13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/1

—

že Bílá kniha Evropské komise z 21. listopadu 2001 nazvaná „Nový impuls pro evropskou mládež“ (1), kterou Rada schválila ve svých závěrech ze dne 14. února 2002, uvádí, že zdraví je třeba považovat za jeden z faktorů sociálního začlenění a samostatnosti mladých lidí a za nezbytný předpoklad rozvoje jejich aktivního občanství,

—

usnesení Rady ze dne 27. června 2002 (2) stanoví v oblasti mládeže rámec pro evropskou spolupráci, přičemž jedním ze tří pilířů tohoto rámce je začlenění rozměru „mládeže“ do dalších příslušných evropských politik,

—

Evropský pakt mládeže, přijatý na zasedání Evropské rady ve dnech 22. a 23. března 2005, představuje jeden z nástrojů přispívajících k dosažení lisabonských cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti,

—

usnesení Rady z listopadu roku 2005 o „řešení problémů mladých lidí v Evropě – provádění Evropského paktu pro mládež a podpora aktivního občanství“ (3), ve kterém se zástupci vlád členských států dohodli, že při začleňování rozměru „mládeže“ do dalších příslušných evropských politik se bude klást důraz zejména na zdravý způsob života mladých lidí,

—

usnesení Rady z května roku 2007 o vytvoření rovných příležitostí a zapojení mladých lidí do společnosti (4) vyzývá členské státy, aby se přednostně věnovaly problémům mladých lidí v rámci politik, které mají vliv na kvalitu jejich života, jako je politika v oblasti zdraví,

—

sdělení Komise ze září roku 2007 nazvané „Podpora plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti“ (5) vyzývá členské státy, aby přijaly iniciativy v oblasti zdraví mladých lidí,

—

závěry Rady ze dne 16. listopadu 2007 o průřezovém přístupu k politice mládeže (6) stanoví, že Komise vypracuje každé tři roky zprávu Evropské unie o mládeži, přičemž první zpráva bude vypracována v roce 2009,

—

ve svých závěrech ze dne 6. prosince 2007 k Bílé knize Komise „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“ (7) Rada zdůraznila potřebu zaměřit se na klíčové zdravotní faktory, jako je výživa, tělesná aktivita, konzumace alkoholu, drog a tabáku a ohrožení životního prostředí a zohlednit úlohu jednotlivých pohlaví, a kladla důraz na potřebu podporovat zdraví v prostředí každodenního života, to znamená v rodině, ve školách, na pracovišti a při trávení volného času,

—

v usnesení ze dne 22. května 2008 o zapojení mladých lidí s omezenými příležitostmi (8) Rada zdůraznila, že zdravotní problémy mohou mladým lidem bránit v aktivním zapojení do společnosti, a naléhavě vyzvala členské státy a Komise, aby podporovaly zdravý způsob života mladých lidí prostřednictvím vnitrostátních strategií v oblasti zdraví.

1)

ačkoliv je zdravotní stav mladých lidí v Evropě celkově uspokojivý, určité oblasti, jako je například výživa, fyzická aktivita, zneužívání alkoholu, sexuální a duševní zdraví, jsou předmětem zvláštních obav;

2)

je třeba věnovat zvláštní pozornost prosazování zdravého způsobu života a preventivních opatření, především v sexuální aktivity, zneužívání alkoholu a konzumace drog, kouření, poruchy příjmu potravy, obezity, násilí, hazardních her a závislosti na informačních a komunikačních technologiích;

3)

řada faktorů souvisejících s životními podmínkami, jako je chudoba, nezaměstnanost, nejistota zaměstnání, problémy spojené se zajištěním bydlení, předčasné ukončení školní docházky a diskriminace, může ohrozit zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí a také představovat pro mladé lidi překážku, aby se mohli obracet se na zařízení preventivní péče a vysoce kvalitní bezplatné zdravotnické systémy a mít k nim plný přístup, což může dále zhoršit jejich zdravotní stav a kvalitu jejich života;

4)

mladí muži a mladé ženy se ocitají v odlišných situacích, pokud jde o jejich zdraví a životní podmínky, a proto by se při řešení otázky zdraví mladých lidí měly zohledňovat otázky rovnosti žen a mužů;

5)

zdravý vývoj závisí především na zdravém fyzickém a sociálním prostředí. Je třeba vyvinout úsilí s cílem zlepšit kvalitu prostředí, ve kterém mladí lidé žijí, pracují a učí se;

6)

zásadní roli při zajišťování dobrých životních podmínek a zdravého prostředí pro mladé lidi hrají rodiče, a proto je třeba přijmout další opatření na jejich podporu.

1)

zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí úzce souvisí s jejich sociálním začleněním a úrovní vzdělání;

2)

je nezbytné pomoci mladým lidem v tom, aby se stali odpovědnějšími za své vlastní zdraví a aby se zvýšila jejich sebeúcta a samostatnost, a to zejména zvyšováním informovanosti mladých lidí o pozitivních účincích zdravého životního stylu a rizicích týkajících se jejich zdraví.

