, co podnik očekává od svého vedení, zaměstnanců a obchodních partnerů ve vztahu k lidským právům včetně základních pracovních norem. Informace mohou vysvětlit, čí práva závazek řeší, například práva dětí, žen, původních obyvatel (25), osob se zdravotním postižením (26), místních komunit, drobných zemědělců, obětí obchodování s lidmi a práva pracovníků včetně těch, kteří pracují na základě smluv na dobu určitou, pracovníků v dodavatelských řetězcích nebo subdodavatelů, migrujících pracovníků a jejich rodin.

Podniky by měly zvážit možnost uvést významné informace o náležité péči v oblasti lidských práv a o procesech a mechanismech zavedených s cílem předcházet porušování lidských práv. Může se například jednat o způsob, kterým smlouvy podniku se společnostmi v jeho dodavatelském řetězci řeší problematiku lidských práv a kterým podnik zmírňuje potenciální negativní dopady na lidská práva a zjednává přiměřenou nápravu, dojde-li k porušení lidských práv.

Významné uvedené informace mohou například charakterizovat, jak podnik přistupuje mimo jiné k obecným zásadám v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“, k směrnici OECD pro nadnárodní společnosti a tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit uvedení významných informací a klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se těchto aspektů: — vzniku závažných dopadů na lidská práva v souvislosti s jeho činnostmi nebo rozhodnutími, — procesu přijímání a řešení stížností a zmírňování a zjednávání nápravy porušení lidských práv, — operací a dodavatelů, kteří čelí významnému riziku porušování lidských práv, — procesů a opatření k předcházení obchodování s lidmi v souvislosti se všemi formami využívání, nucené práce a dětské práce, prekarizované práce a nebezpečných pracovních podmínek, zejména pokud jde o zeměpisné oblasti s větším rizikem vystavení zneužívání, — nakolik jsou jeho zařízení, dokumenty a internetové stránky dostupné osobám se zdravotním postižením, — dodržování svobody sdružování, — spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami.

d)   Protikorupční záležitosti a záležitosti úplatkářství

Podniky by měly uvádět významné informace o tom, jak řeší protikorupční záležitosti a případy a záležitosti a případy úplatkářství.

Podniky mohou zvážit možnost uvést informace týkající se organizace boje s korupcí a úplatkářstvím, rozhodnutí a nástrojů řízení v této oblasti a prostředků přidělených na boj s korupcí a úplatkářstvím.

Podniky mohou také zvážit možnost vysvětlit, jak posuzují boj proti korupci a úplatkářství, přijímají opatření k předcházení negativním dopadům nebo jejich zmírňování, sledují efektivnost a informují o této záležitosti uvnitř i vně podniku.

Podniky mohou považovat za užitečné vycházet z obecně uznávaných vysoce kvalitních rámců, např. směrnice OECD pro nadnárodní společnosti nebo normy ISO 26000.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace a klíčové ukazatele výkonnosti týkající se např. těchto aspektů: — protikorupčních politik, postupů a standardů, — kritérií používaných při posouzení rizik souvisejících s korupcí, — postupů vnitřní kontroly a prostředků přidělených na předcházení korupci a úplatkářství, — zaměstnanců, kteří absolvovali příslušné odborné vzdělávání, — využívání mechanismů whistleblowingu, — počtu projednávaných nebo uzavřených soudních řízení týkajících se protisoutěžního chování.

e)   Jiné

Dodavatelské řetězce

Je-li to relevantní a přiměřené, podniky by měly uvádět významné informace týkající se záležitostí dodavatelského řetězce, které mají významné dopady na jejich vývoj, výkonnost, postavení nebo dopad. Jednalo by se o informace, jež jsou zapotřebí ke všeobecnému porozumění dodavatelskému řetězci podniku a způsobu, jakým jsou příslušné nefinanční záležitosti posuzovány při řízení dodavatelského řetězce.

Pokud má podnik za to, že uvedení podrobných informací o budoucím vývoji nebo záležitostech, které se právě projednávají, by jej vážně poškozovalo, může splnit celkový cíl transparentnosti tím, že uvede souhrnné informace, které jej vážně nepoškozují.

Významné uvedené informace mohou charakterizovat, jak podnik mimo jiné přistupuje ke směrnici OECD pro nadnárodní společnosti, obecným zásadám OSN v oblasti podnikání a lidských práv a příslušným rámcům pro konkrétní odvětví jako např. pokynům OECD pro zodpovědné zemědělské dodavatelské řetězce FAO-OECD.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace a klíčové ukazatele výkonnosti týkající se např. sledování dodavatelů v souvislosti s těmito aspekty: — pracovními postupy včetně dětské práce a nucené práce, prekarizované práce, mezd, nebezpečných pracovních podmínek (včetně bezpečnosti staveb, ochranných prostředků, zdraví pracovníků) (27), — obchodováním s lidmi a jinými záležitostmi týkajícími se lidských práv, — emisemi skleníkových plynů a jinými typy znečištění vody a životního prostředí, — odlesňováním a jinými riziky souvisejícími s biologickou rozmanitostí a sledováním dopadu podniku na dodavatele, např. jeho platební podmínky a průměrnou dobu splatnosti.

Konfliktní minerály

Je-li to relevantní a přiměřené, podniky by měly uvést relevantní informace o náležité péči k zajištění zodpovědných dodavatelských řetězců pro cín, tantal, wolfram a zlato z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí.

Uvedené informace by měly být v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a jejich dodatky. V tomto kontextu by podniky měly uvést relevantní informace týkající se plnění jejich politik, postupů a výsledků v oblasti náležité péče o konfliktní minerály. Měly by také uvést kroky, jež učinily při provádění „rámce v pěti krocích“ (28) u hloubkové analýzy rizik v případě dodavatelského řetězce minerálů, jak je uvedeno v pokynech OECD pro náležitou péči, přičemž by měly zohlednit své postavení v dodavatelském řetězci.

Podniky by následně měly uvést klíčové ukazatele výkonnosti týkající se povahy a počtu identifikovaných rizik, opatření přijatých k předcházení rizikům a jejich zmírňování; a jak dotčený podnik v průběhu času posílil své úsilí v oblasti náležité péče.

Zvláštní klíčové ukazatele výkonnosti Zahrnují tyto aspekty: podíl přímých příslušných dodavatelů, kteří přijali a zavedli politiku náležité péče v oblasti konfliktních minerálů v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči; podíl zodpovědně získaného cínu, tantalu, wolframu nebo zlata pocházejícího z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí; a podíl příslušných zákazníků, kteří na základě smlouvy vyžadují informace související s náležitou péčí v případě konfliktních minerálů podle pokynů OECD pro náležitou péči.

5.   RÁMCE VYKAZOVÁNÍ

Podnik může při sestavování přehledu nefinančních informací vycházet z vysoce kvalitních, obecně uznávaných vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců. Některé rámce pokrývají širokou škálu odvětví a tematických otázek (horizontální rámce); jiné jsou zaměřeny na konkrétní odvětví nebo témata. Některé se zaměřují výhradně na uvádění nefinančních informací; jiné poukazují na transparentnost v širších souvislostech.

Vychází-li se z obecně uznávaného rámce vypracovaného na základě náležitého procesu, podnikům to obvykle poskytne strukturovanou šablonu pro vykazování klíčových problémů obecného zájmu, omezuje administrativní zátěž a umožňuje lepší srovnatelnost informací.

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky „[…] mohou vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak podniky učiní, upřesní, ze kterých rámců vycházely.“

Podnik vycházející z jednoho nebo několika rámců by měl uvést, jaký rámec / jaké rámce použil pro své konkrétně uvedené informace. Zvyšuje to jasnost a srovnatelnost.

9. bod odůvodnění směrnice uvádí příklady stávajících rámců vykazování. Tento seznam by se však neměl považovat za vyčerpávající.

9. bod odůvodnění směrnice uvádí:

Podniky mohou také zvážit možnost využít jiné rámce vykazování jako např. ty, jež jsou uvedeny v úvodu k těmto pokynům.

6.   UVEDENÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE ROZMANITOSTI ŘÍDICÍCH A DOZORČÍCH ORGÁNŮ

V tomto oddíle jsou uvedeny konkrétní pokyny, jejichž účelem je pomoci velkým kotovaným společnostem (29) sestavit popis jejich politiky rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů, který bude součástí jejich výkazu o správě a řízení společnosti (30). Popis politiky rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů není součástí přehledu nefinančních informací (31). Tímto oddílem pokynů tudíž není dotčen požadavek uvést v přehledu nefinančních informací významné informace týkající se rozmanitosti.

Článek 1 směrnice vyžaduje, aby velké kotované společnosti ve svém výkazu o správě a řízení společnosti uvedly:

Aspekty rozmanitosti

Popis politiky rozmanitosti by měl upřesnit, jaká kritéria rozmanitosti jsou uplatňována, a vysvětlit důvody pro jejich uplatňování. Při výběru těchto kritérií by měly být posouzeny všechny aspekty rozmanitosti s cílem zajistit, aby řídicí a dozorčí orgány měly dostatečně rozmanité názory a odborné znalosti potřebné k dobrému porozumění aktuálním záležitostem a dlouhodobým rizikům a příležitostem týkajícím se podnikatelské činnosti podniku. Při posuzování profilů potřebných z hlediska optimální rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů by měla být vzata v úvahu povaha a složitost podnikatelské činnosti podniku, jakož i sociální a environmentální kontext, v němž podnik působí.

Aspekty rozmanitosti by se měly obecně týkat věku, pohlaví nebo vzdělání či profesních zkušeností. Je-li to relevantní s ohledem na zeměpisnou přítomnost a odvětví podnikání, v němž podnik působí, je také vhodné uvést zeměpisný původ, mezinárodní zkušenost, odborné znalosti v příslušných záležitostech udržitelnosti, zastoupení zaměstnanců a jiné aspekty, například sociálně-ekonomické zázemí.

Při výběru uchazeče na základě definovaných kritérií rozmanitosti by měla být zohledněna pravidla a všeobecně přijímané zásady nediskriminace (32).

Cíle

Podniky by měly uvést konkrétní měřitelné cíle pro příslušné aspekty rozmanitosti. Je obzvláště užitečné stanovit kvantitativní cíle a časové harmonogramy, zejména pokud jde o vyvážené zastoupení žen a mužů.

Provádění a výsledky

Podniky by měly uvést, jak jsou brány v úvahu cíle jejich politiky rozmanitosti při plánování nového obsazení pracovních míst, výběru, jmenování a hodnocení. Měly by také uvést informace o úloze příslušných výborů řídicích a dozorčích orgánů v těchto procesech. Podniky by také měly uvést, zda byly v relevantních případech akcionářům při volbě nebo prodloužení funkčního období členů řídicích a dozorčích orgánů poskytnuty informace o kritériích a cílech rozmanitosti.

