ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 224 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 57 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
III Přípravné akty |
|
|
Evropská centrální banka |
|
2014/C 224/01 |
||
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2014/C 224/02 |
||
2014/C 224/03 |
||
|
Evropský inspektor ochrany údajů |
|
2014/C 224/04 |
||
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
2014/C 224/05 |
||
|
V Oznámení |
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Evropská komise |
|
2014/C 224/06 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7324 – ACS/CLECE) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
2014/C 224/07 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7285 – Cerberus/Visteon Interiors) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
2014/C 224/08 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7306 – Triton/GEA heat exchanger business) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
2014/C 224/09 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7320 – PAI Partners/DVD Participations) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
III Přípravné akty
Evropská centrální banka
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/1 |
STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 5. února 2014
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2013/36/EU a 2009/110/ES a kterou se zrušuje směrnice 2007/64/ES
(CON/2014/9)
2014/C 224/01
Úvod a právní základ
Dne 31. října 2013 obdržela Evropská centrální banka (ECB) žádost Rady o stanovisko k návrhu směrnice o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2013/36/EU a 2009/110/ES a kterou se zrušuje směrnice 2007/64/ES (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).
Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhovaná směrnice obsahuje ustanovení, která se dotýkají úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů a přispívat k řádnému provádění opatření souvisejících se stabilitou finančního systému, na něž odkazuje čtvrtá odrážka čl. 127 odst. 2 a čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.
Obecné připomínky
1. |
Cílem navrhované směrnice, jež zapracovává a zrušuje směrnici 2007/64/ES (2) („směrnice o platebních službách“), je napomáhat dalšímu rozvoji trhu elektronických plateb v celé Unii, a umožnit tak spotřebitelům a účastníkům trhu plně využívat vnitřního trhu, přičemž rovněž zohledňuje rychle se rozvíjející trh pro malé platby (zavádění nových možností placení prostřednictvím chytrých telefonů, elektronického obchodování atd.). Těmto návrhům předcházel rozsáhlý přezkum stávajícího prostředí platebních služeb ze strany Komise. V lednu 2012 Komise zveřejnila a veřejně konzultovala svou Zelenou knihu „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes Internet a pomocí mobilního telefonu“ (3), na níž ECB rovněž reagovala (4). Jak reakce na konzultace k Zelené knize, tak vlastní studie Komise i přezkum směrnice o platebních službách ukazují, že poslední inovace v technologii a na trhu platebních služeb pro malé platby představují pro regulační orgány nové úkoly, které tyto návrhy mají za cíl řešit. |
2. |
Navrhovaná směrnice zavádí početné změny stávající úpravy obsažené ve směrnici o platebních službách, včetně rozšíření oblasti působnosti jak z geografického hlediska, tak z hlediska měn platebních transakcí. Nově vymezuje a mění řadu stávajících výjimek obsažených ve směrnici o platebních službách tak, že je zpřísňuje a ztěžuje možnost jejich využití, a zrušuje jiné, kterých již není nadále třeba. Například mění výjimku týkající se „obchodního zástupce“ tak, aby se vztahovala pouze na obchodní zástupce, kteří jednají buď jménem plátce, nebo jménem příjemce. Také nově vymezuje stávající znění výjimky týkající se digitálního obsahu či obsahu telekomunikačních zařízení tak, aby měla užší rozsah, a ruší vynětí služeb nabízených prostřednictvím bankomatů nezávislými provozovateli bankomatů z působnosti směrnice o platebních službách. Nejvýznamnější změnou je, že návrh rozšiřuje úpravu obsaženou ve směrnici o platebních službách tak, aby se vztahovala na nové služby a jejich poskytovatele, tj. poskytovatele platebních služeb jednající jako třetí strana, jejichž podnikatelskou činností je poskytování služeb založených na přístupu k platebním účtům, jako např. iniciování platby nebo informování o účtu, avšak kteří obvykle nedrží peněžní prostředky klienta (5). Navrhovaná směrnice také zakazuje praxi obchodníků účtovat příplatky za použití karet podléhajících mezibankovním poplatkům s ohledem na omezení mezibankovních poplatků dle navrhovaného nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách (6). V neposlední řadě navrhovaná směrnice mění také řadu důležitých prvků stávající úpravy – jako například požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků, podmínky pro výjimky a odpovědnost poskytovatele platebních služeb a plátce za neautorizované platební transakce – s cílem provést další harmonizaci těchto ustanovení, vytvořit rovnější podmínky a zvýšit právní jistotu (7). Cílem navrhované směrnice je v obecné rovině zvýšit ochranu spotřebitelů proti podvodu, možným zneužitím a jiným incidentům týkajícím se bezpečnosti platebních služeb. Obsahuje několik ustanovení, která vyžadují, aby se Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) podílel na jednotném a provázaném fungování dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8). |
3. |
ECB zásadně podporuje cíle a obsah navrhované směrnice. Zejména podporuje návrh na rozšíření stávajícího seznamu platebních služeb tak, aby zahrnoval služby iniciování platby a služby informování o účtu jako prostředek k podpoře inovací a soutěže v oblasti malých plateb. Orgány dohledu a dozoru rozsáhle projednávaly otázku přístupu třetích osob k platebním účtům v kontextu Evropského fóra pro bezpečnost malých plateb (dále jen „SecuRe Pay Forum“). Základní prvky těchto diskuzí jsou promítnuty v pozměňovacích návrzích ECB. |
4. |
ECB rovněž vítá skutečnost, že: a) byla navržena harmonizace a zlepšení provozních a bezpečnostních požadavků na poskytovatele platebních služeb; b) mají být posíleny donucovací pravomoci příslušných orgánů, a c) mají být zpřísněna určitá ustanovení směrnice o platebních službách, jejichž použití dosud značně záviselo na uvážení členských států. Tento prvek uvážení vedl k výrazným rozdílům v uplatňování pravidel v rámci Unie, a v důsledku toho k roztříštěnosti trhu pro malé platby (9). ECB dříve svá stanoviska zveřejnila v reakci na Zelenou knihu (10) a také v rámci jiných fór jako například v rámci fóra SecuRe Pay Forum. ECB je potěšena, že mnoho doporučení uvedených ve výše zmíněné reakci a také učiněných v rámci fóra SecuRe Pay Forum bylo v navrhované směrnici zahrnuto. ECB má nicméně řadu konkrétních připomínek. |
Konkrétní připomínky
1. Definované pojmy
Definované pojmy navrhované směrnice (11) zůstávají do značné míry nezměněny oproti těm ve směrnici o platebních službách, avšak mohly by být ještě vylepšeny. Zejména by měly být do navrhované směrnice doplněny definice pojmů „vydávání platebních prostředků“ a „akceptace platebních transakcí“ (12). To by přispělo k větší jednoznačnosti přílohy I navrhované směrnice. Definice pojmů „služba iniciování platby“ (13) a „služba informování o účtu“ (14) by také mohly být vylepšeny dalšími změnami a pro úplnost by měly být do navrhované směrnice zahrnuty definice pojmů „úhrada“, „přeshraniční platby“ a „vnitrostátní platby“.
