ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 231

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
30. června 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

21

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

60

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

94

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

159

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1056

ze dne 24. června 2021,

kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) při úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení by mělo provádět jednu z priorit stanovených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu, který stanoví účelové financování v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti s cílem pokrýt sociální, hospodářské a environmentální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

(2)

Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální, hospodářské a environmentální dopady na ty regiony, které jsou při využívání energie silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

(3)

Aby byla transformace úspěšná a pro všechny sociálně přijatelná, musí být spravedlivá a inkluzivní. Proto musí Unie, členské státy a jejich regiony od samého počátku brát v úvahu sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

(4)

Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni a usilováním o vysoké sociální a environmentální standardy by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků, zejména pro pracovníky, kteří budou dotčeni transformací na klimaticky neutrální Unii do roku 2050.

(5)

Tímto nařízením by měl být zřízen Fond pro spravedlivou transformaci (FST), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cíli tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky, a podpořit vyváženou socioekonomickou transformaci. V souladu s jediným specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace zmírněním jejího negativního vlivu na zaměstnanost a financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství. Jediný specifický cíl FST je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (6).

(6)

S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu jakožto strategii Unie pro udržitelný růst a na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle OSN pro udržitelný rozvoj má FST přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice věnovat v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Zdroje z vlastního finančního krytí FST jsou doplňkové k investicím, které jsou zapotřebí k dosažení obecného cíle vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Tyto zdroje, spolu se zdroji převedenými dobrovolně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), a Evropského sociálního fondu plus, (ESF+) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8), by měly plně přispívat k dosažení tohoto cíle. V této souvislosti by FST měl podporovat činnosti, které dodržují klimatické a environmentální standardy a priority Unie, významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) a zajišťují transformaci na nízkouhlíkové hospodářství ve snaze o dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050.

(7)

Zdroje z FST by měly doplňovat zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

(8)

Transformace na klimaticky neutrální hospodářství je výzvou pro všechny členské státy. Zvláště náročná bude pro ty členské státy, jež jsou nebo donedávna byly silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které je třeba utlumit nebo přizpůsobit v důsledku transformace na klimaticky neutrální hospodářství, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zacíleno na území, na něž má klimatická transformace největší dopad, a mělo by zohledňovat, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimaticky neutrální hospodářství financovat.

(9)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externí odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(10)

Aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů FST, měl by být přístup těch členských států, které se dosud nezavázaly plnit cíl dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody, k FST omezen na 50 % jejich přídělu, přičemž zbývajících 50 % bude dáno k dispozici pro programování po přijetí tohoto závazku. Pokud některý členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 nepřijal, měl by být v zájmu zajištění spravedlnosti a rovného zacházení s členskými státy rozpočtový závazek na předchozí rok v následujícím roce zcela zrušen.

(11)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (11) a v mezích dostupných zdrojů, které jsou v něm přiděleny, by se opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci FST měla provádět za účelem řešení nebývalého dopadu krize COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.

(12)

V tomto nařízení by měly být uvedeny typy investic, u nichž by měla být povolena podpora výdajů z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování závazků a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a v sociální oblasti. Měly by být zahrnuty investice, které podporují místní hospodářství tím, že stimulují jejich vlastní růstový potenciál v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace, ve vhodných případech včetně udržitelného cestovního ruchu. Je třeba, aby tyto investice byly dlouhodobě udržitelné s přihlédnutím ke všem cílům Zelené dohody pro Evropu. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, včetně opatření zaměřených na účinnější využívání zdrojů. Spalování odpadu by nemělo být podporováno, neboť tato činnost patří do spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady v rámci oběhového hospodářství. Způsobilé by měly být též poradenské služby přispívající k provádění opatření podporovaných z FST. V rámci projektu obnovy půdy by mělo být možné podpořit renaturalizaci lokalit, rozvoj zelené infrastruktury a vodohospodářství. Při podpoře opatření v oblasti energetické účinnosti by mělo být možné, aby FST podporoval investice, jako jsou ty, které přispívají ke snižování energetické chudoby, zejména zlepšením energetické účinnosti bytového fondu. Z FST by mělo být možné podporovat rovněž rozvoj inovativních technologií skladování.

(13)

V zájmu ochrany občanů, kterých se klimatická transformace dotkne nejvíce, by FST měl rovněž pokrývat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků, včetně odborné přípravy, bez ohledu na to, zda jsou stále zaměstnáni nebo v důsledku transformace přišli o práci. Cílem FST by mělo být pomoci jim přizpůsobit se novým pracovním příležitostem. FST by měl rovněž poskytovat jakoukoli vhodnou formu podpory uchazečům o zaměstnání, včetně pomoci při hledání zaměstnání a jejich aktivního začlenění na trh práce. Pro podporu z FST by měli být způsobilí všichni uchazeči o zaměstnání, kteří přišli o práci v odvětvích, na něž měla dopad transformace v regionu, na který se vztahuje plán spravedlivé územní transformace, a to i v případě, že propuštění pracovníci v daném regionu nemají bydliště. Náležitou pozornost je třeba věnovat občanům ohroženým energetickou chudobou, zejména při provádění opatření v oblasti energetické účinnosti zaměřených na zlepšení podmínek sociálního bydlení.

(14)

Měla by být povolena podpora činností v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a podpora sociální infrastruktury pro účely zařízení péče o děti a starší osoby a ve vzdělávacích střediscích, jsou-li tyto činnosti náležitě odůvodněny v plánech spravedlivé územní transformace. V případě péče o starší osoby by měla být zachována zásada podpory komunitní péče. Sociální a veřejné služby v těchto oblastech by mohly skladbu investic doplnit. Veškerá podpora v těchto oblastech by měla být náležitě odůvodněna v plánech spravedlivé územní transformace a měla by se řídit cíli evropského pilíře sociálních práv.

(15)

Za účelem řešení specifické situace a úlohy žen v transformaci na klimaticky neutrální hospodářství by měla být podporována genderová rovnost. Důležitou úlohu při zajišťování rovných příležitostí hrají účast žen na trhu práce, podnikání žen a rovné odměňování. Fond pro spravedlivou transformaci by měl rovněž věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, které jsou neúměrně postiženy nepříznivými dopady transformace, jako jsou pracovníci se zdravotním postižením. Je třeba zachovat identitu hornických společenství a zajistit kontinuitu minulých a budoucích společenství. To znamená věnovat zvláštní pozornost jejich hmotnému a nehmotnému hornickému dědictví, včetně jejich kultury.

(16)

S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území, na něž má transformace dopad, by FST měl poskytovat podporu podnikům a zainteresovaným hospodářským subjektům, mimo jiné podporou produktivních investic do mikropodniků a malých a středních podniků (12) (dále jen společně „malé a střední podniky“). Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a k zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malých a středních by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace tím, že vytvoří nebo ochrání významný počet pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění podniku nebo z něj nevyplývají. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, která spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, pokud jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (13) a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném plánu spravedlivé územní transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a zejména podpora produktivních investic do jiných než malých a středních podniků by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU označeny jako podporované oblasti.

(17)

Aby byla pro programování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v programu podporovaném z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti. Podle nařízení (EU) 2021/1060 by mohly být zdroje FST dobrovolně zvýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. V takovém případě by příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ měly odpovídat typu operací stanovených v plánech spravedlivé územní transformace.

(18)

Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformace na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního hospodářství. V tomto ohledu by členské státy měly prostřednictvím sociálního dialogu a spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami v souladu s příslušným ustanovením nařízení (EU) 2021/1060 o partnerství a s podporou Komise vypracovat plány spravedlivé územní transformace, v nichž bude transformace popsána a jež budou v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích. Členské státy by měly zajistit, aby do využívání zdrojů z FST byly zapojeny obce a města a aby byly v této souvislosti zohledněny jejich potřeby.

(19)

V plánech spravedlivé územní transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla podpora z FST soustředit, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně 3 společné klasifikace územních statistických jednotek, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (14), (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území při zohlednění rizik vylidňování a stanovit typ operací, které jsou zapotřebí k podpoře tvorby pracovních míst na úrovni příjemců prostředků z plánu, tak, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimaticky neutrální Unii a cíli Zelené dohody pro Evropu. Jsou-li jako dotčená území určeny ostrovy, ostrovní oblasti a nejvzdálenější regiony, je třeba věnovat větší pozornost tomu, že jejich specifické zeměpisné a socioekonomické charakteristiky mohou vyžadovat odlišný přístup na podporu transformace na klimaticky neutrální hospodářství. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice, které jsou v souladu s plány spravedlivé územní transformace. Tyto plány by měly být součástí programů podporovaných podle okolností z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo FST, které byly schváleny Komisí.

(20)

Aby se při využívání zdrojů FST zlepšila orientace na výsledky, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.

(21)

Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných zdrojů mezi členské státy.

(22)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se při transformaci na klimaticky neutrální hospodářství potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, z důvodu rozdílů v úrovni rozvoje různých území a zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenému rozsahu finančních prostředků členských států a území, ale spíše jej, z důvodu potřeby soudržného prováděcího rámce, který bude zahrnovat několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(23)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět FST koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jeho neprodlené provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (FST) s cílem podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se potýkají se závažnými socioekonomickými problémy v důsledku transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (15) a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050.

Stanoví se jím specifický cíl FST, jeho zeměpisné pokrytí a zdroje, rozsah jeho podpory s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, jakož i zvláštní pravidla pro programování a ukazatele nezbytné pro monitorování.

Článek 2

Specifický cíl

V souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/1060 přispívá FST k jedinému specifickému cíli, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a dopady této transformace na zaměstnanost.

Článek 3

Zeměpisné pokrytí a zdroje v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst

1.   FST podporuje cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech členských státech.

2.   Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 7,5 miliard EUR v cenách roku 2018, jak je stanoveno v čl. 110 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Zdroje uvedené v odstavci 2 lze zvýšit o případné dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž stanoví roční rozpis dostupných zdrojů, včetně všech dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 3, podle jednotlivých členských států v souladu s příděly stanovenými v příloze I.

Článek 4

Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení

1.   Opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094 se provádějí podle tohoto nařízení prostřednictvím částky 10 miliard EUR v cenách roku 2018 uvedené v čl. 109 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/1060 a s výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení (EU) 2020/2094.

Tato částka se považuje za jiné zdroje uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení. Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je dána k dispozici pro rozpočtový závazek v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na roky 2021 až 2023 navíc ke zdrojům uvedeným v článku 3 takto:

2021: 2 miliardy EUR,

2022: 4 miliardy EUR,

2023: 4 miliardy EUR.

Ze zdrojů uvedených v prvním pododstavci je dána k dispozici částka 15 600 000 EUR v cenách roku 2018 na správní výdaje.

3.   Roční rozpis částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku podle jednotlivých členských států se zahrne do rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 3 odst. 4 v souladu s příděly stanovenými v příloze I.

4.   Odchylně od čl. 14 odst. 3 finančního nařízení se na rozpočtové závazky na základě zdrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku použijí pravidla pro zrušení závazků stanovená v hlavě VII kapitole IV nařízení (EU) 2021/1060. Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení se tyto zdroje nepoužijí pro nástupnický program nebo akci.

5.   Platby na programy se přiřazují k nejstaršímu otevřenému závazku FST, počínaje závazky ze zdrojů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, až do vyčerpání.

Článek 5

Mechanismus ekologického odměňování

1.   Pokud se podle čl. 3 odst. 3 zdroje pro FST zvýší před 31. prosincem 2024, rozdělí se dodatečné zdroje mezi členské státy podle podílů stanovených v příloze I.

2.   Pokud se podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení zdroje pro FST zvýší po 31. prosinci 2024, rozdělí se dodatečné zdroje mezi členské státy v souladu s metodikou stanovenou v druhém pododstavci tohoto odstavce na základě emisí skleníkových plynů z jejich průmyslových zařízení v období od roku 2018 do posledního roku, za který jsou údaje k dispozici, jak byly ohlášeny podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (16). Změna emisí skleníkových plynů každého členského státu se vypočítá na základě souhrnu emisí skleníkových plynů pouze těch regionů úrovně NUTS 3, které byly určeny v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení.

Příděl dodatečných zdrojů pro každý členský stát se stanoví takto:

a)

pro členské státy, které dosáhly snížení emisí skleníkových plynů, se snížení emisí skleníkových plynů dosažené každým členským státem vypočítá jako úroveň emisí skleníkových plynů za poslední referenční rok vyjádřená jakožto procentní podíl emisí skleníkových plynů zaznamenaných v roce 2018; pro členské státy, které nedosáhly snížení emisí skleníkových plynů, se tento procentní podíl stanoví na 100 %;

b)

výsledný podíl pro každý členský stát se vypočítá tak, že se jejich podíly stanovené v příloze I vydělí procentními podíly vyplývajícími z písmene a), a

c)

výsledek výpočtu podle písmene b) se přepočte tak, aby se dosáhlo součtu až 100 %.

3.   Členské státy zahrnou dodatečné zdroje do svých programů a předloží změnu programu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 6

Zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony a ostrovy

Při přípravě svých plánů spravedlivé územní transformace v souladu s čl. 11 odst. 1 členské státy zohlední zejména situaci ostrovů a nejvzdálenějších regionů, které čelí závažným socioekonomickým výzvám vyplývajícím z transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám uznaným v článcích 174 a 349 Smlouvy o fungování EU.

Při začleňování těchto území do svých plánů spravedlivé územní transformace členské státy stanoví konkrétní částku přidělenou těmto územím s odpovídajícím odůvodněním, přičemž zohlední specifické výzvy, s nimiž se tato území potýkají.

Článek 7

Podmíněný přístup k finančním prostředkům

1.   Pokud některý členský stát nepřijme závazek plnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, bude pro něj k dispozici k programování a zahrnuto do priorit pouze 50 % ročních přídělů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 3.

Odchylně od čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení se zbývajících 50 % ročních přídělů nezahrne do priorit. V takových případech programy podporované z FST a předložené v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnují pouze 50 % ročních přídělů z FST obsažených v tabulce zmíněné v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě ii) uvedeného nařízení. V tabulce zmíněné v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě i) uvedeného nařízení jsou odděleně uvedeny příděly, které jsou k dispozici pro programování, a příděly, které programovány nebudou.

2.   Komise schválí programy obsahující prioritu FST nebo jakoukoli jejich změnu, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v programované části přídělu v souladu s odstavcem 1.

3.   Jakmile se členský stát zaváže plnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, může podat žádost o změnu každého programu podporovaného z FST v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 a o zahrnutí přídělů, které nebyly programovány a jejichž přidělení na závazek nebylo zrušeno.

4.   Rozpočtové závazky se přijímají na základě tabulky uvedené v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě i) nařízení (EU) 2021/1060. Závazky týkající se nenaprogramovaných přídělů se nepoužijí na platby a nezahrnují se do základu pro výpočet předběžného financování v souladu s článkem 90 uvedeného nařízení, dokud nejsou dány k dispozici pro programování v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Odchylně od článku 105 nařízení (EU) 2021/1060, pokud členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 nepřijme závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, rozpočtové závazky na předchozí rok vztahující se k přídělům, jež nebyly naprogramovány, se v následujícím roce v plném rozsahu zruší.

Článek 8

Rozsah podpory

1.   FST podporuje pouze činnosti, které přímo souvisejí s jeho specifickým cílem podle článku 2 a přispívají k provádění plánů spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s článkem 11.

2.   V souladu s odstavcem 1 podporuje FST výhradně tyto činnosti:

a)

produktivní investice do malých a středních podniků, včetně mikropodniků a začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci, modernizaci a přeměně;

b)

investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb, které vedou k vytváření pracovních míst;

c)

investice do činností v oblasti výzkumu a inovací, prováděných mimo jiné vysokými školami a veřejnými výzkumnými organizacemi, a podpora přenosu pokročilých technologií;

d)

investice do zavádění technologií, jakož i do systémů a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, včetně technologií skladování energie, a do snižování emisí skleníkových plynů;

e)

investice do energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (17), včetně kritérií udržitelnosti v ní stanovených, a do energetické účinnosti, mimo jiné za účelem snížení energetické chudoby;

f)

investice do inteligentní a udržitelné místní mobility, včetně dekarbonizace odvětví místní dopravy a jeho infrastruktury;

g)

rekonstrukce a modernizace sítí dálkového vytápění s cílem zlepšit energetickou účinnost systémů dálkového vytápění a investice do výroby tepla, pokud tato zařízení vyrábějí teplo výhradně na základě obnovitelných zdrojů energie;

h)

investice do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení;

i)

investice do projektů v oblastech regenerace a dekontaminace brownfieldů, rekultivace půdy a v případě potřeby také zelené infrastruktury a nového využití, s přihlédnutím k zásadě „znečišťovatel platí“;

j)

investice do posílení oběhového hospodářství mimo jiné předcházením vzniku odpadů, jejich snižováním, účinným využíváním zdrojů, opětovným používáním a recyklací;

k)

zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání;

l)

pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;

m)

aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání;

n)

technická pomoc;

o)

jiné činnosti v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a v řádně odůvodněných případech investice do infrastruktury pro účely školicích středisek a zařízení péče o děti a seniory, jak je uvedeno v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11.

Kromě toho mohou být v oblastech označených jako podporované oblasti pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU z FST podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, které byly schváleny jako součást plánu spravedlivé územní transformace na základě informací požadovaných podle čl. 11 odst. 2 písm. h) tohoto nařízení. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plánu spravedlivé územní transformace, pokud přispívají k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050 a k dosažení souvisejících cílů v oblasti životního prostředí, pokud je jejich podpora nezbytná pro vytváření pracovních míst na určeném území a pokud nevedou k přemístění podniku ve smyslu čl. 2 bodu 27 nařízení (EU) 2021/1060.

Z FST mohou být podporovány rovněž investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, které byly schváleny jako součást plánu spravedlivé územní transformace na základě informací požadovaných podle čl. 11 odst. 2 písm. i) tohoto nařízení. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plánu spravedlivé územní transformace.

Článek 9

Vyloučení z oblasti působnosti podpory

Z FST nelze podporovat:

a)

vyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavbu;

b)

výrobu a zpracování tabáku a tabákových výrobků a jejich uvádění na trh;

c)

podniky v obtížích ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (18), ledaže je to povoleno podle dočasných pravidel státní podpory stanovených k řešení mimořádných okolností nebo v rámci podpory de minimis na stimulaci investic snižujících náklady na energii v souvislosti s transformací energetiky;

d)

investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv.

Článek 10

Programování zdrojů FST

1.   Zdroje FST se programují pro kategorie regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě plánů spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s článkem 11 a schválených Komisí jako součást programu nebo změny programu. Programované zdroje mají podobu jednoho či více specifických programů nebo jedné či více priorit v rámci programů.

Komise schválí program nebo jakoukoli jeho změnu pouze tehdy, pokud je určení transformací nejvíce postižených území, které je obsaženo v příslušném plánu spravedlivé územní transformace, řádně odůvodněno a tento plán spravedlivé územní transformace je v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu.

2.   Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného přídělu FST pro členské státy nebo jeho části a ze zdrojů převedených v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/1060. Celková výše zdrojů z EFRR a ESF+ převedených do FST nesmí překročit trojnásobek částky podpory z FST na danou prioritu, s výjimkou zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   V souladu s článkem 112 nařízení (EU) 2021/1060 nesmí být míra spolufinancování platná pro region, v němž se nacházejí území určená v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11, pro danou prioritu nebo priority FST vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony;

b)

70 % pro přechodové regiony;

c)

50 % pro rozvinutější regiony.

Článek 11

Plány spravedlivé územní transformace

1.   Členské státy spolu s příslušnými místními a regionálními orgány dotčených území připraví jeden nebo více plánů spravedlivé územní transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících regionům úrovně NUTS 3 nebo jejich částem, v souladu se vzorem uvedeným v příloze II. Jedná se o území, která jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávanou nutnost přizpůsobení se pracovníků nebo ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

2.   Plán spravedlivé územní transformace obsahuje tyto prvky:

a)

popis transformace na klimaticky neutrální hospodářství na vnitrostátní úrovni, včetně harmonogramu klíčových etap transformace zaměřené na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, přičemž tyto etapy musí být v souladu s nejnovější verzí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

b)

odůvodnění, proč byla tato území určena jako nejvíce postižená transformací popsanou v písmeni a) tohoto odstavce a proč by měla být podpořena z FST, v souladu s odstavcem 1;

c)

posouzení výzev spojených s transformací, se kterými se určená nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, rizik vylidňování, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030 a které souvisejí s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;

d)

popis očekávaného přínosu podpory z FST k řešení sociálních, demografických, hospodářských, zdravotních a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, včetně očekávaného přínosu z hlediska tvorby a zachování pracovních míst;

e)

posouzení soudržnosti s ostatními relevantními celostátními, regionálními nebo územními strategiemi a plány;

f)

popis řídicích mechanismů sestávajících z ujednání o partnerství, plánovaných opatření pro sledování a hodnocení a odpovědných orgánů;

g)

popis typu plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu transformace;

h)

pokud mají být podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, orientační seznam operací a podniků, které mají být podpořeny, a odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že bez těchto investic by očekávané ztráty pracovních míst překročily očekávaný počet vytvořených pracovních míst;

i)

pokud mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů výrazně pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES a že jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst;

j)

synergie a doplňkovost s dalšími relevantními programy Unie s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby a

k)

synergie a doplňkovost s plánovanou podporou z ostatních pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci.

3.   Do přípravy a provádění plánů spravedlivé územní transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2021/1060 a v relevantních případech také Evropská investiční banka a Evropský investiční fond.

4.   Plány spravedlivé územní transformace musí být v souladu s relevantními územními strategiemi uvedenými v článku 29 nařízení (EU) 2021/1060 a s relevantními strategiemi pro inteligentní specializaci, integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a evropským pilířem sociálních práv.

Pokud aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 vyžaduje revizi plánu spravedlivé územní transformace, provede se tato revize v rámci přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   Pokud si členské státy přejí využít možnosti získat podporu v rámci druhého nebo třetího pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci, stanoví jejich plán spravedlivé územní transformace odvětví a tematické oblasti, které mají být v rámci těchto pilířů podporovány.

Článek 12

Ukazatele

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze III a, je-li to řádně odůvodněné v plánu spravedlivé územní transformace, ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Poté, co je žádost o změnu programu podaná podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 schválena Komisí, se cíle nesmí měnit.

3.   Pokud některá priorita FST podporuje činnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. k), l) nebo m), předávají se údaje o ukazatelích pro účastníky pouze tehdy, jsou-li k dispozici všechny údaje požadované v souladu s přílohou III týkající se daného účastníka.

Článek 13

Finanční opravy

Na základě posouzení závěrečné zprávy o výkonnosti programu může Komise provést finanční opravy v souladu s článkem 104 nařízení (EU) 2021/1060 v případech, kdy bylo splněno méně než 65 % cíle stanoveného pro jeden nebo více ukazatelů výstupů.

Finanční opravy musí být úměrné míře plnění cílů a neuplatní se, pokud nesplnění cílů způsobily socioekonomické nebo environmentální faktory, výrazné změny v hospodářských nebo environmentálních podmínkách v dotčeném členském státě nebo vyšší moc, která vážně narušila provádění dotčených priorit.

Článek 14

Přezkum

Do 30. června 2025 přezkoumá Komise provádění FST s ohledem na specifický cíl stanovený v článku 2, přičemž zohlední případné změny v nařízení (EU) 2020/852, cíle Unie v oblasti klimatu stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec do dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) a vývoj provádění Investičního plánu pro udržitelnou Evropu. Na tomto základě Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrhy.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 290, 1.9.2020, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 55Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 240.

(3)  Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 74.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne 7. června 2021.

(5)  Úř. věst, L 282, 19.10.2016, s. 4.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(12)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(18)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).


PŘÍLOHA I

PŘÍDĚLY PRO ČLENSKÉ STÁTY

 

Příděl z Nástroje Evropské unie na podporu oživení

Příděl ze zdrojů víceletého finančního rámce

Celkový příděl

Podíl členského státu na celkových přídělech

Belgie

95

71

166

0,95  %

Bulharsko

673

505

1 178

6,73  %

Česko

853

640

1 493

8,53  %

Dánsko

46

35

81

0,46  %

Německo

1 288

966

2 254

12,88  %

Estonsko

184

138

322

1,84  %

Irsko

44

33

77

0,44  %

Řecko

431

324

755

4,31  %

Španělsko

452

339

790

4,52  %

Francie

535

402

937

5,35  %

Chorvatsko

97

72

169

0,97  %

Itálie

535

401

937

5,35  %

Kypr

53

39

92

0,53  %

Lotyšsko

100

75

174

1,00  %

Litva

142

107

249

1,42  %

Lucembursko

5

4

8

0,05  %

Maďarsko

136

102

237

1,36  %

Malta

12

9

21

0,12  %

Nizozemsko

324

243

567

3,24  %

Rakousko

71

53

124

0,71  %

Polsko

2 000

1 500

3 500

20,00  %

Portugalsko

116

87

204

1,16  %

Rumunsko

1 112

834

1 947

11,12  %

Slovinsko

134

101

235

1,34  %

Slovensko

239

179

418

2,39  %

Finsko

242

182

424

2,42  %

Švédsko

81

61

142

0,81  %

EU 27

10 000

7 500

17 500

100,00  %

Příděly v milionech eur, v cenách roku 2018 a před odpočtem na technickou pomoc a správní výdaje (celkové částky se v důsledku zaokrouhlení nemusí shodovat)


PŘÍLOHA II

VZOR PLÁNŮ SPRAVEDLIVÉ ÚZEMNÍ TRANSFORMACE

1.   

Nástin transformace a určení nejvíce postižených území v členském státě

Textové pole [12000]

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. a)

1.1.

Nástin plánované transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050, v souladu s cíli integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších stávajících plánů transformace s harmonogramem pro ukončení nebo omezení činností, jako je těžba uhlí a lignitu nebo výroba elektřiny z uhlí

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. b)

1.2.

Určení území, u nichž se očekává, že budou nejvíce postižena, a odůvodnění této volby s odpovídajícím odhadem hospodářských dopadů a dopadů na zaměstnanost na základě nástinu v oddíle 1.1

Odkaz: Článek 6

1.3.

Určení nejvzdálenějších regionů a ostrovů, které se potýkají se specifickými výzvami, mezi územími uvedenými v oddíle 1.1 a zvláštních částek přidělených těmto územím s odpovídajícím odůvodněním

2.   

Posouzení výzev spojených s transformací pro každé z určených území

2.1.   

Posouzení hospodářského, sociálního a územního dopadu transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. c)

Textové pole [12000]

Určení postižených hospodářských činností a průmyslových odvětví, přičemž se rozlišují:

hospodářská odvětví v útlumu, u nichž se očekává, že v souvislosti s transformací ukončí nebo výrazně omezí své činnosti, včetně souvisejícího harmonogramu,

transformující se hospodářská odvětví, u nichž se očekává transformace jejich činností, procesů a výstupů.

U obou druhů odvětví:

očekávané ztráty pracovních míst a potřeby rekvalifikace při zohlednění prognóz v oblasti dovedností,

potenciál pro hospodářskou diverzifikaci a možnosti rozvoje.

2.2.   

Rozvojové potřeby a cíle do roku 2030 s ohledem na dosažení klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. d)

Textové pole [6000]

Rozvojové potřeby k řešení problémů spojených s transformací,

cíle a výsledky očekávané na základě provádění priority FST, včetně očekávaného přínosu z hlediska tvorby a zachování pracovních míst.

2.3.   

Soudržnost s jinými relevantními celostátními, regionálními nebo územními strategiemi a plány

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. e)

Textové pole [6000]

Strategie pro inteligentní specializaci,

územní strategie uvedené v článku 29 nařízení (EU) 2021/…,

jiné regionální nebo celostátní rozvojové plány.

2.4.   

Typ plánovaných operací

Textové pole [12000]

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. g)

Typ plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu transformace na klimatickou neutralitu.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. h)

Vyplnit pouze v případě, pokud mají být podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků:

orientační seznam operací a podniků, které mají být podpořeny, a u všech z nich odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že bez těchto investic by očekávané ztráty pracovních míst překročily očekávaný počet vytvořených pracovních míst.

Aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. i)

Vyplnit pouze v případě, že mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES:

seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových výrazně pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES a že jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst.

Aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. j)

Synergie a doplňkovost plánovaných operací s dalšími relevantními programy Unie v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (podpora transformace) a dalšími finančními nástroji (Fond Unie pro modernizaci obchodu s emisemi) s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. k) a odst. 5

Synergie a doplňkovost s plánovanou podporou z ostatních pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci,

odvětví a tematické oblasti, které by měly být podporovány v rámci ostatních pilířů.

3.   

Řídicí mechanismus

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. f)

Textové pole [5000]

3.1.   

Partnerství

Způsob zapojení partnerů do přípravy, provádění, sledování a hodnocení plánů spravedlivé územní transformace,

výsledky veřejné konzultace.

3.2.   

Sledování a hodnocení

Plánovaná opatření pro sledování a hodnocení, včetně ukazatelů pro měření schopnosti plánu dosáhnout svých cílů.

3.3.   

Subjekt(y) koordinace a sledování

Subjekt nebo subjekty odpovědné za koordinaci a sledování provádění plánu a jejich úkoly.

4.   

Ukazatele výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy

Odkaz: čl. 12 odst. 1

Vyplnit pouze v případě, že se počítá s ukazateli pro jednotlivé programy:

odůvodnění nezbytnosti ukazatelů výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy na základě typů plánovaných operací.

Tabulka 1.

Ukazatele výstupů

Specifický cíl

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

Tabulka 2.

Ukazatele výsledků

Specifický cíl

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Základní nebo referenční hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

Zdroj údajů [200]

Poznámky [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 


PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ (RCO) A SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSLEDKŮ (RCR) PRO FOND PRO SPRAVEDLIVOU TRANSFORMACI (1)

Společné ukazatele výstupů REGIO (RCO) a společné ukazatele výsledků REGIO (RCR)

Výstupy

Výsledky

RCO 01 – podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky) (*1)

RCO 02 – podniky podpořené granty

RCO 03 – podniky podpořené finančními nástroji

RCO 04 – podniky s nefinanční podporou

RCO 05 – podpořené nové podniky

RCO 07 – výzkumné organizace zapojené do společných výzkumných projektů

RCO 10 – podniky spolupracující s výzkumnými organizacemi

RCO 121 – podniky podpořené s cílem dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES

RCR 01 – pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech

RCR 102 – pracovní místa ve výzkumu vytvořená v podpořených subjektech

RCR 02 – soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů (z toho: granty, finanční nástroje) (*1)

RCR 03 – malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů

RCR 04 – malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace

RCR 05 – malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace

RCR 06 – podané patentové přihlášky

RCR 29a – odhadované emise skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES v podpořených podnicích

RCO 13 – hodnota digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých pro podniky

RCR 11 – uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb a aplikací

RCR 12 – uživatelé nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky

RCO 15 – vytvořená kapacita pro inkubace

RCR 17 – nové podniky přežívající na trhu

RCR 18 – malé a střední podniky využívající služeb inkubátoru po jeho vytvoření

RCO 101 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

RCR 97 – podpořená učňovská příprava v malých a středních podnicích

RCR 98 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti) (*1)

RCO 18 – obydlí s nižší energetickou náročností

RCO 19 – veřejné budovy s nižší energetickou náročností

RCO 20 – nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení

RCO 104 – počet vysoce účinných kogeneračních jednotek

RCR 26 – roční spotřeba primární energie (z toho: obydlí, veřejné budovy, podniky, ostatní) (*1)

RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů

RCO 22 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (*1)

RCR 31 – celkové množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (*1)

RCR 32 – dodatečně instalovaná kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů

RCO 34 – zvýšení kapacity pro recyklaci odpadu

RCO 107 – investice do zařízení pro tříděný sběr odpadu

RCO 119 – odpad připravený k opětovnému použití

RCR 47 – recyklovaný odpad

RCR 48 –odpad použitý jako surovina

RCO 36 – zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu

RCO 38 – plocha podpořené rekultivované půdy

RCO 39 – oblast pokrytá instalovanými systémy pro monitorování znečištění ovzduší

RCR 50 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší (*2)

RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo jiné činnosti

RCO 55 – délka nových tramvajových tratí a tratí metra

RCO 56 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra

RCO 57 – kapacita kolejových vozidel pro hromadnou veřejnou dopravu šetrných k životnímu prostředí

RCO 58 – podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura

RCO 60 – města, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

RCR 62 – počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

RCR 63 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra za rok

RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok

RCO 61 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti

RCR 65 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok

RCO 66 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných zařízeních péče o děti

RCO 67 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízeních

RCR 70 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení péče o děti za rok

RCR 71 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízení za rok

RCO 113 – počet obyvatel zahrnutých do projektů v rámci integrovaných opatření pro sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin (*2)

 

RCO 69 – kapacita nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení

RCO 70 – kapacita nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče (kromě bydlení)

RCR 72 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných služeb elektronického zdravotnictví za rok

RCR 73 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok

RCR 74 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče za rok

Společné bezprostřední ukazatele výstupů (EECO) a společné bezprostřední ukazatele výsledků (EECR) pro účastníky (2) ,  (3)

Výstupy

Výsledky

EECO 01 – nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných (*2)

EECO 02 – dlouhodobě nezaměstnaní (*2)

EECO 03 – neaktivní (*2)

EECO 04 – zaměstnaní, včetně samostatně výdělečně činných (*2)

EECO 05 – děti mladší 18 let (*2)

EECO 06 – mladí lidé mezi 18 a 29 lety (*2)

EECO 07 – účastníci starší 54 let (*2)

EECO 08 – s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0–2) (*2)

EECO 09 – s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním (*2)

EECO 10 – s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) (*2)

EECO 11 – celkový počet účastníků (4)

EECR 01 – účastníci hledající zaměstnání v době ukončení své účasti (*2)

EECR 02 – účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy v době ukončení své účasti (*2)

EECR 03 – účastníci, kteří získávali kvalifikaci v době ukončení své účasti (*2)

EECR 04 – účastníci zaměstnaní v době ukončení své účasti, včetně samostatně výdělečně činných (*2)


(1)  Kvůli přehlednosti jsou ukazatele seskupeny tak, aby umožňovaly snadnější porovnání s ukazateli zahrnutými v jiných nařízeních pro jednotlivé fondy.

(*1)  Rozpis je požadován pouze při podávání zpráv, nikoli v rámci programování.

(*2)  Vykázané údaje jsou osobní údaje podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(2)  Vykazují se všechny ukazatele výstupů a výsledků týkající se účastníků.

(3)  Veškeré osobní údaje musí být rozlišeny podle genderu (ženy, muži, nebinární osoby, podle vnitrostátního práva).

Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.

Ve vhodných případech lze společné ukazatele výstupů vykazovat na základě cílové skupiny operace.

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

(4)  Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících se zaměstnaneckým statusem.


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/21


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1057

ze dne 24. června 2021,

kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 175 třetí pododstavec a článek 349 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) jako reakce na sociální problémy v Evropě. 20 klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Podle těchto 20 zásad pilíře by se měly řídit akce v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). S cílem přispět k provádění pilíře, by měl ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (dále jen „evropský semestr“). Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny prostředky Unie nebo vnitrostátními finančními prostředky.

Měly by rovněž pomáhat k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií, podle příslušnosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, jejichž konkrétní cíle a oblasti působnosti jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (4), ESF+, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6) (Program InvestEU)..

(3)

Revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států byly přijaty rozhodnutím Rady (EU) 2020/1512 (7). Texty těchto hlavních směrů politik byly sladěny zásadami pilíře, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy a učinit z ní lepší místo pro investice, tvorbu pracovních míst a podporu sociální soudržnosti. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 2 a 4 Smlouvy o fungování EU a případně k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, uvedených zejména ve sděleních Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu“, ze dne 30. září 2020 s názvem „Evropský prostor vzdělávání“ a ze dne 7. října 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, jakož i v příslušných doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností, ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů.

(4)

Dne 20. června 2017 přijala Rada závěry nazvané „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ jako první krok k začlenění cílů Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj (dále jen „cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje“) a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl přispívat k realizaci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1), podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), podporou genderové rovnosti (cíl č. 5), podporou trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8) a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).

(5)

Nedávné i současné události zhoršily strukturální výzvy vyplývající z hospodářské globalizace, sociálních nerovností, řízení migračních toků a zvýšené bezpečnostní hrozby, přechodu na čistou energii, technologických změn, demografického poklesu, celkové nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí, stárnutí pracovní síly, jakož i z výzvy vyplývající z rostoucího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, který pociťují zejména malé a střední podniky. Ekologická a digitální transformace a transformace evropských průmyslových ekosystémů pravděpodobně přinesou mnoho nových příležitostí, budou-li je doprovázet odpovídající soubory dovedností a politiky a akce v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do relevantních dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zajišťováním inkluzivnějšího růstu a zlepšováním politik v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, přičemž by měla být brána v úvahu udržitelnost ekonomiky a průmyslu, mobilita pracovních sil a úsilí o genderově vyvážený trh práce.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (8) stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ESF+, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), ENRAF, Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména politické cíle a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly finančních prostředků Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Je proto nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být financovány z ESF+.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro provádění souhrnného rozpočtu Unie, zejména pravidla pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé řízení, finanční nástroje, rozpočtové záruky, finanční pomoc a náhradu vyplácených externích odborníků. Spolufinancování grantů může být poskytováno z vlastních zdrojů příjemců, příjmů, jež daný projekt generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích stran. Finanční nařízení se vztahuje na akce, které mají být realizovány v přímém nebo nepřímém řízení v rámci ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů Unie.

(8)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 94 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně paušálních částek.

(9)

Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měla by být opatření, která byla podporována z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (11) a prostřednictvím programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace zřízeného nařízením (EU) č. 1296/2013 (12), začleněna do jediného fondu ESF+. ESF+ by se měl proto skládat ze dvou složek: složky ESF+ v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“), která má být prováděna v přímém a nepřímém řízení. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy a příjemce, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin nebo základní materiální pomoci.

(10)

Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné, aby cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení rovného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality za účelem napomáhání opětovné integraci do vzdělávacích systémů, jakož i podpora sociálního začleňování a přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby a přispění k vymýcení chudoby, byly prováděny nejen v rámci složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, ale také, v případě akcí vyžadovaných na úrovni Unie, v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(11)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání ESF+, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Mělo by specifikovat příspěvek na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a příděl na akce, které mají být provedeny v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(12)

S cílem usnadnit provádění specifických a operačních cílů složky EaSI by ESF+ měl podporovat činnosti související s technickou a administrativní pomocí, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, zatímco činnosti v oblasti komunikace a šíření informací by měly být součástí akcí způsobilých pro podporu v rámci složky EaSI.

(13)

ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a opětovnou integraci na trh práce, zejména v případě mladých lidí, především prováděním posílených záruk pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané osoby, znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat genderově vyváženou účast na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit rovné pracovní podmínky, lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a přístup k péči o děti, včetně předškolního vzdělávání a péče. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(14)

ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, inkluzivity, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení, uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, profesního rozvoje pedagogických pracovníků, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o základní dovednosti, včetně zdravotní gramotnosti, mediální gramotnosti, podnikatelských dovedností, jazykových dovedností, digitálních dovedností a kompetencí pro udržitelný rozvoj, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnání, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost s cílem usnadnit všem lidem plnou účast ve společnosti a napomáhat konkurenceschopnosti (mimo jiné sledováním uplatnění absolventů) a společenským a ekonomickým inovacím tím, že bude podporovat rozšiřitelné a udržitelné iniciativy v těchto oblastech, přizpůsobené různým cílovým skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Takové pomoci, podpory a příspěvků by bylo možné dosáhnout například pomocí on-line výuky, odborné přípravy na pracovišti, stáží, systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy a učňovské příprav ve smyslu doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností v úzké spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů a metod zprostředkování, prognóz potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací a odborných osvědčení.

(15)

Podpora z ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to od předškolního vzdělávání a péče se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zejména učňovskou přípravu, až po terciární úroveň a rovněž vzdělávání a učení dospělých, mimo jiné prostřednictvím sportu a kulturních aktivit. ESF+ by měl poskytovat cílenou podporu studentům, kteří ji potřebují, a zmírňovat nerovnosti v oblasti vzdělávání, včetně digitální propasti, dále předcházet předčasnému ukončování školní docházky a omezovat je, podporovat prostupnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, posilovat vazby na neformální a informální učení a usnadňovat vzdělávací mobilitu pro všechny a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. V tomto kontextu by se měly podporovat synergie s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (14), zejména s cílem usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(16)

ESF+ by měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a získávání nových, jiných dovedností pro všechny, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie, jakož i dovednosti pro zelenou ekonomiku a průmyslové ekosystémy, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020, nazvaném „Nová průmyslová strategie pro Evropu“. V souladu s agendou dovedností pro Evropu a doporučením Rady o cestách prohlubování dovedností (15) by měl ESF+ podporovat flexibilní příležitosti (včetně přístupu ke krátkým specializovaným vzdělávacím modulům vedoucím ke kvalifikaci) s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené potřebám trhu práce a průmyslových ekosystémů, zelené a digitální transformaci, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňovat rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti, kariérní změny, geografickou a odvětvovou mobilitu a podporovat zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením nebo dospělé se špatnou kvalifikací. ESF+ by měl pomocí nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty, rovněž usnadnit poskytování integrované podpory dovedností jednotlivcům, včetně zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob nebo nezaměstnaných.

(17)

Synergie s programem Horizont Evropa – rámcovým programem pro výzkum a inovace, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), by měly zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti.

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států přispívat k vymýcení chudoby s cílem přerušit bludný kruh přenosu znevýhodnění z jedné generace na druhou a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, omezí překážky, bude bojovat proti diskriminaci a zabývat se nerovnostmi v oblasti zdraví. Tato podpora znamená aktivovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, rasový nebo etnický původ, zejména na marginalizované komunity, jako jsou Romové, osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, osoby bez domova, děti a starší osoby. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou vzdálené od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, které podporují přístup k bydlení a péči zaměřenou na člověka, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispívat k modernizaci systémů sociální ochrany s obzvláštním zaměřením na děti a znevýhodněné skupiny, a zejména za účelem podpory přístupnosti systémů, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením.

(19)

ESF+ by měl přispívat k vymýcení chudoby podporou vnitrostátních programů zaměřených na zmírnění potravinové a materiální deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na celkový cíl, jímž je, aby na úrovni Unie bylo minimálně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeno na podporu nejchudších osob, by členské státy měly vyčlenit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám by nemělo nahrazovat stávající sociální dávky, které jsou jim poskytovány v rámci vnitrostátních sociálních systémů nebo podle vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších osob uplatňovala jednodušší pravidla.

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu úsilí o solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, která by mohla zahrnovat iniciativy na místní úrovni, jež by doplňovaly akce financované z AMIF, EFRR a z dalších fondů Unie, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.

(21)

Vzhledem k důležitosti přístupu ke zdravotní péči by měl ESF+ zajistit synergie a doplňkovost s programem EU pro zdraví zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (17) a oblast působnosti ESF+ by měla zahrnovat přístup ke zdravotní péči pro osoby ve zranitelném postavení.

(22)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, přístupu zranitelných osob ke zdravotní péči, dlouhodobé péče, vzdělávání a odborné přípravy, přispívající k vymýcení chudoby. V zájmu posílení vazby s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti ESF+, s ohledem na pilíř, srovnávací přehled sociálních ukazatelů, ve znění navazujícím na přijetí nových cílů stanovených v sociálním pilíři pro akční plán, a regionální zvláštnosti.

Komise a členské státy by měly zajistit soudržnost, koordinaci a doplňkovost mezi složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, EFRR, program „EU pro zdraví“, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (18), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (19), ENRAF, program Erasmus+, AMIF, Horizont Evropa, EZFRV, program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (20) a program Kreativní Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (21), Evropský sbor solidarity zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 (22) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (23).

Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a synergii zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(23)

Prostřednictvím podpory specifických cílů uvedených v tomto nařízení, mezi jinými podporou cíle politiky nazvaného „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle nařízení (EU) 2021/1060, bude ESF+ nadále přispívat ke strategiím územního a místního rozvoje v zájmu provádění pilíře. Podpoří nástroje stanovené v článku 28 uvedeného nařízení, a přispěje tak rovněž k dosažení cíle politiky nazvaného „Evropa bližší občanům - podpora udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ“, podle nařízení (EU) 2021/1060, mimo jiné díky snižování chudoby a opatřením pro sociální začleňování, s přihlédnutím ke zvláštnostem městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech.

(24)

Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v pilíři, a aby byly vyčleněny minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.

(25)

Za účelem řešení problému přetrvávající vysoké míry dětské chudoby v Unii a v souladu se zásadou č. 11 pilíře, která stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro posílení rovných příležitostí, by členské státy měly naplánovat náležitou část svých prostředků ESF+ v rámci sdíleného řízení pro účely provádění záruky pro děti prostřednictvím činností řešících problematiku dětské chudoby v souladu se specifickými cíli ESF+, jež umožňují programování zdrojů na akce, jež přímo podporují rovný přístup dětí k péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, by měly na podporu výše uvedených činností přidělit nejméně 5 % svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Operace přispívající k tomuto požadavku tematického zaměření by se měly započítávat do požadavku tematického zaměření na sociální začleňování ve výši 25 %, jsou-li plánovány v rámci příslušných specifických cílů.

(26)

V zájmu usnadnění inkluzivního hospodářského oživení po závažné krizi a podpory zaměstnanosti mladých lidí v měnícím se světě práce a vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí v řadě členských států a regionů je nutné, aby všechny členské státy investovaly náležitou část svých zdrojů z ESF+ do opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím provádění systému záruk pro mladé lidi. Na základě akcí podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (24), které jsou zaměřené na jednotlivce, a na základě získaných zkušeností by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a investovat do včasné prevence a účinného dosahu tak, že budou v relevantních případech, mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží, upřednostňovat dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné mladé lidi. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i do odpovídajících kapacit služeb zaměstnanosti, aby mohly mladým lidem poskytovat individuálně uzpůsobenou, komplexní podporu a lépe zacílené nabídky. Díky plnému začlenění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ESF+ bude provádění cílených akcí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí účinnější a efektivnější a její oblast působnosti bude rozšířena na strukturální opatření a reformy, čímž se zajistí lepší soulad mezi finanční podporou Unie a prováděním posílené záruky pro mladé lidi.

Zlepšování dovedností a získávání nových, jiných dovedností by mělo mladým lidem pomoci využít příležitosti v rozvíjejících se odvětvích a připravit se na měnící se povahu práce a také využít příležitosti, které vzniknou díky digitální a zelené transformaci a transformaci průmyslových ekosystémů Unie. Proto by členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu podíl mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší než byl v uvedeném období průměr Unie, měly na uvedené akce přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(27)

V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (25) mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů Unie. Vzhledem k trvalým omezením, mezi něž patří vylidňování, je pro tyto regiony nutná zvláštní podpora.

(28)

Efektivní a účinné provádění akcí podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. Je proto nezbytné, aby všechny členské státy přidělily náležitou část svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na zajištění smysluplné účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení Tato účast by měla zahrnovat příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty odpovědné za podporu sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost a nediskriminaci. Členské státy, které mají podle doporučení pro jednotlivé země budovat kapacity sociálních partnerů nebo organizací občanské společnosti, by měly na tento účel vzhledem ke specifickým potřebám, které v této oblasti mají, přidělit nejméně 0,25 % zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(29)

Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci a podporu inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. Podniky sociální ekonomiky by mohly hrát klíčovou úlohu při realizaci sociálních inovací a přispívání k hospodářské a sociální odolnosti. Definice podniku sociální ekonomiky by měla být v souladu s definicemi použitými ve vnitrostátním právu a v závěrech Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. S cílem posílit vzájemné učení a výměnu znalostí a postupů by členské státy navíc měly být vybízeny k tomu, aby pokračovaly ve svých akcích nadnárodní spolupráce v rámci sdíleného řízení v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního začleňování v souladu se specifickými cíli ESF+.

(30)

Komise a členské státy by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s jinými a přispíval k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijaté dne 13. prosince 2006 v New Yorku. ESF+ by měl přispívat k podpoře přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit začlenění do zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím zlepšit jejich začlenění do všech oblastí života. Podpora této přístupnosti by měla být zohledněna ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž by mělo být zajištěno přijetí konkrétních akcí na podporu genderové rovnosti a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční či ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit zvláštní ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(31)

Všechny operace by měly být vybírány a prováděny v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Komise by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby zajistila včasné posouzení stížností, včetně stížností týkajících se porušení Listiny, a měla by stěžovatele informovat o výsledku svého posouzení v souladu se sdělením Komise ze dne 19. ledna 2017, nazvaným „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“.

(32)

Aby se snížila administrativní zátěž spojená se shromažďováním údajů, měly by být požadavky na podávání zpráv co nejjednodušší. Jsou-li příslušné údaje k dispozici v rejstřících nebo v rovnocenných zdrojích, měly by být členské státy s to umožnit řídícím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků.

(33)

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (26). Měla by být zaručena důstojnost a respektování soukromí koncových příjemců operací v rámci specifického cíle „řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a poskytování doprovodných opatření na podporu jejich sociálního začlenění“. Aby se zabránilo stigmatizaci, nemělo by se po osobách přijímajících potravinovou nebo základní materiální pomoc vyžadovat, aby se při přijímání podpory a při účasti na průzkumech u nejchudších osob, které využily ESF+, identifikovaly.

(34)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by se mělo umožnit a podporovat zkoušení nápadů na místní úrovni, a následné uskutečňování realizovatelných nápadů v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo jejich převádění do jiných kontextů v různých regionech nebo členských státech.

(35)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, Komisí a sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků, zejména prostřednictvím přeshraničních partnerství, a zvýšení transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ by rovněž měla zahrnovat rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce.