1)

k tomu, aby bylo možné přispět k zajištění účinné a účelné politiky zdraví mladých lidí a zároveň usilovat o to, aby přizpůsobené strategie lépe zohlednily zvláštnosti cílové skupiny, se zaměřením pozornosti na případné rozdíly v rámci této cílové skupiny, mimo jiné pokud jde o věk, pohlaví, místo pobytu nebo sociálně-ekonomickou situaci, a s přednostním zaměřením na mladé lidi s omezenými příležitostmi, je nezbytá přesná znalost stavu, potřeb a očekávání mladých žen a mužů v oblasti zdraví, jakož i řádně vyhodnocených stávajících postupů, zkušeností a dosažených výsledků v této oblasti, je nezbytná;

2)

přístup ke zdraví a dobrým životním podmínkám mladých lidí musí být komplexní a průřezový a musí zahrnovat všechny příslušné oblasti a zejména systém veřejného zdraví, formální a neformální vzdělávání, zaměstnanost a sociální začlenění, děti a rodinu, sport, kulturní činnosti, výzkum, životní prostředí, sdělovací prostředky a ochranu spotřebitele;

3)

pro osvojení zdravého životního stylu je nezbytné prosazování fyzické aktivity a vyvážené stravy;

4)

zvláštní pozornost je třeba věnovat duševnímu zdraví mladých lidí, zejména podporou dobrého duševního zdraví, především prostřednictvím škol a práce s mládeží, a prevenci sebepoškozování a sebevražd;

5)

politika, pokud jde o rozměr mládeže, musí skloubit veřejnou činnost na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni a musí vycházet z širokého partnerství mezi subjekty formálního, neformálního a informálního vzdělávání, zdravotnickými pracovníky, partnery v hospodářské a sociální oblasti, zejména sdružení mládeže, a sdělovacími prostředky.

1)

prosazovaly rozměr mládeže v iniciativách týkajících se zdraví a při provádění opatření v oblasti zdraví mladých lidí, která jsou přizpůsobená, průřezová, řádně koordinovaná a systematicky hodnocená;

2)

zapojily mladé lidi a všechny subjekty dotčené politikami mládeže do vytváření iniciativ týkajících se zdraví a jejich provádění, zejména prostřednictvím vzájemného učení;

3)

podporovaly přístup všech mladých lidí k činnostem ve volném čase a ke kulturním a fyzickým aktivitám;

4)

zohlednily otázku zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí v programech a politikách týkajících se informací a sdělovacích prostředků;

5)

podpořily odbornou přípravu pracovníků v oblasti mládeže a nevládních organizací v oblasti prevence zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí, pokud jde o základní poradenství, včasnou intervenci, rozpoznání obtíží mladých lidí a nasměrování na další služby.

1)

zajistila zohlednění rozměru mládeže ve svých iniciativách týkajících se zdraví;

2)

do všech úrovní své činnosti v této oblasti zapojila mladé lidi a všechny dotčené subjekty v oblasti politiky mládeže.

1)

zlepšily znalosti a výzkum v této oblasti a zajistily jejich pravidelnou aktualizaci a současně braly v úvahu rozdíly mezi mladými lidmi z hlediska zdraví a životních podmínek, mimo jiné pokud jde o pohlaví, věk, geografické a sociálně-ekonomické faktory, sexuální orientaci nebo zdravotní postižení;

2)

využívaly stávajících zdrojů údajů a postupně začleňovaly údaje týkající se zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí do zprávy o situaci mladých lidí v Evropě, kterou Komise každé tři roky vypracovává;

3)

zlepšovaly informovanost o faktorech ovlivňujících zdraví mladých lidí;

4)

podporovaly výměnu osvědčených postupů v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni, a aby vycházely zejména ze stávajících struktur;

5)

optimálně využívaly možnosti nabízené stávajícími politikami, programy a jinými nástroji Evropské unie, zejména evropských strukturálních fondů a programu Mládež v akci s cílem vypracovat projekty týkající se zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí;

6)

posílily partnerství s mladými lidmi a jejich organizacemi, subjekty v oblasti mládeže a občanskou společností v oblasti zdraví mladých lidí.

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/4

1.

Rostoucí globalizace obchodních výměn a prodlužování aktivního pracovního věku vyžadují více než kdykoliv jindy neustálé přizpůsobování individuálních dovedností, aby se mohl lépe předjímat předvídatelný nebo nezbytný vývoj a tak se umožnilo zabezpečení profesní kariéry.

2.

Rozšíření Evropské unie zvyšuje možnosti mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy i mobility na pracovním trhu, čímž vzniká nutnost připravovat občany EU k tomu, aby svoji studijní a profesní dráhu rozvíjeli v širším zeměpisném rámci.

3.

Život občanů se stále častěji vyznačuje několika přechody: zejména mezi školským vzděláváním a odborným vzděláváním a přípravou, vysokoškolským vzděláváním a zaměstnáním nebo mezi zaměstnáním a nezaměstnaností, dalším vzděláváním nebo odchodem z pracovního trhu. Poradenství hraje rozhodující úlohu při přijímání důležitých rozhodnutí, která musí lidé v průběhu života činit. Může tak přispět k větší odpovědnosti jednotlivců stabilněji řídit svoji profesní dráhu v rámci současného pracovního trhu a dosáhnout lepší rovnováhy mezi osobním životem a zaměstnáním.

4.

Pracovní trh se rovněž vyznačuje nepoměrem mezi dlouhotrvající nezaměstnaností a obtížným obsazováním pracovních míst v některých odvětvích a poradenství představuje způsob, jak lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.

5.

Sociální začlenění a rovné příležitosti stále ještě představují důležité výzvy pro politiky vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

1.

Usnesení Rady ze dne 28. května 2004 (1) o celoživotním posilování politik, systémů a postupů v oblasti poradenství upřesňuje hlavní cíle politiky celoživotního poradenství pro všechny občany Evropské unie.

2.