Podniky by měly uvést stav provádění a výsledky přinejmenším od posledního výkazu, a to pro všechny aspekty dotčené politiky rozmanitosti. V případě, že cíle rozmanitosti nejsou splněny, měl by podnik uvést, jak a kdy hodlá tyto cíle splnit.

---

(1)  Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(3)  Jestliže tyto pokyny poukazují na vykazující „subjekt“, ať už se jedná o jednotlivý „podnik“ nebo „skupinu“ prostřednictvím mateřského podniku, pro přehlednost se používá pojem „podnik“.

(4)  COM(2016) 739 final.

(5)  Cíl 12.6: „Vybízet podniky, zejména velké a nadnárodní společnosti, aby přijaly udržitelné postupy a začlenily informace o udržitelnosti do svého cyklu podávání zpráv.“

(6)  Cíl 5.5: „Zajistit úplnou a efektivní účast žen a rovné příležitosti pro ženy k výkonu vedoucích funkcí na všech úrovních rozhodování v politickém, ekonomickém a veřejném životě.“

(7)  Závěrečná zpráva pracovní skupiny by měla být předložena na summitu G20 ve dnech 7.–8. července 2017.

(8)  Další informace o procesu veřejných konzultací lze najít na http://ec.europa.eu/finance/company-reporting/non-financial_reporting/index_en.htm#related-documents

(9)  Čl. 1 odst. 1 směrnice.

(10)  V 8. bodě odůvodnění směrnice se také uvádí, že „[ ] závažnost těchto dopadů by měla být posouzena z hlediska jejich rozsahu a významu. Riziko nepříznivých dopadů může být způsobeno činností samotných podniků nebo může být spojeno s jejich působením a v relevantních a přiměřených případech s jejich produkty, službami a obchodními vztahy, včetně vztahů s dodavatelskými a subdodavatelskými řetězci.“

(11)  Podniky například mohou použít předběžnou analýzu, na kterou se odkazuje v příloze I nařízení EMAS (nařízení (ES) č. 1221/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2009 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009R1221).

(12)  Například odvětvové referenční dokumenty v systému EMAS identifikují dobrou praxi a ukazatele související s environmentálními aspekty.

(13)  Například podniky, které zavedly systém řízení kvality nebo systém environmentálního řízení (např. ISO 14001 nebo EMAS) nebo provádějí posouzení environmentálního životního cyklu, je mohou použít jako východisko k posouzení významnosti a uvedení informací o významných aspektech.

(14)  Grafy, diagramy, schémata apod.

(15)  Křížové odkazy a odkazy na další zdroje by měly být inteligentní a uživatelsky přívětivé, například na základě praktického pravidla „maximálně jednoho kliknutí mimo rámec zprávy“.

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(17)  Například v aspektech souvisejících se změnou klimatu nebo s pracovními podmínkami.

(18)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené odvětvím, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(19)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené průmyslem, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(20)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené průmyslem, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(21)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené průmyslem, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(22)  Včetně emisí skleníkových plynů, toxických látek, acidifikujících a eutrofizujících látek atd.

(23)  Jako například povinnosti vyplývající ze směrnic EU (směrnice o průmyslových emisích, systém obchodování s emisemi, rámcová směrnice o vodě, REACH, směrnice o skládkách, směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek) a evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek.

(24)  Informace, které vypovídají o rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech nebo sexuální orientaci fyzické osoby, jsou považovány za zvláštní kategorii osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679, které by neměly být zpracovávány, není-li splněna jedna z podmínek stanovených v tomto článku. Podniky by proto měly ve vztahu k těmto otázkám uvádět pouze anonymizované nebo agregované údaje (zabraňující identifikaci jednotlivců).

(25)  Například v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, 1989 (č. 169).

(26)  Například v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(27)  Například s odkazem na „Resolution concerning decent work in global supply chains“ (Usnesení týkající se důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích) přijaté na 105. zasedání Mezinárodní konference práce (ILO, 2016) http://www.ilo.org/ilc/ILCSessions/105/texts-adopted/WCMS_497555/lang--en/index.htm

(28)  OECD (2016), OECD Due Diligence Guidance for Responsible Supply Chains of Minerals from Conflict-Affected and High-Risk Areas (Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí): třetí vydání, OECD Publishing, Paříž. http://dx.doi.org/10.1787/9789264252479-en

(29)  Zatímco požadavky na uvedení nefinančních informací se vztahují na velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, požadavky na uvedení informací týkajících se rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů se vztahují pouze na velké kotované společnosti.

(30)  Podle článku 20 směrnice 2013/34/EU.

(31)  Podle článku 19a směrnice 2013/34/EU.

(32)  Na základě etnického původu, rasy, zdravotního postižení nebo sexuální orientace.

---

5.7.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/21

---

PROTIDROGOVÝ AKČNÍ PLÁN EU NA OBDOBÍ 2017–2020

(2017/C 215/02)

OBSAH

Úvod

1.

Snižování poptávky po drogách

2.

Snižování nabídky drog

3.

Koordinace

4.

Mezinárodní spolupráce

5.

Informace, výzkum, monitorování a hodnocení

PŘÍLOHA I – 15 zastřešujících ukazatelů pro protidrogový akční plán EU na období 2017–2020

PŘÍLOHA II – Glosář zkratek

Úvod

Užívání zakázaných drog a zneužívání drog obecně je závažný problém, který se dotýká jednotlivců, rodin i komunit napříč celou Evropou. Nejen že má zneužívání drog řadu zdravotních a sociálních dopadů, ale trh se zakázanými drogami nadto představuje v celé Evropě – a samozřejmě i celosvětově – jeden z nejvýznamnějších prvků trestné činnosti.

V prosinci roku 2012 přijala Rada protidrogovou strategii EU na období 2013–2020. Cílem této strategie je přispět ke snižování poptávky po drogách a nabídky drog v rámci EU. Jejím cílem je rovněž snižování zdravotních a sociálních rizik a nepříznivých důsledků spojených s užíváním drog, a to pomocí strategického přístupu, který podporuje a doplňuje vnitrostátní politiky a poskytuje rámec pro koordinovaná a společná opatření a který je i základem a politickým rámcem pro vnější spolupráci EU v této oblasti. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím integrovaného, vyrovnaného a fakticky podloženého přístupu.

Hlavní úkoly protidrogové strategie jsou:

—	přispět k měřitelnému snížení poptávky po drogách, drogové závislosti a zdravotních a sociálních rizik a nepříznivých důsledků spojených s užíváním drog,

—	přispět k narušení trhu se zakázanými drogami a k měřitelnému omezení dostupnosti zakázaných drog,

—	podporovat koordinaci prostřednictvím aktivní diskuse a analýzy vývoje a výzev v oblasti drog na úrovni EU i úrovni mezinárodní,

—	více posílit dialog a spolupráci mezi EU a třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a fóry v otázce drog,

—	přispět k lepšímu šíření výsledků monitorování, výzkumu a hodnocení a k lepšímu pochopení všech aspektů problematiky drog a dopadu intervencí, aby bylo možné zajistit spolehlivý a komplexní faktický základ pro politiky a opatření;

Protidrogový akční plán EU uvedený v tomto dokumentu vychází stejně jako protidrogová strategie EU ze základních zásad práva EU a podporuje hodnoty, na nichž je Unie postavena: úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, právní stát a lidská práva. Vychází rovněž z úmluv OSN, které poskytují mezinárodní právní rámec mimo jiné pro řešení problematiky užívání zakázaných drog, jakož i z Všeobecné deklarace lidských práv.

Protidrogový akční plán stanoví opatření, která budou prováděna v zájmu dosažení cílů protidrogové strategie. Tato opatření spadají do dvou politických oblastí protidrogové strategie:

—	snižování poptávky po drogách a

—	snižování nabídky drog,

a do tří průřezových témat této strategie:

—	koordinace,

—	mezinárodní spolupráce a

—	informace, výzkum, monitorování a hodnocení.

Uvedená opatření jsou v souladu s cíli protidrogové strategie EU na období 2013–2020. Při navrhování opatření byla zohledněna potřeba, aby se jednalo o opatření fakticky podložená, vědecky spolehlivá, realistická, časově vymezená, dostupná, měřitelná a s jasně relevantním významem a přidanou hodnotou pro EU. Akční plán uvedený v tomto dokumentu stanoví harmonogram, odpovědné strany, ukazatele a mechanismy shromažďování nebo posuzování údajů.

Na základě stávajících mechanismů podávání zpráv je v příloze I stanovena řada zastřešujících ukazatelů. Tyto ukazatele usnadňují měření celkové účinnosti protidrogového akčního plánu EU a nepřinášejí žádnou dodatečnou zátěž ohledně podávání zpráv. Na řadu z těchto ukazatelů se podle potřeby v celém plánu odkazuje. Dále jsou v celém plánu stanoveny ukazatele, jež využívají programových, hodnotících a jiných zdrojů údajů. Použití těchto ukazatelů závisí na postupech shromažďování údajů v každém členském státě nebo na úrovni orgánů EU.

V souladu s požadavkem strategie, aby její podrobné provádění bylo stanoveno v rámci dvou po sobě následujících akčních plánů, byl první akční plán pro provádění stávající protidrogové strategie EU přijat v roce 2013 a jeho platnost skončila v roce 2016. V roce 2016 bylo dokončeno externí posouzení protidrogové strategie EU v polovině období a provádění protidrogového akčního plánu EU na období 2013–2016. Z tohoto posouzení vyplynulo, že provádění většiny opatření stanovených v akčním plánu skončilo nebo probíhá. Výsledky rovněž ukázaly, že k provádění protidrogové strategie EU v období 2013–2020 je zapotřebí druhý akční plán, přičemž by se mělo jednat o aktualizovanou verzi protidrogového akčního plánu EU na období 2013–2016. Protidrogový akční plán EU na období 2017–2020 uvedený v příloze zohledňuje výsledky provedeného hodnocení a nejvýznamnější změny, k nimž došlo v oblasti drogové situace a souvisejících politik po přijetí předchozího akčního plánu.