2. Další ustanovení
2.1. |
Pokud jde rozsah působnosti (15), stanoví navrhovaná směrnice, že tam, kde se pouze jeden z poskytovatelů platebních služeb účastnící se platební transakce nachází v Unii, vztahují se ustanovení ohledně dne valuty připsání částky (16) a transparentnosti podmínek a požadavků na informace o platebních službách na ty části transakce, které jsou prováděny v Unii (17). Hlava IV, která upravuje práva a povinnosti v souvislosti s poskytováním a užíváním platebních služeb, by se také měla v nejvyšší možné míře vztahovat na takové případy, a to rovnocenně ve vztahu ke všem měnám. |
2.2. |
Navrhovaná směrnice již nadále neobsahuje možnost obsaženou ve stávající směrnici o platebních službách, která opravňuje členské státy nebo příslušné orgány rozšířit požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků vztahující se na platební instituce, které se zabývají jinými obchodními činnostmi než platbami, na platební instituce, které se účastní pouze poskytování platebních služeb (18). ECB by navrhovala, aby platební instituce měly povinnost poskytovat náležitou ochranu ve formě požadavků týkajících se peněžních prostředků peněžním prostředkům uživatele platebních služeb bez ohledu na to, zda se zabývají jinými obchodními činnostmi než platebními službami, či nikoli. |
2.3. |
Z důvodů efektivnosti by ECB uvítala, aby za zajišťování souladu se směrnicí byl odpovědný jediný orgán, avšak je si vědoma toho, že by to mohlo být v praxi obtížné z důvodu různorodého vnitrostátního uspořádání. |
2.4. |
Dále ECB navrhuje, aby byl jako dodatečný orgán, se kterým si příslušné orgány pro dohled nad platebními službami mohou vyměňovat informace, přidán Europol (19), s ohledem na odborné znalosti Europolu v oblasti mezinárodní zločinnosti a terorismu, včetně boje s paděláním eura a jiného zneužívání platebních prostředků a služeb za účelem finanční kriminality. |
2.5. |
S ohledem na to, že poskytovatelé platebních služeb spravující účet jsou, pokud se týká služeb dle bodu 7 přílohy I navrhované směrnice, pověřeni umožněním přístupu k platebním účtům, a také s ohledem na to, že služby poskytovatelů platebních služeb jednajících jako třetí strana jsou obvykle poskytovány přes Internet, a nejsou tak omezeny na jeden členský stát, ECB z bezpečnostních důvodů navrhuje, že výjimka podle článku 27 by neměla být udělována pro to, že se jedná o poskytovatele platebních služeb jednajícího jako třetí strana. |
2.6. |
Platební systémy určené dle směrnice 2009/44/ES (20) (dále jen „směrnice o neodvolatelnosti zúčtování“) jsou vyňaty z pravidla obsaženého v čl. 29 odst. 1 navrhované směrnice, které stanoví, že přístup k platebním systémům by měl být objektivní a nediskriminační. Poslední odstavec čl. 29 odst. 2 navrhované směrnice však stanoví, že pokud určený platební systém umožňuje nepřímý přístup, měl by takový přístup být v souladu s čl. 29 odst. 1 poskytnut i jiným poskytovatelům platebních služeb, jimž bylo uděleno povolení nebo kteří jsou zapsáni do rejstříku. Definice „nepřímého účastníka“ v čl. 2 písm. g) směrnice o neodvolatelnosti zúčtování v současnosti nezahrnuje platební instituce a v zájmu zajištění jednotnosti a právní jistoty ECB navrhuje změnit definici „nepřímého účastníka“ ve směrnici o neodvolatelnosti zúčtování tak, aby zahrnovala také poskytovatele platebních služeb. |
2.7. |
Aby bylo možné propojit bezpečnostní požadavky a ochranu klienta s myšlenkou volného přístupu ke službám platebního účtu, ECB navrhuje, aby klienti byli náležitě ověřeni spolehlivým systémem silného ověření klienta. Poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana by to mohli zajistit buď bezpečným přesměrováním plátců na jejich poskytovatele platebních služeb spravujících účet, nebo vydáním jejich vlastních osobních bezpečnostních prvků. Obě možnosti by měly tvořit součást standardizovaného evropského rozhraní pro přístup k platebním účtům. Toto rozhraní by mělo být založeno na volném evropském standardu a mělo by všem poskytovatelům platebních služeb jednajícím jako třetí strana umožňovat přístup k platebním účtům u jakéhokoli poskytovatele platebních služeb v rámci Unie. Standard by mohl být definován Evropským orgánem pro bankovnictví v úzké spolupráci s ECB a zahrnoval by technické a funkční specifikace, jakož i související postupy. Kromě toho by poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana měli: a) chránit osobní bezpečnostní prvky uživatelů platebních služeb, které sami vydávají; b) jednoznačně prokázat svou totožnost poskytovateli či poskytovatelům platebních služeb spravujícím účet; c) zdržet se uchovávání dat získaných při přístupu na platební účty kromě informací identifikujících platby, které iniciovali, mezi něž se řadí referenční číslo, IBAN plátce a příjemce, jakož i částka transakce, a d) zdržet se užití dat pro jiné účely než ty, pro něž to výslovně dovolil uživatel platební služby (21). Jednou z možností pro vyjasnění řady těchto aspektů jsou smlouvy mezi poskytovateli platebních služeb spravujícími účet a poskytovateli platebních služeb jednajícími jako třetí strana. Z hlediska účinnosti, a aby nedošlo k vytvoření nežádoucí překážky pro hospodářskou soutěž, by hlavní aspekty (včetně úpravy odpovědnosti) měly být vyjasněny v navrhované směrnici. Další obchodní pravidla, včetně technických a provozních opatření, např. ověření, ochrana citlivých dat, identifikace a dohledatelnost platebních příkazů, by mohla být definována prostřednictvím vytvoření platebního schématu, kterému by všichni dotčení účastníci podléhali a který by eliminoval nezbytnost usilovat o uzavření jednotlivých smluv. |
2.8. |
Pokud jde o ustanovení rámcových smluv a ochrany spotřebitele, má ECB za to, že by spotřebitelům, jakožto majitelům platebních účtů ve vztahu ke službám iniciování platby, měla být poskytnuta ochrana na úrovni srovnatelné s ochranou, která je poskytována dlužníkům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (22) (dále jen „nařízení SEPA“), tj. spotřebitel by měl mít právo dát svému poskytovateli platebních služeb spravujícímu účet pokyn k vytvoření konkrétních pozitivních nebo negativních seznamů poskytovatelů platebních služeb jednajících jako třetí strana (23). |
2.9. |