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2) zdůrazňuje, s odkazem na některé klíčové schopnosti, že způsobilost hledat nabídky vzdělávání a odborné přípravy i dostupné poradenství a pomoc je nezbytná pro osobní a profesní rozvoj jednotlivců a jejich sociální začlenění.

3.

Usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“ (3) vyzývá členské státy a Komisi, aby pracovníky připravovaly na nová povolání znalostní společnosti, a to prostřednictvím služeb profesního poradenství umožňujících žadatelům o zaměstnání určovat moduly dovedností nezbytných k přístupu k novým povoláním v těch odvětvích, kde je těchto dovedností nedostatek.

4.

Společná zpráva Rady a Komise na rok 2008 o pokroku v provádění pracovního programu „Celoživotní učení jako základ znalostí, kreativity a inovací“ (4) připomíná, že je důležité věnovat „zvláštní pozornost celoživotnímu poradenství“.

5.

Závěry Rady ze dne 25. května 2007 o uceleném rámci ukazatelů a referenčních kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (5) představují důležitý nástroj pro hodnocení, jak jsou uskutečňované cíle Lisabonské strategie, a má tudíž sledovat pokrok členských států týkající se poradenství v rámci jejich strategie v oblasti celoživotního vzdělávání a odborné přípravy.

6.

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (6) zavádí společný referenční rámec, který by měl sloužit jako pomůcka k převádění různých systémů kvalifikací a jejich úrovní. Má usnadňovat mobilitu aktivně činných pracovníků a zahrnout poradenství do politik a postupů členských států v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti.

7.

Závěry Rady ze dne 22. května 2008 o vzdělávání dospělých (7) připomínají ekonomické a sociální i individuální výhody zvyšování vzdělávání dospělých a zdůrazňují, že veřejné orgány mají zřizovat kvalitní informační a poradenské systémy, založené na přístupu zaměřeném především na jednotlivce, a tím spravedlivě dosáhnout jejich větší aktivity a samostatnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

1.

Poslední hodnotící zprávy, zejména zpráva Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) z roku 2008 o provádění usnesení z roku 2004, zdůrazňují, že přestože bylo dosaženo pokroku, je třeba vyvinout úsilí v oblasti poskytování kvalitnějších poradenských služeb, nabídky rovného přístupu zaměřeného na snahy a potřeby občanů, koordinaci a vytváření vztahu mezi nabídkou existujících služeb.

2.

V roce 2007 členské státy vytvořily Evropskou síť pro rozvoj politiky celoživotního poradenství (ELGPN), kterou tvoří zástupci všech členských států, kteří se na ní chtějí podílet, čímž se mezi jednotlivými členskými státy zvyšují možnosti vzájemného učení a spolupráce při rozvoji politik, systémů a postupů v oblasti celoživotního poradenství.

3.

Je třeba upevnit priority, jejichž cílem je aktivní provádění politiky v oblasti poradenství v rámci národních strategií v oblasti celoživotního vzdělávání a odborné přípravy. Tyto priority je poté třeba realizovat za využití evropských nástrojů a pomůcek.

—

Posilovaly úlohu celoživotního poradenství v rámci národních strategií celoživotního učení v souladu s Lisabonskou strategií a strategickým rámcem evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

—

V případě potřeby přezkoumaly politiky a postupy v oblasti poradenství na vnitrostátní úrovni.

—

S přihlédnutím k situaci a právním předpisům daného členského státu a s cílem průběžně pomáhat občanům při změnách v jejich profesním životě využívaly následující hlavní zásady (podrobně uvedené v příloze „Prioritní oblasti“):

—

V souladu s prioritami členských států využívaly příležitostí, které nabízí program celoživotního učení a evropské strukturální fondy.

1.

Posilovaly evropskou spolupráci v oblasti celoživotního poradenství, a to zejména prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj politiky celoživotního poradenství, za podpory programu celoživotního učení a ve spojení s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop).

Zejména aby:

2.

Poskytovaly občanům a aktérům poradenství spolehlivé informační zdroje zahrnující všechny vnitrostátní systémy vzdělávání a odborné přípravy a poradenské služby, zejména prostřednictvím sítě Euroguidance.

3.

V souladu s uvedenými čtyřmi prioritními oblastmi tohoto usnesení podporovaly rozvoj celoživotního poradenství ve třetích zemích, především prostřednictvím činností Evropské nadace odborného vzdělávání.

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/8

(1)

Mobilita mladých dobrovolníků je nedílnou součástí svobody pohybu osob chráněné článkem 18 Smlouvy.

(2)

Společenství může přijmout opatření ke zlepšení mobility mladých dobrovolníků podporou spolupráce mezi organizátory dobrovolné činnosti v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto doporučení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(3)

Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečné činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (1) a související předpisy se vztahují jen na ty dobrovolníky, kteří jsou pojištěni podle vnitrostátních právních předpisů o sociálním zabezpečení, což má za následek, že záležitosti sociální ochrany mohou někdy odrazovat od zapojení do dobrovolných činností v jiném členském státě.

(4)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES ze dne 10. července 2001 o mobilitě uvnitř Společenství pro studenty, osoby absolvující odbornou přípravu, dobrovolníky, učitele a školitele (2) jsou členské státy vyzývány, aby přijaly v souladu s právem Společenství a v rámci svého vnitrostátního práva opatření, která považují za vhodná, s cílem zajistit, aby dobrovolníci a jejich rodiny nebyli v důsledku příslušných politik sociální ochrany, například v oblasti zdravotní péče a sociálního zabezpečení, diskriminování, a nebylo tím bráněno jejich mobilitě.