1.   Snižování poptávky po drogách

Přispět k měřitelnému snížení užívání zakázaných drog, problémového užívání drog, drogové závislosti a zdravotních a sociálních nepříznivých důsledků spojených s užíváním drog, jakož i k oddálení počátku jejich užívání

Cíl	Opatření	Harmonogram	Odpovědná strana	Ukazatel(e)	Mechanismy shromažďování/posuzování údajů
1. Předcházet užívání drog a oddalovat počátek jejich užívání	1. Zlepšit dostupnost a účinnost fakticky podložených (1) preventivních opatření, jež zohledňují níže uvedené rizikové a ochranné faktory: a. populační faktory, např. věk; pohlaví; vzdělání a kulturní a sociální faktory; b. situační faktory, např. bezdomovectví; migraci a žadatele o azyl; užívání drog v zábavních a nočních podnicích; užívání drog na pracovišti; a řízení vozidla pod vlivem drog a c. individuální faktory, např. duševní zdraví; problémové chování a psychosociální vývoj a další faktory, o nichž je známo, že mohou ovlivnit náchylnost jednotlivce k užívání drog, např. genetické vlivy a rodinné zázemí.	Probíhá	ČS	— Zastřešující ukazatele 1, 11, 12 — Dostupnost obecně platných a environmentálních fakticky podložených preventivních opatření a rozsah, v němž jsou v členských státech přijímána — Dostupnost fakticky podložených cílených preventivních opatření, včetně opatření založených na práci v rámci rodiny a komunity, a rozsah, v němž jsou v členských státech přijímána — Dostupnost fakticky podložených opatření indikativní prevence a rozsah, v němž jsou v členských státech přijímána	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy členských států o výsledcích opatření
	2. Kromě prevence užívání drog, posilovat a lépe zaměřit opatření v oblasti prevence a odvracení za účelem oddálení věku, kdy dochází k prvnímu užití zakázaných drog a dalších psychoaktivních látek.	Probíhá	ČS	— Zastřešující ukazatele 1, 5, 11, 12 — Dostupnost fakticky podložených opatření v oblasti prevence a odvracení, která jsou zaměřená na mladé lidi v rámci rodiny, komunity a formálního a neformálního učení, a rozsah, v němž jsou v členských státech přijímána	Zprávy EMCDDA Zprávy členských států o výsledcích opatření
	3. Výměna osvědčených postupů týkajících se všech forem preventivních opatření zaměřených na děti a mladé lidi, rodiče a vzdělávací prostředí, a zohledňujících zároveň také genderově specifické potřeby, včetně vzdělávacích aktivit, programů založených na práci v rámci komunity, programů využívajících internet a sociální média.	Probíhá	ČS EMCDDA	— Přehled případů výměny osvědčených postupů mezi členskými státy — Pozitivní hodnocení výsledků opatření založených na osvědčených postupech, pokud jde o chování (jsou-li k dispozici)	Portál osvědčených postupů EMCDDA Zprávy COM Zprávy ČS Zprávy Fóra občanské společnosti pro otázky drog
	4. Zvyšovat povědomí o rizicích spojených s užíváním zakázaných drog a dalších psychoaktivních látek a o souvisejících důsledcích a zlepšovat dovednosti a schopnosti v rámci prevence užívání drog.	Probíhá	ČS COM EMCDDA	— Zastřešující ukazatele 5, 12 — Úroveň informovanosti obecné populace a mládeže o zdravých způsobech života a o rizicích spojených s užíváním zakázaných drog a dalších psychoaktivních látek a souvisejících důsledcích a úroveň dovedností a schopností osob činných v prevenci užívání drog	Zprávy EMCDDA Průzkumy Eurobarometr ESPAD HBSC/WHO Evropa
	5. Umožnit informovanější reakci, pokud jde o problematiku zneužívání psychoaktivních léčivých přípravků.	2017–2020	ČS PS Rady (HDG – léčiva a zdravotnické prostředky EMA EMCDDA	— Řada iniciativ zaměřujících se na prosazování vhodného užívání psychoaktivních léčivých přípravků — Shromažďování a porovnávání faktů a mezinárodních příkladů, pokud jde o způsob snižování rizik odchylného užívání nebo zneužívání psychoaktivních léčivých přípravků — Počet kurzů zaměřených na používání léčiv k tlumení a léčbě bolesti a určených lékařům a jiným zdravotnickým pracovníkům	Zprávy ČS EMCDDA Zprávy EMA
2. Zvýšit účinnost léčby drogové závislosti a rehabilitací, včetně služeb poskytovaných osobám s komorbiditou, s cílem omezit užívání zakázaných drog, problematické užívání drog, incidenci drogové závislosti a zdravotní a sociální rizika a nepříznivé důsledky spojené s užíváním drog a podpořit rekonvalescenci a opětovné začlenění problematických a závislých uživatelů drog do společnosti	6. Rozvíjet a rozšiřovat rozmanitost a dostupnost fakticky podložených komplexních a integrovaných služeb léčby drogové závislosti, pokrytí těmito službami a přístup k nim. Zajistit, aby se tyto služby zaměřovaly na léčbu polyvalentního užívání drog (kombinace užívání zakázaných a povolených látek, včetně psychoaktivních léčivých přípravků, alkoholu a tabáku) a na nové potřeby stárnoucích uživatelů drog a problémy související s genderem. a. Zavádět a zdokonalovat odbornou přípravu se zaměřením na problematiku závislostí určenou pro zdravotnické a sociální pracovníky. b. Vypracovat a provádět programy včasné detekce a intervence, rychlé intervence a léčby pro děti a mladé lidi užívající drogy.	Probíhá	ČS	— Zastřešující ukazatele 1, 6, 11 — Šíře a rozmanitost škály fakticky podložených komplexních a integrovaných služeb léčby drogové závislosti poskytovaných na úrovni členských států, včetně služeb zaměřených na léčbu polyvalentního užívání drog a potřeby stárnoucích uživatelů drog — Údaje členských států ohledně retence v léčbě a jejích výsledcích	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Portál osvědčených postupů EMCDDA Konečné hodnocení protidrogové strategie a protidrogového akčního plánu EU Zprávy ČS
	7. Rozšiřovat poskytování služeb v oblasti rehabilitace/opětovného začleňování do společnosti a rekonvalescence s důrazem na služby, které: a. se zaměřují na poskytování kontinuální péče jedincům prostřednictvím systému řízení případů a spolupráce mezi agenturami; b. se zaměřují na podporu opětovného začlenění (včetně zaměstnatelnosti a bydlení) problematických a závislých uživatelů drog, případně včetně vězňů a stárnoucích uživatelů drog, do společnosti; c. zlepšují diagnostiku a léčbu psychiatrických a fyzických komorbidit zahrnujících užívání drog, například pomocí rychlého vyšetření na hepatitidu typu B a C a na HIV, jakož i na jiné pohlavně přenosné nemoci a tuberkulózu, d. zohledňují genderově specifické potřeby a e. oslovují zranitelné komunity/populace.	Probíhá	ČS	— Zastřešující ukazatel 11 Údaje ČS ohledně: — míry nárůstu služeb v oblasti rehabilitace/opětovného začleňování do společnosti a rekonvalescence využívajících systém řízení případů a spolupráci mezi agenturami — míry nárůstu počtu genderově specifických programů rehabilitace/opětovného začleňování do společnosti a rekonvalescence — míry nárůstu počtu programů komunitní a vězeňské péče, zejména se zaměřením na uživatele drog s komorbiditami, zahrnujících partnerství mezi službami pro léčbu duševního zdraví a službami v oblasti rehabilitace/opětovného začleňování do společnosti a rekonvalescence v souvislosti s drogami — úrovně a doby trvání abstinence od konzumace zakázaných nebo povolených drog osobami, jež ukončily léčbu drogové závislosti — dostupnosti možností léčby pro potřeby osob, které se k užívání drog vrátí, a stárnoucích uživatelů drog	Zprávy EMCDDA Zprávy ČS ohledně výsledků služeb
	8. a. Zlepšit případně dostupnost služeb, pokrytí službami a přístup k nim v oblasti zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog, například programů na výměnu jehel a injekčních stříkaček, substituční léčby závislosti na opioidech, programů zvládání předávkování opioidy, za účelem zmírnění negativního dopadu užívání drog, prevence a podstatného snížení počtu úmrtí přímo a nepřímo souvisejících s drogami a výskytu infekčních nemocí přenášených krví, které jsou spojeny s užíváním drog a mezi něž patří mimo jiné i HIV a virová hepatitida, jakož i pohlavně přenosné nemoci a tuberkulóza, v souladu s doporučením WHO ohledně komplexního balíčku zdravotních služeb pro injekční uživatele drog. b. Podle vnitrostátní situace lépe předcházet úmrtím souvisejícím s drogami, například s opiáty, poskytnutím přístupu k povoleným farmaceutickým lékovým formám léčivých přípravků obsahujících naloxon konkrétně certifikovaným pro léčbu příznaků předávkování opioidy, a to v nepřítomnosti lékařů vyškolenými laiky. c. Identifikovat a překonat překážky bránící přístupu injekčních uživatelů drog včetně vězňů a dalších zranitelných skupin k léčbě HIV a hepatitidy typu C. d. Provádět výměnu informací a případně osvědčených postupů v oblasti opatření na zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog, například programů na výměnu jehel a injekčních stříkaček, substituční léčby závislosti na opioidech, aplikačních místností, programů distribuce naloxonu, vzájemné asistence, terénních léčebných programů, léčby hepatitidy typu C, testování tablet, sebetestování na HIV/AIDS, a to v souladu s mezinárodními právními předpisy.	Probíhá	ČS EMCDDA COM	— Zastřešující ukazatele 2, 3, 4, 11 — Případně míra zvýšené dostupnosti fakticky podložených opatření na zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog a přístupu k těmto opatřením v členských státech — Přehled případů výměn osvědčených postupů v oblasti opatření na zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog — Počet členských států, které se řídí doporučením WHO ohledně komplexního balíčku zdravotních služeb pro injekční uživatele drog: — programy týkající se jehel/injekčních stříkaček — substituční léčba závislosti na opioidech — testování HIV a související poradenství — léčba HIV a související péče — programy zaměřené na používání kondomů — behaviorální intervence — prevence a zvládání hepatitidy, tuberkulózy a duševních poruch — intervence v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví — odborná příprava se zaměřením na naloxon a určená laikům, coby nenahraditelný předpoklad pro bezpečné programy užívání látky v domácím prostředí — Pokrytí osob závislých na opioidech programy substituční léčby závislosti na opioidech — Případně míra dostupnosti služeb v oblasti zmírňování nepříznivých důsledků užívání drog, jako jsou programy distribuce naloxonu, opatření a programy na zmírňování nepříznivých důsledků užívání drog v nočních podnicích zaměřené na zranitelné komunity/populace — Počet programů, které injekčním uživatelům drog usnadňují přístup k léčbě viru hepatitidy C (HCV), a počet osob pokrytých těmito programy — Míra provádění pokynů ECDC/EMCDDA pro prevenci a kontrolu infekčních nemocí mezi injekčními uživateli drog	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy ČS Fórum občanské společnosti pro otázky drog Fórum občanské společnosti pro otázky HIV/AIDS, virové hepatitidy a tuberkulózy
	9. Zvyšovat rozvoj, dostupnost a pokrytí u opatření na poskytování zdravotní péče uživatelům drog ve věznicích a po jejich propuštění s cílem poskytovat takovou péči, která bude z hlediska kvality rovnocenná péči poskytované v rámci komunity.	Probíhá	ČS	— Zastřešující ukazatel 10 — Dostupnost služeb pro uživatele drog ve věznicích (jako jsou programy substituční léčby závislosti na opioidech, případně programy distribuce naloxonu a programy na výměnu jehel, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a programy týkající se prevence a zvládání HIV, hepatitidy typu B, typu C a tuberkulózy) a míra, v níž politiky a postupy zdravotní péče ve věznicích obsahují modely péče zahrnující osvědčené postupy při posuzování potřeb a kontinuity péče pro vězně během výkonu trestu odnětí svobody — Míra kontinuity péče poskytované vězeňskými a komunitními službami propuštěným, se zvláštním důrazem na předcházení předávkování drogami	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy ČS o službách
3. Zavést do snižování poptávky po drogách koordinované přístupy založené na osvědčených a kvalitních postupech	10. Provádět minimální požadavky EU na jakost schválené Radou v roce 2015 (2), jež přispějí k překonání rozdílů mezi teorií a praxí, ohledně: a. opatření environmentální, univerzální, selektivní a indikativní prevence; b. opatření včasné detekce a intervence; c. opatření na zmínění rizika a nepříznivých důsledků užívání drog a d. opatření v oblasti léčby, rehabilitace, začleňování do společnosti a rekonvalescence a monitorování jejich provádění.	2017–2020	Rada PS Rady (HDG) ČS COM EMCDDA	— Přezkum důkazů o provádění opatření a programů zaměřených na snižování poptávky po drogách v souladu s požadavky — Počet specializovaných programů odborné přípravy pro odborné pracovníky v oblasti snižování poptávky po drogách nebo odhadovaný počet odborných pracovníků oslovených těmito programy — Zapojení občanské společnosti do provádění požadavků, včetně plánování a zavádění — Počet projektů a programů podporovaných na úrovni EU, které prosazují výměnu osvědčených postupů při provádění těchto požadavků — Zapojení do mezirezortní spolupráce s cílem podpořit provádění těchto požadavků	Portál osvědčených postupů EMCDDA Zprávy ČS Konečné hodnocení protidrogové strategie a protidrogového akčního plánu EU