V souvislosti s inkasy navrhovaná směrnice naznačuje, že plátce by měl mít bezpodmínečné právo na vrácení prostředků s výjimkou případů, kdy příjemce již splnil smluvní povinnosti a kdy plátce již přijal služby nebo již spotřeboval zboží (24). Namísto posilování ochrany spotřebitele se zdá pravděpodobné, že navrhovaná směrnice by již nadále nepřipouštěla neomezené právo na vrácení peněžních prostředků podle stávajícího inkasního schématu SEPA. Aby poskytovatelé platebních služeb plnili tato ustanovení o vrácení peněžních prostředků, museli by pravděpodobně shromažďovat údaje o nákupech klientů. Toto je otázka, která by mohla jednak vyvolat obavy ohledně soukromí klientů, a jednak zvýšit administrativní zátěž na straně poskytovatelů platebních služeb. ECB by namísto toho navrhovala jako obecné pravidlo zavést bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků po dobu osmi týdnů pro veškerá spotřebitelská inkasa. Dlužníci a věřitelé by měli mít možnost se pro určité druhy zboží a služeb jednotlivě dohodnout, že se bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků neuplatní. Taxativní výčet takového zboží a služeb by mohla aktem v přenesené pravomoci stanovit Komise. |
2.10. |
Finanční kompenzace, kterou má poskytovatel platebních služeb jednající jako třetí strana hradit poskytovateli platebních služeb spravujícímu účet, pokud jde o neautorizované platební transakce dle článku 65 a 82 navrhované směrnice, neodpovídá kompenzaci za neprovedení nebo nesprávné či opožděné provedení platebních transakcí. ECB by proto navrhovala tato ustanovení vzájemně sladit za účelem zajištění podobných pravidel pro kompenzaci (25). |
2.11. |
Stávající směrnice o platebních službách přispěla do značné míry ke zvýšení efektivity malých plateb zavedením lhůty „D+1“ pro provádění úhrad (26). ECB zaznamenala, že vývoj v obchodní praxi a technologii umožňuje stále rychlejší provádění plateb, a vítá, že takové služby jsou ku prospěchu spotřebitelů i podniků již dostupné v několika členských státech. ECB předpokládá, že trhy budou i nadále zkracovat lhůty pro provádění úhrad v rámci Evropy, a je potěšena, že může být v tomto procesu hybnou silou. |
2.12. |
Hodnocení bezpečnostních opatření a oznamování incidentů (27) pro poskytovatele platebních služeb je klíčovou pravomocí orgánů obezřetnostního dohledu a centrálních bank. Vypracovávání požadavků na dohled v těchto oblastech by tedy mělo i nadále být pod kontrolou těchto orgánů. Podle směrnice o platebních službách je však v oblasti operačních rizik, včetně rizik bezpečnostních, dána potřeba sdílet informace s příslušnými orgány, ECB a případně s Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a příslušnými orgány podle směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Evropský orgán pro bankovnictví by měl odpovídat za koordinaci takového sdílení informací mezi příslušnými orgány členských států, přičemž ECB informuje členy ESCB o otázkách, které jsou významné pro platební systémy a platební prostředky. |
2.13. |
Evropský orgán pro bankovnictví by také měl vypracovat obecné pokyny v oblasti stížností, určené příslušným orgánům (28), které přispějí k harmonizaci postupů. |
2.14. |
Určitá ustanovení (29) se týkají pouze uvážení členských států ohledně vnitrostátních platebních transakcí. Taková pravidla se zdají být v rozporu s cílem zavést jednotný trh platebních služeb a měla by být pokud možno vypuštěna. |
2.15. |
Konečně jsou zde samostatná ustanovení o přístupu k informacím o platebním účtu a jejich používání poskytovateli platebních služeb jednajícími jako třetí strana a vydavateli platebního prostředku jednajícími jako třetí strana, tj. jestliže je platební karta vydána poskytovatelem platebních služeb jednajícím jako třetí strana (30). Tyto služby se zásadně neodlišují, takže ECB by navrhovala tato ustanovení sloučit, jelikož dřívější úprava přístupu k informacím o platebním účtu a jejich používání poskytovatelem platebních služeb jednajícím jako třetí strana by se mohla obdobně uplatnit na vydavatele platebního prostředku jednajícího jako třetí strana. |
Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhované směrnice, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v příloze včetně příslušného odůvodnění.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 5. února 2014.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) COM(2013) 547/3.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).
(3) KOM(2011) 941 v konečném znění.
(4) Viz odpověď Eurosystému k Zelené knize Evropské komise „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes Internet a pomocí mobilního telefonu“ z března 2012, jež je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu
(5) Viz bod 7 přílohy I navrhované směrnice.
(6) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách (COM(2013) 550/3); 2013/0265.
(7) Další ustanovení vyjasňují pravidla o přístupu k platebním systémům a právo na vrácení peněžních prostředků a řeší rovněž bezpečnostní aspekty a aspekty ověření v souladu s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013) 48 final) (dále jen „směrnice o bezpečnosti sítí a informací“). Pro navrhovanou směrnici o bezpečnosti sítí a informací viz další odstavec 2.12 níže.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(9) Viz např. článek 66 navrhované směrnice o pravidlech pro odpovědnost poskytovatele platebních služeb a plátce za neautorizované karetní transakce.
(10) Viz poznámka pod čarou 4.
(11) Viz článek 4 navrhované směrnice.
(12) Viz pozměňovací návrh č. 12 v příloze.
(13) Viz čl. 4 odst. 32 navrhované směrnice.
(14) Viz čl. 4 odst. 33 navrhované směrnice.
(15) Viz článek 2 navrhované směrnice.
(16) Viz článek 78 navrhované směrnice.
(17) Viz hlava III navrhované směrnice.
(18) Viz článek 9 směrnice o platebních službách.
(19) Viz článek 25 navrhované směrnice.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37).
(21) Viz článek 58 navrhované směrnice.
(22) Viz 13. bod odůvodnění a čl. 5 odst. 3 písm. d) odrážka iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22) (dále jen „nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA)“).
(23) Viz článek 45 a 59 (nový) navrhované směrnice.
(24) Viz 57. bod odůvodnění a čl. 67 odst. 1 navrhované směrnice.
(25) Viz články 65, 80 a 82 navrhované směrnice.
