2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/1

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zřizuje nástroj stability (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (4),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (5),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (6),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (7),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou dne 18. prosince 1990,

—

s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na Protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků,

—

s ohledem na globální přístup k migraci, který přijala Evropská rada dne 13. prosince 2005 a který vymezuje vnější rozměr migrační politiky a její tři hlavní priority, tj. podporu legální migrace, boj proti nelegální migraci a posílení vazby mezi migrací a rozvojem,

—

s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijatý Radou v říjnu 2008, na První výroční zprávu Komise o přistěhovalectví a azylu z roku 2009 (KOM(2010)0214) a na závěry Rady ze dne 3. června 2010 o navazujícím dokumentu k Evropskému paktu o migraci a azylu,

—

s ohledem na společné prohlášení Afriky a EU o migraci a rozvoji podepsané v Sirte dne 23. listopadu 2006, jež zdůraznilo nutnost, aby se africké státy a členské státy EU zavázaly k partnerství mezi zeměmi původu, tranzitu a určení s cílem účinněji řídit migraci, vzhledem k její souvislosti s rozvojem,

—

s ohledem na závěry Evropské rady o nelegálním přistěhovalectví přijaté na zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června 2009,

—

s ohledem na Stockholmský program na období 2010–2014, Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a na akční plán Komise pro provádění Stockholmského programu (KOM(2010)0171),

—

s ohledem na zprávu vysoké představitelky a Komise ze dne 14. března 2008 o změně klimatu a mezinárodní bezpečnosti, na související doporučení ze dne 18. prosince 2008 a na závěry Rady ze dne 8. prosince 2009,

—

s ohledem na společné prohlášení s názvem „Budování migračních partnerství“ přijaté na ministerské konferenci konané v Praze ve dnech 27. a 28. dubna 2009,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu uzavřenou v prosinci 2000 a její protokoly,

—

s ohledem na dohodu o agendě spolupráce v oblasti migrace mezi EU a Libyí, kterou podepsali dne 4. října 2010 v Tripolisu komisařka Malströmová, komisař Füle a za libyjskou stranu pan Músá Kúsa, tajemník Všeobecného lidového výboru pro zahraniční vztahy a mezinárodní spolupráci, a pan Júnis al-Ubajdí, tajemník Všeobecného lidového výboru pro veřejnou bezpečnost,

—

s ohledem na svá doporučení Radě ze dne 20. ledna 2011 k probíhajícím jednáním o rámcové dohodě mezi EU a Libyí (8),

—

s ohledem na prohlášení z Tripolisu vydané v rámci třetího summitu EU a Afriky, který se konal v libyjském Tripolisu ve dnech 29.–30. listopadu 2010,

—

s ohledem na projev, který pronesla místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 4. května 2010 a v němž zdůraznila, že je třeba posílit komplexní přístup k řešení krizí a budování míru, a upozornila na zjevné vazby mezi bezpečností, rozvojem a lidskými právy,

—

s ohledem na směrnici Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (směrnice o modré kartě) (9),

—

s ohledem na společné prohlášení vydané na summitu pro Východního partnerství konaném v Praze dne 7. května 2009, jímž bylo Východní partnerství slavnostně zahájeno,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed (10), zejména na body 71, 72 a 73 tohoto usnesení,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o eritrejských uprchlících zadržovaných jako rukojmí na Sinaji (11),

—

s ohledem na závěry předsednictví z konference s názvem „Směrem k multidisciplinárnímu přístupu k předcházení obchodu s lidmi, trestnímu stíhání pachatelů a ochraně obětí“ ze dne 27. ledna 2011,

—

s ohledem na článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), ve kterém se uvádí, že politiky Unie týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni, a je-li to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0075/2011),

A.

vzhledem k tomu, že politická, sociální a ekonomická nestabilita, nedostatečná bezpečnost, politická represe a autoritářské režimy představují hlavní hnací sílu migrace a zbavují postižené komunity realizovatelných perspektiv a příjmů na místní úrovni, a tudíž práva rozhodnout se, zda odejít či zůstat, a trvale tak ohrožují jejich životy a ponechávají jim jako jedinou možnost migraci; vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují stále častější příčinu migrace,

B.

vzhledem k tomu, že migraci plynoucí z nestability vyvolávají zejména válečné a ozbrojené konflikty nebo riziko, že takové konflikty vypuknou, porušování lidských práv – včetně pronásledování či omezování práv politické opozice, menšin, včetně menšin náboženských, etnických a menšin představujících lesbičky, gaye, bisexuály a transsexuály, a znevýhodněných skupin –, přírodní a člověkem způsobené katastrofy a také nedostatek realizovatelných ekonomických perspektiv, udržitelné struktury zajišťující demokracii a řádné veřejné správy, ale i nedostatečné dodržování a prosazování občanských, politických, kulturních, ekonomických a sociálních práv,

C.

vzhledem k tomu, že migrace coby dlouhodobý celosvětový fenomén přispívá k výměně myšlenek, ale vyplývají z ní rovněž náročné úkoly, pokud jde o integraci přistěhovalců do hostitelských společností, a vede tedy jak ke kulturnímu a hospodářskému obohacování Evropské unie, tak i k problémům se společenským začleněním a přizpůsobením; vzhledem k tomu, že EU potřebuje sice značné, avšak kontrolované přistěhovalectví, které by pomohlo při řešení problému stárnoucí populace i jiných sociálních a hospodářských otázek,

D.

vzhledem k tomu, že migrační toky proudily v minulosti rozličnými cestami v závislosti na tom, které oblasti byly pod největším tlakem, ovšem nikdy neustaly, a vzhledem k tomu, že migraci nelze sice zastavit, ale je pravděpodobné, že se v příštích desetiletích změní co do rozsahu a složitosti, a je nutné ji řešit tak, aby se zabránilo lidskému utrpení,

E.

vzhledem k tomu, že optimální řešení představuje pro osoby usilující o odchod ze země původu a pro přijímající země legální migrace,

F.

vzhledem k tomu, že migrační toky pramenící z nestability a mající podobu nelegální migrace dopadají tíživěji na členské státy, které se z geografického hlediska nacházejí na vnějších hranicích EU,

G.

vzhledem k tomu, že Úmluvu OSN o ochraně práv všech pracujících migrantů a členů jejich rodin dosud neratifikoval žádný členský stát EU; vzhledem k tomu, že tato úmluva představuje nejširší mezinárodní právní rámec pro ochranu práv migrujících pracovníků a členů jejich rodin a že směřuje státy ke krokům potřebným k tomu, aby byla respektována práva migrantů při vypracovávání a provádění politiky týkající se migrace pracovní síly,

H.

vzhledem k tomu, že ekonomická nestabilita má obzvláště silný dopad na mladší generaci, ženy a menšiny či znevýhodněné skupiny, jež jsou ponechány bez vyhlídky na získání zaměstnání, a mohou se tak snáze stát obětí násilí, radikalismu a náboru teroristických skupin,

I.

vzhledem k tomu, že změna klimatu souvisí s nedostatkem potravin a vody, odlesňováním a degradací půdy a je stále více označována za hlavní hrozbu mezinárodní bezpečnosti a stability,

J.

vzhledem k tomu, že lidé nucení opustit své domovy v důsledku rozsáhlých katastrof vyvolaných změnou klimatu potřebují pomoc a ochranu; vzhledem k tomu, že však stávající právo o uprchlících nepřiznává klimatickým uprchlíkům právo na mezinárodní ochranu,

K.

vzhledem k tomu, že v některých regionech, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a z ní vyplývající ztrátou biologické rozmanitosti, jako je např. Sahel, se migrace stala jediným způsobem přizpůsobení se měnícímu se klimatu,

L.

vzhledem k tomu, že někteří migranti mohou být také žadateli o azyl a mohou potenciálně získat oficiální postavení uprchlíka,

M.

vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace nejen závažným způsobem ohrožuje životy migrantů, ale je velmi často spojeno také s nejhorším porušováním lidských práv, včetně otrocké práce, sexuálního vykořisťování, zneužívání dětí a genderového násilí; vzhledem k tomu, že kroky, jež činí EU a které zabraňují tomuto zneužívání a slouží k ochraně migrantů, včetně nelegálních migrantů, by v situacích ohrožení měly být posíleny s cílem zvýšit jejich účinnost,

N.

vzhledem k tomu, že převaděčství má dopad na téměř každou zemi světa; vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace, z níž se bohužel stal výnosný obchod pro organizovaný zločin, může také být spojeno s pašováním zbraní a obchodováním s lidmi a drogami; vzhledem k tomu, že zneužívání nelegální migrace může být jedním ze zdrojů financování radikálních a teroristických skupin a zvyšuje u migrantů pravděpodobnost, že se stanou obětí organizovaných zločineckých skupin a sítí extremistů,

O.

vzhledem k tomu, že politiky EU by měly věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším migrantům, zejména nezletilým osobám bez doprovodu,

P.

vzhledem k tomu, že nelegální migrace má dopad na řízení migrace a integrační kapacitu, a to jak přijímajících, tak i tranzitních zemí; vzhledem k tomu, že v určitých případech by to mohlo v tranzitních zemích narušit udržitelnost a perspektivy rozvoje místních trhů práce a ještě více prohloubit nestabilitu,

Q.

vzhledem k tomu, že očekávaný demografický růst jak v zemích původu, tak v zemích tranzitu, zejména v Maghrebu, Mašreku a v celé severní Africe, by mohl mít negativní dopad na vyhlídky na hospodářský růst a vytváření pracovních míst, a zhoršit tak sociální a hospodářskou situaci v těchto zemích, nebudou-li učiněna nezbytná politická a hospodářská rozhodnutí; vzhledem k tomu, a že tato situace společně s nedostatečnými demokratickými principy povede k vnitřnímu napětí a nestabilitě, jak ukázaly nedávné demonstrace v Tunisku, Alžírsku, Egyptě a několika dalších zemích arabského světa, a následně ke zvýšení migračních toků a k dalšímu tlaku na integrační kapacity přijímajících zemí,

R.

vzhledem k tomu, že by se EU vzhledem k současným demografickým trendům měla naléhavě zamyslet nad tím, jak moc chce v nadcházejících letech otevřít své hranice migračním tokům ze zemí původu a tranzitu s cílem kompenzovat jejich vnitřní demografický růst a a s ním související sociální napětí, což jim pomůže udržet si vnitřní stabilitu, a kolik je třeba investovat do obnovených hospodářských programů pro tyto země, včetně programů zaměřených na investice a tvorbu pracovních míst,

S.

vzhledem k tomu, že by měla být přijata opatření s cílem zabránit novým vlnám rasismu a xenofobie v přijímajících a tranzitních zemích,

T.

vzhledem k tomu, že migrace do EU je pouze součástí mnohem širšího migračního jevu Jih-Sever a Jih-Jih; vzhledem k tomu, že geografická blízkost zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství (EPS) k EU a zároveň výrazný rozdíl standardů v migračních zákonech mezi některými zeměmi EPS a státy EU mohou pro tyto země vytvořit konkurenční výhodu, posílit jejich postavení tranzitních zemí a omezit jejich angažovanost a povinnosti potenciální přijímající země,

U.

vzhledem k tomu, že by EPS měla aktivněji podporovat schopnost států sousedících s EU řídit migraci,

V.

vzhledem k tomu, že nedávný rychlý vývoj v Egyptě a dalších zemích severní Afriky a Blízkého východu by mohl vést ke zvýšení legálních i nelegálních migračních toků do Evropy,

W.

vzhledem k tomu, že napětí mezi zeměmi původu a tranzitu a mezi přijímajícími a tranzitními zeměmi, jež se týká řízení migračních toků, by se mohlo v budoucnu stát zdrojem potenciálního konfliktu a sporů, nebude-li uplatňována harmonizovanější, koordinovanější a účinnější migrační politika; vzhledem k tomu, že však koordinovanější a komplexnější přístup k řízení migrace může posílit respekt k lidské důstojnosti všech migrantů, kteří mohou potenciálně přispět k uspokojení potřeby pracovní síly v tranzitních a cílových zemích a podpořit rozvoj v zemích původu; vzhledem k tomu, že koordinovanější a komplexnější přístup k řízení migrace by měl zajistit plné dodržování lidských práv migrantů, kteří se mohou nacházet v situaci ohrožení,

X.

vzhledem k tomu, že legální a transparentní převody finančních prostředků mohou hrát potenciálně pozitivní roli při podpoře hospodářského rozvoje a že by se měla věnovat zvláštní pozornost zajištění práva migrantů na podporu jejich rodin a na investování v jejich zemích,

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská unie potřebuje vytvořit účinnou a moudrou migrační politiku podobnou té, která je uplatňována v Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu; vzhledem k tomu, že nestabilita v sousedních regionech EU vytvoření takové politiky ohrožuje,

Z.

vzhledem k tomu, že zahraniční politika EU může pozitivně doplňovat a posílit politiky EU v oblasti migrace a musí hledat řešení všech zdrojů nestability v zemích původu a vést aktivní dialog s tranzitními zeměmi o jednotných standardech vycházejících z lidských práv, pokud jde o jejich vnitrostátní právní předpisy o přistěhovalectví, čímž se vytvoří rovné podmínky, aby přijímající i tranzitní země dodržovaly stejná pravidla a nabídly migrantům stejnou úroveň ochrany; vzhledem k tomu, že odlišná úroveň rozvoje tranzitních zemí vyžaduje poskytnutí finanční pomoci EU s cílem pomoci jim dosáhnout standardů srovnatelných se standardy zemí EU,

AA.

vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka zdůraznila důležitost komplexního přístupu k otázkám bezpečnosti a stability, jehož prostřednictvím strategie rozvoje a vytváření udržitelných hospodářských vyhlídek mohou doplňovat a dále posilovat operace zaměřené na udržování a budování míru, což vytváří podmínky pro dlouhodobější stabilitu a bezpečnost,

AB.

vzhledem k tomu, že nová struktura zahraniční politiky, jež vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou, a vytvoření ESVČ skýtají příležitost k rozvoji velmi cenné synergie mezi zahraniční a obrannou politikou na jedné straně a EPS a politikou rozvojové spolupráce na straně druhé, jako vzájemně se doplňující a propojené dimenze a strategie; vzhledem k tomu, že nová struktura rovněž umožňuje, aby svou roli v rámci vnějších vztahů EU hrála kulturní diplomacie; vzhledem k tomu, že tyto synergie by již měly být vzaty v úvahu ve fázi programování,

AC.

vzhledem k tomu, že je potřeba rozlišovat mezi migranty, žadateli o azyl a uprchlíky,

1.

vítá nedávné návrhy Komise ohledně legální migrace osob, které nežádají o azyl, a naléhavě ji vyzývá, aby připravila další nástroje k zavedení společné přistěhovalecké politiky a usměrňování ekonomické migrace za účelem podpory ekonomického a sociálního pokroku v přijímajících a tranzitních zemích a zemích původu a aby zlepšením integrace migrantů posílila sociální soudržnost; zdůrazňuje, že v zájmu předcházení nelegální migraci je nutné náležitě informovat o možnostech legálního přistěhovalectví do EU, lépe využívat systémy EU pro legální přistěhovalectví, objasňovat, jaké jsou v EU současné vyhlídky a příležitosti, vyvracet falešné sliby obchodníků s lidmi, a snižovat tak zisky plynoucí z organizovaného zločinu a obchodování s lidmi a založené na potřebě lidí opustit domov; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na ochranu zranitelných skupin a osob (zejména žen a dětí), které se často stávají obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, a naléhavě ji vyzývá, aby ve třetích zemích zřizovala střediska informující o možnostech migrace do EU; vyzývá však k přístupu založeném na rovnováze mezi podporou legální migrace do EU a zajišťováním dostatečné schopnosti EU migranty přijímat a úspěšně integrovat;

2.

připomíná, že náležitě řízená legální migrace může třetím zemím přinést i užitek ve formě prostředků, které přistěhovalci zasílají do svých zemí původu; mimoto zdůrazňuje, že je důležité podporovat iniciativy určené k prosazování účasti migrantů na projektech rozvoje a odborné přípravy, které probíhají v zemích jejich původu;

3.

žádá, aby členské státy spolupracovaly se zeměmi mimo EU s cílem zajistit okamžitou dostupnost informací týkajících se legální migrace, jakož i aktivní podporu této migraci;

4.

je přesvědčen, že nucená migrace je mimo jiné důsledkem selhávajícího hospodářství, chudoby, porušování lidských práv, zhoršování stavu životního prostředí, rostoucích rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi, občanských válek, bojů o kontrolu nad nerostnými zdroji a politického pronásledování;

5.

podporuje analýzu a politickou linii místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky zdůrazňující nutnost komplexního a jednotného přístupu založeného na strategiích cíleného rozvoje a ochrany lidských práv jako dalšího důležitého nástroje zahraniční politiky EU pro řešení otázek stability a bezpečnosti a zvýšení efektivity operací zaměřených na udržení a budování míru; v této souvislosti žádá o posílení úlohy agentury FRONTEX v zájmu lepší kontroly migračních toků; domnívá se, že v souvislosti s novou strukturou zahraniční politiky, která vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou a s vytvořením ESVČ je třeba upevnit další interinstitucionální dialog a uvažovat o základech a cílech tohoto komplexního přístupu – zejména pokud jde o cílené programování a partnerství se zeměmi, které jsou příjemci pomoci –, jež mohou nastolit udržitelný proces demokratizace, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv a hospodářský růst, a tím posílit bezpečnost a stabilitu;

6.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula stálý monitorovací systém, který by sledoval veškerou činnost agentury FRONTEX spojenou s řízením migračních toků; domnívá se, že v celém aktualizovaném znění nařízení o agentuře FRONTEX by se měl odrážet rozměr operací této agentury týkající se lidských práv, především práva opustit vlast, zákazu navracení a práva žádat o azyl; vítá úspěšnou činnost agentury FRONTEX a její spolupráci s členskými státy zaměřenou na uplatňování společného evropského azylového systému a vítá rovněž zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu; domnívá se, že má-li být obzvláště dotčeným členským státům poskytnuta potřebná podpora, musí mít činnost a operace agentury FRONTEX a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu stabilní a trvalý charakter; zdůrazňuje, že pokud má být dosaženo účinnější koordinace politik a rozdělení zátěže, je nezbytné, aby mezi všemi členskými státy EU panovala větší solidarita, zejména s nejzranitelnějšími státy;

7.

konstatuje, že na pozadí rostoucího multilateralismu s několika mezinárodními hráči a hlavními dárci – jako jsou EU, USA, Japonsko, Čína a případně, v delším časovém horizontu, další země skupiny BRIC, jako např. Brazílie a Indie – jsou společným cílem a hlavním předpokladem globálního hospodářského růstu stabilita a bezpečnost; dále konstatuje, že naléhavé úkoly v oblasti stability a bezpečnosti jsou takové, že v době rozpočtových omezení vyžadují nejen relevantní zdroje, ale i úspory z rozsahu a koordinované úsilí; domnívá se, že by se mělo uvažovat o zahájení aktivního dialogu mezi EU, USA, Japonskem a Čínou a mezinárodními finančními institucemi, pokud jde o koordinované geografické a tematické strategie týkající se bezpečnosti, stability a politiky podpory, jež by usilovaly o větší kolektivní využívání pákového efektu a vyváženější, cílenější a efektivnější alokaci zdrojů při spravedlivém sdílení zátěže; domnívá se – rovněž s ohledem na nedávnou revizi zahraniční pomoci poskytované Bílým domem, která zdůraznila význam koordinace podpory s ostatními hlavními dárci –, že prvním důležitým krokem k takovým úvahám by mohl být summit mezi EU a USA o posílení spolupráce v oblasti humanitární a rozvojové pomoci s cílem stanovit z transatlantické perspektivy společné oblasti zájmu a základy koordinace politik;

8.

naléhá na Komisi, aby zajistila, že veškeré dohody o zpětném přebírání osob podepsané EU a jejími členskými státy plně respektují lidská práva a zásadu nenavracení a neohrožují žádné osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu;

9.

konstatuje, že je-li uprchlíkům poskytnuto útočiště v sousedních zemích, jsou s ním spojené značné výhody, a vyzývá EU, aby to považovala za svou prioritu;

10.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že na světě je v současné době přibližně 38 nestabilních států (seznam nefunkčních států za rok 2010, Fund for Peace) a v nich 1 miliarda obyvatel zasažených problémy spojenými s nestabilitou (Světová banka); konstatuje, že nestabilní státy jsou nejvíce ohroženy vnitřními a vnějšími politickými i hospodářskými otřesy a že nestabilita těchto států podněcuje k migraci;

11.

domnívá se, že podpora politicky a hospodářsky nestabilních států, které jsou jedním z potenciálních zdrojů nelegální migrace a způsobují napětí, pokud jde o bezpečnost a stabilitu, by měla vždy zahrnovat – kromě rozpočtové pomoci a podpory a strategií na zajištění a upevnění stability – přímé investice a strategie přístupu na trh EU, strategie rozvoje venkova a zajišťování potravin, podporu rozvojových cílů tisíciletí, politiky zaměřené na tvorbu pracovních míst, rozvoj infrastruktury, podporu malých a středních podniků, poskytování mikroúvěrů a strategie, jejichž cílem je podpora demokratizace a řádné správy věcí veřejných, sociální začleňování, posilování postavení žen, menšin a znevýhodněných skupin a etnická a náboženská tolerance, čímž se pro potenciální migranty zmaximalizují místní perspektivy a alternativy; pevně věří, že takové strategie musí být založeny na aktivním partnerství, které se opírá o zásadu předání kontroly a pravomocí zemím přijímajícím pomoc, ale i na cílech, přesných časových plánech a jasných podmínkách pro jejich dosažení, které byly společně definovány dárcovskými zeměmi, a na kritériích a přísně dodržovaných standardech odpovědnosti; zdůrazňuje, že základním kritériem v tomto rámci financovaných programů by měla být přidaná hodnota, a to jak na regionální, tak i na místní úrovni, a mělo by se tudíž zajistit, aby tyto programy podstatně přispívaly k rozvoji místní ekonomiky;