(5)

Doporučení 2001/613/ES a doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/961/ES ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility (3) se výslovně vztahují na dobrovolníky.

(6)

Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (4) poskytuje možnost udělovat zvláštní povolení k pobytu státním příslušníkům třetích zemí, kteří požádají o přijetí na území členského státu za účelem dobrovolné činnosti.

(7)

V usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 15. listopadu 2004 o společných cílech pro dobrovolnou činnost mladých lidí a usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 16. listopadu 2007 o plnění společných cílů pro dobrovolnou činnost mladých lidí (5) byly stanoveny společné cíle pro dobrovolnou činnost mladých lidí a s cílem podpořit plnění těchto cílů byla navržena výměna poznatků o osvědčených postupech a činnosti typu vzájemného učení; zároveň byly členské státy vyzvány, aby uvážily praktické způsoby měření pokroku. Ve druhém z uvedených usnesení byla rovněž vyzvána Komise, aby předložila další návrhy na podporu a uznávání dobrovolné činnosti mladých lidí.

(8)

Evropský parlament přijal v dubnu roku 2008 zprávu „Úloha dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti“, která vyzývá členské státy a regionální a místní orgány k uznání významu dobrovolné činnosti pro posílení sociální a hospodářské soudržnosti a doporučuje podporování přeshraničních projektů dobrovolné činnosti.

1)

V rámci tohoto doporučení se přeshraniční dobrovolné činnosti charakterizují takto: činnosti otevřené pro všechny mladé lidi, vykonávané z jejich svobodného rozhodnutí v obecném zájmu a po určitou dobu a v určitém rámci v zemi jiné, než je země bydliště, přičemž tato činnost je neplacená nebo placená jen symbolicky, s výjimkou úhrady nákladů. Dobrovolné činnosti by neměly mít nepříznivý dopad na potenciální nebo již existující placená zaměstnání, ani by neměly být považovány za jejich náhradu.

2)

Dobrovolné činnosti přinášejí bohaté zkušenosti získané v kontextu neformálního a informálního učení, které zdokonalují profesní dovednosti a schopnosti mladých lidí, přispívají k jejich zaměstnatelnosti a smyslu pro solidaritu, rozvíjejí jejich sociální dovednosti, ulehčují jim začlenění do společnosti a podporují u nich aktivní občanství.

3)

Po celé Evropě probíhá široká škála dobrovolných činností, které jsou organizovány občanskou společností a orgány veřejné moci. Tyto činnosti by měly být zachovány a dále rozvíjeny a měla by se usnadnit spolupráce mezi organizátory těchto činností.

4)

Přeshraniční mobilita v Evropě může být důležitým nástrojem podpory vzdělávání, zaměstnanosti a regionální a sociální soudržnosti a pomoci ke zlepšení vzájemného pochopení a aktivního zapojení do společnosti. To platí zejména pro mladé lidi na trhu práce, který stále více oceňuje přizpůsobivost a pružnost.

5)

Místní společenství, která jsou hostiteli mladých dobrovolníků, mají z jejich činností velký prospěch v široké škále oblastí, jako je podpora sociálního začleňování, zachovávání kulturního dědictví, podpora mezigenerační solidarity a ochrana životního prostředí. Tyto činnosti mohou zároveň obohatit kulturní rozmanitost hostitelských společenství.

6)

Dobrovolné činnosti byly prioritou otevřené metody koordinace v oblasti mládeže, která už zaznamenala velký počet osvědčených postupů. Evropská dobrovolná služba – od roku 1996 akce v rámci programu EU nazvaného Mládež – v této souvislosti umožnila mladým lidem zapojit se do dobrovolné služby v různých oblastech. Současný program Mládež v akci tento směr ještě posiluje.

7)

Přes všechno toto úsilí mohou nadále existovat překážky přeshraniční mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy, a cílem tohoto doporučení proto je především vytvoření rámce pro posílení spolupráce mezi členskými státy, aniž by byla dotčena různorodost situací, v nichž se jednotlivé státy nacházejí.

8)

Lepší spolupráce mezi organizátory dobrovolné činnosti v různých zemích a větší sdílení informací může mladé Evropany všech národností podněcovat k tomu, aby se více zapojovali do dobrovolné činnosti ve třetích zemích.

9)

Zvláštní pozornost by měla být věnována mladým lidem s omezenými příležitostmi, protože dobrovolná činnost nabízí obzvlášť cennou možnost mobility právě těmto mladým lidem, kteří by jinak mohli programů mobility využívat jen v menší míře, nebo by jich nemohli využívat vůbec.

A)

podporovaly mobilitu mladých dobrovolníků uvnitř Evropy zlepšením podmínek spolupráce mezi organizátory dobrovolné činnosti v různých zemích, ať už činností organizovaných občanskou společností nebo orgány veřejné moci, aby tak měl každý mladý člověk v Evropě příležitost vykonávat dobrovolnou činnost, bude-li si to přát;

B)

usnadnily za tím účelem rozvíjení následujících směrů činností současně se zohledněním svých vnitrostátních rámců a právních předpisů v oblasti dobrovolné činnosti, podle svých obecných vnitrostátních priorit, stávajících místních příležitostí a systémů veřejných výdajů:

1)

podporovat členské státy při plnění výše uvedených úkolů využitím rámce spolupráce Unie v oblasti mládeže, a zejména otevřené metody koordinace a programu Mládež v akci;

2)

podněcovat a organizovat v součinnosti s členskými státy výměnu informací a zkušeností týkajících se spolupráce mezi organizátory dobrovolné činnosti v různých zemích, ať už organizovaných občanskou společností nebo orgány veřejné moci;

3)

rozvíjet Evropský portál pro mladé dobrovolníky o dobrovolných činnostech vycházející z vnitrostátních portálů pro mladé dobrovolníky, databází nebo specifických internetových stránek, pokud existují;

4)

podat Radě čtyři roky po přijetí tohoto doporučení zprávu, aby bylo možné zjistit, zda navržená opatření účinně fungují, a posoudit potřebu dalších opatření.