(26) Čl. 69 odst. 1 stávající směrnice o platebních službách v případě úhrad stanoví, že částka úhrady má být na účet poskytovatele platebních služeb příjemce připsána nejpozději do konce pracovní doby v den následující po přijetí platebního příkazu.
(27) Viz články 85 a 86 navrhované směrnice.
(28) Viz čl. 88 odst. 1 navrhované směrnice.
(29) Viz čl. 35 odst. 2 a čl. 56 odst. 2 navrhované směrnice.
(30) Viz článek 58, případně článek 59.
PŘÍLOHA
Pozměňovací návrhy
Text navrhovaný Komisí |
Změny navrhované ECB (1) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
6. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Viz změna č. 31. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 2 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Viz změna č. 31. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 3 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
18. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění ECB navrhuje popsat veškeré typy poskytovatelů platebních služeb jednající jako třetí strana v jednom bodě odůvodnění, a proto byly 18. a 26. bod odůvodnění spojeny a odkazuje se zde také na poskytovatele platebních služeb jednající jako třetí strana vydávající platební prostředky, např. debetní nebo kreditní karty. V důsledku zahrnutí kreditní karty ECB navrhuje odstranit příklad alternativy těchto karet. Kromě toho je vyjádřena možnost, že služby informování o účtu by mohly být poskytovány současně se službami iniciování platby. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 4 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
26. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Tento bod odůvodnění byl spojen s 18. bodem odůvodnění (viz změna č. 3). |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 5 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
51. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Redakční vysvětlení dotčených stran. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 6 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
52. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Viz změna č. 19 a 24. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 7 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
57. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Pokud jsou práva na vrácení peněžních prostředků závislá na příslušném nákupu, vyvolává to obavy ohledně ochrany soukromí, jakož i obavy, pokud se týká účinnosti a nákladů. Přijetí tohoto návrhu by pravděpodobně znamenalo, že neomezené právo na vrácení peněžních prostředků podle stávajícího inkasního schématu SEPA by již nebylo povoleno, což by znamenalo zhoršení podmínek pro spotřebitele. ECB by navrhovala jako obecné pravidlo zavést bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků po dobu osmi týdnů pro veškerá spotřebitelská inkasa. Dlužníci a věřitelé by měli mít možnost se pro určité druhy zboží a služeb určené pro přímou spotřebu, které jsou uvedeny v seznamu, jednotlivě výslovně dohodnout, že se bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků neuplatní. Tento seznam by Komise mohla stanovit aktem v přenesené pravomoci. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 8 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
80. bod odůvodnění |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Do pravomoci centrálních bank patří i bezpečnostní aspekty platebních služeb. ECB dobrovolně zavedla úzkou spolupráci s orgány dohledu nad poskytovateli platebních služeb ve fóru SecuRe Pay Forum. Tato úspěšná spolupráce by měla být formalizována. Stávající návrh neobsahuje žádné regulační technické normy; odkaz na ně by proto měl být vypuštěn. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 9 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 2 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění S cílem zajistit komplexní ochranu uživatelů platebních služeb by se ustanovení o transparentnosti a datu valuty částky, jakož i ustanovení o právech a povinnostech týkajících se poskytování a používání platebních služeb měla vztahovat na transakce, v nichž se pouze jeden poskytovatel platebních služeb nachází v Unii, a to ve vztahu k těm částem transakce, jež jsou prováděny v Unii. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 10 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 4 odst. 32 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Je třeba, aby tato definice byla co možná nejjednodušší a flexibilní, aby se vztahovala i na budoucí řešení. V definici by neměly být žádné požadavky ani odkazy na konkrétní technologie. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 11 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 4 odst. 33 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Je třeba, aby tato definice byla co možná nejjednodušší a flexibilní, aby se vztahovala i na budoucí řešení. V definici by neměly být žádné požadavky ani odkazy na konkrétní technologie. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 12 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 4 odst. 39 až 43 (nové) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text neexistuje |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Měly by být doplněny definice pojmů „vydávání platebních prostředků“ a „akceptace platebních transakcí“ s cílem zajistit, aby se navrhovaná směrnice vztahovala na všechny poskytovatele zabývající se platebními službami, jak je uvedeno v příloze I. Tyto definice by měly být uvedeny do souladu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách (COM(2013) 550/3); 2013/0265. Měla by být doplněna definice pojmu „úhrada“, neboť se jedná o jeden z klíčových platebních prostředků v rámci shora uvedeného navrhovaného nařízení. Vložená definice je v souladu s nařízením SEPA. Zavedením definic pojmů „přeshraniční platba“ a „vnitrostátní platba“ by měla být navrhovaná směrnice jednoznačnější. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 13 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 9 odst. 1 úvodní odstavec |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění V souladu s cílem harmonizovat požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků ECB navrhuje alternativní text, aby byla zajištěna přiměřená ochrana peněžních prostředků uživatele platebních služeb u všech platebních institucí bez ohledu na to, zda se zabývají jinou obchodní činností. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 14 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 12 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(…)
|
(…)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Poskytování přesných statistických informací je zásadní pro sledování rizika souvisejícího s platebními institucemi. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 15 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 25 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění S ohledem na své pravomoci a odborné znalosti v oblasti vyšetřování a koordinace boje proti mj. padělání eura, padělání a jiné závažné finanční trestné činnosti zahrnující platební prostředky na úrovni Unie by měl být Europol doplněn jako další orgán, s nímž by si příslušné orgány mohly vyměňovat informace. Viz příloha rozhodnutí Rady 2009/371/JHA (3). |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 16 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 27 odst. 5 písm. a) (nový) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text neexistuje |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění S ohledem na to, že poskytovatelé platebních služeb spravující účet musejí poskytovat přístup poskytovatelům platebních služeb jednajícím jako třetí strana, mohla by možnost udělení výjimky poskytovatelům platebních služeb jednajícím jako třetí strana z požadavků v oblasti dohledu způsobit nepředvídatelná rizika. Služby, které poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana nabízejí, jsou kromě toho obvykle poskytovány po internetu, a nejsou tedy omezeny na jediný členský stát. Poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana by proto neměli mít možnost získat výjimku. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 17 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 35 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění V případě vnitrostátních platebních transakcí, tj. transakcí, které nejsou přeshraniční, se nejeví jako nezbytné, aby členským státům nebo jejich příslušným orgánům bylo umožněno, aby mohly zásadně upravovat maximální výši plateb uvedenou v čl. 35 odst. 1 s ohledem na výjimku pro platební prostředky nízké hodnoty. Umožnění této úpravy by kromě toho vedlo k velmi rozdílným vnitrostátním úpravám výjimek, což je v rozporu s cílem integrovaného a harmonizovaného evropského trhu pro malé platby. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 18 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 39 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Toto doplnění objasňuje, že pokud se týká poplatků, budou poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana oprávněni podrobně uvádět pouze své vlastní poplatky, nikoli poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb spravujícím účet. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 19 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 40 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