2.   Snižování nabídky drog

Přispět k měřitelnému snížení dostupnosti a nabídky zakázaných drog v EU

Cíl	Opatření	Harmonogram	Odpovědná strana	Ukazatel(e)	Mechanismy shromažďování/posuzování údajů
4. Posílit účinnou koordinaci v oblasti prosazování práva a spolupráci v rámci EU pro potlačování činností souvisejících se zakázanými drogami, případně v souladu s příslušnými opatřeními stanovenými během daného politického cyklu EU	11. Optimálně využít dostupné zpravodajské a jiné informace sdílením nástrojů pro prosazování práva, komunikačních kanálů a jiných nástrojů používaných pro sběr a analýzu informací souvisejících s drogami.	Probíhá	ČS Europol Eurojust PS Rady (COSI)	— Zastřešující ukazatele 7, 15 — Rozsah cílených činností s velkým dopadem, které jsou založeny na zpravodajských informacích, rozsah společných operací, společných vyšetřovacích týmů a přeshraničních iniciativ spolupráce se zaměřením na zločinná spolčení, jejichž činnost souvisí se zakázanými drogami — Intenzivnější využívání sdílených informací, analýz a expertních systémů Europolu nebo jiných donucovacích orgánů souvisejících s drogami — Výsledky projektů EMPACT a dvoustranných a mnohostranných iniciativ — Počet případů souvisejících s drogami, které byly předány Eurojustu a Europolu, včetně kvalitativních a kontextuálních informací o případech	Zprávy Europolu Zprávy Eurojustu Zprávy EMCDDA Zprávy hlavních aktérů projektů EMPACT
	12. Určit nejnaléhavější hrozby související s organizovanou trestnou činností v oblasti drog a stanovit mezi nimi priority.	2017	Rada PS Rady (COSI) Europol ČS COM	— Zavedení politického cyklu EU pro organizovanou trestnou činnost a závažnou mezinárodní trestnou činnost na období 2018–2021	EU SOCTA Víceleté strategické plány (MASP) Operační plány Zprávy hlavních aktérů projektů EMPACT Zprávy Europolu
	13. Posílit odbornou přípravu agentury CEPOL pro úředníky donucovacích orgánů zaměřenou na výrobu zakázaných drog, obchod s nimi a finanční trestnou činnost, zejména vzdělávací metody a techniky: a. pro boj proti používání nových komunikačních technologií při výrobě zakázaných drog a obchodu s nimi; b. pro posílení konfiskace aktiv; c. pro boj proti praní peněz; d. pro odhalování a likvidaci tajných nelegálních laboratoří a pěstíren konopí.	2017–2020	ČS CEPOL Europol PS Rady (COSI) COM	— Pravidelně prováděné posouzení potřeb v oblasti vzdělávání — Dostupnost příslušných vzdělávacích kurzů a osvojení jejich obsahu — Počet úředníků donucovacích orgánů, kteří byli vyškoleni a následně uplatněni	Výroční zpráva CEPOL Vzdělávací program CEPOL Zprávy hlavních aktérů projektů EMPACT
	14. Zintenzivnit činnosti v rámci boje proti omamným látkám prostřednictvím posílení a monitorování účinnosti regionálních platforem pro sdílení informací a regionálních platforem pro sdílení bezpečnostních opatření s cílem narušit a odstranit nové hrozby vyplývající ze změny drogových tras.	Probíhá	COM ČS Europol PS Rady (COSI) Regionální platformy pro sdílení informací Regionální platformy pro sdílení bezpečnostních opatření	— Zastřešující ukazatel 7 — Počet činností založených na zpravodajských informacích vedoucích k narušení a odstranění drogových tras — Úroveň sdílení informací prostřednictvím efektivní činnosti sítě styčného důstojníka	Platformy pro sdílení informací a bezpečnostních opatření a hodnotící zprávy Zprávy EMCDDA EU SOCTA Zprávy hlavních aktérů projektů EMPACT Zprávy Europolu MAOC (N) (3)
	15. Posílit opatření pro předcházení zneužívání prekursorů a pre-prekursorů drog používaných při nedovolené výrobě drog.	Probíhá	ČS Europol COM PS Rady (CUG, COSI)	— Počet případů a množství přerušených nebo zabavených zásilek prekursorů určených k nedovolenému použití — Výsledky projektů EMPACT — Využívání on-line systému předběžného oznamování vývozu (PEN) a intenzivnější využívání systému pro komunikaci případů souvisejících s prekursory (PICS) — Počet společných navazujících zasedání a jiných činností v souvislosti s předcházením zneužívání prekursorů a pre-prekursorů	Zprávy donucovacích orgánů EU a ČS EMPACT Zprávy hlavních aktérů Zprávy Europolu
	16. Bojovat proti přeshraničnímu obchodu s drogami, včetně dopravy pomocí kontejnerových a balíkových zásilek, a posílit bezpečnost hranic, zejména v námořních přístavech, na letištích a pozemních hraničních přechodech v EU zvýšeným úsilím, a to i v oblasti sdílení zpravodajských a dalších informací, ze strany příslušných donucovacích orgánů.	Probíhá	ČS Europol PS Rady (CCWP, COSI)	— Počet multidisciplinárních společných operací prováděných různými agenturami a příslušných iniciativ přeshraniční spolupráce — Posílená výměna informací, například memorand o porozumění (MOU) dohodnutých mezi donucovacími orgány a příslušnými subjekty, jako jsou letecké společnosti, letecké expresní kurýrní služby, lodní společnosti, přístavní orgány a chemické podniky — Výsledky projektů EMPACT — Intenzivnější sdílení zpravodajských a dalších informací o přeshraničním obchodu s drogami, mimo jiné prostřednictvím dostupných systémů ostrahy hranic — Provádění směrnice EU o jmenné evidenci cestujících (PNR)	Zprávy hlavních aktérů projektů EMPACT Zprávy Europolu Zprávy CCWP Zprávy ČS MAOC(N) Frontex
	17. Provádění klíčových ukazatelů v oblasti snižování nabídky drog, které přijala Rada v roce 2013 (4).	2017–2020	COM ČS Rada PS Rady (HDG) EMCDDA Europol	Rozsah provádění těchto ukazatelů: — Počet záchytů a množství zachycených drog — Čistota a obsah drog — Ceny drog — Zlikvidovaná zařízení na výrobu drog — Počet drogových trestných činů — Dostupnost drog z hlediska průzkumů v populaci — Odhady velikosti trhu	Přehled stávajících údajů shromážděných ve členských státech o nabídce drog na vnitrostátní úrovni Zprávy EMCDDA Zprávy Europolu
5. Posílit účinnou justiční spolupráci a právní předpisy v rámci EU	18. Posílit justiční spolupráci v EU se zaměřením na přeshraniční obchod s drogami, praní peněz a konfiskace výnosů z organizované trestné činnosti související s drogami.	2017–2020	Rada COM ČS Eurojust	— Včasné provedení opatření a právních předpisů dohodnutých na úrovni EU a týkajících se a) konfiskace a vymáhání majetku z trestné činnosti (5); b) praní peněz (6); c) sblížení definic trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami v EU (7) — Nárůst případů finančních vyšetřování a konfiskací v souvislosti s výnosy z organizované trestné činnosti související s drogami prostřednictvím donucovacích orgánů EU a justiční spolupráce v rámci EU — Včasnost a účinnost odpovědí na žádosti o vzájemnou právní pomoc a vydání evropských zatýkacích rozkazů v souvislosti s nedovoleným obchodem s drogami	Zprávy Eurojustu Zprávy ČS
	19. Zavést a přijmout nová legislativní opatření EU pro boj proti výskytu, užívání a rychlému šíření nových psychoaktivních látek.	2017–2020	COM Rada PS Rady (HDG) ČS EMCDDA Europol EUROJUST	— Platné právní předpisy EU — Provádění právních předpisů EU v členských státech — Aktualizace pokynů EU pro výměnu informací a postupů hodnocení rizik — Monitorování účinků nových legislativních opatření se zvláštním zaměřením na dopady nahrazování na trhu s nelegálními drogami	Zprávy ČS Zprávy EMCDDA COM (opatření EU)
	20. Provádět právní předpisy EU týkající se prekursorů drog s cílem předcházet jejich zneužívání a současně nenarušovat legální obchod.	Probíhá	Rada COM ČS	— Informace o případech a množství přerušených nebo zabavených zásilek prekursorů určených k nedovolenému použití — Výsledky projektů EMPACT — Využívání on-line systému předběžného oznamování vývozu (PEN) a intenzivnější využívání systému pro komunikaci případů souvisejících s prekursory (PICS) — Počet společných navazujících zasedání a jiných činností v souvislosti s předcházením zneužívání prekursorů a pre-prekursorů	Výroční zpráva INCB o prekursorech drog Zprávy Evropské komise a EMCDDA
	21. Zabývat se používáním některých farmakologicky účinných látek (v souladu s jejich definicí ve směrnici 2011/62/EU) jako příměsí při výrobě zakázaných drog.	Probíhá	ČS COM EMA Europol	— Informace o zabavení účinných látek používaných jako příměsi při výrobě zakázaných drog — Včasné provedení nových požadavků právních předpisů EU zaměřených na zabezpečení dodavatelského řetězce účinných látek podle směrnice 2011/62/EU o padělaných léčivých přípravcích	Zprávy CCWP a CUG Zprávy ČS
	22. Členské státy ve vhodných případech a v souladu se svými právními rámci poskytují a uplatňují alternativy k donucovacím sankcím v případě pachatelů trestné činnosti, kteří jsou uživateli drog, a to v oblastech, jako je: a. vzdělávání; b. léčba (a odklad výkonu trestu s podmínkou léčby); c. pozastavení vyšetřování nebo trestního stíhání; d. rehabilitace a rekonvalescence; e. následná péče a začlenění do společnosti.	2017–2020	ČS PS Rady (HDG DROIPEN)	— Větší dostupnost a provádění alternativ k donucovacím sankcím v případě pachatelů trestné činnosti, kteří jsou uživateli drog, a to v oblastech, jako je vzdělávání, léčba, rehabilitace, následná péče a začlenění do společnosti — Intenzivnější monitorování, provádění a hodnocení alternativ k donucovacím sankcím — Druh a počet alternativ k donucovacím sankcím stanovených a prováděných členskými státy — Informace o účinnosti využívání alternativ k donucovacím sankcím	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy ČS
6. Účinně reagovat na současné a nové trendy v oblasti zakázaných drog	23. Určit strategické reakce zohledňující úlohu nových informačních a komunikačních technologií a hostingu souvisejících internetových stránek v rámci výroby, marketingu, nákupu a distribuce zakázaných drog a nových psychoaktivních látek, na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.	2017–2020	Rada COM PS Rady (HDG COSI CCWP) ČS Europol CEPOL EMCDDA EUROJUST	— Výsledky opatření v oblasti prosazování práva zaměřených na trestnou činnost související s drogami a prováděnou přes internet — Nárůst počtu společných operací a iniciativ přeshraniční spolupráce — Počet a dopad financovaných výzkumných projektů a nástrojů vyvinutých na podporu donucovacích orgánů — Počet dohod/jednání s příslušnými partnery z odvětví — Vytvoření glosáře termínů — Vytvoření soupisu monitorovacích nástrojů — Počet vzdělávacích akcí pro zúčastněné strany — Počet setkání s mezinárodními partnery, na nichž se jednalo o dané akci	Prozatímní přezkum politického cyklu EU EMPACT Zprávy hlavních aktérů Zprávy Europolu Statistika/výroční zpráva CEPOL Zprávy EMCDDA Zprávy ČS Zprávy agentur EU COM