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/11

—

Smlouvu o založení Evropského společenství,

—

usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 (1) o evropském programu pro kulturu a na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. května 2008 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 (2), které jako jeden z cílů stanoví podporu kulturního dědictví,

—

sdělení Komise ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (3),

—

a usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (4), v němž se uvádí, že Evropský parlament podporuje „zavedení označení evropského dědictví, které by pomohlo zdůraznit evropský rozměr kulturních statků, památek a památkových a vzpomínkových míst, jež nesou svědectví o evropských dějinách a dědictví“,

—

mezivládní projekt označení „Evropské dědictví“, který v dubnu roku 2006 v Granadě zahájilo několik členských států,

—

význam zvyšování povědomí mladých lidí o společném kulturním dědictví, a tudíž potřebu podporovat jejich přístup k evropskému kulturnímu dědictví,

a)

jehož cílem by bylo vyzdvihnout konkrétním způsobem společnou historii Evropy tím, že se zdůrazní evropský rozměr jejího kulturního dědictví;

b)

by mohlo přispět:

a)

pro toto označení by mohly být způsobilé:

b)

uchazeči o označení by měli předložit dlouhodobý projekt, v jehož rámci budou:

a)

zapojení členských států do této iniciativy by bylo dobrovolné;

b)

projekt by měl vycházet z těchto zásad:

c)

projekt by mohl být financován ze stávajících prostředků Společenství, aniž tím budou ovlivněny politiky jednotlivých členských států v oblasti podpory;

d)

této iniciativy by se rovněž mohly účastnit třetí země, které se účastní programu „Kultura“ Evropské unie;

e)

kvalita projektu týkajícího se označení „Evropské dědictví“ by závisela na dodržování závazků ze strany míst označených za evropské dědictví, přičemž by mohla být předmětem pravidelných přezkumů;

f)

pamětihodnosti, které již v rámci mezivládního projektu získaly označení „Evropské dědictví“, by měly být zohledněny a měl by být vymezen jejich status;

—

v přiměřeném časovém rámci a s ohledem na tyto závěry předložila Radě odpovídající návrh o zavedení označení „Evropské dědictví“ v rámci Evropské unie, v němž budou upřesněny praktické postupy realizace tohoto projektu.

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/13

—

Smlouvu o založení Evropského společenství,

—

usnesení Rady o kvalitě architektury ve městech a na venkově ze dne 12. února 2001 (1), které potvrzuje, že architektura je základním prvkem kultury a prostředí pro život v každé zemi,

—

závěry Rady ze dne 24. května 2007 o přínosu kulturního a tvůrčího odvětví k dosažení lisabonských cílů (2), ve kterých je zdůrazněno, že odvětví kulturních činností a tvorby, mezi něž architektura patří, hrají zásadní úlohu v podpoře inovací a technologií a jsou hlavním motorem udržitelného rozvoje v budoucnosti;

—

jakož i na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (3), které spolu se sdělením Komise ze dne 10. května 2007 (4) poukazuje na propojující úlohu kultury.

—

obnovenou strategii Evropské unie pro udržitelný rozvoj (5), kterou přijala Evropská rada na zasedání ve dnech 15. a 16. června 2006 a jejímž obecným cílem je určovat a rozvíjet činnosti, jež EU umožní dosáhnout trvalého zvyšování kvality života pro současné i budoucí generace, a to prostřednictvím vytvoření udržitelných společenství schopných účinně řídit a využívat zdrojů a využívat potenciál hospodářství k ekologickým a sociálním inovacím a zajistit tak prosperitu, ochranu životního prostředí a sociální soudržnost,

—

Lipskou chartu o udržitelných evropských městech ze dne 24. května 2007 (6) vypracovanou ministry odpovědnými za rozvoj měst, která zdůrazňuje význam architektonické kultury a vyzývá k přijetí přístupu, jenž by byl nedílnou součástí procesu rozvoje měst, v němž by byla zohledněna hospodářská, sociální, ekologická a kulturní dimenze měst a jenž by se opíral o spolupráci různých úrovní správní a politické odpovědnosti, jakož i veřejných a soukromých činitelů.

—

práci „evropského fóra pro politiku v oblasti architektury“ v otázkách kvality architektury a udržitelného rozvoje.

—

architektura jako obor spojující kulturní tvorbu s inovacemi, včetně technologií, je s ohledem na dopad, který má na kulturní stránku měst, ale rovněž na hospodářství, sociální soudržnost a životní prostředí, významným příkladem toho, jakým způsobem může kultura přispívat k udržitelnému rozvoji,

—

architektura je však i dokladem meziodvětvové povahy kultury vzhledem k tomu, že je ovlivňována řadou veřejných politik a nikoliv pouze politikou v oblasti kultury.