12.

zdůrazňuje, že jakýkoli výzkum a analýza budoucích migračních trendů a forem migrace, jako je migrace krátkodobá, cirkulační či sezónní, by měly zohlednit možné impulzy k migraci v zemích původu, jako je politická nebo hospodářská krize či dopad změny klimatu;

13.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby na vnitrostátní i mezinárodní úrovni podnikly kroky, kterými by země původu migrantů vybídly k přijímání a uplatňování opatření a politik, jež umožní sociální, ekonomický a demokratický rozvoj, a jejich občané / státní příslušníci tak nebudou nuceni odejít;

14.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby za účelem rozvoje a demokratizace zemí původu a s cílem řešit problémy spojené s migrací již u zrodu vynaložila více úsilí a prosazovala právní stát;

15.

vybízí k tomu, aby byla po vzoru pilotního projektu v Bamaku v Mali (CIGEM) zřizována střediska pro informace a řízení v oblasti migrace mimo EU, která by třetím zemím patřícím k zemím původu či tranzitu migrantů pomáhala vypracovat migrační politiku reagující na obtížnou situaci potenciálních migrantů a migrantů po návratu do země původu, nabízela poradenství k otázkám legálního přistěhovalectví, pracovních příležitostí a životních podmínek v cílové zemi a usnadňovala zájemcům o migraci profesní přípravu na pracovišti; žádá Komisi, aby příslušnému výboru EU předkládala pravidelné zprávy o nových iniciativách týkajících se zřizování těchto středisek;

16.

připomíná, že ve svém usnesení ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed Parlament zdůraznil, že by EU neměla váhat s uplatněním sankcí, pokud státy nedodržují své závazky v oblasti správy věcí veřejných a lidských práv přijaté v rámci obchodních dohod, vyzval orgány EU, aby přísně dbaly na dodržování zásady podmíněnosti stanovené v dohodě z Cotonou, a zdůraznil, že Evropský rozvojový fond i finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci musí při poskytování pomoci dodržovat stejná kritéria podmíněnosti; zdůrazňuje, že podobná kritéria podmíněnosti by se měla kromě rozvojové a humanitární pomoci vztahovat i na další pomoc poskytovanou EU, včetně makrofinanční pomoci poskytované prostřednictvím úvěrů MMF a úvěrových operací EIB programů EBRD, a že taková pomoc by měla vycházet z partnerství, společných cílů, hodnot a loajality a měla by být schopna naplnit očekávání dárců i příjemců pomoci; zdůrazňuje dále, že by aktivní podpora ze strany EU pro přijímající země měla být účinná a zaměřená na výsledek a že by měly být respektovány základní hodnoty EU; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Komisi, aby při utváření podoby finanční pomoci EU a v dvoustranných vztazích s jednotlivými zeměmi, které jsou příjemci této pomoci, dbaly na dodržování základních hodnot EU a loajality vůči ní; je přesvědčen, že by na úrovni EU měl být zahájen proces zvažování týkající se základů a oblasti působnosti kritérií podmíněnosti pro finanční pomoc EU;

17.

vítá ustanovení o lidských právech ve všech dvoustranných dohodách EU a podporuje začlenění zásady podmíněnosti do obchodních dohod s rozvojovými zeměmi prostřednictvím obecného systému preferencí; uznává, že tato zásada podmíněnosti není vždy uplatňována, neboť Komise se zdráhá uvalit sankce vůči rozvojovým zemím, které nedodržují přijaté závazky v oblasti lidských práv, řádné správy věcí veřejných a demokratizace; naléhá na Komisi, aby uvažovala o sankcích, kdykoli to bude potřeba, avšak žádá ji, aby ještě před jejich přijetím důkladně posoudila dopady takových sankcí na obyvatelstvo přijímajících zemí;

18.

domnívá se, že politiky podobné těm, které jsou uplatňovány u zemí původu, by měly být uplatňovány i u tranzitních zemí, například pokud jde o strategie snižování chudoby, přímé investice a přístup na trh a kladení důrazu na programy zaměstnanosti, které mohou zajistit efektivní sociální začleňování v dlouhodobém časovém horizontu, stabilizaci vnitřního trhu práce a zvýšit dlouhodobý potenciál tranzitních zemí;

19.

domnívá se, že EU a její členské státy musí při řízení nelegálních migračních toků plně respektovat práva žadatelů o azyl a zdržet se přijímání jakýchkoli opatření, která by odrazovala potenciální uprchlíky od žádostí o ochranu;

20.

vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus pro sdílení odpovědnosti za přijímání žadatelů o azyl a posuzování jejich žádostí, ale také za boj proti nelegální migraci, dva fenomény, které neúměrně zatěžují některé členské státy z důvodu jejich zeměpisné polohy či demografické situace;

21.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla monitorovací systém, který by sledoval, zda jsou při vstupních (a předvstupních) kontrolách v rámci Schengenského hraničního kodexu dodržována práva uprchlíků a žadatelů o azyl, a který by umožňoval bezodkladně zjistit případné slabiny;

22.

zdůrazňuje význam volebních pozorovatelských misí EU jako důležitého kroku v každém procesu demokratizace a nastolení řádné veřejné správy, a je přesvědčen, že tyto mise by měly být součástí širšího rámce podpory dlouhodobého demokratizačního procesu; naléhá na vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby posílila monitorovací postupy a mise za účelem kontroly, zda jsou doporučení pozorovatelských misí prováděna, a v tomto ohledu zdůrazňuje, že je zásadní zajistit přiměřenou kontrolu provádění těchto doporučení; zdůrazňuje význam mediace a předcházení konfliktům a význam strategií zaměřených na řešení těchto konfliktů a budování institucí a kapacit pro regionální organizace, jakými jsou např. Africká unie (AU), která hraje důležitou úlohu při operacích, jejichž cílem je udržování a budování míru; je přesvědčen, že podpora pro AU by měla zahrnovat vytvoření kapacit k ostraze hranic a poskytovat pomoc všem migrantům v situacích ohrožení; domnívá se, že efektivní posilování regionálních organizací, jako jsou AU, Unie pro Středomoří či Východní partnerství, jako šiřitelů regionálního míru a stability podpoří regionální integraci a vznik přeshraničních ekonomických zón;

23.

konstatuje, že bylo dosaženo pokroku při provádění globálního přístupu k migraci, jehož cílem je podpora komplexního partnerství se zeměmi původu a tranzitu a podpora synergií mezi migrací a rozvojem; zdůrazňuje potřebu dále zlepšovat používání hlavních nástrojů globálního přístupu k migraci (partnerství mobility, migrační mise, migrační profily, platformy pro spolupráci); zdůrazňuje trvající potřebu učinit z cílů migrační politiky ústřední otázku politického dialogu se zeměmi původu a tranzitu, jakož i potřebu posílit politickou soudržnost v tomto ohledu, zejména s rozvojovou politikou; zastává názor, že by měla být provedena racionalizace různých dialogů, přičemž by zároveň měly být posíleny synergie mezi migrací a rozvojem; domnívá se, že by mělo být vynaloženo více úsilí na podporu rozvojových projektů v zemích původu a tranzitu, které zvyšují životní úroveň těchto zemí a regulační a institucionální kapacity a zlepšují jejich infrastrukturu, s cílem účinně řídit migrační toky a zároveň zajistit respektování mezinárodních standardů ochrany a uplatňování zásady nenavracení;

24.

zdůrazňuje významnou úlohu Světového fóra o migraci a rozvoji, jež představuje strukturovaný rámec pro podporu posíleného dialogu a spolupráce mezi vládními i nevládními aktéry, včetně občanské společnosti;

25.

vyjadřuje politování nad skutečností, že za současných okolností bylo jediným možným řešením pozastavení dohody o spolupráci mezi EU a Libyí, a zastává názor, že toto pozastavení by mělo být odvoláno, jakmile bude ustanovena nová přechodná vláda, jež bude ochotna podpořit demokratické provádění této dohody při dodržování lidských práv, přičemž cílem bude poskytovat finanční pomoc africkým zemím v zájmu vytvoření schůdných alternativních řešení k migraci, ale i účinnějšího libyjského systému pro řízení pracovní migrace, a to maximalizací dovedností migrantů, kteří se již v zemi nacházejí, zvýšením schopnosti Libye přilákat a sociálně a ekonomicky začlenit migranty do společnosti, zejména pokud jde o migranty ze zemí na jejích jižních hranicích, a vybudováním základů účinného systému řízení migrace v Libyi; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU musí využít svého vlivu a přesvědčit Libyi k tomu, aby umožnila návrat UNHCR do této země; domnívá se, že by dohody o programu spolupráce v oblasti migrace měly být uzavřeny i s dalšími zeměmi v geografické blízkosti EU s tím, že by pak bylo možné poskytovat v souladu s mezinárodními dohodami podporu nestabilním státům v jejich okolí;

26.

poznamenává, že Frontex nemůže být při řešení současné humanitární krize v severní Africe hlavním nástrojem pro zvládání následných migračních toků z tohoto regionu, a žádá EU, aby navrhla okamžité a koordinované řešení, které bude součástí ucelené, dlouhodobé strategie pro politické změny a nestabilní státy, jež bude řešit základní příčiny migračních toků; naléhá na Radu, aby předložila akční plán sdílení zátěže vycházející ze zásady solidarity uvedené v článku 80 SFEU, jenž by pomohl znovuusídlit uprchlíky z tohoto regionu a poskytovat pomoc vysídleným osobám v souladu s ustanoveními uvedenými ve směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími; naléhavě Radu vyzývá, aby pokročila s přijetím společného azylového systému EU a dokončila postupy spolurozhodování týkající se vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování a Evropského uprchlického fondu pro období 2008–2013, jak to Evropský parlament doporučil v květnu 2010; připomíná, že členské státy mají povinnost dodržovat zásadu nenavracení;

27.

zdůrazňuje, že Evropský parlament má klíčový význam při upevňování svobody a demokracie v sousedních zemích; v tomto ohledu je přesvědčen, že by Evropský parlament měl pečlivě monitorovat demokratický proces v jižním Středomoří, a navrhuje proto vést pravidelně strukturovaný dialog ad hoc s vysokou představitelkou / místopředsedkyní Komise, v jehož rámci bude hodnocen vývoj v tomto regionu a následně budou vytýčeny krátkodobé a dlouhodobé cíle a stanovena relevantní potřebná podpůrná opatření;

28.

trvá na tom, že by v rámci revidované evropské politiky sousedství (EPS) měla být skutečná pozornost věnována dialogu o lidských právech a demokracii; je přesvědčen, že prodemokratická hnutí a demonstrace a jejich brutální potlačování orgány v zemích, jako je Tunisko a Egypt, ukazují, že dialog o demokracii a lidských právech v rámci EPS není účinný;

29.

vítá dokončení jednání o readmisní dohodě EU a Turecka a vyzývá k úspěšnému dokončení všech fází nezbytných k tomu, aby všechny strany mohly tuto dohodu začít co nejdříve a v plném rozsahu provádět;

30.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou spolupráci se zeměmi tranzitu a původu nelegálních migrantů v rámci dohod, které EU uzavřela nebo které se chystá uzavřít, ale i v rámci dvoustranných dohod podepsaných členskými státy a třetími zeměmi s cílem zastavit nelegální migraci a podpořit dodržování práva ve prospěch migrantů a obyvatel členských států i zemí původu;

31.

domnívá se, že pro účinné plánování, přijímání, uplatňování a hodnocení migrační politiky má zásadní význam harmonizace statistik souvisejících s migrací, dosažená ve spolupráci s členskými státy; podtrhuje význam Evropské migrační sítě, která by mohla být v této oblasti významným přínosem;

32.

zdůrazňuje, že jsou naléhavě zapotřebí konzistentní, ucelené a srovnatelné statistické údaje o migrujícím obyvatelstvu, jelikož neustálé změny migrujícího obyvatelstva a povaha současných migračních toků staví tvůrce politik před skutečně náročný úkol, k jehož řešení potřebují spolehlivé údaje a informace, o něž mohou svá rozhodnutí opírat;

33.

vyzývá Komisi, aby zvážila – v rámci probíhajícího přezkumu EPS – možnost poskytnutí specifického financování k vypracování obnovených, spolehlivých ekonomických programů v zemích spadajících pod EPS, a to včetně programů zaměstnanosti; domnívá se, že se zeměmi spadajícími pod EPS by měl být projednán plán sladění jejich vnitrostátních právních předpisů v oblasti migrace se standardy EU, včetně standardů týkajících se lidských práv, jako je právo na azyl, systém ochrany pro nelegální migranty a rovná práva pro všechny migranty; vybízí k uzavření dalších dohod o partnerství týkajících se mobility se zeměmi EPS, a to vedle těch, které již byly uzavřeny s Moldavskem a Gruzií;

34.

požaduje vytvoření komplexní migrační politiky, jež by byla propojena se všemi rozvojovými strategiemi a nástroji a založena na vysoké míře politické a operativní solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, partnerství, sdílené odpovědnosti a společného úsilí prostřednictvím společných zásad a konkrétních kroků, jakož i na hodnotách zakotvených v Lisabonské smlouvě;

35.

vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní přístup k legální migraci a aby při tom zohlednila potřebu pracovní síly pro evropský trh práce a kapacitu každého členského státu pro přijímání a integraci migrantů; je přesvědčen, že společná politika EU v oblasti legální migrace může být stimulem jak pro evropské hospodářství, tak pro hospodářství zemí původu;

36.

je toho názoru, že dohody s třetími zeměmi, které se týkají několika členských států EU, by měly být vyjednány na evropské úrovni v plném souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie;

37.

vyzývá orgány a instituce EU a její členské státy, aby účinněji koordinovaly dárcovskou pomoc, aby mohl být zaručen komplexnější a udržitelnější přístup k řízení migračních toků;

38.

naléhavě žádá, aby byla rozvojová pomoc oddělena od řízení migračních toků a aby tato pomoc nebyla podmiňována návratem migrantů; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU by měla usilovat o odstraňování příčin migrace, jako jsou chudoba, změna klimatu a hlad;

39.

zdůrazňuje přínos, který by mohly mít Unie pro Středomoří a iniciativa východního partnerství při řešení otázky migrace a jejích důsledků; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise a členské státy, aby vynaložily větší úsilí pro dosažení plně fungující Unie pro Středomoří; je přesvědčen, že otázka migračních toků by měla být prioritou činnosti v rámci Unie pro Středomoří a iniciativy východního partnerství;

40.

žádá Evropskou unii, aby zvážila kroky vedoucí k přizpůsobení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, Evropského rozvojového fondu a nástroje pro humanitární pomoc tak, aby tyto nástroje mohly posílit pozitivní vliv migrace na podporu lidského rozvoje a demokracie v nestabilních státech;

41.

požaduje, aby bylo v rámci migrační politiky EU vynaloženo více úsilí na podporu koherence politik v zájmu rozvoje a aby nedocházelo k využívání oficiální rozvojové pomoci na politiky, jejichž cílem je odrazování od migrace a kontrola migrace způsobem, který porušuje lidská práva migrantů; domnívá se však, že by tato pomoc měla být využívána k podpoře účinného rozvoje, který omezí migraci způsobenou chudobou, politickou nestabilitou a politickým útlakem;

42.

vítá prohlášení z Tripolisu vydané na konci třetího summitu Afrika-EU, které opětovně potvrzuje nezbytnost společného úsilí zaměřeného na skutečný stav a výzvy spojené s migrací a na spojitost migrace a rozvoje;

43.

požaduje účinnější partnerství s institucemi podporujícími regionální a ekonomickou integraci, což může rovněž přispět k nalezení trvalých, dlouhodobých řešení problémů spojených s migračními toky jih-jih;

44.

zdůrazňuje, že by Komise měla důkladněji prozkoumat migraci jih-jih, k níž dochází z důvodu klimatických podmínek, a zjistit, kolika lidí se týká a jaké jsou nejohroženější regiony, migrační toky a kapacity hostitelských zemí; žádá také o podporu výzkumné kapacity rozvojových zemí;

45.

zdůrazňuje, že v zájmu snížení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí je třeba začlenit migraci do národních rozvojových strategií partnerských zemí;

46.

vítá vytvoření Pozorovacího střediska AKT pro migraci jako užitečný nástroj pro poskytování údajů tvůrcům politik v zemích AKT a nástrojů ke zlepšení jejich národních migračních strategií a rovněž vítá návrh na vytvoření střediska pro sledování migrace, které by soustavně podrobně sledovalo všechny záležitosti spojené s migračními toky v Latinské Americe a podléhalo dohledu a koordinaci Nadace Evropa – Latinská Amerika a Karibik;

47.

doporučuje, aby byly finanční zdroje na posílení provázanosti migrace a rozvoje přidělovány efektivněji; uznává, že je nutné zlepšit systémy doplňkové a včasné mobilizace jednotlivých nástrojů EU pro financování vnější činnosti;

48.

zdůrazňuje, že v zájmu dosažení udržitelných řešení pro vysídlené osoby a uprchlíky je třeba posílit strategie zaměřené na návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD); uznává důležitost koordinované humanitární reakce, která by měla předcházet funkční rozvojové politice v zemích v postkonfliktní situaci;

49.

vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby investovala do odborných poznatků a stanovila jasný mandát pro zaměstnance na úrovni ředitelství i delegací s cílem dosáhnout lepší koordinace mezi tematickým programem v oblasti migrace a azylu a geografickými programy finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci;

50.

žádá, aby byla vyjasněna úloha ESVČ a úloha generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid a aby byly koordinovány jejich kroky; naléhavě žádá, aby vedoucí úlohu ve fázi plánování migrační politiky mělo generální ředitelství pro rozvoj a spolupráci EuropeAid;

51.

zdůrazňuje, že v zájmu zajištění koherentnějšího a účinnějšího plánování v souvislosti se strategickými dokumenty týkajícími se jednotlivých zemí a regionů je důležité se poučit ze zkušeností nabytých v rámci tematického programu v oblasti migrace a azylu, pokud jde o politický dialog na státní úrovni;

52.

naléhá, aby bylo posíleno úsilí zaměřené na snížení negativních účinků „odlivu mozků“ a hromadného odchodu odborníků, které zasahují zejména klíčové obory jako zdravotnictví a školství; zdůrazňuje, že je důležité podporovat „získávání mozků“, programy asistovaného návratu a cirkulační migrace, regulaci náborových praktik a budování kapacit například prostřednictvím rozvoje odborné přípravy; žádá Komisi, aby prověřila, zda jsou programy pro cirkulační migraci užitečným nástrojem a jaké typy cirkulace (jednorázová/opakovaná, krátkodobá/dlouhodobá, spontánní/řízená) by pro rozvojové i rozvinuté země mohly přinést nejlepší výsledky;

53.

vyzývá Komisi, aby při přípravě nových nástrojů pro vnější činnost na období po roce 2013 zajistila, aby navrhovaná struktura umožňovala synergie a vzájemné posilování mezi pilířem pro rozvoj a pilířem pro bezpečnost a stabilitu a umožnila rychlé poskytování prostředků na mimořádné situace a obnovu, rychlou reakci při poskytování pomoci migrantům v situacích ohrožení, zejména ve zvlášť zranitelných situacích, jak je tomu například už žen a nezletilých osob bez doprovodu, specifické programy, jejichž cílem je zajistit aktivní podporu menšinám, které se mohou ocitnout v situaci ohrožení, a na podporu opatření ke zmírnění důsledků změny klimatu a uchování hospodářského a sociálního prostředí postižených komunit;

54.

žádá, aby byla při vytváření politik zohledňována specifická situace zranitelných skupin, jako jsou ženy, děti a lidé se zdravotním postižením, a aby byla proto vybudována příslušná infrastruktura, např. nemocnice, školy a vzdělávací zařízení, a zajištěna sociální, psychologická a administrativní podpora;

55.

upozorňuje na významnou úlohu, kterou v úspěšné integraci migrantů v EU, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, sehrávala rehabilitační střediska pro oběti mučení; s obavami připomíná rozhodnutí o postupném ukončování financování těchto středisek v EU v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby financování těchto středisek nebylo snižováno a nebylo ponecháno pouze v rukou členských států;

56.