(36)

Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální podniky a sociální ekonomiku je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených trhu práce. V rámci složky EaSI by toto nařízení mělo obsahovat ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. Podniky sociální ekonomiky, jsou-li vymezeny vnitrostátními právními předpisy, by měly být považovány za sociální podniky v rámci složky EaSI bez ohledu na jejich právní postavení, pokud tyto podniky spadají pod vymezení sociálního podniku podle tohoto nařízení.

(37)

Při dosahování několika cílů ESF+ by mohli hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická nebo sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do akcí ESF+, a to zejména do těch, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

(38)

Je zapotřebí pokynů v rámci složky EaSI, pokud jde o rozvoj sociální infrastruktury a souvisejících služeb, zejména v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a vzdělávání, zdravotní péče a dlouhodobé péče, včetně zařízení na pomoc při přechodu od ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, a s přihlédnutím k požadavkům na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(39)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (27) a cíle OSN pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a opětovně posouzeny v rámci hodnocení v polovině období.

(40)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (28) mají být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů složky EaSI a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(41)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (29), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(42)

Je vhodné stanovit ukazatele pro účely podávání zpráv v rámci složky EaSI. Tyto ukazatele by měly být založené na výstupech, objektivní, snadno získatelné a přiměřené podílu složky EaSI v rámci celého programu ESF+. Měly by zahrnovat operační cíle a financování činností v rámci složky EaSI, aniž by bylo nutné stanovit odpovídající cíle.

(43)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (30) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (31), (Euratom, ES) č. 2185/96 (32) a (EU) 2017/1939 (33) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (34). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(44)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek, nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zlepšení účinnosti trhů práce a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpory sociálního začleňování a přispění k vymýcení chudoby, jakož i sledovaných cílů v rámci složky EaSI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).

(48)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z ESF+ v reakci na tyto okolnosti, s maximální délkou trvání 18 měsíců. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž určitý členský stát čelí, při současném zachování cílů ESF+, mezi tato opatření by však neměly patřit změny požadavků na tematické zaměření. Bez projednávání ve výborech by dále měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, neboť oblast působnosti uvedených opatření je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost dočasných opatření. Pokud Komise považuje za nezbytné změnit nařízení kvůli výjimečným nebo neobvyklým okolnostem, neměla by oblast působnosti změny zahrnovat požadavky na tematické zaměření související se zaměstnaností mladých lidí ani na podporu nejchudších osob, protože mladí lidé a nejchudší osoby jsou takovými krizovými situacemi často nejvíce postiženi. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto cílové skupiny i nadále dostávaly odpovídající částku podpory.

(49)

Komisi by měl být při správě ESF+ nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“). Aby mohl výbor ESF+ mít k dispozici veškeré nezbytné informace a získat širokou škálu názorů příslušných zúčastněných stran, měl by mít možnost pozvat zástupce bez hlasovacího práva, pokud program jednání vyžaduje jejich účast, včetně zástupců Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu a příslušných organizací občanské společnosti.

(50)

Aby se zajistilo, že budou i nadále řešeny zvláštnosti každé složky ESF+, měl by výbor ESF+ pro každou složku ESF+ vytvořit pracovní skupinu. Složení a úkoly těchto skupin stanoví výbor ESF+. Pracovní skupiny by měly mít možnost pozvat na svá zasedání zástupce občanské společnosti i další zúčastněné strany. Mezi úkoly pracovních skupin může patřit zajištění koordinace a spolupráce mezi orgány členských států a Komisí při provádění ESF+, včetně konzultací o pracovním programu složky EaSI, monitorování provádění každé složky ESF+, výměna zkušeností a osvědčených postupů v rámci složek ESF+ i napříč jimi a podpora případných synergií s jinými programy Unie.

(51)

V zájmu zajištění větší transparentnosti, pokud jde o provádění tohoto nařízení, by Komise měla vytvořit nezbytné vazby s příslušnými politickými výbory působícími v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jako jsou Výbor pro zaměstnanost a sociální ochranu nebo Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(52)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné – po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech – stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(53)

Nařízení (EU) č. 1296/2013 by proto mělo být zrušeno.

(54)

Aby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a ve vztahu ke složce EaSI by se mělo použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

Část I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Článek 2

Definice

Článek 3

Obecné cíle ESF+ a metody provádění

Článek 4

Specifické cíle ESF+

Článek 5

Rozpočet

Článek 6

Rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace

Část II

Provádění v rámci sdíleného řízení

Kapitola I

Společná ustanovení o programování

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

Článek 8

Dodržování Listiny

Článek 9

Partnerství

Článek 10

Podpora pro nejchudší osoby

Článek 11

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Článek 12

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Kapitola II

Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 13

Oblast působnosti

Článek 14

Činnosti v oblasti sociálních inovací

Článek 15

Nadnárodní spolupráce

Článek 16

Způsobilost

Článek 17

Ukazatele a podávání zpráv

Kapitola III

Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Článek 18

Oblast působnosti

Článek 19

Zásady

Článek 20

Obsah priority

Článek 21

Způsobilost operací

Článek 22

Způsobilost výdajů

Článek 23

Ukazatele a podávání zpráv

Článek 24

Audit

Část III

Provádění v přímém a nepřímém řízení

Kapitola I

Operační cíle

Článek 25

Operační cíle

Kapitola II

Způsobilost

Článek 26

Způsobilé akce

Článek 27

Způsobilé subjekty

Článek 28

Horizontální zásady

Článek 29

Účast třetích zemí

Kapitola III

Obecná ustanovení

Článek 30

Formy financování Unie a metody provádění

Článek 31

Pracovní program

Článek 32

Monitorování a vykazování

Článek 33

Ochrana finančních zájmů Unie

Článek 34

Hodnocení

Článek 35

Audity

Článek 36

Informace, komunikace a publicita

ČÁST IV

Závěrečná ustanovení

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

Článek 38

Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 39

Výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

Článek 40

Přechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 41

Přechodná ustanovení pro složku EaSI

Článek 42

Vstup v platnost

PŘÍLOHA I

Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

PŘÍLOHA II

Společné ukazatele pro akce ESF+ zaměřené na sociální začleňování nejchudších osob v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. l), v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem

PŘÍLOHA III

Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace

PŘÍLOHA IV

Ukazatele pro složku EaSI

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), který se skládá ze dvou složek: složky v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“).

Toto nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období 2021–2027, způsoby využívání, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách, totiž formální, neformální a informální učení, které probíhá ve všech fázích života a jehož výsledkem je zdokonalení nebo aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, práci s mládeží a jiné kontexty učení mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu a obvykle prosazuje meziodvětvovou spolupráci a flexibilní vzdělávací dráhy;

2)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie včetně osob bez státní příslušnosti a osob s nezjištěnou státní příslušností;

3)

„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky, například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;

4)

„znevýhodněnou skupinou“ skupina osob ve zranitelném postavení, včetně osob postižených nebo ohrožených chudobou, sociálním vyloučením nebo diskriminací ve více jejích rozměrech;

5)

„klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství, konkrétně gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální dovednosti; dovednosti v oblasti sdělovacích prostředků; osobní a sociální dovednosti a schopnost učit se; aktivní občanské dovednosti; podnikání; kulturní a mezikulturní povědomí a projev a kritické myšlení;

6)

„nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny takových osob, včetně dětí ve zranitelném postavení a osob bez domova, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů a která mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

7)

„koncovými příjemci“ nejchudší osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. m);

8)

„sociální inovací“ činnost, která má co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnost, která se týká vývoje a realizace nových nápadů ohledně produktů, služeb, postupů a modelů, jež současně naplňuje sociální potřeby a vytváří nové sociální vztahy nebo spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

9)

„doprovodným opatřením“ činnost, která přesahuje rámec distribuce potravinové nebo základní materiální pomoci a jejímž cílem je řešit problematiku sociálního vyloučení a přispívat k vymýcení chudoby, a to například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální a zdravotní služby, včetně psychologické podpory, a že jsou jí tyto služby a podpora poskytnuty; dalším cílem je poskytovat relevantní informace o veřejných službách nebo poradenství v oblasti vedení rozpočtu domácnosti;

10)

„sociálním experimentem“ zásah v oblasti politiky, jehož cílem je inovativně reagovat na sociální potřeby, jenž je proveden v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jeho dopad předtím, než bude proveden v jiných kontextech včetně geografického a odvětvového, či v širším měřítku, pokud se výsledky ukáží jako pozitivní;

11)

„přeshraničním partnerstvím“ systém spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery nebo občanskou společností nacházející se alespoň ve dvou členských státech;

12)

„mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;

13)

„sociálním podnikem“ podnik, který bez ohledu na to, jakou má právní formu, včetně podniků sociální ekonomiky, nebo zda se jedná o fyzickou osobu,

a)

má hlavní společenský cíl – v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se sociální podnik nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů, které mohou zahrnovat i environmentální dopady, jako hlavní sociální cíl, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavující sociální cíle;

b)

využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla, jimiž se zajistí, aby rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;

c)

je řízen podnikatelským, participativním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných stran, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;

14)

„referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;

15)

„náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové nebo základní materiální pomoci;

16)

„mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, kapitálové a kvazikapitálové investice ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako jsou služby poskytované formou individuálního poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a činnosti vytvářející příjmy;

17)

„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně v rámci nástroje nebo platformy kombinující zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

18)

právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

19)

„společným ukazatelem pro okamžité výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci;

20)

„společným ukazatelem pro dlouhodobé výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci.

2.   Definice stanovené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Článek 3

Obecné cíle ESF+ a metody provádění

1.   Cílem ESF+ je podpořit členské státy a regiony v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce, jakož i inkluzivní a soudržné společnosti zaměřené na vymýcení chudoby a jednající v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv.

2.   ESF+ podporuje a doplňuje politiky členských států a dodává jim přidanou hodnotu, aby byly zajištěny rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, spravedlivé a kvalitní pracovní podmínky, sociální ochrana a začleňování se zaměřením zejména na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, celoživotní učení, investice do dětí a mladých lidí a přístup k základním službám.

3.   ESF + se provádí:

a)

v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“); a

b)

v přímém a nepřímém řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 a v článku 25 (složka EaSI).

Článek 4

Specifické cíle ESF+

1.   ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost a mobilita pracovních sil, vzdělávání a sociální začleňování, čímž se mimo jiné přispívá k vymýcení chudoby a rovněž k obecnému cíli, jímž je „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle čl. 5 písm. d) nařízení (EU) 2021/1060:

a)

zlepšit přístup k zaměstnání a aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, především prováděním systému záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a pro neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky;

b)

modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

c)

prosazovat genderově vyváženou účast na trhu práce, rovné pracovní podmínky a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, mimo jiné pomocí přístupu k cenově dostupné péči o děti a péči o závislé osoby;

d)

prosazovat přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám, aktivní a zdravé stárnutí a zdravé a vhodně přizpůsobené pracovní prostředí s ohledem na zdravotní rizika;

e)

zvýšit kvalitu, inkluzivitu a účinnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich relevantnosti pro trh práce, mimo jiné i uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, s cílem podpořit získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a prosazováním zavádění duálních systémů odborné přípravy a učňovské přípravy;

f)

prosazovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména v případě znevýhodněných skupin, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

g)

prosazovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;

h)

posilovat aktivní začleňování, a podpořit tak rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a zlepšit zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;

i)

prosazovat socioekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;

j)

prosazovat socioekonomickou integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

k)

zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám, včetně služeb, které podporují přístup k bydlení a individuální péči, včetně zdravotní péče; modernizovat systémy sociální ochrany, včetně prosazování přístupu k sociální ochraně se zvláštním důrazem na děti a znevýhodněné skupiny; zlepšovat přístupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče;

l)

podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

m)

řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a zajistit doprovodná opatření na podporu jejich sociálního začleňování.

2.   Prostřednictvím akcí, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je cílem ESF+ přispívat rovněž k ostatním cílům politiky uvedeným v článku 5 nařízení (EU) 2021/1060, zejména cílům týkajícím se:

a)

inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

b)

dosažení zelenější, nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energetikou, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím.

3.   Pokud je to opravdu nutné jakožto dočasné opatření v rámci reakce na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti podle článku 20 nařízení (EU) 2021/1060, a pouze na dobu 18 měsíců, ESF+ může podporovat:

a)

financování režimů zkrácené pracovní doby bez požadavku na to, aby byly dané režimy kombinovány s aktivními opatřeními;

b)

přístup ke zdravotní péči, mimo jiné i pro osoby, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné.

4.   Pokud Komise na základě žádosti předložené dotčenými členskými státy shledá, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou splněny, přijme prováděcí rozhodnutí, v němž upřesní období, během něhož je dočasná dodatečná podpora z ESF+ povolena.

5.   Komise průběžně monitoruje provádění odstavce 3 tohoto článku a posuzuje, zda dočasná dodatečná podpora z ESF+ postačuje k usnadnění využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti. Na základě svého posouzení Komise případně předloží návrhy na změny tohoto nařízení, včetně požadavků na tematické zaměření stanovených v článku 7, kromě požadavku na tematické zaměření uvedeného v čl. 7 odst. 5 a 6.

Článek 5

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění ESF+ na období 2021–2027 činí 87 995 063 417 EUR v cenách roku 2018.

2.   Část finančního krytí pro provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která má přispět k cíli Investice pro zaměstnanost a růst v členských státech a regionech, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, činí 87 319 331 844 EUR v cenách roku 2018, z čehož je 175 000 000 EUR přiděleno na nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, jak je uvedeno v čl. 25 bodě i) tohoto nařízení, a 472 980 447 EUR, v cenách roku 2018, jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku, připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (dále jen „Protokol č. 6“).

3.   Část finančního krytí pro provádění složky EaSI na období 2021–2027 činí 675 731 573 EUR v cenách roku 2018.

4.   Částku uvedenou v odstavci 3 lze použít také na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění složky EaSI, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Článek 6

Rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace

Členské státy a Komise podporují konkrétní cílené akce, jimiž se budou prosazovat horizontální zásady uvedené v čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/1060 a v článku 28 tohoto nařízení v rámci kteréhokoli z cílů ESF+. Mezi tyto akce mohou patřit akce spočívající v zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a to i v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi, a v podpoře přechodu od pobytové či ústavní péče k rodině nebo komunitně založené péči.

Členské státy a Komise mají za cíl prostřednictvím ESF+ zvýšit účast žen v zaměstnání, zlepšit soulad mezi pracovním a osobním životem a na trhu práce a ve vzdělávání a odborné přípravě bojovat proti feminizaci chudoby a diskriminaci na základě pohlaví.

ČÁST II

PROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Společná ustanovení o programování

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

1.   Členské státy při plánování zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení upřednostňují intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v rámci evropského semestru, mimo jiné ve svých národních programech reforem, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a v národních a regionálních strategiích významných pro cíle ESF+, čímž přispívají k cílům stanoveným v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi ESF+ a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných akcí.

2.   Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti specifických cílů ESF+, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění záruky pro děti prostřednictvím cílených akcí a strukturálních reforem v zájmu boje proti dětské chudobě v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. f) a h) až l).

Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí nejméně 5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu cílených opatření a cílených reforem na řešení dětské chudoby, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

4.   Členské státy přidělí alespoň 25 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 písm. h) až l), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.

5.   Členské státy s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m), nebo v řádně odůvodněných případech s ohledem na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l), nebo s ohledem na oba uvedené cíle, přidělí alespoň 3 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu nejchudších osob.

Tyto zdroje se nezohlední při ověřování toho, zda byly dodrženy minimální příděly stanovené v odstavcích 3 a 4.

6.   Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené akce a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, zejména pak na učňovskou přípravu a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí v letech 2021 až 2027 nejméně 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu strukturálních reforem a cílených akcí, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém pododstavci, přidělí alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené akce a strukturální reformy, jak je uvedeno v prvním pododstavci. Tento příděl se případně zohlední při ověřování, zda byl na vnitrostátní úrovni dodržen minimální procentní podíl stanovený ve druhém pododstavci.

Členské státy musí při provádění cílených akcí a strukturálních reforem uvedených v tomto odstavci dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená aktivní podpůrná opatření.

7.   Odstavce 2 až 6 tohoto článku se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6.

8.   Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na technickou pomoc.

Článek 8

Dodržování Listiny

1.   Všechny operace se vybírají a provádějí při dodržení Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Členské státy v souladu s čl. 69 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060 zajistí účinné prošetřování stížností. Tím není dotčena obecná možnost občanů a zainteresovaných stran podat stížnost Komisi, mimo jiné i pokud jde o porušení Listiny.

3.   Jestliže Komise shledá, že došlo k porušení Listiny, vezme při stanovování nápravných opatření, která mají být v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 použita, v úvahu závažnost daného porušení.

Článek 9

Partnerství

1.   Členské státy zajistí smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.

2.   Členské státy přidělí v rámci sdíleného řízení v každém programu odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to i formou odborné přípravy, opatření pro vytváření sítí a posilování sociálního dialogu, a na činnosti prováděné společně sociálními partnery.

Pokud je v příslušném doporučení pro jednotlivé země přijatém v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU stanoveno budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, přidělí dotčený členský stát na tento účel odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, a to alespoň 0,25 %.

Článek 10

Podpora pro nejchudší osoby

Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 5 mezi specifickými cíli v čl. 4 odst. 1 písm. l) a m) se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je 90 %.

Článek 11

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Podpora podle čl. 7 odst. 6 druhého a třetího pododstavce se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo programu a zahrnuje přinejmenším podporu, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. a) a může zahrnovat podporu, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. f) a l).

Článek 12

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Akce k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv a v rámci jedné či více priorit, které mohou být prioritou podporovanou z více fondů.

KAPITOLA II

Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 13

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l, („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).

Článek 14

Činnosti v oblasti sociálních inovací

1.   Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně akcí se sociálně-kulturní složkou nebo podporujících přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.

2.   Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů, které jsou testovány v malém měřítku a vytvořeny v rámci složky EaSI a dalších programů Unie.

3.   Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písmenech a) až l).

4.   Členské státy si stanoví alespoň jednu prioritu, pokud jde o provádění odstavce 1, nebo 2, nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro takové priority může být zvýšena na 95 % maximálně u 5 % vnitrostátních zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

5.   Členské státy určí buď ve svých programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám členských států.

6.   Komise usnadňuje vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením a prosazováním osvědčených postupů a metodologií.

Článek 15

Nadnárodní spolupráce

Členské státy mohou podporovat činnosti nadnárodní spolupráce v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l).

Článek 16

Způsobilost

1.   Vedle nezpůsobilých nákladů uvedených v článku 64 nařízení (EU) 2021/1060 nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé tyto náklady:

a)

nákup pozemků, nemovitostí a infrastruktury; a

b)

nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány v průběhu operace, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.

2.   Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.

3.   Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto článku.

4.   Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jsou v souladu s běžnou praxí příjemce v oblasti odměňování pro dotčenou kategorii funkce, nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo oficiálními statistikami.

Článek 17

Ukazatele a podávání zpráv

1.   U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

2.   Pokud členský stát přidělí své zdroje na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l) s cílem zaměřit se v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem na nejchudší osoby, použijí se společné ukazatele stanovené v příloze II.

3.   Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

4.   U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastavena cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

5.   Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1.1 přílohy I týkající se daného účastníka k dispozici.

6.   Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy mohou umožnit, aby řídící orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z těchto rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v přílohách I a II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Změny mají být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nemění metodiku shromažďování údajů stanovenou v přílohách I a II.

KAPITOLA III

Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Článek 18

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m).

Článek 19

Zásady

1.   Podpora z ESF+ se pro účely řešení materiální deprivace využije pouze na podporu distribuce potravin a zboží, jež jsou v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

2.   Členské státy a příjemci vybírají potravinovou nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohlední klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

Potravinová nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo, například prostřednictvím poukázek nebo karet, v elektronické či jiné podobě, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou nebo základní materiální pomoc. Podpora nejchudším osobám doplňuje veškeré sociální dávky, které jsou koncovým příjemcům eventuálně poskytovány z vnitrostátních sociálních systémů nebo na základě vnitrostátního práva.

Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (37), jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.

Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.

3.   Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.

4.   Členské státy doplní poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci doprovodnými opatřeními, jako jsou směrování na příslušné služby v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nebo podpora sociálního začlenění nejchudších osob v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Článek 20

Obsah priority

1.   Priorita týkající se podpory, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m), stanoví:

a)

typ podpory;

b)

hlavní cílové skupiny; a

c)

popis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory.

2.   V případě programů omezených na podporu podle odstavce 1 a související technickou pomoc jsou součástí priority rovněž kritéria pro výběr operací.

Článek 21

Způsobilost operací

1.   Potravinová nebo základní materiální pomoc poskytovaná nejchudším osobám může být pořízena příjemcem nebo jeho jménem nebo může být příjemci bezplatně poskytnuta.

2.   Potravinová nebo základní materiální pomoc se nejchudším osobám poskytuje bezplatně.

Článek 22

Způsobilost výdajů

1.   Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:

a)

náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou nebo základní materiální pomoc dodají koncovým příjemcům;

b)

pokud se na přepravu potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají koncovým příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové nebo základní materiální pomoci do skladů nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;

c)

správní náklady, náklady na přepravu, skladování a přípravu, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 7 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)

náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti; a

e)

náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a).

2.   Náklady na přípravu systémů karet nebo poukázek v elektronické nebo jiné podobě a odpovídající provozní náklady jsou způsobilé v rámci technické pomoci za předpokladu, že je nese řídící orgán nebo jiný veřejný orgán, který není příjemcem, jenž dodá kartu nebo poukázku koncovým příjemcům (nebo za předpokladu, že nejsou kryty z nákladů vedených v odst. 1 písm. c).

3.   Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v písm. c) a e) uvedeného odstavce.

4.   Za způsobilé náklady se nepovažují:

a)

úroky z dlužných částek;

b)

nákup infrastruktury; a

c)

náklady na použité zboží.

Článek 23

Ukazatele a podávání zpráv

1.   U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze III. Tyto priority mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

2.   Stanoví se referenční hodnoty společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy.

3.   Řídící orgány podají Komisi dvakrát zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu u koncových příjemců týkajícího se podpory obdržené z ESF+, který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace, který byl proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu. První taková zpráva bude podána do 30. června 2025 a druhá do 30. června 2028.

4.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Takové změny musí být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nesmí měnit metodiku shromažďování údajů stanovenou v příloze III.

Článek 24

Audit

Audit operací může zahrnovat všechny fáze jejich provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly koncových příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

ČÁST III

PROVÁDĚNÍ V PŘÍMÉM A NEPŘÍMÉM ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Operační cíle

Článek 25

Operační cíle

Složka EaSI má tyto operační cíle:

a)

rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a místní podmínky;

b)

usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 s cílem pomoci navrhnout vhodná politická opatření;

c)

na celostátní a místní úrovni podporovat sociální experimenty v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozšiřovat otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na další rozšiřování projektů vypracovaných místními zúčastněnými stranami v oblasti socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí;

d)

usnadnit dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků a zvětšovat pracovní příležitosti prostřednictvím vytváření a poskytování specifických podpůrných služeb zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, a to od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta pomoc určitým skupinám, například osobám ve zranitelném postavení;

e)

podporovat rozvoj tržního ekosystému kolem poskytování mikrofinancování mikropodnikům ve fázích zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které založily osoby ve zranitelném postavení nebo které takové osoby zaměstnávají;

f)

podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, i mezi nimi, v oblastech politiky, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1, a přispívat k budování institucionální kapacity dotčených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí veřejného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;

g)

podporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;

h)

poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

i)

podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1; a

j)

podporovat uplatňování příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1.

KAPITOLA II

Způsobilost

Článek 26

Způsobilé akce

1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na plnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a v článku 25.

2.   V rámci složky EaSI mohou být podporovány následující akce:

a)

analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:

i)

průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele a podpora středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční kritéria;

ii)

sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;

iii)

monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

b)

provádění politik, zejména:

i)

přeshraničních partnerství, především mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery a občanskou společností, a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;

ii)

celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;

iii)

podpora mikrofinančních institucí a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;

iv)

podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a rozšiřování inovativních řešení;

c)

budování kapacit, zejména:

i)

sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1;

ii)

vnitrostátních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky EaSI;

iii)

správních orgánů zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů v členských státech nebo třetích zemích přidružených ke složce EaSI podle článku 29;

iv)

zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, s ohledem na nadnárodní spolupráci;

d)

komunikační činnost a šíření informací, zejména:

i)

vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a srovnávání;

ii)

pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí politiky uvedených v čl. 4 odst. 1;

iii)

informační systémy šířící důkazní informace, které souvisejí s oblastmi politiky uvedenými v čl. 4 odst. 1;

iv)

akce předsednictví Rady, konference, semináře a osvětové činnosti.

Článek 27

Způsobilé subjekty

1.   S výhradou splnění kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou způsobilé tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené v některé z těchto zemí nebo na některém z těchto území:

i)

členském státě nebo zámořské zemi či na území spojeném s členským státem;

ii)

třetí zemi přidružené ke složce EaSI podle článku 29;

iii)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku;

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

2.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce.

3.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, v zásadě nesou náklady spojené se svou účastí.

Článek 28

Horizontální zásady

1.   Komise zajistí, aby byla v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI zohledňována a prosazována rovnost pohlaví a genderový mainstreaming a začleňováno genderové hledisko.

2.   Komise přijme vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění složky EaSI je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Článek 29

Účast třetích zemí

Složka EaSI je prostřednictvím dohody s Unií otevřena účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země ve složce EaSI, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy nebo části programů a jejich správních nákladů,

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně složky EaSI;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

KAPITOLA III

Obecná ustanovení

Článek 30

Formy financování ze strany Unie a metody provádění

1.   V rámci složky EaSI může být poskytováno financování ve všech formách stanovených pro finanční příspěvky ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie nebo na jejichž práci se podílí.

2.   Složka EaSI se provádí přímo, jak je stanoveno v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.

Při hodnocení grantů může být hodnotící komise uvedená v článku 150 finančního nařízení tvořena externími odborníky.

3.   Operace kombinování zdrojů v rámci složky EaSI se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 a s hlavou X finančního nařízení.

Článek 31

Pracovní program

1.   Složka EaSI se provádí na základě pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Obsah těchto pracovních programů je stanoven v souladu s operačními cíli stanovenými v článku 25 tohoto nařízení a v souladu se způsobilými akcemi stanovenými v článku 26 tohoto nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.   Komise shromažďuje odborné znalosti o přípravě pracovních programů prostřednictvím konzultace s pracovní skupinou uvedenou v čl. 39 odst. 8.

3.   Komise podporuje synergie a zajišťuje účinnou koordinaci mezi ESF+ a jinými příslušnými unijními nástroji, jakož i mezi složkami ESF+.

Článek 32

Monitorování a podávání zpráv

Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku složky EaSI při plnění specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a operačních cílů stanovených v článku 25 jsou stanoveny v příloze IV.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků složky EaSI byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 33

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se složky EaSI na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 34

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Do 31. prosince 2024 provede Komise hodnocení složky EaSI v polovině období, a to na základě dostatečných informací o jejím provádění.

Komise hodnotí výkonnost programu podle článku 34 finančního nařízení, a zejména jeho účinnost, efektivnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu pro Unii, mimo jiné ve vztahu k horizontálním zásadám uvedeným v článku 28 tohoto nařízení, a na kvalitativním a kvantitativním základě měří pokrok dosažený při plnění cílů složky EaSI.

Hodnocení v polovině období vychází z informací získaných na základě monitorovacích opatření a ukazatelů stanovených podle článku 32 s cílem provést případné nezbytné úpravy politických priorit a priorit financování.

3.   Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení složek.

4.   Komise předloží závěry hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 35

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 36

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, přiměřené a cílené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační akce týkající se složky EaSI, akcí uskutečněných v jejím rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na složku EaSI rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a článku 25.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 7 nebo čl. 23 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38

Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

1.   Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 115 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 39

Výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“).

2.   Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

3.   Výbor ESF+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.

4.   Výbor ESF+, včetně jeho pracovních skupin uvedených v odstavci 7, může k účasti na svých zasedáních přizvat zástupce zúčastněných stran bez hlasovacího práva. Může se jednat o zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, jakož i o relevantní organizace občanské společnosti.

5.   Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060 v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.

6.   Výbor ESF+ může vydat stanoviska k:

a)

otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se evropského semestru, jako jsou například národní programy reforem;

b)

otázkám týkajícím se nařízení (EU) 2021/1060, které jsou pro ESF+ relevantní;

c)

otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 5.

Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise výbor ESF+ písemně uvědomí o tom, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.

7.   Výbor ESF+ zřídí pro každou složku ESF+ pracovní skupinu.

8.   Komise konzultuje pracovní program s pracovní skupinou zabývající se složkou EaSI. Uvědomí pracovní skupinu o tom, jakým způsobem výsledky této konzultace zohlednila. Pracovní skupina zajistí, aby proběhla konzultace pracovního programu se zúčastněnými stranami, mimo jiné se zástupci občanské společnosti.

Článek 40

Přechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení

Nařízení (EU) č. 1304/2013, nařízení (EU) č. 223/2014 nebo jakýkoli akt přijatý na základě uvedených nařízení se nadále použijí na programy a operace podporované podle uvedených nařízení během programového období 2014–2020.

Článek 41

Přechodná ustanovení pro složku EaSI

1.   Nařízení (EU) č. 1296/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021. Veškeré odkazy na nařízení (EU) č. 1296/2013 se považují za odkazy na toto nařízení.

2.   Finanční krytí pro provádění složky EaSI může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi ESF+ a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1296/2013.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 4 s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

4.   Platby získané z finančních nástrojů zřízených nařízením (EU) č. 1296/2013 se investují do finančních nástrojů oblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/523.

5.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované v rámci tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 42

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve vztahu ke složce EaSI se použije ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 245.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 (Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 324) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. června 2021.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(7)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1512 ze dne 13. října 2020 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 344, 19.10.2020, s. 22).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace ( „EaSI“ ) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(13)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

(15)  Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (program „EU pro zdraví“) (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(25)  Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 9.

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(27)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(28)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(29)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(31)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(32)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(33)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(35)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).


PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OBECNOU PODPORU ZE SLOŽKY ESF+ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ (1)).

Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto ukazatelů výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.

V případě potřeby lze na základě cílové skupiny operace vykazovat společné ukazatele výstupů.

1.

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby

1.1.

Společnými ukazateli výstupů týkajícími se účastníků jsou:

nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných (*1),,

dlouhodobě nezaměstnaní (*1),

neaktivní (*1),

zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1),

počet dětí mladších 18 let (*1),

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1),

počet účastníků ve věku 55 a více let (*1),

osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0 až 2) (*1),

s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním (*1),

s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) (*1),

celkový počet účastníků (2)

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nepoužijí na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), s výjimkou těchto ukazatelů: „počet dětí mladších 18 let“, „mladí lidé ve věku od 18 do 29 let“, „počet účastníků ve věku 55 a více let“ a „celkový počet účastníků“.

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

1.2

Ostatní společné ukazatele výstupů pro účastníky jsou:

účastníci se zdravotním postižením (*2),

státní příslušníci třetích zemí (*1),

účastníci zahraničního původu, (*1)

příslušníci menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2),

osoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1),

účastníci z venkovských oblastí (*1) (3).

Shromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.2 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

Pro ukazatele uvedené v bodě 1.2 mohou členské státy použít vnitrostátní definice, s výjimkou těchto ukazatelů: „státní příslušníci třetích zemí“ a „účastníci z venkovských oblastí“.

2.

Společné ukazatele výstupů týkajících se subjektů

Společnými ukazateli výstupů týkajícími se subjektů jsou:

počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni,

počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

3.

Společné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro okamžité výsledky týkající se účastníků jsou:

účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti (*1),

účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti (*1),

účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (*1)

účastníci zaměstnaní po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1).

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

4.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků jsou:

účastníci zaměstnaní šest měsíců po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1),

účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila (*1).

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky se vykáží do 31. ledna 2026 v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a v závěrečné zprávě o výkonnosti podle článku 43 uvedeného nařízení.

Jako minimální požadavek platí, že společné dlouhodobé ukazatele jsou založeny na reprezentativním vzorku účastníků v rámci specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k). Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.


(1)  V souladu s vnitrostátním právem.

(*1)  Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

(2)  Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů týkajících se postavení v zaměstnání, s výjimkou podpory z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), kdy musí být celkový počet účastníků vykázán.

(*2)  Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

(3)  Tento ukazatel se nevztahuje na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).


PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO AKCE ESF+ ZAMĚŘENÉ NA SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NEJCHUDŠÍCH OSOB V RÁMCI SPECIFICKÉHO CÍLE STANOVENÉHO V ČL. 4 ODST. 1 PÍSM. L), V SOULADU S ČL. 7 ODST. 5 PRVNÍM PODODSTAVCEM

Osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ (1)).

1.

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby

1.1.

Společnými ukazateli výstupů týkající se účastníků jsou:

celkový počet účastníků,

počet dětí ve věku mladších 18 let (*1),

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1),

počet účastníků ve věku 65 a více let (*1).

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.1 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

1.2

Dalšími společnými ukazateli výstupů jsou:

účastníci se zdravotním postižením (*2),

státní příslušníci třetích zemí (*1),

počet účastníků zahraničního původu (*1), příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2),

osoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1).

Shromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.

Hodnoty těchto ukazatelů uvedených v bodě 1.2 se mohou stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.


(1)  V souladu s vnitrostátním právem.

(*1)  Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

(*2)  Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.


PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO PODPORU Z ESF+ PRO ŘEŠENÍ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE

1.

Ukazatele výstupů

1.1

Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží

1.1.1

celková hodnota potravinové pomoci (1);

1.1.1.1

celková peněžní hodnota potravin pro osoby bez domova;

1.1.1.2

celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;

1.1.2

celková hodnota distribuovaného zboží (2);

1.1.2.1.

celková peněžní hodnota zboží pro děti;

1.1.2.2

celková peněžní hodnota zboží pro osoby bez domova;

1.1.2.3

celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;

1.2

Celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách) (3):

1.2.1

podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);

1.2.2

podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodech 1.2.1 a 1.2.2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.

2.

Společné ukazatele výsledků

2.1

Počet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc

počet dětí mladších 18 let,

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

počet žen,

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),

počet státních příslušníků třetích zemí (*1),

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).

2.2

Počet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc

počet dětí mladších 18 let,

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

počet žen,

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),

počet státních příslušníků třetích zemí (*1),

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).

2.3

Počet koncových příjemců využívajících poukazy nebo karty

počet dětí mladších 18 let,

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

počet žen,

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),

počet státních příslušníků třetích zemí (*1),

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.


(1)  Tyto ukazatele se nevztahují na potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

(2)  Tyto ukazatele se nevztahují na zboží poskytované nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

(3)  Tyto ukazatele se nepoužijí pro potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

(*1)  Lze použít vnitrostátní definice.


PŘÍLOHA IV

UKAZATELE PRO SLOŽKU EASI

Ukazatele pro složku EaSI:

počet analytických činností,

počet činností v oblasti sdílení informací a vzájemného učení,

počet sociálních experimentů,

počet činností v oblasti budování kapacit a vytváření sítí,

počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility.

Údaje vztahující se k ukazateli nazvanému „počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility“ se shromažďují pouze jednou za dva roky.


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/60


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1058

ze dne 24. června 2021

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 177 druhý pododstavec a na články 178 a 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména pak podmínkami vyplývajícími z demografického poklesu, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovy a přeshraniční a horské regiony.

(2)

Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k dosahování obecného cíle posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie poskytováním finančních příspěvků týkajících se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5) stanoví společná pravidla týkající se EFRR, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, které fungují ve společném rámci (dále jen „fondy“).

(4)

Za účelem zjednodušení pravidel, která byla použitelná jak na EFRR, tak i na Fond soudržnosti, v programovém období 2014–2020, by mělo pravidla použitelná pro oba fondy stanovit jediné nařízení.

(5)

Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být respektovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat závazky stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte a Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i zásady evropského pilíře sociálních práv, vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí v roce 2017, a zajistit přístupnost v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s právními předpisy Unie, kterými se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. V této souvislosti by EFRR a Fond soudržnosti v synergii s ESF+ měly být prováděny způsobem podporujícím přechod od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči a měly by sledovat své cíle tak, aby přispívaly k vytváření kvalitních pracovních míst, vymýcení chudoby a prosazování sociálního začleňování. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska genderové rovnosti, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Žádný fond by neměl podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, a při financování infrastruktury by oba měly zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(6)

Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu z roku 2015 o změně klimatu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj mají oba fondy přispívat k zohledňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí operace v rámci EFRR ve výši 30 % jeho celkového finančního krytí. U operací v rámci Fondu soudržnosti se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí ve výši 37 % jeho celkového finančního krytí. Kromě toho by opatření podle tohoto nařízení měla přispět k naplňování ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

Oba fondy by měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) a které zajišťují přechod na nízkouhlíkové hospodářství na cestě k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Programy EFRR a Fondu soudržnosti by měly zohledňovat obsah integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jak byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7).

(7)

Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, mají operace EFRR a Fondu soudržnosti, z nichž mají prospěch podniky, splňovat pravidla Unie pro státní podporu stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(8)

Klíčovým aspektem provádění EFRR a Fondu soudržnosti je zásada partnerství, vycházející z přístupu víceúrovňové správy a zajišťující zapojení regionálních, místních, městských a jiných veřejných orgánů, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a případně výzkumných organizací a vysokých škol. Provádění obou fondů by mělo zajistit koordinaci a doplňkovost s ESF+, Fondem pro spravedlivou transformaci, ENRAF a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV).

(9)

Je nezbytné upravit podporu z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(10)

Pro určení druhů činností, které mohou získat podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, by měly být stanoveny specifické cíle politiky pro poskytování podpory z obou těchto fondů, aby se zajistilo, že budou přispívat k dosažení jednoho nebo více společných cílů politiky stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

(11)

Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří páteř evropské ekonomiky, měl by EFRR nadále podporovat jejich rozvoj tím, že bude posilovat jejich udržitelný růst a konkurenceschopnost. Kromě toho by měl EFRR, s ohledem na potenciálně závažné dopady pandemie COVID-19 nebo jakoukoli případnou budoucí krizovou situaci s dopadem na podniky a zaměstnanost, podporovat oživení po těchto krizích podporou tvorby pracovních míst v malých a středních podnicích, a to i produktivními investicemi.

(12)

Investice v rámci EFRR by měly přispět k rozvoji globální sítě vysokorychlostní digitální infrastruktury a k podpoře udržitelné multimodální mobility bez znečištění se zaměřením na veřejnou dopravu, sdílenou mobilitu, chůzi a cyklistiku jakožto součást přechodu na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku.

(13)

V zájmu využití příležitostí digitálního věku by měl EFRR přispívat k rozvoji inkluzivní digitální společnosti, v níž občané, výzkumné organizace, podniky a orgány veřejné správy plně využívají příležitostí, které digitalizace nabízí. Účinná elektronická veřejná správa na celostátní, regionální a místní úrovni zahrnuje vývoj nástrojů a přehodnocení organizace a procesů s cílem poskytovat veřejné služby efektivněji, snadněji a rychleji, s nižšími náklady. Digitální a telekomunikační technologie by měly být zejména využívány k posílení tradičních sítí a služeb ve prospěch místních komunit prostřednictvím rozvoje projektů, jako jsou inteligentní města a vesnice.

(14)

Podpora z EFRR v rámci cíle politiky 1 by měla být založena na budování kapacit pro strategie inteligentní specializace, které stanoví priority na celostátní, regionální nebo obou úrovních s cílem zvýšit jejich konkurenční výhodu rozvíjením silných stránek výzkumu a inovací a jejich sladěním s potřebami podniků a nezbytnými dovednostmi prostřednictvím procesu objevování podnikatelského potenciálu. Tento proces by měl podnikatelským subjektům, včetně průmyslových, vzdělávacích a výzkumných organizací, orgánů veřejné správy a občanské společnosti, umožnit určit nejslibnější oblasti udržitelného hospodářského rozvoje na základě specifických struktur a znalostní základny regionu. Vzhledem k tomu, že proces řízení inteligentní specializace má zásadní význam pro kvalitu strategie, měl by EFRR poskytovat podporu na rozvoj a posilování kapacit nezbytných pro efektivní proces objevování podnikatelského potenciálu a přípravu nebo aktualizaci strategií inteligentní specializace.

(15)

EFRR a Fond soudržnosti by měly přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů a k řešení problematiky energetické chudoby, aby se podpořilo dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, s náležitým přihlédnutím k jejím sociálním a hospodářským důsledkům. Obzvláště důležité by v této souvislosti byly investice do energetické účinnosti včetně systémů pro úsporu energie, do udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a do inteligentních energetických systémů, jakož i investice zaměřené na předcházení katastrofám, podporu biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, včetně zachování, zhodnocení a zdůrazňování chráněných přírodních oblastí, a další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou zachování a obnova přírodních oblastí s vysokým potenciálem pro pohlcování a ukládání uhlíku, a to i zavodňováním rašelinišť, zachycováním skládkových plynů nebo snižováním emisí z průmyslových procesů či produktů. Dále by měly být podporovány investice zaměřené na snížení všech forem znečištění, jako jsou znečištění ovzduší, vody a půdy a hlukové a světelné znečištění.

(16)

Při přípravě programů spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti je třeba zohlednit integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které nastiňují politiky a opatření a které se zabývají energetickou chudobou a emisemi skleníkových plynů. Aby EFRR přispěl k dosažení vnitrostátních cílů ohledně snížení energetické chudoby uvedených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, měl by podporovat zejména zvyšování energetické účinnosti bydlení a budov v souladu s pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (9) s cílem přispět k dosažení dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050, čímž se sníží spotřeba energie a vytvoří se úspory pro domácnosti postižené energetickou chudobou.

(17)

V zájmu zlepšení dopravního propojení by EFRR a Fond soudržnosti měly podporovat rozvoj transevropské dopravní sítě, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1315/2013, prostřednictvím investic do infrastruktury pro železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu, silniční dopravu, námořní dopravu a multimodální dopravu, včetně opatření ke snížení hluku. EFRR a Fond soudržnosti by měly rovněž podporovat celostátní, regionální, místní, přeshraniční a městskou mobilitu. Oba fondy by přitom měly věnovat pozornost zlepšení bezpečnosti zejména stávajících mostů a tunelů.

(18)

Ve stále propojenějším světě a s ohledem na dynamiku demografického vývoje a vývoje migrace je zřejmé, že migrační politika Unie vyžaduje společný přístup založený na synergickém působení a doplňkovosti různých nástrojů financování. Proto by EFRR měl při přípravě a provádění programů věnovat pozornost demografickým výzvám. Měla by být zajištěna soudržná, silná a důsledná podpora úsilí o sdílení solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy při řízení migrace, a proto by měl EFRR poskytovat podporu na nejvhodnější územní úrovni s cílem usnadnit dlouhodobou a inkluzivní integraci státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, jež by byla prospěšná sociálnímu a hospodářskému rozvoji tím, že přijme přístup zaměřený na ochranu jejich důstojnosti a práv.

(19)

V zájmu podpory sociálních inovací a inkluzivního přístupu k vysoce kvalitnímu zaměstnání by měl EFRR podporovat subjekty „sociální ekonomiky“, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení a sociální podniky.

(20)

Za účelem podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, zejména mezi marginalizovanými komunitami, je nezbytné, a to i prostřednictvím infrastruktury, zlepšit přístup k sociálním, vzdělávacím, kulturním a rekreačním službám včetně sportu, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením, dětí a starších osob.

(21)

EFRR a Fond soudržnosti by měly podporovat socioekonomické začlenění marginalizovaných komunit, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována národním strategickým rámcům politiky pro začleňování Romů uvedeným v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060, které stanoví integrační opatření, domácnostem s nízkými příjmy včetně domácností ohrožených chudobou a sociálním vyloučením a znevýhodněným skupinám včetně osob se zvláštními potřebami. V souladu se zásadou 19 evropského pilíře sociálních práv by z EFRR a Fondu soudržnosti mělo být možné podporovat zejména poskytování sociálního bydlení. S ohledem na výzvy, jimž čelí marginalizované romské komunity, pokud jde o přístup k základním službám, by EFRR a Fond soudržnosti měly přispět ke zlepšení jejich životních podmínek a vyhlídek na rozvoj.

(22)

Za účelem posílení připravenosti na distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu způsobem podporujícím sociální začlenění by měl EFRR v rámci své úlohy spočívající ve zlepšování přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení přispět zejména k posílení odolnosti pro distanční a online vzdělávání. Úsilí o zajištění kontinuity vzdělávání a odborné přípravy během pandemie COVID-19 odhalilo významné nedostatky v přístupu účastníků vzdělávání ze znevýhodněného prostředí a ve vzdálených regionech k nezbytnému vybavení informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a konektivitě. V souvislosti s tím by měl EFRR podporovat zpřístupnění nezbytného vybavení IKT a konektivity, a tím posílit odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy pro distanční a online učení.

(23)

Za účelem posílení schopnosti veřejných systémů zdravotní péče předcházet krizovým situacím v oblasti zdraví, rychle na ně reagovat a zotavit se z nich by měl EFRR rovněž přispívat k odolnosti systémů zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že nebývalá krize v souvislosti s pandemií COVID-19 ukázala význam okamžité dostupnosti kritických zásob pro účinnou reakci na mimořádnou situaci, by se měl rozsah podpory z EFRR navíc rozšířit tak, aby umožňovala nákup zásob nezbytných pro posílení odolnosti vůči katastrofám a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a aby podporovala přechod k rodinně a komunitně založené péči. Nakoupené dodávky pro posílení odolnosti zdravotních systémů by měly být v souladu s vnitrostátní strategií v oblasti zdraví, neměly by překračovat její rámec a měly by zajistit doplňkovost s programem EU pro zdraví, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (10), jakož i s kapacitami rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (11).

(24)

EFRR by měl podporovat a prosazovat přechod od ústavní péče k rodinně nebo komunitně založené péči prostřednictvím podpůrných zařízení, která by se snažila předcházet segregaci v rámci komunity, usnadňovala začlenění lidí do společnosti a usilovala by o zajištění podmínek pro nezávislý život.

(25)

Měl by být stanoven zvláštní specifický cíl pro podporu regionální ekonomiky silně závislé na odvětví cestovního ruchu a kultury. Díky tomu by bylo možné plně využít potenciálu kultury a udržitelného cestovního ruchu pro hospodářské oživení, sociální začlenění a sociální inovace, aniž by byly dotčeny možnosti poskytování podpory z EFRR těmto odvětvím v rámci jiných specifických cílů.

(26)

Investice podporující kreativní a kulturní odvětví, služby v oblasti kultury a lokality kulturního dědictví by mohly být financovány v rámci jakéhokoli cíle politiky, pokud přispívají k dosahování specifických cílů a spadají do působnosti podpory z EFRR.

(27)

Udržitelný cestovní ruch vyžaduje rovnováhu mezi hospodářskou, sociální, kulturní a environmentální udržitelností. Přístup k podpoře udržitelného cestovního ruchu by měl být v souladu se sdělením Komise ze dne 19. října 2007 nazvaným „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“. Zejména by měl zohledňovat příznivé podmínky pro turisty, respektovat přírodní a kulturní prostředí a zajistit socioekonomický rozvoj a konkurenceschopnost destinací a podniků prostřednictvím integrovaného a uceleného politického přístupu.

(28)

Za účelem podpory úsilí členských států a regionů při vyrovnávání se s novými úkoly a s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti pro občany a prevenci marginalizace a radikalizace by investice v rámci EFRR, využívající synergického působení a doplňkovosti s ostatními politikami Unie, měly přispívat k bezpečnosti v oblastech, kde je potřeba zajistit bezpečné a zabezpečené veřejné prostory a bezpečnou a zabezpečenou kritickou infrastrukturu, jako jsou doprava a energetika, a přispět tak k vytváření inkluzivnějších a bezpečnějších společností.

(29)

EFRR by měl v rámci cíle politiky 5 integrovaným způsobem poskytovat podporu hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji založenému na meziodvětvových územních strategiích s využitím nástrojů integrovaného územního rozvoje, aby zajistil harmonický rozvoj městských i mimoměstských oblastí. Kromě toho by při rozvoji městských oblastí měla být zvláštní pozornost věnována podpoře funkčních městských oblastí vzhledem k jejich významu při navazování spolupráce mezi místními orgány a partnery přes správní hranice, jakož i posilování vazeb mezi městy a venkovem.

(30)

EFRR by měl integrovaně podporovat udržitelný cestovní ruch, zejména posílením spolupráce v rámci funkčních území. V zájmu posílení dopadu udržitelného cestovního ruchu na ekonomiku by měly podniky a veřejné orgány systematicky spolupracovat na efektivnějším poskytování kvalitních služeb v oblastech s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a náležitě při tom dbát na vytvoření stabilního právního a správního prostředí příznivého pro udržitelný růst těchto oblastí. Podporovaná opatření v oblasti udržitelného cestovního ruchu mohou zohlednit osvědčené postupy v této oblasti, například přístup „turistické čtvrti“.

(31)

V důsledku obecného zaměření Fondu soudržnosti, jak je stanoven ve Smlouvě o fungování EU, je třeba vytyčit a vymezit cíle politiky, které má Fond soudržnosti podporovat.

(32)

Za účelem zlepšení celkové správní kapacity institucí a správy věcí veřejných v členských státech, které provádějí programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, je nezbytné umožnit podpůrná opatření pro programové orgány a odvětvové nebo územní subjekty odpovědné za provádění činností souvisejících s prováděním EFRR a Fondu soudržnosti v rámci všech specifických cílů s přihlédnutím k horizontálním zásadám uvedeným v nařízení (EU) 2021/1060, včetně cílů OSN pro udržitelný rozvoj.

(33)

V zájmu podpory a posílení opatření pro spolupráci v programech realizovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nezbytné posílit opatření pro spolupráci s partnery, a to i s těmi na místní a regionální úrovni, v daném členském státě nebo mezi různými členskými státy ve vztahu k podpoře poskytované v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplní spolupráci v rámci cíle Interreg a měla by zejména podporovat spolupráci mezi strukturovanými partnerstvími s cílem provádět regionální strategie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“. Partneři by tedy mohli pocházet z jakéhokoli regionu v Unii, ale i z přeshraničních regionů a regionů, na něž se vztahují evropská seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (12), anebo makroregionální strategie, strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou těchto strategií.