—

evropská města čelí v současnosti vážným problémům: demografickému vývoji a jeho důsledkům, pokud jde o rozrůstání měst, otázkám životního prostředí a boji proti změně klimatu, zachování sociální soudržnosti, zejména v souvislosti s hospodářskými a kulturními změnami, ochraně architektonických památek a kulturního dědictví a jejich zhodnocení,

—

reakce na tyto problémy spočívá v udržitelném rozvoji měst, tedy integrovaném a kreativním přístupu, v jehož rámci je stejně významná úloha přisuzována kultuře, hospodářství, sociálním aspektům a životnímu prostředí,

—

udržitelný rozvoj měst znamená:

—

architektura má při realizaci udržitelného rozvoje měst integrující a inovační úlohu, která zejména:

—

udržitelný rozvoj měst je rovněž příležitostí pro tvorbu, inovaci či změnu teoretických postupů v oblasti architektury a pro návrat k tradičním praktickým postupům a jejich nový výklad.

—

iniciativy řady evropských měst, zejména v rámci „evropských hlavních měst kultury“, jejichž cílem je dosáhnout prostřednictvím kultury, a především prostřednictvím architektury, obnovy měst,

—

fenomén „kreativních měst“, jejichž udržitelný rozvoj je založen na nových faktorech konkurenceschopnosti, jako je například kvalita městské infrastruktury či vzájemné působení kultury a průmyslu.

—

braly v úvahu architekturu a její specifika, především její kulturní rozměr, a to ve všech příslušných politikách a zejména v politikách v oblasti výzkumu, hospodářské a sociální soudržnosti, udržitelného rozvoje a vzdělávání,

—

vedle technických norem vypracovaly v případě architektury i přístup zahrnující obecné, hospodářské, sociální, kulturní a environmentální cíle,

—

podporovaly inovace a experimentování z hlediska udržitelného rozvoje v oblasti architektury, urbanismu a tvorby krajiny, a to především v rámci evropských politik a programů a u veřejných zakázek,

—

zlepšily znalosti odvětví architektury a jeho přínosu pro udržitelný rozvoj, zejména pak z pohledu statistiky,

—

zvyšovaly povědomí veřejnosti o úloze architektury a urbanismu při vytváření prostředí pro kvalitní život a podporovaly zapojení veřejnosti do udržitelného rozvoje měst,

—

posoudily, zda je ve spolupráci s odborníky a s ohledem na zkušenosti několika členských států možné každý rok intenzivně věnovat určité období na evropské úrovni architektuře,

—

společně zajistily opatření navazující na tyto závěry a v roce 2012 podaly zprávu o jejich provádění.

—

usilovaly o to, aby architektura měla v procesu udržitelného rozvoje integrující a inovační úlohu, a to již ve fázi návrhu projektu týkajícího se výstavby, územního plánování, tvorby krajiny nebo obnovy krajiny,

—

přispívaly k rozvíjení potenciálu hospodářského růstu a zaměstnanosti v oblasti architektury jako kulturního a tvůrčího odvětví,

—

podporovaly vzdělávání týkající se architektury, včetně kulturního dědictví, a prostředí pro život, zejména prostřednictvím vzdělávání v oblasti umění a kultury,

—

podporovaly základní i další vzdělávání architektů, urbanistů a krajinářů týkající se udržitelného rozvoje,

—

věnovaly architektuře pozornost v rámci provádění programu „Evropský rok tvořivosti a inovace (2009)“,

—

uplatnily případně otevřenou metodu koordinace pro oblast kultury.

—

otázky architektury zohlednila při přípravě zelené knihy o kulturních a tvůrčích odvětvích;

—

zapojila sítě odborníků a profesionálů v oblasti architektury, a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru, jako například „evropské fórum pro politiku v oblasti architektury“, do činností a konzultací ohledně problémů nebo otázek souvisejících s architekturou,

—

ve spolupráci s těmito sítěmi a evropskou sítí škol pro obor architektury podporovala:

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/15

1.

S ODKAZEM zejména na:

2.

s řádným OHLEDEM NA:

3.

KONSTATUJE, že:

4.

V této souvislosti MÁ ZA TO, že:

5.

DOMNÍVÁ SE, že tyto cíle je třeba i nadále sledovat s ohledem na:

6.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, aby:

7.

VYZÝVÁ KOMISI, aby:

8.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, aby v rámci svých příslušných pravomocí:

9.

VYZÝVÁ ZÚČASTNĚNÉ STRANY, aby zahájily proces konzultací nebo aby se k němu v konstruktivním duchu připojily, s cílem:

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/18

—

vytvoření Evropské digitální knihovny EUROPEANA jakožto společného mnohojazyčného rozhraní umožňujícího přístup on-line ke kulturním materiálům celé Evropy v digitální podobě (ke knihám, tiskovinám, fotografiím, kinematografickým a audiovizuálním dílům, archivním dokumentům, muzejním sbírkám, pamětihodnostem a archeologickým památkám atd.) představuje výtečnou příležitost, jak zhodnotit kulturní dědictví členských států a zprostředkovat k tomuto dědictví přístup široké veřejnosti,

—

digitalizace a přístupnost kulturních materiálů členských států on-line, jakož i uchovávání digitálních záznamů jsou z obecnějšího hlediska zásadní pro zvyšování hodnoty kulturního dědictví, pro dynamiku tvorby obsahů a vznik nových služeb poskytovaných on-line; přispívají k demokratizaci přístupu ke kultuře a poznatkům a k rozvoji informační společnosti a znalostní ekonomiky.

1.

ZDŮRAZŇUJE:

2.

VÍTÁ se zájmem:

3.

BERE s uspokojením NA VĚDOMÍ:

4.