žádá Komisi, aby zveřejnila externí hodnocení regionálních programů ochrany a zahájila diskusi o tom, zda v těchto programech pokračovat;

57.

s ohledem na mise SZBP/SBOP je přesvědčen, že – jak rovněž zdůraznila vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise – je důležité doplnit strategie v oblasti bezpečnosti a stability ad-hoc podporou strategií v oblasti rozvojové pomoci a lidských práv s cílem zajistit, aby byly příčiny nejistoty a nestability v dlouhodobém horizontu odstraněny; v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že takový komplexní přístup vyžaduje nejen lepší koordinaci prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost, ale také dodatečné ad-hoc rozpočtové prostředky pro tyto podpůrné strategie;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsednictví Rady Evropské unie, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, EIB, vládám a parlamentům členských států EU, vládám a parlamentům států, které jsou kandidáty na přistoupení, vládám a parlamentům členských států EURONEST a EUROMED, ministerstvu zahraničí USA, EBRD, Světové bance, MMF, Africké unii, Panafrickému parlamentu, Mezinárodní organizaci pro migraci a UNHCR.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/13

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 2 a 3, a na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 8, 153 a 157,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o postavení žen ve venkovských oblastech EU (3),

—

s ohledem na závěry semináře na téma „Ženy v trvale udržitelném rozvoji venkovského světa“, který se na pozvání španělského předsednictví EU konal ve dnech 27. až 29. dubna 2010 ve městě Cáceres (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (5),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0016/2011),

A.

vzhledem k tomu, že hospodářsky udržitelný rozvoj venkovských oblastí a dlouhodobá a udržitelná funkčnost hospodářských celků je v Evropě prioritou, a vzhledem k tomu, že by se měl udržitelným způsobem využívat a budovat konkrétní potenciál méně osídlených agrárních oblastí tak, aby se zajistilo jejich stálé osídlení,

B.

vzhledem k tomu, že – podle rámcových podmínek – mohou hospodářsky a kulturně samostatné regiony s fungujícím regionálním cyklem stabilněji reagovat na globální změny,

C.

vzhledem k tomu, že výkonné a multifunkčně zaměřené zemědělství je nezanedbatelným základem pro udržitelné rozvojové strategie a pro rozsáhlé podnikatelské jednání v mnoha regionech, a vzhledem k tomu, že tento potenciál v rámci procesu výraznější diverzifikace hospodářské činnosti není dosud všude vyčerpávajícím způsobem využíván,

D.

vzhledem k tomu, že venkovské oblasti jsou obzvláště postiženy stárnutím obyvatelstva, nízkou hustotou osídlení a vysídlováním některých oblastí,

E.

vzhledem k tomu, že vlivem demografické změny, stěhování do jiných oblastí a celkového snížení podílu žen v obyvatelstvu některých venkovských oblastí nemůže být se stávající infrastrukturou ve venkovských oblastech již dostatečně zajištěno poskytování zboží a služeb denní potřeby v místě bydliště, základní lékařská a ošetřovatelská péče, předškolní, školní, profesní a akademické vzdělávání a školení a dostatečná nabídka kultury a využití volného času, příp. poskytování zboží a služeb selhává z ekonomických důvodů,

F.

vzhledem k tomu, že ze 26,7 milionů osob pracujících v zemědělství v Evropské unii je 42 % žen a nejméně jedna pětina zemědělských hospodářství (přibližně 29 %) je řízena ženami,

G.

vzhledem k tomu, že významný přínos žen k rozvoji místní komunity se odpovídajícím způsobem neodráží v jejich účasti na příslušných rozhodovacích procesech,

H.

vzhledem k tomu, že princip rovnosti žen a mužů je základním požadavkem strategie Evropa 2020 a měl by být podporován, aby se zvýšilo aktivní zapojení žen do ekonomických a sociálních činností a zaručilo dodržování lidských práv,

I.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s hospodářskou a společenskou změnou se postavení žen na venkově v minulých desetiletích změnilo a diferencovalo a ženy v neposlední řadě samy tuto změnu také iniciovaly a uskutečnily, přičemž se sociální a hospodářská situace žen mezi jednotlivými členskými státy i v samotných těchto státech výrazně liší,

J.

vzhledem k tomu, že ženy v moderní společnosti v souvislosti se svým osobním rodinným a profesním zázemím zastávají multifunkční úlohu a právě v této různorodé roli dokáží také podstatně přispívat k pokroku a inovacím na všech hospodářských úrovních a ke zvýšení kvality života, zejména ve venkovských oblastech,

K.

vzhledem k tomu, že zejména ve venkovských oblastech zajišťují péči o rodinu a o starší občany často ženy,

L.

vzhledem k tomu, že na základě dlouholetých snah v oblasti politiky týkající se žen a intenzivní veřejné podpory vzdělání, poradenství a iniciativ zakládajících výdělečnou činnost atd. v rámci druhého pilíře SZP je třeba vyzdvihnout pozoruhodné úspěchy při zlepšování životní situace mužů a žen na venkově,

M.

vzhledem k tomu, že nehledě na výrazný individuální charakter životních situací zůstane hlavní výzvou pro ženy a muže způsob, jak spojit vlastní výdělečnou činnost a zapojení do společenského a kulturního života s odpovědností za rodinu,

N.

vzhledem k tomu, že tato „multifunkční výzva“ může být v podmínkách moderní společnosti řešena pouze s využitím podpůrných služeb, dodavatelských zařízení a struktur, které musí být finančně dostupné a dosažitelné,

O.

vzhledem k tomu, že multifunkční úloha ženy ve venkovských oblastech může významně přispět k tomu, aby se v naší společnosti vžil moderní obraz ženy,

P.

vzhledem k tomu, že poměr zaměstnanosti mužů i žen je ve venkovských oblastech nízký a mnoho žen se nikdy aktivně nezapojí na pracovním trhu, takže nejsou nikdy registrovány jako nezaměstnané a nejsou uvedeny ve statistikách nezaměstnaných,

Q.

vzhledem k tomu, že sociální zabezpečení žen pracujících v zemědělství, včetně manželek zemědělců s dodatečnými příjmy (kombinace příjmů, samostatně nebo částečně samostatně výdělečně činné osoby), jakož i zabezpečení dočasných a migrujících pracovníků je nezanedbatelnou součástí moderního a udržitelného rozvoje venkovských oblastí,

R.

vzhledem k tomu, že majitel zemědělského podniku je jako jediný uveden v bankovních dokumentech a v dokumentech pro účely dotací a nároků a je také jediným, kdo podnik zastupuje v rámci sdružení a skupin,

S.

vzhledem k tomu, že agroturistika, která poskytuje zboží a služby na venkově prostřednictvím rodinných a družstevních turistických podniků, je podnikatelské odvětví, které přináší malá rizika, vytváří pracovní místa, umožňuje skloubení rodinných závazků s prací a motivuje venkovské obyvatelstvo k tomu, aby zůstávalo na venkově,

1.

poukazuje na to, že podpora rovnosti žen a mužů je základním cílem EU a jejích členských států; zdůrazňuje, že je nezbytné zapracovat tento princip do SZP na podporu udržitelného hospodářského růstu a rozvoje venkova;

2.

poukazuje na to, že je třeba usilovat o zajištění životních podmínek ve venkovských oblastech analogicky k městským oblastem přizpůsobených situaci na venkově, aby ženy a jejich rodiny měly důvod na venkově zůstat a mohly tam být úspěšné;

3.

požaduje podporu venkovských oblastí jako mnohostranného prostoru spojujícího život a hospodaření a zároveň zejména využití klíčové role žen a jejich znalostí a schopností;

4.

vyzývá proto Komisi, aby při jednání o příštím víceletém finančním rámci dále nesnižovala objem celkového rozpočtu určený na výdaje v zemědělství;

5.

zdůrazňuje, že rozmanité zemědělské podniky zaměřené na služby (např. dovolená na statku, přímý prodej, sociální služby, jako je péče o seniory a děti, učení na statku v rámci celodenního vzdělávání atd.) jsou důležitými centry dodavatelské infrastruktury ve venkovských oblastech a musí být udržitelným způsobem podporovány prostřednictvím společné zemědělské politiky; vyzývá proto k podpoře takovýchto služeb prostřednictvím SZP, což otevře nové perspektivy a možnosti placených pracovních míst pro ženy a výrazně usnadní skloubení rodinného života a práce;

6.

žádá, aby byly podporovány individuální dynamické strategie rozvoje, což podnítí specifickou kreativitu venkovských subjektů a zároveň se využijí specifické tradiční zdroje každé venkovské komunity;

7.

zdůrazňuje význam životaschopného, dynamického venkovského prostředí s různorodým obyvatelstvem; v této souvislosti zdůrazňuje význam vhodných příležitostí pro rozvoj a výzev pro mladé ženy;

8.

žádá, aby byly rámcové podmínky v zemědělských oblastech uzpůsobeny tak, aby ženy všech generací zůstávaly ve svém vlastním prostředí a mohly přispívat k jeho oživení a rozvoji;

9.

zdůrazňuje význam ujednání o předčasném odchodu zemědělců a pracovníků v zemědělství do důchodu s ohledem na životní podmínky žen ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, které tato ujednání ještě neuplatňují, aby tak učinily;

10.

žádá v této souvislosti o další úsilí o zajištění plošného vybavení venkovských oblastí nejmodernější IT-infrastrukturou, především odpovídajícím širokopásmovým připojením, a o přijetí kroků, které usnadní přístup k informačním a komunikačním technologiím a podpoří rovné příležitosti v tomto přístupu a odpovídající školení o správném používání; poukazuje na to, že špatná úroveň širokopásmového připojení brzdí růst malých podniků v mnoha venkovských oblastech v celé EU; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby dodržely svůj závazek zlepšit širokopásmové připojení ve venkovských oblastech s cílem podpořit konkurenceschopnost;

11.

vyzývá k podpoře a propagaci elektronických forem podnikání, jako je e-business, mezi ženami ve venkovských oblastech, neboť tyto formy podnikání umožňují podnikat bez ohledu na vzdálenost od velkých městských center;

12.

poukazuje na to, že podobně jako v městských oblastech je nezbytné zlepšit kvalitu a dostupnost infrastruktury, zařízení a služeb využívaných každodenně ve venkovských oblastech, aby mohli muži a ženy sladit svůj rodinný a profesní život a aby se ve venkovských oblastech zachovaly komunity; to zahrnuje zařízení pro péči o děti v rámci infrastruktury zemědělských podniků (např. jesle nebo jiná předškolní zařízení v zemědělských podnicích), zdravotní péči, vzdělávací zařízení (a to i pro celoživotní vzdělávání), instituce a péči o seniory a jiné závislé osoby, náhradu v případě nemoci a těhotenství, místní obchody prodávající zboží každodenní spotřeby a zařízení pro volný čas a kulturu; požaduje, aby byly zemědělské politiky nastaveny tak, aby ženy ve venkovských oblastech měly možnost uplatnit svůj potenciál pro dosažení multifunkčního a udržitelného zemědělství;

13.

naléhavě žádá členské státy, aby využívaly strukturální fondy a Fond soudržnosti ke zlepšení nedostatečné dopravní infrastruktury ve venkovských oblastech a k zavedení pozitivních politik na zlepšení dostupnosti dopravních služeb pro všechny, zejména osoby s postižením, neboť doprava zůstává nadále faktorem, který prohlubuje sociální vyloučení a nerovnosti ve společnosti, zejména pokud jde o dopad na ženy;

14.

žádá, aby se subvenční politika pro venkovské oblasti více zaměřila na inovační a udržitelné životní a pracovní podmínky na venkově;

15.

vyzývá orgány Evropské unie, členské státy a regionální a místní orgány, aby podpořily projekty, které poskytují pomoc a poradenství při vytváření inovačních podniků zemědělské prvovýroby na venkově, které budou schopny nabízet nové pracovní příležitosti, zejména pro ženy, a které se zaměří na aktivity jako: zvýšení hodnoty zemědělských produktů a vyhledávání odbytu pro tyto produkty, využití nových technologií a podpora hospodářské diverzifikace dané oblasti a poskytování služeb, které umožní sladění pracovního a rodinného života;

16.

poukazuje na to, že v souvislosti s inovačními typy nabídky by měly být využity kladné zkušenosti získané v rámci ženských projektů ve druhém pilíři SZP (především Axis 3 a program Leader +) a nalezeny příklady osvědčených postupů;

17.

žádá, aby strategie rozvoje venkova kladly důraz na úlohu žen při plnění cílů v rámci strategie Evropa 2020, zejména pokud jde o iniciativy, které se zaměřují na inovaci, výzkum a vývoj;

18.

vítá v této souvislosti projekty ESF/EQUAL, jejichž cílem je zabývat se postavením žen v zemědělství a venkovských oblastech a toto postavení zlepšit;

19.

žádá, aby nové nařízení o EZFRV stanovilo zvláštní opatření na podporu žen v programovém období 2014–2020, což by mělo pozitivní dopad na zaměstnanost žen ve venkovských oblastech;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k shromažďování údajů o hospodářské a sociální situaci žen a o jejich podnikatelské činnosti ve venkovských regionech, jež by měly výpovědní hodnotu, a aby co nejlépe vyhodnotily již existující údaje (např. prostřednictvím Eurostatu) s cílem přizpůsobit jim politická opatření,

21.

je přesvědčen, že musí být zachováno a rozvíjeno konkrétní vzdělávání a poradenství pro ženy týkající se podmínek ve venkovských oblastech, zejména pokud jde o finanční řízení zemědělských podniků;

22.

domnívá, že je třeba usilovat o celoevropskou síť žen (nebo síť ženských svazů) ve venkovských oblastech, a poukazuje na úspěchy, jichž bylo dosaženo díky opatřením druhého pilíře SZP;

23.

uznává důležitou úlohu existujících sítí věnovaných ženám na různých úrovních, zejména pokud jde o místní propagaci venkovských oblastí a způsob, jakým jsou vnímány v očích veřejnosti; upozorňuje, že je třeba zajistit lepší uznání těchto sítí ve společnosti a jejich větší politickou a finanční podporu na místní, národní a evropské úrovni s cílem přispět k zajištění větší rovnocennosti, zejména pokud jde o vzdělávání žen ve venkovských oblastech a iniciování místních rozvojových projektů, včetně kampaní zaměřených na vyšetření, jejichž cílem je včasné stanovení diagnózy rakovinových onemocnění žen (rakoviny čípku, rakoviny prsu atd.); vyzývá členské státy, aby podporovaly posílenou účast žen v politickém procesu, včetně odpovídajícího zastoupení žen v grémiích institucí, podniků a svazů;

24.

požaduje pro ženy odpovídající uplatnění sociálních systémů ve venkovských oblastech, které by zohlednily konkrétní výdělečnou situaci žen a důchodové nároky;

25.

vítá v této souvislosti směrnici 2010/41/EU a vyzývá členské státy, aby tuto směrnici co nejdříve začaly účinně provádět s cílem zajistit, aby:

26.

upozorňuje na to, že zejména v zemědělských oblastech jsou žádoucí udržitelné strategie pro zachování profesních dovedností žen, které se rozhodnou přerušit pracovní činnost v zájmu péče o rodinu nebo proto, aby se věnovaly péči o jinou osobu; požaduje, aby se umožnilo sladění pracovního a rodinného života, aby se ženy mohly podílet na různých formách práce a aby tato jejich možnost zůstala zachována a mohla se dále rozvíjet;

27.

poukazuje na skutečnost, že diverzifikace zemědělství je stále důležitějším aspektem venkovského hospodářství; poukazuje na to, že úloha žen při zakládání, rozvoji a řízení projektů zemědělské diverzifikace je důležitá;

28.

žádá o podporu podnikatelského ducha a iniciativ žen, zejména prosazováním vlastnictví žen, sítí podnikatelek a zavedení takových podmínek ve finančním odvětví, aby měly venkovské podnikatelky (včetně samostatně a částečně samostatně výdělečných žen s nižším příjmem a mladých žen) možnost přístupu k investicím a půjčkám, aby se jim tak zajistilo lepší postavení na trhu a umožnilo se jim budovat stabilní hospodářskou podnikatelskou činnost; také požaduje, aby byla přijata opatření na zlepšení podnikatelského přístupu a podnikatelských dovedností žen s cílem podpořit jejich zastoupení v řídících orgánech podniků a asociací;

29.

žádá příslušné vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby podporovaly zapojení žen do místních skupin, které se věnují různým činnostem, a do rozvoje místních partnerství v rámci programu Leader, a aby také zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů v rámci správních rad;

30.

požaduje, aby byly u rozvojových strategií jednotlivých podniků a regionů výrazněji zohledňovány agrární a nezemědělské profesní dovednosti žen; zdůrazňuje význam kvalifikace a školení zemědělkyň a dalších žen ve venkovských oblastech jakožto výrobců a podnikatelů a vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s regionálními a místními orgány, venkovskými organizacemi a sdruženími žen a zemědělců a společně s nimi vytvářely pobídky, které budou podporovat účast žen v pracovním procesu, odstraní diskriminaci žen v zaměstnání a zlepší vzdělávání žen, a to také zpřístupněním postgraduálního vzdělávání a specializovaných kurzů ve vzdělávacích zařízeních, a dále aby navrhly odpovídající opatření v oblasti rozvoje venkova v rámci osy 3 programu rozvoje venkova a podporovaly stávající iniciativy; poukazuje na to, že tato opatření přispějí v boji proti sociálnímu vyloučení ve venkovských oblastech a že riziko chudoby je výraznější u žen než u mužů;

31.

žádá o podporu politických snah podpořit úlohu žen v zemědělství tím, že jim bude fakticky a právně usnadněno vykonávání podnikatelské zemědělské činnosti, také s ohledem na vlastnictví podniku, aby se na základě své podnikatelské spoluodpovědnosti blíže podílely na právech a povinnostech podniků, k nimž mimo jiné patří zastupování zájmů na zemědělských grémiích a účinný podíl na všech podnikových příjmech;

32.

žádá, aby ženským a zemědělským organizacím, které hrají důležitou úlohu při podpoře a zavádění nových rozvojových programů a diverzifikaci, byla poskytnuta podpora takovým způsobem, aby ženy mohly aplikovat nové nápady s cílem diverzifikovat výrobu a poskytování služeb ve venkovských oblastech;

33.

je toho názoru, že je nezbytné, aby v rámci nadcházející reformy SZP byly zohledněny a upřednostněny potřeby žen ve venkovských oblastech a úloha žen pracujících v zemědělství, a to s ohledem na přístup k určitým službám a podpoře v souladu s teritoriálními potřebami jednotlivých členských států;

34.

je přesvědčen, že by ženy měly být ve střednědobém horizontu přiměřeně zastoupeny ve všech politických, hospodářských a sociálních grémiích, aby se do rozhodovacích procesů začlenily způsoby, jakými problematiku vnímají ženy i muži, zdůrazňuje důležitost zavedení specifických opatření ve prospěch žen s cílem zajistit, aby ženy byly rovnoměrně zastoupeny v těchto orgánech;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám zajistily lepší přístup k půdě a půjčkám s cílem podpořit usídlení žen ve venkovských oblastech a jejich zapojení do zemědělského sektoru;

36.

žádá o shrnutí dosavadních strategií sociálního zabezpečení žen v zemědělství (rolnice, pracovnice v zemědělství, sezónní pracovnice atd.), včetně provádění směrnice 2010/41/EU, v závislosti na konkrétní vlastnicko-právní a daňově-právní situaci v jednotlivých zemích, a o poskytnutí těchto zkušeností k rozvoji odpovídajícího sociálního zabezpečení žen v zemědělství v členských státech;

37.

zdůrazňuje se, že evropské politiky týkající se životních podmínek žen ve venkovských oblastech musí také zohlednit životní a pracovní podmínky imigrantek zaměstnaných v zemědělství jako sezónní pracovnice, zejména pokud jde o vhodné ubytování, sociální ochranu, zdravotní pojištění a zdravotní péči; zdůrazňuje, že je nezbytné ocenit práci žen v co nejvyšší možné míře;

38.

vyzývá Komisi, aby do své souhrnné zprávy, které má být zveřejněna v roce 2011 podle čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), začlenila hloubkovou analýzu dopadu přijatých opatření s ohledem na situaci žen ve venkovských oblastech;

39.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/19

—

s ohledem na Protokol č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě a na Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, které jsou připojeny ke smlouvě o přistoupení, a na článek 30 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie.