(34)

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku, a podpořit tak regionální odolnost. Podpora EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Podpora z EFRR by proto měla být zaměřena na cíle politiky konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálnímu propojení IKT a zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility. Při výpočtu souladu s požadavky tematického zaměření by mělo být možné částečně zohlednit zdroje vyčleněné na udržitelnou městskou mobilitu a investice do širokopásmového připojení. Členské státy by měly ve svých dohodách o partnerství rozhodnout, zda splní požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů nebo na celostátní úrovni, a to pod dobu celého programového období. Dosažení tematického zaměření na celostátní úrovni by být stanoveno třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu a mělo by umožňovat flexibilitu na úrovni jednotlivých programů. Vzhledem k tomu, že by podpora z Fondu soudržnosti mohla rovněž přispět k tematickému zaměření, měly by být stanoveny podmínky pro takový příspěvek. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států, která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů a severních řídce osídlených regionů.

(35)

V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné, aby požadavky na tematické zaměření byly dodržovány během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.

(36)

Aby mohla být z EFRR v rámci cíle Interreg poskytnuta podpora na investice do infrastruktury i na související investice, jakož i na odbornou přípravu a integrující činnosti, je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů ESF+, jež byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13).

(37)

V zájmu co nejúčinnějšího soustředění využití omezených zdrojů by podpora z EFRR na produktivní investice v rámci příslušného specifického cíle měla být omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (14), s výjimkou specifických investic uvedených v tomto nařízení.

(38)

V souvislosti s podporou produktivních investic v rámci EFRR je vhodné upřesnit, že produktivní investice by měly být chápány jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. Mělo by být rovněž stanoveno, že za určitých podmínek mohou EFRR a Fond soudržnosti podporovat investice do jiných než malých a středních podniků. Na základě zkušeností z předchozích programových období by EFRR a Fond soudržnosti měly dále rovněž podporovat investice do jiných než malých a středních podniků, zejména do podniků poskytujících veřejné služby, pokud se tyto investice týkají infrastruktury zajišťující přístup ke službám dostupným veřejnosti v oblasti energetiky, životního prostředí a biologické rozmanitosti, dopravy a digitálního propojení.

(39)

Toto nařízení by mělo stanovit různé druhy činností, na jejichž náklady by mělo být možné poskytnout podporu prostřednictvím investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich cílů, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU, včetně skupinového financování. Fond soudržnosti by měl být schopen podporovat investice do TEN-T a do životního prostředí, včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí. V souvislosti s tím by mělo být možné z Fondu soudržnosti podporovat kombinované energetické a seismické zodolnění. Pokud jde o EFRR, měl by seznam činností zohlednit specifické celostátní i regionální potřeby v oblasti rozvoje i vnitřní potenciál a měl by být zjednodušen. Z EFRR by mělo být možné podporovat investice do infrastruktury, včetně podnikatelské infrastruktury a zařízení pro výzkum a inovace pro malé a střední podniky, ubytování pro marginalizované komunity a znevýhodněné skupiny, nízkopříjmové domácnosti a migranty, kulturní dědictví a udržitelný cestovní ruch a služby pro podniky, investice v souvislosti s přístupem ke službám se zvláštním zaměřením na znevýhodněné, marginalizované a segregované komunity, produktivní investice do malých a středních podniků, zařízení, software a nehmotného majetku, stejně jako opatření týkající se informací, komunikace, studií, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností mezi partnery a činností zahrnující klastry. V zájmu podpory provádění programu by mělo být z obou fondů rovněž možné podporovat činnosti technické pomoci. Za účelem podpory poskytování širší škály intervencí pro programy Interreg by měl být rozsah rozšířen tak, aby zahrnoval i sdílení široké škály zařízení a lidských zdrojů a nákladů souvisejících s opatřeními v oblasti působnosti ESF+.

(40)

Projekty transevropských dopravních sítí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (15) mají být i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení a režimu přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se uvedený nástroj zřizuje na období 2021–2027.

(41)

Zároveň je důležité vyjasnit činnosti, které do působnosti EFRR a Fondu soudržnosti nespadají, včetně investic, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů pocházejících z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (16), aby nedocházelo k překrývání dostupného financování, které již existuje v rámci uvedené směrnice, nebo investic do podniků v obtížích ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (17), ledaže je to povoleno v rámci podpory de minimis nebo dočasných pravidel státní podpory stanovených za účelem řešení výjimečných situací. EFRR a Fond soudržnosti by rovněž neměly podporovat určité investice do letišť, zařízení pro skládkování a zpracování zbytkového odpadu nebo fosilních paliv. Proto by mělo být možné, aby EFRR podporoval cílená opatření v oblasti zmírňování dopadů na životní prostředí, ochrany a bezpečnosti na regionálních letištích, pokud je hlavní cíl investic jasně určen z hlediska norem Unie v oblasti životního prostředí, ochrany nebo bezpečnosti a je v souladu s pravidly státní podpory.

V případě investic zvyšujících kapacitu zařízení pro zpracování zbytkového odpadu by se měl zbytkovým odpadem rozumět především netříděný komunální odpad a zbytky ze zpracování odpadu. Modernizace sítí dálkového vytápění by mohla být podpořena s ohledem na zvýšení energetické účinnosti účinných systémů dálkového vytápění, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (18), v souladu s cíli stanovenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Vzhledem k prosazování energie z obnovitelných zdrojů by podpora mohla být poskytována na kotle k dálkovému vytápění zásobované kombinací plynu a energie z obnovitelných zdrojů. V takových případech by podpora z obou fondů měla být úměrná podílu vstupu energie z obnovitelných zdrojů do takovýchto kotlů. Kromě toho by mělo být výslovně stanoveno, že zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU nejsou pro podporu z EFRR ani z Fondu soudržnosti způsobilé.

(42)

Členské státy by měly pravidelně předávat Komisi informace o dosaženém pokroku zpracované na základě společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I. Společné ukazatele výstupů a výsledků by se případně mohly doplnit o ukazatele výsledků a výstupů specifické pro jednotlivé programy. Informace poskytnuté členskými státy by měly tvořit základ, z něhož by Komise měla vycházet při přípravě zpráv o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů v průběhu celého programového období, přičemž k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze II.

(43)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by měly být EFRR a Fond soudržnosti hodnoceny na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měly zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají tyto fondy účinky v praxi.

(44)

V rámci příslušných pravidel podle Paktu o stabilitě a růstu, jak jsou upřesněna v kodexu chování, by členské státy měly mít možnost podat náležitě odůvodněnou žádost o větší flexibilitu pro účely výdajů z veřejných zdrojů nebo rovnocenných strukturálních výdajů, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci EFRR a Fondu soudržnosti. Komise by měla tuto žádost vyhodnotit podle Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování.

(45)

EFRR by měl řešit problémy znevýhodněných oblastí, zejména venkovských oblastí a oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, včetně demografického poklesu, týkající se přístupu k základním službám včetně digitálních služeb, a zvyšovat přitažlivost pro investice, mimo jiné prostřednictvím podnikových investic a připojení k velkým trhům. Přitom by měl EFRR věnovat pozornost specifickým výzvám v oblasti rozvoje, s nimiž se potýkají určité ostrovní, pohraniční nebo horské regiony. Dále by měl EFRR věnovat zvláštní pozornost specifickým obtížím oblastí na úrovni NUTS 3 a na úrovni místních správních jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20), které jsou řídce osídleny, v souladu s kritérii stanovenými v bodě 161 pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, konkrétně oblastí s hustotou obyvatelstva méně než 12,5 obyvatele na kilometr čtvereční či oblastí, v nichž došlo v období 2007–2017 k průměrnému ročnímu poklesu počtu obyvatel nejméně o 1 %. Členské státy by měly u těchto oblastí zvážit vypracování zvláštních dobrovolných akčních plánů na místní úrovni s cílem čelit těmto demografickým problémům.

(46)

S cílem maximalizovat příspěvek k účinnějšímu řešení hospodářských, demografických, environmentálních a sociálních výzev, zejména v oblastech, které jsou znevýhodněny přírodními a demografickými podmínkami, podle článku 174 Smlouvy o fungování EU, by opatření v oblasti územního rozvoje měla být založena na integrovaných územních strategiích, a to i v městských a venkovských oblastech, a měla by být věnována pozornost propojení měst a venkova. Podpora z EFRR by proto měla být poskytována prostřednictvím forem stanovených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060, které zajistí náležité zapojení místních, regionálních a městských orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti a nevládních organizací. Mělo by být možné, aby územní strategie využívaly integrovaný přístup založený na financování z více fondů, včetně EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV.

(47)

V zájmu zlepšení odolnosti komunit ve venkovských oblastech a jejich hospodářských, sociálních a environmentálních podmínek by podpora z EFRR měla být využívána k rozvoji projektů, jako jsou inteligentní vesnice, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o agendě EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti, zejména rozvíjením nových příležitostí, jako jsou decentralizované služby a energetická řešení, digitální technologie a inovace.

(48)

V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, přičemž je třeba zohlednit potřebu podpory vazby mezi městy a venkovem. Podpora zaměřená na městské oblasti by mohla mít podobu samostatného programu nebo samostatné priority a měla by moci využívat přístupu založeného na financování z více fondů. Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, přičemž k tomuto účelu by mělo být přiděleno alespoň 8 % prostředků z EFRR na celostátní úrovni. Dále by mělo být stanoveno, že toto procento musí být dodržováno v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období.

(49)

Za účelem identifikace nebo poskytnutí řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst na úrovni Unie by městská inovativní opatření měla v oblasti udržitelného rozvoje měst být nahrazena Evropskou městskou iniciativou, která má být prováděna s využitím přímého nebo nepřímého řízení. Tato iniciativa by měla pokrývat všechny městské oblasti včetně funkčních městských oblastí a podpořit městskou agendu pro Evropskou unii. EFRR by měl poskytovat podporu na organizační náklady spojené s účastí na tematických partnerstvích v rámci městské agendy, aby byly místní orgány motivovány účastnit se jich. Tato iniciativa by mohla zahrnovat mezivládní spolupráci v oblasti problematiky měst, zejména spolupráci zaměřenou na budování kapacit na místní úrovni za účelem dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj. Na řízení a provádění Evropské městské iniciativy by se měly aktivně podílet členské státy a regionální a místní orgány. Opatření dohodnutá v rámci takového modelu řízení by mohla zahrnovat výměny regionálních a místních zástupců. Opatření prováděná v rámci Evropské městské iniciativy by měla podporovat vazby mezi městem a venkovem v rámci funkčních městských oblastí. V tomto ohledu je obzvláště důležitá spolupráce s Evropskou sítí pro rozvoj venkova.

(50)

Uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů by mělo být podporováno na celém území Unie prostřednictvím nových meziregionálních inovačních investic, které má spravovat Komise. Díky podpoře inovačních projektů v oblastech inteligentní specializace, včetně pilotních projektů a opatření na budování kapacit, budou tyto investice přínosem zejména pro méně rozvinuté regiony, což posílí jejich inovační ekosystémy a jejich schopnost začlenit se do větších hodnotových řetězců Unie. Měly by rovněž přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění", zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v kritických oblastech.

(51)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 Smlouvy o fungování EU zajišťujících dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jako jsou odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Mělo by být možné, aby tento příděl zahrnoval investice, provozní náklady a závazky veřejné služby určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených takovými omezeními. Provozní podpora by měla moci zahrnovat výdaje na služby nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb, jakož i výdaje na činnosti související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů či nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce. Na tento příděl by se neměly vztahovat požadavky na tematické zaměření. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, jako tomu je u všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(52)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné a neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které by mohly nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z EFRR v reakci na tyto okolnosti. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž členský stát čelí, při zachování cílů fondu. Prováděcí rozhodnutí týkající se dočasného opatření pro využívání EFRR v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti by měly dále být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost opatření.

(53)

Za účelem změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o provádění opodstatněných úprav přílohy II, která stanoví seznam ukazatelů, jež tvoří základ informací o výkonnosti programů poskytovaných Evropskému parlamentu a Radě. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(55)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět EFRR i Fond soudržnosti koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jejich rychlé provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 71

Článek 1

Předmět 71

Článek 2

Úkoly EFRR a Fondu soudržnosti 71

Článek 3

Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti 71

Článek 4

Tematické zaměření podpory z EFRR 73

Článek 5

Oblast působnosti podpory z EFRR 75

Článek 6

Oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti 76

Článek 7

Vyloučení z působnosti EFRR a Fondu soudržnosti 76

Článek 8

Ukazatele 78

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZACHÁZENÍ S ÚZEMÍMI SE ZVLÁŠTNÍ CHARAKTERISTIKOU A S MEZIREGIONÁLNÍMI INOVAČNÍMI INVESTICEMI 78

Článek 9

Integrovaný územní rozvoj 78

Článek 10

Podpora znevýhodněných oblastí 78

Článek 11

Udržitelný rozvoj měst 79

Článek 12

Evropská městská iniciativa 79

Článek 13

Meziregionální inovační investice 80

Článek 14

Nejvzdálenější regiony 80

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 81

Článek 15

Přechodné ustanovení 81

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci 81

Článek 17

Přezkum 82

Článek 18

Vstup v platnost 82

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 8 ODST. 1 83

PŘÍLOHA II

ZÁKLADNÍ SOUBOR UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI PODLE ČL. 8 ODST. 3, KTERÉ BUDE KOMISE POUŽÍVAT V SOULADU S POŽADAVKEM NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 41 ODST. 3 PÍSM. H) BODU III) FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ 91

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví specifické cíle a rozsah podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Toto nařízení rovněž stanoví specifické cíle a rozsah podpory z Fondu soudržnosti s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 2

Úkoly EFRR a Fondu soudržnosti

1.   EFRR a Fond soudržnosti přispívají k dosahování celkového cíle posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.

2.   EFRR přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů v Unii a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím účasti na strukturálních změnách regionů, jejichž rozvoj zaostává, a na přeměně upadajících průmyslových regionů, mimo jiné podporou udržitelného rozvoje a řešením problémů v oblasti životního prostředí.

3.   Fond soudržnosti přispívá na projekty týkající se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (TEN-T).

Článek 3

Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti

1.   V souladu s cíli politiky stanovenými v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 podporuje EFRR tyto specifické cíle:

a)

konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT (dále jen „cíl politiky 1“) prostřednictvím:

i)

rozvoje a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií;

ii)

využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány;

iii)

posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic;

iv)

rozvoje dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání;

v)

zlepšování digitálního propojení;

b)

zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita (dále jen „cíl politiky 2“) prostřednictvím:

i)

podpory energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů;

ii)

podpory energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici;

iii)

rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování vně transevropské energetické sítě (TEN-E);

iv)

podpory přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům;

v)

podpory přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou;

vi)

podpory přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

vii)

posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění;

viii)

podpory udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství;

c)

propojenější Evropa díky zvyšování mobility (dále jen „cíl politiky 3“) prostřednictvím:

i)

rozvoje inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu;

ii)

rozvoje a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility;

d)

sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv (dále jen „cíl politiky 4“) prostřednictvím:

i)

zlepšování efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální infrastruktury a podpory sociální ekonomiky;

ii)

zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu;

iii)

podpory socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

iv)

podpory socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

v)

zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči;

vi)

posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích;

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ (dále jen „cíl politiky 5“) prostřednictvím:

i)

podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech;

ii)

podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech.

Podpora v rámci cíle politiky 5 se poskytuje prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje prostřednictvím forem uvedených v čl. 28 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Členské státy mohou v rámci dvou specifických cílů stanovených v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) podporovat rovněž operace, jež lze financovat v rámci specifických cílů stanovených v písmenech a) až d) uvedeného pododstavce.

3.   Fond soudržnosti podporuje cíle politiky 2 a 3.

4.   V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 1 mohou EFRR nebo Fond soudržnosti, podle okolností, podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti:

a)

zlepšují kapacitu programových orgánů;

b)

zlepšují kapacitu odvětvových nebo územních subjektů odpovědných za provádění činností souvisejících s prováděním EFRR a Fondu soudržnosti, pokud to přispívá k dosahování cílů programu, nebo

c)

posilují spolupráci s partnery uvnitř daného členského státu i mimo něj.

Spolupráce uvedená v písmeni c) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje evropské seskupení pro územní spolupráci, anebo makroregionální strategie, strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou.

Článek 4

Tematické zaměření podpory z EFRR

1.   Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jsou celkové zdroje z EFRR jiné než zdroje na technickou pomoc v jednotlivých členských státech soustředěny na celostátní úrovni nebo na úrovni kategorie regionů v souladu s odstavci 3 až 9.

2.   Pokud jde o tematické zaměření podpory pro členské státy, jejichž součástí jsou nejvzdálenější regiony, používají se zdroje z EFRR přidělené konkrétně na programy pro nejvzdálenější regiony odděleně od zdrojů z EFRR přidělených na všechny ostatní regiony.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že budou dodržovat tematické zaměření na celostátní úrovni nebo na úrovni kategorie regionů. Každý členský stát uvede svou volbu ve své dohodě o partnerství uvedené v článku 10 nařízení (EU) 2021/1060. Tato volba se vztahuje na celkové zdroje daného členského státu z EFRR podle odstavce 1 tohoto článku na celé programové období.

4.   Pro účely tematického zaměření na celostátní úrovni se členské státy podle svého poměru hrubého národního důchodu dělí do těchto skupin:

a)

státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 1“);

b)

státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 2“);

c)

státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu je nižší než 75 % průměru EU (dále jen „skupina 3“).

Pro účely tohoto článku se poměrem hrubého národního důchodu rozumí poměr mezi hrubým národním důchodem na obyvatele daného členského státu, měřeno podle standardu kupní síly a vypočteno na základě údajů Unie za období 2015 až 2017, a průměrným hrubým národním důchodem na obyvatele podle standardu kupní síly v 27 členských státech za stejné referenční období.

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, řadí se tyto členské státy do skupiny 3.

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro ostrovní členské státy přijímající podporu z Fondu soudržnosti, řadí se tyto členské státy do skupiny 3.

5.   Pro účely tematického zaměření na úrovni kategorie regionů se regiony klasifikují podle kategorií regionů v souladu s čl. 108 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 jako:

a)

rozvinutější regiony;

b)

přechodové regiony;

c)

méně rozvinuté regiony.

6.   Členské státy dodržují na celostátní úrovni tyto požadavky na tematické zaměření:

a)

členské státy skupiny 1 nebo rozvinutější regiony přidělí nejméně 85 % svých zdrojů z EFRR uvedených v odstavci 1 na cíle politiky 1 a 2 a nejméně 30 % na cíl politiky 2;

b)

členské státy skupiny 2 nebo přechodové regiony přidělí nejméně 40 % svých zdrojů z EFRR uvedených v odstavci 1 na cíl politiky 1 a nejméně 30 % na cíl politiky 2;

c)

členské státy skupiny 3 nebo méně rozvinuté regiony přidělí nejméně 25 % svých zdrojů z EFRR uvedených v odstavci 1 na cíl politiky 1 a nejméně 30 % na cíl politiky 2.

Pokud se členský stát rozhodne plnit požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů, použijí se prahové hodnoty stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na souhrnné zdroje z EFRR uvedené v odstavci 1 pro všechny regiony spadající do příslušné kategorie regionů.

7.   Pokud členský stát přidělí na cíl politiky 2 více než 50 % svých celkových zdrojů z Fondu soudržnosti jiných než prostředků na technickou pomoc, vypočtených po převodu stanoveném v čl. 110 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou zdrojů v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodě viii) tohoto nařízení, lze příděl přesahující 50 % zohlednit při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření stanovenými v odstavci 6 tohoto článku.

Pokud se členský stát rozhodne plnit požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů, přidělí se zdroje z Fondu soudržnosti, které jsou zohledněny pro účely požadavků na tematické zaměření v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, jednotlivým kategoriím regionů poměrně na základě jejich poměrného podílu na celkovém počtu obyvatel dotčeného členského státu.

Členské státy ve své dohodě o partnerství uvedené v článku 10 nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, zda budou zdroje z Fondu soudržnosti zohledněny pro účely požadavků tematického zaměření u cíle politiky 2.

8.   Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě v) se plánují v rámci specifické priority.

Odchylně od odstavce 6 se při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření u cíle politiky 1 stanovenými v odstavci 6 zohlední 40 % těchto zdrojů.

Zdroje zohledněné pro účely požadavků na tematické zaměření v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce nepřekročí 40 % minimálních požadavků na tematické zaměření u cíle politiky 1 stanovených v odstavci 6.

9.   Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodě viii) se plánují v rámci specifické priority.

Odchylně od odstavce 6 se při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření u cíle politiky 2 stanovenými v odstavci 6 zohlední 50 % těchto zdrojů z EFRR.

Zdroje zohledněné pro účely požadavků na tematické zaměření v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce nepřekročí 50 % minimálních požadavků na tematické zaměření pro cíl politiky 2 stanovených v odstavci 6.

10.   Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 6 tohoto článku musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.

11.   Je-li příděl z EFRR na cíl politiky 1, cíl politiky 2 nebo oba cíle daného programu snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku 105 nařízení (EU) 2021/1060 nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem 104 uvedeného nařízení, dodržování požadavků tematického zaměření stanovených v odstavci 6 tohoto článku se znovu neposuzuje.

12.   Tento článek se nevztahuje na dodatečné finanční prostředky pro severní řídce osídlené regiony uvedené v čl. 110 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 5

Oblast působnosti podpory z EFRR

1.   EFRR podporuje:

a)

investice do infrastruktury;

b)

činnosti aplikovaného výzkumu a inovací, včetně průmyslového výzkumu, experimentálního vývoje a studií proveditelnosti;

c)

investice do přístupu ke službám;

d)

produktivní investice do malých a středních podniků a investice zaměřené na zachování stávajících pracovních míst a vytváření nových pracovních míst;

e)

vybavení, software a nehmotná aktiva;

f)

vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující inovační klastry, a to i mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány;

g)

informace, komunikaci a studie a

h)

technickou pomoc.

2.   Produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, lze podporovat, pokud:

a)

zahrnují spolupráci s malými a středními podniky na výzkumných a inovačních činnostech podporovaných podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) bodu i);

b)

primárně podporují opatření v oblasti energetické účinnosti a energii z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodů i) a ii);

c)

jsou činěny do malých společností se střední tržní kapitalizací ve smyslu čl. 2 bodu 6 a společností se střední tržní kapitalizací ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (21) prostřednictvím finančních nástrojů; nebo

d)

jsou činěny do malých společností se střední tržní kapitalizací a zaměřují se na výzkumné a inovační činnosti podporované podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) bodu i).

3.   S cílem přispět k dosažení specifického cíle v rámci cíle politiky 1 stanoveného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení, rekvalifikaci a vzdělávací činnosti.

4.   S cílem přispět k dosažení specifického cíle v rámci cíle politiky 2 stanoveného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodě iv) a specifického cíle v rámci cíle politiky 4 stanoveného v písm. d) bodě v) uvedeného pododstavce podporuje EFRR také nákup zásob, které jsou nezbytné pro posílení odolnosti systémů zdravotní péče a pro posílení odolnosti vůči katastrofám.

5.   V rámci cíle Interreg může EFRR rovněž podporovat:

a)

sdílení zařízení a lidských zdrojů a

b)

doprovodné měkké investice a jiné činnosti spojené s cílem politiky 4 v rámci ESF+, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1057.

6.   EFRR může podporovat financování provozního kapitálu v malých a středních podnicích formou grantů, je-li to nezbytně nutné jako dočasné opatření v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v článku 20 nařízení (EU) 2021/1060.

7.   Pokud Komise na základě žádosti podané dotčenými členskými státy shledá, že požadavky stanovené v odstavci 6 jsou splněny, přijme prováděcí rozhodnutí, jímž upřesní období, po které je dočasná dodatečná podpora z EFRR povolena.

8.   Komise průběžně informuje Evropský parlament a Radu o provádění odstavce 6 a posuzuje, zda dočasná dodatečná podpora z EFRR postačuje k usnadnění využívání fondu v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti. Na základě svého posouzení Komise tam, kde je to považováno za vhodné, předloží návrhy na změny tohoto nařízení, včetně požadavků na tematické zaměření stanovených v článku 4.

9.   Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování odstavců 6, 7 a 8 tohoto článku v souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 6

Oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti

1.   Fond soudržnosti podporuje:

a)

investice do životního prostředí včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí, se zvláštním zaměřením na obnovitelné zdroje energie;

b)

investice do sítě TEN-T;

c)

technickou pomoc;

d)

informace, komunikaci a studie.

Členské státy zajistí přiměřenou rovnováhu mezi investicemi podle písmen a) a b) na základě specifických potřeb každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury.

2.   Částka z Fondu soudržnosti převedená do Nástroje pro propojení Evropy se použije na projekty TEN-T

Článek 7

Vyloučení z působnosti EFRR a Fondu soudržnosti

1.   EFRR a Fond soudržnosti nepodporují:

a)

vyřazování jaderných elektráren z provozu ani jejich výstavbu;

b)

investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES;

c)

výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

d)

podniky v obtížích ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) č. 651/2014, není-li to povoleno na základě podpory de minimis nebo dočasných pravidel státní podpory zavedených za účelem řešení výjimečných okolností;

e)

investice do letištní infrastruktury, s výjimkou nejvzdálenějších regionů nebo stávajících regionálních letišť ve smyslu čl. 2 bodu 153 nařízení (EU) č. 651/2014 v kterémkoli z těchto případů:

i)

investice do opatření ke zmírnění dopadu na životní prostředí nebo

ii)

investice do systémů řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu vyplývající z výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe;

f)

investice do odstraňování odpadů skládkováním, s výjimkou:

i)

nejvzdálenějších regionů, a to pouze v řádně odůvodněných případech, nebo

ii)

investic do vyřazování z provozu, přeměny nebo zabezpečení stávajících skládek za podmínky, že tyto investice nezvýší jejich kapacitu;

g)

investice zvyšující kapacitu zařízení pro zpracování zbytkového odpadu, s výjimkou:

i)

nejvzdálenějších regionů, a to pouze v řádně odůvodněných případech;

ii)

investic do technologií pro získávání materiálů ze zbytkového odpadu pro účely oběhového hospodářství;

h)

investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, s výjimkou:

i)

nahrazování systémů vytápění spalujících tuhá fosilní paliva, tj. uhlí, rašelinu, lignit a roponosnou břidlici, systémy vytápění spalujícími plynná paliva za účelem:

modernizace systémů dálkového vytápění a chlazení na úroveň účinného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU,

modernizace zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny na úroveň vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU,

investic do plynových kotlů a systémů vytápění v obytných a jiných budovách nahrazujících zařízení na bázi uhlí, rašeliny, lignitu nebo roponosné břidlice;

ii)

investic do rozšiřování a nového využití, přeměny nebo dovybavení plynárenských přepravních a distribučních sítí, které tyto sítě připraví na přidávání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, jako je vodík, biomethan a syntézní plyn, do soustavy a umožní nahradit zařízení na pevná fosilní paliva;

iii)

investic do:

čistých vozidel podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES (22) pro veřejné účely a

vozidel, letadel a plavidel konstruovaných a vyrobených nebo upravených pro použití civilní ochranou a protipožárními službami.

2.   Celková částka podpory Unie pro investice Unie uvedené v odst. 1 písm. h) bodech i) a ii) nepřekročí níže uvedené limity celkového přídělu na programy z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro daný členský stát:

a)

limit 1,55 % v případě členských států, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 60 % průměrného HND EU na obyvatele, nebo v případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměrného HND EU na obyvatele a jejichž podíl pevných fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie je nejméně 25 %;

b)

limit 1 % v případě členských států jiných než uvedených v písmeni a), jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměrného HND EU na obyvatele;

c)

limit 0,2 % v případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nejméně 90 % průměrného HND EU na obyvatele.

3.   Pro účely tohoto článku se HND na obyvatele určitého členského státu měří podle standardu kupní síly, počítá na základě údajů Unie za období 2015 až 2017 a vyjadřuje se jako procentní podíl průměrného HND na obyvatele podle standardu kupní síly ve 27 členských státech za stejné referenční období.

Pro účely tohoto článku se podílem pevných fosilních paliv na spotřebě energie rozumí podíl uhlí, lignitu, rašeliny a roponosné břidlice naměřený v roce 2018.

4.   Operace podporované z EFRR a Fondu soudržnosti podle odst. 1 písm. h) bodů i) a ii) vybere řídící orgán do 31. prosince 2025. Tyto operace nelze rozvrhnout do příštího programového období.

5.   Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti nebo využíváním energie z obnovitelných zdrojů.

6.   Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (23).

Článek 8

Ukazatele

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze I pro EFRR a Fond soudržnosti a v relevantních případech ukazatele výstupů a výsledků specifické pro jednotlivé programy se používají v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

3.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (24) (dále jen „finanční nařízení“) předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou II.

4.   Komisi je v souladu s článkem 16 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterým se příloha II mění provedením příslušných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Komise posoudí, jak je strategický význam investic spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti zohledněn v souvislosti s prováděním Paktu o stabilitě a růstu, a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZACHÁZENÍ S ÚZEMÍMI SE ZVLÁŠTNÍ CHARAKTERISTIKOU A MEZIREGIONÁLNÍMI INOVAČNÍMI INVESTICEMI

Článek 9

Integrovaný územní rozvoj

1.   EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 v souladu s hlavou III kapitolou II uvedeného nařízení.

2.   Členské státy uskutečňují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR výlučně formami uvedenými v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 10

Podpora znevýhodněných oblastí

V souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU věnuje EFRR zvláštní pozornost řešení problémů znevýhodněných regionů a oblastí, zejména venkovských oblastí a oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Členské státy ve vhodných případech stanoví integrovaný přístup k řešení demografických výzev nebo zvláštních potřeb těchto regionů a oblastí ve svých dohodách o partnerství v souladu s čl. 11 prvním pododstavcem písm. i) nařízení (EU) 2021/1060. Tento integrovaný přístup může zahrnovat závazek týkající se finančních prostředků vyhrazených pro tento účel.

Článek 11

Udržitelný rozvoj měst

1.   Za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních výzev podporuje EFRR integrovaný územní rozvoj na základě strategií územního nebo komunitně vedeného místního rozvoje v souladu s článkem 29 nebo 32 nařízení (EU) 2021/1060, se zaměřením na městské oblasti včetně funkčních městských oblastí (dále jen „udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

Zvláštní pozornost se věnuje řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména přechodu na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050, využití potenciálu digitálních technologií pro účely inovací a podpoře rozvoje funkčních městských oblastí. V této souvislosti se zdroje pro udržitelný rozvoj měst naplánované v rámci priorit odpovídajících cílům politiky 1 a 2 započítávají do požadavků na tematické zaměření podle článku 4.

2.   Nejméně 8 % zdrojů z EFRR na celostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst v jedné nebo více formách uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060.

Příslušné územní orgány nebo subjekty vyberou operace v souladu s čl. 29 odst. 3 a čl. 32 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2021/1060 nebo se na jejich výběru podílejí.

Dotčené programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu viii) nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 tohoto článku musí být dodržováno v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.

4.   Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku 105 nařízení (EU) 2021/1060 nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem 104 uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 tohoto článku se znovu neposuzuje.

Článek 12

Evropská městská iniciativa

1.   EFRR podporuje Evropskou městskou iniciativu, kterou provádí Komise formou přímého a nepřímého řízení.

Tato iniciativa zahrnuje všechny městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, a podporuje Městskou agendu EU, včetně podpory účasti místních orgánů na tematických partnerstvích vyvinutých v jejím rámci.

2.   Pokud jde o udržitelný rozvoj měst, sestává Evropská městská iniciativa z těchto dvou složek:

a)

podpora inovačních opatření;

b)

podpora budování kapacit a znalostí, posuzování územního dopadu, rozvoje politik a komunikace.

Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v městských otázkách. Zvláštní pozornost by měla být věnována spolupráci zaměřené na budování kapacit na místní úrovni za účelem dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj.

Komise předkládá každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji v souvislosti s Evropskou městskou iniciativou.

3.   Model řízení Evropské městské iniciativy zahrnuje zapojení členských států, regionálních a místních orgánů a měst a zajišťuje vhodnou koordinaci a doplňkovost se specifickým programem podle čl. 3 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/1059, jenž se zabývá udržitelným rozvojem měst.

Článek 13

Meziregionální inovační investice

1.   EFRR podporuje Nástroj pro meziregionální inovační investice.

2.   Nástroj pro meziregionální inovační investice podporuje uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podněcovat rozvoj evropských hodnotových řetězců.

3.   Nástroj pro meziregionální inovační investice se skládá z těchto dvou složek, poskytujících rovnoměrně:

a)

finanční a poradenskou podporu pro investice do meziregionálních inovačních projektů ve sdílených oblastech inteligentní specializace;

b)

finanční a poradenskou podporu a budování kapacit pro rozvoj hodnotových řetězců v méně rozvinutých regionech.

4.   Až 2 % zdrojů je možné vyčlenit na činnosti spojené s učením a hodnocením s cílem využít a šířit výsledky projektů podporovaných v rámci obou složek.

5.   Komise provádí tyto investice v přímém nebo nepřímém řízení.

6.   Komisi je při její práci nápomocna skupina odborníků.

Skupina odborníků se skládá ze zástupců členských států, regionálních orgánů a měst a zástupců podniků, výzkumné sféry a organizací občanské společnosti. Složení skupiny odborníků má za cíl zajistit genderovou vyváženost.

Skupina odborníků pomáhá Komise při vymezování dlouhodobého pracovního programu a přípravě výzev k podávání návrhů.

7.   Při provádění tohoto nástroje Komise zajistí koordinaci a součinnost s dalšími unijními programy a nástroji financování, a zejména se složkou „Interreg C“ ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2021/1059.

8.   Nástroj pro meziregionální inovační investice pokrývá celé území Unie.

Třetí země se mohou tohoto nástroje účastnit v souladu s opatřeními stanovenými v článcích 16 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25) (Horizont Evropa).

Článek 14

Nejvzdálenější regiony

1.   Článek 4 se nepoužije na zvláštní dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony. Tento zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

2.   Příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku podporuje:

a)

činnosti spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 5 tohoto nařízení;

b)

odchylně od článku 5 tohoto nařízení opatření kryjící provozní náklady s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v nejvzdálenějších regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

Příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a zakázek veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.

3.   Příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku nepodporuje:

a)

operace týkající se produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU;

b)

podporu na přepravu osob povolenou podle čl. 107 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU;

c)

osvobození od daní a od sociálních odvodů;

d)

závazky veřejných služeb, které nejsou prováděny podniky a při nichž stát jedná při výkonu veřejné moci.

4.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. c) může EFRR podporovat produktivní investice v podnicích v nejvzdálenějších regionech bez ohledu na velikost těchto podniků.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Přechodné ustanovení

Nařízení (EU) č. 1300/2013 a (EU) č. 1301/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jejich základě se nadále použijí na programy a operace podporované z EFRR nebo Fondu soudržnosti v programovém období 2014–2020.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Přezkum

Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení do 31. prosince 2027 v souladu s článkem 177 Smlouvy o fungování EU.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 90.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 115.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 566) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(11)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12. 2013, s. 129).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(17)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(19)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (viz strana 94 v tomto čísle Úředního věstníku).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 8 ODST. 1 (1)

Tabulka 1

Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti  (**)

Cíl politiky

Specifický cíl

Výstupy

Výsledky

(1)

(2)

(3)

(4)

1.

Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT (cíl politiky 1)

i)

Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií

RCO (2) 01 – podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky)* (3)

RCO 02 – podniky podpořené granty*

RCR (4) 01 – pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech*

RCR 102 – pracovní místa ve výzkumu vytvořená v podpořených subjektech*

 

RCO 03 – podniky podpořené finančními nástroji*

RCO 04 – podniky s nefinanční podporou*

RCO 05 –podpořené nové podniky*

RCO 06 – výzkumní pracovníci, kteří pracují v podpořených výzkumných zařízeních

RCO 07 – výzkumné organizace zapojené do společných výzkumných projektů

RCR 02 – soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů (z toho: granty, finanční nástroje)* (3)

RCR 03 – malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů*

RCR 04 – malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace*

 

RCO 08 – nominální hodnota vybavení pro výzkum a inovace

RCO 10 – podniky spolupracující s výzkumnými organizacemi

RCO 96 – meziregionální investice do inovací v rámci projektů Unie*

RCR 05 – malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace*

RCR 06 – podané patentové přihlášky*

RCR 07 – ochranné známky a průmyslové vzory*

RCR 08 – publikace z podpořených projektů

ii)

Využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány

RCO 13 – hodnota digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých pro podniky*

RCO 14 – veřejné instituce podpořené pro účely vývoje digitálních služeb, produktů a procesů*

RCR 11 – uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů*

RCR 12 – uživatelé nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky*

RCR 13 – podniky vykazující vysokou míru digitalizace*

iii)

Posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic

RCO 15 – vytvořená kapacita pro inkubace*

RCO 103 – podpořené rychle rostoucí podniky*

RCR 17 – nové podniky přežívající na trhu*

RCR 18 – malé a střední podniky využívající služeb inkubátoru po jeho vytvoření*

RCR 19 – podniky s vyšším obratem*

RCR 25 – malé a střední podniky s vyšší přidanou hodnotou na zaměstnance*

iv)

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

RCO 16 – podíl institucionálních zainteresovaných subjektů v rámci procesu objevování podnikatelského potenciálu

RCO 101 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

RCR 97 – podpořená učňovská příprava v malých a středních podnicích

RCR 98 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti) (3)

v)

Zlepšování digitálního propojení

RCO 41 – zvýšení počtu obydlí s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCO 42 – zvýšení počtu podniků s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCR 53 – počet obydlí s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCR 54 – počet podniků s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

2.

Zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita (cíl politiky 2)

i)

Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů

RCO 18 – obydlí s nižší energetickou náročností

RCO 19 – veřejné budovy s nižší energetickou náročností

RCO 20 – nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení

RCO 104 – počet vysoce účinných kogeneračních jednotek

RCO 123 – obydlí využívající plynových kotlů a systémů vytápění nahrazujících zařízení na bázi tuhých fosilních paliv

RCR 26 – roční spotřeba primární energie (z toho: obydlí, veřejné budovy, podniky, ostatní) (3)

RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů*

RCR 105 – odhadované emise skleníkových plynů z kotlů a topných soustav přeměněných z pevných fosilních paliv na plyn

ii)

Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici

RCO 22 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (3)*

RCO 97 – podpořené komunity energie z obnovitelných zdrojů*

RCR 31 – celkové množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (3)*

RCR 32 – dodatečně instalovaná provozní kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů*

iii)

Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování vně transevropské energetické sítě (TEN-E)

RCO 23 – digitální systémy pro správu inteligentních energetických systémů

RCO 105 – řešení pro skladování elektřiny

RCO 124 – nově vybudované nebo zdokonalené plynárenské přepravní a distribuční sítě

RCR 33 – uživatelé připojení k inteligentním energetickým systémům

RCR 34 – zavedení projektů inteligentních energetických systémů

iv)

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům

RCO 24 – investice do nových nebo modernizovaných systémů monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě přírodních katastrof

RCO 122 – investice do nových nebo modernizovaných systémů monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě přírodních rizik nesouvisejících s klimatem a rizik souvisejících s lidskou činností

RCO 25 – nově vybudovaná nebo zpevněná protipovodňová ochrana pobřežního pásu a břehů řek a jezer

RCO 106 – nově vybudovaná nebo zpevněná ochrana proti sesuvům půdy

RCO 26 – zelená infrastruktura vybudovaná nebo modernizovaná v souvislosti s přizpůsobováním se změnám klimatu*

RCO 27 – vnitrostátní a dílčí vnitrostátní strategie zaměřené na přizpůsobování se změnám klimatu*

RCO 28 – oblast, na niž se vztahují opatření na ochranu před požáry

RCR 121 – oblast, na niž se vztahují opatření na ochranu před přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem (jinými než povodně a požáry)

RCR 35 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z protipovodňových opatření

RCR 36 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před požáry

RCR 37 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem (jinými než povodně nebo požáry)

RCR 96 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před přírodními riziky nesouvisejícími s klimatem a riziky souvisejícími s lidskou činností

v)

Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou

RCO 30 – délka nového nebo modernizovaného potrubí rozvodných systémů veřejného zásobování vodou

RCO 31 – délka nového nebo modernizovaného potrubí veřejné sítě pro sběr odpadních vod

RCO 32 – nová nebo modernizovaná kapacita pro čištění odpadních vod

RCR 41 – počet obyvatel napojených na zlepšené veřejné zásobování vodou

RCR 42 – počet obyvatel napojených alespoň na sekundární veřejné čištění odpadních vod

RCR 43 – ztráty vody v rozvodných systémech veřejného zásobování vodou

vi)

Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje

RCO 34 – zvýšení kapacity pro recyklaci odpadu

RCO 107 – investice do zařízení pro tříděný sběr odpadu

RCO 119 – odpad připravený k opětovnému použití

RCR 103 – sebraný tříděný odpad

RCR 47 – recyklovaný odpad

RCR 48 – odpad použitý jako surovina

vii)

Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění

RCO 36 – zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu

RCO 37 – rozloha lokalit náležejících do sítě Natura 2000, na něž se vztahují ochranná a rekultivační opatření

RCO 38 – plocha podpořené rekultivované půdy

RCO 39 – oblast pokrytá instalovanými systémy pro monitorování znečištění ovzduší

RCR 50 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší*

RCR 95 – počet obyvatel, kteří mají přístup k nové nebo modernizované zelené infrastruktuře*

RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo jiné činnosti

viii)

Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství

RCO 55 – délka nových tramvajových tratí a tratí metra

RCO 56 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra

RCO 57 – kapacita kolejových vozidel pro hromadnou veřejnou dopravu šetrných k životnímu prostředí*

RCO 58 – podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura

RCO 59 – infrastruktura pro alternativní paliva (plnicí/dobíjecí stanice)*

RCO 60 – města, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

RCR 62 – počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

RCR 63 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra za rok

RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok

3.

Propojenější Evropa díky zvyšování mobility (cíl politiky 3)

i)

Rozvoj inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

RCO 43 – délka nových nebo modernizovaných silnic – TEN-T (5)

RCO 45 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic – TEN-T

RCO 108 – délka silnic s novými nebo modernizovanými systémy řízení dopravy – TEN-T

RCO 47 – délka nových nebo modernizovaných železničních tratí – TEN-T

RCO 49 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí – TEN-T

RCO 51 – délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest – TEN-T

RCO 109 – délka železničních tratí v provozu vybavených evropským systémem řízení železničního provozu – TEN-T

RCR 55 – počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic za rok

RCR 56 – časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře

RCR 101 – časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře

RCR 58 – počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí za rok

RCR 59 – železniční nákladní doprava

RCR 60 – nákladní doprava po vnitrozemských vodních cestách

ii)

Rozvoj a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

RCO 44 – délka nových nebo modernizovaných silnic – mimo TEN-T

RCO 46 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic – mimo TEN-T

RCO 110 – délka silnic s novými nebo modernizovanými systémy řízení dopravy – mimo TEN-T

RCO 48 – délka nových nebo modernizovaných železničních tratí – mimo TEN-T

RCO 50 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí – mimo TEN-T

RCO 111 – délka železničních tratí v provozu vybavených evropským systémem řízení železničního provozu – mimo TEN-T

RCO 52 – délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest – mimo TEN-T

RCO 53 – nové nebo modernizované železniční stanice a zastávky*

RCO 54 – nová nebo modernizovaná intermodální spojení*

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv (cíl politiky 4)

i)

Zlepšování efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální infrastruktury a podpora sociální ekonomiky

RCO 61 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti

RCR 65 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok

ii)

Zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu

RCO 66 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných zařízeních péče o děti

RCO 67 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízeních

RCR 70 – počet uživatelů nové nebo modernizované péče o děti za rok

RCR 71 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízení za rok

iii)

Podpora socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

RCO 65 – kapacita nového nebo modernizovaného sociálního bydlení*

RCO 113 – počet obyvatel zahrnutých do projektů v rámci integrovaných opatření pro sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin*

RCR 67 – počet uživatelů nového nebo modernizovaného sociálního bydlení za rok

iv)

Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

RCO 63 – kapacita v nových nebo modernizovaných zařízeních pro dočasné přijímání

RCR 66 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro dočasné přijímání za rok

v)

Zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči

RCO 69 – kapacita nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení

RCO 70 – kapacita nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče (kromě bydlení)

RCR 72 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných služeb elektronického zdravotnictví za rok

RCR 73 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok

RCR 74 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče za rok

vi)

Posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích

RCO 77 – počet podpořených lokalit v oblasti kultury a cestovního ruchu*

RCR 77 – počet návštěvníků podpořených lokalit v oblasti kultury a cestovního ruchu*

5.

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ (cíl politiky 5)

i)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech

RCO 74 – počet obyvatel, na něž se vztahují projekty v rámci strategií integrovaného územního rozvoje*

RCO 75 – podpořené strategie integrovaného územního rozvoje*

RCO 76 – integrované projekty územního rozvoje

RCO 80 – podpořené strategie komunitně vedeného místního rozvoje*

RCO 112 – zainteresované subjekty zapojené do přípravy a realizace strategií integrovaného územního rozvoje

RCO 114 – nově vytvořené nebo rekultivované otevřené prostory v městských oblastech*

 

ii)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech


Tabulka 2

Doplňkové společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Interreg

Specifické ukazatele pro Interreg

RCO 81 – účast na společných přeshraničních akcích

RCO 115 – společně organizované přeshraniční veřejné akce

RCO 82 – účast na společných akcích na podporu genderové rovnosti, rovných příležitostí a sociálního začleňování

RCO 83 – společně vypracované strategie a akční plány

RCO 84 – společně vypracované pilotní akce prováděné v rámci projektů

RCO 116 – společně vypracovaná řešení

RCO 85 – účast na společných programech odborné přípravy

RCO 117 – řešení identifikovaných přeshraničních právních nebo administrativních překážek

RCO 86 – podepsané společné správní nebo právní dohody

RCO 87 – organizace zapojené do přeshraniční spolupráce

RCO 118 – organizace spolupracující v rámci víceúrovňového řízení makroregionálních strategií

RCO 90 – přeshraniční projekty inovačních sítí

RCO 120 – projekty podporující přeshraniční spolupráci za účelem rozvoje propojení města a venkova

RCR 79 – společné strategie a akční plány přijaté organizacemi

RCR 104 – řešení přijatá nebo rozvíjená organizacemi

RCR 81 – dokončené společné programy odborné přípravy

RCR 82 – zmírněné nebo vyřešené právní nebo administrativní přeshraniční překážky

RCR 83 – počet osob, na něž se vztahují podepsané společné správní nebo právní dohody

RCR 84 – organizace zapojené do přeshraniční spolupráce po dokončení projektu

RCR 85 – účast na společných přeshraničních akcích po dokončení projektu


(1)  Použije se pro Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) druhým pododstavcem a čl. 41 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 (CPR) a pro Investice pro zaměstnanost a růst v souladu s čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) 2021/1060 (CPR) a pro Interreg v souladu s čl. 22 odst. 4 písm. e) bodem ii) nařízení (EU) 2021/1059 (Interreg).

(**)  Kvůli přehlednosti jsou společné ukazatele výstupů a výsledků seskupeny podle specifického cíle v rámci cíle politiky, avšak vztahují se nejen na něj. Zejména u cíle politiky 5 lze používat relevantní společné ukazatele uvedené pro cíle politiky 1 až 4. Kromě toho pro utvoření celkového obrazu očekávané a skutečné výkonnosti programů mohou být společné ukazatele označené (*) v relevantním případě používány u specifických cílů v rámci kteréhokoli cíle politiky 1 až 4.

(2)  RCO: společný ukazatel výstupu REGIO.

(3)  Rozpis není požadován při plánování, ale pouze při podávání zpráv.

(4)  RCR: společný ukazatel výsledků REGIO.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).


PŘÍLOHA II

ZÁKLADNÍ SOUBOR UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI PODLE ČL. 8 ODST. 3, KTERÝ BUDE KOMISE POUŽÍVAT V SOULADU S POŽADAVKEM NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 41 ODST. 3 PÍSM. H) BODU III) NAŘÍZENÍ FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ

Cíl politiky

Specifický cíl

Výstupy

Výsledky

(1)

(2)

(3)

(4)

1.

Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT (cíl politiky 1)

i)

Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií

CCO (1) 01 – podniky podpořené pro účely inovace

CCO 02 – výzkumní pracovníci pracující v podpořených výzkumných zařízeních

CCR (2) 01 – malé a střední podniky (3) zavádějící inovace produktů nebo procesů, marketingové nebo organizační inovace

ii)

Využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány

CCO 03 – podniky a veřejné instituce podpořené pro účely vývoje digitálních produktů, služeb a procesů

CCR 02 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných digitálních produktů, služeb a procesů za rok

iii)

Posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic

CCO 04 – malé a střední podniky podpořené pro účely posílení růstu a konkurenceschopnosti

CCR 03 – pracovní místa vytvořená v podpořených podnicích

iv)

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

CCO 05 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

CCR 04 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili odbornou přípravu zaměřenou na dovednosti pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

v)

Zlepšování digitálního propojení

CCO 13 – zvýšení počtu obydlí a podniků s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

CCR 12 – zvýšení počtu obydlí a podniků s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

2.

Zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita (cíl politiky 2)

i)

Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů

CCO 06 – investice do opatření ke zlepšení energetické náročnosti

CCR 05 – úspory ve spotřebě primární energie za rok

ii)

Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici

CCO 07 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů

CCR 06 – zvýšení objemu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů

iii)

Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování vně transevropské energetické sítě (TEN-E)

CCO 08 – digitální systémy pro správu inteligentních energetických systémů

CCR 07 – zvýšení počtu uživatelů připojených k inteligentním energetickým systémům

iv)

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům

CCO 09 – investice do nových nebo modernizovaných systémů monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě katastrofy

CCR 08 – zvýšení počtu obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před povodněmi, požáry a jinými přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem

v)

Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou

CCO 10 – nová nebo modernizovaná kapacita pro čištění odpadních vod

CCR 09 – zvýšení počtu obyvatel připojených alespoň k sekundárnímu čištění odpadních vod

vi)

Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje

CCO 11 – nová nebo modernizovaná kapacita pro recyklaci odpadu

CCR 10 – zvýšený objem recyklovaného odpadu

vii)

Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění

CCO 12 – plocha zelené infrastruktury

CCR 11 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší

viii)

Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství

CCO 16 – prodloužení a modernizace tramvajových tratí a tratí metra

CCR 15 – počet uživatelů využívajících nové a modernizované tramvajové tratě a tratě metra za rok

3.

Propojenější Evropa díky zvyšování mobility (cíl politiky 3)

i)

Rozvoj inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

CCO 14 – silniční síť TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované silnice

CCO 15 – železniční síť TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované železniční tratě

CCR 13 – časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře

CCR 14 – počet cestujících za rok, kteří využívají zlepšenou železniční dopravu

ii)

Rozvoj a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

CCO 22 – silniční síť mimo TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované silnice

CCO 23 – železniční síť mimo TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované železniční tratě

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv (cíl politiky 4)

i)

Zlepšování efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální infrastruktury a podpora sociální ekonomiky

CCO 17 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti

CCR 16 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok

ii)

Zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu

CCO 18 – nová nebo modernizovaná kapacita zařízení péče o děti a vzdělávacích zařízení

CCR 17 – počet uživatelů využívajících nové a modernizované zařízení péče o děti nebo vzdělávací zařízení za rok

iii)

Podpora socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

CCO 19 – nová nebo modernizovaná kapacita zařízení pro sociální bydlení

CCO 25 – počet obyvatel zahrnutých do projektů v rámci integrovaných opatření pro sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin*

CCR 18 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro sociální bydlení za rok

iv)

Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

CCO 26 – nová nebo modernizovaná kapacita zařízení pro dočasné přijímání

CCR 20 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro dočasné přijímání za rok

v)

Zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči

CCO 20 – nová nebo modernizovaná kapacita zdravotnických zařízení

CCR 19 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok

vi)

Posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích

CCO 24 – podpořené kulturní a turistické lokality

CCR 21 – počet návštěvníků podpořených lokalit v oblasti kultury a cestovního ruchu

5.

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ (cíl politiky 5)

i)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech

CCO 21 – počet obyvatel, na něž se vztahují strategie pro integrovaný územní rozvoj

 

ii)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech


(1)  CCO: společný ukazatel výstupu REGIO.

(2)  CCR: společný ukazatel výsledků REGIO.

(3)  Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/94


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1059

ze dne 24. června 2021

o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost některým kategoriím regionů, včetně přeshraničních regionů, jež jsou výslovně uvedeny.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (4) stanoví společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (5) stanovuje ustanovení týkající se specifických cílů a rozsahu podpory z EFRR. Je rovněž nezbytné přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (dále jen „Interreg“) pro případy, kdy jeden nebo více členských států a jejich regiony, případně partnerské země a třetí země spolupracují na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení.

(3)

Důležitou prioritou politiky soudržnosti Unie je podporovat Interreg. Podpora pro malé a střední podniky v případě nákladů na projekty Evropská územní spolupráce je již blokově vyňata podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (6) a zvláštní ustanovení týkající se regionální podpory investic realizovaných podniky všech velikostí jsou rovněž zahrnuta v části uvedeného nařízení věnované regionální podpoře a v Pokynech Komise k regionální státní podpoře na období 2014–2020. S ohledem na třicetileté zkušenosti a vzhledem k nízké finanční hodnotě projektů a nepravděpodobnému negativnímu dopadu na obchod a hospodářskou soutěž na jedné straně a vysoké přidané hodnotě stávajících programů pro územní soudržnost v Evropě na straně druhé se očekává, že oblast působnosti pravidel státní podpory, pokud jde o veřejné financování projektů Evropská územní spolupráce, bude dále upřesněna prostřednictvím budoucí změny nařízení (EU) č. 651/2014, čímž se veřejné financování projektů Interreg z velké části vyjme z povinnosti předběžného oznámení a výrazně se usnadní provádění uvedených projektů.

(4)

Za účelem podpory harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních by měl EFRR v rámci Interreg podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, meziregionální spolupráci a spolupráci nejvzdálenějších regionů. V tomto procesu je třeba zohlednit zásady partnerství a víceúrovňové správy a zároveň zajistit, že rozsah partnerství pro program zůstane účinným.

(5)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje by měly fondy přispívat k prosazování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V této souvislosti by fondy měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (7).

(6)

Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise ze dne 20. září 2017 nazvané „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Jako programové oblasti pro přeshraniční spolupráci by proto měly být určeny ty regiony a oblasti nacházející se na hranici nebo oddělené mořem maximálně do 150 km, v nichž může skutečně docházet k přeshraniční interakci nebo kde lze určit funkční oblasti, aniž by tím byly dotčeny možné úpravy, jež jsou nezbytné k zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce.

(7)

Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy nebo jejich regiony a jednou nebo více zeměmi nebo regiony nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020.

(8)

Složka nadnárodní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami Unie, a to při plném dodržování zásady subsidiarity. Nadnárodní spolupráce by se měla s maximální flexibilitou vztahovat na větší území na pevnině Unie a na území kolem přímořských oblastí, tak aby byla zajištěna soudržnost a kontinuita programů spolupráce, včetně předchozí vnější námořní přeshraniční spolupráce na základě širšího rámce pro námořní spolupráci, a to zejména vymezením rozsahu příslušného území, specifických cílů této spolupráce, požadavků na partnerství v rámci projektu a možnosti zřizovat podprogramy a zvláštní řídící výbory.

(9)

Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena zvláštní složka nejvzdálenějších regionů s cílem umožnit nejvzdálenějším regionům co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími. V rámci této složky by mohly být vyhlašovány výzvy k podávání návrhů pro kombinované financování v rámci EFRR, Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), který je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (8), a rozhodnutí Rady 2013/755/EU o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (9), a to prostřednictvím způsobů řízení dohodnutých mezi zúčastněnými členskými státy a regiony a třetími zeměmi.

(10)

Na základě zkušeností s programy meziregionální spolupráce v rámci cíle Interreg by složka meziregionální spolupráce měla být zaměřena na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti prostřednictvím čtyř konkrétních programů: programu, který by umožňoval výměnu zkušeností, inovační přístupy a budování kapacit se zaměřením na cíle politiky a specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“, a to ve vazbě na určování a šíření osvědčených postupů a jejich převádění do politik regionálního rozvoje včetně programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst; programu, který by byl zaměřen na výměnu zkušeností a budování kapacit v souvislosti s určováním, převáděním a využíváním osvědčených postupů v oblasti integrovaného a udržitelného rozvoje měst, a to s přihlédnutím k vazbám mezi městskými a venkovskými oblastmi, včetně podpory činností vyvíjených v rámci článku 11 nařízení (EU) 2021/1058, které jsou doplňovány a koordinovány prostřednictvím iniciativy uvedené v článku 12 uvedeného nařízení; programu pro výměnu zkušeností, inovativní přístupy a budování kapacit za účelem harmonizace a zjednodušení provádění programů Interreg a za účelem harmonizace a zjednodušení činností v oblasti spolupráce uvedených v čl. 22 odst. 3 písm. d) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060, a na podporu zřizování, fungování a využívání evropských seskupení pro územní spolupráci (dále jen „ESÚS“), která byla nebo budou zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (10), jakož i makroregionálních strategií; a programu na zlepšení analýzy vývojových trendů. Tyto čtyři programy v rámci složky meziregionální spolupráce by se měly vztahovat na celou Unii a měly by rovněž umožňovat účast třetích zemí.

(11)

Pro určení způsobilých regionů a oblastí by se měla stanovit společná objektivní kritéria. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (11).

(12)

Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, Nástroj předvstupní pomoci (dále jen „NPP III“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (dále jen „nařízení o NPP III“), NDICI a rozhodnutí o přidružení zámoří měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce, meziregionální spolupráce a spolupráce nejvzdálenějších regionů. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak v případě prostředků NPP III určených na přeshraniční spolupráci (dále jen „NPP III-CBC“) a prostředků NDICI určených na přeshraniční spolupráci ve prospěch zeměpisné oblasti sousedství (dále jen „NDICI-CBC“) by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v rámci NPP III-CBC a NDICI-CBC, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném právním aktu.

(13)

V případě NPP III má být účelem pomoci především pomáhat příjemcům NPP III posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace, jakož i regionální a místní rozvoj. Pomoc NPP III má i nadále podporovat úsilí příjemců NPP III o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP III má navíc řešit i otázky bezpečnosti, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti neoprávněné migraci a převaděčství migrantů.

(14)

S ohledem na pomoc NDICI by Unie měla rozvíjet se sousedními zeměmi výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrého sousedství, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci. Toto nařízení by proto mělo podporovat vnitřní a vnější aspekty příslušných makroregionálních strategií. Tyto iniciativy jsou strategicky důležité a představují významné politické rámce pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásad vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků.

(15)

Je důležité, aby při přípravě strategického programování a programů Interreg podporovaných z EFRR a NDICI byla i nadále zachována úloha Evropské služby pro vnější činnost zřízené rozhodnutím Rady 2010/427/EU (12) a Komise.

(16)

S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se zlepšení podmínek, za nichž je těmto regionům umožněno mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů Unie s cílem zjednodušit a posílit jejich spolupráce se zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) a se třetími zeměmi, a to s přihlédnutím ke sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvanému „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“. Mělo by být umožněno, aby tato spolupráce probíhala v rámci úzkého partnerství s organizacemi pro regionální integraci a spolupráci.

(17)

Toto nařízení by mělo stanovit pro ZZÚ možnost zapojit se do programů Interreg. Za účelem usnadnění jejich účinného přístupu a zapojení by se měly vzít v úvahu specifické rysy a problémy ZZÚ.

(18)

Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a na spolupráci nejvzdálenějších regionů, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami.

(19)

V zájmu co nejúčinnějšího využití podpory z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měl být zřízen mechanismus, který by umožnil navrácení této podpory v případě, kdy programy vnější spolupráce nemohou být přijaty nebo musí být ukončeny, a který by se vztahoval i na třetí země, jež nedostávají podporu z žádného finančního nástroje Unie. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování programů a maximální možnou koordinaci mezi těmito nástroji.

(20)

EFRR by měl přispívat v rámci Interreg ke specifickým cílům v rámci cílů politiky soudržnosti. Seznam specifických cílů v rámci jednotlivých cílů politiky by však měl být přizpůsoben specifickým potřebám Interreg, aby prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg umožňoval intervence typu ESF v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) až l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13).

(21)

V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody má přeshraniční program PEACE PLUS pokračovat v činnosti předchozích programů mezi příhraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability a ke spolupráci v dotčených regionech, zejména opatřeními, která podporují soudržnost mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření.

(22)

Tímto nařízením by měly být doplněny dva specifické cíle Interreg: první cíl spočívající v podpoře posílení institucionální kapacity, prohlubování právní a správní spolupráce, zejména ve spojení s prováděním sdělení o příhraničních regionech, zintenzivnění spolupráce mezi občany a institucemi, rozvoj a koordinaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti a pro budování vzájemné důvěry, zejména podporou činností „people to people“; a druhý cíl spočívající v řešení otázek spolupráce v oblasti bezpečnosti, ochrany, řízení překračování hranic a migrace.

(23)

Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politiky s cílem maximalizovat dopad Interreg. Měla by být posílena synergie mezi jednotlivými složkami Interreg a jejich doplňkovost.

(24)

Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) 2021/1060. Tato zvláštní ustanovení by měla být jednoduchá a jasná s cílem předejít tzv. gold-platingu a další administrativní zátěži pro členské státy a příjemce.

(25)

Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by měli spolupracovat v oblasti vývoje a provádění, jakož i v oblasti personálního obsazení nebo financování nebo v obou těchto oblastech, a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve dvou ze čtyř těchto dimenzí spolupráce, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jak na úrovni programů, tak i operací.

(26)

Důležitým a úspěšným nástrojem s vysokou evropskou přidanou hodnotou v rámci programů přeshraniční spolupráce jsou projekty „people-to-people“ („lidé lidem“) a malé projekty zaměřené na odstraňování příhraničních a přeshraničních překážek, podporu místních kontaktů a vzájemné sbližování příhraničních regionů a jejich občanů. Dosud byly tyto projekty podporovány především z fondů malých projektů nebo podobných nástrojů, ačkoli se na ně nikdy nevztahovala žádná zvláštní ustanovení, a proto je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se tyto fondy řídí. Za účelem získání přidané hodnoty a přínosů z projektů „people-to-people“ a malých projektů, a to rovněž s ohledem na místní a regionální rozvoj, a v zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou.

(27)

Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, mj. pro regionální kontaktní místa, známé rovněž jako „antény“, která jsou důležitými kontaktními místy pro předkladatele a řešitele projektů, a proto fungují jako přímá linka pro společné sekretariáty nebo jiné příslušné orgány, ale zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. S cílem kompenzovat vyšší správní náklady by členské státy měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoli to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo vnější přeshraniční programy Interreg měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci, včetně regionálních poboček společných sekretariátů a kontaktních míst zřízených tak, aby byly blíže potenciálním příjemcům a partnerům.

(28)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) by mělo být toto nařízení hodnoceno na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci, zejména pro členské státy, a administrativní zátěži. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má toto financování účinky v praxi.

(29)

Na základě zkušeností získaných z programového období 2014–2020 by měl být zachován systém, který zavádí jasnou hierarchii pravidel způsobilosti výdajů, a zároveň by měla být zachována zásada, že pravidla způsobilosti výdajů mají být stanovena na úrovni Unie a pro program Interreg v celém jeho rozsahu, aby se zabránilo jakýmkoli možným rozporům či nesrovnalostem mezi jednotlivými nařízeními a mezi unijním a vnitrostátním právem. Přijímání dalších pravidel jedním členským státem, která by se vztahovala pouze na příjemce v tomto členském státě, by mělo být omezeno na naprosté minimum. Zejména by mělo být do tohoto nařízení začleněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 (15) přijaté na programové období 2014–2020.

(30)

Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby pověřovaly funkcemi řídícího orgánu ESÚS nebo aby těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, svěřovaly odpovědnost za řízení podprogramu, integrovaných územních investic nebo jednoho či více fondů malých projektů, případně aby plnily úlohu jediného partnera. V této souvislosti by měl být podle právních předpisů zřízen přeshraniční právní subjekt, včetně euroregionů, který by měl právní subjektivitu podle práva jedné ze zúčastněných zemí, a měla by být zaručena účast regionálních a místních orgánů ze všech zúčastněných zemí.

(31)

S cílem zachovat platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, totiž od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, by se mělo v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery. Není-li stanoveno jinak, vedoucí partner by měl zajistit, aby ostatní partneři obdrželi celý příspěvek z příslušného fondu Unie v jeho plné výši a ve lhůtě dohodnuté všemi partnery a na základě téhož postupu, jaký je uplatňován v případě vedoucího partnera.

(32)

Podle čl. 63 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16) (dále jen „finanční nařízení“) mají odvětvová pravidla vzít v úvahu potřeby programů Interreg, zejména pokud jde o funkci auditu. Ustanovení týkající se každoročního výroku auditora, výroční kontrolní zprávy a auditů operací by proto měla být zjednodušena a přizpůsobena programům, na kterých se podílí více než jeden členský stát.

(33)

Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným partnerem nebo dalšími partnery přes vedoucího partnera a řídící orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídícímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však třeba vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídícímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání.

(34)

Za účelem uplatňování převážně společného souboru pravidel jak v zúčastněných členských státech, tak ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na účast třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, pokud nejsou v některé kapitole tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla. Programovým orgánům Interreg mohou odpovídat srovnatelné orgány ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ. Zahájení způsobilosti výdajů by mělo být spojeno s podpisem dohody o financování příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ. Zadávání veřejných zakázek příjemcům ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ by se mělo řídit pravidly pro vnější zadávání zakázek podle finančního nařízení. Měly by být stanoveny postupy pro uzavírání dohod o financování s každou ze třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ a uzavírání dohod mezi řídícím orgánem a každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, pokud jde o podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo pro případ převodu dalšího příspěvku ze třetí země, partnerské země nebo ZZÚ do programu Interreg, jiného, než je vnitrostátní spolufinancování.

(35)

I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny ve sdíleném řízení, mělo by být umožněno, aby se spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg prováděla v nepřímém řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla, jak provádět tyto programy v celém rozsahu nebo částečně v nepřímém řízení.

(36)

Na základě zkušeností s velkými infrastrukturními projekty získaných v programovém období 2014–2020 v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (17), by mělo dojít ke zjednodušení postupů. Komise by si však měla ponechat určitá práva týkající se výběru takových projektů.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat a měnit seznamy programových oblastí Interreg, jež mají získat podporu, a seznam celkových částek podpory Unie pro každý z programů Interreg. Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat víceleté strategické dokumenty pro programy Interreg podporované z nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18). Ačkoliv mají tyto akty obecnou povahu, měl by být použit poradní postup vzhledem k tomu, že pouze technicky provádějí ustanovení. V příslušných případech by strategické dokumenty pro programy Interreg podporované nástrojem pro financování vnější činnosti měly rovněž dodržovat postup stanovený v nařízení o NPP III a v nařízení (EU) 2021/947.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro schválení nebo změnu programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. V příslušném případě by měly vnější přeshraniční programy Interreg respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízením o NPP III a nařízením (EU) 2021//947 s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů.

(39)

Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(40)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období a s ohledem na potřebu provádět Interreg koordinovaným a harmonizovaným způsobem a umožnit jeho rychlé provádění, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(41)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu či účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A SLOŽKY INTERREG

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 2

Definice

Článek 3

Složky Interreg

ODDÍL II

ZEMĚPISNÉ POKRYTÍ

Článek 4

Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

Článek 5

Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce

Článek 6

Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce

Článek 7

Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

Článek 8

Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

ODDÍL III

ZDROJE A MÍRY SPOLUFINANCOVÁNÍ

Článek 9

Zdroje z EFRR na programy Interreg

Článek 10

Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

Článek 11

Seznam programových zdrojů Interreg

Článek 12

Vrácení zdrojů a ukončení

Článek 13

Míry spolufinancování

KAPITOLA II

SPECIFICKÉ CÍLE INTERREG A TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ

Článek 14

Specifické cíle Interreg

Článek 15

Tematické zaměření

KAPITOLA III

TVORBA PROGRAMŮ

ODDÍL I

PŘÍPRAVA, SCHVALOVÁNÍ A ZMĚNA PROGRAMŮ INTERREG

Článek 16

Příprava a předkládání programů Interreg

Článek 17

Obsah programů Interreg

Článek 18

Schválení programů Interreg

Článek 19

Změna programů Interreg

ODDÍL II

ÚZEMNÍ ROZVOJ

Článek 20

Integrovaný územní rozvoj

Článek 21

Komunitně vedený místní rozvoj

ODDÍL III

OPERACE A FONDY MALÝCH PROJEKTŮ

Článek 22

Výběr operací Interreg

Článek 23

Partnerství v rámci operací Interreg

Článek 24

Podpora projektů omezeného finančního objemu

Článek 25

Fondy malých projektů

Článek 26

Úkoly vedoucího partnera

ODDÍL IV

TECHNICKÁ POMOC

Článek 27

Technická pomoc

KAPITOLA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KOMUNIKACE

ODDÍL I

MONITOROVÁNÍ

Článek 28

Monitorovací výbor

Článek 29

Složení monitorovacího výboru

Článek 30

Funkce monitorovacího výboru

Článek 31

Přezkum

Článek 32

Předávání údajů

Článek 33

Závěrečná zpráva o výkonnosti

Článek 34

Ukazatele pro programy Interreg

ODDÍL II

HODNOCENÍ A KOMUNIKACE

Článek 35

Hodnocení během programového období

Článek 36

Odpovědnost řídících orgánů a partnerů v oblasti transparentnosti a komunikace

KAPITOLA V

ZPŮSOBILOST

Článek 37

Pravidla způsobilosti výdajů

Článek 38

Obecná ustanovení o způsobilosti kategorií nákladů

Článek 39

Náklady na zaměstnance

Článek 40

Kancelářské a administrativní náklady

Článek 41

Náklady na cestování a ubytování

Článek 42

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Článek 43

Náklady na vybavení

Článek 44

Náklady na infrastrukturu a stavební práce

KAPITOLA VI

PROGRAMOVÉ ORGÁNY INTERREG, ŘÍZENÍ, KONTROLA A AUDIT

Článek 45

Programové orgány Interreg

Článek 46

Funkce řídícího orgánu

Článek 47

Účetní funkce

Článek 48

Funkce auditního orgánu

Článek 49

Audit operací

KAPITOLA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 50

Rozpočtové závazky

Článek 51

Platby a předběžné financování

Článek 52

Zpětné získání finančních prostředků

KAPITOLA VIII

ÚČAST TŘETÍCH ZEMÍ NEBO PARTNERSKÝCH ZEMÍ, ZZÚ NEBO ORGANIZACÍ PRO REGIONÁLNÍ INTEGRACI A SPOLUPRÁCI V PROGRAMECH INTERREG V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Článek 53

Použitelná ustanovení

Článek 54

Programové orgány Interreg a jejich funkce

Článek 55

Metody řízení

Článek 56

Způsobilost

Článek 57

Velké infrastrukturní projekty

Článek 58

Zadávání veřejných zakázek

Článek 59

Uzavírání dohod o financování v rámci sdíleného řízení

Článek 60

Jiný příspěvek třetí země, partnerské země nebo ZZÚ než spolufinancování

KAPITOLA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

Článek 61

Spolupráce s nejvzdálenějšími regiony

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

Článek 64

Přechodná ustanovení

Článek 65

Vstup v platnost

PŘÍLOHA

Šablona pro programy interreg

Mapa

Mapa programové oblasti

Dodatek 1

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Dodatek 2

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Dodatek 3

Seznam plánovaných operací strategického významu s harmonogramem

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL I

Předmět, oblast působnosti a složky Interreg

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (dále jen „Interreg“), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy, jejich regiony a třetími zeměmi, případně partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci.

Tímto nařízením se rovněž stanoví ustanovení nezbytná k zajištění účinného programování, včetně technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikace, způsobilosti, řízení a kontroly, stejně jako finančního řízení programů v rámci Interreg (dále jen „programy Interreg“) podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“).

Pokud jde o podporu programů Interreg z nástroje předvstupní pomoci (dále jen „NPP III“), nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dále jen „NDICI“) a finanční krytí pro všechny ZZÚ na období 2021 až 2027 zřízené jako program rozhodnutím 2013/755/EU (uvedené tři nástroje dále souhrnně jen jako „nástroje Unie pro financování vnější činnosti“), toto nařízení stanoví další specifické cíle a rovněž začlenění těchto fondů do programů Interreg, kritéria pro způsobilost třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ a jejich regionů a některá konkrétní prováděcí pravidla.

Pokud jde o podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (dále souhrnně jen „fondy Interreg“) na programy Interreg, stanoví toto nařízení specifické cíle Interreg, stejně jako uspořádání Interreg, kritéria způsobilosti pro členské státy, třetí země, partnerské země a ZZÚ a jejich regiony, finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

Na programy Interreg se použijí nařízení (EU) 2021/1060 a nařízení (EU) 2021/1058, ledaže by bylo v uvedených nařízeních a v tomto nařízení stanoveno jinak nebo se nařízení (EU) 2021/1060 mohlo použít pouze pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060. Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

1)

„příjemcem NPP III“ země nebo území uvedené v příslušné příloze nařízení o NPP III;

2)

„třetí zemí“ země, která není členským státem a nepřijímá podporu z fondů Interreg nebo která přispívá do souhrnného rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet Unie”) prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů;

3)

„partnerskou zemí“ příjemce NPP III, nebo u programů Interreg A a B země či území spadající do „oblasti sousedství“ uvedené v příloze I nařízení (EU) 2021//947, nebo Ruská federace, nebo u programů Interreg C a D země či území spadající do jakékoli zeměpisné oblasti v rámci NDICI, jestliže přijímá podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

4)

„přeshraničním právním subjektem“ právní subjekt zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je zřízen územními orgány nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí;

5)

„organizací pro regionální integraci a spolupráci“ v kontextu spolupráce nejvzdálenějších regionů uskupení třetích zemí či regionů patřících do téže zeměpisné oblasti, jejichž cílem je úzká spolupráce ve věcech společného zájmu, jehož se mohou účastnit také členské státy.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v nařízení (EU) 2021/1060 odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídící orgán“, a pokud se v něm odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v nařízení (EU) 2021/1060 odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení nebo na nařízení (EU) 2021/1058, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 3

Složky Interreg

V rámci Interreg jsou z EFRR a případně z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky:

1)

přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonického regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními příhraničními regiony (dále jen „Interreg A“):

a)

vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými příhraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými příhraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 2 nebo

b)

vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými příhraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné nebo více těchto stran:

i)

příjemců NPP III;

ii)

partnerských zemí, které přijímají podporu z NDICI; nebo

iii)

Ruské federace za účelem umožnění její účasti na přeshraniční spolupráci, která je rovněž podporována z NDICI;

2)

nadnárodní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a ZZÚ, za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace (dále jen „Interreg B“);

3)

meziregionální spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti (dále jen „Interreg C“) podporou:

a)

výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit se zaměřením na cíle politiky stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení EU) 2021/1060 a na specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“ v souvislosti s určováním a šířením osvědčených postupů a jejich převáděním do politik regionálního rozvoje včetně programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (dále jen „program Interreg Europe“);

b)

výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit v souvislosti s určováním, předáváním a využíváním osvědčených postupů v oblasti integrovaného a udržitelného rozvoje měst, a to s přihlédnutím k vazbám mezi městskými a venkovskými oblastmi, včetně podpory činností vyvíjených v rámci článku 11 nařízení (EU) 2021/1058, které jsou doplňovány a koordinovány prostřednictvím iniciativy uvedené v článku 12 uvedeného nařízení (dále jen „program URBACT“);

c)

výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit (dále jen „program INTERACT“) za účelem:

i)

harmonizace a zjednodušení provádění programů Interreg a přispění k využívání jejich výsledků;

ii)

harmonizace a zjednodušení případných akcí v oblasti spolupráce uvedených v čl. 22 odst. 3 písm. d) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060;

iii)

podpory zřizování, fungování a využívání evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

d)

analýzy vývojových trendů ve vztahu k cílům územní soudržnosti (dále jen „program ESPON“);

4)

spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo několika z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace a harmonického rozvoje v jejich sousedství (dále jen „Interreg D“).

ODDÍL II

Zeměpisné pokrytí

Článek 4

Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

1.   Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které od sebe dělí nejvýše 150 kilometrů moře, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce, a kde může skutečně docházet k přeshraniční interakci.

2.   Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Andorru, Lichtenštejnsko, Monako a San Marino.

3.   Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních a námořních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce.

Článek 5

Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce

1.   Pro účely nadnárodní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2, včetně nejvzdálenějších regionů, pokrývající větší nadnárodní území a s přihlédnutím k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti.

2.   Na žádost dotčeného členského státu nebo dotčených členských států při předkládání programu nadnárodní spolupráce může tento program zahrnovat také jeden nebo více nejvzdálenějších regionů z dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.

3.   Programy pro nadnárodní spolupráci mohou zahrnovat následující území, bez ohledu na to, zda jsou podporovány z rozpočtu Unie či nikoli:

a)

regiony na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, stejně jako Andorru Lichtenštejnsko, Monako a San Marino;

b)

ZZÚ;

c)

Faerské ostrovy;

d)

regiony partnerských zemí v rámci NPP III nebo NDICI.

4.   Mezi regiony, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ uvedené v odstavci 3 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti.

Článek 6

Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce

1.   Pokud jde o meziregionální spolupráci, z fondu EFRR je podporováno celé území Unie včetně nejvzdálenějších regionů.

2.   Programy meziregionální spolupráce mohou zahrnovat celé území třetí země, partnerské země a další území, nebo jejich části, nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 7, bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli.

Článek 7

Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

1.   Pokud jde o spolupráci nejvzdálenějších regionů, jsou z EFRR podporovány všechny regiony uvedené v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU.

2.   Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat partnerské země nebo jejich části podporované z NDICI nebo ZZÚ podporované programem pro zámořské země a území (PZZÚ), nebo obojí.

Článek 8

Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

1.   Pro účely článků 4 až 7 přijme Komise prováděcí akty, v nichž stanoví seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora, rozdělený na jednotlivé složky a jednotlivé programy Interreg. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Vnější přeshraniční programy se uvádějí v seznamu jako „programy Interreg A pro přeshraniční spolupráci v rámci NPP III“ (NPP III-CBC), nebo „programy Interreg A NEXT“ (NDICI-CBC).

2.   Prováděcí akt uvedený v odst. 1 prvním pododstavci obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti.

3.   V seznamu zmíněném v odst. 1 druhém pododstavci se uvedou rovněž regiony třetích nebo partnerských zemí nebo území mimo Unii, jimž není poskytována podpora z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo jež přispívají do rozpočtu Unie prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů.

ODDÍL III

Zdroje a míry spolufinancování

Článek 9

Zdroje z EFRR na programy Interreg

1.   Zdroje z EFRR na programy Interreg činí 8 050 000 000 EUR v cenách z roku 2018 z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. 109 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Zdroje uvedené v odstavci 1 se přidělí takto:

a)

72,2 % (tj. celkem 5 812 790 000 EUR na pozemní a námořní přeshraniční spolupráci (dále jen „složka A“));

b)

18,2 % (tj. celkem 1 466 000 000 EUR na přeshraniční spolupráci (dále jen „složka B“));

c)

6,1 % (tj. celkem 490 000 000 EUR na meziregionální spolupráci (dále jen „složka C“));

d)

3,5 % (tj. celkem 281 210 000 EUR na spolupráci nejvzdálenějších regionů (dále jen „složka D“)).

3.   Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky A, B a D stanovený podle metodiky stanovené v bodě 8 přílohy XXVI nařízení (EU) 2021/1060 rozdělený podle jednotlivých let.

4.   Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku A, B a D z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek.

5.   Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní.

Článek 10

Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

1.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví víceleté strategické dokumenty pro vnější přeshraniční a nadnárodní programy spolupráce podporované z EFRR a NDICI, z EFRR a NPP III nebo z EFRR, NDICI a NPP III. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení, a v příslušném případě s řádným ohledem na postup podle nařízení o NPP III.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NDICI, stanoví prováděcí akt prvky uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2021/947.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NPP III, příslušný prováděcí akt se rovněž vztahuje na účast příjemců NPP III nebo partnerských zemí v programech Interreg C a D.

2.   Příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, které mají být rovněž podporovány z finančního krytí v rámci nástroje NPP III-CBC nebo z finančního krytí v rámci nástroje NDICI-CBC, stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.

Příslušné příspěvky z NPP III a NDICI na programy Interreg B, C a D zohlední složení programového partnerství členských států, příjemců NPP III a partnerských zemí. Tyto příspěvky lze stanovit ve víceletých strategických dokumentech podle odst. 1 prvního pododstavce.

3.   Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného víceletého strategického dokumentu. Tento příspěvek podléhá maximální částce stanovené v nařízení o NPP III nebo v nařízení (EU) 2021/947.

Pokud však přezkoumání příslušných strategických programových dokumentů v rámci NPP III nebo NDICI vede ke snížení odpovídajících částek pro zbývající roky, každý dotčený členský stát si zvolí z těchto možností:

a)

požádá o mechanismus uvedený v čl. 12 odst. 3;

b)

bude pokračovat v provádění programu Interreg se zbývající podporou z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci nebo

c)

zkombinuje možnosti uvedené v písmenech a) a b) tohoto pododstavce.

4.   Roční prostředky odpovídající výši podpory na vnější přeshraniční programy Interreg z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se v rámci plnění rozpočtu pro rok 2021 zapisují do příslušných rozpočtových položek.

5.   Pokud Komise zahrnula zvláštní finanční příděl na pomoc partnerským zemím nebo regionům podle nařízení (EU) 2021/947 a na pomoc ZZÚ podle rozhodnutí 2013/755/EU nebo na obojí při posílení jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) 2021/947 nebo článkem 87 rozhodnutí 2013/755/EU nebo v souladu s oběma, může EFRR případně rovněž přispívat v souladu s tímto nařízením a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z NDICI nebo PZZÚ či obou, na akce, které provádí partnerská země nebo region nebo jakýkoli jiný subjekt podle nařízení (EU) 2021/947, země, území nebo jakýkoli jiný subjekt podle rozhodnutí 2013/755/EU nebo nejvzdálenější region Unie, zejména v rámci jednoho nebo více společných programů Interreg B, C nebo D, nebo v rámci opatření spolupráce uvedených v článku 59 tohoto nařízení a zavedených a prováděných podle tohoto nařízení.

Článek 11

Seznam programových zdrojů Interreg

1.   Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akty, v nichž sestaví seznam všech programů Interreg a uvede souhrnnou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a případně celkovou podporu z každého nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

2.   Tyto prováděcí akty rovněž obsahují seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 4 rozdělených podle jednotlivých členských států.

Článek 12

Vrácení zdrojů a ukončení

1.   Není-li v letech 2022 nebo 2023 Komisi předložen žádný vnější přeshraniční program do 31. března daného roku, roční příspěvek z EFRR na takový program, který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie vnějších přeshraničních programů Interreg, se přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se účastní dotčený členský stát.

2.   Budou-li k 31. březnu 2024 stále existovat vnější přeshraniční programy Interreg, které nebyly předloženy Komisi, příspěvek z EFRR uvedený v čl. 9 odst. 5 na tyto programy na zbývající léta až do roku 2027, který nebyl přerozdělen do jiného programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo z NDICI na přeshraniční spolupráci, se přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se účastní dotčený členský stát.

3.   Veškeré vnější přeshraniční programy Interreg, které již byly schváleny Komisí, se ukončí nebo se příděly určené na tyto programy sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména jestliže:

a)

žádná z partnerských zemí zahrnutých do daného programu Interreg nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtách stanovených v souladu s článkem 59; nebo

b)

program Interreg nemůže být proveden podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.

V těchto případech se příspěvek z EFRR uvedený v odstavci 1, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám nebo ročním splátkám vyčleněným a zrušeným celkově nebo částečně ve stejném rozpočtovém roce, které dosud nebyly přerozděleny do jiného programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III CBC nebo z případně NDICI-CBC, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se účastní dotčený členský stát.

4.   Pokud jde o program Interreg B, který již byl schválen Komisí, účast partnerské země nebo ZZÚ se ukončí, pokud nastane jedna ze situací stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) nebo b).

Zúčastněné členské státy a případně zbývající zúčastněné partnerské země požádají o to:

a)

aby byl program Interreg ukončen, zejména pokud není možné splnit jeho hlavní společné rozvojové výzvy bez účasti této partnerské země nebo ZZÚ;

b)

aby byl příděl vyčleněný na tento program Interreg snížen v souladu s platnými pravidly a postupy; nebo

c)

aby program Interreg pokračoval bez účasti této partnerské země nebo ZZÚ.

V případě snížení přídělu na program Interreg podle písmene b) se příspěvek z EFRR, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám, přidělí na jiný program Interreg B, jehož se účastní jeden nebo více dotčených členských států, nebo v případě, že se členský stát účastní pouze jednoho programu Interreg B, na jeden nebo více vnitřních přeshraničních programů Interreg, jichž se tento členský stát účastní.

5.   Příspěvky z NPP III, NDICI nebo PZZÚ snížené podle tohoto článku se použijí v souladu s nařízením o NPP III, nařízením (EU) 2021/947 nebo rozhodnutím 2013/755/EU.

6.   Pokud třetí země, partnerská země nebo ZZÚ přispívající do programu Interreg vnitrostátními zdroji, které nepředstavují vnitrostátní spolufinancování podpory z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, sníží tento příspěvek během provádění programu Interreg, a to buď celkově, nebo ve vztahu k už vybraným společným operacím, pro které již byl vystaven dokument uvedený v čl. 22 odst. 6, zúčastněný členský stát nebo členské státy požádají o uplatnění jedné z možností stanovených v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku.

Článek 13

Míry spolufinancování

1.   Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 80 %.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku nesmí být míra spolufinancování u programů Interreg D vyšší než 85 %, ledaže je vyšší procentní podíl stanoven v rozhodnutí 2013/755/EU nebo v jakémkoli právním aktu přijatém na základě uvedeného rozhodnutí nebo v příslušném případě podle nařízení (EU) 2021/947 nebo jakéhokoli právního aktu přijatého podle uvedeného nařízení.

3.   Pokud jsou programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III pro přeshraniční spolupráci a pokud příděl z EFRR činí 50 % celkového přídělu Unie nebo méně, může být vyšší procentní podíl stanoven v nařízení o NPP III nebo v jakémkoli aktu přijatém na základě uvedeného nařízení.

4.   Pokud jsou programy Interreg podporovány z EFRR a buď samotného NDICI, nebo NDICI i NPP III, a pokud příděl z EFRR činí 50 % nebo méně celkového přídělu Unie, může být vyšší procentní podíl stanoven v nařízení (EU) 2021/947 nebo v jakémkoli aktu přijatém na základě uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

SPECIFICKÉ CÍLE INTERREG A TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ

Článek 14

Specifické cíle Interreg

1.   EFRR v rámci své oblasti působnosti stanovené v článku 5 nařízení (EU) 2021/1058 a v příslušném případě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispívají k cílům politiky stanoveným v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg.

2.   V případě přeshraničního programu PEACE PLUS, pokud má za cíl podporu míru a usmíření, přispívá EFRR v souvislosti se specifickým cílem v rámci cíle politiky 4 rovněž k prosazování sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména činnostmi na podporu soudržnosti dotčených komunit. Uvedený specifický cíl je podpořen v rámci zvláštní priority.

3.   Kromě specifických cílů pro EFRR stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1058 přispívá EFRR a v příslušném případě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž k dosažení specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l) nařízení (EU) 2021/1057 prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg.

4.   V rámci programů Interreg mohou EFRR a případně nástroje Unie pro financování vnější činnosti podporovat rovněž specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“, zejména prostřednictvím jedné nebo více z těchto činností:

a)

posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy, zejména těch, které jsou pověřeny správou konkrétního území, jakož i zúčastněných stran (všechny složky);

b)

zvýšení efektivnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany, aktéry občanské společnosti a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech (složky A, C, D a případně složka B);

c)

budování vzájemné důvěry, zejména podporou akcí „people to people“ (složky A, D a případně složka B);

d)

posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran za účelem provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, jakož i jiných územních strategií (všechny složky);

e)

posilování udržitelné demokracie a podpory subjektů občanské společnosti a jejich úlohy v reformních procesech a přechodu k demokracii (všechny složky se zapojením třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ); a

f)

další činnosti na podporu lepšího řízení spolupráce (všechny složky).

5.   V rámci programů Interreg může EFRR a případně nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispět rovněž ke specifickému cíli Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“, zejména činnostmi v oblasti správy překračování hranic a řízení mobility a migrace, včetně ochrany a hospodářské a sociální integrace státních příslušníků třetích zemí, např. migrantů a osob požívajících mezinárodní ochrany.

Článek 15

Tematické zaměření

1.   Alespoň 60 % prostředků z EFRR a případně z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených pro každý program Interreg A, B a D se přidělí na cíl politiky 2 a nejvýše dva další cíle politiky stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

Programy Interreg A podél vnitřních pozemních hranic přidělí nejméně 60 % přidělených prostředků z EFRR na cíle politiky 2 a 4 a nejvýše dva další cíle politiky stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Nejvýše 20 % z prostředků EFRR a případně nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených pro každý program Interreg A, B a D se může přidělit na specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“ a nejvýše 5 % z těchto prostředků se může přidělit na specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“.

3.   Pokud program Interreg B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, nejméně 80 % prostředků z EFRR a případně část nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci jiných priorit než technická pomoc přispívá k dosažení cílů dané strategie.

4.   Všechny cíle politiky stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“ mohou být zvoleny pro programy Interreg Europe a URBACT. V případě programů INTERACT a ESPON se celkové prostředky přidělené z EFRR a případně nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“.

KAPITOLA III

TVORBA PROGRAMŮ

ODDÍL I

Příprava, schvalování a změna programů Interreg

Článek 16

Příprava a předkládání programů Interreg

1.   Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou programů Interreg D, které mohou být prováděny zcela nebo částečně v nepřímém řízení po dohodě s dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy po konzultaci se zúčastněnými stranami.

2.   Zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země, ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

3.   Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku 8 nařízení (EU) 2021/1060. Při přípravě programů Interreg B, které se týkají makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti, členské státy a programoví partneři zohlední tematické priority příslušných makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, vedou konzultace s příslušnými aktéry, a zajistí, aby se tito aktéři na makroregionální úrovni a úrovni jednotlivých přímořských oblastí na začátku programového období společně sešli v souladu s uvedeným článkem.

Zúčastněné třetí země nebo partnerské země či případně ZZÚ zapojí rovněž programové partnery, včetně organizací pro regionální integraci a spolupráci, rovnocenné těm, kteří jsou uvedeni ve zmíněném článku.

4.   Členský stát, v němž má potenciální řídící orgán sídlo, předloží Komisi program Interreg do 2. dubna 2022 jménem všech zúčastněných členských států a případně třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci a spolupráci.

Zahrnuje-li program Interreg podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, předkládá Komisi program Interreg členský stát, v němž má sídlo potenciální řídící orgán, nejpozději devět měsíců poté, co Komise přijme příslušný víceletý strategický dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo v souladu s příslušným základním právním aktem uvedeného nástroje Unie pro financování vnější činnosti.

5.   Zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země nebo ZZÚ před předložením programu Interreg Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas obsahuje také závazek všech zúčastněných členských států a případně třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu Interreg a případně závazek třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ k poskytnutí finančního příspěvku.

Odchylně od prvního pododstavce v případě programů Interreg, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země, partnerské země nebo ZZÚ ještě před tím, než tyto programy Interreg předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů Interreg a možného finančního příspěvku třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ místo toho vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo dotčenými ZZÚ nebo ze zasedání organizací pro regionální integraci a spolupráci.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy s cílem přizpůsobit se změnám jejích méně podstatných prvků, k nimž dojde během programového období.

Článek 17

Obsah programů Interreg

1.   Každý program Interreg stanoví společnou strategii svého přispění k dosažení cílů politiky stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a případně specifických cílů Interreg stanovených v čl. 14 odst. 4 a 5 tohoto nařízení a ke komunikaci o výsledcích daného programu.

2.   Každý program Interreg se skládá z priorit.

Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo případně jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg a je tvořena jedním či několika specifickými cíli. Jednomu cíli politiky nebo specifickému cíli Interreg může odpovídat více než jedna priorita.

3.   Každý program Interreg stanoví:

a)

programovou oblast, včetně, je-li to možné, její mapy v samostatném dokumentu;

b)

souhrn hlavních společných úkolů s přihlédnutím k:

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům, jakož i nerovnostem;

ii)

společným investičním potřebám a doplňkovosti a součinnosti s jinými programy a nástroji financování;

iii)

poučením vyvozeným z minulých zkušeností;

iv)

makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií;

c)

odůvodnění vybraných cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů nebo činností v rámci specifických cílů Interreg a forem podpory, případně řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře;

d)

specifické cíle nebo činnosti v rámci specifických cílů Interreg pro každou prioritu;

e)

pro každý specifický cíl nebo pro každou činnost v rámci specifických cílů Interreg:

i)

související typy činností a jejich očekávaný přínos k daným specifickým cílům nebo činnostem v rámci specifických cílů Interreg a případně makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

ii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny;

iv)

uvedení konkrétních cílových území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

v)

plánované využití finančních nástrojů; a

vi)

orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

f)

finanční plán obsahující následující tabulky bez rozdělení podle zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, není-li uvedeno jinak:

i)

tabulku, jež uvádí na každý rok výši celkového finančního přídělu pro EFRR a případně pro každý nástroj Unie pro financování vnější činnosti, a to na celé programové období;

ii)

tabulku, jež uvádí pro každou prioritu výši celkového finančního přídělu z EFRR a případně každého nástroje Unie pro financování vnější činnosti podle priorit, výši vnitrostátního spolufinancování a informaci o tom, zda je vnitrostátní spolufinancování složeno z veřejného a soukromého spolufinancování;

g)

opatření přijatá k zapojení příslušných programových partnerů uvedených v článku 8 nařízení (EU) 2021/1060 do přípravy programu Interreg a úlohu těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení uvedeného programu;

h)

zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, případně včetně komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení; a

i)

údaje o podpoře malých projektů, včetně malých projektů v rámci fondů malých projektů.

Předkládá-li program členský stát, zajistí, že je k programu pro informaci přiložen přehled plánovaných operací strategického významu s harmonogramem.

4.   Pokud jde o informace uvedené v odstavci 3 týkající se tabulek uvedených v odst. 3 písm. f) a v souvislosti s podporou z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, stanoví se finanční příděly takto:

a)

pro programy Interreg A podporované nástroji NPP III a NDICI jako jedna částka (NPP III CBC nebo NEXT CBC), která kombinuje příspěvek z okruhu 2 „Soudržnost a hodnoty“, dílčího stropu Hospodářská, sociální a územní soudržnost a z okruhu 6 „Sousedství a svět“;

b)

pro programy Interreg B a C podporované nástroji NPP III, NDICI nebo PZZÚ jako jedna částka („fondy Interreg“), která kombinuje příspěvek z okruhu 2 a okruhu 6, nebo odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů EFRR, NPP III, NDICI a PZZÚ na základě výběru programových partnerů;

c)

pro programy Interreg B podporované nástrojem PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů (EFRR a PZZÚ);

d)

pro programy Interreg D podporované nástroji NDICI a PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů (EFRR, NDICI a případně PZZÚ).

5.   Pokud jde o odst. 3 první pododstavec písm. e) bod vi) tohoto článku, vycházejí typy intervencí z nomenklatury uvedené v příloze I nařízení (EU) 2021/1060.

6.   Program Interreg:

a)

určí programové orgány a subjekt, kterému bude Komise vyplácet platby;

b)

stanoví postup zřízení společného sekretariátu;

c)

stanoví rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v případě finančních oprav uložených řídícím orgánem nebo Komisí.

7.   Řídící orgán sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 6 písm. a) nebo b), aniž by bylo nutné program měnit.

8.   V souvislosti s programem Interreg A, B nebo D, pokud se program A vztahuje na dlouhé hranice s různorodými problémy a potřebami v oblasti rozvoje, mohou členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg definovat podprogramové oblasti.

9.   Odchylně od odstavce 3 se obsah programů Interreg C přizpůsobí specifické povaze těchto programů Interreg, a to zejména takto:

a)

informace podle odst. 3 písm. a) se nevyžadují;

b)

informace požadované podle odst. 3 písm. b) a g) se uvedou ve formě krátkého přehledu;

c)

pro každý specifický cíl budou uvedeny tyto informace:

i)

u programů INTERACT a ESPON vymezení jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup přidělování prostředků;

ii)

související typy činností a jejich očekávané přispění ke specifickým cílům;

iii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iv)

hlavní cílové skupiny; a

v)

orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí.

Článek 18

Schválení programů Interreg

1.   Komise posoudí každý program Interreg a jeho soulad s nařízeními (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1058 a tímto nařízením a v případě podpory z nástroje Unie pro financování vnější činnosti a ve vhodných případech jeho soulad s víceletým strategickým dokumentem podle čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení nebo s příslušným strategickým programovým rámcem podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více těchto nástrojů.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu Interreg členským státem, v němž má sídlo potenciální řídící orgán.

3.   Zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají program Interreg s ohledem na připomínky Komise.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu Interreg nejpozději do pěti měsíců ode dne prvního předložení tohoto programu členským státem, v němž má potenciální řídící orgán sídlo.

5.   Pokud jde o vnější přeshraniční programy Interreg, přijme Komise svá rozhodnutí v souladu s odstavcem 4 tohoto článku po konzultaci s Výborem pro NPP III v souladu s příslušným ustanovením nařízení o NPP III a s Výborem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci podle článku 45 nařízení (EU) 2021/947.

Článek 19

Změna programů Interreg

1.   Po konzultaci a souhlasu monitorovacího výboru a v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2021/1060 může řídící orgán předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

2.   Komise posoudí, zda je požadovaná změna v souladu s nařízeními (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1058 a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do dvou měsíců od předložení pozměněného programu.

3.   Zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení změny programu Interreg nejpozději do čtyř měsíců od jejího předložení řídícím orgánem.

5.   Po konzultaci a souhlasu monitorovacího výboru a v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2021/1060 může řídící orgán během programového období převést až 10 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg.

Takové převody se nedotýkají předchozích let.

Převody a související změny se nepovažují za podstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu Interreg. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Řídící orgán předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 3 písm. f) bodě ii) spolu se všemi souvisejícími změnami v programu.

6.   V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu Interreg, se schválení Komise nepožaduje. Řídící orgán o těchto úpravách uvědomí Komisi.

ODDÍL II

Územní rozvoj

Článek 20

Integrovaný územní rozvoj

Příslušné městské, místní nebo jiné územní orgány nebo subjekty odpovědné za vypracovávání strategií územního nebo místního rozvoje uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060 nebo zapojené do výběru operací, které mají být v rámci těchto strategií podpořeny, jak je uvedeno v čl. 29 odst. 5 uvedeného nařízení, nebo obojí, zastupují u programů Interreg alespoň dvě zúčastněné země, z nichž alespoň jedna je členským státem.

Pokud přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS provádí integrované územní investice podle článku 30 nařízení (EU) 2021/1060 nebo jiný územní nástroj podle čl. 28 prvního pododstavce písm. c) uvedeného nařízení, může rovněž být jediným příjemcem ve smyslu čl. 23 odst. 6 tohoto nařízení za předpokladu, že uvnitř přeshraničního právního subjektu nebo ESÚS dochází k oddělení funkcí.