„Je-li platební příkaz iniciován vlastním systémem poskytovatele platebních služeb jednajícího jako třetí strana, zpřístupní plátci a poskytovateli platebních služeb spravujícímu účet v případě podvodu nebo sporu referenční údaje transakce a informace o povolení.“ |
„Je-li platební příkaz iniciován vlastním systémem poskytovatele platebních služeb jednajícího jako třetí strana, zpřístupní plátci a poskytovateli platebních služeb spravujícímu účet v případě podvodu nebo sporu referenční údaje transakce a informace o povolení důkaz, že byla prokázána totožnost uživatele v souladu s čl. 58 odst. 2.“ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Vzhledem k tomu, že nadále již nebude docházet ke sdílení osobních bezpečnostních prvků, poskytovatel platebních služeb jednající jako třetí strana musí v případě sporu nebo podvodu prokázat, že a) poskytovatel platebních služeb potvrdil poskytovateli platebních služeb jednajícímu jako třetí strana, že transakce byla autorizována, nebo že b) totožnost klienta byla nepochybně ověřena na základě osobních bezpečnostních prvků vydaných poskytovatelem platebních služeb jednajícím jako třetí strana. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 20 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 41 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
„Ihned po přijetí platebního příkazu poskytovatel platebních služeb plátce způsobem stanoveným v čl. 37 odst. 1 poskytne nebo zpřístupní plátci tyto údaje: […].“ |
„Ihned po přijetí platebního příkazu poskytovatel platebních služeb plátce spravující účet způsobem stanoveným v čl. 37 odst. 1 poskytne nebo zpřístupní plátci tyto údaje: […].“ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Tato změna objasňuje, že tento článek se vztahuje pouze na poskytovatele platebních služeb spravující účet, neboť povinnosti poskytovatelů platebních služeb jednajících jako třetí strany jsou již uvedeny v článku 39. To platí v situacích, kdy jsou zúčastněni poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana, jakož i v případě tradičních platebních služeb. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 21 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 45 odst. 5 písm. g) (nový) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text neexistuje |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Uživatelé platebních služeb budou moci svá práva blokovat službu iniciování plateb nebo zavést pozitivní či negativní seznamy konkrétních poskytovatelů platebních služeb jednajících jako třetí strana, která jsou zakotvena v navrhovaném článku 59 (nový), vykonávat pouze tehdy, pokud jsou odpovídajícím způsobem informováni. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 22 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 54 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Viz odůvodnění změny č. 26. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 23 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 56 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění V případě vnitrostátních platebních transakcí, tj. transakcí, které nejsou přeshraniční, se nejeví jako nezbytné, aby členským státům nebo jejich příslušným orgánům bylo umožněno, aby mohly zásadně upravovat maximální výši plateb uvedenou v čl. 56 odst. 1 s ohledem na výjimku pro platební prostředky nízké hodnoty. Umožnění této úpravy by kromě toho vedlo k velmi rozdílným vnitrostátním úpravám výjimek, což je v rozporu s cílem integrovaného a harmonizovaného evropského trhu pro malé platby. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 24 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 58 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Základní zásadou bezpečnosti informačních technologií je, že údaje, které se používají k ověření totožnosti uživatele platebních služeb, nejsou sdíleny s žádnou třetí osobou. Poskytovatelé platebních služeb jednající jako třetí strana by proto měli silné ověření klienta zajistit buď: a) bezpečným přesměrováním uživatele platebních služeb na jeho poskytovatele platebních služeb spravujícího účet; nebo b) vydáním vlastních osobních bezpečnostních prvků. Obě tyto možnosti by měly být součástí standardizovaného evropského technického rozhraní pro přístup k platebním účtům. Toto bezpečné standardizované rozhraní pro přístup k informacím o platebních účtech pro poskytovatele platebních služeb jednající jako třetí strana by mělo vycházet z volného evropského standardu a po provedení návrhu by mělo všem poskytovatelům platebních služeb jednajícím jako třetí strana umožňovat přístup k platebním účtům všech poskytovatelů platebních služeb v Unii. Toto rozhraní by měl krátce po přijetí navrhované směrnice vymezit orgán EBA v úzké spolupráci s ECB a mělo by zahrnovat alespoň technické a funkční specifikace, jakož i související postupy. Poskytovatelé služeb jednající jako třetí strana by kromě toho měli: a) ochraňovat osobní bezpečnostní prvky uživatele platebních služeb; b) jednoznačně prokázat svou totožnost poskytovateli či poskytovatelům platebních služeb spravujícím účet uživatele platební služby; c) zdržet se uchovávání údajů získaných při přístupu na platební účet uživatelů platebních služeb s výjimkou informací pro identifikaci platby iniciované poskytovatelem platebních služeb jednajícím jako třetí strana, kterými je například referenční číslo, IBAN plátce a příjemce, částka transakce, a d) žádné údaje nevyužívat pro jiné účely, než pro účely výslovně vyžádané plátcem. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 25 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 59 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
„Článek 59 Přístup k informacím o platebním účtu a jejich používání vydavatelem platebního prostředku jednajícím jako třetí strana
|
„Článek 59 Přístup k informacím o platebním účtu a jejich používání vydavatelem platebního prostředku jednajícím jako třetí strana
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Ustanovení tohoto článku o přístupu k informacím o platebním účtu a jejich používání poskytovatelem platební služby vydávajícím platební prostředky, např. platební karty, jednajícím jako třetí strana jsou v zásadě totožné s ustanoveními článku 58 o přístupu k informacím o platebním účtu a jejich používání poskytovatelem platebních služeb jednajícím jako třetí strana. S ohledem na tuto skutečnost by článek 59 mohl být vypuštěn bez jakéhokoli rizika, pokud se týká právní jistoty pro poskytovatele platebních služeb a pro plátce, kteří využívají jejich služeb. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 26 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 59 (nový) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text neexistuje |