—

s ohledem na nařízení Rady o provádění Protokolu č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě (1), o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku (2) a o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku („program Kozloduj“) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných zařízení z provozu (KOM(2007)0794) a na doprovodný dokument „Údaje o finančních prostředcích na vyřazování jaderných zařízení z provozu“ (SEK(2007)1654),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu (4),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0054/2011),

A.

vzhledem k tomu, že tři kandidátské země EU – Litva, Slovensko a Bulharsko – provozovaly staré jaderné elektrárny, o nichž bylo rozhodnuto, že budou zavřeny, a během jednání o přistoupení byla stanovena data předčasného uzavření bloků těchto tří jaderných elektráren,

B.

vzhledem k tomu, že EU uznala, že předčasné uzavření a následné vyřazení bloků těchto tří jaderných elektráren z provozu představuje významnou finanční a hospodářskou zátěž, kterou příslušné členské státy nemohou nést pouze samy, ustanovily smlouvy o přistoupení i následná nařízení Rady o provádění těchto smluv finanční pomoc pro příslušné členské státy; vzhledem k tomu, že však nebylo jasně rozhodnuto, zda by pomoc měla pokrývat veškeré náklady na vyřazení elektráren z provozu nebo kompenzovat všechny hospodářské důsledky; připomíná, že Bulharsko a Slovensko zůstávají i v současné době čistými vývozci elektřiny,

C.

vzhledem k tomu, že pomoc je určena na opatření v následujících oblastech:

D.

vzhledem k tomu, že pomoc byla zahájena před přistoupením a předtím, než byly příslušné bloky uzavřeny, a v mezinárodních fondech na podporu vyřazování jaderných elektráren z provozu se nashromáždily finanční prostředky, zatímco administrativní přípravy nadále pokračovaly,

E.

vzhledem k tomu, že vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jejich odpadem představuje technicky složitou operaci, která si žádá značné finanční zdroje a nese s sebou environmentální, technickou, sociální a finanční odpovědnost,

1.

konstatuje, že Litva, Slovensko i Bulharsko splnily své závazky vyplývající ze smlouvy o přistoupení a příslušné bloky ve třech jaderných elektrárnách včas uzavřely: blok 1 jaderné elektrárny Ignalina byl odstaven dne 31. prosince 2004 a blok 2 dne 31. prosince 2009; blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 byl odstaven dne 31. prosince 2006 a blok 2 dne 31. prosince 2008; bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj byly odstaveny dne 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 dne 31. prosince 2006;

2.

připomíná také, že se všechny tři členské státy pokusily znovu projednat své politické závazky ohledně odstavení reaktorů, což vedlo ke zpožděním v tomto procesu;

3.

připomíná existenci právního základu pro poskytování finanční pomoci; připomíná, že částky jsou stanovovány každoročně prostřednictvím rozhodnutí Komise na základě individuálních výročních kombinovaných programových dokumentů, což umožňuje zajistit kontrolu nad vývojem a financováním schválených projektů;

4.

konstatuje, že z důvodu omezených zkušeností EU a údajů v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu bylo o finanční pomoci rozhodnuto, aniž by existovala možnost jasně stanovit finanční strop; konstatuje, že podmínky pro stanovení stropů nebyly konkrétně určeny ani poté, co byly připraveny plány a strategie pro vyřazení elektráren z provozu, což vedlo k tomu, že o další finanční pomoci muselo být rozhodováno v jednotlivých fázích a případ od případu;

5.

domnívá se, že cílem pomoci Společenství je podpořit tyto tři členské státy v tom, aby unesly finanční a hospodářskou zátěž způsobenou pevně stanovenými daty předčasného uzavření elektráren a pokrýt náklady na mnoho nezbytných činností spojených s jejich vyřazením z provozu, investovat do energetických projektů s cílem omezit energetickou závislost a napomoci ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s vyřazením těchto elektráren z provozu; konstatuje však, že ve všech třech případech přesáhly náklady na vyřazení elektráren z provozu výši plánované pomoci EU a pravděpodobně také přesáhnou původní odhady; konstatuje také, že velká část finančních prostředků byla použita na energetické projekty, a ne na hlavní cíl finanční pomoci, kterým je vyřazení jaderných elektráren z provozu;

6.

domnívá se, že koncept solidarity Evropské unie účinně přispívá ke zmírnění hospodářských dopadů předčasného uzavření elektráren na odvětví energetiky; konstatuje však, že v době přípravy této zprávy bylo samotné vyřazování elektráren z provozu stále ještě v počáteční fázi;

7.

konstatuje, že v zájmu bezpečnosti a zdraví všech lidí v Evropě by měla být vyřazení dotčených jaderných elektráren z provozu přisouzena nejvyšší důležitost;

8.

obává se, že nedostatek finančních zdrojů na opatření pro vyřazování jaderných elektráren z provozu jejich vyřazování z provozu zpozdí a ohrozí životní prostředí a lidské zdraví;

9.

zdůrazňuje, že pro vyřazení těchto předčasně odstavených bloků třech uvedených jaderných elektráren z provozu je maximálně důležitá otázka bezpečnosti; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby to měly na paměti při příjímání všech budoucích rozhodnutí o vyřazování jaderných zařízení z provozu obecně a zejména v případě těchto tří programů na vyřazení z provozu; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající koordinaci s členskými státy a stanovila přesné harmonogramy pro dokončení projektů;

10.

s obavami konstatuje, že podrobné plány na vyřazení elektráren z provozu, které jsou součástí tří příslušných programů na vyřazení z provozu, ještě nebyly dokončeny, neexistují proto dostatečné informace o harmonogramech, nákladech na jednotlivé projekty ani o zdrojích financování; naléhavě tedy vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby plány dokončily, a Komisi, aby o tom podala zprávu a aby pro projekty na vyřazování elektráren z provozu poskytla podrobné dlouhodobé finanční plánování; vyzývá Komisi, aby jasně popsala zaměření finančních prostředků EU nezbytných k dosažení těchto plánů;

11.

vyzývá Komisi, aby se zabývala způsoby, jak změnit metody EU v oblasti financování operací na vyřazování jaderných zařízení z provozu s ohledem na strategie používané v členských státech a jejich správních strukturách a jak zjednodušit pravidla pro správu souvisejících finančních prostředků tak, aby neměla negativní dopad na zajištění a bezpečnost těchto operací;

12.

konstatuje, že chybí jasné rozdělení odpovědnosti mezi účastníky procesu financování a účastníky procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu; domnívá se, že by Komise měla mít hlavní odpovědnost za provádění pomoci EU a že by mělo být zavedeno společné řízení s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj;

13.

domnívá se, že pro účely přidělování zakázek by bylo vhodné uplatňovat kritérium vzájemnosti v rámci Společenství zvýhodňující evropské podniky, a zejména uplatňovat zásady uvedené v článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími mimo jiné v odvětví energetiky;

14.

připomíná, že celková finanční pomoc Evropské unie třem příslušným členským státům do konce roku 2013 činí 2 847,78 milionu EUR; zdůrazňuje, že přestože mezi jadernými elektrárnami existují rozdíly, zejména pokud jde o skladování paliva, programy v zásadě používají tutéž technologii; připomíná však, že existují však výrazné rozdíly v přidělených částkách: Ignalina (2 bloky) – 1 367 milionů EUR; Bohunice (2 bloky) – 613 milionů EUR; a Kozloduj (4 bloky) 867,78 milionů EUR;

15.

připomíná – podle údajů dostupných na konci roku 2009 – odlišnou situaci členských států, pokud jde o vyplacené částky: celkem 1 367 milionů EUR, vyčleněno 875,5 milionů EUR (64,04 %), vyplaceno 760,4 milionů EUR (55,62 %), Bohunice: celkem 613 milionů EUR, vyčleněno 363,72 milionů EUR (59,33 %), vyplaceno 157,87 milionů EUR (25,75 %), Kozloduj: celkem 867,78 milionů EUR, vyčleněno 567,78 milionu EUR (65,42 %), vyplaceno 363,149 milionů EUR (41,84 %), převážně z důvodu odlišného harmonogramu pro uzavření jaderných elektráren;

16.

domnívá se, že je nezbytné, aby byly fondy spravovány a jejich zdroje využívány s absolutní transparentností; uznává význam řádného a transparentního řízení finančních zdrojů s náležitým externím dohledem pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na energetickém trhu; doporučuje v této oblasti transparentnost a zapojení veřejnosti;

17.

bere na vědomí následující dokončené audity a hodnocení: „Hodnocení v polovině období týkající se pomoci pro vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku“ (2007); interní audity všech tří programů provedené EK v roce 2007; audity agentury pro centrální řízení projektů, které provedl Evropský účetní dvůr (EÚD) v roce 2008 a 2009 a týkaly se jaderné elektrárny Ignalina; audit EÚD při přípravě prohlášení o věrohodnosti účtů na rok 2008; studie proveditelnosti EÚD uskutečněná v roce 2009; dále bere na vědomí tyto probíhající činnosti: sdělení Komise očekávané na začátku roku 2011, externí finanční audit EK fondu BIDSF, úplný audit výkonnosti prováděný EÚD a týkající se všech tří programů;

18.

domnívá se, že s ohledem na významný objem souvisejících finančních prostředků, nezkušenost při využívání fondů, neznámé faktory, které se objevily během procesu, množství následných změn, přizpůsobování a přidělování dodatečných částek, se počet a zaměření provedených auditů zdá být nedostatečný; lituje skutečnosti, že hodnocení Komise v polovině období týkající se pomoci při vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku ze září 2007, nezahrnovalo také Bulharsko (které v té době již pomoc dostávalo);

19.

lituje skutečnosti, že Komise neposkytuje Evropskému parlamentu výroční zprávy o využívání finančních zdrojů, které byly vyčleněny na vyřazení jaderných elektráren z provozu; vyzývá proto Komisi, aby sledovala a každoročně podávala Parlamentu zprávu o zlepšeních při využívání finančních prostředků i o tom, zda je pravděpodobné, že nashromážděné finanční prostředky na vyřazení těchto konkrétních bloků tří jaderných elektráren z provozu budou využity během tří následujících let;

20.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu a ujistila se, že existuje možnost přidělovat prostředky na budoucí projekty na vyřazení jaderných zařízení z provozu do roku 2013, zejména proto, že licence na vyřazení jaderných zařízení z provozu budou v případě Bohunic vydány v červenci 2011 a v případě Kozloduje na konci roku 2011 a na konci roku 2012;

21.

vyzývá Komisi, aby předtím, než budou přiděleny jakékoli další finanční prostředky EU, poskytla srovnávací informace o provádění původních a revidovaných harmonogramů pro různé fáze procesů vyřazování jaderných elektráren z provozu i o opatřeních v energetické a sociální oblasti;

22.

vyzývá Komisi, aby podala zprávu o konkrétních zlepšeních, které přineslo ustavení řídícího výboru členských států, k němuž došlo v roce 2007 s cílem podpořit Komisi při provádění programů pomoci, a aby popsala procedurální změny, jež se od té doby uskutečnily;

23.

konstatuje, že audit EÚD stále probíhá; navrhuje, že by tento audit měl napomoci při stanovování cílů využívání finančních prostředků a zjišťování účinnosti tohoto využívání, hledání proveditelných návrhů do budoucna i při hodnocení výše dalších finančních prostředků nutných pro vyřazení jaderných zařízení z provozu; vzhledem k tomu, že se jedná o úplný audit výkonnosti, měl by osvětlit:

24.

navrhuje, aby, pokud jde o budoucí činnosti, které mají být v období 2007–2013 financovány z přidělených prostředků EU, byly vyjasněny některé další otázky:

25.

s obavami konstatuje, že neexistuje tým koordinátorů a odborníků EU, který by se zabýval všemi třemi projekty a díky němuž by se s programem pro vyřazování jaderných zařízení z provozu nakládalo jako s jedním balíčkem založeným na zkušenostech EU, což by umožnilo součinnost mezi všemi třemi případy;

26.

zdůrazňuje, že je nutná větší koordinace těchto tří programů, aby se zajistilo lepší plánování činností a vzájemné sdílení získaných zkušeností; domnívá se, že tato zkušenost může být užitečná pro celou Evropskou unii, jelikož reaktory se na konci své životnosti vyřazují všude; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby vytvořily a shromáždily osvědčené postupy v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a zajistily co nejlepší využití získaných zkušeností a údajů v jiných členských státech, které mají jaderné elektrárny;

27.

vyzývá Komisi, aby zřídila koordinační tým, jehož úkolem by bylo:

28.

konstatuje, že při financování operací spojených s vyřazováním jaderných zařízení z provozu by měla být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“ a že provozovatelé jaderných zařízení by měli již během produktivního života jaderného zařízení zajistit vyčlenění finančních zdrojů, které budou dostačovat k pokrytí budoucích nákladů na vyřazení jaderného zařízení z provozu;

29.

konstatuje, že předčasné uzavření reaktorů zabránilo plánovanému nashromáždění potřebných částek v příslušných vnitrostátních fondech, které měly pokrýt veškeré náklady spojené s vyřazením daných jaderných elektráren z provozu;

30.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na různé strategie používané jednotlivými členskými státy prozkoumala možné způsoby harmonizace přístupů k financování vyřazování jaderných zařízení z provozu v rámci EU, aby bylo zajištěno včasné shromáždění nezbytných finančních zdrojů, aniž by však byla narušena bezpečnost procesu vyřazování z provozu;

31.

vítá skutečnost, že většina projektů v oblasti energetické účinnosti a zajišťování dodávek elektřiny, které jsou součástí programu Ignalina, se v současné době realizuje, nebo jsou již dokončeny;

32.

s obavami konstatuje, že v případě klíčových projektů řízení infrastruktury pro nakládání s odpady (sklad vyhořelého paliva a projekt na uskladnění odpadu) došlo k významným zpožděním, která způsobila dodatečné náklady oproti původním odhadům; konstatuje, že časová rezerva v systému je téměř vyčerpána a že zpoždění mohou mít dopad na kritická místa celého plánu na vyřazení elektrárny z provozu, což by mělo za následek odpovídající nárůst nákladů; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o výsledcích přehodnocení harmonogramu projektu;

33.

konstatuje, že významná část finančních prostředků byla přidělena na energetické projekty, že je stále zapotřebí velkého množství finančních prostředků pro vyřazení elektrárny zařízení z provozu a vnitrostátní prostředky na pokrytí těchto nákladů nestačí – ve státním fondu pro vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu se dosud nashromáždilo pouze něco přes 100 milionů EUR (přitom jen technické náklady na vyřazení elektrárny z provozu se pohybují od 987 milionů EUR do 1 300 milionů EUR) a významná část těchto financí byla použita na jiné projekty než na vyřazování elektrárny z provozu; vyzývá, aby byla v tomto ohledu přijata příslušná opatření, zejména ze strany daného členského státu;

34.

vítá pokrok, k němuž došlo v programu zaměřeném na jadernou elektrárnu Bohunice;

35.

konstatuje, že přestože je pomoc Společenství určena na vyřazení jaderné elektrárny, a zejména reaktorů elektrárny V1, z provozu a na zabezpečení dodávek, nevyčlenil vnitrostátní jaderný fond žádné specifické zdroje financování na probíhající projekt vyřazování elektrárny A 1 z provozu;

36.

konstatuje, že při provádění některých projektů na vyřazení elektrárny z provozu, jako je rekonstrukce systému fyzické ochrany areálu, historický projekt na zpracování odpadu a výstavba dočasného skladu radioaktivního odpadu v Bohunicích, došlo k významným zpožděním; naléhavě vyzývá Komisi a slovenskou stranu, aby přijaly opatření, jimiž budou předcházet zpožděním a zamezí ohrožení plánovaného pokroku prací na vyřazení elektrárny z provozu;

37.

vítá celkově dobré technické a finanční výsledky programu Kozloduj i přezkum strategie pro vyřazování bloků 1 až 4 z provozu – tato strategie byla změněna z původní strategie odložené demontáže na strategii okamžité postupné demontáže;

38.

s obavami bere na vědomí poměrně vysoký podíl energetických projektů na přidělených veřejných finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění zbývajících energetických projektů a podala zprávu o jejich výsledcích; vyzývá, aby ve zbývajícím období programu Kozloduj došlo k nárůstu podílu projektů souvisejících s vyřazováním elektrárny z provozu a zpracováním odpadu;

39.

zdůrazňuje, že je třeba, aby existovala komplexní administrativní koordinace mezi státním podnikem pro radioaktivní odpad, který je v současnosti odpovědný za bloky 1 a 2, a jadernou elektrárnou Kozloduj, která odpovídá za bloky 3 a 4; vyzývá bulharskou stranu, aby analyzovala sdílené řízení a v této souvislosti včas provedla nezbytná opatření s cílem zlepšit stávající situaci anebo aby pro bloky 1 až 4 zavedla společné řízení;

40.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a také vládám Bulharska, Litvy a Slovenska.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/26

—

s ohledem na ustanovení právních nástrojů Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol a Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a na úmluvu z roku 1951 týkající se postavení uprchlíků a zásady jejich nenavracení,

—

s ohledem na další nástroje OSN týkající se násilí na ženách, jako je např. Vídeňská deklarace a akční plán ze dne 25. června 1993 přijaté na Světové konferenci o lidských právech (A/CONF. 157/23) a deklarace o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993 (A/RES/48/104),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 12. prosince 1997 nazvanou „Prevence zločinů a opatření trestního práva k odstranění násilí páchaného na ženách“ (A/RES/52/86), ze dne 18. prosince 2002 nazvanou „Odstranění zločinů páchaných na ženách ve jménu cti“ (A/RES/57/179) a ze dne 22. prosince 2003 nazvanou „Odstranění domácího násilí na ženách“ (A/RES/58/147),

—

s ohledem na zprávy zvláštních zpravodajů Vysokého komisaře OSN pro lidská práva o násilí páchaném na ženách a všeobecné doporučení č. 19 přijaté Výborem pro odstranění diskriminace žen (11. zasedání, 1992),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu (1) a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10) (2) a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15) (3),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 19. prosince 2006 nazvanou „Zesílení úsilí k odstranění veškerých forem násilí na ženách“(A/RES/61/143) a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na práci výboru ad hoc Rady Evropy pro předcházení a potírání násilí na ženách a domácího násilí (CAHVIO), který byl vytvořen v prosinci 2008 za účelem přípravy budoucí úmluvy Rady Evropy o tomto tématu,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 8. března 2010 o násilí,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 14. prosince 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách (5),

—

s ohledem na své prohlášení ze dne 21. dubna 2009 o kampani „Řekni NE násilí na ženách“ (6),

—

s ohledem na usnesení ze dne 24. března 2009 o boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se provádí v EU (7),

—

s ohledem na strategii Komise pro rovnost mezi ženami a muži na léta 2010–2015, která byla předložena dne 21. září 2010,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0065/2011),

A.

vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví nelze odstranit jediným zásahem, lze jej však významně omezit a zmírnit jeho důsledky kombinací různých činností v oblasti infrastruktury, právní úpravy, soudnictví, represivních složek, vzdělávání, zdravotnictví nebo jiných speciálních služeb,

B.

vzhledem k tomu, že i když neexistuje žádná mezinárodně uznávaná definice „násilí na ženách“, OSN je definuje jako jakýkoli násilný čin motivovaný rozdíly pohlaví, jehož výsledkem je nebo může být fyzická, sexuální nebo psychologická újma či utrpení žen, včetně vyhrožování takovými činy, nátlaku nebo svévolného omezování svobody, ať už ve veřejném nebo soukromém životě (8),

C.

vzhledem k tomu, že násilí je traumatickým zážitkem pro každého muže, ženu či dítě, avšak násilí na základě pohlaví páchají v převážné míře muži na ženách a dívkách a toto násilí nejenže odráží, ale i posiluje nerovnosti mezi muži a ženami a ohrožuje zdraví, důstojnost, bezpečnost a samostatnost obětí,

D.

vzhledem k tomu, že studie o násilí na základě pohlaví odhadují že jedna pětina až jedna čtvrtina žen v Evropě zažila v dospělosti nejméně jednou fyzické násilí a více než jedna desetina zažila sexuální násilí za použití síly; vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje rovněž, že 26 % dětí a mládeže uvádí, že byly v dětství oběťmi fyzického násilí,

E.

vzhledem k tomu, že reklamy a pornografie často zobrazují různé typy násilí na základě pohlaví, a tak banalizují násilí páchané na ženách a brzdí strategie rovnosti pohlaví,

F.

vzhledem k tomu, že násilí na ženách, jehož se dopouštějí muži, utváří postavení žen ve společnosti: zdraví, přístup ke vzdělání a zaměstnání, zapojení do společenských a kulturních činností, ekonomickou nezávislost, účast na veřejném a politickém životě a na rozhodování a vztahy s muži,

G.

vzhledem k tomu, že v mnoha případech ženy nedokáží vznášet stížnosti proti aktům násilí na základě pohlaví, jehož jsou oběťmi, a to z důvodů, jež jsou složité a rozmanité a zahrnují psychologické, hospodářské, sociální a kulturní faktory, přičemž jim může rovněž chybět důvěra v policii, právní systém a sociální a zdravotní služby,

H.

vzhledem k tomu, že násilí páchané převážně muži na ženách představuje v celé Evropě a ve světě zásadní a široce rozšířený problém, přičemž je jevem, který má dopad na oběti a pachatele bez ohledu na věk a vzdělání, příjmy nebo společenské postavení a který souvisí s nerovnoměrným rozdělením moci mezi muži a ženami v naší společnosti,

I.

vzhledem k tomu, že ekonomický tlak nezřídka vede k častějšímu, agresivnějšímu a nebezpečnějšímu týrání; vzhledem k tomu, že z výzkumů vyplývá, že muži, kteří v důsledku hospodářské krize přijdou o zaměstnání a majetek, častěji páchají násilí na ženách,

J.

vzhledem k tomu, násilí páchané na ženách zahrnuje širokou škálu porušování lidských práv; včetně: sexuálního zneužívání, znásilnění, domácího násilí, sexuálního napadení a obtěžování, prostituce, obchodu se ženami a dívkami, porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, násilí páchaného na ženách na pracovišti, násilí na ženách v konfliktech, násilí na ženách ve vězení nebo ústavech péče, a několika škodlivých tradičních praktik. vzhledem k tomu, že každé z těchto zneužití může zanechat hluboké psychické jizvy, poškození zdraví žen a dívek obecně, včetně jejich reprodukčního a sexuálního zdraví, a v některých případech může mít za následek smrt,

K.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech není násilí páchané muži na ženách v podobě znásilnění považováno trestný čin stíhaný ex officio  (9),

L.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii nejsou pravidelně shromažďovány vzájemně srovnatelné údaje o různých typech násilí páchaného na ženách, a proto je obtížné určit skutečný rozsah tohoto jevu a nalézt vhodná řešení; vzhledem k tomu, že je velice obtížné shromáždit spolehlivé údaje, protože ženy a muži ze strachu či studu neradi sdělují své zkušenosti příslušným zúčastněným stranám,

M.

vzhledem k tomu, že podle stávajících studií týkajících se členských států Rady Evropy se roční náklady na násilí na ženách odhadují na přibližně 33 miliard EUR (10),

N.

vzhledem k tomu, že ženy v Evropské unii nejsou, v důsledku různých politik a právních předpisů platných v různých členských státech, stejně chráněny proti násilí ze strany mužů,

O.

vzhledem k tomu, že Evropská unie má nyní po přijetí Lisabonské smlouvy širší pravomoci v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech, včetně trestního práva procesního a trestního práva hmotného, a rovněž v oblasti policejní spolupráce,

P.

s ohledem na alarmující počet žen, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví,

Q.

vzhledem k tomu, že obtěžování matek a těhotných žen je jinou formou násilí nebo zneužívání, které postihuje ženy, k čemuž dochází zejména v rodině nebo v partnerském vztahu a v sociální nebo pracovní oblasti, a vede to k tomu, že tyto ženy přicházejí o své zaměstnání buď propuštěním, nebo dobrovolně, a k situacím diskriminace a deprese,

R.

vzhledem k tomu, že Komise ve své strategii pro rovnost pohlaví na léta 2010–2015 zdůraznila, že násilí založené na pohlaví je jedním z klíčových problémů, které je třeba řešit s cílem dosáhnout skutečné rovnosti pohlaví,

S.

vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že v roce 2011 předloží návrh strategie pro boj s násilím na ženách, ale v pracovním programu Komise na rok 2011 nebyl učiněn na tuto strategii žádný výslovný odkaz,

1.

vítá závazek Komise vyjádřený v jejím akčním plánu na provedení Stockholmského programu předložit v letech 2011–2012 sdělení i strategii boje proti násilí na ženách, domácímu násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů, na nějž by měl navazovat akční plán Unie (11);

2.

navrhuje, aby se boj proti násilí na základě pohlaví zakládal na novém komplexním politickém přístupu, jehož součástí bude:

3.