Článek 21

Komunitně vedený místní rozvoj

Komunitně vedený místní rozvoj stanovený v čl. 28 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 může být prováděn ve formě programů Interreg za předpokladu, že se příslušné místní akční skupiny skládají ze zástupců veřejných a soukromých místních socio-ekonomických zájmů, přičemž žádná jediná zájmová skupina neovládá rozhodovací proces, a alespoň dvou zúčastněných zemí, z nichž alespoň jedna je členským státem.

ODDÍL III

Operace a fondy malých projektů

Článek 22

Výběr operací Interreg

1.   Operace Interreg vybírá v souladu se strategií a s cíli programu monitorovací výbor zřízený v souladu s článkem 28.

Tento monitorovací výbor může zřídit jeden nebo – zejména v případě podprogramů – více řídících výborů, které jednají v rámci jeho odpovědnosti za výběr operací. Řídící výbory uplatňují zásadu partnerství, jak je stanovena v článku 8 nařízení (EU) 2021/1060.

Pokud je celá operace nebo její část prováděna mimo programovou oblast v rámci Unie nebo mimo Unii, vyžaduje výběr této operace výslovné schválení řídícím orgánem v monitorovacím výboru nebo případně řídícím výboru.

Jestliže jsou do operace zapojeni jeden nebo několik partnerů, kteří se nacházejí na území členského státu, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, jež nejsou zastoupeni v monitorovacím výboru, řídící výbor podmíní své výslovné schválení tím, že daný členský stát, daná třetí země, partnerská země nebo dané ZZÚ předloží písemný souhlas s nahrazením jakýchkoli částek, které byly těmto partnerům neoprávněně vyplaceny, a to v souladu s čl. 52 odst. 2.

Jestliže není možné písemný souhlas uvedený ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce získat, subjekt provádějící celou operaci nebo její část mimo programovou oblast musí získat záruku od banky nebo jiné finanční instituce na odpovídající částku poskytnutou z fondů Interreg. Uvedená záruka je součástí dokumentu podle odstavce 6.

2.   Pro výběr operací monitorovací výbor nebo případně řídící výbor stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie a zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Tato kritéria a postupy zajišťují stanovení priorit u operací, které mají být vybrány, s ohledem na co největší přínos financování Unie pro dosažení cílů programu Interreg a s ohledem na naplnění dimenze spolupráce u operací v rámci programů Interreg, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1 a 4 tohoto nařízení.

3.   Na žádost Komise řídící orgán uvědomí Komisi o kritériích pro výběr před jejich prvním předložením monitorovacímu výboru nebo v příslušném případě řídícímu výboru. Totéž platí pro veškeré následné změny těchto kritérií.

4.   Při výběru operací monitorovací výbor nebo případně řídící výbor:

a)

zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu Interreg a představovaly skutečné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

b)

zajistí, aby vybrané operace nebyly v rozporu s příslušnými strategiemi vytvořenými podle čl. 10 odst. 1 nebo vytvořenými pro jeden či více nástrojů Unie pro financování vnější pomoci;

c)

zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

d)

u operací zahrnujících investice do infrastruktury nebo produktivní investice ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na provoz a údržbu, aby byla zajištěna jejich finanční udržitelnost;

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (19), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení a aby bylo řádně zohledněno posouzení alternativních řešení, a to na základě požadavků uvedené směrnice;

f)

ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídícímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

g)

zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti daného fondu Interreg a aby byly přiřazeny určitému typu intervence;

h)

zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace, jež byla přemístěna ve smyslu čl. 2 bodu 27 nařízení (EU) 2021/1060 nebo jež by představovala převod výrobní činnosti ve smyslu čl. 65 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení;

i)

zajistí, aby vybrané operace nebyly přímo předmětem odůvodněného stanoviska Komise s ohledem na nesplnění povinností, na které se vztahuje článek 258 Smlouvy o fungování EU, kterým je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací; a

j)

zajistí, aby bylo u investic do infrastruktury s očekávanou délkou trvání alespoň pět let provedeno posouzení očekávaných dopadů na změnu klimatu.

5.   Monitorovací výbor nebo případně řídící výbor schválí metodiku a kritéria použitá pro výběr operací Interreg včetně jakýchkoli jejich změn, aniž je dotčen čl. 33 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj a článek 24 tohoto nařízení.

6.   Pro každou operaci Interreg poskytne řídící orgán hlavnímu nebo jedinému partnerovi dokument, který stanoví podmínky podpory dané operace Interreg, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, její finanční plán a lhůtu pro její provedení a případně metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení podpory.

Uvedený dokument stanoví rovněž povinnosti vedoucího partnera, pokud jde o zpětné získávání prostředků podle článku 52. Tyto povinnosti stanoví monitorovací výbor.

Článek 23

Partnerství v rámci operací Interreg

1.   Operace vybrané v rámci programů Interreg A, B a D zahrnují partnery alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ, přičemž alespoň jeden z nich je příjemcem z členského státu.

Operace vybrané v rámci programů Interreg Europe a URBACT zahrnují partnery alespoň ze tří zúčastněných zemí, přičemž alespoň dva z nich jsou příjemci z členských států.

Příjemci podpory z fondů Interreg a partneři, kteří se účastní operace bez toho, aby z těchto fondů čerpali finanční podporu (dále společně jen jako „partneři“), tvoří operační partnerství Interreg.

2.   Operace Interreg může být prováděna v jediné zemi nebo ZZÚ za předpokladu, že v žádosti o podporu operace budou uvedeny dopady a přínosy pro programovou oblast.

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na operace v rámci přeshraničního programu PEACE PLUS, pokud má program za cíl podporu míru a usmíření.

4.   Partneři spolupracují na rozvoji a provádění operací Interreg, jakož i na jejich personálním obsazení nebo financování, nebo na obojím.

Pokud jde o operace Interreg v rámci programů Interreg D, jsou partneři z nejvzdálenějších regionů a třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ povinni spolupracovat pouze v rámci dvou ze čtyř dimenzí uvedených v prvním pododstavci.

5.   Pokud existují dva nebo více partnerů, jeden z nich bude všemi partnery určen jako vedoucí partner.

6.   Jediným partnerem operace Interreg v rámci programů Interreg A, B a D může být přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS za předpokladu, že mezi jeho členy jsou i partneři alespoň ze dvou zúčastněných zemí.

V rámci programů Interreg Europe a URBACT musí mít přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS členy alespoň ze tří zúčastněných zemí.

Právní subjekt, který provádí v příslušném případě finanční nástroj, fond holdingových fondů nebo fond malých projektů, může být jediným partnerem operace Interreg, aniž by byly uplatňovány požadavky na jeho složení stanovené v prvním pododstavci.

7.   Jediný partner je zaregistrován v členském státě účastnícím se programu Interreg.

Článek 24

Podpora projektů omezeného finančního objemu

1.   Programy Interreg A, B a D podporují projekty omezeného finančního objemu, a to buď:

a)

přímo v rámci každého programu, nebo

b)

v rámci jednoho nebo více fondů malých projektů.

2.   Pokud programy Interreg B nebo D nejsou schopny plnit povinnost stanovenou v odstavci 1, v programovém dokumentu se uvedou důvody, proč nelze povinnost splnit, v souladu s bodem 6 šablony stanovené v příloze.

Článek 25

Fondy malých projektů

1.   Celkový příspěvek z EFRR nebo případně z nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondů malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne 20 % z celkového přídělu na program Interreg.

Koneční příjemci v rámci fondu malých projektů obdrží podporu z EFRR nebo případně nástrojů Unie pro financování vnější činnosti prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci uvedeného fondu malých projektů (dále jen „malý projekt“).

2.   Fond malých projektů představuje operaci ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2021/1060, kterou spravuje příjemce s přihlédnutím ke svým úkolům a odměnám.

Příjemcem je přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS nebo subjekt, jenž má právní subjektivitu.

Příjemce vybírá malé projekty, které jsou prováděny konečnými příjemci ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2021/1060. Pokud příjemcem není přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS, vybere společné malé projekty subjekt zahrnující zástupce alespoň dvou zúčastněných zemí, z nichž alespoň jeden je členským státem.

3.   Dokument stanovící podmínky podpory fondu malých projektů stanoví kromě prvků uvedených v čl. 22 odst. 6 také prvky nezbytné k zajištění toho, že příjemce:

a)

zavede nediskriminační a transparentní výběrové řízení;

b)

uplatňuje objektivní kritéria pro výběr malých projektů, která zabraňují vzniku střetu zájmů;

c)

posuzuje žádosti o podporu;

d)

vybírá projekty a stanoví výši podpory pro jednotlivé malé projekty;

e)

je odpovědný za provedení operace a uchovává na své úrovni veškeré podpůrné dokumenty vyžadované pro auditní stopu v souladu s přílohou XIII nařízení (EU) 2021/1060; a

f)

zpřístupní veřejnosti seznam konečných příjemců, kteří z operace těží.

Příjemce zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky stanovené v článku 36.

4.   Výběr malých projektů nepředstavuje přenesení úkolů ze strany řídícího orgánu na zprostředkující subjekt ve smyslu čl. 71 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   Náklady na zaměstnance a další náklady odpovídající kategoriím nákladů v článcích 39 až 43 vzniklé na úrovni příjemce v souvislosti s řízením fondu nebo fondů malých projektů nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů daného fondu nebo fondů malých projektů.

6.   Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo případně z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušální sazby, a to s výjimkou projektů, u kterých podpora představuje státní podporu.

Pokud celkové náklady na každý projekt nepřekročí 100 000 EUR, částka podpory na jeden nebo více malých projektů může být stanovena na základě návrhu rozpočtu sestaveného případ od případu a odsouhlaseného ex ante příjemcem, který fond malých projektů řídí.

Je-li použito financování paušální sazbou, kategorie nákladů, na něž je paušální sazba uplatněna, lze proplatit v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 26

Úkoly vedoucího partnera

1.   Vedoucí partner:

a)

stanoví ujednání s ostatními partnery v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení příslušných fondů Unie přidělených na operaci Interreg, včetně mechanismů pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek;

b)

přebírá odpovědnost za zajištění provedení celé operace Interreg; a

c)

zajišťuje, že výdaje předkládané všemi partnery byly zaplaceny při provádění operace Interreg a odpovídají činnostem dohodnutým mezi všemi partnery a že jsou v souladu s dokumentem poskytnutým řídícím orgánem podle čl. 22 odst. 6.

2.   Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 1 písm. a) stanoveno jinak, vedoucí partner zajistí, aby ostatní partneři obdrželi celkovou částku příspěvku z příslušného fondu Unie v plné výši, ve lhůtách, na nichž se dohodli všichni partneři, a na základě stejného postupu, jaký byl použit u vedoucího partnera. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tuto částku určenou ostatním partnerům snížily.

3.   Kterýkoli z partnerů v členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ účastnící se operace Interreg může být určen vedoucím partnerem.

ODDÍL IV

Technická pomoc

Článek 27

Technická pomoc

1.   Výše fondů přidělených na technickou pomoc se určí jako část finančních prostředků přidělených na každou prioritu programu v souladu s čl. 17 odst. 3 písm. f) a nemá podobu samostatné priority nebo zvláštního programu.

2.   Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 3 tohoto článku na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Procentní podíl příspěvku EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, který má být uhrazen na technickou pomoc, činí:

a)

pro programy pro vnitřní přeshraniční spolupráci podporované z EFRR: 7 %;

b)

v případě vnějších přeshraničních programů podporovaných z NPP III CBC nebo NDICI-CBC, u programů složky B, u nichž činí podpora z EFRR 50 % nebo méně, a u programů složky D, a to pro příspěvek EFRR i pro jeden či více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti: 10 %; a

c)

pro programy složky B, kde podpora z EFRR činí více než 50 %, a pro programy složky C, a to pro příspěvek EFRR i případně pro jeden nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti: 8 %.

4.   Pro programy Interreg s celkovým přídělem EFRR ve výši od 30 000 000 EUR do 50 000 000 EUR se částka vyplývající z procentního podílu na technickou pomoc zvýší o dodatečnou částku 500 000 EUR. Komise tuto částku připočte k první průběžné platbě.

5.   Pro programy Interreg s celkovým přídělem EFRR nižším než 30 000 000 EUR se částka potřebná na technickou pomoc vyjádřená v eurech a vyplývající z procentního podílu stanoví v rozhodnutí Komise o schválení dotčeného programu Interreg podle článku 18.

KAPITOLA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KOMUNIKACE

ODDÍL I

Monitorování

Článek 28

Monitorovací výbor

1.   Do tří měsíců ode dne, kdy bylo členským státům oznámeno rozhodnutí Komise o schválení programu Interreg podle článku 18, zřídí členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu po dohodě s řídícím orgánem výbor pro monitorování provádění příslušného programu Interreg (dále jen „monitorovací výbor“).

2.   Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.

Jednací řád monitorovacího výboru a případně řídícího výboru zabraňuje vzniku jakéhokoli střetu zájmů při výběru operací Interreg a obsahuje ustanovení týkající se hlasovacích práv a pravidel pro účast na zasedáních.

3.   Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje veškeré otázky, které ovlivňují pokrok programu směrem k dosažení jeho cílů.

4.   Řídící orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a souhrn údajů i informací, včetně rozhodnutí schválených monitorovacím výborem na internetových stránkách uvedených v čl. 36 odst. 2.

Článek 29

Složení monitorovacího výboru

1.   Na složení monitorovacího výboru každého programu Interreg se dohodnou členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu a zajistí vyvážené zastoupení:

a)

příslušných orgánů, včetně zprostředkujících subjektů;

b)

subjektů zřízených společně v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS, a

c)

zástupců programových partnerů uvedených v článku 8 nařízení (EU) 2021/1060 z členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ.

Složení monitorovacího výboru zohledňuje počet zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v příslušném programu Interreg.

2.   Řídící orgán zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 36 odst. 2.

3.   Zástupci Komise se účastní práce monitorovacího výboru jako poradci.

Článek 30

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)

pokrok při provádění programu a dosahování milníků a cílů programu Interreg;

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu Interreg, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)

pokud jde o finanční nástroje, prvky posouzení ex ante uvedené v čl. 58 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 a strategickém dokumentu uvedeném v čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení;

d)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

e)

provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)

pokrok při provádění operací Interreg strategického významu a případně velkých infrastrukturních projektů; a

g)

pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní.

2.   Kromě úkolů týkajících se výběru operací uvedených v článku 22 monitorovací výbor schvaluje:

a)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po jejich oznámení Komisi, bude-li o to požádán, podle čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 33 odst. 3 písm. b), c) a d) nařízení (EU) 2021/1060;

b)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

c)

jakýkoli návrh řídícího orgánu na změnu programu Interreg včetně návrhu na převod v souladu s čl. 19 odst. 5; a

d)

závěrečnou zprávu o výkonnosti.

Článek 31

Přezkum

1.   Komise může zorganizovat přezkum, který by prověřil výkonnost programů Interreg.

Přezkum může být proveden písemně.

2.   Na žádost Komise jí řídící orgán do jednoho měsíce poskytne stručné informace o prvcích uvedených v čl. 30 odst. 1. Tyto informace vycházejí z nejnovějších údajů, které mají k dispozici členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ.

3.   Závěry přezkumu se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

4.   Řídící orgán přijme opatření v návaznosti na otázky vznesené Komisí a do tří měsíců od data přezkumu Komisi o těchto přijatých opatřeních informuje.

Článek 32

Předávání údajů

1.   Do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října každého roku předá každý řídící orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za příslušný program Interreg v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou informací požadovaných v odst. 2 písm. b) a v odstavci 3 tohoto článku, jež se předají do 31. ledna a 31. července každého roku.

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

2.   Údaje uvedené v odstavci 1 jsou rozčleněny pro každou prioritu podle specifického cíle a zahrnují:

a)

počet vybraných operací Interreg, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z příslušného fondu Interreg a celkové způsobilé výdaje vykázané vedoucími partnery řídícímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;

b)

hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací Interreg a hodnoty dosažené dokončenými operacemi Interreg.

3.   V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)

způsobilých výdajích podle typu finančního produktu;

b)

výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)

výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)

úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů Interreg podle článku 60 nařízení (EU) 2021/1060 a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů Interreg podle článku 62 uvedeného nařízení;

e)

celkové hodnotě úvěrů, kapitálových a kvazikapitálových investic do konečných příjemců, na které byly z programových prostředků poskytnuty záruky a které byly konečným příjemcům skutečně vyplaceny.

4.   Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být spolehlivé a odrážet údaje, jež jsou v elektronickém systému uvedeném v čl. 72 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2021/1060 dostupné ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.   Řídící orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetových stránkách uvedených v čl. 36 odst. 2 nebo poskytne odkaz na tyto údaje.

Článek 33

Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.   Každý řídící orgán předloží Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti příslušného programu Interreg.

Závěrečná zpráva o výkonnosti se předloží za použití šablony stanovené v souladu s čl. 43 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v článku 30 s výjimkou odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. d) uvedeného článku.

3.   Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídícímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky předloženy, poskytne řídící orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců od obdržení připomínek vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje řídící orgán o přijetí uvedené zprávy do dvou měsíců od obdržení veškerých potřebných informací od řídícího orgánu. Pokud Komise řídící orgán v uvedených lhůtách nevyrozumí, považuje se zpráva za přijatou.

4.   Řídící orgán zveřejní závěrečnou zprávu o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 36 odst. 2.

Článek 34

Ukazatele pro programy Interreg

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků, jak jsou stanoveny v příloze I nařízení (EU) 2021/1058, a případně ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a s čl. 17 odst. 3 písm. e) bodem ii) a čl. 32 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.

2.   V příslušných případech se jako dodatečné k ukazatelům, jež byly vybrány v souladu s odstavcem 1, použijí ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy.

Všechny společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v tabulce 2 přílohy I nařízení (EU) 2021/1058 mohou být v příslušných případech rovněž použity pro specifické cíle politiky 1 až 5 nebo v rámci specifických cílů Interreg stanovených v čl. 14 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.

3.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

Oddíl II

Hodnocení a komunikace

Článek 35

Hodnocení během programového období

1.   Členský stát nebo řídící orgán provádí hodnocení programů s ohledem na jedno nebo více z těchto kritérií: účinnost, efektivita, relevance, soudržnost a přidaná hodnota na úrovni Unie za účelem zvýšení kvality koncepce a provádění programů. Hodnocení se mohou týkat i dalších relevantních kritérií, jako je inkluzivnost, nediskriminace a viditelnost, a mohou se týkat více než jednoho programu.

2.   Kromě hodnocení uvedených v odstavci 1 se do 30. června 2029 provede hodnocení každého programu za účelem posouzení jeho dopadů.

3.   Hodnoceními se pověří interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí.

4.   Řídící orgán zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.

5.   Řídící orgán vypracuje plán hodnocení, který může zahrnovat více než jeden program Interreg.

6.   Řídící orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od schválení příslušného programu Interreg.

7.   Řídící orgán zveřejní všechna hodnocení na internetových stránkách uvedených v čl. 36 odst. 2.

Článek 36

Odpovědnost řídících orgánů a partnerů v oblasti transparentnosti a komunikace

1.   Každý řídící orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program Interreg. Komunikační pracovník může být odpovědný za více než jeden program.

2.   Řídící orgán do šesti měsíců od schválení programu Interreg podle článku 18 zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o každém programu Interreg, za který zodpovídá, včetně cílů programu, jeho činností, dostupných možností financování a úspěchů.

3.   Na odpovědnost řídícího orgánu se použije čl. 49 odst. 2 až 6 nařízení (EU) 2021/1060.

4.   Každý partner operace Interreg nebo každý subjekt provádějící některý z finančních nástrojů dávají najevo, že na operaci Interreg obdržel podporu z fondu Interreg, včetně zdrojů použitých opakovaně pro finanční nástroje v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2021/1060, a to takto:

a)

zveřejní na oficiálních internetových stránkách partnera nebo na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace Interreg úměrný míře podpory poskytnuté z fondu Interreg, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora z fondu Interreg;

b)

uvedou v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace Interreg, určených pro širokou veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z fondu Interreg;

c)

vystaví trvalé cedule nebo billboardy dobře viditelné pro veřejnost, které vyobrazují znak Unie v souladu s technickými charakteristikami stanovenými v příloze IX nařízení (EU) 2021/1060, jakmile se zahájí fyzické provádění operace Interreg zahrnující hmotné investice nebo je nainstalováno zakoupené vybavení v souvislosti s operací podporovanou z fondu Interreg, jejíž celkové náklady přesahují částku 100 000 EUR;

d)

v případě operací Interreg nespadajících pod písmeno c) veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 nebo rovnocenné elektronické vyobrazení s informacemi o operaci Interreg, v nichž se zdůrazní podpora z fondu Interreg, s výjimkou případů, kdy je příjemce fyzickou osobou;

e)

v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 5 000 000 EUR, uspořádají komunikační akci a včas přizvou Komisi a příslušný řídící orgán.

Slovo „Interreg“ se použije vedle znaku Unie v souladu s článkem 47 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   U fondů malých projektů a finančních nástrojů příjemce prostřednictvím smluvních podmínek zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky na veřejnou komunikaci o operaci Interreg.

V případě finančních nástrojů konečný příjemce uvádí původ finančních prostředků Unie a zajistí jejich viditelnost, zejména při propagaci činností a jejich výsledků tím, že poskytne ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

6.   Nejsou-li uplatněna nápravná opatření, řídící orgán uplatní opatření s přihlédnutím k zásadě proporcionality, která spočívají ve zrušení až 2 % podpory z fondů pro:

a)

dotčeného příjemce, který neplní své povinnosti podle článku 47 nařízení (EU) 2021/1060 nebo odstavců 4 a 5 tohoto článku; nebo

b)

dotčeného konečného příjemce, který nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 5.

KAPITOLA V

ZPŮSOBILOST

Článek 37

Pravidla způsobilosti výdajů

1.   Celou operaci Interreg nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace Interreg přispívá k cílům daného programu Interreg.

2.   Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích 53 až 68 nařízení (EU) 2021/1060, článcích 5 a 7 nařízení (EU) 2021/1058 nebo v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě, zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ stanoví na základě společného rozhodnutí v monitorovacím výboru pouze dodatečná pravidla způsobilosti výdajů programu Interreg týkající se kategorií výdajů, na něž se zmíněná ustanovení nevztahují. Uvedená dodatečná pravidla se týkají programu Interreg jako celku.

Nicméně pokud program Interreg vybírá operace na základě výzev k podávání návrhů, musí být uvedená dodatečná pravidla přijata před uveřejněním daných výzev. Ve všech ostatních případech se uvedená dodatečná pravidla přijmou před výběrem operací.

3.   Pro záležitosti, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích 63 až 68 nařízení (EU) 2021/1060, článcích 5 a 7 nařízení (EU) 2021/1058 a v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě nebo podle pravidel stanovených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, se použijí vnitrostátní předpisy členského státu a případně třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ, v nichž jsou výdaje vynaloženy.

4.   V případě rozporných stanovisek řídícího orgánu a auditního orgánu, pokud jde o způsobilost operace Interreg vybrané v rámci programu Interreg, má přednost stanovisko řídícího orgánu, přičemž se přihlédne ke stanovisku monitorovacího výboru.

5.   ZZÚ nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR v rámci programů Interreg, ale mohou se na těchto programech účastnit za podmínek stanovených v tomto nařízení.

Článek 38

Obecná ustanovení o způsobilosti kategorií nákladů

1.   Zúčastněné členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ se mohou v rámci monitorovacího výboru programu Interreg dohodnout, že výdaje spadající do jedné nebo více kategorií uvedených v článcích 39 až 44 nejsou v rámci jedné či více priorit programu Interreg způsobilé.

2.   Veškeré výdaje způsobilé podle tohoto nařízení se týkají nákladů spojených se zahájením nebo se zahájením a prováděním operace nebo části operace.

3.   Kritéria způsobilosti nesplňují tyto náklady:

a)

pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b)

náklady na dary; nebo

c)

náklady související s kolísáním směnných kurzů.

4.   Pokud se paušální sazba stanovená v čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 použije k výpočtu způsobilých nákladů jiných než přímých nákladů na zaměstnance u operace, nepoužije se na přímé náklady na zaměstnance vypočítávané na základě paušální sazby podle čl. 39 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

5.   Odchylně od čl. 76 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/1060 převede každý partner ze zemí, které nepřijaly euro jako svou měnu, výdaje vyplacené v jiné měně na euro s využitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, během kterého byly tyto výdaje předloženy ke kontrole.

Článek 39

Náklady na zaměstnance

1.   Náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané partnerem Interreg jedním z těchto způsobů:

a)

na plný úvazek;

b)

na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c)

na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc; nebo

d)

na hodinovém základě.

2.   Náklady na zaměstnance jsou omezeny na:

a)

vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v dokladu o zaměstnání buď v podobě zaměstnanecké či pracovní smlouvy, nebo rozhodnutí o jmenování nebo stanovenými platným právem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně daného zaměstnance;

b)

jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (20), za podmínky, že:

i)

jsou stanoveny v dokladu o zaměstnání nebo platným právem;

ii)

jsou v souladu s právními předpisy, na které odkazuje doklad o zaměstnání, a s obvyklými postupy v zemi nebo v organizaci, kde příslušný zaměstnanec skutečně pracuje, nebo obojí; a

iii)

nemohou být zaměstnavateli nahrazeny.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), na platby fyzickým osobám pracujícím pro partnera Interreg na základě jiné smlouvy než zaměstnanecké či pracovní smlouvy lze pohlížet jako na vyplácení platu a taková smlouva se považuje za doklad o zaměstnání.

3.   Náklady na zaměstnance lze uhradit buď:

a)

v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, jsou-li prokázány dokladem o zaměstnání a výplatními páskami;

b)

na základě zjednodušeného vykazování nákladů, jak je stanoveno v čl. 53 odst. 1 písm. b) až f) nařízení (EU) 2021/1060;

c)

paušální sazbou ve výši až 20 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance v rámci operace, aniž by členský stát musel provést výpočet ke stanovení použitelné sazby; nebo

d)

hodinovou sazbou v souladu s čl. 55 odst. 2 až 4 nařízení (EU) 2021/1060 buď u přímých nákladů na zaměstnance v případě jednotlivců pracujících na dané operaci na plný úvazek, nebo u jednotlivců pracujících na dané operaci na částečný úvazek podle odst. 4 písm. b) tohoto článku.

4.   Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, lze vypočítat buď jako:

a)

pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s čl. 55 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 nebo

b)

pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

5.   U zaměstnanců zaměstnaných podle odst. 1 písm. d) se hodinová sazba vynásobí počtem hodin skutečně odpracovaných na dané operaci na základě systému zaznamenávání pracovní doby.

Článek 40

Kancelářské a administrativní náklady

1.   Kancelářské a administrativní náklady jsou omezeny na tyto prvky:

a)

nájem kancelářských prostorů;

b)

pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (například pojištění proti požáru nebo krádeži);

c)

veřejné služby (například elektřina, topení, voda);

d)

kancelářské potřeby;

e)

účetnictví;

f)

archivy;

g)

údržba, úklid a opravy;

h)

bezpečnost;

i)

systémy informačních technologií;

j)

komunikace (například telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k)

bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu; a

l)

poplatky za nadnárodní finanční transakce.

2.   Kancelářské a administrativní náklady lze vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s článkem 54 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 41

Náklady na cestování a ubytování

1.   Náklady na cestování a ubytování bez ohledu na to, zda tyto náklady vzniknou a jsou uhrazeny v programové oblasti nebo mimo ni, jsou omezeny na tyto prvky nákladů:

a)

náklady na cestování (jako jsou jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b)

náklady na stravu;

c)

náklady na ubytování;

d)

náklady na víza; a

e)

denní příspěvky.

2.   Je-li některý z prvků nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) až d) zahrnut v denním příspěvku, nesmí být současně hrazen navíc k dennímu příspěvku.

3.   Náklady na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby uvedených v článku 42.

4.   Výdaje s ohledem na prvky nákladů uvedené v odst. 1 písm. a) až d), které zaplatil přímo zaměstnanec příjemce, musí být doloženy dokladem prokazujícím, že příjemce tyto výdaje zaměstnanci uhradil.

5.   Náklady na cestování a ubytování v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou ve výši až 15 % přímých nákladů na zaměstnance v rámci operace, aniž by členský stát musel provést výpočet ke stanovení použitelné sazby.

Článek 42

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Náklady na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na následující služby a poradenství poskytované veřejným nebo soukromým subjektem nebo fyzickou osobou jinou než příjemcem a všemi partnery operace:

a)

studie nebo šetření (jako jsou hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b)

odborná příprava;

c)

překlady;

d)

vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e)

propagace, komunikace, publicita, propagační předměty a činnosti nebo informování související s operací nebo programem jako takovým;

f)

finanční řízení;

g)

služby související s pořádáním a prováděním akcí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h)

účast na akcích (jako jsou registrační poplatky);

i)

právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j)

práva duševního vlastnictví;

k)

ověření podle čl. 74 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a čl. 46 odst. 1 tohoto nařízení;

l)

náklady na účetní funkci na úrovni programu podle článku 76 nařízení (EU) 2021/1060 a článku 47 tohoto nařízení;

m)

náklady na audit na úrovni programu podle článků 78 a 81 nařízení (EU) 2021/1060 a podle článků 48 a 49 tohoto nařízení;

n)

poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

o)

cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb; a

p)

jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

Článek 43

Náklady na vybavení

1.   Náklady na nákup, nájem nebo leasing vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou nákladů, na které se vztahuje článek 40, jsou omezeny na:

a)

kancelářské vybavení;

b)

hardware a software informačních technologií;

c)

nábytek a vybavení;

d)

laboratorní vybavení;

e)

stroje a přístroje;

f)

nástroje nebo zařízení;

g)

vozidla; a

h)

jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

2.   Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé za těchto podmínek:

a)

nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z fondů Interreg nebo fondů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060;

b)

cena daného vybavení nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu; a

c)

dané vybavení má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

Článek 44

Náklady na infrastrukturu a stavební práce

Náklady na infrastrukturu a stavební práce jsou omezeny na:

a)

nákup pozemků v souladu s čl. 64 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060;

b)

stavební povolení;

c)

stavební materiál;

d)

pracovní sílu; a

e)

zvláštní práce (jako je sanace půdy, odminování).

KAPITOLA VI

PROGRAMOVÉ ORGÁNY INTERREG, ŘÍZENÍ, KONTROLA A AUDIT

Článek 45

Programové orgány Interreg

1.   Členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg stanoví pro účely článku 71 nařízení (EU) 2021/1060 jediný řídící orgán a jediný auditní orgán.

2.   Řídící orgán a auditní orgán se nacházejí ve stejném členském státě.

3.   Pokud jde o přeshraniční program PEACE PLUS, má se za to, že se Úřad pro zvláštní programy EU, jestliže je určen jako řídící orgán, nachází v členském státě.

4.   Členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg mohou určit jako řídící orgán daného programu ESÚS.

5.   Pokud řídící orgán určí jeden nebo více zprostředkujících subjektů v rámci programu Interreg v souladu s čl. 71 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, vykonává tento zprostředkující subjekt dané úkoly ve více než jednom zúčastněném členském státě nebo případně třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ. Aniž je dotčen článek 22 tohoto nařízení, může jeden nebo více zprostředkujících subjektů tyto úkoly vykonávat pouze v jednom zúčastněném členském státě, případně ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, opírá-li se takový přístup o stávající struktury.

Článek 46

Funkce řídícího orgánu

1.   Řídící orgán programu Interreg plní funkce stanovené v článcích 72, 74 a 75 nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou výběru operací podle čl. 72 odst. 1 písm. a) a článku 73 uvedeného nařízení, a pokud účetní funkci podle článku 47 tohoto nařízení vykonává jiný orgán, s výjimkou plateb příjemcům podle čl. 74 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060. Uvedené funkce musí být vykonávány na celém území, na které se daný program vztahuje, a to s výhradou odchylek stanovených podle kapitoly VIII tohoto nařízení.

2.   Řídící orgán zřídí po konzultaci s členskými státy a případně s jakýmikoli třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ účastnícími se programu Interreg společný sekretariát, jehož personální složení bude odpovídat programovému partnerství.

Společný sekretariát pomáhá řídícímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací.

V případě programů Interreg, které jsou rovněž podporovány nástroji Unie pro financování vnější činnosti, lze v jedné nebo více partnerských zemích nebo ZZÚ zřídit jednu nebo více poboček společného sekretariátu, aby plnily své úkoly blíže potenciálním příjemcům a partnerům z příslušné partnerské země nebo ZZÚ.

3.   Odchylně od čl. 74 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a aniž byl dotčen čl. 45 odst. 5 tohoto nařízení, mohou členské státy a případně třetí země, partnerská země nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg rozhodnout, že řídicí kontroly uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 mají probíhat tak, že každý členský stát určí subjekt nebo osobu, které za tuto kontrolu odpovídají na jeho území (dále jen „kontrolor“).

4.   Těmito kontrolory mohou být tytéž orgány povinné provádět tato ověření u programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst nebo v případě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ srovnatelná ověření v rámci nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Každý kontrolor musí být funkčně nezávislý na auditním orgánu nebo jakémkoli členu skupiny auditorů.

5.   Je-li rozhodnuto o tom, že řídicí kontroly jsou vykonávány určenými kontrolory podle odstavce 4, řídící orgán se přesvědčí, že výdaje příjemců, kteří se účastní operace, byly ověřeny určeným kontrolorem.

6.   Každý členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ zajistí, aby výdaje příjemce mohly být ověřeny do tří měsíců od předložení dokladů dotčeným příjemcem.

7.   Každý členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ odpovídá za ověření prováděná na svém území.

8.   Každý členský stát, třetí země, partnerská země a ZZÚ určí jako kontrolora buď vnitrostátní nebo regionální orgán, nebo soukromý subjekt nebo fyzickou osobu, jak je stanoveno v odstavci 9.

9.   Jestliže je kontrolorem vykonávajícím řídicí kontroly soukromý subjekt nebo fyzická osoba, musí tito kontroloři splňovat alespoň jeden z těchto požadavků:

a)

být členem vnitrostátního účetního nebo auditního subjektu nebo orgánu, který je členem Mezinárodní federace účetních (dále jen „IFAC“);

b)

být členem vnitrostátního účetního nebo auditorského subjektu nebo instituce, aniž by byl členem IFAC, ale zavázal se provádět řídicí kontroly v souladu se standardy a etikou IFAC;

c)

být registrován jako statutární auditor ve veřejném rejstříku orgánu veřejného dohledu v členském státě v souladu se zásadami veřejného dohledu stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (21); nebo

d)

být registrován jako statutární auditor ve veřejném rejstříku orgánu veřejného dohledu ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ za předpokladu, že se tento rejstřík řídí zásadami veřejného dohledu, jak jsou stanoveny v právních předpisech dotčené země.

Článek 47

Účetní funkce

1.   Členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg se dohodnou na způsobu výkonu účetní funkce.

2.   Účetní funkce spočívá v provádění úkolů uvedených v čl. 76 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2021/1060 a zahrnuje rovněž platby prováděné Komisí a zpravidla také platby prováděné vedoucímu partnerovi v souladu s čl. 74 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

Článek 48

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán programu Interreg vykonává funkce stanovené v tomto článku a v článku 49 na celém území, na které se vztahuje daný program Interreg.

Nemá-li auditní orgán oprávnění na celém území, na něž se vztahuje program spolupráce, je mu nápomocna skupina auditorů složená ze zástupce z každého členského státu a případně třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnících se programu Interreg. Každý členský stát a případně každá třetí země, partnerská země nebo ZZÚ odpovídají za audity prováděné na svém území.

Každý zástupce z každého členského státu a případně každé třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnících se programu Interreg odpovídá za poskytnutí věcných prvků souvisejících s výdaji na jeho území, které auditní orgán požaduje za účelem posouzení.

Do tří měsíců od rozhodnutí o schválení programu Interreg podle článku 18 se ustaví skupina auditorů. Vypracuje svůj jednací řád a předsedá jí auditní orgán pro program Interreg.

Auditoři jsou funkčně nezávislí na subjektech nebo osobách odpovědných za řídicí kontroly podle čl. 46 odst. 3.

2.   Auditní orgán programu Interreg je odpovědný za provádění auditů systémů a auditů operací s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně a že výdaje zahrnuté v účetní závěrce předložené Komisi jsou legální a správné.

3.   Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá společný vzorek podle čl. 49 odst. 1, provádí auditní orgán audity operací vybraných Komisí s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně.

4.   Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

5.   Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční výrok auditora v souladu s čl. 63 odst. 7 finančního nařízení a se šablonou stanovenou v příloze XIX nařízení (EU) 2021/1060, založený na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnující všechny tyto složky:

a)

úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky;

b)

legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi; a

c)

systém řízení a kontroly programu Interreg.

Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybrala společný vzorek podle čl. 49 odst. 1, výroční výrok auditora zahrnuje pouze prvky uvedené v písmenech a) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.

Lhůtu stanovenou do 15. února může Komise na základě sdělení auditního orgánu výjimečně prodloužit až do 1. března.

6.   Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční kontrolní zprávu v souladu s čl. 63 odst. 5 písm. b) finančního nařízení a se šablonou stanovenou v příloze XX nařízení (EU) 2021/1060, která podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku a stanoví shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výsledné celkové chybovosti a zbytkové chybovosti pro výdaje zapsané do účetní závěrky předložené Komisi.

7.   Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá společný vzorek podle čl. 49 odst. 1, auditní orgán vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XX nařízení (EU) 2021/1060 výroční kontrolní zprávu uvedenou v odstavci 6 tohoto článku, která splňuje požadavky čl. 63 odst. 5 písm. b) finančního nařízení a podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku.

Tato zpráva obsahuje shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu případných chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření, výsledků auditů operací provedených auditním orgánem ve vztahu ke společnému vzorku uvedenému v čl. 49 odst. 1 a finančních oprav provedených programovými orgány Interreg u případných jednotlivých nesrovnalostí zjištěných u těchto operací auditním orgánem.

8.   Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno požadované řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

9.   Komise a auditní orgán se scházejí pravidelně, nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily strategii auditu, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 49

Audit operací

1.   Komise vybere společný vzorek operací nebo jiných jednotek vzorku za použití metody statistického výběru vzorků pro audity operací, které mají provést auditní orgány pro programy Interreg, které přijímají podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti, a to za každé účetní období.

Společný vzorek musí být reprezentativní pro všechny programy Interreg tvořící daný základní soubor.

Pro účely výběru společného vzorku může Komise rozvrstvit skupiny programů Interreg podle jejich specifických rizik.

2.   Programové orgány poskytnou Komisi informace nezbytné pro výběr společného vzorku do 1. srpna následujícího po skončení každého účetního období.

Tyto informace se předkládají ve standardizovaném elektronickém formátu a musí být úplné a odpovídat výdajům vykázaným Komisi za referenční účetní období.

3.   Aniž je dotčen požadavek na provádění auditu uvedený v čl. 48 odst. 2, auditní orgány programů Interreg, na které se vztahuje společný vzorek, neprovádějí další audity operací v rámci těchto programů, ledaže by o to Komise požádala v souladu s odstavcem 8 tohoto článku, nebo v případech, pro něž auditní orgán zjistil specifická rizika.

4.   Komise včas informuje auditní orgány dotčených programů Interreg o vybraném společném vzorku, aby tyto orgány mohly provést audit operací, v zásadě do 1. září následujícího po skončení každého účetního období.

5.   Příslušné auditní orgány předloží informace o výsledcích těchto auditů a o všech finančních opravách provedených v souvislosti s jednotlivými zjištěnými nesrovnalostmi, a to nejpozději ve výročních kontrolních zprávách, které mají být předloženy Komisi v souladu s čl. 48 odst. 6 a 7..

6.   Po vyhodnocení výsledků auditů operací vybraných podle odstavce 1 vypočítá Komise pro účely vlastního procesu poskytnutí jistoty celkovou extrapolovanou chybovost s ohledem na programy Interreg zahrnuté v základním souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek.

7.   Pokud celková extrapolovaná chybovost uvedená v odstavci 6 přesahuje 2 % celkových výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, vypočítá Komise celkovou zbytkovou chybovost s přihlédnutím k finančním opravám provedeným příslušnými programovými orgány Interreg u jednotlivých nesrovnalostí zjištěných auditem operací vybraných podle odstavce 1.

8.   Pokud celková zbytková chybovost uvedená v odstavci 7 přesahuje 2 % výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, Komise rozhodne, zda je potřeba si vyžádat provedení další auditní činnosti u auditního orgánu určitého programu Interreg nebo skupiny nejvíce postižených programů Interreg, aby bylo možné dále vyhodnotit chybovost a posoudit požadovaná nápravná opatření pro programy Interreg postižené zjištěnými nesrovnalostmi.

9.   Komise může na základě posouzení výsledků další auditní činnosti vyžádané podle odstavce 8 tohoto článku požadovat provedení dodatečných finančních oprav u programů Interreg, které byly postiženy zjištěnými nesrovnalostmi. V takových případech provedou programové orgány Interreg požadované finanční opravy podle článku 103 nařízení (EU) 2021/1060.

10.   Každý auditní orgán programu Interreg, u něhož chybí informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo jsou neúplné nebo nebyly předloženy ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci uvedeného odstavce, provede samostatný výběr vzorku pro příslušný program Interreg v souladu s článkem 79 nařízení (EU) 2021/1060.

KAPITOLA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 50

Rozpočtové závazky

Rozhodnutí Komise o schválení programů Interreg podle článku 18 tohoto nařízení musí splňovat požadavky nezbytné k tomu, aby představovala rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 110 odst. 2 finančního nařízení, pokud jde o EFRR a podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti ve sdíleném řízení.

Článek 51

Platby a předběžné financování

1.   Příspěvek z EFRR a případně podpora z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na jednotlivé programy Interreg se vyplácí v souladu s čl. 47 odst. 2 na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.

2.   Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z každého fondu Interreg, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení každého programu Interreg podle článku 18, podle dostupných finančních prostředků, v níže uvedených ročních splátkách a před 1. červencem v letech 2022 až 2026, nebo – v roce přijetí rozhodnutí o schválení – nejpozději do 60 dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí:

a)

2021: 1 %;

b)

2022: 1 %;

c)

2023: 3 %;

d)

2024: 3 %;

e)

2025: 3 %;

f)

2026: 3 %.

3.   Pokud jsou programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III CBC a pokud příspěvek z EFRR činí 50 % celkového přídělu Unie nebo méně, vyplatí Komise částku předběžného financování v souladu s příslušným ustanovením nařízení o NPP III.

4.   Pokud jsou programy Interreg podporovány z EFRR a buď samotného NDICI, nebo jak NDICI, tak NPP III, a pokud příspěvek z EFRR činí 50 % celkového přídělu Unie nebo méně, vyplatí Komise částku předběžného financování v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947, přičemž zohlední skutečné finanční potřeby.

Na předběžné financování podle prvního pododstavce tohoto odstavce se obdobně použijí články 96 a 97 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   Částka vyplacená jako předběžné financování se zúčtuje v účetních závěrkách Komise každý rok pro roky 2021 a 2022 a nejpozději v posledním účetním období pro rok 2023 a následující roky, jakož i pro částky vyplacené jako předběžné financování podle odstavců 3 a 4.

Článek 52

Zpětné získání finančních prostředků

1.   Řídící orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný partner vrátil. Partneři vrátí vedoucímu partnerovi veškeré neoprávněně vyplacené částky.

2.   Členské státy, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnící se daného programu Interreg mohou rozhodnout, že ani vedoucí či jediný partner, ani řídící orgán nemá povinnost vymáhat neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z kteréhokoli z fondů Interreg, pokud nepřesahuje 250 EUR, bez zahrnutí úroku, na určitou operaci v daném účetním roce.

Mimo informace o přijetí rozhodnutí podle prvního pododstavce není třeba Komisi poskytnout žádné další informace.

3.   Jestliže se vedoucímu partnerovi nepodaří zajistit vrácení plateb od jiných partnerů nebo jestliže se řídícímu orgánu nepodaří zajistit vrácení plateb od vedoucího či jediného partnera, uhradí členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ, na jejichž území se dotčený partner nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídícímu orgánu jakoukoliv částku neoprávněně vyplacenou uvedenému partnerovi. Řídící orgán zodpovídá za vrácení dotčených částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, jak je stanoveno v programu Interreg.

4.   Jakmile členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídícímu orgánu uhradí zpět veškeré částky, které byly partnerovi vyplaceny neoprávněně, může pokračovat v postupu zpětného získávání finančních prostředků od tohoto partnera podle svého vnitrostátního práva nebo tento postup zahájit. V případě úspěšného zpětného získání finančních prostředků může členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ tyto částky použít pro vnitrostátní spolufinancování příslušného programu Interreg. Členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ nemají vůči programovým orgánům, monitorovacímu výboru ani Komisi žádnou oznamovací povinnost, pokud jde o tato vnitrostátní zpětná získání finančních prostředků.

5.   Pokud členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ neuhradily podle odstavce 4 tohoto článku řídícímu orgánu částky, které byly partnerovi neoprávněně vyplaceny, podléhají tyto částky inkasnímu příkazu vydanému Komisí, který se provádí pokud možno započtením vůči příslušnému členskému státu, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu Interreg poskytovanou z EFRR nebo jakéhokoli nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Částka získaná zpět představuje účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 3 finančního nařízení.

Pokud jde o částky neuhrazené řídícímu orgánu ze strany členského státu, týká se započtení následných plateb téhož programu Interreg. Řídící orgán následně provede započtení ve vztahu k danému členskému státu v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněné členské státy stanoveným v programu Interreg pro případ finančních oprav uložených řídícím orgánem nebo Komisí.

Pokud jde o částky neuhrazené řídícímu orgánu ze strany třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, týká se započtení následných plateb na programy v rámci příslušných nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

KAPITOLA VIII

ÚČAST TŘETÍCH ZEMÍ NEBO PARTNERSKÝCH ZEMÍ, ZZÚ NEBO ORGANIZACÍ PRO REGIONÁLNÍ INTEGRACI A SPOLUPRÁCI V PROGRAMECH INTERREG VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ

Článek 53

Použitelná ustanovení

Kapitoly I až VII a kapitola X se vztahují na přeshraniční program PEACE PLUS a na účast třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ, jakož i organizací pro regionální integraci a spolupráci podporovaných nástroji Unie pro financování vnější činnosti v programech Interreg, s výhradou ustanovení uvedených v této kapitole.

Článek 54

Programové orgány Interreg a jejich funkce

1.   Každá třetí země, partnerská země a ZZÚ účastnící se programu Interreg určí vnitrostátní nebo regionální orgán jako kontaktní místo pro řídící orgán (dále jen „kontaktní místo“).

2.   Kontaktní místo, subjekt rovnocenný komunikačnímu pracovníkovi programu Interreg uvedenému v čl. 36 odst. 1 nebo pobočce či pobočkám, podporuje řídící orgán a partnery v příslušné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 36 odst. 2 až 6.

Článek 55

Metody řízení

1.   Programy Interreg A podporované z EFRR a rovněž z NPP III CBC nebo NDICI-CBC se provádějí ve sdíleném řízení v členských státech i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo partnerské zemi.

Přeshraniční program PEACE PLUS se provádí ve sdíleném řízení v Irsku i ve Spojeném království.

2.   Programy Interreg B a C, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí ve sdíleném řízení v členských státech i v kterékoli zúčastněné třetí zemi, partnerské zemi, zúčastněné ZZÚ, nebo pokud jde o Interreg D, v kterékoli ZZÚ, bez ohledu na to, zda taková ZZÚ přijímá či nepřijímá podporu z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

3.   Programy Interreg D, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí jedním z těchto způsobů:

a)

ve sdíleném řízení v členských státech i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ;

b)

ve sdíleném řízení pouze v členských státech a v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, pokud jde o výdaje EFRR mimo Unii na jednu nebo více operací, zatímco příspěvky z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou řízeny v nepřímém řízení;

c)

v nepřímém řízení v členských státech i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ.

Pokud se celý program Interreg D nebo jeho část provádí v nepřímém řízení, použije se článek 61.

Článek 56

Způsobilost

1.   Odchylně od čl. 63 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, pokud vznikly a byly vynaloženy při přípravě a provádění operací Interreg od 1. ledna 2021 nebo ode dne předložení programu, podle toho, co nastane dříve, avšak o jejich úhradu z programu lze žádat až po dni, kdy byla s příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ uzavřena dohoda o financování.

Výdaje na technickou pomoc řízenou programovými orgány nacházejícími se v členském státě však mohou být z programu požadovány již před datem uzavření dohody o financování s příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ.

2.   Pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k podávání návrhů, mohou takové výzvy zahrnovat žádosti o příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti i tehdy, pokud byly tyto výzvy zahájeny a operace vybrány před uzavřením příslušné dohody o financování.

Řídící orgán může poskytnout dokument uvedený v čl. 22 odst. 6 před uzavřením příslušné dohody o financování.

Článek 57

Velké infrastrukturní projekty

1.   Programy Interreg v rámci této kapitoly mohou podporovat velké infrastrukturní projekty, tedy operace sestávající ze souboru stavebních prací, činností nebo služeb, které mají plnit nedělitelnou přesně danou funkci, která sleduje jasně stanovené cíle společného zájmu pro účely provádění investic, jež mají přeshraniční dopad a přínos a pro něž jsou z rozpočtu přiděleny prostředky na celkové náklady ve výši nejméně 2 500 000 EUR na pořízení, výstavbu nebo modernizaci infrastruktury.

2.   Každý příjemce, který provádí velký infrastrukturní projekt nebo jeho část, použije příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

3.   Členský stát, v němž má sídlo řídící orgán daného programu Interreg, zašle Komisi seznam plánovaných velkých infrastrukturních projektů s uvedením jejich předpokládaného názvu, umístění, rozpočtu a vedoucího partnera. Tento seznam se zasílá jako samostatný dokument buď v okamžiku předání podepsané kopie dohody o financování nebo kopie prováděcí dohody podle článku 59 Komisi nebo nejpozději dva měsíce před schůzí monitorovacího výboru, nebo v příslušném případě dva měsíce před schůzí řídícího výboru, který vybírá první z navrhovaných velkých infrastrukturních projektů.