„Článek 59 Plátce musí mít právo: i) dát pokyn svému poskytovateli platebních služeb spravujícímu účet, aby blokoval jakékoli služby iniciování platby z platebního účtu plátce; ii) blokovat jakékoli služby iniciování platby iniciované jedním či více poskytovateli platebních služeb jednajícími jako třetí strana; nebo iii) autorizovat pouze služby iniciování platby iniciované jedním či více konkrétními poskytovateli platebních služeb jednajícími jako třetí strana.“ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění V souladu s ustanoveními o ochraně spotřebitele a zárukami pro uživatele platebních služeb, které jsou obsaženy ve 13. bodu odůvodnění a v čl. 5 odst. 3 písm. d) odrážka iii) nařízení SEPA, a s cílem zajistit právní soulad by měl být doplněn nový článek, který uživatelům platebních služeb zaručuje právo udělit jejich poskytovatelům platebních služeb pokyn, aby zavedli konkrétní pozitivní či negativní seznamy poskytovatelů platebních služeb jednajících jako třetí strana. Toto ustanovení by se však nemělo vztahovat na uživatele platebních služeb, kteří nejsou spotřebiteli (viz změna č. 22). Jelikož pokyny musí vycházet od plátce, nemělo by se toto ustanovení vztahovat na obecnou automatickou blokaci nebo na zahrnutí obecné blokace poskytovatelů platebních služeb jednajících jako třetí strana do podmínek nebo smluv poskytovatele platebních služeb. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 27 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 65 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Z hlediska ochrany spotřebitele je přirozené, aby se plátce za účelem vrácení peněžních prostředků obracel na poskytovatele platebních služeb spravujícího účet, neboť ve vztahu s poskytovatelem platebních služeb jednajícím jako třetí strana může být jen jednorázově, např. při iniciaci platby. Poskytovatel platebních služeb spravující účet by poté mohl žádat náhradu od poskytovatele platebních služeb jednajícího jako třetí strana, pokud poskytovatel platebních služeb jednající jako třetí strana neprokáže, že za chybu neodpovídá. Náhrada by se v případě poskytovatele platebních služeb jednajícího jako třetí strana měla řídit stejnými pravidly jako v případě neprovedení nebo nesprávného či opožděného provedení platební transakce podle článku 80, jakož i právo na postih podle článku 82. Tato náhrada může být například k dispozici, pokud poskytovatel platebních služeb jednající jako třetí osoba vydal vlastní bezpečnostní prvky, např. v případě platební karty. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 28 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 66 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Spotřebitelům by měla být zajištěna obdobná ochrana bez ohledu na způsob iniciování platby. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 29 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 67 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Pokud jsou práva na vrácení peněžních prostředků závislá na příslušném nákupu, vyvolává to obavy ohledně ochrany soukromí, jakož i obavy, pokud se týká účinnosti a nákladů. Přijetí tohoto návrhu by pravděpodobně znamenalo, že neomezené právo na vrácení peněžních prostředků podle stávajícího inkasního schématu SEPA by již nebylo povoleno, což by znamenalo zhoršení podmínek pro spotřebitele. ECB navrhuje jako obecné pravidlo zavést bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků po dobu osmi týdnů pro veškerá spotřebitelská inkasa. Dlužníci a věřitelé by měli mít možnost se pro určité druhy zboží nebo služeb určené pro přímou spotřebu, které jsou uvedeny v seznamu, jednotlivě výslovně dohodnout, že se bezpodmínečné právo na vrácení peněžních prostředků neuplatní. Tento seznam by Komise mohla stanovit aktem v přenesené pravomoci. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 30 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 82 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Právo na postih by se mělo uplatňovat i v případě neautorizovaných platebních transakcí. V zájmu zvýšení jednoznačnosti by bylo vhodné v navrhované směrnici vymezit definici pojmu „zprostředkovatel“. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 31 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 85 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
„Článek 85 Bezpečnostní požadavky a oznamování incidentů
|
„Článek 85 Bezpečnostní požadavky a oznamování incidentů
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Orgány dohledu a ESCB jsou orgány příslušnými k vydávání obecných pokynů k řešení incidentů a oznámení incidentů, které jsou určeny poskytovatelům platebních služeb, jakož i k vydávání obecných pokynů pro sdílení oznámení incidentů mezi příslušnými orgány. Pokud by se na poskytovatele platebních služeb měla vztahovat směrnice o bezpečnosti sítí a informací, mohlo by to být v rozporu s úkoly orgánů dohledu a centrálních bank, a mělo by se tomu proto zamezit. S cílem zajistit přiměřenou míru souladu mezi jednotlivými legislativními akty specifickými pro určitý sektor by však mohly být zohledněny obecné pokyny, které pro jiné sektory vypracovává Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací, jakož i požadavky, které Komise vymezí ve svém prováděcím aktu v souladu s čl. 14 odst. 7 navrhované směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Zmocnění k vydání obecných pokynů ke klasifikaci incidentů a hlášení incidentů je úzce spjato s požadavky vymezenými v tomto článku. ECB proto navrhuje, aby toto zmocnění bylo obsaženo v tomto článku, a nikoli v článku 86. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 32 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 86 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
„Článek 86 Provádění a podávání zpráv
|
„Článek 86 Provádění a podávání zpráv
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Požadavky na podávání zpráv o operačních a bezpečnostních rizicích by měly vymezovat a posuzovat orgány obezřetnostního dohledu a centrální banky. Informace lze sdílet s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací nebo s orgány příslušnými na základě směrnice o bezpečnosti sítí a informací, přičemž orgán EBA je orgánem příslušným k provádění koordinace. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 33 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 87 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Viz odůvodnění změny č. 24. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna č. 34 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čl. 89 odst. 5 (nový) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text neexistuje |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění Harmonizované postupy pro podávání stížností by usnadnily nakládání s přeshraničními stížnostmi a přispěly by k existenci plynulých a účinných postupů pro dodržování souladu s touto směrnicí, které budou příslušné orgány podporovat při plnění jejich úkolů na základě navrhované směrnice. |
(1) Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX/EU ze dne [datum] o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (Úř. věst. L x, s. x).
(3) Rozhodnutí Rady 2009/371/JHA ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37).
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/26 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
14. července 2014
2014/C 224/02
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,3627 |
JPY |
japonský jen |
138,29 |
DKK |
dánská koruna |
7,4568 |
GBP |
britská libra |
0,79660 |
SEK |
švédská koruna |
9,2482 |
CHF |
švýcarský frank |
1,2139 |
ISK |
islandská koruna |
|
NOK |
norská koruna |
8,4100 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
27,439 |
HUF |
maďarský forint |
309,68 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
PLN |
polský zlotý |
4,1388 |
RON |
rumunský lei |
4,4180 |
TRY |
turecká lira |
2,8881 |
AUD |
australský dolar |
1,4500 |
CAD |
kanadský dolar |
1,4619 |
HKD |
hongkongský dolar |
10,5611 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,5457 |
SGD |
singapurský dolar |
1,6897 |
KRW |
jihokorejský won |
1 388,46 |
ZAR |
jihoafrický rand |
14,5806 |
CNY |
čínský juan |
8,4566 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,6130 |
IDR |
indonéská rupie |
15 903,49 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,3360 |
PHP |
filipínské peso |
59,215 |
RUB |
ruský rubl |
46,7905 |
THB |
thajský baht |
43,784 |
BRL |
brazilský real |
3,0231 |
MXN |
mexické peso |
17,6960 |
INR |
indická rupie |
81,8301 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/27 |
Informace Komise v souladu s rozhodnutím Rady 2014/327/EU
2014/C 224/03
Podle článku 2 rozhodnutí Rady 2014/327/EU ze dne 6. května 2014, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout na 53. zasedání Výboru odborníků pro přepravu nebezpečných věcí OTIF, pokud jde o některé změny v dodatku C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) použitelné od 1. ledna 2015 (1), Komise sděluje, že rozhodnutí přijatá na výše uvedeném zasedání jsou k dispozici na adrese:
http://www.otif.org/en/dangerous-goods/notification-texts/2015.html
(1) Úř. věst. L 166, 5.6.2014, s. 27.