důrazně vyzývá členské státy, aby uznaly znásilnění žen a sexuální násilí na ženách, včetně případů páchaných v manželském svazku a neformálních intimních svazcích nebo mužskými příbuznými, za trestné činy, došlo-li k nim proti vůli oběti, a tento typ činů automaticky trestně stíhaly a aby odkazy na kulturní, tradiční či náboženské praktiky odmítly považovat za polehčující okolnost při odpovědnosti pachatele v případech násilí na ženách, což platí i pro tzv. „zločiny ze cti“ a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

4.

uznává, že násilí na ženách je jednou z nezávažnějších forem porušování lidských práv na základě pohlaví a že domácí násilí – proti ostatním obětem, jako jsou děti, muži a staří lidé –je rovněž skrytým jevem, který postihuje příliš mnoho rodin, než abychom jej mohli ignorovat;

5.

zdůrazňuje, že vystavení fyzickému, sexuálnímu a psychickému násilí a zneužívání mezi rodiči nebo dalšími rodinnými příslušníky, má vážné dopady na děti;

6.

vyzývá členské státy, jichž se týká situace, kdy děti podávají svědectví o různých formách násilí, aby vyvinuly psychosociální poradenství přiměřené věku dítěte a speciálně přizpůsobené jeho potřebám, které by pomohlo dětem vyrovnat se s traumatickými zážitky a bralo řádný ohled na jejich nejvlastnější zájmy;

7.

zdůrazňuje, že migrující ženy včetně nezdokumentovaných případů a ženy hledající azyl představují dvě podkategorie žen, jež jsou zvláště citlivé k násilí založenému na pohlaví;

8.

zdůrazňuje, že je důležité, aby všichni, kdo pracují s ženami, jež se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, obdrželi vhodnou odbornou přípravu, což platí zejména pro osoby zastupující právní systém a vymáhání práva, s konkrétním odkazem na policii, soudy, sociální a zdravotní pracovníky;

9.

vyzývá Evropskou komisi, aby z údajů, které poskytnou členské státy, a s využitím všech dostupných odborných znalostí vytvářela a dávala k dispozici každoroční statistiky o násilí na základě pohlaví, v nichž mimo jiné uvede, kolik žen je každý rok zavražděno svým současným nebo bývalým partnerem;

10.

zdůrazňuje, že výzkum v oblasti násilí na dětech, mládeži a ženách a na obecnější rovině genderově motivovaného a sexuálního násilí, by měl být zařazen jako multidisciplinární výzkumná oblast do budoucího osmého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj;

11.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření pozorovacího střediska pro násilí na ženách založeného na podávání zpráv o soudních případech týkajících se násilí na ženách;

12.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí v boji proti násilí na základě pohlaví prostřednictvím programů Společenství, zejména programu Daphne, který již úspěšně přispěl k boji proti násilí na ženách;

13.

konstatuje, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) uskuteční průzkum reprezentativního vzorku žen ve všech členských státech o jejich zkušenosti s násilím, a žádá, aby se průzkum zaměřil na zkoumání reakcí různých orgánů a podpůrných služeb, s nimiž se ženy setkaly, když podaly oznámení;

14.

naléhavě žádá členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních statistik upozornily na rozsah problému násilí na základě pohlaví a aby zajistily, že budou shromažďovány údaje o násilí na základě pohlaví, mimo jiné o pohlaví obětí, pohlaví pachatelů, jejich vztahu, věku, místa činu a způsobeného zranění;

15.

vyzývá Komisi, aby předložila studii o finančních dopadech násilí na ženách založenou na výzkumných metodikách umožňujících finanční vyčíslení dopadů těchto forem násilí na zdravotní služby, sociální systémy a trh práce;

16.

vyzývá Agenturu EU pro základní práva a Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby prováděly výzkum zaměřený na rozšíření násilí ve vztazích dospívajících a jeho dopadu na jejich dobré životní podmínky;

17.

upozorňuje na to, že stalking, jehož 87 % obětí jsou ženy, způsobuje psychické trauma a silný emoční stres a že by proto měl být stalking považován za formu násilí na ženách a mělo by se k němu přistupovat prostřednictvím právního rámce ve všech členských státech;

18.

konstatuje, že tradiční škodlivé praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) a tak zvaná „zabití ze cti“ jsou silně kontextuálními formami násilí na ženách, a proto naléhavě žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost tradičním škodlivým praktikám ve své strategii pro boj s násilím na ženách;

19.

uznává závažný problém prostituce v Evropské unii, včetně dětské prostituce, a požaduje, aby byly provedeny další studie na zkoumání vazby mezi právním řádem daného členského státu a formou a rozsahem prostituce, která se zde vyskytuje; upozorňuje na znepokojivý nárůst obchodování s lidmi do a v rámci EU jakožto obchodu, který se zejména týká žen a dětí, a naléhavě žádá členské státy, aby podnikly rozhodné kroky v boji s těmito nezákonnými praktikami;

20.

žádá, aby členské státy uznaly závažnost problému náhradního těhotenství, které představuje využívání ženského těla a jejích reprodukčních orgánů;

21.

zdůrazňuje, že žena i dítě jsou vystaveny stejným podobám vykořisťování a na oba lze nahlížet jako na zboží na mezinárodním reprodukčním trhu, a že tato nová reprodukční opatření, jako je náhradní těhotenství, zvyšují obchodování se ženami a dětmi a nelegální přeshraniční adopce;

22.

poznamenává, že bylo zjištěno, že domácí násilí je hlavní příčinou samovolného potratu nebo porodu mrtvého dítěte a úmrtí matky při porodu, a žádá Komisi, aby se více soustředila na násilí na těhotných ženách, protože to znamená, že pachatel při něm poškozuje více něž jednu osobu;

23.

poukazuje na to, že občanská společnost, zejména nevládní organizace, sdružení žen a další veřejné i soukromé dobrovolnické organizace mají pro poskytování pomoci určené obětem násilí značnou hodnotu, zejména tím, že pomáhají ženským obětem, které chtějí prolomit mlčení, jež spáchané násilí zahaluje, a členské státy by je měly podporovat;

24.

znovu opakuje, že je třeba pracovat zároveň s oběťmi i s agresory, s cílem zvýšit i povědomí agresorů a přispět ke změně stereotypů a sociálně podmíněných přesvědčení, která podporují podmínky pro tento typ násilí a jeho akceptování;

25.

vyzývá členské státy, aby zřizovaly ochranná zařízení pro ženy s cílem pomoci ženám a dětem, aby mohly svobodně rozhodovat o svém životě bez násilí a chudoby, přičemž tato zařízení by měla nabízet specializované služby, lékařskou péči, právní pomoc, psychologické a terapeutické poradenství, právní podporu během soudního řízení, podporu dětem postiženým násilím atd.;

26.

zdůrazňuje, že členské státy by měly věnovat odpovídající prostředky na předcházení násilí páchanému na ženách a boj proti němu, a to i s využitím strukturálních fondů;

27.

zdůrazňuje význam členských států a regionálních a místních orgánů podnikajících kroky na usnadnění návratu žen, které se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, na trh práce prostřednictvím nástrojů jako je ESF nebo program Progress;

28.

žádá EU a její členské státy, aby vytvořily právní rámec, který poskytne migrujícím ženám právo mít vlastní cestovní pas a povolení k pobytu a který umožní pohlížet na osobu, která tyto dokumenty odebere, jako na trestně odpovědnou;

29.

znovu opakuje své stanovisko vyjádřené ve svém usnesení ze dne 25. února 2010, že Evropská unie by se na základě nového právního rámce, který byl stanoven Lisabonskou smlouvou, měla stát smluvní stranou Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a jejího opčního protokolu;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se v mezinárodním měřítku zabývaly násilím na ženách a porušováním lidských práv v souvislosti s postavením žen, zejména v kontextu platných bilaterálních dohod o přidružení a dohod o mezinárodním obchodu a těch, o nichž se momentálně jedná;

31.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/34

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. července 2010 nazvané „Cesta k ucelené mezinárodní investiční politice“ (KOM(2010)0343) a rovněž návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi, předložený Komisí dne 7. července 2010 (KOM(2010)0344),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020) a na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – Obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (KOM(2010)0612),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. října 2010 o ucelené evropské mezinárodní investiční politice,

—

s ohledem na aktualizované pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie v souvislosti s nesplněním povinností členskými státy a konkrétně rozsudek ze dne 3. března 2009, Komise v. Rakousko (věc C–205/06), rozsudek ze dne 3. března 2009, Komise v. Švédsko (věc C–249/06) a rozsudek ze dne 19. listopadu 2009, Komise v. Finsko (věc C–118/07),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj a Hospodářského a měnového výboru (A7-0070/2011),

A.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva udělila EU výlučnou pravomoc v oblasti přímých zahraničních investic stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. e) a článcích 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

B.

vzhledem k tomu, že od roku 1959 uzavřely členské státy na dvoustranné úrovni více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích a celkem bylo smluv o investicích uzavřeno téměř 3 000,

C.

vzhledem k tomu, že se obecně uznává, že investice ze zahraničí mohou zvýšit konkurenceschopnost cílových zemí, ale v případě investic do zahraničí může být nezbytná pomoc na přizpůsobení pro pracovníky s nízkou kvalifikací; vzhledem k tomu, že je povinností každé vlády podporovat prospěšné dopady investic a zároveň předcházet jakýmkoli škodlivým účinkům,

D.

vzhledem k tomu, že články 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (1) nedefinují přímé zahraniční investice, tento pojem však upřesnil Soudní dvůr Evropské unie, přičemž vychází ze tří kritérií: měly by to být dlouhodobé investice, představovat nejméně 10 % vlastního kapitálu/akcií v přidružené společnosti a zajišťovat investorovi účast na řízení a kontrole činností přidružené společnosti, a vzhledem k tomu, že tuto definici, která je v prvé řadě zaměřena proti portfoliovým investicím nebo proti právům duševního vlastnictví, používá i MMF a OECD; vzhledem k tomu, že je rozlišování mezi přímými zahraničními investicemi a portfoliovými investicemi obtížné a rigidní právní definice je těžko použitelná na praktické investování v reálném světě,

E.

vzhledem k tomu, že některé členské státy používají široké definice pojmu „zahraniční investor“ vedoucí k tomu, že k určení státní příslušnosti podniku může stačit pouhá poštovní adresa, vzhledem k tomu, že v důsledku toho mohly některé podniky podat žalobu proti své vlastní zemi prostřednictvím dvoustranné smlouvy o investicích uzavřené se třetí zemí, vzhledem k tomu, že každá evropská společnost by měla mít možnost opírat se o budoucí dohody EU o investicích nebo dohody o volném obchodu obsahující kapitoly o investicích,

F.

vzhledem k tomu, že nové země, které mají silné investiční kapacity, vystupují jako místní nebo světové mocnosti, čímž mění tradiční názor, podle nějž investoři pocházeli výhradně z rozvinutých zemí,

G.

vzhledem k tomu, že výskyt prvních případů urovnávání sporů v 90. letech, i přes obecně pozitivní zkušenosti, poukázal z důvodu vágního jazyka dohod, které připouštěly volný výklad, na několik problematických otázek, zejména pokud jde o možné riziko konfliktu mezi soukromými zájmy a regulační úlohou veřejných orgánů, například v situacích, kdy přijetí legitimních právních předpisů vedlo k odsouzení státu mezinárodními arbitrážními rozhodčími za porušení zásady „spravedlivého a rovného zacházení“,

H.

vzhledem k tomu, že Spojené státy a Kanada, které patří mezi první státy, jež těmto rozhodnutím čelily, musely přizpůsobit svůj model dvoustranných smluv o investicích s cílem omezit možnost výkladu v rozhodčím řízení a zajistit lepší ochranu oblasti veřejných zásahů,

I.

vzhledem k tomu, že Komise vytvořila seznam zemí, které mají představovat privilegované partnery pro sjednávání prvních dohod o investicích (Kanada, Čína, Indie, Mercosur, Rusko a Singapur),

J.

vzhledem k tomu, že nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost má posílit přítomnost a úlohu EU ve světě, včetně podpory a ochrany obchodních zájmů EU, a to i v oblasti investic,

1.

shledává, že přímé zahraniční investice nyní díky Lisabonské smlouvě spadají do výlučné pravomoci EU; konstatuje, že tato nová pravomoc EU přináší dvojí výzvu, a to jednak pro správu stávajících dvoustranných smluv o investicích, a jednak pro stanovení evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, ale i širší hospodářský zájem a cíle vnější politiky EU;

2.

vítá novou pravomoc EU a vyzývá Komisi a členské státy, aby využily této příležitosti a společně s Parlamentem vypracovaly integrovanou a koherentní investiční politiku, jež by podporovala vysoce kvalitní investice a měla pozitivní dopad na celosvětový hospodářský pokrok a udržitelný rozvoj; je toho názoru, že Parlament musí být odpovídajícím způsobem zapojen do vytváření budoucí investiční politiky a že jsou k tomu zapotřebí řádné konzultace o mandátech k nadcházejícím jednáním a pravidelné a smysluplné informativní schůzky věnované stavu probíhajících jednání;

3.

konstatuje, že EU je významným hospodářským seskupením, které má při jednáních velkou váhu; domnívá se, že společná investiční politika bude splňovat jak očekávání investorů, tak i dotčených států a přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti EU a jejích podniků i k posílení zaměstnanosti;

4.

konstatuje, že je zapotřebí vypracovat koordinovaný celoevropský rámec, který bude navržen tak, aby poskytoval právní jistotu a vybízel i k prosazování zásad a cílů EU;

5.

připomíná, že v současné fázi globalizaci došlo k prudkému nárůstu přímých zahraničních investic na rekordní úroveň téměř 1 500 miliard EUR v roce 2007, což byl rok předcházející jejich poklesu vlivem globální hospodářské a finanční krize, přičemž EU byla největším zdrojem přímých zahraničních investic v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje však, že v letech 2008 a 2009 došlo ke snížení objemu investic v důsledku světové finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje také, že přibližně 80 % celkové hodnoty světových přímých zahraničních investic se týká přeshraničních fúzí a akvizic;

6.

vítá sdělení Komise „Cesta k ucelené mezinárodní investiční politice“, zdůrazňuje však, že i když se rozsáhle zaměřuje na ochranu investorů, měl by lépe řešit rovněž právo chránit schopnost veřejné moci provádět regulaci a plnit závazek EU využívat politickou soudržnost na rozvoj;

7.

domnívá se, že investice mohou mít pozitivní přínos pro růst a zaměstnanost nejen v EU, ale i v rozvojových zemích, pokud investoři aktivně přispívají k plnění rozvojových cílů hostitelských zemí např. tím, že podporují místní hospodářství přenosem technologií a využíváním místní pracovní síly a domácích zdrojů;

8.

vyzývá Komisi, aby měla na paměti poznatky získané na vícestranné, mnohostranné a dvoustranné úrovni, zejména neúspěšná jednání OECD o mnohostranné dohodě o investicích;

9.

naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě a koordinovaně vypracovala investiční strategii EU opírající se o osvědčené postupy dvoustranných smluv o investicích; upozorňuje na rozdílnost obsahu mezi smlouvami členských států a vyzývá Komisi, aby tyto rozdíly odstranila, a vytvořila tak silný vzor EU pro smlouvy o investicích, který by bylo možné upravit podle úrovně rozvoje partnerské země;

10.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve vydala nezávazné pokyny, např. formou vzorové dvoustranné smlouvy o investicích, které by členské státy mohly používat v zájmu posílení právní jistoty a konzistentnosti;

11.

žádá Komisi, aby poskytla jasnou definici investic, které je třeba chránit, včetně přímých zahraničních investic a portfoliových investic; domnívá se však, že spekulativní formy investic, jak je definuje Komise, nesmí být chráněny; trvá na tom, že pokud jsou do rozsahu působnosti investiční smlouvy zahrnuta práva duševního vlastnictví, včetně dohod, u nichž již byl předložen návrh mandátů, ustanovení by neměla negativně ovlivňovat výrobu generických léčiv a měla by respektovat výjimky dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) pro oblast veřejného zdraví;

12.

se znepokojením konstatuje, že by jednání o širokém spektru investic vedlo ke směšování výlučných a sdílených pravomocí;

13.

vyzývá k zavedení pojmu „investor EU“, který by v duchu článku 207 SFEU zdůraznil význam stejné úrovně podpory investorů ze strany všech členských států a zajistil jim rovné podmínky pro činnost a pro ochranu jejich investic;

14.

připomíná, že standardní dvoustranné smlouvy o investicích uzavřené členskými státy EU používají širokou definici pojmu „zahraniční investor“; žádá Komisi, aby vyhodnotila, ve kterých případech to vedlo k nekalým praktikám; žádá Komisi, aby jasně definovala pojem zahraniční investor na základě tohoto hodnocení a nejnovější referenční definice přímých zahraničních investic stanovené OECD;

15.

zdůrazňuje, že ochrana investorů týkající se všech investorů EU musí zůstat zásadní prioritou dohod o investicích;

16.

konstatuje, že vyjednávání dvoustranných smluv o investicích je časově náročné; vyzývá Komisi, aby do vyjednání a uzavření investičních dohod EU zapojila veškeré své personální a materiální zdroje;

17.

domnívá se, že požadavek, který Rada vyjádřila ve svých závěrech týkajících se sdělení, – že by se nový evropský právní rámec neměl negativně dotknout ochrany investorů a záruk, jichž investoři požívají podle stávajících dohod, – by mohl vytvořit riziko odmítnutí jakékoli nové dohody a v období růstu investic ze zahraničí do EU by mohl vést k ohrožení rovnováhy mezi ochranou investorů a ochranou práva na regulaci; navíc se domnívá, že by taková formulace hodnotícího kritéria mohla být v rozporu se smyslem a duchem článku 270 SFEU;

18.

je přesvědčen, že nezbytnost stanovovat osvědčené postupy, které jsou v těchto závěrech Rady rovněž zmíněny, vytváří citlivější a také účinnější řešení umožňující rozvíjet koherentní evropskou investiční politiku;

19.

domnívá se, že je nutné, aby se budoucí dohody o investicích uzavřené EU opíraly o osvědčené postupy vycházející ze zkušeností členských států a aby do nich byly začleněny tyto standardy:

20.

žádá Komisi, aby posoudila potenciální dopad začlenění zastřešující doložky do budoucích evropských investičních dohod a předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě;

21.

vyzývá Komisi, aby při sjednávání přístupu na trh s hlavními obchodními partnery z vyspělých zemí a významných rychle se rozvíjejících ekonomik zajistila reciprocitu, a měla přitom na zřeteli nutnost vyloučit některá citlivá odvětví a nadále uplatňovat asymetrii v obchodních vztazích EU s rozvojovými zeměmi;

22.

konstatuje, že očekávané zvýšení právní jistoty pomůže malým a středním podnikům při investování v zahraničí a v tomto ohledu poznamenává, že během vyjednávání musí zaznít názory MSP;

23.

zdůrazňuje, že budoucí dohody o investicích, které EU uzavře, musí respektovat možnost veřejných zásahů;

24.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad mírou volnosti při rozhodování některých mezinárodních arbitrážních rozhodců, pokud jde o široký výklad doložek o ochraně investorů, čímž se vyloučila možnost oprávněné veřejné regulace; vyzývá Komisi, aby vytvořila jasné definice standardů ochrany investorů, aby se v nových dohodách o investicích takovým problémům předešlo;

25.

vyzývá Komisi, aby byla do všech budoucích dohod začleněna zvláštní ustanovení, která stanoví, že strany dohody mají právo provádět regulaci mimo jiné v oblasti ochrany národní bezpečnosti, životního prostředí, veřejného zdraví, práv pracovníků a spotřebitelů, průmyslové politiky nebo kulturní rozmanitosti;

26.

zdůrazňuje, že Komise bude rozhodovat případ od případu o odvětvích, jichž se budoucí dohody netýkají, například o citlivých odvětvích, jako je kultura, vzdělávání, a o těch odvětvích, která jsou strategicky významná pro národní obranu, a žádá Komisi, aby informovala Parlament o mandátu, který v jednotlivých případech získala; konstatuje, že EU by měla také zohledňovat obavy svých partnerů z rozvojových zemí a neměla by požadovat další liberalizaci, pokud daná země považuje pro svůj rozvoj za nezbytné chránit určitá odvětví, zejména v oblasti veřejných služeb;

27.

zdůrazňuje, že budoucí politika EU bude muset podporovat také udržitelné investice respektující životní prostředí (zejména v oblasti těžebního průmyslu) a prosazující kvalitní pracovní podmínky v podnicích, kam investice směřují; žádá Komisi, aby všechny budoucí dohody zahrnovaly odkaz na aktuální pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

28.

znovu opakuje svůj požadavek týkající se kapitol o investicích v širších dohodách o volném obchodu, aby byla do každé dohody o volném obchodu, kterou EU podepíše, začleněna ustanovení o sociální odpovědnosti podniků a účinná sociální a environmentální ustanovení;

29.

požaduje, aby Komise posoudila, jak byla taková ustanovení zahrnuta do dvoustranných smluv o investicích uzavřených členskými státy a jak by mohla být zahrnuta do samostatných dohod o investicích;

30.

vítá skutečnost, že velký počet dvoustranných smluv o investicích již obsahuje ustanovení zakazující okleštění právních předpisů v sociální a environmentální oblasti s cílem přilákat investice, a vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění takového ustanovení do svých budoucích dohod;

31.

je přesvědčen, že současný systém urovnávání sporů se musí výrazně změnit, aby zahrnoval větší transparentnost, možnost smluvních stran podávat odvolání, povinnost vyčerpat místní opravné prostředky, jsou-li dostatečně spolehlivé na to, aby zaručily řádný proces, možnost využívat informace amicus curiae a povinnost zvolit si pro rozhodčí řízení jediné místo;

32.

domnívá se, že kromě postupu urovnávání sporů mezi státy je nutné uplatňovat také postup urovnávání sporů mezi investorem a státem, aby byla zajištěna rozsáhlá ochrana investic;

33.