4.   Pokud je na programu zasedání monitorovacího nebo případně řídícího výboru výběr jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů, předá řídící orgán Komisi pro informaci nejpozději dva měsíce před datem takového zasedání pro každý takový projekt koncepční poznámku. Koncepční poznámka má maximálně tři strany a uvádí název, umístění, rozpočet, vedoucího partnera a partnery, jakož i hlavní cíle a výstupy. Není-li koncepční poznámka týkající se jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů Komisi v uvedeném termínu předána, může Komise požádat předsedu monitorovacího nebo řídícího výboru o vyřazení dotčených projektů z programu zasedání.

Článek 58

Zadávání veřejných zakázek

1.   Pokud provedení operace vyžaduje zadání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce příjemcem, použijí se tato pravidla:

a)

pokud se příjemce nachází v členském státě a je veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu právních předpisů Unie platných pro zadávací řízení, použije vnitrostátní právní a správní předpisy;

b)

pokud je příjemce orgánem veřejné správy partnerské země v rámci NPP III nebo NDICI, jehož spolufinancování je převedeno na řídící orgán, může použít vnitrostátní právní a správní předpisy za předpokladu, že to dohoda o financování dovoluje a že zakázka je zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je současně zajištěno, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2.   Pro zadávání zakázek na zboží, stavební práce nebo služby ve všech jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, se použijí zadávací řízení podle článků 178 a 179 finančního nařízení a bodů 36 až 41 přílohy I kapitoly 3 uvedeného nařízení.

Článek 59

Uzavírání dohod o financování ve sdíleném řízení

1.   Za účelem provádění programu Interreg ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ se v souladu s čl. 112 odst. 4 finančního nařízení uzavře dohoda o financování mezi Komisí zastupující Unii a každou zúčastněnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, zastoupenou v souladu s jejím vnitrostátním právním rámcem.

2.   Jakákoli dohoda o financování se uzavírá do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek, a považuje se za uzavřenou v den, kdy ji podepsala poslední strana.

Jakákoli dohoda o financování vstupuje v platnost buď ke dni:

a)

kdy ji podepsala poslední strana; nebo

b)

kdy třetí země, partnerská země nebo ZZÚ dokončily požadovaný postup pro ratifikaci v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem a informovaly o tom Komisi.

3.   Komise předloží návrh dohody o financování při schvalování vnějšího programu.

Pokud program Interreg zahrnuje více než jednu třetí zemi, partnerskou zemi nebo ZZÚ, musí být přede dnem uvedeným v odstavci 2 oběma stranami uzavřena alespoň jedna dohoda o financování. Ostatní třetí země, partnerské země nebo ZZÚ mohou podepsat příslušné dohody o financování nejpozději do 30. června druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek.

4.   Členský stát, v němž má sídlo řídící orgán příslušného programu Interreg, buď

a)

může také podepsat dohodu o financování; nebo

b)

podepíše neprodleně s každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ účastnící se příslušného programu Interreg prováděcí dohodu, která stanoví vzájemná práva a povinnosti, pokud jde o jeho provádění a finanční řízení.

5.   Prováděcí dohoda podepsaná podle odst. 4 písm. b) zahrnuje přinejmenším tyto prvky:

a)

podrobná ustanovení týkající se plateb;

b)

finanční řízení;

c)

vedení záznamů;

d)

oznamovací povinnosti;

e)

ověřování, kontroly a audit; a

f)

nesrovnalosti a zpětné získávání finančních prostředků.

6.   Pokud se členský stát, v němž má sídlo řídící orgán programu Interreg, rozhodne podepsat dohodu o financování podle odst. 4 písm. a) tohoto článku, považuje se tato dohoda o financování za nástroj k plnění rozpočtu Unie v souladu s finančním nařízením, a nikoli za mezinárodní dohodu ve smyslu článků 216 až 219 Smlouvy o fungování EU.

Článek 60

Jiný příspěvek třetí země, partnerské země nebo ZZÚ než spolufinancování

1.   Pokud třetí země, partnerská země nebo ZZÚ převedou řídícímu orgánu jiný finanční příspěvek na podporu programu Interreg než své spolufinancování podpory Unie na daný program Interreg, jsou pravidla týkající se tohoto finančního příspěvku obsažena v následujícím dokumentu:

a)

pokud dotčený členský stát podepíše dohodu o financování podle čl. 59 odst. 4 písm. a), buď:

i)

v samostatné části uvedené dohody o financování; nebo

ii)

v samostatné prováděcí dohodě podepsané buď členským státem, v němž má sídlo řídící orgán, a třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, nebo přímo řídícím orgánem a příslušným orgánem třetí země, partnerské země nebo ZZÚ; a

b)

pokud dotčený členský stát podepíše prováděcí dohodu podle čl. 59 odst. 4 písm. b), buď:

i)

v samostatné části uvedené prováděcí dohody; nebo

ii)

v dodatečné prováděcí dohodě podepsané stejnými stranami, které jsou uvedeny v písmenu a).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu i) mohou oddíly prováděcí dohody případně zahrnovat převedený finanční příspěvek i podporu Unie na program Interreg.

2.   Prováděcí dohoda podle odstavce 1 tohoto článku obsahuje přinejmenším prvky uvedené v čl. 59 odst. 5 týkající se spolufinancování ze strany třetí země, partnerské země nebo ZZÚ.

Mimoto stanoví oba následující prvky:

a)

výši dodatečného finančního příspěvku; a

b)

jeho zamýšlené použití a podmínky tohoto použití, včetně podmínek pro žádosti o tento dodatečný příspěvek.

3.   Pokud jde o přeshraniční program PEACE PLUS, tvoří finanční příspěvek Spojeného království na činnosti Unie ve formě vnějších účelově vázaných příjmů ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. e) finančního nařízení součást rozpočtových prostředků pro okruh 2 „Soudržnost a hodnoty“, dílčí strop „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Tento příspěvek je předmětem zvláštní dohody o financování se Spojeným královstvím v souladu s článkem 59 tohoto nařízení. Stranami této zvláštní dohody o financování jsou Komise a Spojené království a rovněž Irsko.

Zvláštní dohoda o financování musí být uzavřena před tím, než se program začne provádět, což Úřadu pro zvláštní programy EU umožní použít právní předpisy Unie, jež se vztahují na provádění programu.

KAPITOLA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

Článek 61

Spolupráce s nejvzdálenějšími regiony

1.   Pokud jsou celý program Interreg D nebo jeho část se souhlasem dotčeného členského státu a dotčených regionů prováděny v nepřímém řízení podle čl. 55 odst. 3 písm. b) nebo c) tohoto nařízení, je úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřen jeden ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, zejména subjekt nacházející se v zúčastněném členském státě, včetně řídícího orgánu dotčeného programu Interreg.

2.   V souladu s čl. 154 odst. 6 písm. c) finančního nařízení může Komise rozhodnout, že nebude požadovat provedení posouzení ex-ante uvedeného v odstavcích 3 a 4 zmíněného článku, pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení svěřeny řídícímu orgánu programu Interreg pro nejvzdálenější regiony určenému podle čl. 45 odst. 1 tohoto nařízení a v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Pokud je úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení pověřena organizace členského státu, použije se článek 157 uvedeného nařízení.

4.   Pokud jsou program nebo činnost spolufinancované z jednoho nebo více nástrojů financování vnější činnosti prováděny třetí zemí, partnerskou zemí, ZZÚ nebo některým z ostatních subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení nebo uvedených v nařízení (EU) 2021/947 nebo v rozhodnutí 2013/755/EU nebo v obou, použijí se příslušná pravidla těchto nástrojů.

Podmínky provádění části složky D programu Interreg v nepřímém řízení podle čl. 55 odst. 3 písm. b) nebo c) tohoto nařízení se stanoví v dohodě uzavřené mezi Komisí, řídícím orgánem nebo jeho členským státem a pověřeným orgánem.

Kapitola X

Závěrečná ustanovení

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 115 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 64

Přechodná ustanovení

Nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo jakýkoli akt přijatý podle tohoto nařízení se nadále použijí na programy a operace podporované z EFRR v programovém období 2014–2020.

Článek 65

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, p. 116.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 137.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 247) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(9)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(12)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).


PŘÍLOHA

ŠABLONA PRO PROGRAMY INTERREG

CCI

[15 znaků]

Název

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Číslo rozhodnutí o změně programu

[20]

Datum vstupu v platnost rozhodnutí o změně programu

 

Regiony NUTS zahrnuté do programu

 

Složka

 

1.

Strategie společného programu: hlavní problémy související s rozvojem a opatření politiky

1.1.

Programová oblast (nevyžaduje se pro programy Interreg C)

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. a), čl. 17 odst. 9 písm. a)

Textové pole [2 000]

1.2.

Strategie společného programu: souhrn hlavních společných problémů s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a územním rozdílům, jakož i nerovnostem, k potřebám společných investic a k doplňkovosti a synergii s jinými programy a nástroji financování, k poznatkům získaným v minulosti a podpoře makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. b), čl. 17 odst. 9 písm. b)

Textové pole [50 000]

1.3.

Odůvodnění pro výběr cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, případně řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. c)

Tabulka 1

Vybraný cíl politiky nebo vybraný specifický cíl Interreg

Vybraný specifický cíl

Priorita

Odůvodnění výběru

 

 

 

[2 000 pro každý cíl]

2.

Priority [300]

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) a e)

2.1.

Název priority (uvedeno opakovaně pro každou prioritu)

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d)

Textové pole: [300]

2.1.1

Specifický cíl (uvedeno opakovaně pro každý vybraný specifický cíl)

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e)

Textové pole: [300]

2.1.2

Související typy činností a jejich očekávaný přínos k daným specifickým cílům a případně makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e) bod i), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod ii)

Textové pole [7 000]

Pro programy INTERACT a ESPON:

Odkaz: čl. 17 odst. 9 písm. c) bod i)

Definice jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování

Textové pole [7 000]

2.1.3

Ukazatele

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e) bod ii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iii)

Tabulka 2

Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl

ID

[5]

Ukazatel

Jednotka měření

[255]

Milník (2024)

[200]

Konečný cíl (2029)

[200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 3

Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl

ID

Ukazatel

Jednotka měření

Základní hodnota

Referenční rok

Konečný cíl (2029)

Zdroj údajů

Poznámky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.1.4

Hlavní cílové skupiny

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e) bod iii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iv)

Textové pole [7 000]

2.1.5

Uvedení konkrétních cílových území, včetně plánovaného využívání integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje nebo jiných nástrojů územního rozvoje

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e) bod iv)

Textové pole [7 000]

2.1.6

Plánované využívání finančních nástrojů

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e) bod v)

Textové pole [7 000]

2.1.7

Orientační rozdělení programových zdrojů EU podle typu intervence

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e) bod vi), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod v)

Tabulka 4

Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 5

Dimenze 2 – forma financování

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 6

Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

3.

Plán financování

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f)

3.1

Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. g) bod i), čl. 17 odst. 4 písm. a) až d)

Tabulka 7

Fond

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

(cíl Územní spolupráce)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – CBC (1)

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI-CBC (1)

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III (2)

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI (2)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ (3)

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg (4)

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2

Celkové finanční příděly podle fondu a vnitrostátního spolufinancování

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod ii), čl. 17 odst. 4 písm. a) až d)

Tabulka 8

Cíl politiky technická pomoc ano či ne

Priorita

Fond

(v příslušných případech)

Základ pro výpočet podpory EU (celkové způsobilé náklady nebo veřejné zdroje)

Příspěvek EU

(a)=(a1)+(a2)

Orientační rozdělení příspěvku EU

Vnitrostátní příspěvek

(b) = (c) + (d)

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

(e) = (a) + (b)

Míra spolufinancování

(f) = (a)/(e)

Příspěvky ze třetích zemí

(pro informaci)

bez technické pomoci podle čl. 27 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních (a1)

pro technickou pomoc podle čl. 27 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních

(a2)

Vnitrostátní veřejné zdroje

(c)

Vnitrostátní soukromé zdroje

(d)

 

Priorita 1

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – CBC (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI-CBC (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ (7)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg (8)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

(Fondy jako výše)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – CBC

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI-CBC

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.

Opatření přijaté k zapojení příslušných programových partnerů do přípravy programu Interreg a úloha těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. g)

Textové pole [10 000]

5.

Přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg (cíle, cílové skupiny, komunikační kanály, případně včetně komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení)

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. h)

Textové pole [4 500]

6.

Údaje o podpoře malých projektů, včetně malých projektů v rámci fondů malých projektů

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. i), článek 24

Textové pole [7 000]

7.

Prováděcí ustanovení

7.1

Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 6 písm. a)

Tabulka 9

Programové orgány

Název instituce [255]

Jméno kontaktní osoby [200]

E-mail [200]

Řídící orgán

 

 

 

Vnitrostátní orgán (v příslušných případech pro programy se zúčastněnými třetími nebo partnerskými zeměmi)

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Skupina zástupců auditorů

 

 

 

Subjekt, kterému má Komise poukazovat platby

 

 

 

7.2

Postup zřízení společného sekretariátu

Odkaz: čl. 17 odst. 6 písm. b)

Textové pole [3 500]

7.3

Rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy, a v příslušných případech třetí nebo partnerské země a ZZÚ, v případě finančních oprav uložených řídícím orgánem nebo Komisí

Odkaz: čl. 17 odst. 6 písm. c)

Textové pole [10 500]

8.

Používání jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Odkaz: články 94 a 95 nařízení (EU) 2021/1060 (nařízení o společných ustanoveních)

Tabulka 10

Používání jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Zamýšlené použití článků 94 a 95

ANO

NE

Od přijetí bude program využívat úhrady příspěvku Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb v rámci priority podle článku 94 nařízení o společných ustanoveních (pokud ano, je třeba vyplnit Dodatek 1)

Od přijetí bude program využívat úhrady příspěvku Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady podle článku 95 nařízení o společných ustanoveních (pokud ano, je třeba vyplnit Dodatek 2)

Mapa

Mapa programové oblasti


(1)  Interreg A, vnější přeshraniční spolupráce.

(2)  Interreg B a C.

(3)  Interreg B, C a D.

(4)  EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka v rámci Intereg B a C.

(5)  Interreg A, vnější přeshraniční spolupráce.

(6)  Interreg B a C.

(7)  Interreg B, C a D.

(8)  EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka v rámci Interreg B a C.


Dodatek 1

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komisí

(článek 94 nařízení (EU) 2021/1060 (nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

 

 

Tento dodatek se nevyžaduje, je-li využito zjednodušené vykazování nákladů na úrovni EU zavedené akty v přenesené pravomoci podle čl. 94 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

A.   Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Specifický cíl

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci priority, na niž bude uplatněno zjednodušené vykazování nákladů, v %

Typ(y) operace

Ukazatel, na jehož základě dochází k úhradě

Jednotka měření pro ukazatel, na jehož základě dochází k úhradě

Typ zjednodušeného vykazování nákladů(standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Částka (v EUR) nebo procentní podíl (v případě paušálních sazeb) u zjednodušeného vykazování nákladů

 

 

 

 

Kód (1)

Popis

Kód (2)

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Obdržel řídící orgán k níže uvedenému zjednodušenému vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

 

 

Pokud ano, uveďte, od které externí společnosti

Ano/Ne – Název externí společnosti


1.1

Popis typu operace včetně časové osy provádění (3)

 

1.2

Specifický cíl

 

1.3

Ukazatel, na jehož základě dochází k úhradě (4)

 

1.4

Jednotka měření pro ukazatel, na jehož základě dochází k úhradě

 

1.5

Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

1.6

Částka za měrnou jednotku nebo procentní podíl (v případě paušálních sazeb) u zjednodušeného vykazování nákladů

 

1.7

Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

1.8

Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (Ano/Ne)

 

1.9

Metoda úprav(y) (5)

 

1.10

Ověření dosažení získaných jednotek měření

uveďte, jaký dokument či dokumenty / systém se použijí k ověření dosažení získaných jednotek měření

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly a kým

uveďte, jaká opatření budou zavedena ke sběru a uchovávání relevantních údajů/dokumentů

 

1.11

Možné nevhodné pobídky, zmírňující opatření (6) a odhadovaná míra rizika (vysoká/střední/nízká)

 

1.12

Celková částka (na vnitrostátní úrovni a úrovni EU), která má být vyplacena na tomto základě Komisí

 

C.   Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.

Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil, sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.):

 

2.

Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet na základě čl. 88 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních relevantní pro daný typ operace:

 

3.

Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, a jsou-li požadovány, měly by být poskytnuty ve formátu, který může Komise použít:

 

4.

Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje:

 

5.

Posouzení metodiky výpočtu a částek, jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů, provedené auditním orgánem nebo auditními orgány:

 


(1)  Odkazuje na kód pro oblast zásahu v tabulce 1 přílohy 1 nařízení o společných ustanoveních.

(2)  Odkazuje na kód společného ukazatele, použije-li se.

(3)  Navrhované počáteční datum výběru operací a navrhované konečné datum jejich dokončení (ve smyslu čl. 63 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních).

(4)  V případě operací zahrnujících více možností zjednodušeného vykazování nákladů, jež se vztahují na různé kategorie nákladů, různé projekty nebo navazující fáze operace, je třeba vyplnit pole 1.3 až 1.11 pro každý ukazatel, na jehož základě dochází k úhradě.

(5)  Použije-li se, uveďte četnost a okamžik úpravy a jasný odkaz na konkrétní ukazatel (případně včetně odkazu na webovou stránku, na které je ukazatel zveřejněn).

(6)  Existují možné negativní dopady na kvalitu podporovaných opatření, a pokud ano, uveďte opatření, jež budou přijata k zamezení vzniku tohoto rizika (jako je prokazování)?


Dodatek 2

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 95 nařízení (EU) 2021/1060 (nařízení o společných ustanoveních))

Datum předložení návrhu

 

 

 

Tento dodatek se nevyžaduje, je-li využito částek financování na úrovni EU, které není spojeno s náklady, zavedeného akty v přenesené pravomoci podle čl. 95 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

A.   Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Specifický cíl

Částka, na kterou se vztahuje financování nesouvisející s náklady

Typ(y) pokryté operace

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo, na jejichž základě dochází k úhradě od Komise

Ukazatel

Jednotka měření pro podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo, na jejichž základě dochází k úhradě od Komise

Předpokládaný typ úhrady a metoda úhrady použitá k úhradě příjemci nebo příjemcům

 

 

 

 

Kód (1)

Popis

 

Kód (2)

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

1.1

Popis typu operace

 

1.2

Specifický cíl (cíle)

 

1.3

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

1.4

Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

1.5

Jednotka měření pro podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo, na jejichž základě dochází k úhradě od Komise

 

1.6

Případné průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné výstupy

Plánované datum

Částky (v EUR)

 

 

 

 

 

 

1.7

Celková částka (včetně financování úrovně Unie a vnitrostátní úrovně)

 

1.8

Metoda úprav(y)

 

1.9

Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných výstupů)

uveďte, jaký dokument či dokumenty / systém se použijí k ověření dosažení jednotky měření (a případně veškeré mezitímní výsledky)

uveďte, jak budou vykonávány řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

uveďte, jaká opatření budou zavedena ke sběru a uchovávání relevantních údajů/dokumentů

 

1.10

Použití grantů formou financování nesouvisejícího s náklady/ Má grant poskytnutý členským státem příjemcům formu financování nesouvisejícího s náklady? [Ano/Ne]

 

1.11

Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt či subjekty odpovědné za uvedená opatření.

 


(1)  Odkazuje na kód pro oblast zásahu v tabulce 1 přílohy 1 nařízení o společných ustanoveních a příloze IV nařízení o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu.

(2)  Odkazuje na kód společného ukazatele, použije-li se.


Dodatek 3

Seznam plánovaných operací strategického významu s harmonogramem – čl. 17 odst. 3

Textové pole [2 000]


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/159


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1060

ze dne 24. června 2021

o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177, čl. 322 odst. 1 písm. a) a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Zejména tyto regiony mají prospěch z politiky soudržnosti. Článek 175 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 Smlouvy o fungování EU představuje základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.

(2)

Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie ve sdíleném řízení, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus (dále jen „ESF+“), Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) a opatření financovaných na základě sdíleného řízení v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (dále jen „ENRAF“), Azylového, migračního a integračního fondu (dále jen „AMIF“), Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „BMVI“), by měla být pro všechny tyto fondy (společně dále jen „fondy“) zavedena finanční pravidla na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by na základě článku 177 Smlouvy o fungování EU měla být stanovena společná ustanovení, která by se týkala zvláštních pravidel pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST a ENRAF podle jednotlivých politik.

(3)

Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých fondů by měla být zvláštní pravidla vztahující se na každý fond a na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ v rámci EFRR stanovena v samostatných nařízeních (dále jen „nařízení pro jednotlivé fondy“), která doplní toto nařízení.

(4)

Nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se jejich strukturální sociální a hospodářská situace vyrovnala se znevýhodněními, která jsou důsledkem faktorů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Severní řídce osídlené regiony by měly mít možnost využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se vyrovnala jejich závažná a přírodní nebo demografická znevýhodnění uvedená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

(6)

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. V tomto kontextu by měly být fondy prováděny způsobem, který podporuje přechod od institucionální péče k péči rodinné a komunitní. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování genderové rovnosti a o systematické začleňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení a při financování infrastruktury by měly zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“, cílů OSN pro udržitelný rozvoj a Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“). V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu mají být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Chudoba představuje v Unii obzvláště důležitou výzvu. Cíle fondů by proto měly být sledovány se záměrem přispět k vymýcení chudoby. Cíle fondů by měly být sledovány se záměrem poskytovat odpovídající podporu, zejména místním a regionálním orgánům v pobřežních a městských oblastech, s cílem řešit socioekonomické problémy spojené s integrací státních příslušníků třetích zemí a poskytovat odpovídající podporu znevýhodněným oblastem a komunitám v městských oblastech.

(7)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(8)

Pokud je Komisi stanovena lhůta pro přijetí jakéhokoli opatření vůči členským státům, měla by Komise včas a efektivně zohlednit všechny nezbytné informace a dokumenty. Pokud jsou údaje předané členskými státy v jakékoli formě na základě tohoto nařízení neúplné nebo neodpovídají požadavkům tohoto nařízení a nařízení pro jednotlivé fondy, a tudíž Komisi neumožňují přijmout plně informované opatření, měla by být tato lhůta pozastavena do doby, než členské státy splní regulační požadavky. Dále vzhledem k tomu, že Komise nesmí provádět platby na výdaje, které příjemcům vznikly a byly zaplaceny při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, které jsou uvedeny v žádostech o platbu, neměla by se lhůta, v níž má Komise provést platby, u těchto výdajů uplatňovat.

(9)

Aby fondy přispívaly k prioritám Unie, měla by se jejich podpora zaměřit na omezený počet cílů politiky v souladu se zvláštními úlohami jednotlivých fondů podle jejich cílů stanovených ve Smlouvě. Cíle politik pro AMIF, ISF a BMVI by měly být stanoveny v příslušných nařízeních pro jednotlivé fondy. FST a veškeré zdroje z EFRR a ESF+, které jsou dobrovolně převedeny jako doplňková podpora do FST, by měly přispívat k jedinému specifickému cíli.

(10)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle OSN pro udržitelný rozvoj by měly fondy přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V této souvislosti by fondy měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (7). Nedílnou součástí programování a využívání fondů by měly být odpovídající mechanismy pro zajištění odolnosti podporovaných investic do infrastruktury vůči změně klimatu.

(11)

S ohledem na význam řešení úbytku biologické rozmanitosti by fondy měly přispívat k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosahování celkové ambice, tedy aby se na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 věnovalo 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.

(12)

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí plněna ve sdíleném řízení společně s členskými státy ve smyslu finančního nařízení. Proto by při čerpání fondů ve sdíleném řízení měly Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení, transparentnosti a nediskriminace.

(13)

Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy na příslušné územní úrovni v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem a subjekty jimi pro tento účel určené. Unie a členské státy by se měly vyhnout ukládání zbytečných pravidel vedoucích k nadměrné administrativní zátěži pro příjemce.

(14)

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při využívání fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení regionálních, místních, městských a dalších orgánů veřejné správy, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a případně výzkumných organizací a univerzit. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, měl by se na fondy i nadále uplatňovat evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci“) zavedený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (8).

(15)

Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit reforem jednotlivých zemí a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik, včetně zásad evropského pilíře sociálních práv. Na podporu těchto reforem vypracovávají členské státy své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s ročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní investiční projekty, jež mají být podpořeny z vnitrostátních finančních prostředků nebo prostředků Unie, nebo z obou z nich. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (9) a z Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (10) (dále jen „nařízení o InvestEU“).

(16)

Členské státy by měly při přípravě programových dokumentů zohlednit příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušná doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a doplňková doporučení Komise vydaná v souladu s článkem 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (11) a v případě AMIF, ISF a BMVI další příslušná doporučení Unie určená členskému státu. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn v programu tak, aby zohledňoval nové výzvy určené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých nebo změněných po zahájení programového období.

(17)

Členské státy by měly zohlednit obsah svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení (EU) 2018/1999, a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, pro účely svých programů, mimo jiné v rámci přezkumu v polovině období, i pro účely finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.

(18)

Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat stručný a strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů v rámci EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF mezi Komisí a dotčeným členským státem. V zájmu zjednodušení schvalovacího postupu by Komise měla při svém posouzení dodržovat zásadu proporcionality, zejména pokud jde o délku dohody o partnerství, a žádosti o dodatečné informace. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Pokud si to však členský stát přeje, měl by mít možnost předložit Komisi jednu změnu své dohody o partnerství za účelem zohlednění výsledku přezkumu v polovině období. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, může být dohoda o partnerství zahrnuta jako součást programu.

(19)

S cílem poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu při využívání svých prostředků přidělených ve sdíleném řízení by mělo být možné převádět určitý objem finančních prostředků mezi fondy a mezi nástroji sdíleného řízení a přímo a nepřímo řízenými nástroji. Pokud to odůvodňují zvláštní hospodářské a sociální okolnosti v členském státě, měl by být tento převod vyšší.

(20)

Každý členský stát by měl mít možnost přispívat do Programu InvestEU na poskytování záruky EU a služby Poradenského centra InvestEU pro investice v daném členském státě, a to za určitých podmínek stanovených v tomto nařízení.

(21)

Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být sestaven omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Aniž jsou dotčena pravidla o zrušení přidělení prostředků na závazek, pokud uvedené podmínky nejsou splněny, Komise by neměla proplácet výdaje týkající se operací v rámci souvisejících specifických cílů. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Na žádost členského státu by se na posouzení plnění základních podmínek měla mít možnost podílet EIB. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, z nichž vycházejí splněné základní podmínky, a tím zajistit, aby všechny spolufinancované operace byly v souladu s rámcem politiky Unie.

(22)

Při plnění cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti by podpora propojení sítí z EFRR a Fondu soudržnosti měla současně usilovat o doplnění chybějících spojení s Transevropskou dopravní sítí.

(23)

Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu. To by mělo umožnit monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti během provádění a přispět k měření celkové výkonnosti fondů.

(24)

Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024, jakož i pokroku při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zásad evropského pilíře sociálních práv. Pro účely přezkumu v polovině období by měla být rovněž zohledněna socioekonomická situace v dotčeném členském státě nebo regionu, včetně všech významných negativních finančních, hospodářských či sociálních problémů nebo demografických výzev, a pokrok při dosahování cílů příspěvku v oblasti klimatu na vnitrostátní úrovni. Komise by měla vypracovat zprávu o výsledku přezkumu v polovině období, v níž mimo jiné posoudí uplatňování nákladů na správu a poplatků za správu v rámci finančních nástrojů spravovaných subjekty vybranými prostřednictvím přímého zadání.

(25)

Měly by být dále upřesněny mechanismy zajišťující vazbu mezi politikami financování z prostředků Unie a správou ekonomických záležitostí Unie, na jejichž základě by Komise měla mít možnost předložit Radě návrh na pozastavení všech nebo některých závazků či plateb v rámci jednoho nebo více programů dotčeného členského státu, pokud uvedený členský stát nepřijme v souvislosti s procesem správy ekonomických záležitostí účinná opatření. Povinnost Komise navrhnout pozastavení by měla být pozastavena, pokud je aktivována tzv. obecná úniková doložka v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Za účelem zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. Vzhledem k typu operací, které jsou podporovány z ESF+ a v rámci programů Interreg, by měly být ESF+ a programy Interreg z oblasti působnosti těchto mechanismů vyňaty.

(26)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání fondů v reakci na tyto okolnosti. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž členský stát čelí, při současném zachování cílů fondů. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost těchto opatření.

(27)

Je nezbytné stanovit společné požadavky na obsah programů s přihlédnutím ke specifické povaze každého fondu. Uvedené společné požadavky mohou být doplněny zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (12) (dále jen „nařízení o Interreg“) by mělo zavést zvláštní ustanovení o programech Interreg.

(28)

Aby byla zajištěna flexibilita při provádění programu a snížila se administrativní zátěž, měly by být povoleny omezené finanční převody mezi prioritami téhož programu, aniž by bylo vyžadováno rozhodnutí Komise, kterým by se daný program změnil. Komisi by měly být předloženy revidované finanční tabulky, aby se zajistila dostupnost aktuálních informací o finančních přídělech pro každou prioritu.

(29)

V zájmu zvýšení účinnosti FST by mělo být možné, aby pro FST byly na dobrovolném základě k dispozici doplňkové zdroje z EFRR a ESF+. Tyto doplňkové zdroje by měly být poskytnuty prostřednictvím zvláštního dobrovolného převodu z těchto fondů do FST s přihlédnutím k problémům spojeným s transformací uvedeným v územních plánech spravedlivé transformace, které je třeba řešit. Částky, které mají být převedeny, by měly být poskytnuty ze zdrojů kategorií regionu, v němž se nachází území určená v územních plánech spravedlivé transformace. S ohledem na toto specifické uspořádání pro využívání zdrojů FST by se měl k vytvoření zdrojů FST používat pouze zvláštní mechanismus převodu. Dále je třeba upřesnit, že na FST a na zdroje z EFRR a ESF+ převedené do FST, které se rovněž stanou podporou z FST, by se mělo vztahovat pouze toto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (13) (dále jen „nařízení o FST“). Na tuto doplňkovou podporu by se nemělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (14) (dále jen „nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti“) ani nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (15) (dále jen „nařízení o ESF+“). Proto by zdroje z EFRR převedené jako doplňková podpora do FST měly být vyloučeny ze základu pro výpočet požadavků na tematické zaměření stanovených v nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti a ze základu pro výpočet minimálních přídělů na udržitelný rozvoj měst stanovených v nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti. Totéž platí pro zdroje z ESF+ převedené jako doplňková podpora do FST, pokud jde o požadavky na tematické zaměření stanovené v nařízení o ESF+.

(30)

Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, jako například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj, označovaný v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zkratkou „LEADER“, nebo jakýkoli jiný územní nástroj, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje. Totéž by mělo platit pro související iniciativy, jako jsou například „inteligentní vesnice“. Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny. Územní strategie by při podpoře iniciativ v oblasti udržitelného cestovního ruchu měly zajistit náležitou rovnováhu mezi potřebami obyvatel i turistů, jako je propojování cyklistických a železničních sítí.

(31)

V zájmu účinného řešení problémů týkajících se rozvoje ve venkovských oblastech by měla být usnadněna koordinovaná podpora z fondů a z EZFRV. Členské státy a regiony by měly zajistit, aby se intervence podporované z fondů a z EZFRV vzájemně doplňovaly a byly prováděny koordinovaným způsobem s cílem vytvářet synergie a snížit administrativní náklady a zátěž pro řídící orgány a příjemce.

(32)

S cílem lépe mobilizovat potenciál na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat kapacity komunit a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů a EZFRV za účelem provádění strategií místního rozvoje. Je zásadní, aby za koncipování a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje odpovídaly místní akční skupiny zastupující zájmy komunity. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů a z EZFRV i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu vycházejícího z hlavního fondu. Je-li jako hlavní fond vybrán EZFRV, měl by se řídit pravidly stanovenými pro přístup vycházející z hlavního fondu.

(33)

Za účelem snížení administrativní zátěže by mělo být možné provádět technickou pomoc spojenou s prováděním programu z podnětu členského státu prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu, což může zahrnovat i horizontální úkoly. Za účelem jednoduššího provádění AMIF, ISF a BMVI a programů Interreg by však měl být uplatňován pouze přístup založený na paušální sazbě. V zájmu usnadnění finančního řízení by členské státy měly mít možnost označit jeden nebo více subjektů, v jejichž prospěch by se měly provádět související úhrady. Vzhledem k tomu, že tyto úhrady jsou založeny na použití paušální sazby, měly by být kontroly a audity omezeny na ověření toho, že jsou splněny podmínky pro úhradu příspěvku Unie, ale související výdaje by neměly být předmětem kontrol ani auditů. Nicméně je-li upřednostňována kontinuita s obdobím 2014–2020, měl by mít členský stát rovněž možnost nadále získávat úhradu způsobilých nákladů, které příjemci skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací technické pomoci uskutečňovaných prostřednictvím jednoho nebo více samostatných programů nebo jedné či více priorit v rámci programů. Členský stát by měl ve své dohodě o partnerství uvést svoji volbu, pokud jde o formu příspěvku Unie na technickou pomoc na celé programové období. Bez ohledu na zvolenou možnost by mělo být možné, aby byla technická pomoc doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Rovněž by akce a výstupy i příslušné platby Unie mohly být dohodnuty v plánu a vést k platbám za výsledky přímo na místě.

(34)

Je vhodné objasnit, že pokud členský stát navrhne Komisi, aby byly určitá priorita programu nebo jeho část podporovány prostřednictvím systému financování, který není vázán na náklady, dohodnuté akce, výstupy a podmínky by měly být spojeny se skutečnými investicemi realizovanými v rámci programů v režimu sdíleného řízení v daném členském státě nebo regionu. V této souvislosti by mělo být zajištěno dodržování zásady řádného finančního řízení. Komise a členský stát by měly zaručit, že použité zdroje odpovídají realizovaným investicím, zejména pokud jde o přiměřenost částek vázaných na splnění příslušných podmínek nebo dosažení výsledků. Je-li v programu použit systém financování, který není vázán na náklady, neměly by související náklady spojené s prováděním daného systému podléhat žádným kontrolám ani auditům, neboť Komise v programu nebo v aktu v přenesené pravomoci vydává předběžný souhlas s částkami vázanými na splnění podmínek nebo dosažení výsledků. Kontroly a audity by měly být oproti tomu omezeny na kontrolu toho, že podmínky nebo výsledky podmiňující úhradu příspěvku Unie jsou splněny.

(35)

Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory, které by se měly skládat ze zástupců příslušných partnerů. V případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným dialogem o politice na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které poskytne členský stát. Přezkumné jednání by mělo být uspořádáno i pro programy zahrnující FST.

(36)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16) by měly být fondy hodnoceny na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají fondy účinky v praxi. Měly by rovněž umožnit monitorování podpory genderové rovnosti.

(37)

Aby se zajistila dostupnost komplexních aktuálních informací o provádění programu, je třeba požadovat účinné a včasné podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.

(38)

S cílem podpořit přípravu souvisejících programů a činností v následujícím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů. Výsledky těchto hodnocení by se měly zveřejnit.

(39)

Programové orgány, příjemci a zúčastněné strany v členských státech by měli zvyšovat povědomí o dosažených výsledcích financování z prostředků Unie a odpovídajícím způsobem informovat širokou veřejnost. Činnosti související s transparentností, komunikací a zviditelňováním mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z pravdivých, přesných a aktualizovaných informací. Aby byly tyto požadavky vymahatelné, měly by mít programové orgány a Komise možnost uplatnit v případě jejich nedodržování nápravná opatření.

(40)

Řídící orgány by měly zveřejňovat strukturované informace o vybraných operacích a příjemcích na internetových stránkách programu, který poskytuje podporu na danou operaci, a současně by měly zohledňovat požadavky na ochranu osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17).

(41)

S cílem zjednodušit využívání fondů a snížit riziko výskytu chyb je vhodné vymezit jak formy příspěvku Unie členským státům, tak i formy podpory poskytované členskými státy příjemcům. Řídící orgány by rovněž měly mít možnost poskytovat granty formou financování, které není vázáno na náklady, pokud jsou hrazeny z příspěvku Unie na základě stejné formy, aby se zvýšily zkušenosti s touto možností zjednodušení.

(42)

Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy více využívat zjednodušené metody vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušené metody vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá. Pokud má řídící orgán v úmyslu navrhnout použití zjednodušeného vykazování nákladů ve výzvě k podávání návrhů, měl by mít možnost konzultovat monitorovací výbor. Částky a sazby stanovené členskými státy musí být spolehlivým ukazatelem skutečných nákladů. Osvědčeným postupem v souvislosti s prováděním víceletého programu jsou pravidelné úpravy, které mají za cíl zohlednit faktory ovlivňující sazby a částky. Aby se usnadnilo zavádění zjednodušené metody vykazování nákladů, mělo by toto nařízení rovněž stanovit metody a sazby, které lze použít bez požadavku toho, aby členské státy provedly výpočet nebo vymezily metodiku.

(43)

Aby bylo možné ihned uplatňovat paušální sazby, měly by být veškeré paušální sazby zavedené členskými státy v období 2014–2020 na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu používány i nadále pro podobné operace podporované na základě tohoto nařízení, aniž by byla vyžadována nová metoda výpočtu.

(44)

V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna synergie s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 (18), zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE a strategických projektů na ochranu přírody, jakož i projektů financovaných v rámci Horizontu Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (19) (dále jen „nařízení o Horizontu Evropa“) a dalších unijních programů.

(45)

Za účelem zajištění právní srozumitelnosti je vhodné stanovit období způsobilosti výdajů nebo nákladů souvisejících s operacemi, kterým fondy poskytují podporu podle tohoto nařízení, a omezit podporu ukončených operací. Kromě toho by mělo být vyjasněno datum, od kterého jsou výdaje způsobilé k podpoře z fondů v případě přijetí nových programů nebo změn programů, včetně výjimečné možnosti prodloužení období způsobilosti do vzniku přírodní katastrofy, pokud panuje naléhavá potřeba mobilizovat zdroje pro účely reakce na takovou katastrofu. Zároveň by měla být při provádění programů zajištěna flexibilita, pokud jde o způsobilost výdajů na operace, které přispívají k cílům programu, bez ohledu na to, zda jsou tyto prováděny mimo členský stát či území Unie, nebo v rámci stejné kategorie regionu členského státu.

(46)

Aby byla zajištěna nezbytná flexibilita pro provádění partnerství veřejného a soukromého sektoru, měla by dohoda o tomto partnerství upřesňovat, kdy jsou výdaje považovány za způsobilé, zejména za jakých podmínek jsou vynaloženy příjemcem nebo soukromým partnerem daného partnerství, bez ohledu na to, kdo platby při provádění operace partnerství uskutečňuje.

(47)

Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání neoprávněných výhod. Řídící orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.

(48)

Za účelem zlepšení doplňkovosti a jednoduššího provádění by mělo být možné podporu z EFRR, Fondu soudržnosti a FST kombinovat s podporou z ESF+ ve společných programech v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“.

(49)

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o synergii zejména mezi fondy a dalšími relevantními nástroji, včetně Nástroje pro oživení a odolnost a Rezervy pro přizpůsobení se brexitu. K dosažení této synergie by měly sloužit uživatelsky vstřícné klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady z Horizontu Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

(50)

Finanční nástroje by neměly být používány na podporu činností souvisejících s refinancováním, jako je nahrazení stávajících smluv o úvěru nebo jiných forem financování investic, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí, nýbrž spíše k podpoře jakéhokoli typu nových investic v souladu s hlavními politickými cíli.

(51)

Rozhodnutí řídících orgánů o financování podpůrných opatření prostřednictvím finančních nástrojů by mělo být stanoveno na základě předběžného hodnocení. Toto nařízení by mělo stanovit požadavky týkající se předběžných hodnocení, pro něž by měly být poskytnuty orientační informace dostupné ke dni jejich dokončení, a mělo by členským státům umožnit využívat předběžná hodnocení provedená pro období 2014–2020 a jejich případné aktualizace, aby se zamezilo administrativní zátěži a prodlevám při sestavování finančních nástrojů.

(52)

Aby se zjednodušilo provádění určitých typů finančních nástrojů v případech, kdy se počítá s podporou z programu ve formě grantů, a to i ve formě kapitálových subvencí, je možné uplatnit na tuto kombinaci pravidla o finančních nástrojích v jedné operaci finančního nástroje. Měly by však být stanoveny podmínky pro takovou podporu z programu a zvláštní podmínky k zamezení dvojího financování.

(53)

Při plném dodržování příslušných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která již byla objasněna během programového období 2014–2020, by řídící orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů. Aby byla zajištěna kontinuita s programovým obdobím 2014–2020, měly by mít řídící orgány dále možnost provádět finanční nástroje přímým zadáním zakázky EIB a mezinárodním finančním institucím, jejichž akcionářem je členský stát. Řídící orgány by rovněž měly mít možnost zadávat zakázky přímo bankám nebo institucím ve vlastnictví státu, které splňují stejné přísné podmínky, které stanoví finanční nařízení, v programovém období 2014–2020. Toto nařízení by mělo stanovit jasné podmínky k zajištění toho, aby možnost přímého zadání zakázky zůstala v souladu se zásadami vnitřního trhu. V tomto rámci by Komise měla auditorům, řídícím orgánům a příjemcům poskytovat podporu s cílem zajistit soulad s pravidly pro státní podporu.

(54)

Vzhledem k přetrvávajícím nízkým úrokovým sazbám a s cílem zamezit nepatřičné penalizaci subjektů využívajících finanční nástroje je nutné s výhradou aktivní správy pokladny těmito subjekty umožnit financování záporných úroků vzniklých v důsledku investic fondů z prostředků vrácených ve prospěch finančního nástroje. Prostřednictvím aktivní správy pokladny by subjekty provádějící finanční nástroje měly až do přijatelné míry rizika usilovat o optimalizaci výnosů a minimalizaci poplatků.

(55)

V souladu se zásadou a pravidly sdíleného řízení by měly být členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů a měly by poskytnout jistotu zákonného a řádného využívání fondů. Vzhledem k tomu, že členské státy by měly nést hlavní odpovědnost za řízení a kontrolu a měly by zajistit, aby operace podporované z fondů byly v souladu s použitelným právem, měly by být přesně stanoveny jejich povinnosti v tomto ohledu. V této souvislosti by měly být rovněž stanoveny pravomoci a odpovědnost Komise.

(56)

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

(57)

V zájmu účinného využívání fondů by měla být podpora EIB na požádání k dispozici všem členským státům. Tato podpora by mohla zahrnovat budování kapacit, podporu identifikace, přípravy a provádění projektu, jakož i poradenství ohledně finančních nástrojů a investičních platforem.

(58)

Členský stát by měl mít možnost určit z vlastního podnětu koordinační orgán, který bude udržovat kontakt s Komisí, poskytovat jí informace a koordinovat činnost programových orgánů v daném členském státě.

(59)

V zájmu racionalizace řídicích funkcí programu by začlenění účetních funkcí do funkcí řídícího orgánu mělo zůstat zachováno v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a mělo by být k dispozici jako jedna z možností pro ostatní fondy.

(60)

Jelikož řídící orgán nese hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondů, a proto zastává široký rozsah funkcí, měly by být podrobně stanoveny jeho funkce v souvislosti s výběrem operací, řízením programu a podporou monitorovacího výboru. Postupy pro výběr operací mohou být soutěžní nebo nesoutěžní povahy, pokud jsou použitá kritéria a postupy nediskriminační, inkluzivní a transparentní a pokud vybrané operace maximalizují přínos financování z prostředků Unie a jsou v souladu s horizontálními zásadami vymezenými v tomto nařízení. V zájmu dosažení cíle klimaticky neutrální Unie do roku 2050 by měly členské státy zajistit, aby byly investice do infrastruktury odolné vůči změně klimatu, a měly by při výběru těchto investic upřednostňovat operace, které dodržují zásadu „energetická účinnost v první řadě“.

(61)

Je třeba optimalizovat synergie mezi fondy a přímo řízenými nástroji. Mělo by se usnadnit poskytování podpory operacím, které již obdržely pečeť excelence nebo byly spolufinancovány z Horizontu Evropa s příspěvkem z fondů. Podmínky, které již byly posouzeny na úrovni Unie před udělením značky kvality v podobě „pečetě excelence“ nebo spolufinancováním z Horizontu Evropa, by neměly být znovu posuzovány, pokud jsou operace v souladu s omezeným souborem požadavků stanovených v tomto nařízení. To by mělo rovněž usnadnit dodržování příslušných pravidel stanovených v nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (20).

(62)

Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například počet, druh, rozsah a obsah prováděných operací, příjemci a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech. Řídicí kontroly by měly být úměrné rizikům vyplývajícím z tohoto posouzení rizik, přičemž audity by měly být úměrné úrovni rizika pro rozpočet Unie.

(63)

Audity by měl provádět auditní orgán, který by měl současně zajistit spolehlivost výroku auditora předkládaného Komisi. Uvedený výrok auditora by měl Komisi poskytnout jistotu ve třech bodech, kterými jsou legalita a správnost vykázaných výdajů, účinné fungování systémů řízení a kontroly a úplnost, přesnost a věrohodnost účtů. Provedl-li audit finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie na základě mezinárodně uznávaných auditorských standardů poskytujících přiměřenou jistotu nezávislý auditor, měl by být tento audit základem celkové jistoty, kterou auditní orgán poskytuje Komisi, pokud existují dostatečné důkazy o nezávislosti a způsobilosti daného auditora v souladu s článkem 127 finančního nařízení.

(64)

Snížení požadavků na kontroly a audit by mělo být možné, pokud existuje záruka, že program účinně fungoval během posledních dvou po sobě jdoucích let, neboť to svědčí o tom, že fondy jsou v průběhu delšího období prováděny účinně a efektivně.

(65)

Aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce a administrativní náklady a aby se zabránilo zdvojování auditů a řídicích kontrol týchž výdajů vykázaných Komisi, mělo by být pro fondy konkrétně stanoveno použití zásady jediného auditu.

(66)

Za účelem posílení preventivní úlohy auditu, zajištění právní transparentnosti a sdílení osvědčených postupů by Komise měla mít možnost na žádost členských států a se souhlasem auditovaných členských států zprávy o auditu zpřístupnit.

(67)

Aby se zlepšilo finanční řízení, měl by být stanoven zjednodušený plán předběžného financování. Plán předběžného financování by měl zajistit, že členský stát má k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění programu.

(68)

Aby se snížila administrativní zátěž pro členské státy i pro Komisi, měl by být vytvořen harmonogram žádostí o platby. Mělo by se zadržovat 5 % výše plateb Komise až do úhrady ročních účetních zůstatků, kdy je Komise schopna dospět k závěru, že účty jsou úplné, přesné a věrohodné.

(69)

Aby se snížila administrativní zátěž, měl by být postup ročního schvalování účtů zjednodušen tak, že budou stanovena jednodušší opatření pro platby a vracení peněz, pokud mezi Komisí a členským státem nebude žádná neshoda.

(70)

Za účelem ochrany finančních zájmů a rozpočtu Unie by měla být stanovena a provedena přiměřená opatření na úrovni členských států a Komise. Pokud jsou splněny příslušné podmínky, Komise by měla mít možnost přerušit platební lhůty, pozastavit průběžné platby a použít finanční opravy. Komise by měla dodržovat zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu, závažnost a četnost nesrovnalostí a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie. Pokud Komise není schopna přesně vyčíslit výši neoprávněných výdajů za účelem uplatnění finančních oprav spojených s jednotlivými případy, měla by použít finanční opravu na základě paušální sazby nebo statistické extrapolace. Pozastavení průběžných plateb na základě odůvodněného stanoviska Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU by mělo být možné za předpokladu, že existuje dostatečně přímá souvislost mezi záležitostí, jíž se odůvodněné stanovisko týká, a předmětnými výdaji na to, aby jejich legalita a správnost byla zpochybněna.

(71)

Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně hospodářských subjektů, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Kromě toho má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95 (22) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (24) má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly na ochraně finančních zájmů Unie, udělily Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce, nezbytná práva a potřebný přístup a zajistily, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly Komisi urychleně podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech včetně podvodů a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem.

(72)

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy příslušných údajů a měla by podporovat jeho používání pro účely obecného uplatňování členskými státy.

(73)

V souladu s Interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (26), a s cílem posílit ochranu rozpočtu Unie a nástroje Next Generation EU před nesrovnalostmi včetně podvodů by měla být pro účely kontroly a auditu zavedena standardizovaná opatření pro shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích finančních prostředků Unie. K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďování údajů o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení, včetně údajů o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie.

(74)

S cílem posílit ochranu rozpočtu Unie před nesrovnalostmi, včetně podvodů, je nezbytné zpracovávat osobní údaje skutečných majitelů, kteří jsou fyzickými osobami. Zejména za účelem účinného odhalování, vyšetřování a stíhání těchto podvodů nebo za účelem nápravy nesrovnalostí je nutné, aby bylo možné identifikovat skutečné majitele, kteří jsou fyzickými osobami a v konečném důsledku těží z nesrovnalostí, včetně podvodů. Za tímto účelem a v zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by členské státy měly mít možnost splnit svou povinnost, pokud jde o informace o skutečných majitelích, tím, že budou používat registr, který se již používá pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (27). V tomto ohledu jsou účely zpracování osobních údajů skutečných majitelů podle tohoto nařízení, totiž předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, a jejich odhalování, náprava a podávání zpráv o nich slučitelné s účely zpracování osobních údajů podle směrnice (EU) 2015/849.

(75)

Za účelem podpory finanční kázně je vhodné stanovit pravidla pro zrušení rozpočtových závazků na úrovni programu.

(76)

Aby měly členské státy dostatek času na vykázání výdajů Komisi až do dostupné výše zdrojů v případě přijetí nových pravidel nebo programů ve sdíleném řízení po 1. lednu 2021, měly by být částky odpovídající přídělům, které nebyly využity v roce 2021, převedeny ve stejném poměru do roků 2022 až 2025, jak je stanoveno v článku 7 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (28).