Evropský inspektor ochrany údajů
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/28 |
Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k dalšímu vývoji v oblasti svobody, bezpečnosti a práva
(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)
2014/C 224/04
1. ÚVOD
1. |
Cílem tohoto stanoviska je přispět k dalšímu rozvoji politik EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím hlubšího začlenění ochrany soukromí a údajů do činnosti všech orgánů EU. Je reakcí na dvě sdělení přijatá Komisí dne 11. března 2014 o budoucnosti v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (1), na usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2014 o přezkumu Stockholmského programu a na diskuse v Radě, poprvé s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve věci strategických směrů pro legislativní a operativní plánování v souladu s článkem 68 SFEU. |
2. |
Toto je pro úlohu EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí zásadní okamžik. Blížíme se ke konci přechodného období stanoveného Lisabonskou smlouvou, po němž budou pravomoci Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti a pravomoci Evropského soudního dvora plně použitelné na právo EU v oblasti policie a soudní spolupráce v trestních věcech (2). V rámci Smlouvy získala Listina základních práv Evropské unie status primárního práva a Soudní dvůr v nedávných rozsudcích upřesnil omezení manévrovacího prostoru zákonodárce ve všech případech, kdy opatření do těchto práv zasahují (3). |
3. |
V průběhu posledních pěti let navíc obavy ohledně ochrany soukromí a údajů bezpochyby nabyly na intenzitě jako nikdy před tím. V lednu 2012 navrhla Komise balíček legislativních reforem v oblasti ochrany údajů v EU (4). Odhalení masového sledování jednotlivců v EU ze strany Spojených států a jiných zpravodajských agentur od června 2013 značně narušilo důvěru vloženou v důvěrnou povahu osobních údajů. Soudní dvůr nedávno, v dubnu 2014, v jednom se svých rozsudků, na něž je odkazováno výše, zrušil směrnici o uchovávání údajů (5), a to z toho důvodu, že příliš zasahovala do základních práv. Opatření na úrovni EU v oblasti ochrany údajů získala opravdu celosvětový význam, jak dokládá například míra mezinárodního zpravodajství a lobování ohledně reformy rámce pro ochranu údajů, což vedlo přibližně k 4 000 pozměňovacích návrhů předložených při prvním čtení v Evropském parlamentu (6). |
4. |
Nutnost zahrnout právní, technologické a společenské výzvy pro tvůrce politik a zákonodárce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí do strategických obecných zásad jistě v průběhu času ještě více posílí. Nové obecné zásady Evropské rady jsou navíc příležitostí k vyjádření úmyslu obnovit důvěru ve schopnosti EU účinně chránit jednotlivce. Z tohoto důvodu navrhujeme, aby se Evropská rada v nových obecných směrech výslovně věnovala následujícím oblastem:
|
5. |
Na podobné činnosti jsme se podíleli již před pěti lety a v tomto stanovisku navrhujeme, že budeme spolupracovat s orgány v EU na zlepšování kvality právních předpisů z hlediska ochrany údajů, což by se stalo součástí nového vzorce pro spolupráci (9). |
6. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
36. |
Přidaná hodnota činnosti EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva je často zpochybňována, a to především členskými státy. Přínos EU spočívá v zajištění jednotného přístupu, například prostřednictvím navržení vhodných interoperabilních systémů, což může být současně dobré i pro bezpečnost a ochranu údajů. Nové strategické všeobecné zásady jsou podle našeho názoru pro orgány EU výbornou příležitostí, jak využít svých zkušeností a vytvořit nástroj pro nápravu často nedostatečných záruk základního práva na ochranu osobních údajů. |
37. |
EU musí ukázat, že se z uplynulých pěti let poučila a je si vědoma toho, že není možné přijímat opatření, která při bližším posouzení zasahují do základních práv a nesplňují podmínku nezbytnosti a proporcionality. Jak již Komise několikrát připomenula, politiky a právní předpisy EU se nyní musí řídit Listinou základních práv a svobod. Evropský inspektor ochrany údajů je připraven v tomto postupu napomáhat. |
38. |
Nové všeobecné zásady Evropské rady jsou dobrou příležitostí, aby Evropská unie ukázala, že má v úmyslu obnovit důvěru občanů ve schopnost EU účinně chránit jednotlivce. Z tohoto důvodu navrhujeme, aby se Evropská rada v nových obecných směrech výslovně věnovala následujícím oblastem:
|
39. |
Budoucí kroky k zajištění toho, že do vývoje veškerých nových politik a právních předpisů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva bude začleněno i hledisko ochrany soukromí a údajů, mohou být následující:
|
V Bruselu dne 4. června 2014.
Peter HUSTINX
evropský inspektor ochrany údajů
(1) Viz níže bod [8] tohoto stanoviska.
(2) Přechodná ustanovení přestanou platit od 1. prosince 2014; článek 10, Protokol č. 36 o přechodných ustanoveních, připojený k Lisabonské smlouvě.
(3) V této souvislosti viz rozsudky Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. listopadu 2010 ve věci Schecke a Eifert (spojené věci C-92/09 a C-93/09) a především ze dne 8. dubna 2014 ve věci Digitální práva v Irsku a Seitlinger (spojené věci C-293/12 a C-594/12). V první věci soud navíc zdůraznil, že zákonodárce musí pro konkrétní opatření dostatečně zvážit i méně rušivé možnosti.
(4) COM(2012) 11 final; COM(2012) 10 final.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).
(6) První čtení vedlo k legislativnímu usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (COM (2012) 11 – C7-0025/2012 – 2012/0011 (COD)) (Řádný legislativní postup: první čtení).
(7) Viz stanovisko evropského inspektora údajů ze dne 18. července 2013 k návrhu nařízení, kterým se zřizuje systém vstupu a výstupu (EES), a návrhu nařízení, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (RTP).
(8) To zahrnuje systém EU jmenné evidence cestujících (COM(2011) 32 final) a možný návrh na přesun údajů osob do třetích zemí (http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/planned_ia/docs/2014_home_004_transfer_pnr_data_3rd_countries_en.pdf (zobrazeno 3. června 2014)).