je si vědom toho, že EU nemůže využívat stávající mechanismy urovnávání sporů, jako jsou Mezinárodní středisko pro řešení investičních sporů (ICSID) a Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), neboť EU jako taková není členem žádné z těchto organizací; vyzývá EU, aby do každé nové investiční dohody EU zařadila kapitolu o řešení sporů v souladu s reformami navrženými v tomto usnesení; požaduje, aby Komise a členské státy přijaly svou odpovědnost jako hlavní mezinárodní aktéři a usilovaly o nezbytnou reformu pravidel ICSID a UNCITRAL;

34.

vyzývá Komisi, aby předložila řešení, která umožní malým a středním podnikům lépe financovat vysoké náklady na urovnávání sporů;

35.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila právní úpravu toho, jak bude především z hlediska financování rozdělena odpovědnost mezi evropskou úrovní a vnitrostátní úrovní v případě, že EU prohraje mezinárodní rozhodčí řízení;

36.

podporuje zásadu, že prioritními partnery pro budoucí dohody EU o investicích by měly být země s velkým tržním potenciálem, kde však zahraniční investice potřebují lepší ochranu;

37.

konstatuje, že investiční riziko je obecně vyšší v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích a že silná a účinná ochrana investorů v podobě smluv o investicích je klíčová pro ochranu evropských investorů a může zlepšit správu, čímž vytvoří stabilní prostředí nezbytné pro zvýšení objemu přímých zahraničních investic do těchto zemí; konstatuje, že aby tyto země měly z investičních dohod ještě větší užitek, měly by investiční dohody zavazovat investora k dodržování lidských práv a protikorupčních zásad jako součást širšího partnerství mezi EU a rozvojovými zeměmi v zájmu snižování chudoby; vyzývá Komisi, aby posoudila vhodné budoucí partnery na základě osvědčených postupů členských států s dvoustrannými smlouvami o investicích;

38.

je znepokojen tím, že přímé zahraniční investice do nejméně rozvinutých zemích jsou nesmírně omezené a že se obvykle soustřeďují na přírodní bohatství;

39.

domnívá se, že v rozvojových zemích je třeba více podporovat místní firmy, zejména pomocí pobídek určených na zlepšení jejich produktivity, zapojení do užší spolupráce a zvýšení kvalifikace pracovní síly, což jsou oblasti se značným potenciálem pro stimulaci hospodářského rozvoje, konkurenceschopnosti a růstu v rozvojových zemích; podporuje transfer nových „zelených“ technologií EU do rozvojových zemí, což je nejlepší způsob, jak podpořit ekologický a udržitelný růst;

40.

naléhavě žádá, aby tento postoj Parlamentu vzala Komise a členské státy plně v úvahu ještě před zahájením jednání o dohodách o investicích a také v průběhu těchto jednání; připomíná obsah rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí a vyzývá Komisi, aby včas konzultovala Parlament o návrzích mandátů k jednání, a umožnila mu tak vyjádřit svůj postoj, který pak musí Komise a Rada náležitě zohlednit;

41.

zdůrazňuje potřebu zahrnout úlohu delegací Evropské služby pro vnější činnost do strategie budoucí investiční politiky a zohlednit jejich potenciál a místní know-how jako strategická aktiva při dosahování nových politických cílů;

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, členským státům, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/40

—

s ohledem na svá usnesení o předchozích výročních zprávách Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

—

s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 14. července 2010 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009“ (KOM(2010)0382) a průvodní dokumenty (SEK(2010)0897 a SEK(2010)0898),

—

s ohledem na desátou zprávu o činnosti úřadu OLAF – výroční zpráva za rok 2010 (1),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2009 spolu s odpověďmi orgánů (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2009, spolu s odpověďmi Komise (3),

—

s ohledem na čl. 319 odst. 3 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4),

—

s ohledem na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí Evropské unie v boji proti korupci (5), jež má za cíl zajistit, aby fondy EU nebyly vystaveny korupci,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0050/2011),

1.

vyjadřuje politování nad tím, že zpráva Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009 (KOM(2010)0382) („zpráva PIF za rok 2009“) předložená v souladu s čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neposkytuje údaje o odhadované míře nesrovnalostí a podvodů v jednotlivých členských státech, jelikož se zaměřuje na úroveň podávání informací, a proto není možné získat přehled skutečné míry nesrovnalostí a podvodů v členských státech a určit a potrestat členské státy, v nichž je tato míra nejvyšší;

2.

zdůrazňuje, že podvod je příkladem záměrného zavinění a trestným činem a že nesrovnalosti představují neschopnost dodržovat pravidla; lituje, že zpráva Komise se podvody nezabývá detailně a o nesrovnalostech pojednává velmi široce; upozorňuje, že článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie se týká podvodů, nikoli nesrovnalostí, a vyzývá k rozlišování mezi podvody a chybami či nesrovnalostmi;

3.

upozorňuje, že v průběhu minulých let byly jako součást širší snahy o boj s korupcí vyvinuty techniky měření podvodů, a vyzývá Komisi, aby tyto výzkumné snahy podpořila a aby v první fázi prostřednictvím pilotních projektů a ve spolupráci s členskými státy zavedla vhodné, nově vyvíjené metodologie měření jevů jako jsou nesrovnalosti a podvody;

4.

vyzývá Komisi, aby se zhostila své zodpovědnosti a zajistila, aby členské státy dodržovaly své oznamovací povinnosti s cílem poskytovat spolehlivé a porovnatelné údaje o míře nesrovnalostí a podvodů i tehdy, pokud bude Komise nucena upravit systém postihů za nedodržování těchto oznamovacích povinností;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že značná část finančních prostředků EU je i nadále využívána nesprávným způsobem, a vyzývá Komisi, aby učinila vhodné kroky a zajistila rychlé zpětné získání těchto prostředků;

6.

je znepokojen výší zbývajících nesrovnalostí v Itálii na konci fiskálního roku 2009, které nebyly získány zpět nebo o kterých bylo prohlášeno, že je nelze získat zpět;

7.

vyzývá Komisi, aby členské státy činila ve větší míře odpovědnými za nesrovnalosti, které je ještě třeba získat zpět;

8.

konstatuje, že právní předpisy Unie vyžadují, aby členské státy oznámily veškeré nesrovnalosti nejpozději do dvou měsíců od konce čtvrtletí, v jehož průběhu byla nesrovnalost poprvé zjištěna správním orgánem nebo soudem nebo kdy vyšla najevo nová informace o oznámené nesrovnalosti; vyzývá členské státy, aby vynaložily veškeré úsilí nezbytné k dodržení požadovaných lhůt, včetně zjednodušení administrativních postupů na vnitrostátní úrovni, a zkrátily dobu mezi zjištěním nesrovnalosti a jejím oznámením; vyzývá členské státy, aby při svém úsilí v boji proti podvodům jednaly v prvé řadě jako ochránci peněz daňových poplatníků;

9.

táže se, jaké kroky Komise podnikla, aby v členských státech Polsko, Rumunsko a Bulharsko zastavila růst případů, kdy existuje podezření z podvodů, a to co do počtu případů i výše částek v porovnání s celkovým počtem případů nesrovnalostí;

10.

je znepokojen podezřele nízkou mírou podvodů ve Španělsku a Francii v porovnání s jejich velikostí a množstvím obdržené finanční podpory, kterou Komise popsala ve zprávě PIF za rok 2009, a proto vyzývá Komisi, aby poskytla detailní informace o použité oznamovací metodologii a schopnosti těchto států odhalovat podvody;

11.

vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly Úmluvu o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995 (6) nebo její protokoly (7) (nástroje PIF), tj. Českou republiku, Maltu a Estonsko, aby tak neprodleně učinily; naléhavě vyzývá členské státy, které nástroje PIF již ratifikovaly, aby zvýšily své úsilí o posílení vnitrostátních právních předpisů v oblasti trestního práva na ochranu finančních zájmů Unie, zejména tím, že odstraní nedostatky, na které poukázala druhá zpráva Komise o provádění Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a jejích protokolů (KOM(2008)0077);

12.

vítá zavedení systému pro řešení nesrovnalostí (IMS) v roce 2009 – aplikace, kterou vyvinul a spravuje úřad OLAF – a pozitivní vývoj s ním spojený; je znepokojen tím, že Komise vysvětluje nárůst počtu hlášených případů a finanční dopad zavedením nové technologie podávání oznámení; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla detailní metodologii nově zavedené technologie podávání oznámení a aby ji v dalších letech zahrnula do zpráv; vyzývá členské státy, aby tuto aplikaci plně uplatňovaly a dále zlepšovaly plnění oznamovacích povinností;

13.

žádá Komisi, aby ve své zprávě za příští rok uvedla objem nesrovnalostí oznámených pomocí nové technologie ve srovnání s tradičními metodami oznamování; vyzývá členské státy, aby nesrovnalosti oznamovaly rychleji;

14.

s ohledem na vážné pochybnosti o kvalitě informací poskytovaných členskými státy opakovaně vyjadřuje politování nad tím, že Komise vynakládá více úsilí na to, aby Evropský parlament přesvědčila o nutnosti zavést „přípustné riziko vzniku chyb“, než na to, aby členské státy přesvědčila o tom, že je nutné, aby povinná prohlášení o správě na vnitrostátní úrovni byla řádně zkontrolována národním kontrolním úřadem a konsolidována Účetním dvorem; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a prostřednictvím příslušné zprávy v souladu se Smlouvou Parlament náležitě ujistila, že tento cíl byl dosažen a že boj proti podvodům řádně probíhá;

15.

je znepokojen počtem podvodů ve srovnání s nesrovnalostmi v sekci vlastních zdrojů v případě členských států Rakousko, Španělsko, Itálie, Rumunsko a Slovensko, protože podvody představují v každém členském státě více než polovinu celkového objemu nesrovnalostí; vyzývá členské státy, aby učinily všechna nezbytná opatření včetně úzké spolupráce s evropskými orgány, aby postihly všechny příčiny vedoucí k podvodům spojeným s fondy EU;

16.

vyjadřuje politování nad nedostatky v dohledu vnitrostátních celních orgánů, které odhalil Účetní dvůr, zejména pokud se jedná o provádění analýzy rizik pro výběr hospodářských subjektů a dovážených produktů, které měly být podrobeny celním kontrolám, což zvyšuje riziko neodhalených nesrovnalostí a mohlo by vést ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů (TVZ); vyzývá členské státy, aby posílily své systémy celního dohledu, a dále vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytnula příslušnou podporu;

17.

zdůrazňuje skutečnost, že okolo 70 % všech dovozních celních postupů je zjednodušených, což znamená, že mají podstatný vliv na výběr TVZ a na účinnost společné obchodní politiky; v této souvislosti považuje za nepřijatelné, že v členských státech panuje nedostatek účinných kontrol zjednodušených postupů, na což poukázala zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2010, a vyzývá Komisi, aby dále prošetřila účinnost kontrol zjednodušených postupů v členských státech, zejména pokrok v provádění kontrol ex-post členskými státy, a aby Parlamentu do konce roku 2011 předložila výsledky těchto šetření;

18.

bere na vědomí výsledek šetření provedeného úřadem OLAF v oblasti vlastních zdrojů; je hluboce znepokojen mírou podvodů týkající se zboží dovezeného z Číny a naléhavě vyzývá členské státy, aby příslušné částky bezodkladně získaly zpět;

19.

vítá úspěšný výsledek společné celní operace Diabolo II, do níž se zapojili celní úředníci z 13 asijských zemí a 27 členských států a kterou prostřednictvím úřadu OLAF koordinovala Evropská komise;

20.

vítá dohody, jež Evropská unie a její členské státy EU uzavřely s výrobci tabáku s cílem bojovat proti nedovolenému obchodu s tabákem; zastává názor, že je ve finančním zájmu EU, aby se i nadále snažila potírat pašování cigaret, protože každoroční ztráta příjmu pro rozpočet EU je odhadována na 1 miliardu EUR; naléhavě žádá OLAF, aby i nadále hrál vedoucí roli v mezinárodních vyjednáváních o Protokolu o potírání nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v souladu s článkem 15 Rámcové úmluvy o kontrole tabáku WHO, což by pomohlo v boji s nezákonným obchodem v Unii; zastává názor, že 500 milionů EUR, které mají zaplatit dva dotyčné podniky, jmenovitě British American Tobacco a Imperial Tobacco, by Komise a příslušné členské státy měly použít na posílení opatření pro boj proti podvodům;

21.

vítá závěry Komise, podle kterých se celková kázeň při podávání zpráv v této skupině politik zlepšila a povinnosti jsou z 95 % dodržovány; vyzývá členské státy, které stále zprávy nepodávají včas (Rakousko, Finsko, Nizozemsko, Slovensko a Spojené království), aby tuto situaci urychleně napravily;

22.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala situaci ve Španělsku a Itálii, vzhledem k tomu, že Španělsko vykázalo nejvyšší počet případů nesrovnalostí a Itálie nejvyšší příslušné částky, a aby Evropskému parlamentu předložila zprávu o konkrétních opatřeních, která přijala s cílem řešit problémy v těchto dvou členských státech;

23.

vyzývá Komisi, aby zjistila, jestli rozdíl mezi vyššími výdaji a minimální mírou oznámených nesrovnalostí i značné rozdíly v mírách oznámených nesrovnalostí (Estonsko 88,25 %, Kypr, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Slovinsko a Slovensko 0,00 %) jsou spojeny s efektivitou kontrolních systémů, a to s cílem provést jejich revizi;

24.

je hluboce znepokojen zjištěním Účetního dvora, podle něhož byly u plateb za rok 2009 v této skupině politik zjištěny věcné chyby a systémy dohledu a kontroly byly všeobecně při zajišťování pravidelnosti plateb v nejlepším případě jen částečně účinné; vyjadřuje politování nad zjištěním Účetního dvora, že přestože je integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) v zásadě vhodně navržený, je jeho účinnost nepříznivě ovlivněna nepřesnými údaji v databázích, neúplnými křížovými kontrolami nebo nesprávnými či neúplnými kontrolami anomálií; vyzývá Komisi, aby podrobně monitorovala účinnost systémů dohledu a kontroly zavedených v členských státech, aby bylo zajištěno, že informace o míře nesrovnalostí za členský stát podávají věrný a poctivý obraz o aktuálním stavu; vyzývá Komisi, aby se zabývala slabinami účinnosti IACS;

25.

konstatuje, že konečná čísla mohou být stanovena pro ty rozpočtové roky, které lze považovat za uzavřené, a v tomto smyslu je v současné době poslední uzavřený rozpočtový rok 2004;

26.

vyjadřuje politování nad katastrofální situací ohledně celkové míry zpětného získání částek v této skupině politik, která v roce 2009 představovala 42 % z 1 266 milionů EUR, které na konci rozpočtového roku 2006 nebyly získány zpět; je znepokojen zejména připomínkou Účetního dvora, podle které 121 milionů EUR získaných zpět od příjemců v letech 2007–2009 představuje méně než 10 % celkových vrácených částek; tento stav považuje za nepřijatelný a vyzývá členské státy, aby se jím urychleně zabývaly; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala veškerá opatření nutná k zavedení účinného systému zpětného získávání částek a aby Evropský parlament příští rok ve své zprávě o ochraně finančních zájmů EU informovala o dosaženém pokroku;

27.

vyjadřuje politování nad skutečností, že údaje obsažené ve zprávě PIF za rok 2009 neposkytují spolehlivý obraz o počtu případů nesrovnalostí a podvodů v této skupině politik, vzhledem k tomu, že vysoká míra nesrovnalostí nebo podvodů může být jednoduše známkou účinnosti systémů podávání zpráv nebo systémů pro boj proti podvodům;

28.

je hluboce znepokojen skutečností, že podle zjištění Účetního dvora byly u plateb za rok 2009 zjištěny závažné věcné chyby (přes 5 %);

29.

konstatuje, že jedním z důležitých zdrojů chyb u výdajů na soudržnost je vážné pochybení při uplatňování pravidel o přidělování veřejných zakázek; žádá proto Komisi, aby bezodkladně navrhla nové právní předpisy pro zjednodušení a modernizaci těchto pravidel;

30.

je hluboce znepokojen zjištěním Účetního dvora, podle něhož mohlo být nejméně 30 % chyb, které Účetní dvůr zjistil z vzorku z roku 2009, odhaleno a opraveno členskými státy ještě před certifikací výdajů Komisi a na základě informací, které měly k dispozici; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o posílení mechanismu odhalování a nápravy chyb;

31.

vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu poskytla informace o opatřeních, která přijala s ohledem na nesrovnalosti oznámené členskými státy, jež Komise u této skupiny politik zjistila;

32.

není spokojen s mírou zpětného získání částek přesahující 50 % za programové období 2000–2006; naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o zpětné získání neoprávněně vyplacených částek, a vyzývá Komisi, aby přijala kroky nutné k zajištění vyšší míry jejich zpětného získání – vzhledem ke skutečnosti, že Komise plní rozpočet na vlastní odpovědnost, jak stanovuje článek 317 SFEU;

33.

je hluboce znepokojen vysokou mírou podezření z podvodů v Bulharsku v souvislosti se Zvláštním předvstupním programem pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD) v roce 2009, která činí za celé programové období 20 % a jde tak o nejvyšší míru ze všech analyzovaných fondů (oblast soudržnosti a zemědělství); konstatuje, že na více podezření z podvodu upozornily externí kontroly/zásahy než kontroly interní/vnitrostátní; konstatuje, že Komise jednala řádně v souladu se svými závazky, když zastavila platby z programu SAPARD v roce 2008 a uvolnila je opět 14. září 2009 po důkladném prověření; vyzývá Komisi, aby nadále monitorovala bulharské orgány s cílem tento stav dále zlepšovat;

34.

konstatuje, že Česká republika, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko vykázaly s ohledem na program SAPARD nulovou míru podvodů, a vyjadřuje pochybnosti o spolehlivosti poskytnutých informací či o schopnosti těchto zemí podvod odhalit; zdůrazňuje, že podobné nulové nebo malé míry podvodů by mohly naznačovat nedostatky v kontrolních systémech a naopak; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla údaje o efektivitě kontrolních mechanismů a aby společně s úřadem OLAF zavedla přísnější kontroly nakládání s penězi EU;

35.

považuje velmi nízkou míru zpětného získání částek při pravděpodobném podvodu v souvislosti s předvstupními fondy, která činí pouze 4,6 % za celé programové období, za nepřijatelnou, a vyzývá Komisi, aby pro řešení této situace zavedla účinný systém;

36.

vyzývá Komisi, příslušné agentury Unie a členské státy, aby učinily opatření a poskytly prostředky, čímž se zajistí, že prostředky EU nebudou předmětem korupce, dále aby zavedly odrazující postihy tam, kde bude odhalena korupce a podvody, aby urychlily zabavování majetku pocházejícího z trestné činností spojené s podvody, vyhýbání se daním a trestnými činy spojenými s praním peněz;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly a uplatňovaly jednotné systémy zadávání zakázek a pravidelně prováděly jejich hodnocení s cílem předejít podvodům a korupci, definovaly a aplikovaly jasné podmínky pro účast na veřejných zakázkách a kritéria, v souladu s nimiž jsou činěna rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek, a také aby přijaly a uplatňovaly systémy na přezkum rozhodnutí o veřejných zakázkách na vnitrostátní úrovni, aby tak byla zajištěna transparentnost a odpovědnost v oblasti veřejných financí, a aby přijaly a uplatňovaly systémy řízení rizik a vnitřní kontrolní systémy;

38.

vítá zelenou knihu Komise o modernizaci politiky zadávání veřejných zakázek EU nazvanou Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek; vyzývá Radu a Komisi, aby dokončily přijímání reformy základních pravidel EU o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES) nejpozději do konce roku 2012;

39.

v souladu se svým požadavkem vzneseným v loňské zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství naléhavě vyzývá OLAF, aby ve své další výroční zprávě uvedl detailní analýzu strategií a opatření zavedených každým členským státem k boji proti podvodům a prevenci a zjišťování nesrovnalostí při využívání evropských fondů včetně případů, kdy byly způsobeny korupcí; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat využívání zemědělských a strukturálních fondů; je toho názoru, že uvedená zpráva obsahující profil 27 zemí by měla analyzovat přístup vnitrostátních soudních a vyšetřovacích orgánů a kvantitu i kvalitu prováděných kontrol, jakož i statistiky a důvody v případech, kdy vnitrostátní úřady nevznesly na základě zpráv úřadu OLAF obvinění;

40.

v souladu se svým požadavkem vzneseným v loňské zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství naléhavě vyzývá Radu, aby v nejkratší možné době uzavřela dohody o spolupráci s Lichtenštejnskem, a naléhavě vyzývá Radu, aby Komisi udělilo plnou moc k vyjednání dohod proti podvodům s Andorrou, Monakem, San Marinem a Švýcarskem;

41.

naléhavě vyzývá Komisi k přijetí dalších opatření k zajištění všeobecné transparentnosti v případě příjemců fondů EU; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření zvyšující transparentnost právních ustanovení a systém, v jehož rámci budou všichni příjemci fondů EU zveřejněni na společné internetové stránce, nezávisle na správci fondů a na základě standardních kategorií informací, které poskytnou všechny členské státy v alespoň jednom z pracovních jazyků Unie; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a poskytovaly jí úplné a spolehlivé informace týkající se příjemců fondů EU, jež jsou spravovány členskými státy; vyzývá Komisi, aby prioritně zhodnotila systém společné správy a podala o tom Parlamentu zprávu;

42.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, dozorčímu výboru OLAF a úřadu OLAF.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/46

—

s ohledem na čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článek 224 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování (nařízení o financování) politických stran na evropské úrovni (politické strany a jejich nadace, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 3 a 4 tohoto nařízení) (1), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o evropských politických stranách (2),

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu ze dne 18. října 2010 k financování politických stran na evropské úrovni předloženou podle článku 15 rozhodnutí předsednictva ze dne 29. března 2004 (3) o provádění finančního nařízení,

—

s ohledem na sdělení předsednictva ze dne 10. ledna 2011 jako revidovanou verzi rozhodnutí předsednictva přijatých dne 13. prosince 2010,