3.   Koordinace

Účinně koordinovat protidrogovou politiku členských států a EU

Cíl	Opatření	Harmonogram	Odpovědná strana	Ukazatel(e)	Mechanismy shromažďování/posuzování údajů
7. Zajistit účinnou koordinaci EU v oblasti drog	24. Zintenzivnit sdílení informací mezi Horizontální pracovní skupinou pro drogy a dalšími příslušnými pracovními skupinami Rady, a zejména Stálým výborem pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti, za účelem lepší koordinace v rámci pilíře snižování nabídky drog: zlepšit sdílení informací mezi Horizontální pracovní skupinou pro drogy a dalšími příslušnými zeměpisnými a tematickými pracovními skupinami Rady, jako jsou COSI, COAFR, COASI, COEST, COLAC, COTRA, COWEB, CONUN, COHOM, CCWP, COSCE, CUG a DROIPEN.	Probíhá	PRES Rada ESVČ PS Rady (HDG)	— Míra zohlednění protidrogové strategie EU a protidrogového akčního plánu EU v programech dalších pracovních skupin Rady, jako jsou: COSI, COAFR, COASI, COEST, COLAC, COTRA, COWEB, CONUN, COHOM, CCWP, COSCE, CUG a DROIPEN. — Zařazení pravidelného informativního bodu na pořad jednání Horizontální pracovní skupiny pro drogy o 1) činnostech v oblasti priorit politického cyklu EU souvisejících s drogami (na základě zpráv EMPACT, jednou během každého předsednictví), a 2) relevantních činnostech jiných pracovních skupin Rady, případně za přítomnosti předsedajících jiných relevantních pracovních skupin Rady	Zprávy pracovní skupiny Rady (HDG) Zprávy předsednictví
	25. Každé předsednictví může svolat zasedání národních protidrogových koordinátorů, nebo případně i jiných seskupení, aby posoudilo nové trendy, účinné intervence a další politický vývoj, který by pro protidrogovou strategii EU a členské státy znamenal přidanou hodnotu.	Dvakrát ročně	PRES ČS	— Rozsah, v jakém je v pořadech zasedání národních protidrogových koordinátorů zohledněn vývoj, trendy a nové náhledy v oblasti politických reakcí a stanovena intenzivnější komunikace a výměna informací	Zprávy předsednictví
	26. Horizontální pracovní skupina pro drogy usnadní a) monitorování provádění protidrogového akčního plánu prostřednictvím tematických diskusí, a b) každoroční dialog o stavu drogové problematiky v Evropě.	(a) Probíhá (b) Jednou ročně	PRES PS Rady (HDG) ČS COM EMCDDA Europol	— Rozsah provádění protidrogového akčního plánu — Počet opatření v rámci akčního plánu, jimž se věnovaly tematické diskuse v Horizontální pracovní skupině pro drogy — Vhodné načasování dialogu na úrovni Horizontální pracovní skupiny pro drogy o nejnovějších trendech a údajích souvisejících s problematikou drog	Zprávy předsednictví
	27. Zajistit soulad a kontinuitu opatření členských států a EU mezi jednotlivými předsednictvími s cílem posílit integrovaný, vyvážený a fakticky podložený přístup k problematice drog v EU.	Probíhá	PRES PRES Trio ČS COM PS Rady (HDG) EMCDDA Europol	— Míra souladu a kontinuity opatření mezi jednotlivými předsednictvími — Pokrok v provádění priorit protidrogové strategie EU dosažený jednotlivými předsednictvími	Zprávy předsednictví
	28. Zajistit koordinaci protidrogových politik a reakcí EU s cílem podpořit mezinárodní spolupráci mezi EU, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.	Probíhá	ESVČ COM PS Rady (HDG) ČS	— Úroveň souladu a soudržnosti, pokud jde o cíle, očekávané výsledky a opatření v rámci plánovaných protidrogových činností EU — Zahrnutí priorit souvisejících s drogami do strategií příslušných subjektů EU — Intenzivnější spolupráce mezi HDG a zeměpisnými/regionálními tematickými pracovními skupinami Rady, včetně COSI, COAFR, COASI, COEST, COLAT, COTRA, COWEB, CONUN a COHOM, CCWP, COSCE, CUG a DROIPEN — Počet zpráv předložených Dublinskou skupinou	Pravidelné zprávy podávané ESVČ a Komisí pracovní skupině Rady (HDG) Dublinská skupina
	29. a. Dosáhnout koordinované a náležité výše zdrojů na úrovni EU a na úrovni členských států s cílem realizovat priority protidrogové strategie EU. b. Posílit spolupráci příslušných vládních subjektů a nevládních organizací s cílem řešit rostoucí trend závislosti na stimulačních drogách, zejména na metamfetaminu, za účelem vypracování a sdílení osvědčených postupů v rámci prevence šíření lokálních epidemií, včetně snah omezit poptávku a nabídku, a sdílení informací o prevenci zneužívání lékařských přípravků k výrobě metamfetaminu.	Jednou ročně 2017–2020	ČS COM ESVČ Rada PS Rady (HDG)	— Zastřešující ukazatel 14 — Objem financování na úrovni EU a případně na úrovni členských států — Míra koordinace ohledně programů financování souvisejících s problematikou drog mezi pracovními skupinami Rady a Komisí — Úroveň kontaktů mezi odborníky ze statutárního i nestatutárního sektoru — Dostupnost přístupných intervencí — Počet realizovaných intervencí	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy COM Portál osvědčených postupů EMCDDA
8. Zajistit účinnou koordinaci protidrogových politik na vnitrostátní úrovni	30. Koordinovat opatření v oblasti protidrogové politiky mezi odbory vlády nebo ministerstvy a příslušnými agenturami na úrovni členských států a zajistit odpovídající víceoborové zastoupení v delegacích Horizontální pracovní skupiny pro drogy nebo k takovému zastoupení přispět.	Probíhá	ČS	— Zastřešující ukazatel 14 — Účinnost mechanismu koordinace horizontální protidrogové politiky na úrovni členských států — Počet průřezových opatření na úrovni členských států týkajících se poptávky po drogách a nabídky drog	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy ČS
9. Zajistit zapojení občanské společnosti do protidrogové politiky	31. Prosazovat a posilovat dialog s občanskou společností a vědeckou obcí a jejich zapojení, pokud jde o formulování, provádění, monitorování a hodnocení protidrogových politik na úrovni členských států i na úrovni EU.	Probíhá	ČS COM PS Rady (HDG) PRES	— Vhodné načasování dialogů mezi evropským Fórem občanské společnosti pro otázky drog a Horizontální pracovní skupinou pro drogy během každého předsednictví — Zapojení evropského Fóra občanské společnosti pro otázky drog do přezkumu provádění protidrogového akčního plánu EU — Úroveň zapojení občanské společnosti a vědecké obce do formulování, provádění, monitorování a hodnocení protidrogové politiky členských států a EU — Vhodné načasování dialogu mezi vědeckou obcí (přírodní a společenské vědy, včetně výzkumu v oblasti neurovědy a behaviorálních věd) a Horizontální pracovní skupinou pro drogy	Zpětná vazba evropského Fóra občanské společnosti pro otázky drog a zástupců občanské společnosti na úrovni členských států a EU Zprávy ČS Zpětná vazba vědecké obce vyjádřená prostřednictvím vědeckého výboru EMCDDA

4.   Mezinárodní spolupráce

Komplexně a vyváženě posílit mezi EU a třetími zeměmi, jakož i mezinárodními organizacemi dialog a spolupráci se zaměřením na problematiku drog