PŘEDPOKLÁDÁ, že pro úspěšnost a udržitelnost knihovny EUROPEANA a obecněji procesů, jež probíhají v členských státech v oblasti digitalizace a dostupnosti kulturních materiálů on-line a uchovávání digitálních záznamů, bude třeba:

5.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, aby:

6.

VYZÝVÁ KOMISI, aby:

7.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, aby v rámci svých příslušných pravomocí:

8.

VYZÝVÁ „NADACI PRO EVROPSKOU DIGITÁLNÍ KNIHOVNU“, aby:

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/20

1)

V závěrech Evropské rady, jež zasedala v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 (1), bylo zdůrazněno, že investice do vzdělávání a odborné přípravy osob zaujímají v rámci evropské znalostní ekonomiky nezastupitelné místo.

2)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. února 2001 o evropské spolupráci při hodnocení kvality vzdělávacího systému (2) byly členské státy vyzvány, aby podporovaly zlepšení kvalitativního hodnocení školního vzdělávání.

3)

V závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (3) byly členské státy vyzvány, aby zajistily účinné zaměření reforem a investic v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem dosáhnout vyšší kvality a rovnějšího přístupu, a to zejména zaměřením se na předškolní vzdělávání, programy včasné intervence a rovnocenné systémy vzdělávání a odborné přípravy.

4)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 (4) byl zaveden akční program v oblasti celoživotního učení.

5)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (5) byl definován základní soubor znalostí, dovedností a postojů, které by si měli žáci do ukončení svého počátečního vzdělávání a odborné přípravy osvojit, aby se mohli zapojit do znalostní společnosti, a které z důvodu své průřezové povahy vyžadují přístup ke vzdělávání přesahující tradiční hranice mezi jednotlivými obory.

6)

V usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 (6) byla zdůrazněna potřeba, aby lidé získali nové dovednosti k novým povoláním a aby se zvýšily obecné úrovně dovedností prostřednictvím počátečního i průběžného vzdělávání a odborné přípravy k dovednostem nejvyšší kvality, s cílem udržet si a posílit inovační schopnosti nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti.

7)

V závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. listopadu 2007 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (7) byla zdůrazněna potřeba zasadit se o to, aby se učitelům dostalo počáteční odborné přípravy, podpory při zapracování a dalšího profesního rozvoje, které probíhají koordinovaně, soudržně, s přiměřenými zdroji a se zaručenou kvalitou.

8)

V závěrech Evropské rady z března roku 2008 (8) bylo zdůrazněno, že klíčovým faktorem pro budoucí růst je plný rozvoj inovačního a kreativního potenciálu evropských občanů, jenž je založen na evropské kultuře a špičkové kvalitě v oblasti věd, a členské státy byly naléhavě vyzvány, aby podstatně snížily počet mladých lidí, kteří neumí řádně číst, a počet žáků a studentů předčasně ukončujících školní docházku, a rovněž aby zlepšily úroveň vzdělání dosahovanou studenty z přistěhovaleckých či znevýhodněných skupin.

9)

V závěrech Rady ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (9) byla zdůrazněna rostoucí potřeba opatření na vnitrostátní úrovni, jakož i spolupráce na úrovni Evropské unie s cílem pokročit v náročné změně, jež je nezbytná, pokud školy mají poskytovat žákům odpovídající přípravu, aby byli schopni čelit důležitým výzvám a problémům rychle se měnícího světa.

1)

Bezplatné povinné vzdělávání je základním právem všech občanů, jeho poskytování je povinností veřejných orgánů a jeho uspořádání je odpovědností členských států.

2)

Školní vzdělávání – včetně všech forem školního vzdělávání až po dokončení středoškolského vzdělávání – vytváří základy pro celoživotní učení tím, že žákům umožňuje získat klíčové kompetence, které jsou nezbytné a pomohou jim v orientaci, a to jak v osobním, tak i v pracovním životě.

3)

Školní vzdělávání představuje nejen důležitý prostředek pro socializaci jednotlivců a pro předávání hodnot, dovedností, znalostí a postojů nezbytných pro demokracii, občanství mezikulturní dialog a osobní rozvoj, ale hraje rovněž důležitou úlohu při získávání klíčových kompetencí nezbytných pro úspěšné zapojení se do hospodářského života.

4)

Škola by měla žákům poskytnout vzdělání, které jim umožní přizpůsobit se prostředí, které je stále více globalizované, soutěživé, diverzifikované a komplexní, v němž se tvořivost a inovační schopnost, smysl pro iniciativu, podnikavost a závazek dále se učit cení stejně, ne-li více než konkrétní tematické znalosti.

5)

Odpovědnost za organizaci a obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy sice spočívá na každém členském státu a v některých případech mají školy značnou míru nezávislosti, evropská spolupráce však sehrává důležitou úlohu. Členským státům může pomoci reagovat na společné výzvy, zejména prostřednictvím otevřené metody koordinace.

6)

Členské státy mají na spolupráci společný zájem, protože díky ní mohou lépe využít množství inovačních postupů vysoké kvality, které se využívají v různých školských systémech EU.

1)

Vzhledem ke skutečnosti, že vzdělávání a odborná příprava významně přispívají k budoucímu růstu, dlouhodobé konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti Unie, jakož i k podpoře aktivního občanství, mělo by vzdělávání a odborná příprava být i nadále klíčovou prioritou i v dalším cyklu lisabonského procesu.

2)

V zájmu zachování sociální soudržnosti a zajištění toho, aby zlepšením přístupu a příležitostí mohl každý mladý člověk plně rozvíjet svůj potenciál a stát se aktivním účastníkem vznikající znalostní společnosti, je třeba dále rozvíjet vzdělávací systémy.