—

s ohledem na čl. 210 odst. 6 a článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0062/2011),

A.

vzhledem k tomu, že čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že „politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a vyjádření vůle občanů Unie“, přičemž Parlament a Rada podle článku 224 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovují pravidla, kterými se tyto politické strany a jejich politické nadace řídí, a zejména pravidla pro jejich financování,

B.

vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie jednoznačně uvádí, že politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjádření vůle občanů Unie,

C.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí fungovat na základě zásady zastupitelské demokracie, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii,

D.

vzhledem k tomu, že základy evropských politických stran byly zakotveny v Maastrichtské a Niceské smlouvě, které zavedly možnost financování stran a poskytly jim tak provozní nezávislost na parlamentních skupinách,

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 Komise na základě požadavku Parlamentu (4) předložila návrh na zavedení financování politických nadací na evropské úrovni (evropské politické nadace), který byl přijat v prosinci 2007 s cílem podpořit evropské politické strany v diskusi o problematice veřejné politiky a evropské integrace,

F.

vzhledem k tomu, že cílem pozměňujícího nařízení z roku 2007 (5) je usnadnit proces integrace evropských politických stran tím, že bude politickým stranám umožněno se v rámci Unie účinněji strukturovat a organizovat,

G.

vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 podstatně posílilo postavení evropských politických stran ve volbách do Evropského parlamentu, neboť stanovilo, že do svých výdajů mohou zahrnout náklady na financování volebních kampaní; vzhledem k tomu, že však byla tato možnost omezena podmínkou, že předmětné příspěvky nesmí být použity na přímé ani nepřímé financování vnitrostátních politických stran nebo kandidátů,

H.

vzhledem k tomu, že všechny financované evropské politické strany podepsaly kodex chování, který předsednictvo považuje za závazný pro všechny strany a jímž se stanoví pravidla, která musí být během volebních kampaní dodržena,

I.

vzhledem k tomu, že posílení úlohy evropských politických stran nutně souvisí s jejich zapojením do voleb do Evropského parlamentu,

J.

vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 požaduje pro evropské politické strany větší formální uznání,

K.

vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 je zaměřeno na to, aby byly na evropské úrovni i úrovni členských států pomocí vyváženého procesu institucionalizace vytvářeny dokonale organizované a účinné politické strany,

L.

vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 má za cíl organizační soudržnost politických stran a jejich nadací na evropské úrovni, a přitom uznává různé úkoly, které politické strany a politické nadace sledují,

M.

vzhledem k tomu, že této organizační soudržnosti lze dosáhnout jedině tak, že bude pro evropské politické strany stanoven jednotný politický, právní a fiskální status, což však nesmí mít za následek organizační standardizaci evropských politických stran a jejich nadací, což je oblast v níž mají evropské politické strany a jejich nadace výhradní pravomoci,

N.

vzhledem k tomu, že požadavek na přijetí právního statutu evropských politických stran a jejich politických nadací, který by vycházel z práva Evropské unie, je nepochybným a podstatným krokem k posílení demokracie v rámci Unie,

O.

vzhledem k tomu, že organizační a funkční soudržnosti a zlepšení procesu financování lze dosáhnout jedině tak, že bude přijat jednotný a společný evropský statut pro všechny evropské politické strany a jejich politické nadace, který bude vycházet z práva Evropské unie,

P.

vzhledem k tomu, že nařízení o politických stranách na evropské úrovni nečiní rozdíl mezi uznáním a financováním politických stran,

Q.

vzhledem k tomu, že sdělení předsednictva ze dne 10. ledna 2011 doporučilo zpřísnění kritérií pro financování evropských politických stran; vzhledem k tomu, že pokud kritéria pro uznání a financování politických stran zůstanou stejná, povede to k omezení konkurence stran na evropské úrovni,

R.

vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 poskytuje jasnou právní a finanční základnu pro vznik integrovaných politických stran na úrovni Evropské unie, s cílem zvýšit evropské povědomí a umožnit, aby občané Evropské unie mohli účinně vyjadřovat svou vůli,

S.

vzhledem k tomu, že financování evropských politických stran se řídí ustanoveními hlavy VI finančního nařízení (6) nazvané „Granty“ a prováděcími předpisy k němu (7),

T.

vzhledem k tomu, že předsednictvo, jakožto orgán odpovědný za provádění finančního nařízení v rámci Parlamentu, v roce 2006 rozhodlo o některých důležitých zlepšeních prováděcích předpisů, jako je navýšení případného předběžného financování z 50 % na 80 %, s cílem je zjednodušit postup a zlepšit platební schopnosti příjemců, a uvolnění pravidel pro přesuny mezi jednotlivými kapitolami v rozpočtech příjemců tak, aby své rozpočty mohli přizpůsobovat měnícím se politickým okolnostem,

U.

vzhledem k tomu, že zkušenosti s financováním evropských politických stran a jejich přidružených evropských politických nadací ukázaly, že jim musí být umožněna větší flexibilita a srovnatelné podmínky, pokud jde o převádění finančních prostředků do následujícího rozpočtového roku a vytváření rezerv z vlastních zdrojů nad stanovené předepsané minimum výdajů, které mají být financovány z vlastních zdrojů,

V.

vzhledem k tomu, že evropské politické strany vynaloží v průměru téměř polovinu svých rozpočtů na ústřední správu (zaměstnanci, nájmy atd.) a další čtvrtinu rozpočtu na schůze (statutárních a nestatutárních) orgánů strany, přičemž zbytek tvoří výdaje na volební kampaně a podporu přidružených organizací,

W.

vzhledem k tomu, že výdaje evropských politických nadací mají jinou skladbu – v průměru 40 % svých rozpočtů vynakládají na ústřední správu a schůze a dalších 40 % na vnější služby, například studie, výzkumy, publikační činnost a semináře,

X.

vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem vlastních zdrojů evropských politických stran jsou členské příspěvky vybrané od členských stran a méně než 5 % jejich celkového příjmu tvoří členské příspěvky jednotlivých členů a dary,

Y.

vzhledem k tomu, že finanční prostředky z rozpočtu Unie se v případě evropských politických stran na celkovém příjmu podílejí vyšší měrou, než je tomu u evropských politických nadací,

Z.

vzhledem k tomu, že dary dosud netvoří podstatnou část financování, přičemž v roce 2009 byly příjemci pravidelných darů pouze tři strany a dvě nadace,

AA.

vzhledem k tomu, že zde existuje nebezpečí potenciálního konfliktu mezi snahou o usnadnění a zrychlení financování, a tedy zvýšení jejich účinnosti na straně jedné a snahou o minimalizaci finančního rizika pro rozpočet Unie na straně druhé,

AB.

vzhledem k tomu, že v období 2008–2011, o němž tato zpráva pojednává, nebylo nutné uplatnit vůči žádné financované straně ani nadaci žádné sankce,

AC.

vzhledem k tomu, že proto, aby byly evropské politické strany a nadace způsobilé pro získání finančních prostředků, musí získat právní subjektivitu v souladu s právem členského státu svého sídla; vzhledem k tomu, že nemají jednotný právní statut,

AD.

vzhledem k tomu, že příspěvky pro evropské politické strany a nadace jsou „granty“ ve smyslu hlavy VI finančního nařízení Evropské unie a prováděcích předpisů k němu, kvůli své zvláštní povaze však nejsou srovnatelné s žádnými jinými granty udělovanými a spravovanými Komisí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost se odráží v mnoha ustanoveních finančního nařízení, ve kterých se stanovují výjimky; vzhledem k tomu, že toto řešení není uspokojivé,

1.

bere na vědomí, že politické strany – a s nimi spjaté politické nadace – jsou základními nástroji parlamentní demokracie, které vedou poslance k odpovědnosti, pomáhají utvářet politickou vůli občanů, vypracovávají politické programy, vzdělávají a vybírají kandidáty, udržují dialog s občany a umožňují jim vyjádřit své názory;

2.

zdůrazňuje, že Lisabonská smlouva takovou úlohu politických stran a jejich nadací zakotvuje s cílem vytvořit evropský stát, politický prostor na úrovni EU a evropskou demokracii, jejímž základním stavebním prvkem je evropská občanská iniciativa;

3.

konstatuje, že stávající evropské politické strany nejsou schopné zastávat tuto úlohu v plném rozsahu proto, že jsou pouhými zastřešujícími organizacemi vnitrostátních stran a s voliči v členských státech nejsou v přímém kontaktu;

4.

s uspokojením však konstatuje, že se evropské politické strany a politické nadace přesto staly nepostradatelnými hráči politického života v Evropské unii, zejména v otázce utváření a sdělování příslušných stanovisek jednotlivých „politických rodin“;

5.

zdůrazňuje, že všechny evropské politické strany musí splňovat nejvyšší standardy vnitrostranické demokracie (pokud jde o demokratickou volbu orgánů strany a demokratické rozhodování, včetně volby kandidátů);

6.

zastává názor, že jakmile splní podmínky pro uznání za politickou stranu na evropské úrovni, může strana získávat finanční prostředky, avšak pouze pokud je zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním z jejích členů;

7.

poukazuje na to, že politické strany mají práva, závazky a povinnosti, a z toho důvodu by měly mít vzájemně srovnatelnou obecnou organizační strukturu; domnívá se, že takové organizační soudržnosti lze dosáhnout jedině vytvořením jednotného právního a fiskálního statutu založeného na právních předpisech EU pro evropské politické strany a jejich politické nadace;

8.

je přesvědčen, že neodvozený právní statut evropských politických stran a vlastní právní subjektivita, jež budou vycházet přímo z práva Evropské unie, umožní, aby evropské politické strany a jejich politické nadace jednaly jako subjekty, které zastupují evropský veřejný zájem;

9.

je toho názoru, že evropské politické strany by měly být schopny interakce a soupeřit v záležitostech týkajících se společných evropských problémů a Evropské unie a jejího rozvoje, a to na třech úrovních: na úrovni regionální, vnitrostátní a evropské; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby evropské politické strany fungovaly účinně a produktivně na úrovni EU i na úrovni členských států a ještě dále;

10.

zdůrazňuje významné problémy z hlediska organizační kapacity, kterým budou evropské politické strany muset čelit ve vztahu k reformám, jež budou možná uskutečněny v evropském volebním systému (vytvoření dodatečného volebního obvodu, zřízení nadnárodních volebních seznamů);

11.

konstatuje, že výše uvedené je v podstatě v souladu s myšlenkou účasti evropských politických stran v kampaních k referendům v případě, kdy tato referenda přímo souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie;

12.

rozhodl se proto požádat Komisi, aby předložila návrh statutu evropských politických stran v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie;

13.

konstatuje, že je nutné v krátkodobém horizontu zlepšit regulační prostředí evropských politických stran a nadací, přičemž prvním krokem by mělo být přijetí evropského statutu;

14.

domnívá se, že členové zastoupení v regionálních parlamentech nebo shromážděních by měli být zohledňováni v souvislosti s plněním podmínek pro financování pouze tehdy, pokud takový parlament nebo shromáždění disponuje zákonodárnou mocí;

15.

poukazuje na to, že přidělování finančních prostředků či uzavírání účtu evropských politických stran a nadací jsou byrokratické a těžkopádné procedury; domnívá se, že je to do značné míry dáno tím, že platby financování jsou považovány za „granty“ ve smyslu finančního nařízení, což je vhodné pro financování projektů nebo sdružení, nikoli však stran;

16.

je tedy toho názoru, že Komise by měla podat návrh vytvořit ve finančním nařízení novou hlavu výhradně věnovanou a uzpůsobenou konkrétně financování evropských stran a nadací; domnívá se, že finanční nařízení by mělo, pokud jde o jeho provádění, odkazovat na ustanovení této nové hlavy;

17.

zdůrazňuje, že samofinancování stran a nadací je známkou životaschopnosti; domnívá se, že by mělo být podporováno, a to tím, že se zvýší současný limit pro hodnotu darů, který je 12 tisíc EUR ročně, na 25 tisíc EUR na dárce za rok, ovšem ve spojení s povinností zveřejnit totožnost dárce v okamžiku přijetí daru v souladu s platnými právními předpisy a v zájmu transparentnosti;

18.

domnívá se, že požadavek, aby byly jako podmínka pro financování předkládány roční pracovní programy, je pro politické strany nevhodný; dále poukazuje na to, že takový požadavek neexistuje ani v žádném členském státě EU;

19.

zdůrazňuje skutečnost, že má-li financování splnit svůj účel, musí být včasné; požaduje, aby bylo na začátku rozpočtového roku, jakožto výjimka z prováděcích předpisů k finančnímu nařízení, zpřístupněno 100 % financování, nikoli 80 %; domnívá se, že vzhledem k pozitivním zkušenostem v minulosti se riziko pro Parlament jeví jako zanedbatelné;

20.

poukazuje na to, že finanční nařízení stanoví, že granty „nemohou financovat provozní výdaje dotyčného subjektu v plném rozsahu“; podotýká, že dodržování tohoto pravidla je mimořádně obtížné pro nadace a vede k vyhýbavým technikám v účetnictví (například k „příspěvkům formou věcného plnění“); poukazuje na to, že prakticky žádný ze systémů financování v členských státech nevyžaduje částečné samofinancování, neboť by tak mohl znevýhodnit menší či nedávno vzniklé strany;

21.

poukazuje na to, že nezávislé zdroje, které musí evropské politické strany prokázat, by mohly být sníženy na 10 %, čímž se dále podpoří rozvoj evropských politických stran; současně se domnívá, že jejich vlastní zdroje ve formě věcných zdrojů by neměly překročit 7,5 % jejich celkového rozpočtu;

22.

konstatuje, že v případě evropských politických nadací by revize právního nástroje měla být využita jako příležitost ke zrušení požadavku, aby nadace prokázaly, že mají vlastní zdroje;

23.

poukazuje na to, že by mělo být v rámci této revize odstraněno omezení uvalené na evropské politické nadace, které požaduje, aby využívaly své finanční prostředky pouze v rámci Evropské unie; to nadacím umožní, aby plnily svou úlohu v rámci EU i mimo ni;

24.

zdůrazňuje však, že uvolnění režimu financování by mělo mít protiváhu v podobě sankcí zakotvených ve finančním nařízení, kde v současné době chybí; tyto sankce by mohly mít formu finančních postihů v případě porušení pravidel týkajících se například transparentnosti v oblasti darů; zdůrazňuje potřebu stanovit pro evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace stejné podmínky upravující vytváření rezerv z vlastních zdrojů nad danou úroveň a převádění finančních prostředků;

25.

poukazuje na to, že od roku 2008 měly evropské politické strany právo použít finanční prostředky získané jako granty pro „financování kampaní prováděných … v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu …“ (čl. 8 odst. 3 finančního nařízení); je však toho názoru, že mají-li evropské politické strany hrát politickou úlohu na úrovni EU, měly by mít právo se takových kampaní účastnit, jestliže má předmět referenda přímou souvislost s otázkami týkajícími se Evropské unie;

26.

vyzývá evropské politické strany, aby zahájily proces posouzení přímého individuálního členství a vhodných opatření pro přímou nebo nepřímou účast jednotlivců na vnitřních činnostech a rozhodovacích procesech strany;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/51

—

s ohledem na sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (KOM(2007)0724) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Jednotný trh: přezkum úspěchů“ (SEK(2007)1521),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu (1) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Přezkum jednotného trhu: rok poté“ (SEK(2008)3064),

—

s ohledem na sdělení Komise o inteligentní regulaci v Evropské unii (KOM(2010)0543),

—

s ohledem na 27. výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování práva v EU a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Stav v jednotlivých odvětvích“ (SEK(2010)1143),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu (2),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 10. prosince 2010 o Aktu o jednotném trhu,

—

s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho o oživení jednotného trhu určenou Komisi,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany (3),

—

s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 21 (2010) a na svá usnesení ze dne 9. března 2010 (4) a 23. září 2008 (5) o hodnotící zprávě o vnitřním trhu,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“ (KOM(2007)0502),

—

s ohledem na články 258 až 260 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 7, 10 a 15 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A7-0083/2011),

A.

vzhledem k tomu, že oživení jednotného trhu vyžaduje aktivní podporu všech občanů, evropských orgánů, členských států a zúčastněných stran,

B.

vzhledem k tomu, že k získání aktivní podpory všech zúčastněných stran je nezbytné, aby bylo během konzultací a dialogu s Komisí i v rámci odborných skupin zajištěno účinné zastoupení občanské společnosti a malých a středních podniků,

C.

vzhledem k tomu, že pro úspěšné oživení jednotného trhu je obzvláště důležité řádné zveřejnění, propojení a řízení nejrůznějších konzultací a zpráv orgánů EU (EU 2010, zpráva o občanství EU za rok 2010, integrovaná průmyslová politika, digitální agenda pro Evropu, Montiho zpráva, usnesení Parlamentu „o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany“, zprávy pana Gonzalese a výboru IMCO atd.),

D.

vzhledem k tomu, že stále dosud nebyla překlenuta vzdálenost mezi pravidly jednotného trhu a výhodami, které z nich v praxi plynou pro občany a podniky,

E.

vzhledem k tomu, že průměrný deficit provádění v EU dosahuje 1,7 %, pokud jsou brány v úvahu i případy, kdy jsou promeškány lhůty k provedení směrnice a kdy Komise zahájila řízení pro nesplnění povinnosti,

1.

se zájmem vítá sdělení Komise nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“, zejména jeho třetí kapitolu, a globální přístup, který navrhuje s cílem znovu nastolit v rámci jednotného trhu rovnováhu mezi podniky a občany a posílit demokracii a transparentnost rozhodovacího procesu; zdůrazňuje, že tento přístup usiluje o to, aby byla zaručena řádná rovnováha mezi návrhy ze všech tří částí sdělení;

2.

domnívá se, že všechny tři kapitoly sdělení jsou stejně důležité a navzájem propojené, že by se k nim mělo přistupovat jednotně a jednotlivé záležitosti by neměly být oddělovány;

3.

naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby při oživování jednotného trhu podpořily holistický přístup a propojily priority jednotného trhu se všemi politickými oblastmi, které jsou klíčové pro dokončení jednotného trhu v zájmu evropských občanů, spotřebitelů a podniků;

4.

je přesvědčen, že posílení evropské správy ekonomických záležitostí, uskutečňování strategie Evropa 2020 a oživení jednotného trhu jsou pro oživení evropské ekonomiky stejně důležité a měly by být chápány ve vzájemné souvislosti;

5.

domnívá se, že by měl být dokončen konkurenční jednotný trh bez bariér, který by měl pro pracovníky, studenty, důchodce a občany obecně, a také pro podniky, zejména malé a střední podniky, konkrétní přínos v jejich každodenním životě a fungování;

6.

vyzývá Komisi, aby seznámila evropskou veřejnost s harmonogramem uplatňování Aktu o jednotném trhu a aby pravidelně zveřejňovala konkrétní dosažené výsledky, aby tak občané EU získali více informací o jeho provádění a uvědomili si, jaké z něj plynou výhody;

7.

je přesvědčen, že jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je zajištění vedoucí politické úlohy, odpovědnosti a koordinace; je přesvědčen, že klíčem k oživení jednotného trhu jsou komplexní pokyny na nejvyšší politické úrovni;

8.

navrhuje, aby předseda Komise obdržel mandát ke koordinaci a dohledu nad oživením jednotného trhu v úzké spolupráci s předsedou Evropské rady a příslušnými orgány v členských státech; naléhavě vyzývá předsedu Komise a Evropské rady, aby úzce koordinovali své kroky, jež mají v Unii posílit ekonomický růst, konkurenceschopnost, sociálně-tržní hospodářství a udržitelnost;

9.

zdůrazňuje silnější úlohu Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů podle Lisabonské smlouvy; naléhavě vyzývá, aby byla posílena úloha Parlamentu v legislativním procesu; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby se zabývaly pravidly jednotného trhu v průběhu legislativního cyklu a zapojily se do společných aktivit s Evropským Parlamentem, což povede k lepší součinnosti mezi těmito dvěma parlamentními úrovněmi;

10.

vítá přístup Komise, který staví dialog a partnerství do středu obnoveného jednotného trhu, a vyzývá k intenzivnějšímu úsilí všech zúčastněných stran, jehož cílem bude zajistit, aby byl tento přístup uplatněn v praxi a jednotný trh tak mohl v plné míře hrát svou úlohu při podpoře růstu a prosazování vysoce konkurenčního tržního hospodářství;

11.

vyzývá Komisi, aby společně s předsednictvím každoročně organizovala fórum o jednotném trhu za účasti zástupců zainteresovaných orgánů EU, členských států, občanské společnosti a obchodních organizací s cílem posoudit pokrok dosažený při oživování jednotného trhu, výměnu osvědčených postupů a řešit nejzávažnější problémy evropských občanů; vybízí Komisi, aby pokračovala v úsilí o určení dvaceti nejvýznamnějších zdrojů nespokojenosti a zklamání spojených s jednotným trhem, s nimiž se občané potýkají; navrhuje, že by Komise mohla využít fórum o jednotném trhu k tomu, aby tyto problémy představila a navrhla jejich příslušná řešení;

12.

naléhavě vyzývá vlády členských států, aby přijaly zodpovědnost za oživení jednotného trhu; vítá iniciativy členských států, které mají vylepšit způsob zpracování směrnic týkajících se jednotného trhu, pokud jde o zlepšení koordinace, vytváření pobídkových struktur a nárůstu politického významu provádění; považuje za klíčové soustředit se v rámci diskuse o prioritách nových právních předpisů více na včasné a správné provádění, správné uplatňování a lepší vymáhání právních předpisů týkajících se jednotného trhu a posílit pobídky k těmto účelům;

13.

bere na vědomí, že pravidla jednotného trhu jsou často prováděna místními a regionálními orgány; zdůrazňuje, že do budování jednotného trhu je třeba ve všech fázích rozhodovacího procesu více zapojit regionální a místní orgány v souladu se zásadami subsidiarity a partnerství; v zájmu zdůraznění tohoto decentralizovaného přístupu navrhuje, aby byl v každém státě vytvořen „územní pakt místních a regionálních orgánů o strategii Evropa 2020“ s cílem posílit odpovědnost za provádění této strategie;