Cíl	Opatření	Harmonogram	Odpovědná strana	Ukazatel(e)	Mechanismy shromažďování/posuzování údajů
10. Začlenit protidrogovou strategii EU do celkového rámce EU pro zahraniční politiku jako součást komplexního přístupu plně využívajícího škály politik a diplomatických, politických a finančních nástrojů, které má EU k dispozici, a to soudržným a koordinovaným způsobem	32. Zajistit soudržnost mezi vnitřními a vnějšími aspekty protidrogových politik EU a plně zahrnout problematiku drog do politických dialogů a rámcových dohod mezi EU a jejími partnery a věnovat se jí v rámci úsilí EU o prosazování globálních otázek či výzev.	Probíhá	COM ESVČ PRES PS Rady (HDG) ČS	— Zastřešující ukazatel 13 — Priority protidrogové politiky se ve větší míře odráží ve vnější politice a vnějších opatřeních EU — Priority související s problematikou drog jsou zahrnuty do strategií EU se třetími zeměmi a regiony — Počet platných dohod, strategických dokumentů a akčních plánů	Zprávy ESVČ
	33. Zajistit, aby priority příslušné politiky a rovnováha mezi snižováním poptávky a nabídky byly řádně zohledněny v politických variantách a při plánování, provádění a monitorování vnější pomoci, zejména ve zdrojových a tranzitních zemích, a to prostřednictvím projektů zahrnujících: a. rozvoj integrovaných, vyvážených a fakticky podložených protidrogových politik; b. snižování nabídky; prevenci zneužívání prekursorů drog a pre-prekursorů; c. snižování poptávky po drogách a d. opatření zaměřená na alternativní rozvoj.	Probíhá	COM ČS ESVČ	— Míra zohlednění priorit protidrogové politiky EU, zejména rovnováha mezi snižováním poptávky a nabídky ve financovaných prioritách a projektech — Míra provádění koordinovaných opatření v rámci akčních plánů mezi EU a třetími zeměmi a regiony — Počet vnitrostátních protidrogových strategií a akčních plánů třetích zemí, jejichž součástí jsou integrované protidrogové politiky	Zprávy COM, ESVČ a ČS týkající se programů a jejich monitorování a hodnocení
	34. Zlepšit kapacitu a posílit úlohu delegací EU tak, aby se mohly iniciativně angažovat v otázkách protidrogové politiky a efektivně informovaly o místní situaci v oblasti drog.	2017–2020	ESVČ COM ČS	— Příslušné odborné znalosti, odborná příprava a politické vedení poskytované delegacím EU — Posílení spolupráce delegací EU v rámci regionálních sítí v oblasti protidrogové politiky — Lepší koordinace se členskými státy	Zprávy ESVČ a COM Delegace EU Zprávy Dublinské skupiny
	35. Podporovat a provádět přístup EU k alternativnímu rozvoji (v souladu s protidrogovou strategií EU na období 2013–2020, přístupem EU k alternativnímu rozvoji a hlavními zásadami pro alternativní rozvoj vypracovanými OSN v roce 2013) ve spolupráci se třetími zeměmi, a to při zohlednění lidských práv, bezpečnosti osob, genderových aspektů a zvláštních rámcových podmínek, včetně: a. zařazení alternativního rozvoje do obecnějšího programu členských států; podpory třetích států, které tak chtějí učinit, aby zahrnuly alternativní rozvoj do svých vnitrostátních strategií; b. přispění k iniciativám, jejichž cílem je omezit chudobu, konflikt a zranitelnost prostřednictvím podpory udržitelných a legálních zdrojů obživy zohledňujících genderovou problematiku, a to v případě osob, které byly či jsou zapojeny do pěstování rostlin používaných k výrobě zakázaných drog; c. zajištění patřičné úrovně financování a odborných znalostí na straně EU a členských států za účelem dalšího posílení a podpory úsilí zemí mimo EU o řešení a prevenci jevu pěstování rostlin používaných k výrobě zakázaných drog, pomocí opatření zaměřených na rozvoj venkova a posílení právního státu s cílem řešit výzvy v oblasti boje proti chudobě, veřejného zdraví, bezpečnosti a zabezpečení.	Probíhá	ČS COM ESVČ	— Počet vnitrostátních politik, strategií a akčních plánů třetích zemí, jejichž součástí jsou: — o integrované přístupy k otázce pěstování rostlin používaných k výrobě zakázaných drog a — o účinně organizované iniciativy zaměřené na alternativní rozvoj — Počet vyhodnocených projektů, které svědčí o pozitivních výsledcích, pokud jde o udržitelné a legální zdroje obživy zohledňující genderovou problematiku — Zlepšení ukazatelů lidského rozvoje — Počet projektů a programů zaměřených na rozvoj venkova a financovaných EU a členskými státy v regionech, v nichž jsou rostliny používané k výrobě zakázaných drog pěstovány, nebo v nichž hrozí riziko pěstování těchto rostlin — Nahlášené informace o dlouhodobém lokálním omezení pěstování rostlin používaných k výrobě zakázaných drog	zprávy UNODC a INCB o protidrogové politice v zemích mimo EU Systémy a zprávy EU a členských států týkající se monitorování a hodnocení projektů a programů Zprávy o lidském rozvoji vypracované v rámci Rozvojového programu OSN Zprávy Dublinské skupiny o zemích mimo EU
	36. Podpořit třetí země, včetně tamní občanské společnosti, za účelem vypracování a provádění iniciativ zaměřených na zmírňování rizik a nepříznivých důsledků souvisejících s užíváním drog, zejména v případech, kdy existuje stále větší hrozba přenosu nemocí přenášených krví souvisejících s užíváním drog, mimo jiné i viru HIV a virové hepatitidy, jakož i pohlavně přenosných nemocí a tuberkulózy.	Probíhá	ČS COM ESVČ	— Počet a úroveň iniciativ vypracovaných za účelem zmírňování rizik a nepříznivých důsledků souvisejících s užíváním drog — Prevalence úmrtí ve třetích zemích souvisejících s drogami a krví přenášených virů souvisejících s užíváním drog, mimo jiné i viru HIV a virové hepatitidy, jakož i pohlavně přenosných nemocí a tuberkulózy	Zprávy WHO Zprávy Dublinské skupiny o zemích mimo EU Výměny informací mezi ESVČ, Komisí a členskými státy o politikách zemí mimo EU
	37. Podpořit třetí země při řešení otázky organizované trestné činnosti související s drogami, včetně obchodu s drogami, prostřednictvím: a. sdílení zpravodajských informací a výměny osvědčených postupů; b. posílení kapacit pro boj proti drogám a rozvoj odborných znalostí ve zdrojových a tranzitních zemích; c. spolupráce s mezinárodními partnery s cílem čelit faktorům, jež napomáhají obchodu s drogami, k nimž patří korupce, slabé instituce, nedostatečná správa věcí veřejných a nepostačující finanční regulační kontroly; d. prohloubení spolupráce v oblasti identifikace a vyhledávání aktiv, zejména prostřednictví vytvoření vnitrostátních platforem určených výhradně pro tyto účely a e. intenzivnější spolupráce mezi regiony i v rámci jednotlivých regionů; f. začlenění mezinárodních norem a zásad v oblasti právního státu a lidských práv do opatření týkajících se prosazování práva v oblasti drog.	Probíhá	ČS ESVČ COM Europol	— Počet a účinnost projektů a programů EU a členských států v zemích mimo EU — Trvalé omezování obchodu s drogami	Zprávy COM a ČS Zprávy Europolu Zprávy ESVČ Výroční zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu o světové drogové situaci
	38. a. Posílit spolupráci s partnery a vést s nimi dialog; mezi tyto partnery patří i: — přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země; — země evropské politiky sousedství; — Spojené státy americké — Ruská federace; — další prioritní země či regiony, zejména — o Afghánistán, Pákistán a Írán; — o středoasijské republiky; — o Čína; — o latinskoamerické a karibské státy (CELAC); — o Afrika, zejména západní; — další země s ohledem na vnitrostátní a mezinárodní vývoj. b. V oblasti závažných problémů souvisejících s drogami prozkoumat možnosti spolupráce (jako jsou dvoustranné dialogy, společné projekty) s dalšími zeměmi mimo EU.	Probíhá	PRES Trio COM ESVČ ČS	— Zastřešující ukazatel 13 — Posílená spolupráce v oblasti drog s příslušnými partnery — Uspořádané dialogy — Dohodnutá prohlášení — Prováděné programy a akční plány	Zprávy ESVČ Zprávy o provádění příslušných akčních plánů, jsou-li k dispozici
	39. Zdokonalit konzultační mechanismus Dublinské skupiny prostřednictvím intenzivnější koordinace a účasti ze strany EU, lepším formulováním, prováděním a šířením doporučení zpráv.	Probíhá	Dublinská skupina COM ESVČ ČS	— Úroveň činnosti v rámci všech struktur Dublinské skupiny, včetně počtu účinně provedených doporučení této skupiny — Provedení modernizace pracovních metod Dublinské skupiny	Zprávy Dublinské skupiny
	40. Uspořádat každoročně dialog o pomoci EU a členských států poskytované třetím zemím v souvislosti s problematikou drog a v rámci dialogu podat písemný přehled nejnovější pomoci.	Od roku 2017	COM ESVČ ČS	— COM a ESVČ předloží informace nejméně jednou ročně Horizontální pracovní skupině pro drogy	Zprávy COM a ESVČ Zprávy ČS Systém a zprávy týkající se monitorování a hodnocení projektů a programů
	41. Zajistit, aby prosazování a ochrana lidských práv byly plně zahrnuty do politických dialogů a do plánování a provádění příslušných programů a projektů souvisejících s drogami, mimo jiné i uplatňováním přístupu založeného na právech a přizpůsobených pokynů v oblasti lidských práv a příslušného nástroje pro posouzení dopadu.	Probíhá	COM COHOM/ESVČ ČS	— Účinné začlenění lidských práv do vnějších politik a činnosti EU v oblasti drog — Uplatňování pokynů v oblasti lidských práv a příslušného nástroje pro posouzení dopadu	Výroční zpráva EU o lidských právech Zprávy ČS
11. Zlepšit soudržnost přístupu EU a viditelnost EU v rámci OSN a posílit mezi EU a mezinárodními subjekty koordinaci v oblasti drog	42. Přispět k vypracování programu týkajícího se mezinárodní protidrogové politiky, mimo jiné prostřednictvím: a. přínosnější činnosti EU a delegací členských států v rámci Valného shromáždění OSN a Komise pro omamné látky (CND); b. koordinované činnosti EU a delegací členských států na všech fórech OSN, která se zabývají problematikou drog (jako je Světové zdravotnické shromáždění, Rada pro lidská práva, politické fórum na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji); c. vypracovávání, koordinace a přijímání společných stanovisek EU a společných usnesení v rámci Valného shromáždění OSN a CND, a to i ohledně zařazení látek na seznamy před zasedáním CND, a zajištění toho, aby EU vystupovala jednotně a důrazně na uvedených i dalších mezinárodních fórech; d. prosazování a monitorování provádění doporučení závěrečného dokumentu UNGASS z roku 2016 jakožto klíčového referenčního dokumentu pro jednání s významem pro mezinárodní protidrogovou politiku na všech příslušných fórech; e. jednání ministrů, které se má konat v roce 2019 během 62. zasedání CND ve Vídni a f. zajištění smysluplného zapojení občanské společnosti a vědecké obce do procesu přezkumu.	Probíhá	ESVČ PRES ČS COM Rada PS Rady (HDG)	— Zastřešující ukazatel 13 — Počet prohlášení EU v rámci CND a dalších fór OSN — Počet společných postojů EU podporovaných dalšími regiony a mezinárodními subjekty — Počet společných postojů EU týkajících se rozhodnutí CND o zařazení látek na seznamy — Výsledky rozhodnutí CND o zařazení látek na seznamy — Úspěšnost přijetí usnesení EU v rámci OSN, včetně v rámci CND — Účinné prosazování politik EU v rámci OSN, včetně v rámci CND — Přijetí dokumentu se společným postojem EU pro proces přezkumu v roce 2019; příspěvek EU ke stanovení detailů postupu v roce 2019 v CND — Provádění společného postoje EU týkajícího se činností v návaznosti na zvláštní zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů — Výsledek přezkumu v roce 2019 ve věci politického prohlášení OSN a akčního plánu o mezinárodní spolupráci v zájmu dosažení integrované a vyvážené strategie boje proti celosvětovému problému drog — Pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje souvisejících s drogami	Zprávy ESVČ Ukazatel sbližování výsledek přezkumu v roce 2019 Výroční zprávy o plnění cílů udržitelného rozvoje
	43. Posílit partnerství s UNODC, WHO, v rámci UNAIDS a s dalšími příslušnými agenturami OSN, mezinárodními i regionálními subjekty a organizacemi, jakož i v rámci iniciativ (jako je Rada Evropy a iniciativa Pařížského paktu).	Probíhá	Rada ESVČ COM PRES PS Rady (HDG) EMCDDA	— Zastřešující ukazatele 13, 15 — Počet výměn informací mezi EU a příslušnými mezinárodními i regionálními subjekty a organizacemi, jakož i počet iniciativ a společných činností EU a těchto subjektů — Účinnost partnerství s příslušnými orgány	Zprávy ČS, ESVČ, COM
12. Podporovat přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země v procesu přizpůsobování právních předpisů a jejich uvádění v soulad s acquis EU v oblasti drog prostřednictvím cílené pomoci a monitorování	44. Poskytnout přistupujícím, kandidátským a potenciálním kandidátským zemím cílenou technickou a případně i další pomoc a podporu usnadňující přizpůsobení právních předpisů a jejich uvedení v soulad s acquis EU v oblasti drog.	Probíhá	COM ČS EMCDDA Europol Eurojust Frontex ESVČ	— Zastřešující ukazatel 15 — Lepší dodržování acquis EU ze strany dotčených zemí — Počet a úroveň dokončených projektů — Zavedení vnitrostátních protidrogových strategií a zřízení vnitrostátních koordinačních struktur pro boj proti drogám	Zprávy EMCDDA Zprávy přistupujících, kandidátských a potenciálních kandidátských zemí