(9) K tomuto přístupu všeobecně viz strategický dokument evropského inspektora ochrany údajů z roku 2014 s názvem „Evropský inspektor ochrany údajů jako poradce orgánů EU v souvislosti s návrhy právních předpisů a souvisejícími dokumenty: navazování na deset let zkušeností“ uveřejněný na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/31 |
Aktualizace referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic uvedených v čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 19; Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 22; Úř. věst. C 182, 4.8.2007, s. 18; Úř. věst. C 57, 1.3.2008, s. 38; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 19; Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 8; Úř. věst. C 35, 12.2.2010, s. 7; Úř. věst. C 304, 10.11.2010, s. 5; Úř. věst. C 24, 26.1.2011, s. 6; Úř. věst. C 157, 27.5.2011, s. 8; Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 16; Úř. věst. C 11, 13.1.2012, s. 13; Úř. věst. C 72, 10.3.2012, s. 44; Úř. věst. C 199, 7.7.2012, s. 8; Úř. věst. C 298, 4.10.2012, s. 3; Úř. věst. C 56, 26.2.2013, s. 13; Úř. věst. C 98, 5.4.2013, s. 3; Úř. věst. C 269, 18.9.2013, s. 2; Úř. věst. C 57, 28.2.2014, s. 1; Úř. věst. C 152, 20.5.2014, s. 25)
2014/C 224/05
Zveřejnění referenčních částek potřebných k překročení vnějších hranic stanovených v čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.
Kromě tohoto zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní věci dostupné měsíční aktualizace.
FRANCIE
Nahrazení informací zveřejněných v Úředním věstníku C 72 ze dne 10. března 2012
Referenční částka prostředků potřebných k obživě pro plánovanou dobu pobytu cizince nebo pro jeho průjezd Francií do místa určení ve třetí zemi odpovídá výši státem zaručené minimální mzdy ve Francii (SMIC) vypočtené denně na základě pevně stanovené sazby k 1. lednu každého roku.
Tato částka se pravidelně upravuje v závislosti na vývoji životních nákladů ve Francii, a to:
— |
automaticky, zvýší-li se index maloobchodních cen o více než 2 %, |
— |
rozhodnutím vlády – po konzultaci se státní komisí pro kolektivní vyjednávání – v případě zvýšení o částku, která je vyšší než růst indexu maloobchodních cen. |
Od 1. ledna 2012 činí výše minimální denní mzdy (SMIC) 65,00 EUR.
Držitelé potvrzení o ubytování („attestation d’accueil“) musí mít za účelem pobytu ve Francii k dispozici alespoň polovinu částky SMIC, tj. 32,50 EUR na den.
Od 19. června 2014 v případě nepředložení rezervace hotelu jakožto dokladu o zajištění ubytování se minimální denní částka za účelem pobytu ve Francii zvyšuje na 120,00 EUR. V případě částečné rezervace hotelu se požadovaná denní částka zvyšuje na 65,00 EUR na období, na které se vztahuje rezervace, a na 120,00 EUR na zbytek pobytu.
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/32 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.7324 – ACS/CLECE)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2014/C 224/06
1. |
Evropská komise dne 4. července 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik ACS, Actividades de Construcción y Servicios, S.A. („ACS“, Španělsko) prostřednictvím své dceřiné společnosti ACS, Servicios y Concesiones, S.L. získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem CLECE, S.A. („CLECE“, Španělsko). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku ACS: mateřská společnost skupiny ACS, která je činná zejména v těchto odvětvích: stavebnictví (veřejné a soukromé stavební práce), životní prostředí, průmyslové služby a koncese v dopravní infrastruktuře, — podniku CLECE: působí v mnoha odvětvích, včetně čištění a plné údržby zařízení či nemovitého majetku, poskytování služeb v oblasti životního prostředí a logistiky, sociální péče, stravování a letištních služeb. |
3. |
Evropská komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Evropská komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Evropské komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Evropské komisi zaslat faxem (č. faxu +32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.7324 – ACS/CLECE na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/33 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.7285 – Cerberus/Visteon Interiors)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2014/C 224/07
1. |
Evropská komise dne 7. července 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Cerberus Group („Cerberus“, USA), prostřednictvím své zcela vlastněné společnosti Promontoria Holding 103 B.V. („PH 103“) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem aktiv a akcií výlučnou kontrolu nad částí podniku Visteon Corporation („Visteon Interiors“, USA), která se zabývá interiérovými komponenty pro automobilový průmysl. |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku Cerberus: investice do nemovitostí a osobního majetku včetně kapitálu, depozitních poukázek, investičních společností, vzájemných fondů, upisovacích práv, opčních listů, dluhopisů, směnek, opcí a jiných cenných papírů různého druhu a povahy v různých odvětvích po celém světě, — podniku Visteon Interiors: výroba a dodávání interiérových komponentů a modulů pro motorová vozidla, zejména přístrojových desek, kokpitů, obložení dveří a podlahových konzolí. |
3. |
Evropská komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Evropská komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Evropské komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Evropské komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.7285 – Cerberus/Visteon Interiors na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/34 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.7306 – Triton/GEA heat exchanger business)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2014/C 224/08
1. |
Evropská komise dne 7. července 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Triton Managers IV Limited a TFF IV Limited coby správci fondu Triton Fund IV, který je součástí skupiny Triton Group („Triton“, Jersey), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií kontrolu nad celou částí podniku GEA Group Aktiengesellschaft (Německo), která se zabývá výrobou tepelných výměníků. |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku Triton: investice do středně velkých podniků s ústředím v severní Evropě, zejména v Rakousku, Německu, Švýcarsku a skandinávských zemích, — části podniku GEA Group Aktiengesellschaft zabývající se výrobou tepelných výměníků: výroba široké škály tepelných výměníků. |
3. |
Evropská komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Evropská komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Evropské komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Evropské komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.7306 – Triton/GEA Heat Exchanger Business na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
15.7.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 224/35 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.7320 – PAI Partners/DVD Participations)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
2014/C 224/09
1. |
Evropská komise dne 8. července 2014 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik PAI Partners SAS („PAI“, Francie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií a cenných papírů kontrolu nad podnikem Dosmusvi Dolcea Participations SAS („DVD Participations“, Francie). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku PAI: správa portfolií pro třetí strany, — podniku DVD Participations: provozování pečovatelských domů s lékařskou péčí a bez lékařské péče pro seniory ve Francii. |
3. |
Evropská komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Evropská komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Evropské komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Evropské komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.7320 – PAI Partners/DVD Participations na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.