3)

Je třeba, aby školy u žáků podporovaly tvořivost, inovativní myšlení a podnikavost a poskytovaly jim stimulující pracovní prostředí. Za tímto účelem by se školy měly samy stát tvořivými a dynamickými místy otevřenými spolupráci a partnerství se širším světem, v nichž se rozvíjí kultura vnitřního a vnějšího hodnocení, do kterého jsou rovněž zapojeny rodiny, za účelem stanovení možných oblastí pro změnu a zlepšení.

4)

Obecně stále ještě nebylo dosaženo dostatečného pokroku z hlediska tří evropských referenčních kritérií přijatých Radou na rok 2010, která se přímo týkají školního vzdělávání: počet žáků předčasně ukončujících školní docházku, porozumění psanému textu a ukončení středoškolského vzdělávání.

5)

Ucelený přístup k rozvoji kompetencí, založený na evropském referenčním rámci klíčových schopností pro celoživotní učení (10), s sebou přináší potřebu vynaložit větší úsilí na zvýšení porozumění psanému textu a jiných základních dovedností a pracovat na osobnějších přístupech k učení, které odpovídají zvláštním potřebám každého žáka, zahrnují odpovídající formy hodnocení a vedou k větší motivaci učit se.

6)

Zajištění systémů vzdělávání a odborné přípravy špičkové kvality, které jsou nejen rovnocenné, ale i účinné (11), vyžaduje kvalitnější a dostupnější předškolní vzdělávání, ambiciózní školy, které nabízejí rovné příležitosti všem žákům bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí, a které zajišťují řádnou rovnováhu mezi obecnou a specializovanou výukou pro děti se zvláštními potřebami.

7)

Rovněž je nezbytné vynaložit větší úsilí za účelem provedení závěrů Rady z listopadu roku 2007 (12), ve kterých byly členské státy vyzvány, aby poskytovaly vysoce kvalitní počáteční vzdělávání učitelů, podporu na počátku profesní dráhy, jakož i další profesní rozvoj, jež jsou koordinované, soudržné, s přiměřenými zdroji a se zaručenou kvalitou; to by mělo umožnit získat pro učitelské povolání vysoce kvalifikované osoby a u tohoto povolání je udržet, řešit případy slabého výkonu, podpořit všechny žáky, aby plně využily svůj potenciál a vytvořit školní prostředí, kde se budou učitelé učit od sebe navzájem a která se zaměří na lepší schopnost žáků učit se.

1)

Zaručit a zlepšit získávání klíčových kompetencí, zejména schopnost psát, číst a počítat.

2)

Posílit zásadní úlohu, kterou školy hrají při prosazování společností otevřených sociálnímu začlenění a při posílení sociální soudržnosti, a to zajištěním vysoce kvalitního vzdělání pro všechny žáky v souladu se zásadou rovnosti.

3)

Podpořit učitelské povolání a zlepšit počáteční odbornou přípravu a odbornou přípravu při zaměstnání učitelů a vedení škol.

1)

Spolupracovaly v rámci otevřené metody koordinace na posílení evropské spolupráce s cílem podpořit politické priority uvedené v těchto závěrech.

2)

Při provádění doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení zaměřily svoji spolupráci na:

3)

Při provádění závěrů Rady o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě zaměřily svoji spolupráci na:

4)

Při provádění závěrů Rady o zlepšování kvality vzdělávání učitelů zaměřily svoji spolupráci na:

5)

Na podporu výše uvedených cílů využívaly všech příslušných nástrojů, jako je otevřená metoda koordinace, program celoživotního učení, 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj a v souladu s prioritami jednotlivých členských států Evropský sociální fond.

6)

Vedly pravidelný dialog o otázkách školství – včetně prosazování kreativity a inovační schopnosti v rámci a prostřednictvím školního vzdělávání – a to za účasti vysokých politických činitelů ze členských států.

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/23

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/24

1.

Komise dne 2. prosince 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 a na základě postoupení podle čl. 4 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Jysk Stålindustrie ApS („Jysk“, Dánsko), patřící skupině Universal Cargo Logistics Holding B.V. (UCLH, Nizozemsko), která je ovládaná panem Vladimirem Lisinem, který rovněž ovládá společnost Novolipetsk Steel („NLMK“, Rusko), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií výlučnou kontrolu nad podnikem Volgo-Balt Transport Holding Limited („Volgo-Balt“, Kypr).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5310 – Jysk Stålindustrie/Volgo-Balt na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/25

1.

Komise dne 4. prosince 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Sumitomo Electric Industries Ltd („SEI“, Japonsko) a podnik Nexans group („Nexans“, Francie) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Opticable („Opticable“, Belgie), který je v současnosti pod výlučnou podniku Nexans.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5435 – Nexans/SEI/Opticable na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/26

1.

Komise dne 5. září 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004, kterým podnik Sanofi-Aventis Europe, société par actions simplifiée (Francie), patřící do skupiny Sanofi-Aventis group (Francie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady kontrolu nad celým podnikem Zentiva N.V. (Nizozemsko), a to na základě veřejné nabídky na koupi akcií zveřejněné dne 11. července 2008.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Toto oznámení bylo dne 2. října 2008 prohlášeno za neúplné. Dotčené podniky již poskytly další požadované informace. Oznámení se stalo úplným ve smyslu článku 10 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 dne 5. prosince 2008.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5253 – Sanofi-Aventis/Zentiva na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/s3