5.   Informace, výzkum, monitorování a hodnocení

Přispět k lepšímu pochopení všech aspektů problematiky drog a dopadu opatření s cílem zajistit spolehlivý a komplexní faktický základ pro politiky a opatření

Cíl	Opatření	Harmonogram	Odpovědná strana	Ukazatel(e)	Mechanismy shromažďování/posuzování údajů
13. Zajistit patřičné investice do výzkumu, shromažďování údajů, monitorování, hodnocení a výměnu informací o všech aspektech problematiky drog	45. Prosazovat patřičné financování multidisciplinárního výzkumu na úrovni EU věnovaného drogám a příslušných studií, mimo jiné prostřednictvím příslušných finančních programů vztahujících se na EU (na období 2014–2020).	2017–2020	ČS COM	— Výše a druh financování EU poskytovaného na různé programy a projekty	COM Zprávy podávané na každoročním dialogu o výzkumu
	46. Zajistit, aby projekty podporované ze strany EU: a. zohledňovaly priority protidrogové strategie EU a protidrogového akčního plánu EU; b. reagovaly na nedostatky ve formulování politiky; c. přinesly jasnou přidanou hodnotu a zajistily soudržnost a součinnosti a d. zabránily dvojímu úsilí s výzkumem prováděným v rámci dalších programů a subjektů e. zohledňovaly důležitost výzkumu v oblasti behaviorálních věd a neurovědy (8); f. zahrnovaly jasné ukazatele pro hodnocení jejich dopadu.	2017–2020	COM EMCDDA	— Začlenění priorit protidrogové strategie EU a protidrogového akčního plánu do kritérií pro financování a hodnocení výzkumu v oblasti drog financovaného EU — Počet, dopad, doplňkovost a hodnota udělených výzkumných grantů a smluv financovaných EU v oblasti drog — Počet článků a zpráv o výzkumu financovaných EU v oblasti drog a zveřejněných v recenzovaných časopisech s vysokým impakt faktorem — Každoroční diskuse na zasedání HDG o projektech financovaných EU, které se týkají drog, včetně doporučení Vědeckého výboru EMCDDA týkajících se priorit výzkumu	Zprávy o výzkumných projektech Doporučení Vědeckého výboru EMCDDA týkající se priorit výzkumu Vědecký citační index a podobné bibliometrické nástroje Strategický plán výzkumu vypracovaný ERANID
	47. Prosazovat fakticky podložené vyhodnocování politik a intervencí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni i na úrovni EU.	2017–2020	COM ČS EMCDDA	— Zastřešující ukazatel 14 — Pokyny EMCDDA týkající se hodnocení využívané na podporu postupů na vnitrostátní úrovni — Vypracování studií věnovaných účinnosti a dopadům protidrogových politik na úrovni EU a na mezinárodní úrovni	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox
	48. Posílit analýzu (včetně mapování zdrojů informací) a sdílení informací ohledně vztahu mezi obchodem s drogami a a. financováním teroristických skupin a aktivit, včetně překrývání zavedených tras výroby drog a oblastí obchodu a oblastí konfliktů; a zdroji financování teroristických buněk v EU z nezákonných činností, včetně obchodu s drogami; b. převaděčstvím migrantů (prostřednictvím rozvíjení součinnosti s Akčním plánem EU proti pašování migrantů (2015–2020), který upravuje výzkum a analýzu rizik v oblasti pašování migrantů a dalších trestných činů, jako je obchod s drogami), včetně: — zaměření na zranitelné migranty a jejich možné využívání pro účely obchodu s drogami a/nebo jako koncových uživatelů drog, zejména na nezletilé osoby a ženy, — průzkumu překrývání obchodu s drogami se zločineckými kruhy, způsoby fungování a trasami převaděčství migrantů; c. obchodováním s lidmi, a to prostřednictvím rozvíjení součinnosti s právním a politickým rámcem EU týkajícím se boje proti obchodování s lidmi včetně Strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016.	2017–2020	ČS COM Koordinátor EU pro boj proti obchodování s lidmi EMCDDA Europol Frontex Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) PS Rady (COSI COTER TWP HLWG)	— Rozsah, v jakém se zvýšilo povědomí o potenciálních vazbách mezi obchodem s drogami a — financováním terorismu — převaděčstvím migrantů — obchodováním s lidmi — Výstupy EU a členských států (jako jsou zprávy, studie a články zabývající se uvedenými tématy)	Zprávy ČS Zprávy COM Zprávy agentur EU (EMCDDA Europol Frontex a FRA v rámci jejich pravidelného podávání zpráv EIGE v rámci jeho pravidelného podávání zpráv Posouzení rizika Finančním akčním výborem (FATF)
14. Nadále budovat sítě, udržovat spolupráci a v rámci znalostní infrastruktury EU a napříč touto infrastrukturou budovat kapacity pro informace o drogách, jakož i výzkum, monitorování a vyhodnocování drog, zejména drog zakázaných	49. Ve spolupráci s příslušnými stranami případně nadále poskytovat komplexní analýzy: a. drogové situace v EU; b. dynamiky užívání drog u běžné populace a cílových skupin; c. opatření zaměřených na užívání drog a v patřičnou dobu zajistit od EMCDDA aktuální přehled právních předpisů EU týkajících se konopí za rok 2017, jakož i nadále monitorovat právní úpravu týkající se konopí na vnitrostátní úrovni a ve třetích zemích a poskytovat informace o této legislativě.	Probíhá	EMCDDA Europol ČS COM	— Zastřešující ukazatele 1–15 — Zjištění stávajících nedostatků ve znalostní základně a vypracování rámce na úrovni EU za účelem maximalizace analýz provedených na základě stávajících uchovávaných údajů — Počet přehledů a analýz věnovaných drogové situaci	Zprávy EMCDDA Zprávy ČS Fórum občanské společnosti pro otázky drog COM
	50. Zlepšit fakticky podloženou odbornou přípravu pro osoby, které se zabývají problematikou drog.	2017–2020	ČS EMCDDA CEPOL	— Počet iniciativ na úrovni členských států a EU, jejichž cílem je vyškolit odborníky v otázkách snižování poptávky po drogách a nabídky drog — Počet iniciativ uskutečněných na úrovni členských států a EU s cílem vyškolit odborníky v otázkách shromažďování údajů a podávání zpráv o snižování poptávky po drogách a nabídky drog	Zprávy ČS Výroční zpráva CEPOL Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox
	51. Zlepšit shromažďování údajů, výzkum, analýzy a podávání zpráv v oblasti: a. snižování poptávky po drogách; b. snižování nabídky drog; c. nových tendencí, jako je polyvalentní užívání drog a zneužívání psychoaktivních přípravků, které ohrožují zdraví a bezpečnost; d. nemocí přenášených krví souvisejících s užíváním drog, mimo jiné i HIV a virové hepatitidy, jakož i pohlavně přenosných nemocí a tuberkulózy; e. psychiatrické a fyzické komorbidity; f. drogových problémů u vězňů a dostupnosti a rozsahu opatření a služeb zaměřených na snižování poptávky po drogách poskytovaných ve vězeňském prostředí a g. dalších problémů a důsledků souvisejících se zakázanými látkami, jakož i s polyvalentním užíváním drog (kombinace užívání zakázaných a povolených látek, včetně psychoaktivních léčivých přípravků, alkoholu a tabáku); h. souladu protidrogových politik s mezinárodními normami a zásadami v oblasti lidských práv.	Probíhá	ČS COM EMCDDA Europol ECDC EMA	— Lepší dostupnost a provádění fakticky podložených a vědecky spolehlivých ukazatelů snižování nabídky drog a poptávky po drogách — Rozsah výzkumných projektů nově zahájených na úrovni členských států v oblasti nových trendů, k nimiž patří polyvalentní užívání drog a zneužívání psychoaktivních léčivých přípravků; nemocí přenášených krví souvisejících s užíváním drog, mimo jiné i HIV a virové hepatitidy, jakož i pohlavně přenosných nemocí a tuberkulózy; psychiatrické a fyzické komorbidity a dalších problémů a důsledků souvisejících s povolenými a zakázanými látkami — Studie zahrnující celou EU věnovaná zastrašování komunit v souvislosti s drogami a jeho vlivu na nejvíce dotčené jednotlivce, rodiny a komunity, jakož i účinným reakcím na tento jev — Přijetí fakticky podložených a vědecky spolehlivých ukazatelů drogových problémů u vězňů	Zprávy EMCDDA Zprávy EMA Zprávy ČS Zprávy vypracované subjekty EU, včetně EMCDDA, obsahující harmonizované údaje EU SOCTA
	52. Zvýšit kapacitu pro odhalování, vyhodnocování a účinnou reakci, pokud jde o nově se objevující psychoaktivní látky a jejich užívání, a monitorovat, v jakém rozsahu mají tyto nové látky dopad na množství a profil uživatelů.	Probíhá	COM ČS EMCDDA Europol	— Zastřešující ukazatel 6 — Rozsah nově zahájeného epidemiologického, farmakologického a toxikologického výzkumu věnovaného novým psychoaktivním látkám, který je podporován členskými státy a výzkumnými programy EU — Míra výměny informací, osvědčených postupů a zpravodajských informací — Míra, v níž toxikologické laboratoře a výzkumné ústavy sdílejí toxikologické analýzy nových psychoaktivních látek a analýzy zdravotních údajů souvisejících s novými psychoaktivními látkami	Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zpráva o provádění vypracovaná EMCDDA a Europolem Zprávy laboratoří a výzkumných institutů
	53. Zintenzivnit úsilí o sdílení údajů v oblasti forenzních věd, včetně podpory identifikace nových psychoaktivních látek, laboratorních referenčních standardů týkajících se nových psychoaktivních látek a vytvoření společné metodiky identifikace nových látek, a to posílením spolupráce se Společným výzkumným střediskem Komise a mezi stávajícími sítěmi, jako je Pracovní skupina pro drogy působící v rámci Evropské sítě forenzních institucí, v kontextu závěrů Rady pro SVV o vizi evropské forenzní vědy 2020, a evropská síť celních laboratoří.	2017–2020	COM ČS EMCDDA	— Zastřešující ukazatel 15 — Rozsah sdílení údajů v oblasti forenzních věd týkajících se nových psychoaktivních látek s cílem podpořit identifikaci nových psychoaktivních látek — Usnadnění přístupu forenzních laboratoří, celních laboratoří a ústavů k laboratorním referenčním standardům — Pokrok, pokud jde o vypracování společné metodiky identifikace nových psychoaktivních látek	Zprávy EMCDDA/Europolu Zprávy COM
	54. Zlepšit a posílit na úrovni členských států i na úrovni EU schopnost identifikovat a vyhodnotit a) změny chování při užívání drog a b) šíření epidemií souvisejících s drogami a reagovat na ně.	Probíhá	ČS EMCDDA ECDC	— Počet a účinnost nově vypracovaných a prováděných iniciativ v oblasti veřejného zdraví souvisejících s užíváním drog — Množství a účinnost stávajících opatření a iniciativ upravených tak, aby zohledňovaly problematiku užívání drog a šíření epidemií — Počet a dopad zpráv týkajících se včasného varování, posouzení rizika a výstrah	Zprávy systému včasného varování Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox Zprávy EMA
15. Zlepšit šíření výsledků monitorování, výzkumu a hodnocení, a to na úrovni EU i jednotlivých členských států	55. Členské státy nadále podporují úsilí EU o monitorování a výměnu informací, včetně spolupráce s národními kontaktními místy sítě Reitox a patřičné podpory poskytované těmto místům. a. Pořádání evropských akcí zaměřených na předávání a šíření poznatků z výzkumu pro potřeby tvůrců politik a odborníků.	Probíhá	ČS EMCDDA COM	— Šíření volně přístupných výsledků studií financovaných ze strany EU — Míra, v níž financování a ostatní zdroje poskytované národním kontaktním místům sítě Reitox odpovídají potřebám — Počet a účinnost iniciativ národních kontaktních míst sítě Reitox zaměřených na šíření informací — Počet evropských akcí zaměřených na předávání a šíření poznatků z výzkumu pro potřeby tvůrců politik a odborníků	Šíření informací na internetových stránkách, včetně OpenAire a Cordis Internetové stránky EMCDDA Zprávy EMCDDA/balíček vnitrostátních zpráv sítě Reitox