(77)

Aby se přispělo k plnění cílů Smlouvy o fungování EU souvisejících s hospodářskou, sociální a územní soudržností, měl by cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ podporovat všechny regiony. Za účelem poskytování vyrovnané a postupné podpory a zohlednění hospodářského a sociálního rozvoje by se měly zdroje v rámci tohoto cíle přidělovat z EFRR a ESF+ na základě klíče pro přidělování, který je založen především na hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, by měly prostředky v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ čerpat z Fondu soudržnosti.

(78)

Zdroje určené na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ by měly být členským státům přiděleny na základě metodiky přidělování prostředků, která zohledňuje zejména hustotu obyvatel v příhraničních oblastech. Kromě toho by v zájmu zajištění kontinuity stávajících programů měla být v příslušném nařízení pro jednotlivé fondy stanovena zvláštní ustanovení vymezující programové oblasti a způsobilost regionů v rámci jednotlivých složek programů Interreg.

(79)

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (29), ve znění nařízení Komise (EU) 2016/2066 (30).

(80)

Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a FST, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“.

(81)

Projekty transevropských dopravních sítí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (dále jen „nařízení o NPE“) budou i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být z Fondu soudržnosti do NPE převedena částka 10 000 000 000 EUR.

(82)

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, kterou by měla provádět Komise prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení.

(83)

Aby byl zajištěn přiměřený příděl pro kategorie regionu, neměly by být celkové příděly pro členské státy na méně rozvinuté regiony, přechodové regiony a více rozvinuté regiony mezi jednotlivými kategoriemi v zásadě převoditelné. Aby však členské státy mohly reagovat na nutnost řešit konkrétní problémy, měly by mít možnost požádat o převod svých přídělů pro více rozvinuté regiony nebo přechodové regiony do méně rozvinutých regionů a přídělů pro rozvinutější regiony do přechodových regionů a tento převod v tomto případě odůvodnit. Aby se zajistil dostatek finančních zdrojů pro méně rozvinuté regiony, měl by být stanoven strop pro převody do více rozvinutých regionů nebo přechodových regionů. Převoditelnost prostředků mezi cíli by neměla být možná s výjimkou případů přísně vymezených v tomto nařízení.

(84)

Pokud byl region pro období 2014–2020 klasifikován jako více rozvinutý, ale pro období 2021–2027 je klasifikován jako přechodový region, a proto by na základě metodiky přidělování prostředků pro období 2021–2027 získal nižší podporu, dotčený členský stát se vyzývá, aby tento faktor zohlednil při rozhodování o svém interním rozdělení finančních prostředků.

(85)

Vzhledem k jedinečným a specifickým okolnostem na ostrově Irsko a s cílem podpořit spolupráci mezi severem a jihem podle Velkopáteční dohody by měl pokračovat nový přeshraniční program PEACE PLUS, který by měl vycházet z činností realizovaných předchozími programy Peace a Interreg mezi pohraničními okresy Irska a Severního Irska. S ohledem na jeho praktický význam by tento program měl být podpořen specifickým přídělem, aby mohl dále podporovat akce na zajištění míru a usmíření a na tento program by měl být vyčleněn i přiměřený podíl irského přídělu v rámci cíle „Interreg“.

(86)

Je nutné v příslušných případech stanovit maximální míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle jednotlivých kategorií regionu, aby se zajistilo dodržování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 a současně zajistit, aby nedocházelo k méně příznivému zacházení z důvodu přesunů mezi kategoriemi.

(87)

V rámci příslušných pravidel podle Paktu o stabilitě a růstu, jak jsou upřesněna v evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci, mohou členské státy podat náležitě odůvodněnou žádost o větší flexibilitu pro účely výdajů z veřejných zdrojů nebo rovnocenných strukturálních výdajů, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic.

(88)

K doplnění nebo změně některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu prvků obsažených v některých přílohách tohoto nařízení, zejména pro dimenze a kódy pro typy intervencí, šablony dohod o partnerství a programů, šablony pro předávání údajů, šablonu pro odhady žádostí o platbu, které budou předloženy Komisi, použití znaku Unie, prvky dohod o financování a strategických dokumentů, systém pro elektronickou výměnu údajů mezi členskými státy a Komisí, šablony pro popis systému řízení a kontroly, pro prohlášení řídícího subjektu, výroční výrok auditora, výroční kontrolní zprávu, výroční zprávu o auditu pro finanční nástroje prováděné EIB nebo jinými mezinárodními finančními institucemi, pro strategii auditu, žádosti o platby, účty, podrobná pravidla a šablonu pro podávání zpráv o nesrovnalostech a pro určení úrovně finančních oprav.

(89)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci s cílem přizpůsobit jej tomuto nařízení, definici jednotkových nákladů na úrovni Unie, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování, které není vázáno na náklady, vztahující se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků.

(90)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla se všemi zainteresovanými stranami odpovídající a transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(91)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro přijímání dohod o partnerství, přijímání nebo změnu programů, jakož i uplatňování finančních oprav by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se určení rozdělení finančních přídělů pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti by měly být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť pouze odrážejí použití předem stanovené metodiky výpočtu. Bez projednávání ve výborech by podobně měly být přijaty prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání fondů v reakci na výjimečné okolnosti, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení.

(92)

Prováděcí pravomoci týkající se šablony závěrečné zprávy o výkonnosti by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). Přestože je prováděcí akt obecné povahy, měl by se pro jeho přijetí použít poradní postup, neboť pouze stanoví technické aspekty, formuláře a šablony.

(93)

Jelikož by se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (32) nebo jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 měly i nadále použít na programy a operace podporované z fondů, na něž se vztahuje programové období 2014 až 2020 a jelikož se očekává, že prováděcí období uvedeného nařízení přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých operací schválených uvedeným nařízením, měla by být zavedena ustanovení týkající se jednotlivých fází. Každá jednotlivá fáze postupně prováděné operace, která sleduje tentýž obecný cíl, by měla být prováděna podle pravidel programového období, ve kterém získala finanční prostředky, přičemž řídící orgán může přikročit k výběru druhé fáze na základě výběrového řízení provedeného pro příslušnou operaci v rámci programového období 2014–2020, pokud se přesvědčí, že podmínky stanovené v tomto nařízení pro postupné provádění jsou splněny.

(94)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stanovení společných finančních pravidel pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí ve sdíleném řízení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a specifických výzev, jimž čelí nejvíce znevýhodněné regiony, jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a proto, že je zapotřebí soudržný prováděcí rámec zahrnující několik fondů Unie ve sdíleném řízení, ale může jich být spíše dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(95)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(96)

Vzhledem k přijetí tohoto nařízení po začátku programového období a k potřebě provádět fondy Unie, na něž se toto nařízení vztahuje, koordinovaným a harmonizovaným způsobem, a s cílem umožnit jeho rychlé provádění, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA PODPORY

Kapitola I

Předmět, definice a obecná pravidla

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 2

Definice

Článek 3

Výpočet lhůt pro činnost Komise

Článek 4

Zpracování a ochrana osobních údajů

Kapitola II

Cíle politiky a zásady podpory fondů

Článek 5

Cíle politiky

Článek 6

Cíle v oblasti klimatu a mechanismus pro přizpůsobení se změně klimatu

Článek 7

Sdílené řízení

Článek 8

Partnerství a víceúrovňová správa

Článek 9

Horizontální zásady

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

Kapitola I

Dohoda o partnerství

Článek 10

Příprava a předložení dohody o partnerství

Článek 11

Obsah dohody o partnerství

Článek 12

Schválení dohody o partnerství

Článek 13

Změna dohody o partnerství

Článek 14

Použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU

Kapitola II

Základní podmínky a výkonnostní rámec

Článek 15

Základní podmínky

Článek 16

Výkonnostní rámec

Článek 17

Metodika pro stanovení výkonnostního rámce

Článek 18

Přezkum v polovině období a částka flexibility

Kapitola III

Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí a s výjimečnými nebo neobvyklými okolnostmi

Článek 19

Opatření propojující účinnost fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

Článek 20

Dočasná opatření týkající se využívání fondů v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

Kapitola I

Obecná ustanovení o fondech

Článek 21

Příprava a předkládání programů

Článek 22

Obsah programů

Článek 23

Schvalování programů

Článek 24

Změna programů

Článek 25

Společná podpora z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST

Článek 26

Převod zdrojů

Článek 27

Převod zdrojů z EFRR a ESF+ do FST

Kapitola II

Územní rozvoj

Článek 28

Integrovaný územní rozvoj

Článek 29

Územní strategie

Článek 30

Integrované územní investice

Článek 31

Komunitně vedený místní rozvoj

Článek 32

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

Článek 33

Místní akční skupiny

Článek 34

Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů

Kapitola III

Technická pomoc

Článek 35

Technická pomoc z podnětu Komise

Článek 36

Technická pomoc členských států

Článek 37

Financování nesouvisející s náklady na technickou pomoc členských států

HLAVA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ

Kapitola I

Monitorování

Článek 38

Monitorovací výbor

Článek 39

Složení monitorovacího výboru

Článek 40

Funkce monitorovacího výboru

Článek 41

Výroční přezkum výkonnosti

Článek 42

Předávání údajů

Článek 43

Závěrečná zpráva o výkonnosti

Kapitola II

Hodnocení

Článek 44

Hodnocení vypracovaná členským státem

Článek 45

Hodnocení vypracované Komisí

Kapitola III

Zviditelňování, transparentnost a komunikace

Oddíl I

Zviditelňování podpory z fondů

Článek 46

Zviditelňování

Článek 47

Znak Unie

Článek 48

Komunikační pracovníci a sítě

Oddíl II

Transparentnost provádění fondů a komunikace týkající se programů

Článek 49

Odpovědnost řídícího orgánu

Článek 50

Odpovědnost příjemců

HLAVA V

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

Kapitola I

Formy příspěvku Unie

Článek 51

Formy příspěvku Unie na programy

Kapitola II

Formy podpory od členských států

Článek 52

Formy podpory

Oddíl I

Formy grantů

Článek 53

Formy grantů

Článek 54

Paušální financování nepřímých nákladů v souvislosti s granty

Článek 55

Přímé náklady na zaměstnance v souvislosti s granty

Článek 56

Paušální financování jiných způsobilých nákladů než přímých nákladů na zaměstnance v souvislosti s granty

Článek 57

Podmíněné granty

Oddíl I

Finanční nástroje

Článek 58

Finanční nástroje

Článek 59

Provádění finančních nástrojů

Článek 60

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

Článek 61

Rozdílné zacházení s investory

Článek 62

Opětovné využití zdrojů vztahující se k podpoře z fondů

Kapitola III

Pravidla způsobilosti

Článek 63

Způsobilost

Článek 64

Nezpůsobilé náklady

Článek 65

Trvalost operací

Článek 66

Přemístění

Článek 67

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

Článek 68

Zvláštní pravidla způsobilosti pro finanční nástroje

HLAVA VI

ŘÍZENÍ A KONTROLA

Kapitola I

Obecné zásady řízení a kontroly

Článek 69

Oblasti odpovědnosti členských států

Článek 70

Pravomoci a odpovědnosti Komise

Článek 71

Programové orgány

Kapitola II

Standardní systémy řízení a kontroly

Článek 72

Funkce řídícího orgánu

Článek 73

Výběr operací řídícím orgánem

Článek 74

Řízení programu řídícím orgánem

Článek 75

Podpora práce monitorovacího výboru od řídícího orgánu

Článek 76

Účetní funkce

Článek 77

Funkce auditního orgánu

Článek 78

Auditní strategie

Článek 79

Audity operací

Článek 80

Opatření pro jediný audit

Článek 81

Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

Článek 82

Dostupnost dokladů

Kapitola III

Spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení

Článek 83

Posílená přiměřená opatření

Článek 84

Podmínky použití posílených přiměřených opatření

Článek 85

Úprava během programového období

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PŘEDKLÁDÁNÍ A KONTROLA ÚČTŮ A FINANČNÍ OPRAVY

Kapitola I

Finanční řízení

Oddíl I

Všeobecná účetní pravidla

Článek 86

Rozpočtové závazky

Článek 87

Použití eura

Článek 88

Vrácení platby

Oddíl II

Pravidla pro platby členským státům

Článek 89

Druhy plateb

Článek 90

Předběžné financování

Článek 91

Žádosti o platbu

Článek 92

Zvláštní prvky pro finanční nástroje v žádostech o platbu

Článek 93

Společná pravidla pro platby

Článek 94

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Článek 95

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Oddíl III

Přerušení a pozastavení

Článek 96

Přerušení platební lhůty

Článek 97

Pozastavení plateb

Kapitola II

Předkládání a kontrola účtů

Článek 98

Obsah a předkládání účetní závěrky

Článek 99

Kontrola účtů

Článek 100

Výpočet zůstatku

Článek 101

Postup kontroly účtů

Článek 102

Řízení o sporných otázkách při kontrole účtů

Kapitola III

Finanční opravy

Článek 103

Finanční opravy prováděné členskými státy

Článek 104

Finanční opravy prováděné Komisí

Kapitola IV

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 105

Zásady a pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 106

Výjimky z pravidel pro zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 107

Postup zrušení přidělení prostředků na závazek

HLAVA VIII

FINANČNÍ RÁMEC

Článek 108

Zeměpisné pokrytí podpory pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“

Článek 109

Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

Článek 110

Prostředky pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“

Článek 111

Převoditelnost prostředků

Článek 112

Určení míry spolufinancování

HLAVA IX

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola I

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 113

Přenesení pravomocí, pokud jde o některé přílohy

Článek 114

Výkon přenesené pravomoci

Článek 115

Postup projednávání ve výboru

Kapitola II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 116

Přezkum

Článek 117

Přechodná ustanovení

Článek 118

Podmínky pro postupně prováděné operace

Článek 119

Vstup v platnost

PŘÍLOHA I

DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ PRO EFRR, ESF+, FOND SOUDRŽNOSTI A FST – ČL. 22 ODST. 5

PŘÍLOHA II

ŠABLONA DOHODY O PARTNERSTVÍ – ČL. 10 ODST. 6

PŘÍLOHA III

HORIZONTÁLNÍ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY – ČL. 15 ODST. 1

PŘÍLOHA IV

TEMATICKÉ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO EFRR, ESF+ A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 15 ODST. 1

PŘÍLOHA V

ŠABLONA PRO PROGRAMY PODPOROVANÉ Z EFRR (CÍL „INVESTICE PRO ZAMĚSTNANOST A RŮST“), ESF+, FONDU SOUDRŽNOSTI, FST A ENRAF – ČL. 21 ODST. 3

PŘÍLOHA VI

ŠABLONA PROGRAMU PRO AMIF, ISF A BMVI – ČL. 21 ODST. 3

PŘÍLOHA VII

ŠABLONA PRO PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ – ČLÁNEK 42

PŘÍLOHA VIII

ODHAD ČÁSTKY, NA KTEROU HODLÁ ČLENSKÝ STÁT PODAT ŽÁDOSTI O PLATBU PRO STÁVAJÍCÍ A NÁSLEDUJÍCÍ KALENDÁŘNÍ ROK (ČL. 69 ODST. 10)

PŘÍLOHA IX

KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ – ČLÁNKY 47, 49 A 50

PŘÍLOHA X

PRVKY DOHOD O FINANCOVÁNÍ A STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ – ČL. 59 ODST. 1 A 5

PŘÍLOHA XI

KLÍČOVÉ POŽADAVKY NA SYSTÉMY ŘÍZENÍ A KONTROLY A JEJICH KLASIFIKACE – ČL. 69 ODST. 1

PŘÍLOHA XII

PODROBNÁ PRAVIDLA A ŠABLONA PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O NESROVNALOSTECH – ČL. 69 ODST. 2

PŘÍLOHA XIII

PRVKY AUDITNÍ STOPY – ČL. 69 ODST. 6

PŘÍLOHA XIV

SYSTÉMY PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU DAT MEZI PROGRAMOVÝMI ORGÁNY A PŘÍJEMCI – ČL. 69 ODST. 8

PŘÍLOHA XV

SFC2021: SYSTÉM PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU DAT MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A KOMISÍ – ČL. 69 ODST. 9

PŘÍLOHA XVI

ŠABLONA PRO POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ A KONTROLY – ČL. 69 ODST. 11

PŘÍLOHA XVII

ÚDAJE, KTERÉ SE MAJÍ ZAZNAMENÁVAT A UCHOVÁVAT ELEKTRONICKY O KAŽDÉ OPERACI – ČL. 72 ODST. 1 PÍSM. E)

PŘÍLOHA XVIII

ŠABLONA PROHLÁŠENÍ ŘÍDÍCÍHO SUBJEKTU – ČL. 74 ODST. 1 PÍSM. F)

PŘÍLOHA XIX

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ VÝROK AUDITORA – ČL. 77 ODST. 3 PÍSM. A)

PŘÍLOHA XX

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVU – ČL. 77 ODST. 3 PÍSM. B)

PŘÍLOHA XXI

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ ZPRÁVY O AUDITU – ČL. 81 ODST. 5

PŘÍLOHA XXII

ŠABLONA PRO STRATEGII AUDITU – ČLÁNEK 78

PŘÍLOHA XXIII

ŠABLONA PRO ŽÁDOSTI O PLATBU – ČL. 91 ODST. 3

PŘÍLOHA XXIV

ŠABLONA PRO ÚČETNÍ ZÁVĚRKU – ČL. 98 ODST. 1 PÍSM. A)

PŘÍLOHA XXV

STANOVENÍ VÝŠE FINANČNÍCH OPRAV: PAUŠÁLNÍ A EXTRAPOLOVANÉ FINANČNÍ OPRAVY – ČL. 104 ODST. 1

PŘÍLOHA XXVI

METODIKA PŘIDĚLOVÁNÍ CELKOVÝCH ZDROJŮ NA ČLENSKÝ STÁT – ČL. 109 ODST. 2

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA PODPORY

KAPITOLA I

Předmět, definice a obecná pravidla

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví:

a)

finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+), Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci (FST), Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) (společně dále jen „fondy“);

b)

společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST a ENRAF.

2.   Toto nařízení se nepoužije na složku ESF+ Zaměstnanost a sociální inovace ani na složky ENRAF, AMIF, ISF a BMVI s přímým nebo nepřímým řízením, s výjimkou technické pomoci z podnětu Komise.

3.   Články 5, 14, 19, 28 až 34 a 108 až 112 se nepoužijí na AMIF, ISF ani BMVI.

4.   Články 108 až 112 se nepoužijí na ENRAF.

5.   Články 14, 15, 18, 19, 21 až 27 a 37 až 42, čl. 43 odst. 1 až 4, články 44 a 50, čl. 55 odst. 1 a články 73, 77, 80 a 83 až 85 se nepoužijí na programy Interreg.

6.   Níže uvedená nařízení pro jednotlivé fondy mohou stanovit pravidla doplňující toto nařízení, která nesmí být v rozporu s tímto nařízením:

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (33) (dále jen „nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti“);

b)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (34) (dále jen „nařízení o ESF+“);

c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (35) (dále jen „nařízení o Interreg“);

d)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (36) (dále jen „nařízení o FST“)

e)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (dále jen „nařízení o ENRAF“);

f)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „nařízení o AMIF“);

g)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „nařízení o ISF“);

h)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o BMVI“).

V případě pochybnosti, zda použít toto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy, má přednost toto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v souvislosti se strukturálními problémy, jakož i doplňková doporučení Komise vydaná v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999, která je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, jež spadají do oblasti působnosti fondů, jak je uvedeno v nařízeních pro jednotlivé fondy;

2)

„základní podmínkou“ nezbytný předpoklad pro účinné a efektivní plnění specifických cílů;

3)

„použitelným právem“ právo Unie a vnitrostátní právo související s jeho uplatňováním;

4)

„operací“:

a)

projekt, smlouva, akce nebo skupina projektů, které byly vybrány v rámci dotčených programů;

b)

v souvislosti s finančními nástroji příspěvek z programu na finanční nástroj a následná finanční podpora, kterou tento finanční nástroj poskytuje konečným příjemcům;

5)

„operací strategického významu“ operace, která významným způsobem přispívá k dosažení cílů programu a která je předmětem zvláštních monitorovacích a komunikačních opatření;

6)

„prioritou“ v souvislosti s AMIF, ISF a BMVI specifický cíl;

7)

„prioritou“ v souvislosti s ENRAF pouze pro účely hlavy VII specifický cíl;

8)

„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídící orgán, nebo který z pověření takového orgánu vykonává funkce nebo úkoly;

9)

„příjemcem“:

a)

veřejný nebo soukromý subjekt, s právní subjektivitou nebo bez ní, popřípadě fyzická osoba, odpovědné za zahájení nebo za zahájení a provádění operací;

b)

v souvislosti s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (PPP) veřejný subjekt, který zahájí operaci prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo soukromý partner vybraný pro její provádění;

c)

v souvislosti s režimy státní podpory podnik, který získá podporu;

d)

v souvislosti s podporou de minimis poskytovanou v souladu s nařízeními Komise (EU) č. 1407/2013 (37) nebo (EU) č. 717/2014 (38) může členský stát rozhodnout, že příjemcem pro účely tohoto nařízení je subjekt poskytující uvedenou podporu, pokud je odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operace;

e)

v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který provádí holdingový fond, nebo, pokud není zavedena struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí zvláštní fond, nebo, pokud finanční nástroj spravuje řídící orgán, samotný řídící orgán;

10)

„fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů omezeného finančního objemu, včetně akcí na podporu kontaktů mezi lidmi;

11)

„cílem“ předem dohodnutá hodnota, které má být dosaženo do konce období způsobilosti ve vztahu k ukazateli zahrnutému do specifického cíle;

12)

„milníkem“ průběžná hodnota, které má být dosaženo v daný okamžik během období způsobilosti ve vztahu k ukazateli výstupů zahrnutému do specifického cíle;

13)

„ukazatelem výstupů“ ukazatel, který měří konkrétní výstupy intervence;

14)

„ukazatelem výsledků“ ukazatel, který měří účinky podporovaných intervencí, se zvláštním zřetelem na přímé adresáty, cílovou populaci nebo uživatele infrastruktury;

15)

„operací prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru“ operace, která se provádí v rámci partnerství mezi veřejnými orgány a soukromým sektorem v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jejímž cílem je poskytovat veřejné služby prostřednictvím sdílení rizik na základě sdílení odborných znalostí soukromého sektoru nebo poskytování dalších zdrojů kapitálu nebo obojího;

16)

„finančním nástrojem“ forma podpory poskytovaná na základě struktury, jejímž prostřednictvím jsou finanční produkty poskytovány konečným příjemcům;

17)

„finančním produktem“ kapitálové nebo kvazikapitálové investice, půjčky a záruky ve smyslu článku 2 finančního nařízení;

18)

„konečným příjemcem“ právnická nebo fyzická osoba, která získá podporu z fondů prostřednictvím příjemce fondu malých projektů nebo z finančního nástroje;

19)

„příspěvkem z programu“ podpora finančního nástroje z fondů a vnitrostátního veřejného a případně soukromého spolufinancování;

20)

„holdingovým fondem“ fond zřízený na základě pravomoci řídícího orgánu v rámci jednoho nebo několika programů za účelem provádění jednoho nebo více zvláštních fondů;

21)

„zvláštním fondem“ fond, jehož prostřednictvím řídící orgán nebo holdingový fond poskytují finanční produkty konečným příjemcům;

22)

„subjektem provádějícím finanční nástroj“ subjekt, který se řídí veřejným nebo soukromým právem a vykonává úkoly holdingového fondu nebo zvláštního fondu;

23)

„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého konečným příjemcům a výše příspěvku z fondů;

24)

„multiplikačním poměrem“ v souvislosti se záručními nástroji poměr, stanovený na základě obezřetného předběžného posouzení rizik každého nabízeného záručního produktu, mezi hodnotou vyplacených podkladových nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic a částkou vyčleněné z příspěvku z programu pro účely záručních dohod na očekávané i neočekávané ztráty z těchto nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

25)

„náklady na správu“ přímé či nepřímé náklady na provádění finančních nástrojů, hrazené na základě předloženého výdajového dokladu;

26)

„poplatky za správu“ cena poskytnutých služeb stanovená dohodou o financování uzavřenou mezi řídícím orgánem a subjektem provádějícím holdingový fond nebo zvláštní fond a případně mezi subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond;

27)

„přemístěním“ převedení stejné nebo podobné činnosti nebo její části ve smyslu čl. 2 bodu 61a) nařízení (EU) č. 651/2014;

28)

„příspěvkem z veřejných zdrojů“ jakýkoli příspěvek na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy nebo jakéhokoli evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (39), rozpočet Unie, který je vyčleněn pro fondy, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů a který může, pro účely stanovení podílu spolufinancování pro programy nebo priority ESF+, zahrnovat případné finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci;

29)

„účetním rokem“ období od 1. července do 30. června následujícího roku, s výjimkou prvního účetního roku programového období, kterým se rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2022; v případě posledního účetního roku se jím rozumí období od 1. července 2029 do 30. června 2030;

30)

„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba nebo jiný subjekt, které se podílejí na provádění fondů, s výjimkou členského státu při výkonu veřejné moci;

31)

„nesrovnalostí“ jakékoli porušení použitelného práva, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu a v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z uvedeného rozpočtu uhrazen neoprávněný výdaj;

32)

„závažným nedostatkem“ nedostatek v účinném fungování systému řízení a kontroly programu, který vyžaduje podstatné vylepšení tohoto systému a u kterého je kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 9, 12, 13 a 15 uvedených v příloze X nebo dva či více ostatních klíčových požadavků hodnocen v kategorii 3 a 4 uvedené přílohy;

33)

„systémovou nesrovnalostí“ jakákoli nesrovnalost, jež se může opakovat, u níž je vysoká pravděpodobnost, že se bude vyskytovat u podobných typů operací, a která je důsledkem závažného nedostatku, včetně nezavedení odpovídajících postupů v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond;

34)

„celkovými chybami“ součet projektovaných náhodných chyb a pokud je to relevantní součet vymezených systémových chyb a neopravených neobvyklých chyb;

35)

„celkovou chybovostí“ celkové chyby vydělené základním souborem pro audit;

36)

„zbytkovou chybovostí“ celkové chyby po odečtení finančních oprav uplatněných členským státem, jejichž záměrem je snížit rizika zjištěná auditním orgánem vydělené výdaji, které mají být vykázány v účetní závěrce;

37)

„dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;

38)

„jednotkou vzorku“ jedna z jednotek, na které je základní soubor pro audit rozdělen pro účely výběru vzorku; může jít o operaci, projekt v rámci operace nebo žádost o platbu od příjemce;

39)

„účelově vázaným účtem“ v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru bankovní účet podle písemné dohody mezi veřejným subjektem, který je příjemcem, a soukromým partnerem schváleným řídícím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem použitý pro platby během období způsobilosti nebo po jeho uplynutí;

40)

„účastníkem“ fyzická osoba, která má z operace přímý prospěch, ale není odpovědná za zahájení nebo za zahájení a provádění operace a která v souvislosti s ENRAF není příjemcem finanční podpory;

41)

„energetickou účinností v první řadě“ v energetickém plánování a v politických a investičních rozhodnutích co největší zohledňování alternativních nákladově efektivních opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v konečné spotřebě, iniciativ zaměřených na snížení poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie, při současném dosahování cílů oněch rozhodnutí;

42)

„zajištěním odolnosti vůči změně klimatu“ proces, který má zabránit tomu, aby byla infrastruktura zranitelná z hlediska potenciálních dlouhodobých důsledků změny klimatu, a zároveň zajistit, aby byla dodržována zásada „energetická účinnost v první řadě“ a aby úroveň emisí skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, byla v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050;

43)

„podmíněnými granty“ kategorie grantu, která podléhá určitým podmínkám spojeným se splacením podpory;

44)

„EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky;

45)

„pečetí excelence“ značka kvality udělená Komisí návrhu, která dokládá, že návrh, který byl posouzen ve výzvě k podávání návrhů v rámci nástroje Unie a u nějž se má za to, že splňuje minimální požadavky na kvalitu stanovené v daném nástroji Unie, avšak nemohly být financovány z důvodu nedostatku dostupných rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů, může získat podporu z jiných unijních nebo vnitrostátních zdrojů financování.

Článek 3

Výpočet lhůt pro činnost Komise

Pokud je pro činnost Komise stanovena lhůta, začíná tato lhůta běžet v okamžiku, kdy členský stát předloží všechny informace podle požadavků stanovených v tomto nařízení nebo nařízeních pro jednotlivé fondy.

Tato lhůta se přerušuje ode dne následujícího po dni, kdy Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty, do dne, kdy členský stát Komisi odpoví.

Článek 4

Zpracování a ochrana osobních údajů

Členské státy a Komise mohou zpracovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely plnění jejich příslušných povinností podle tohoto nařízení, zejména pro účely monitorování, podávání zpráv, komunikace, zveřejňování, hodnocení, finančního řízení, kontrol a auditů a případně pro určení způsobilosti účastníků. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo případně nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (40).

KAPITOLA II

Cíle politiky a zásady podpory fondů

Článek 5

Cíle politiky

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRAF podporují tyto cíle politiky:

a)

konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT;

b)

zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility;

c)

propojenější Evropa díky zvyšování mobility;

d)

sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ.

FST podporuje specifický cíl, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady a dopady v oblasti zaměstnanosti zapříčiněné transformací, která je zaměřena na dosažení cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a na přechod na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 na základě Pařížské dohody.

Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku se nepoužije na zdroje z EFRR a ESF+, které jsou převedeny do FST v souladu s článkem 27.

2.   EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a FST přispívají k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU, a to na základě plnění těchto cílů:

a)

cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ v členských státech a regionech, který má být podporován z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST, a

b)

cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, který má být podporován z EFRR.

3.   Členské státy a Komise podporují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji a finančními prostředky Unie. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty s cílem zabránění zdvojování činností během plánování a provádění. Při programování a provádění fondů tak členské státy a Komise zohledňují rovněž příslušná doporučení pro jednotlivé země.

Článek 6

Cíle v oblasti klimatu a mechanismus pro přizpůsobení se změně klimatu

1.   Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I. EFRR přispívá 30 % a Fond soudržnosti 37 % příspěvku Unie na podporované výdaje k dosažení cílů v oblasti klimatu, které jsou stanoveny pro rozpočet Unie.

2.   Cíl příspěvku v oblasti klimatu pro každý členský stát se stanoví jako procentní podíl jeho celkového přídělu z EFRR a Fondu soudržnosti a zahrne se do programů na základě typů intervencí a orientačního rozdělení finančních prostředků podle čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu viii). Předběžný cíl příspěvku v oblasti klimatu se stanoví v dohodě o partnerství v souladu s čl. 11 odst. 1.

3.   Členský stát a Komise pravidelně sledují dodržování cílů příspěvku v oblasti klimatu, a to na základě celkových způsobilých výdajů, které příjemci vykázali řídícímu orgánu, v členění podle typů intervencí v souladu s článkem 42 a na základě údajů předložených členským státem. Pokud z uvedeného sledování vyplyne nedostatečný pokrok při dosahování cíle příspěvku v oblasti klimatu, dohodnou se daný členský stát a Komise během výročního přezkumného jednání na nápravných opatřeních.

4.   Pokud není do 31. prosince 2024 dosaženo dostatečného pokroku k dosažení cíle příspěvku v oblasti klimatu na vnitrostátní úrovni, zohlední členský stát tuto skutečnost ve svém přezkumu v polovině období v souladu s čl. 18 odst. 1.

Článek 7

Sdílené řízení

1.   Členské státy a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení. Členské státy připravují a provádějí programy na vhodné územní úrovni v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem.

2.   Částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na Program InvestEU a technickou pomoc z podnětu Komise však Komise provádí v přímém nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a c) finančního nařízení.

3.   Komise může po dohodě s příslušným členským státem a regiony provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ v nepřímém řízení.

Článek 8

Partnerství a víceúrovňová správa

1.   V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým programem každý členský stát navazuje a provádí komplexní partnerskou spolupráci v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a s přihlédnutím ke zvláštnostem fondů. Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

a)

regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy;

b)

hospodářské a sociální partnery;

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, například partnery v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, genderové rovnosti a nediskriminace;

d)

výzkumné organizace a univerzity, je-li to relevantní.

2.   Partnerská spolupráce navázaná podle odstavce 1 tohoto článku funguje v souladu se zásadou víceúrovňové správy a v souladu s přístupem zdola nahoru. Členský stát zapojí partnery uvedené v odstavci 1 do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy, provádění a hodnocení programů, a to i prostřednictvím účasti v monitorovacích výborech podle článku 39.

V této souvislosti členské státy přidělí v relevantních případech odpovídající podíl zdrojů z fondů na budování správních kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

3.   V případě programů Interreg zahrnuje partnerská spolupráce partnery ze všech zúčastněných členských států.

4.   Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci zavedeným nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.

5.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů a informuje o jejich výsledku Evropský parlament a Radu.

Článek 9

Horizontální zásady

1.   Při provádění fondů zajistí členské státy a Komise dodržování základních práv a soulad s Listinou základních práv Evropské unie.

2.   Členské státy a Komise zajistí, aby byly zohledňovány a prosazovány genderová rovnost, uplatňování hlediska genderové rovnosti a začleňování genderového hlediska do všech programů v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení.

3.   Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

4.   Cíle fondů jsou naplňovány v souladu s cílem podpory udržitelného rozvoje podle ustanovení článku 11 Smlouvy o fungování EU s přihlédnutím k cílům OSN pro udržitelný rozvoj, Pařížské dohodě a zásadě „významně nepoškozovat“.

Cíle fondů jsou naplňovány v plném souladu s acquis Unie v oblasti životního prostředí.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

KAPITOLA I

Dohoda o partnerství

Článek 10

Příprava a předložení dohody o partnerství

1.   Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví strategické směry pro programování a opatření pro účinné a efektivní využívání EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

2.   Dohoda o partnerství je vypracována v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci. Pokud členský stát stanoví komplexní partnerskou spolupráci již během přípravy svých programů, je tento požadavek považován za splněný.

3.   Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním.

4.   Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem a integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu.

5.   Dohoda o partnerství je strategickým a stručným dokumentem. Má nejvýše 35 stran, pokud se členský stát z vlastní iniciativy nerozhodne dokument rozšířit.

6.   Členský stát vypracuje dohodu o partnerství podle šablony stanovené v příloze II. Dohodu o partnerství může členský stát začlenit do jednoho ze svých programů.

7.   Programy Interreg lze Komisi předkládat před předložením dohody o partnerství.

8.   EIB se může na žádost dotčeného členského státu podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

Článek 11

Obsah dohody o partnerství

1.   Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky:

a)

vybrané cíle politiky a specifický cíl FST s uvedením fondů, na něž se vztahuje dohoda o partnerství, a programů, jejichž prostřednictvím se budou tyto cíle provádět, a jejich odůvodnění, přičemž se zohlední příslušná doporučení pro jednotlivé země, integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, zásady evropského pilíře sociálních práv a případně regionální výzvy;

b)

pro každý z vybraných cílů politiky pro specifický cíl FST:

i)

souhrn rozhodnutí v oblasti politiky a očekávaných hlavních výsledků pro každý z fondů zahrnutých v dohodě o partnerství;

ii)

koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy;

iii)

doplňkovost a synergie mezi fondy zahrnutými v dohodě o partnerství, AMIF, ISF, BMVI a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE a případně projektů financovaných z Horizontu Evropa;

c)

předběžný finanční příděl z každého fondu zahrnutého v dohodě o partnerství podle cílů politiky na vnitrostátní a případně regionální úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření a předběžný finanční příděl na specifický cíl FST, včetně veškerých zdrojů z EFRR a ESF+, které mají být do FST převedeny v souladu s článkem 27;

d)

předběžný cíl příspěvku v oblasti klimatu v souladu s čl. 6 odst. 2;

e)

v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionu v souladu s čl. 108 odst. 2 a výše přidělených prostředků, jejichž převod se navrhuje podle článků 26 a 111 včetně zdůvodnění takových převodů;

f)

pro účely technické pomoci rozhodnutí členského státu o formě příspěvku Unie podle čl. 36 odst. 3 a případně předběžný finanční příděl z každého fondu zahrnutého do dohody o partnerství na vnitrostátní úrovni a rozdělení finančních zdrojů podle jednotlivých programů a kategorií regionů;

g)

výše příspěvků do Programu InvestEU podle jednotlivých fondů a případně kategorií regionů;

h)

seznam plánovaných programů v rámci fondů zahrnutých do dohody o partnerství s příslušnými předběžnými finančními příděly podle jednotlivých fondů a s odpovídajícím národním příspěvkem případně podle kategorií regionu;

i)

souhrn opatření, která má dotčený členský stát v úmyslu přijmout za účelem posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů zahrnutých v dohodě o partnerství;

j)

případně integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů nebo specifických potřeb regionů a oblastí.

Pokud jde o cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů.

2.   Dohoda o partnerství může rovněž obsahovat přehled posouzení toho, jak jsou plněny příslušné základní podmínky podle článku 15 a příloh III a IV.

Článek 12

Schválení dohody o partnerství

1.   Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond s ohledem na zásadu proporcionality, přičemž se zohlední strategická povaha dokumentu, počet zahrnutých programů a celková výše zdrojů přidělených dotčenému členskému státu. Komise ve svém posouzení zejména zohlední, jak hodlá členský stát řešit příslušná doporučení pro jednotlivé země, integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jakož i evropský pilíř sociálních práv.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.

3.   Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení dohody o partnerství nejpozději do čtyř měsíců ode dne jejího předložení dotčeným členským státem.

5.   Je-li dohoda o partnerství zahrnuta do programu podle čl. 10 odst. 6, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu jediné rozhodnutí o schválení dohody o partnerství a uvedeného programu nejpozději do šesti měsíců ode dne prvního předložení uvedeného programu dotčeným členským státem.

Článek 13

Změna dohody o partnerství

1.   Do 31. března 2025 může členský stát Komisi předložit pozměněnou dohodu o partnerství s ohledem na výsledek přezkumu v polovině období.

2.   Komise změnu posoudí a může vznést připomínky do tří měsíců od předložení pozměněné dohody o partnerství.

3.   Členský stát přezkoumá pozměněnou dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.   Komise schválí změnu dohody o partnerství nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.

Článek 14

Použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU

1.   Členské státy mohou v dohodě o partnerství přidělit částku ve výši až 2 % původního vnitrostátního přídělu pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRAF, kterou se má přispět do Programu InvestEU a která má být poskytnuta prostřednictvím záruky EU a Poradenského centra InvestEU v souladu s článkem 10 nařízení o InvestEU. Členské státy mohou se souhlasem dotčeného řídícího orgánu dále přidělit částku ve výši až 3 % původního vnitrostátního přídělu z každého z těchto fondů po 1. lednu 2023 prostřednictvím jedné nebo více žádostí o změnu programu.

Tyto částky přispívají k dosažení cílů politiky zvolených v dohodě o partnerství nebo v programu a především podporují investice v kategorii přispívajících regionů.

Tyto příspěvky se využívají v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o InvestEU a nepředstavují převody zdrojů podle článku 26.

2.   Členské státy stanoví celkovou výši příspěvků pro každý rok podle fondu a případně podle kategorie regionu. V rámci dohody o partnerství mohou být přiděleny zdroje pro běžný kalendářní rok a pro budoucí kalendářní roky. Pokud členský stát požaduje změnu programu, mohou být přiděleny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.

3.   Částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se použijí k tvorbě rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát a pro Poradenské centrum InvestEU po uzavření dohody o příspěvcích podle čl. 10 odst. 3 nařízení o InvestEU. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých dohod o příspěvcích může v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňovat Komise v ročních splátkách.

4.   Bez ohledu na článek 12 finančního nařízení platí, že pokud dohoda o příspěvcích podle čl. 10 odst. 2 nařízení o InvestEU nebyla uzavřena do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o schválení dohody o partnerství pro částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku přidělenou v dohodě o partnerství, přidělí se odpovídající částka na žádost členského státu na program nebo programy v rámci přispívajícího fondu a případně kategorie regionu..

Dohoda o příspěvcích pro částky uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.

5.   Není-li v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení o InvestEU do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích po vzájemné dohodě ukončí nebo prodlouží.

Pokud je účast členského státu ve Fondu InvestEU ukončena, příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv se vrátí zpět jako vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Dotčený členský stát podá žádost o jednu nebo více změn programu za účelem využití vrácených částek a částek přidělených na budoucí kalendářní roky podle odstavce 2 tohoto článku. Ukončení dohody o příspěvcích nebo její změna se uzavře současně s přijetím rozhodnutí o změně dotčeného programu nebo programů.

6.   Není-li, v souladu s čl. 10 odst. 4 třetím pododstavcem nařízení o InvestEU, záruční dohoda řádně provedena do čtyř let od jejího uzavření, dohoda o příspěvcích se pozmění. Členský stát může požadovat, aby se k částkám, kterými se přispělo na záruku EU podle odstavce 1 tohoto článku a které jsou vázané v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky, kapitálové investice ani jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

7.   Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly na záruku EU, se zpřístupní členskému státu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. a) nařízení o InvestEU a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.

8.   U částek, které mají být v programu opětovně použity v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku, začíná lhůta pro zrušení přidělení prostředků na závazek podle čl. 105 odst. 1 běžet v roce, v němž se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

KAPITOLA II

Základní podmínky a výkonnostní rámec

Článek 15

Základní podmínky

1.   Pro specifické cíle jsou v tomto nařízení stanoveny základní podmínky.

Příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Základní podmínka týkající se nástrojů a kapacity pro účinné uplatňování pravidel státní podpory se nevztahuje na programy podporované z AMIF, ISF nebo BMVI.

2.   Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění.

3.   Pokud základní podmínka není v okamžiku schválení programu nebo změny programu splněna, informuje členský stát Komisi, jakmile považuje tuto základní podmínku za splněnou, a poskytne odůvodnění tohoto splnění.

4.   Komise co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede posouzení a uvědomí členský stát, zda s členským státem souhlasí, pokud jde o splnění základní podmínky.

Pokud Komise s členským státem nesouhlasí, pokud jde o splnění základní podmínky, uvědomí o tom členský stát a poskytne své posouzení.

Pokud členský stát s posouzením Komise nesouhlasí, předloží své připomínky do jednoho měsíce a Komise postupuje podle prvního pododstavce.

Pokud členský stát přijme posouzení Komise, postupuje podle odstavce 3.

5.   Aniž je dotčen článek 105, výdaje související s operacemi týkajícími se specifického cíle mohou být zahrnuty do žádosti o platbu, avšak Komise je neproplatí, dokud nebyl členský stát Komisí vyrozuměn o splnění základní podmínky podle odst. 4 prvního pododstavce tohoto článku.

První pododstavec se nevztahuje na operace, které přispívají ke splnění odpovídající základní podmínky.

6.   Členský stát zajistí nepřetržité plnění a dodržování základních podmínek po celé programové období. Uvědomí Komisi o každé změně, jež má dopad na plnění základních podmínek.

Pokud se Komise domnívá, že základní podmínka již není splněna, uvědomí o tom členský stát a poskytne své posouzení. Následně se postupuje podle odst. 4 druhého a třetího pododstavce.

Pokud Komise dospěje k závěru, že nesplnění základní podmínky přetrvává, a aniž je dotčen článek 105, je možné na základě připomínek členského státu do žádostí o platbu zahrnout i výdaje související s daným specifickým cílem, avšak Komise je neproplatí, dokud nebyl členský stát Komisí vyrozuměn o splnění základní podmínky podle odst. 4 prvního pododstavce tohoto článku.

7.   Příloha IV se nepoužije na priority podporované z FST ani na žádné zdroje z EFRR a ESF+ převedené do FST v souladu s článkem 27.

Článek 16

Výkonnostní rámec

1.   Každý členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

Výkonnostní rámec tvoří:

a)

ukazatele výstupů a výsledků související se specifickými cíli, které jsou stanoveny v nařízeních pro jednotlivé fondy a zvoleny pro daný program;

b)

milníky, kterých se má z hlediska ukazatelů výstupů dosáhnout do konce roku 2024, a

c)

cíle, kterých se má z hlediska ukazatelů výstupů a výsledků dosáhnout do konce roku 2029.

2.   Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

3.   Milníky a cíle umožňují Komisi a členskému státu měřit pokrok směrem k dosažení specifických cílů. Musí rovněž splňovat požadavky stanovené v čl. 33 odst. 3 finančního nařízení.

Článek 17

Metodika pro stanovení výkonnostního rámce

1.   Metodika pro stanovení výkonnostního rámce zahrnuje:

a)

kritéria uplatňovaná členským státem při výběru ukazatelů;

b)

použité údaje nebo podklady, zajištění kvality údajů a způsob výpočtu;

c)

faktory, které mohou ovlivnit dosažení milníků a cílů, a způsob jejich zohlednění.

2.   Členský stát tuto metodiku pro stanovení výkonnostního rámce na žádost zpřístupní Komisi.

Článek 18

Přezkum v polovině období a částka flexibility

1.   Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST a zohlední při tom tyto prvky:

a)

nové problémy uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;

b)

případně pokrok při provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

c)

pokrok při uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv;

d)

socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu se zvláštním důrazem na územní potřeby, s přihlédnutím k negativnímu vývoji v oblasti finanční, hospodářské nebo sociální;

e)

hlavní výsledky příslušných hodnocení;

f)

pokrok při dosahování milníků s přihlédnutím k významným potížím, které se při provádění programu vyskytly;

g)

v případě programů podporovaných z FST posouzení prováděné Komisí podle čl. 29 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999.

2.   Do 31. března 2025 předloží členský stát Komisi u každého programu posouzení týkající se výsledků přezkumu v polovině období, včetně návrhu na konečné přidělení částky flexibility uvedené v čl. 86 odst. 1 druhém pododstavci.

3.   Je-li to považováno za nezbytné v návaznosti na přezkum programu v polovině období nebo v případě nových problémů určených podle odst. 1 písm. a), předloží členský stát Komisi posouzení podle odstavce 2 společně s pozměněným programem.

Revidovaný program musí obsahovat:

a)

příděly finančních zdrojů podle priorit;

b)

revidované nebo nové cíle;

c)

částky, kterými se má přispět do Programu InvestEU podle jednotlivých fondů a případně podle kategorií regionů;

Komise schválí revidovaný program v souladu s článkem 24, včetně konečného přidělení částky flexibility.

4.   Má-li členský stát na základě přezkumu v polovině období za to, že program není třeba měnit, Komise buď:

a)

do tří měsíců od předložení posouzení uvedeného v odstavci 2 přijme rozhodnutí, kterým potvrdí konečné přidělení částky flexibility; nebo

b)

požádá členský stát do dvou měsíců od předložení posouzení uvedeného v odstavci 2, aby předložil pozměněný program v souladu s článkem 24.

5.   Dokud Komise nepřijme rozhodnutí potvrzující konečné přidělení částky flexibility, tato částka není k dispozici pro výběr operací.

6.   Do konce roku 2026 vypracuje Komise zprávu o výsledcích přezkumu v polovině období a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA III

Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí a s výjimečnými nebo neobvyklými okolnostmi

Článek 19

Opatření propojující účinnost fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.   Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady.

Taková žádost může být učiněna z těchto důvodů:

a)

na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které je určeno dotyčnému členskému státu;

b)

na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (41), má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy.

2.   Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. Takovou žádost nelze učinit před rokem 2023 nebo po roce 2026 ani v souvislosti s týmž programem ve dvou po sobě následujících letech.

3.   Členský stát předloží svou odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců od jejího obdržení a uvede změny v příslušných programech, které považuje za nezbytné, důvody těchto změn, určí dotčené programy a popíše povahu navrhovaných změn a jejich očekávané účinky na provádění doporučení i na provádění fondů. Komise v případě potřeby sdělí své připomínky do jednoho měsíce od obdržení této odpovědi.

4.   Členský stát předloží návrh na změnu příslušných programů do dvou měsíců ode dne předložení odpovědi uvedené v odstavci 3.

5.   Pokud Komise žádné připomínky nesdělí nebo pokud je Komise přesvědčena, že připomínky byly řádně zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn příslušných programů do čtyř měsíců od jejich předložení členským státem

6.   Pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 ve lhůtách stanovených v odstavcích 3 a 4, může Komise do tří měsíců od sdělení svých připomínek podle odstavce 3 nebo od předložení návrhu členským státem podle odstavce 4 předložit Radě návrh, aby částečně nebo úplně pozastavila platby pro dotčené programy nebo priority. Komise v návrhu zdůvodní svůj závěr, že členský stát nepřijal účinná opatření. Při přípravě svého návrhu zohlední Komise všechny významné informace a řádně se zaměří na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu podle odstavce 14.

Rada o tomto návrhu rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se vztahuje pouze na žádosti o platbu předložené po dni přijetí tohoto prováděcího aktu.

7.   Komise podá Radě návrh, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu, pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, ledaže stanoví, že došlo k prudkému hospodářskému propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku ve smyslu čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (42).

8.   Komise může Radě podat návrh, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu v těchto případech:

a)

pokud Rada v průběhu téhož postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

b)

pokud Rada v průběhu téhož postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

c)

pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (43), a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci přiznané tomuto členskému státu;

d)

pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program uvedený v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (44) nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

9.   Upřednostňuje se pozastavení závazků. Platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení.

10.   Návrh rozhodnutí Komise o pozastavení závazků je považován za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne prostřednictvím prováděcího aktu o zamítnutí takového návrhu kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.

Pozastavení závazků se vztahuje na závazky z fondů pro dotčený členský stát od 1. ledna roku následujícího po roku přijetí rozhodnutí o pozastavení závazků.

Rada přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o návrhu Komise uvedeném v odstavcích 7 a 8 týkajícím se pozastavení plateb.

11.   Rozsah a míra uplatněného pozastavení závazků nebo plateb jsou úměrné, respektují rovné zacházení s členskými státy a berou ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě ve srovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Dopad pozastavení na programy, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských či sociálních podmínek, je specifickým faktorem, který je třeba zohlednit.