14.

je přesvědčen, že řádná veřejná správa jednotného trhu musí respektovat úlohu obou poradních orgánů na evropské úrovni – Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů – a sociálních partnerů;

15.

zdůrazňuje, že dialog se sociálními partnery a občanskou společností je zásadní pro obnovení důvěry v jednotný trh; očekává od Komise nové, odvážné podněty, jak by bylo možné tento dialog zlepšit; žádá, aby sociální partneři byli konzultováni a zapojeni do postupu přijímání veškerých významných předpisů v oblasti jednotného trhu, které se dotýkají trhu práce;

16.

vítá záměr Komise posílit otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností;

17.

vyzývá Komisi k vydání zelené knihy o pokynech ke konzultacím orgánů EU s reprezentativními sdruženími a občanskou společností, které zajistí, že tyto konzultace budou široce pojaté, interaktivní a že dodají navrhovaným politikám přidanou hodnotu;

18.

vyzývá Komisi k co největšímu přizpůsobení dialogu a komunikace potřebám běžných občanů, například zpřístupněním všech veřejných konzultací Komise ve všech úředních jazycích Unie, či používáním takových vyjadřovacích prostředků, kterým rozumí i běžný občan;

19.

vyzývá Komisi, aby zahájila informační a vzdělávací kampaň o podstatě a vytyčených cílích jednotného trhu, jejímž cílem bude posílit jeho dynamiku a současně do něj začlenit aspekty sociální a územní soudržnosti; trvá na tom, že tato komunikační kampaň musí podpořit intenzivnější účast a zapojení všech občanů, pracovníků a spotřebitelů při uskutečňování konkurenčního, spravedlivého a vyrovnaného trhu;

20.

domnívá se, že užití nových nástrojů a postupů pro spolupráci v rámci služeb Web 2.0 představuje příležitost dosáhnout otevřenější, odpovědnější a účinnější správy jednotného trhu, která bude mít větší schopnost reagovat;

21.

domnívá se, že iniciativy jednotlivých členských států nemohou být efektivní bez koordinované činnosti na úrovni EU a že je proto zásadně důležité, aby Evropská unie vystupovala přesvědčivě a jednotně a prováděla společná opatření; domnívá se, že solidarita, na níž je model evropské sociální politiky založen, a koordinace návazných opatření na vnitrostátní úrovni jsou klíčovými způsoby jak zamezit krátkodobým ochranným opatřením ze strany jednotlivých členských států; vyjadřuje obavu, že obnovení hospodářského protekcionismu na vnitrostátní úrovni by pravděpodobně vedlo k roztříštěnosti vnitřního trhu a snížení konkurenceschopnosti, a proto je třeba mu zabránit; je znepokojen tím, že stávající hospodářská a finanční krize by mohla být v některých členských státech využita jako důvod proč oživit protekcionistická opatření, přičemž tento hospodářský pokles naopak vyžaduje uplatnění společných ochranných mechanismů;

22.

je toho názoru, že pokrok v rámci vnitřního trhu by neměl vycházet z nejmenších společných jmenovatelů; vybízí proto Komisi, aby převzala iniciativu a předložila dostatečně odvážné návrhy; vybízí členské státy, aby v oblastech, v nichž nelze dosáhnout dohody mezi všemi 27 členskými státy, používaly metodu posílené spolupráce; konstatuje, že ostatní země budou mít příležitost přidat se k těmto průkopnickým iniciativám v následných fázích;

23.

je přesvědčen, že celková účinnost a legitimita jednotného trhu jsou oslabeny komplikovaností jeho správy;

24.

domnívá se, že kvalitě a srozumitelnosti právních předpisů EU by měla být věnována větší pozornost s cílem usnadnit provedení pravidel pro jednotný trh členskými státy;

25.

domnívá se, že využívání nařízení namísto směrnic v případech, kdy je to vhodné, by přispělo k jasnějšímu právnímu prostředí a ke snížení transakčních nákladů spojených s prováděním; vyzývá Komisi, aby vyvinula cílenější přístup k výběru legislativních nástrojů v závislosti na právních a věcných charakteristikách ustanovení, která mají být provedena při současném zachování zásad subsidiarity a proporcionality;

26.

vybízí Komisi a Radu, aby zintenzivnily své úsilí o provedení strategie inteligentní regulace, aby se tak dále zlepšila kvalita regulace, jež by plně respektovala zásady subsidiarity a proporcionality;

27.

naléhavě vyzývá Komisi, aby za účasti zúčastněných stran pokračovala v nezávislém předběžném a následném hodnocení právních předpisů s cílem zlepšit jejich kvalitu;

28.

navrhuje, aby Komise systematizovala a zdokonalila test dopadů na malé a střední podniky a zohlednila přitom jejich různé situace, a to za účelem posouzení důsledků, které mají legislativní návrhy pro tyto podniky;

29.

je přesvědčen, že srovnávací tabulky přispívají k lepšímu provádění a značně usnadňují prosazování pravidel jednotného trhu; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily a zpřístupnily srovnávací tabulky týkající se právních předpisů v oblasti jednotného trhu; upozorňuje, že pokud nebudou srovnávací tabulky poskytnuty, může se stát, že Parlament v budoucnu zprávy o kompromisních zněních dohodnutých s Radou nezařadí na pořad plenárního zasedání;

30.

podporuje návrhy Aktu o jednotném trhu, jejichž cílem je posílit rozvoj správní spolupráce mezi členskými státy, včetně rozšíření informačního systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) do dalších relevantních legislativních oblastí při současném zohlednění bezpečnosti a stability tohoto systému; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy tím, že zajistí odbornou přípravu a vedení;

31.

domnívá se, že místní a regionální orgány by se mohly podílet na rozvoji a rozšiřování systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, a to po důkladném zhodnocení výhod a problémů, které toto rozšíření může přinést;

32.

zdůrazňuje význam lepší komunikace a rozšíření systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, neboť je důležité poskytovat malým a středním podnikům zejména jasné informace o vnitřním trhu;

33.

vítá záměr Komise spolupracovat s členskými státy na konsolidaci a posílení nástrojů pro neformální řešení problémů, jako jsou SOLVIT, pilotní projekt EU a evropská spotřebitelská centra; vyzývá Komisi, aby navrhla harmonogram činností pro rozvoj a propojení různých nástrojů pro řešení problémů s cílem zvýšit jejich účinnost a přístupnost pro uživatele a zabránit zbytečnému překrývání; vyzývá členské státy, aby těmto nástrojům pro řešení problémů poskytly přiměřené zdroje;

34.

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a podporovala internetovou stránku „Vaše Evropa“ tak, aby nabízela jednotný přístup ke všem informacím a pomocným službám, které občané a podniky potřebují k uplatnění svých práv na jednotném trhu;

35.

vyzývá členské státy, aby z jednotných kontaktních míst v rámci směrnice o službách vytvořily uživatelsky přístupná a snadno dostupná centra elektronické správy, kde mohou podniky snadno obdržet všechny informace ve všech příslušných jazycích EU, vyřešit všechny formality a dokončit všechny nezbytné kroky elektronickými prostředky s cílem poskytovat služby ve všech příslušných členských státech;

36.

uznává, že při usnadňování volného pohybu pracovníků v Unii a zajišťování úzké spolupráce mezi vnitrostátními službami zaměstnanosti hraje významnou úlohu EURES; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o této užitečné službě, díky níž může více občanů EU plně využívat nabídek zaměstnání v celé EU;

37.

vyzývá parlamenty členských států, regionální a místní orgány a sociální partnery, aby se aktivně zapojili do snahy o zprostředkování přínosů jednotného trhu;

38.

vyzývá Komisi, aby využila všechny pravomoci vyplývající ze Smluv ke zlepšení uplatňování a prosazování pravidel jednotného trhu ve prospěch evropských občanů, spotřebitelů a podniků; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o plné a správné provedení pravidel jednotného trhu;

39.

je přesvědčen, že řízení pro nesplnění povinnosti je stále klíčovým nástrojem pro zajištění fungování jednotného trhu; zdůrazňuje však, že je třeba zvážit jako doplněk i ostatní nástroje, které jsou méně časově náročné a méně těžkopádné;

40.

vyzývá Komisi, aby se vyhnula jakýmkoli politickým interferencím a okamžitě zahájila řízení pro nesplnění povinnosti tam, kde selže mechanismus řešení problému ve fázi předcházející řízení;

41.

bere na vědomí, že judikatura Soudního dvora z poslední doby umožňuje Komisi uplatňovat vůči členským státům nové postupy při „obecných a strukturálních nesplněních povinností“ vyplývajících z pravidel jednotného trhu;

42.

vyzývá Komisi, aby plně uplatnila změny zavedené článkem 260 SFEU, které by měly zjednodušit a urychlit uložení finančních sankcí v případech řízení pro nesplnění povinnosti;

43.

je přesvědčen, že by Komise měla hrát aktivnější úlohu při prosazování pravidel jednotného trhu prostřednictvím systematičtějšího a nezávislejšího sledování, aby se urychlilo a usnadnilo řízení pro nesplnění povinnosti;

44.

vyjadřuje politování nad tím, že příliš mnoho řízení pro nesplnění povinnosti je uzavřeno nebo předloženo Soudnímu dvoru až po dlouhé době; žádá Komisi, aby si stanovila maximální dvanáctiměsíční průměrnou lhůtu pro délku řízení pro nesplnění povinnosti, od zahájení šetření po zaslání žaloby Soudnímu dvoru; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tyto postupy nemají žádný přímý dopad na občany nebo obyvatele EU, kteří se mohli stát oběťmi nedostatečného prosazování právních předpisů EU;

45.

žádá Komisi, aby transparentním způsobem poskytovala lepší informace o probíhajících řízeních pro nesplnění povinnosti;

46.

vyzývá Komisi, aby navrhla srovnání členských států, co se týče dodržování rozsudků Soudního dvora;

47.

podporuje iniciativu Komise zaměřenou na další vylepšení mimosoudního řešení sporů (ADR) s cílem zajistit spotřebitelům a podnikům rychlý a účinný přístup ke snadným, nízkonákladovým a mimosoudním řešením sporů ve vnitrostátních i mezinárodních sporech a při nákupech on-line i off-line;vítá konzultace zahájené Komisí, trvá na tom, že je nutné lépe občany informovat o existenci ADR;

48.

vyzývá Komisi, aby se soustředila také na předcházení sporům, například prostřednictvím silnějších opatření zamezujících nekalým obchodním praktikám;

49.

vítá záměr Komise zahájit veřejné konzultace o evropském přístupu ke kolektivní nápravě a je proti zavedení mechanismů kolektivní nápravy po vzoru Spojených států, jejichž součástí jsou silné ekonomické pobídky k podávání neoprávněných nároků k soudu;

50.

konstatuje, že jakýkoliv návrh týkající se kolektivní nápravy porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže musí respektovat názor Parlamentu vyjádřený v usnesení ze dne 26. března 2009 o žalobách o náhradu škody z důvodu porušení antimonopolních pravidel EU; trvá na tom, aby byl Parlament prostřednictvím řádného legislativního postupu zapojen do přijímání všech takovýchto právních předpisů, a vyzývá Komisi, aby otázku minimálních norem upravujících právo na náhradu škod plynoucích z porušení práva Evropské unie zvážila z obecnější perspektivy;

51.

podporuje specializovaný přístup k monitorování a vyhodnocování trhu vycházející z konkrétních zjištění; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vývoji prostředků pro monitorování trhu, jako je nástroj včasného varování uvedený ve směrnici o službách, tj. aby zdokonalila metodiku, ukazatele a sběr údajů, a držela se zásad použitelnosti a efektivnosti nákladů;

52.

upozorňuje na potřebu, aby členské státy rychleji a jasněji hodnotily stav provádění všech právních předpisů pro jednotný trh;

53.

zdůrazňuje vzájemné hodnocení stanovené ve směrnici o službách jakožto nový způsob využití vzájemného nátlaku pro zlepšení kvality provádění; podporuje případně i využívání vzájemného hodnocení v jiných oblastech, např. v oblasti volného pohybu zboží;

54.

vybízí členské státy, aby pravidelně přezkoumávaly vnitrostátní pravidla a postupy, které mají dopad na volný pohyb služeb a zboží, a aby tak zjednodušovaly a modernizovaly vnitrostátní pravidla a odstraňovaly překrývání; domnívá se, že proces kontroly vnitrostátních předpisů použitý při provádění směrnice o službách by mohl představovat účinný nástroj k odstraňování překrývání a neodůvodněných překážek volného obchodu na vnitrostátní úrovni i v jiných oblastech;

55.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí veřejného sektoru o zavedení inovativních přístupů, využívání nových technologií a metod a šíření osvědčených postupů ve veřejné správě, které přispějí ke snížení byrokracie a umožní přijetí politik zaměřených na občana;

56.

požaduje, aby se Evropská rada na každém jarním zasedání zabývala hodnocením situace na jednotném trhu vycházejícím z postupu monitorování;

57.

vyzývá Komisi k vydání Zelené knihy o pokynech ke konzultacím orgánů EU s reprezentativními sdruženími a občanskou společností, které zajistí, že tyto konzultace budou široce pojaté, interaktivní a transparentní a že dodají navrhovaným politikám přidanou hodnotu;

58.

naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily a zpřístupnily srovnávací tabulky týkající se právních předpisů v oblasti jednotného trhu;

59.

vyzývá členské státy, aby do konce roku 2012 snížily deficit provádění směrnic jednotného trhu na 0,5 % v případě dosud nepřijatých právních předpisů a na 0,5 % v případě nesprávně provedených právních předpisů;

60.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila legislativní návrh na využívání alternativního řešení sporů v EU a zdůrazňuje důležitost jeho urychleného přijetí;

61.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/59

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o EU,

—

s ohledem na článek 26 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanovuje, že „vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv“,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU, který Unii ukládá, aby usilovala „o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“,

—

s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanovuje, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“,

—

s ohledem na článek 11 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanovuje, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“,

—

s ohledem na článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanovuje, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“,

—

s ohledem na článek 14 Smlouvy o fungování Evropské unie a k ní připojený Protokol o službách všeobecného (hospodářského) zájmu,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropské radě nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Na cestě k aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ (KOM(2010)0608),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“ (KOM(2006)0211),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (KOM(2007)0724), na průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Jednotný trh: přezkum úspěchů“ (SEK(2007)1521), na usnesení Parlamentu ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu (1) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Přezkum jednotného trhu: rok poté“ (SEK(2008)3064),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Příležitosti, přístup a solidarita: nová vize sociální Evropy v 21. století“ (KOM(2007)0726), na sdělení Komise nazvané „Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek“ (KOM(2007)0725) a na usnesení Parlamentu ze dne 27. září 2006 o bílé knize Komise o službách obecného zájmu (2),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu (3) a na doporučení Komise ze dne 12. července 2004 k provádění směrnic, které se týkají vnitřního trhu, ve vnitrostátním právu (4),

—

s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu z července 2009 (SEK(2009)1007) a na usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2010 (5) a 23. září 2008 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu (6),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich blahobyt a účinně je chránit“ a na usnesení Parlamentu ze dne 20. května 2008 s názvem „Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013“ (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvané „Sledování spotřebitelských výsledků na jednotném trhu – Druhé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (KOM(2009)0025) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“ (SEK(2009)0076),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o vymáhání spotřebitelského acquis (KOM(2009)0330) a na zprávu Komise ze dne 2. července 2009 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (KOM(2009)0336),

—

s ohledem na sdělení Komise o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitelů (8),

—

s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho o revitalizaci jednotného trhu určenou Komisi,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi (10),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Mládež v pohybu“ (KOM(2010)0477),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod (11),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zpráva o občanství EU za rok 2010: Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“ (KOM(2010)0603),

—

s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru, specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, nazvanou „Překážky na evropském jednotném trhu 2008“ (12),

—

s ohledem na výroční zprávu sítě SOLVIT za rok 2008 nazvanou „Vývoj a výkonnost sítě Solvit v roce 2008“ (SEK(2009)0142), na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. května 2008 o akčním plánu týkajícím se integrovaného přístupu k poskytování asistenčních služeb v oblasti jednotného trhu občanům a firmám (SEK(2008)1882) a na usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT (13),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanovují požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, jehož cílem je stanovit celkový rámec pro pravidla a zásady týkající se akreditace a dozoru nad trhem (14),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru (A7-0072/2011),

A.

vzhledem k tomu, že fungující vnitřní trh je hlavním hybatelem, který umožní Evropské unii dosáhnout plného potenciálu, pokud jde o konkurenceschopnost, inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, vytvoření většího množství kvalitnějších pracovních míst, snahu vytvořit stejné podmínky pro podniky všeho druhu, zajištění stejných práv pro všechny evropské občany a o upevnění vysoce konkurenceschopné sociálně tržního hospodářství,

B.

vzhledem k tomu, že Akt o jednotném trhu se zaměřuje na Evropany jako na aktivní účastníky evropského hospodářství,

C.

vzhledem k tomu, že jednotný trh nemůže být posuzován z čistě hospodářského hlediska, neboť se začleňuje do širšího právního rámce poskytujícího konkrétní základní práva občanům, spotřebitelům, pracovníkům a podnikům všeho druhu, zejména těm malým a středním,

D.

vzhledem k tomu, že před občany, kteří by chtěli studovat, pracovat nebo se přestěhovat do jiného členského státu či nakupovat za hranicemi své země, a před malými a středními podniky, které se chtějí usadit či obchodovat v jiném členském státě, stojí příliš mnoho překážek; vzhledem k tomu, že tyto překážky vznikají mimo jiné na základě nedostatečné harmonizace právních předpisů členských států, omezené možnosti převádět práva sociálního zabezpečení a rozbujelé byrokracie, které ztěžují volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci Unie,

E.

vzhledem k tomu, že v zájmu posílení rozvoje jednotného trhu vyžaduje jeho dobudování komplexní pohled, jak na to poukázala Montiho zpráva a usnesení o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany, který by zahrnoval začlenění všech příslušných politik do cíle spočívajícího ve vybudování jednotného trhu, tj. nejen politiky hospodářské soutěže, ale mimo jiné také průmyslové, spotřebitelské, energetické, dopravní, digitální, obchodní a regionální politiky a politiky životního prostředí, změny klimatu, spravedlnosti a občanství, aby bylo možné dosáhnout vysoké míry integrace,

F.

vzhledem k tomu, že jednotný trh dává evropským spotřebitelům širší možnosti volby za nižší ceny, zejména v případě těch, kdo žijí v méně přístupných oblastech, jako jsou ostrovní a horské oblasti a řídce osídlené regiony, a osob se sníženou pohyblivostí,

G.

vzhledem k tomu, že tištěné materiály a internetové zdroje, které Komise zveřejňuje, jsou často velmi abstraktní nebo příliš složité na to, aby plně zaujaly občany a skutečně oslovily širokou veřejnost,

H.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby Akt o jednotném trhu nebyl tvořen řadou izolovaných opatření a aby se veškeré příslušné návrhy podílely na dosažení jednotného cíle,

1.

vítá sdělení Komise s názvem „Na cestě k aktu o jednotném trhu“, a zejména II. kapitolu „Navracení Evropanů do centra jednotného trhu a posílení jejich důvěry“, která obsahuje 19 iniciativ zaměřených na potřeby evropských občanů;

2.

je toho názoru, že návrhy uvedené ve sdělení jsou obecně v souladu s očekáváními Evropského parlamentu, mělo by však dojít k jejich dalšímu posílení, aby navrátily občany do centra jednotného trhu;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že sdělení je rozděleno na tři části, které se zaměřují na Evropany, podniky a správu věcí veřejných, namísto uspořádání podle jednotlivých témat; poukazuje na to, že konkurenceschopnost jednotného trhu a jeho přijetí ze strany občanů by neměly být považovány za protichůdné, nýbrž vzájemně se podporující cíle; domnívá se však, že tři kapitoly sdělení jsou stejnou měrou významné a jsou vzájemně propojeny a že bychom tedy měli usilovat o přijetí jednotného přístupu a přihlédnout k předloženým návrhům a vyjádřeným obavám zúčastněných stran na úrovni EU a členských států;

4.

je pevně přesvědčen, že Akt o jednotném trhu by měl být souborem vzájemně provázaných a vyvážených opatření, která by byla v souladu s Grechovou zprávou (A7-0132/2010) a Montiho zprávou a která by tvořila základ „Evropy přidané hodnoty“, jež by byla přínosem pro občany i pro podniky;

5.

zastává názor, že v kontextu politik EU, které mají za cíl řešit účinky finanční a hospodářské krize, a v rámci strategie EU 2020 je naprosto zásadní oživit a prohloubit jednotný trh;

6.

zastává názor, že Evropanům dosud nebylo v mnoha oblastech umožněno plně využit potenciál jednotného trhu, včetně volného pohybu osob, zboží a služeb, a že jsou potřebné nové pobídky, zejména pro zajištění účinné geografické mobility pracovních sil v celé Evropě;

7.

zastává názor, že strategie jednotného trhu by měla posílit sociální blaho a práva pracovníků a zajistit spravedlivé pracovní podmínky pro všechny Evropany;

8.

podporuje myšlenku Komise zahájit prostřednictvím aktu o jednotném trhu globální, pragmatickou diskuzi po celé EU o výhodách a nákladech vnitřního trhu a žádá Komisi, aby zajistila účinné uplatňování pravidel vnitřního trhu, která snižují administrativní zátěž občanů;

9.

sdílí názor, že úplná realizace evropského jednotného trhu by se měla stát základem pro dokončení procesu politické a ekonomické integrace;

10.

zdůrazňuje zejména závazek, který Komise v tomto sdělení přijala, podporovat nové přístupy k udržitelnému rozvoji;

11.