---

(1)  „Fakticky podložené“ je třeba v této souvislosti chápat jako „založené na dostupných vědeckých poznatcích a zkušenostech“.

(2)  Závěry Rady o provádění protidrogového akčního plánu EU na období 2013–2016, pokud jde o minimální požadavky na jakost v oblasti snižování poptávky po drogách v Evropské unii (11985/15).

(3)  Centrum MAOC (N) se sídlem v Lisabonu je iniciativou sedmi členských států EU: Francie, Irska, Itálie, Španělska, Nizozemska, Portugalska a Spojeného království a je spolufinancováno z Fondu pro vnitřní bezpečnost Evropské unie. Centrum poskytuje platformu pro mnohostrannou spolupráci při potlačování nedovoleného obchodu s drogami po moři nebo vzduchem.

(4)  Závěry Rady o lepším monitorování nabídky drog v Evropské unii, 15. listopadu 2013.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii; rozhodnutí Rady 2007/845/SVV o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností; rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci; rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii, Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci, COM(2016) 819; rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti; rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES; rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní; Komisí předložený návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti praní peněz prostředky trestního práva, COM(2016) 826; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící; Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kontrole hotovosti vstupující do Unie nebo opouštějící Unii a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.

(7)  Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkové podstaty trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, pokud jde o definici drogy.

(8)  V rámci programu Horizont 2020 (2014–2020) již bylo přiděleno zhruba 27 milionů EUR na projekty zabývající se drogovou závislostí, které zahrnují výzkum v oblasti behaviorálních věd a neurovědy.

---

---

---

5.7.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/59

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

4. července 2017

(2017/C 215/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1353
JPY	japonský jen	128,57
DKK	dánská koruna	7,4367
GBP	britská libra	0,87805
SEK	švédská koruna	9,6735
CHF	švýcarský frank	1,0954
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,4850
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,132
HUF	maďarský forint	308,30
PLN	polský zlotý	4,2426
RON	rumunský lei	4,5884
TRY	turecká lira	4,0377
AUD	australský dolar	1,4922
CAD	kanadský dolar	1,4730
HKD	hongkongský dolar	8,8646
NZD	novozélandský dolar	1,5594
SGD	singapurský dolar	1,5701
KRW	jihokorejský won	1 307,61
ZAR	jihoafrický rand	15,0182
CNY	čínský juan	7,7220
HRK	chorvatská kuna	7,4165
IDR	indonéská rupie	15 174,42
MYR	malajsijský ringgit	4,8790
PHP	filipínské peso	57,343
RUB	ruský rubl	67,3400
THB	thajský baht	38,617
BRL	brazilský real	3,7503
MXN	mexické peso	20,6761
INR	indická rupie	73,4970

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

5.7.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/60

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. července 2017

o financování pracovního programu na rok 2017, který se týká školení v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin, v rámci programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“

(2017/C 215/04)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), a zejména na článek 84 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (2), a zejména na čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (3) stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržována pravidla, jejichž cílem je zejména předcházet rizikům, která hrozí člověku a zvířatům, tato rizika odstraňovat nebo snižovat na přijatelnou úroveň, a zaručovat poctivé jednání v obchodu s krmivy a potravinami a chránit zájmy spotřebitelů. Článek 51 uvedeného nařízení stanoví, že Komise může pořádat vzdělávací kurzy pro pracovníky příslušných orgánů členských států odpovědných za úřední kontroly uvedené ve zmíněném nařízení, které mohou být otevřeny účastníkům ze třetích zemí, zejména z rozvojových zemí. Tyto kurzy se mohou týkat zejména školení v oblasti právních předpisů Evropské unie týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat.

(2)	Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2000/29/ES (4) stanoví právní základ pro organizaci kurzů v oblasti zdraví rostlin.

(3)

Program „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ byl v roce 2006 Komisí zřízen proto, aby se dosáhlo cílů stanovených v nařízení (ES) č. 882/2004. Sdělení Komise ze dne 20. září 2006 nazvané „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ (5) posuzuje možnosti pro pořádání školení v budoucnu.

(4)

Nařízení (EU) č. 652/2014 stanoví pravidla pro řízení výdajů ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v oblastech týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a předpisů o zdraví rostlin. Článek 31 stanoví, že Unie může financovat školení pro pracovníky příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly, jak je uvedeno v článku 51 nařízení (ES) č. 882/2004, k rozvoji harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám a dalším úředním činnostem v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin.

(5)

Aby se zajistilo provedení programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ v členských státech, je nezbytné přijmout rozhodnutí o financování a pracovní program, který se týká školení v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin, na rok 2017. Článek 94 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (6) stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutím o financování.

(6)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2013/770/EU (7) byla zřízena Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dále jen „agentura“). Uvedeným rozhodnutím byly agentuře svěřeny určité úkoly spojené s řízením a prováděním programu, související s opatřeními, která se týkají školení v oblasti bezpečnosti potravin a jsou uskutečňována podle nařízení (ES) č. 882/2004 a směrnice 2000/29/ES.

(7)	Je nutné umožnit platbu úroků z prodlení na základě článku 92 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a čl. 111 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

(8)	V zájmu flexibilního provádění pracovního programu je vhodné definovat pojem „podstatná změna“ ve smyslu čl. 94 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Pracovní program

Přijímá se roční pracovní program pro provedení programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ v roce 2017 popsaný v příloze.

Roční pracovní program je rozhodnutím o financování ve smyslu článku 84 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 2

Příspěvek Unie

1.   Maximální příspěvek na provádění pracovního programu na rok 2017 je stanoven ve výši 16 500 000 EUR a je financován z prostředků uvedených v rozpočtové položce 17 04 03 souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2017.

2.   Prostředky stanovené v odstavci 1 mohou pokrývat rovněž úroky z prodlení.

Článek 3

Doložka flexibility

Kumulativní změny částek přidělených na konkrétní akce nepřevyšující 20 % maximální výše příspěvku stanoveného v čl. 2 odst. 1 tohoto rozhodnutí se nepovažují za podstatné ve smyslu čl. 94 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, pokud významně neovlivňují charakter činností a cíl pracovního programu. Zvýšení maximálního příspěvku stanoveného v čl. 2 odst. 1 tohoto rozhodnutí nepřekročí 20 %.

Příslušná schvalující osoba může uplatnit změny uvedené v prvním pododstavci. Takové změny se uplatní v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality.

---

(1)  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(4)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(5)  Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“, KOM(2006) 519 v konečném znění, 20. září 2006.

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69).

---

---