12.   Úroveň pozastavení závazků dosahuje maximálně 25 % závazků týkajících se následujícího kalendářního roku u fondů, nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:

a)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odstavce 7;

b)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v průběhu postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 8 písm. a);

c)

při neplnění doporučených nápravných opatření v průběhu postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 8 písm. b);

d)

v prvním případě neplnění podle odst. 8 písm. c) a d).

V případě přetrvávajícího neplnění může úroveň pozastavení závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.

13.   Rada pozastavení závazků zruší na návrh Komise v těchto případech:

a)

pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b)

pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

c)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;

d)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění makroekonomického ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady přijatým v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Poté, co Rada pozastavení závazků zruší, Komise opětovně zapíše pozastavené závazky do rozpočtu v souladu s článkem 6 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

Pozastavené závazky nelze opětovně zapsat do rozpočtu po roce 2027.

Lhůta pro zrušení přidělení prostředků na závazek v případě částek opětovně zapsaných do rozpočtu v souladu s článkem 105 začíná rokem, ve kterém je pozastavený závazek opětovně zapsán do rozpočtu.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v prvním pododstavci. Návrh Komise na rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb se považuje za přijatý Radou, ledaže Rada do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu, že tento návrh odmítá.

14.   Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Komise zejména neprodleně informuje Evropský parlament v případě, že některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 6, 7 nebo 8, a sdělí mu podrobnosti o fondech a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.

Komise předá návrh na pozastavení nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě neprodleně po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.

15.   Do 31. prosince 2025 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví Komise zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí legislativní návrh.

16.   Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament nebo Rada v souladu s články 225 nebo 241 Smlouvy o fungování EU.

17.   Tento článek se nepoužije na ESF+, AMIF, ISF, BMVI nebo na programy Interreg.

Článek 20

Dočasná opatření týkající se využívání fondů v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti

1.   Pokud Rada po dni 1. července 2021 uzná, že došlo k neobvyklé události, kterou jeden nebo více členských států nemohou ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo k závažnému hospodářskému útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 desátém pododstavci, čl. 6 odst. 3 čtvrtém pododstavci, čl. 9 odst. 1 desátém pododstavci a čl. 10 odst. 3 čtvrtém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97 (45), nebo že nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97, může Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí a na dobu nejvýše 18 měsíců přijmout jedno nebo více z následujících opatření, pokud jsou naprosto nezbytná pro reakci na takové výjimečné nebo neobvyklé okolnosti:

a)

na žádost jednoho nebo více dotčených členských států zvýšit průběžné platby o 10 procentních bodů nad použitelnou míru spolufinancování, která nepřekročí 100 %, odchylně od čl. 112 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, jakož i od článku 40 nařízení o ENRAF, článku 15 nařízení o AMIF, článku 12 nařízení o ISF a článku 12 nařízení o BMVI;

b)

umožnit, aby orgány členského státu vybraly k podpoře operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před tím, než byla řídícímu orgánu řádně předložena žádost o financování v rámci programu, odchylně od čl. 63 odst. 6 a za předpokladu, že se daná operace uskuteční v reakci na výjimečné okolnosti;

c)

stanovit, že výdaje na operace v reakci na takové okolnosti mohou být způsobilé počínaje dnem, kdy Rada potvrdí, že uvedené okolností nastaly, odchylně od čl. 63 odst. 7;

d)

prodloužit lhůty pro předložení dokumentů a údajů Komisi až o tři měsíce, odchylně od čl. 41 odst. 6, čl. 42 odst. 1, čl. 44 odst. 2 a čl. 49 odst. 3 prvního pododstavce.

2.   Komise průběžně informuje Evropský parlament a Radu o provádění tohoto článku. Je-li splněna některá z podmínek stanovených v odstavci 1, informuje Komise neprodleně Evropský parlament a Radu o svém posouzení situace a zamýšlených následných opatřeních.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku. Při posuzování situace a plánování následných opatření Komise náležitě zohlední postoje a názory zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu.

4.   Pokud po uplynutí doby nepřevyšující 18 měsíců, jak je uvedeno v odstavci 1, přetrvávají zvláštní okolnosti, které vedly k přijetí těchto dočasných opatření, Komise situaci znovu posoudí a případně předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, který poskytne nezbytnou flexibilitu pro řešení těchto okolností.

5.   Komise o prováděcím rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději však do dvou pracovních dnů od jeho přijetí, informuje Evropský parlament a Radu.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondech

Článek 21

Příprava a předkládání programů

1.   Členské státy připraví ve spolupráci s partnery uvedenými v čl. 8 odst. 1 programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027..

2.   Členské státy předloží programy Komisi nejpozději do tří měsíců od předložení dohody o partnerství. V případě AMIF, ISF a BMVI předloží členské státy programy Komisi nejpozději do tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení nebo příslušného nařízení pro daný fond v platnost, podle toho, co nastane později.

3.   Členské státy připraví programy v souladu se šablonou programu uvedenou v příloze V.

V případě AMIF, ISF a BMVI připraví členské státy programy v souladu se šablonou uvedenou v příloze VI.

4.   Pokud je zpráva o vlivech na životní prostředí vypracována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (46), zveřejní se na internetových stránkách programu uvedených v čl. 49 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 22

Obsah programů

1.   Každý program stanoví strategii toho, jakým způsobem přispívá k dosažení cílů politiky nebo specifického cíle FST, a způsoby komunikace o výsledcích programu.

2.   Program se skládá z jedné nebo více priorit. Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky, specifickému cíli FST nebo technické pomoci, pokud je uskutečňována podle čl. 36 odst. 4 nebo článku 37. Priorita může čerpat podporu z jednoho nebo více fondů, ledaže získá podporu z FST nebo se týká technické pomoci prováděné podle čl. 36 odst. 4 nebo článku 37. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Témuž cíli politiky nebo specifickému cíli FST může odpovídat více než jedna priorita.

V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI využívá program podporu z jednoho fondu a zahrnuje specifické cíle a technickou pomoc.

3.   Každý program stanoví:

a)

souhrn hlavních úkolů s přihlédnutím k:

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům a nerovnostem, s výjimkou programů podporovaných z ENRAF;

ii)

selháním trhu;

iii)

investičním potřebám a doplňkovosti a synergiím s jinými formami podpory;

iv)

problémům zjištěným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, v příslušných vnitrostátních nebo regionálních strategiích daného členského státu, včetně jeho integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a v souvislosti se zásadami evropského pilíře sociálních práv, a v případě AMIF, ISF a BMVI i v dalších relevantních doporučeních Unie určených členskému státu;

v)

úkolům v oblasti správních kapacit a správy a řízení a k opatřením vedoucím ke zjednodušení;

vi)

integrovanému přístupu k řešení demografických výzev, je-li to relevantní;

vii)

poučením vyvozeným z minulých zkušeností;

viii)

makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se členské státy a regiony těchto strategií účastní;

ix)

v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI, pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů a k odůvodnění volby specifických cílů.

x)

v případě programů podporovaných z FST, problémům spojeným s transformací uvedeným v územních plánech spravedlivé transformace;

Ustanovení, bodů i), ii) a viii) se nepoužijí na programy podporované z AMIF, ISF a BMVI.

b)

odůvodnění vybraných cílů politiky, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory;

c)

specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

d)

pro každý specifický cíl:

i)

související druhy akcí a jejich očekávaný přínos k daným specifickým cílům a případně k makroregionálním strategiím, strategiím pro přímořské oblasti a k územním plánům spravedlivé transformace podporovaným z FST;

ii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny;

iv)

akce zajišťující rovnost, začlenění a nediskriminaci;

v)

uvedení konkrétních cílových území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

vi)

meziregionální, přeshraniční a nadnárodní akce s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě nebo v příslušných případech mimo území Unie;

vii)

plánované využití finančních nástrojů;

viii)

typy intervencí a orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí;

ix)

v případě specifického cíle FST, odůvodnění částek převáděných ze zdrojů EFRR a ESF+ v souladu s článkem 27, jakož i jejich rozdělení podle kategorie regionu, se zohledněním typů plánovaných intervencí v souladu s územními plány spravedlivé transformace;

e)

pro každou prioritu v oblasti technické pomoci uskutečněné podle čl. 36 odst. 4:

i)

související druhy akcí;

ii)

ukazatele výstupů s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny;

iv)

typy intervencí a orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí;

f)

plánované případné využití technické pomoci podle článku 37 a příslušné typy intervencí;

g)

plán financování obsahující:

i)

tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každý fond a případně pro každou kategorii regionu na celé programové období a podle jednotlivých let, včetně částek převedených podle článku 26 nebo 27;

ii)

pro programy podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každou prioritu podle fondu a případně podle kategorie regionu a příspěvek členského státu a informace o tom, zda jej tvoří veřejné a soukromé příspěvky, nebo obojí;

iii)

pro programy podporované z ENRAF tabulku, ve které je pro každý specifický cíl uvedena výše celkových finančních přídělů podpory z fondu a příspěvek členského státu;

iv)

pro programy podporované z AMIF, ISF a BMVI tabulku, ve které jsou uvedeny podle specifických cílů celkové finanční příděly podle druhu akcí, příspěvek členského státu a informace o tom, zda jej tvoří veřejné, či soukromé příspěvky, nebo obojí;

h)

akce na zapojení příslušných partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1 do přípravy programu a úloha těchto partnerů při provádění, monitorování a hodnocení programu;

i)

pro každou základní podmínku související s vybraným specifickým cílem, stanovenou podle článku 15 a příloh III a IV, posouzení skutečnosti, zda je tato základní podmínka ke dni předložení programu splněna;

j)

zamýšlený přístup ke komunikaci a zviditelnění programu vymezením jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, případně včetně komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

k)

programové orgány a subjekt nebo v příslušných případech technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 subjekty, které přijímají platby od Komise.

Ustanovení písm. a) bodů i), ii) a viii) tohoto odstavce se nepoužijí na programy omezené na podporu specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+. Písmeno d) tohoto odstavce se nepoužije na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

V případě EFRR, Fondu soudržnosti, ESF+, FST a ENRAF je k programu pro informaci přiložen přehled plánovaných operací strategického významu s harmonogramem.

Je-li v souladu s písmenem k) určen více než jeden subjekt, který má obdržet platby od Komise, členský stát stanoví, v jakém poměru mají být uhrazené částky mezi tyto subjekty rozděleny.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. b) až e) se pro každý specifický cíl programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI poskytnou tyto náležitosti:

a)

popis výchozí situace, výzev a reakcí podporovaných fondem;

b)

popis prováděcích opatření;

c)

orientační seznam akcí a jejich očekávané přispění k dosažení specifických cílů;

d)

v příslušných případech odůvodnění provozní podpory, specifických akcí, mimořádné pomoci a akcí uvedených v článcích 19 a 20 nařízení o AMIF;

e)

ukazatele výstupů a výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

f)

orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí.

5.   Typy intervencí vycházejí z nomenklatury stanovené v příloze I. V případě programů podporovaných z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI vycházejí typy intervencí z nomenklatury stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy.

6.   V případě programů v rámci EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. g) bodu ii) částky na roky 2021 až 2027 včetně částky flexibility.

7.   Členský stát sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. k), aniž by bylo nutné program měnit.

8.   V případě programů podporovaných z FST předloží členské státy Komisi jako součást programu nebo programů, nebo žádosti o změnu územní plány spravedlivé transformace.

Článek 23

Schvalování programů

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením a nařízeními pro jednotlivé fondy a v případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF rovněž soulad s příslušnou dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země, relevantní obtíže identifikované v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a zásady evropského pilíře sociálních práv a způsob, jakým jsou řešeny.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.

3.   Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do pěti měsíců ode dne prvního předložení programu členským státem.

Článek 24

Změna programů

1.   Členský stát může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

2.   Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro jednotlivé fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do dvou měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.

3.   Členský stát přezkoumá pozměněný program a vezme při tom v úvahu připomínky Komise.

4.   Komise přijme rozhodnutí o schválení změny programu nejpozději do čtyř měsíců od jejího předložení členským státem.

5.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST může členský stát během programového období převést až 8 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 4 % rozpočtu programu na jinou prioritu v rámci téhož fondu a téhož programu. V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ a FST se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.

V případě programů podporovaných z ENRAF může členský stát během programového období převést až 8 % původního přídělu pro určitý specifický cíl na jiný specifický cíl, včetně technické pomoci prováděné podle čl. 36 odst. 4.

V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI může členský stát během programového období převádět přidělené prostředky mezi různými druhy akcí v rámci téže priority a navíc až 15 % původního přídělu z jedné priority na jinou prioritu téhož fondu.

Takové převody se nedotýkají předchozích let. Převody a související změny se nepovažují za podstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o schválení změny programu. Musí však vyhovovat všem regulatorním požadavkům a být předem schváleny monitorovacím výborem podle čl. 40 odst. 2 písm. d). Členský stát předloží Komisi pozměněnou tabulku uvedenou v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodech ii), iii) nebo iv) s případnými souvisejícími změnami programu.

6.   V případě oprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto opravách uvědomí Komisi.

7.   V případě programů podporovaných z ENRAF nevyžadují změny programů týkající se zavedení ukazatelů schválení Komise.

Článek 25

Společná podpora z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST

1.   Z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“.

2.   Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a jen do výše 15 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění. Tato možnost se nevztahuje na zdroje z EFRR a ESF+, které jsou převedeny do FST v souladu s článkem 27.

Článek 26

Převod zdrojů

1.   Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu, je-li schválena monitorovacím výborem programu podle čl. 40 odst. 2 písm. d), požádat o převod ve výši až 5 % původního vnitrostátního přídělu z každého fondu do jakéhokoli jiného nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, pokud je tato možnost stanovena v základním právním aktu takového nástroje.

Součet převodů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a příspěvků v souladu s čl. 14 odst. 1 prvním pododstavcem nepřesáhne 5 % původního vnitrostátního přídělu každého fondu.

Členské státy mohou rovněž v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu požádat o převod ve výši až 5 % původního vnitrostátního přídělu z každého fondu do jiného fondu nebo fondů, s výjimkou převodů, které jsou uvedeny ve čtvrtém pododstavci.

Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu rovněž požádat o dodatečný převod ve výši až 20 % původního vnitrostátního přídělu z fondu mezi EFRR, ESF+ nebo Fondem soudržnosti v rámci celkových zdrojů členského státu pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“. Členské státy, jejichž průměrná celková míra nezaměstnanosti v období 2017–2019 je nižší než 3 %, mohou požádat o takový dodatečný převod ve výši až 25 % původního vnitrostátního přídělu.

2.   Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých jsou převáděny, a v případě převodů do nástrojů v přímém nebo nepřímém řízení ve prospěch dotčeného členského státu.

3.   V žádostech o změnu programu se uvede celková částka převedená pro každý rok podle fondu a případně podle kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní s ohledem na doplňkovost a dopad, jehož má být dosaženo, a přiloží se k nim pozměněný program nebo programy v souladu s článkem 24.

4.   Po konzultaci s dotčeným členským státem Komise vznese námitky proti žádosti o převod v související změně programu, pokud by tento převod ohrozil dosažení cílů programu, ze kterého se mají zdroje převést.

Komise rovněž vznese proti žádosti námitku, pokud se domnívá, že členský stát neposkytl dostatečné odůvodnění pro převod, pokud jde o výsledky, jichž má být dosaženo, nebo přínos k cílům přijímajícího fondu nebo nástroje v přímém nebo nepřímém řízení.

5.   Pokud se žádost o převod týká změny programu, mohou být převedeny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.

6.   Zdroje FST, včetně jakýchkoli zdrojů převedených z EFRR a ESF+ v souladu s článkem 27, nelze převádět do jiných fondů nebo nástrojů podle odstavců 1 až 5 tohoto článku.

Do FST se nesmí převádět zdroje podle odstavců 1 až 5.

7.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v přímém nebo nepřímém řízení týkající se zdrojů převedených v souladu s odstavcem 1, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje převedeny zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přiděleny na jeden nebo více programů.

Za tímto účelem předloží členský stát žádost o změnu programu v souladu s čl. 24 odst. 1 nejpozději čtyři měsíce před uplynutím lhůty pro závazky stanovené v čl. 114 odst. 2 prvním pododstavci finančního nařízení.

8.   Zdroje převedené zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přidělené na jeden nebo více programů se vynakládají v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a v nařízeních pro jednotlivé fondy ode dne podání žádosti o změnu programu.

9.   U zdrojů převedených zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přidělených na určitý program v souladu s odstavcem 7 tohoto článku začíná lhůta pro zrušení přidělení prostředků na závazek podle čl. 105 odst. 1 běžet v roce, v němž se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

Článek 27

Převod zdrojů z EFRR a ESF+ do FST

1.   Členské státy mohou dobrovolně požádat, aby výše zdrojů, která je k dispozici pro FST v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ v souladu s článkem 3 nařízení o FST, byla doplněna zdroji z EFRR, ESF+ nebo jejich kombinací spadajícími do kategorie regionu, v němž se dotčené území nachází. Celková výše zdrojů z EFRR a ESF+ převedených do FST nepřesáhne trojnásobek částky přídělu z FST podle čl. 110 odst. 1 písm. g). Zdroje převedené z EFRR nebo z ESF+ nesmí přesáhnout 15 % příslušného přídělu z EFRR a ESF+ dotčenému členskému státu. Členské státy v těchto žádostech stanoví celkovou převedenou částku pro každý rok podle kategorie regionu.

2.   Příslušné převody zdrojů z EFRR a ESF+ na prioritu nebo priority podporované z FST odrážejí typy intervencí v souladu s informacemi stanovenými v programu podle čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu ix). Tyto převody se považují za definitivní.

3.   Zdroje FST, včetně zdrojů převedených z EFRR a ESF+, se vynakládají v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a v nařízení o FST. Pravidla stanovená v nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti a v nařízení o ESF+ se nepoužijí na zdroje z EFRR a ESF+ převedené v souladu s odstavcem 1.

KAPITOLA II

Územní rozvoj

Článek 28

Integrovaný územní rozvoj

Pokud členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj, činí tak prostřednictvím strategií územního nebo místního rozvoje v kterékoli z těchto forem:

a)

integrované územní investice;

b)

komunitně vedený místní rozvoj; nebo

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem.

Při provádění strategií územního nebo místního rozvoje v rámci více než jednoho fondu zajistí členský stát koherenci a koordinaci mezi dotčenými fondy.

Článek 29

Územní strategie

1.   Územní strategie prováděné podle čl. 28 písm. a) nebo c) obsahují tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast, ke které se strategie vztahuje;

b)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti včetně vzájemných hospodářských, sociálních a environmentálních vazeb;

c)

popis integrovaného přístupu, který se zabývá identifikovanými rozvojovými potřebami a potenciálem dané oblasti;

d)

popis zapojení partnerů podle článku 8 do přípravy a provádění strategie.

Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány.

2.   Územní strategie spadají do působnosti příslušných územních orgánů či subjektů. Územní strategie mohou využít již existující strategické dokumenty týkající se řešených oblastí.

3.   Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se na jejich výběru podílejí příslušné územní orgány či subjekty.

4.   Při přípravě územních strategií spolupracují orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 2 s příslušnými řídícími orgány na stanovení rozsahu operací, které mají být podpořeny v rámci příslušného programu.

Vybrané operace musí být v souladu s územní strategií.

5.   Pokud územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídícího orgánu, s výjimkou výběru operací, je tento orgán označen řídícím orgánem za zprostředkující subjekt.

6.   Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií.

Článek 30

Integrované územní investice

Pokud územní strategie podle článku 29 zahrnuje investice podporované z jednoho nebo více než jednoho fondu, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné provádět akce jako integrovanou územní investici.

Článek 31

Komunitně vedený místní rozvoj

1.   Považuje-li to členský stát za vhodné podle článku 28, podporují EFRR, ESF+, FST a ENRAF komunitně vedený místní rozvoj.

2.   Členský stát zajistí, aby komunitně vedený místní rozvoj:

a)

byl zaměřen na subregionální oblasti;

b)

byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování ovládáno jednou zájmovou skupinou;

c)

uskutečňoval se na základě strategií v souladu s článkem 32;

d)

podporoval vytváření sítí, přístupnost, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními aktéry.

3.   Pokud je k dispozici podpora strategií podle odst. 2 písm. c) z více než jednoho fondu, zajistí příslušné řídící orgány společnou výzvu k výběru těchto strategií a sestaví společný výbor pro všechny dotčené fondy, který bude monitorovat provádění uvedených strategií. Příslušné řídící orgány mohou vybrat jeden z dotčených fondů na podporu nákladů na přípravu, řízení a animaci podle čl. 34 odst. 1 písm. a) a c), které souvisejí s těmito strategiemi.

4.   Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídící orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond.

5.   Při respektování oblasti působnosti a pravidel způsobilosti každého fondu zapojeného do podpory strategie se na tuto strategii použijí pravidla hlavního fondu. Orgány jiných fondů se spoléhají na rozhodnutí a řídicí kontroly vykonávané příslušným orgánem hlavního fondu.

6.   Orgány hlavního fondu poskytují orgánům ostatních fondů informace nezbytné pro monitorování a hrazení plateb v souladu s pravidly stanovenými v nařízení pro daný fond.

Článek 32

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

1.   Příslušné řídící orgány zajistí, aby každá strategie podle čl. 31 odst. 2 písm. c) obsahovala tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast a počet obyvatel, na něž se daná strategie vztahuje;

b)

postup zapojení komunity do vypracování této strategie;

c)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

d)

cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a související plánované akce;

e)

opatření pro řízení, monitorování a hodnocení, která prokáží schopnost místní akční skupiny tuto strategii provádět;

f)

plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého fondu a případně rovněž plánovaného přídělu z EZFRV a každého dotčeného programu.

V této strategii lze také upřesnit druhy opatření a operací, které mají být z každého dotčeného fondu financovány.

2.   Příslušné řídící orgány stanoví kritéria pro výběr těchto strategií, zřídí komisi pro realizaci tohoto výběru a schválí strategie vybrané tímto výborem.

3.   Příslušné řídící orgány dokončí první kolo výběru strategií a zajistí, aby vybrané místní akční skupiny mohly plnit své úkoly podle čl. 33 odst. 3 do 12 měsíců ode dne rozhodnutí o schválení programu nebo, v případě strategií podporovaných z více než jednoho fondu, do 12 měsíců ode dne rozhodnutí o schválení posledního dotčeného programu.

4.   V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů.

Článek 33

Místní akční skupiny

1.   Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie uvedené v čl. 31 odst. 2 písm. c).

2.   Řídící orgány zajistí, že místní akční skupiny jsou inkluzivní a že si buď zvolí jednoho z partnerů v rámci skupiny jako hlavního partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojí ve společném právním subjektu.

3.   Následující úkoly vykonávají výhradně místní akční skupiny:

a)

zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

b)

vypracování nediskriminačního a transparentního procesu výběru a kritérií, jež brání střetu zájmů a zajišťují, že rozhodnutí o výběru nebude kontrolovat jedna zájmová skupina;

c)

příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů;

d)

výběr operací a stanovení výše podpory a předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;

e)

sledování pokroku směrem k dosažení cílů strategie;

f)

hodnocení provádění strategie.

4.   Pokud místní akční skupiny plní úkoly, na něž se odstavec 3 nevztahuje a které spadají do odpovědnosti řídícího orgánu, či platební agentury, je-li jako hlavní fond zvolen EZFRV, jsou tyto místní akční skupiny označeny řídícím orgánem jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.

5.   Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií, pokud zajistí dodržování zásady oddělení funkcí.

Článek 34

Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů

1.   Členský stát zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:

a)

budování kapacit a přípravné akce na podporu návrhu a budoucího provádění strategie;

b)

provádění operací, včetně činností v rámci spolupráce a jejich přípravy, vybraných v rámci strategie;

c)

řízení, monitorování a hodnocení strategie a její animaci, včetně pomoci u výměn mezi aktéry.

2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) je způsobilá bez ohledu na to, zda je následně strategie vybrána k financování.

Podpora uvedená v odst. 1 písm. c) nepřekročí 25 % celkového příspěvku na strategii z veřejných zdrojů.

KAPITOLA III

Technická pomoc

Článek 35

Technická pomoc z podnětu Komise

1.   Z fondů mohou být z podnětu Komise financovány akce nezbytné pro provádění tohoto nařízení, které jsou zaměřeny na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení, komunikaci včetně komunikační aktivity týkající se politických priorit Unie, zviditelňování a veškerou správní a technickou pomoc, případně i ve spolupráci se třetími zeměmi.

2.   Mezi akce uvedené v odstavci 1 může patřit zejména:

a)

pomoc při vypracovávání a posuzování projektů;

b)

podpora zaměřená na posilování institucí a budování správních kapacit pro účinné řízení fondů;

c)

studie související se zprávami Komise o fondech a se zprávou o soudržnosti;

d)

opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů, jakož i opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a správní pomoc;

e)

hodnocení, zprávy odborníků, statistiky a studie, včetně těch obecné povahy, týkající se současného a budoucího fungování fondů;

f)

akce k šíření informací, případné podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních aktivit se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů a ke zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i se třetími zeměmi;

g)

instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

h)

akce ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

i)

akce týkající se auditu;

j)

posílení vnitrostátních a regionálních kapacit pro plánování investic, potřeby financování, přípravu, vypracování a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů;

k)

šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity příslušných partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1 a jejich zastřešujících organizací.

3.   Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů na technickou pomoc z podnětu Komise s cílem zefektivnit komunikaci s veřejností a dosáhnout účinnější synergie mezi komunikačními aktivitami vyvíjenými z podnětu Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího shromažďování, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazňováním příspěvku fondů ke zkvalitňování života občanů a zvyšováním viditelnosti podpory z fondů, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. Opatření za účelem informování, komunikace a zviditelňování, pokud jde o výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů se zvláštním důrazem na operace, budou případně pokračovat i po ukončení programů. Taková opatření rovněž přispívají k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

4.   Akce uvedené v odstavci 1 se mohou vztahovat na předchozí a následující programová období.

5.   Komise stanoví své plány, pokud se předpokládá příspěvek z fondů v souladu s článkem 110 finančního nařízení.

6.   V závislosti na účelu mohou být akce uvedené v tomto článku financovány jako operační výdaje nebo jako správní výdaje.

7.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a na omezenou dobu považovat akce technické pomoci z podnětu Komise podporovaná podle tohoto nařízení v přímém řízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že tyto akce byly provedeny a související náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 36

Technická pomoc členských států

1.   Z fondů lze z podnětu členského státu podpořit akce, které se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytné pro účinnou správu a využívání těchto fondů včetně budování kapacity partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1, jakož i poskytnout financování pro výkon funkcí, jako jsou mimo jiné příprava, školení, řízení, monitorování, hodnocení, zviditelňování a komunikace.

Částky přidělené na technickou pomoc podle tohoto článku a článku 37 se neberou v úvahu pro účely tematického zaměření podle pravidel pro jednotlivé fondy.

2.   Z každého fondu lze podpořit akce technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného fondu.

3.   Příspěvek Unie na technickou pomoc v členském státě se poskytne buď podle čl. 51 písm. b) nebo e).

Členský stát v dohodě o partnerství uvede v souladu s přílohou II svoji volbu, pokud jde o formu příspěvku Unie na technickou pomoc. Toto rozhodnutí se vztahuje na všechny programy v dotčeném členském státě po celé programové období a nelze ho následně měnit.

U programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a u programů Interreg se příspěvek Unie na technickou pomoc poskytuje pouze podle čl. 51 písm. e).

4.   Je-li příspěvek Unie na technickou pomoc v členském státě hrazen podle čl. 51 písm. b), použijí se tyto prvky:

a)

technická pomoc má podobu priority týkající jednoho jediného fondu v jednom nebo více programech nebo podobu zvláštního programu či kombinace obojího;

b)

výše fondů přidělených na technickou pomoc je omezena takto:

i)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“: 3,5 %;

ii)

v případě podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;

iii)

v případě podpory z ESF+: 4 % a u programů podle čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+: 5 %;

iv)

v případě podpory z FST: 4 %;

v)

v případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, pokud celková výše prostředků přidělených členskému státu v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst nepřekračuje“ 1 miliardu EUR: 6 %;

vi)

v případě podpory z ENRAF: 6 %;

vii)

v případě programů v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, které se týkají pouze nejvzdálenějších regionů, se procentní podíl zvyšuje o 1 procentní bod;

5.   Je-li příspěvek Unie na technickou pomoc hrazen podle čl. 51 písm. e), použijí se tyto prvky:

a)

výše fondů přidělených na technickou pomoc se určí jako část finančních prostředků přidělených na každou prioritu programu v souladu s čl. 22 odst. 3 písm. g) bodem ii) a v případě ENRAF na každý specifický cíl v souladu s písm. g) bodem iii) uvedeného odstavce; nemá podobu samostatné priority nebo zvláštního programu, s výjimkou programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI, u nichž má podobu specifického cíle;

b)

úhrada se provádí uplatněním procentních podílů stanovených v bodech i) až vii) na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo případně c), a to z téhož fondu, do něhož jsou způsobilé výdaje hrazeny, ve prospěch jednoho nebo více subjektů, které přijímají platby od Komise v souladu s čl. 22 odst. 3 písm. k);

i)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“: 3,5 %;

ii)

v případě podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;

iii)

v případě podpory z ESF+: 4 % a u programů podle čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+: 5 %;

iv)

v případě podpory z FST: 4 %;

v)

v případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, pokud celková výše prostředků přidělených členskému státu v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ nepřekračuje 1 miliardu EUR, činí podíl hrazený pro účely technické pomoci: 6 %;

vi)

v případě podpory z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI: 6 %;

vii)

v případě programů v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, které se týkají pouze nejvzdálenějších regionů, se procentní podíl zvyšuje o 1 procentní bod;

c)

částky přidělené na technickou pomoc určené v programu odpovídají pro každou prioritu a každý fond procentním podílům uvedeným v písm. b) bodech i) až vi).

6.   Zvláštní pravidla pro technickou pomoc pro programy Interreg se stanoví v nařízení o Interreg.

Článek 37

Financování nesouvisející s náklady na technickou pomoc členských států

Nad rámec článku 36 může členský stát navrhnout provedení dalších akce technické pomoci na posílení kapacity a efektivnosti veřejných orgánů a subjektů, příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.

Podpora pro tyto akce se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 95. Tato podpora může mít rovněž podobu zvláštního programu.

HLAVA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ

KAPITOLA I

Monitorování

Článek 38

Monitorovací výbor

1.   Každý členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu a po konzultaci s řídícím orgánem zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

Členský stát může zřídit jediný monitorovací výbor pro více programů.

2.   Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád včetně ustanovení o předcházení střetu zájmů a uplatňování zásady transparentnosti.

3.   Monitorovací výbor zasedá nejméně jednou ročně a posuzuje všechny otázky, které mají vliv na pokrok programu při dosahování jeho cílů.

4.   Jednací řád monitorovacího výboru a údaje a informace předávané monitorovacímu výboru se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1, aniž je dotčen čl. 69 odst. 5.

5.   Odstavce 1 až 4 tohoto článku se nepoužijí na programy, jež se omezují na specifické cíle uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+, a na související technickou pomoc.

Článek 39

Složení monitorovacího výboru

1.   Každý členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1 prostřednictvím transparentního postupu.

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas. Jednací řád upravuje výkon hlasovacího práva a podrobnosti postupu v monitorovacím výboru v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotyčného členského státu.

Jednací řád může umožnit nečlenům, mimo jiné EIB, aby se podíleli na práci monitorovacího výboru.

Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

Seznam členů monitorovacího výboru se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1.

2.   Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru, přičemž plní monitorovací a poradní funkci.

3.   V případě AMIF, ISF a BMVI se činnosti monitorovacího výboru mohou účastnit příslušné decentralizované agentury.

Článek 40

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)

pokrok při provádění programu a při dosahování milníků a cílů;

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)

přínos programu k řešení výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země souvisejících s prováděním programu;

d)

prvky předběžného hodnocení uvedené v čl. 58 odst. 3 a strategického dokumentu uvedeného v čl. 59 odst. 1;

e)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

f)

provádění aktivit v oblasti komunikace a zviditelňování;

g)

pokrok při provádění případných operací strategického významu;

h)

plnění základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období;

i)

v příslušných případech pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí, partnerů a příjemců;

j)

informace týkající se použití příspěvku programu do Programu InvestEU v souladu s článkem 14 nebo případně zdrojů převedených v souladu s článkem 26.

Pokud jde o programy podporované z ENRAF, je monitorovací výbor konzultován v otázce jakýchkoli změn programu navrhovaných řídícím orgánem, a pokud uzná za vhodné, vydává k těmto změnám své stanovisko.

2.   Monitorovací výbor schvaluje:

a)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jakýchkoli jejich změn, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 33 odst. 3 písm. b), c) a d); na žádost Komise se metodika a kritéria použitá pro výběr operací, včetně jakýchkoli jejich změn, předloží Komisi nejméně 15 pracovních dnů před jejich předložením monitorovacímu výboru;

b)

výroční zprávy o výkonnosti programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF;

c)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

d)

jakýkoli návrh řídícího orgánu na změnu programu včetně návrhu na převody v souladu s čl. 24 odst. 5 a článkem 26, s výjimkou programů podporovaných z ENRAF.

3.   Monitorovací výbor může řídícímu orgánu předkládat doporučení, včetně doporučení týkajících se opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce.

Článek 41

Výroční přezkum výkonnosti

1.   Přezkumná jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů se pořádají jednou ročně. Přezkumných jednání se účastní příslušné řídící orgány.

Přezkumné jednání se může zabývat více než jedním programem.

Přezkumnému jednání předsedá Komise nebo mu na žádost členského státu spolupředsedají členský stát a Komise.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI přezkumné jednání pořádá alespoň dvakrát během programového období.

3.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF poskytne členský stát nejpozději jeden měsíc před přezkumným jednáním Komisi stručné informace o prvcích uvedených v čl. 40 odst. 1. Tyto informace vycházejí z nejnovějších údajů, které má členský stát k dispozici.

U programů omezených na specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ jsou informace, které mají být poskytnuty na základě nejnovějších dostupných údajů, omezeny na čl. 40 odst. 1 písm. a), b), e), f) a h) tohoto nařízení.

4.   Členský stát a Komise se mohou dohodnout, že přezkumné jednání neuspořádají. V takovém případě může být přezkum proveden písemně.

5.   Závěry přezkumného jednání se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

6.   Členský stát přijme opatření v návaznosti na záležitosti vznesené během přezkumného jednání, které ovlivňují provádění programu, a do tří měsíců o těchto přijatých opatřeních informuje Komisi.

7.   V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu s nařízeními pro jednotlivé fondy.

Článek 42

Předávání údajů

1.   Do 31. ledna, 30. dubna, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku předá členský stát nebo řídící orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program, s výjimkou údajů požadovaných v odst. 2 písm. b) a v odstavci 3, jež by měly být předány elektronicky do 31. ledna a 31. července každého roku v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII.

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

V případě priorit podporujících specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ se údaje předávají každoročně do 31. ledna.

Nařízení o ESF+ může stanovit zvláštní pravidla pro četnost shromažďování a předávání ukazatelů dlouhodobých výsledků.

2.   Údaje jsou pro každou prioritu rozčleněny podle specifického cíle a v případně podle kategorie regionu a zahrnují:

a)

počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídícímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;

b)

hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.

3.   V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)

způsobilých výdajích podle druhu finančního produktu;

b)

výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)

výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)

úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů podle článku 60 a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů podle článku 62;

e)

celkové hodnotě úvěrů, kapitálových a kvazikapitálových investic poskytnutých konečným příjemcům, na které byly z programových prostředků poskytnuty záruky a které byly konečným příjemcům skutečně vyplaceny.

4.   Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být spolehlivé a odrážet údaje uchovávané elektronicky, jak je uvedeno v čl. 72 odst. 1 písm. e), dostupné ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.   Členský stát nebo řídící orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetovém portále uvedeném v čl. 46 písm. b) nebo na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1 nebo poskytnou odkaz na tyto údaje.

Článek 43

Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF předloží každý řídící orgán Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti programu.

2.   Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v čl. 40 odst. 1, s výjimkou informací uvedených v písm. d) uvedeného odstavce.

3.   Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídícímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky vyjádřeny, poskytne řídící orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje řídící orgán o schválení uvedené zprávy do dvou měsíců od obdržení veškerých potřebných informací. Pokud Komise řídící orgán v uvedených lhůtách nevyrozumí, považuje se zpráva za schválenou.

4.   Řídící orgán zveřejní závěrečné zprávy o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví šablona závěrečné zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 115 odst. 2.

KAPITOLA II

Hodnocení

Článek 44

Hodnocení vypracovaná členským státem

1.   Členský stát nebo řídící orgán provádí hodnocení programů s ohledem na jedno nebo více těchto kritérií: účinnost, efektivnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota na úrovni Unie za účelem zvýšení kvality koncepce a provádění programů. Hodnocení se mohou týkat i dalších relevantních kritérií, jako je inkluzivnost, nediskriminace a zviditelňování, a mohou se týkat více než jednoho programu.

2.   Kromě toho se do 30. června 2029 provede hodnocení každého programu za účelem posouzení jeho dopadů.

3.   Hodnocením se pověří interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí.

4.   Členský stát nebo řídící orgán zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.

5.   Členský stát nebo řídící orgán vypracují plán hodnocení, který může zahrnovat více než jeden program. V případě AMIF, ISF a BMVI tento plán obsahuje hodnocení v polovině období, které se vypracuje do 31. března 2024.

6.   Členský stát nebo řídící orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od rozhodnutí o schválení programu.

7.   Všechna hodnocení se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1.

Článek 45

Hodnocení vypracované Komisí

1.   Komise provede do konce roku 2024 hodnocení v polovině období ohledně účinnosti, efektivnosti, relevance, soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni Unie. Komise může využít všechny již dostupné související informace v souladu s článkem 128 finančního nařízení.

2.   Komise provede zpětné hodnocení účinnosti, efektivnosti, relevance a soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni Unie do 31. prosince 2031. V případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF se toto hodnocení zaměří zejména na sociální, hospodářský a územní dopad těchto fondů ve vztahu k cílům politiky uvedeným v čl. 5 odst. 1.

3.   Komise zveřejní výsledky tohoto zpětného hodnocení na svých internetových stránkách a sdělí je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA III

Zviditelňování, transparentnost a komunikace

Oddíl I

Zviditelňování podpory z fondů

Článek 46

Zviditelňování

Každý členský stát zajistí:

a)

zviditelnění podpory při všech činnostech souvisejících s operacemi podporovanými z fondů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost operacím strategického významu;

b)

poskytování informací o úloze a dosažených výsledcích fondů občanům Unie prostřednictvím jednotného internetového portálu, který umožňuje přístup ke všem programům týkajícím se daného členského státu.

Článek 47

Znak Unie

Při provádění činností v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace použijí členské státy, řídící orgány a příjemci znak Unie v souladu s přílohou IX.

Článek 48

Komunikační pracovníci a sítě

1.   V souvislosti s podporou z fondů, včetně programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, u kterých v členském státu působí řídící orgán, určí každý členský stát koordinátora komunikace pro činnosti v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace. Koordinátor komunikace může být jmenován na úrovni subjektu vymezeného v čl. 71 odst. 6 a koordinuje opatření v oblasti komunikace a zviditelňování napříč všemi programy.

Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace tyto subjekty:

a)

zastoupení Evropské komise a kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech a také informační střediska Europe Direct a další relevantní sítě a vzdělávací a výzkumné organizace;

b)

další relevantní partnery uvedené v čl. 8 odst. 1.

2.   Každý řídící orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program. Komunikační pracovník může být odpovědný za více než jeden program.

3.   Komise udržuje síť koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace.

Oddíl II

Transparentnost provádění fondů a komunikace týkající se programů

Článek 49

Odpovědnost řídícího orgánu

1.   Řídící orgán do šesti měsíců od rozhodnutí o schválení programu zajistí, aby existovaly internetové stránky, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.

2.   Řídící orgán zajistí, aby na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 nebo na jednotném internetovém portálu uvedeném v čl. 46 písm. b) byl zveřejněn harmonogram plánovaných výzev k podávání návrhů, který je alespoň třikrát ročně aktualizován a obsahuje tyto orientační údaje:

a)

zeměpisnou oblast, které se výzva k podávání návrhů týká;

b)

dotčený cíl politiky nebo specifický cíl;

c)

typ způsobilých žadatelů;

d)

celkovou výši podpory ve výzvě;

e)

datum zahájení a ukončení platnosti výzvy.

3.   Řídící orgán zveřejní na internetových stránkách seznam operací vybraných pro poskytnutí podpory z fondů alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie a tento seznam aktualizuje minimálně každé čtyři měsíce. Každá operace má jedinečný kód. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)

v případě právních subjektů název příjemce a v případě veřejné zakázky název zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;

b)

pokud je příjemcem fyzická osoba, jméno a příjmení;

c)

v případě operací v rámci ENRAF, které souvisejí s rybářským plavidlem, identifikační číslo uvedené v rejstříku rybářského loďstva Unie podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (47);

d)

název operace;

e)

účel operace a její očekávané nebo skutečné výsledky;

f)

datum zahájení operace;

g)

očekávané nebo skutečné datum ukončení operace;

h)

celkové náklady na operaci;

i)

dotčený fond;

j)

dotčený specifický cíl;

k)

míru spolufinancování Unie;

l)

ukazatel místa nebo zeměpisnou polohu operace a dotčenou zemi;

m)

v případě mobilních operací nebo operací prováděných na více místech umístění příjemce, pokud je příjemcem právnická osoba, nebo region na úrovni NUTS 2, pokud je příjemcem fyzická osoba;

n)

typ intervence v případě operací podle čl. 73 odst 2 písm. g).

Pokud jde o údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c), tyto údaje se po dvou letech ode dne původního zveřejnění na internetových stránkách odstraní.

4.   Údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se zveřejní na internetových stránkách uvedených v odstavci 1, nebo na jednotném internetovém portálu uvedeném v čl. 46 písm. b) tohoto nařízení v otevřených a strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (48), které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů.

5.   Řídící orgán vyrozumí příjemce, že údaje budou zveřejněny, ještě před jejich zveřejněním v souladu s tímto článkem.

6.   Řídící orgán zajistí, aby byly materiály týkající se komunikace a zviditelňování, a to na úrovni příjemců, na požádání dány k dispozici orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie a aby byla Unii udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k použití takových materiálů a jakýchkoli dříve založených práv k nim v souladu s přílohou IX. Tento postup nesmí vyvolávat významné dodatečné náklady nebo významnou administrativní zátěž pro příjemce nebo pro řídící orgán.

Článek 50

Odpovědnost příjemců

1.   Příjemci a subjekty provádějící finanční nástroje dávají najevo, že na operaci obdrželi podporu z fondů, včetně zdrojů použitých opakovaně v souladu s článkem 62, tím, že:

a)

zveřejní na oficiálních internetových stránkách příjemce, pokud takové stránky existují, a na sociálních sítích stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora z Unie;

b)

uvedou v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace, určených pro veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu Unie;

c)

vystaví stálé desky nebo billboardy dobře viditelné pro veřejnost, které vyobrazují znak Unie v souladu s technickými charakteristikami stanovenými v příloze IX, jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo je nainstalováno zakoupené vybavení, pokud jde o:

i)

operace podporované z EFRR a Fondu soudržnosti, jejichž celkové náklady přesahují 500 000 EUR;

ii)

operace podporované z ESF+, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI, jejichž celkové náklady přesahují 100 000 EUR;

d)

v případě operací nespadajících pod písmeno c) vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 nebo rovnocenné elektronické vyobrazení s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů. Je-li příjemcem fyzická osoba, příjemce v co nejširším rozsahu zajistí, aby byly k dispozici vhodné informace zvýrazňující podporu z fondů, a to na místě viditelném pro veřejnost nebo prostřednictvím elektronického displeje.

e)

v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 000 000 EUR, zorganizují komunikační akci nebo podle okolností komunikační aktivitu a včas přizvou Komisi a odpovědný řídící orgán.

Je-li příjemcem prostředků z ESF+ fyzická osoba, nebo v případě operací podporovaných v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ se požadavek stanovený v prvním pododstavci písm. d) nepoužije.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) a d) může dokument, který stanoví podmínky podpory, stanovit v případě operací podporovaných z AMIF, ISF a BMVI zvláštní požadavky na veřejné zobrazení informací o podpoře z fondů, je-li to odůvodněno bezpečností a veřejným pořádkem v souladu s čl. 69 odst. 5.

2.   V případě fondů malých projektů příjemce plní povinnosti podle čl. 36 odst. 5 nařízení o Interreg.

V případě finančních nástrojů příjemce prostřednictvím smluvních podmínek zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 1 písm. c).

3.   Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku 47 nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku a pokud nebyla přijata nápravná opatření, uplatní řídící orgán s přihlédnutím k zásadě proporcionality opatření spočívající ve zrušení až 3 % podpory z fondů na dotčenou operaci.

HLAVA V

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

KAPITOLA I

Formy příspěvku Unie

Článek 51

Formy příspěvku Unie na programy

Příspěvek Unie může mít některou z těchto forem:

a)

financování nesouvisející s náklady na příslušné operace v souladu s článkem 95 a na základě:

i)

splnění podmínek,

ii)

dosažení výsledků;

b)

úhrada podpory, jež byla příjemcům poskytnuta v souladu s kapitolami II a III této hlavy;

c)

jednotkové náklady v souladu s článkem 94, pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny, s odkazem na částku za jednotku;

d)

jednorázové částky v souladu s článkem 94, obecně pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny;

e)

paušální financování v souladu s článkem 94 nebo čl. 36 odst. 5 pokrývající konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny, uplatněním procentního podílu;

f)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).

KAPITOLA II

Formy podpory od členských států

Článek 52

Formy podpory

Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.

Oddíl I

Formy grantů

Článek 53

Formy grantů

1.   Granty poskytované členskými státy mohou být poskytnuty v jedné z těchto forem:

a)

úhrady způsobilých nákladů, které příjemci nebo soukromému partnerovi při operacích prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací, věcných příspěvků a odpisů;

b)

jednotkových nákladů;

c)

jednorázové částky;

d)

paušálního financování;

e)

kombinací forem uvedených v písmenech a) až d) za předpokladu, že každá forma pokrývá různé kategorie nákladů, nebo jsou použity pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo pro jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace;

f)

financování nesouvisející s náklady, za předpokladu, že jsou takové granty kryty úhradou příspěvku Unie podle článku 95.

2.   Pokud celkové náklady na operaci nepřesáhnou 200 000 EUR, má příspěvek poskytnutý příjemci z EFRR, ESF+, FST, AMIF, ISF a BMVI formu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb, s výjimkou operací, u kterých má podpora formu státní podpory. Pokud je použito paušální financování, mohou být v souladu s odst. 1 písm. a) uhrazeny pouze kategorie nákladů, na které se vztahuje paušální sazba.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může řídící orgán souhlasit s vyjmutím některých operací v oblasti výzkumu a inovací z požadavků stanovených v uvedeném pododstavci za předpokladu předchozího souhlasu monitorovacího výboru s touto výjimkou. Kromě toho mohou být příspěvky a mzdy nebo platy vyplacené účastníkům uhrazeny v souladu s odst. 1 písm. a).

3.   Částky pro formy grantů uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:

a)

přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let;

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)

návrhem rozpočtu individuálně sestaveným a předběžně odsouhlaseným subjektem, který vybírá operaci, jestliže celkové náklady operace nepřesahují 200 000 EUR;

c)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, jež se použijí v politikách Unie pro podobný druh operace;

d)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v režimech pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace;

e)

paušálními sazbami a zvláštními metodami stanovenými tímto nařízením nebo nařízeními pro jednotlivé fondy nebo na jejich základě.

Článek 54

Paušální financování nepřímých nákladů v souvislosti s granty

Pokud se na pokrytí nepřímých nákladů operace použije paušální sazba, může být založena na jedné z těchto možností:

a)

ve výši až 7 % způsobilých přímých nákladů, přičemž v takovém případě se od členského státu nevyžaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

b)

ve výši až 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, přičemž v takovém případě se od členského státu nevyžaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

c)

ve výši až 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 53 odst. 3 písm. a).

Kromě toho, pokud členský stát vypočítal paušální sazbu v souladu s čl. 67 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, může tuto paušální sazbu použít na podobnou operaci pro účely písmene c) tohoto článku.

Článek 55

Přímé náklady na zaměstnance v souvislosti s granty

1.   Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou ve výši až 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci operace, aniž by se od členského státu vyžadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby, za předpokladu, že přímé náklady v rámci operace nezahrnují veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky nebo služby, které překračují finanční limity uvedené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (49) nebo v článku 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (50).

Uplatňuje-li se v souladu s prvním pododstavcem paušální sazba v případě AMIF, ISF a BMVI, použije se tato paušální sazba pouze na přímé náklady operace nepodléhající veřejné zakázce.

2.   Pro účely stanovení přímých nákladů na zaměstnance může být hodinová sazba vypočtena jedním z těchto způsobů:

a)

poslední doložené roční hrubé mzdové náklady se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;

b)

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí průměrnou měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě nebo rozhodnutí o jmenování (dále jen „doklad o zaměstnání“).

3.   Při použití hodinové sazby vypočtené v souladu s odstavcem 2 nesmí celkový počet hodin vykázaných na osobu v daném roce nebo měsíci překročit počet hodin použitých k výpočtu této hodinové sazby.

4.   Pokud roční hrubé mzdové náklady nejsou k dispozici, lze je odvodit z dostupných doložených hrubých mzdových nákladů nebo z dokladu o zaměstnání s náležitou úpravou pro období 12 měsíců.

5.   Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se mohou vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci za měsíc, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby. Zaměstnavatel vydá zaměstnancům doklad uvádějící příslušný pevně stanovený procentní podíl.

Článek 56

Paušální financování jiných způsobilých nákladů než přímých nákladů na zaměstnance v souvislosti s granty

1.   Paušální sazbu ve výši až 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance lze použít ke krytí zbývajících způsobilých nákladů operace. Od členského státu se nevyžaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby.

2.   V případě operací podporovaných z EFRR, ESF+, FST, AMIF, ISF a BMVI se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.

3.   Paušální sazba uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije na náklady na zaměstnance vypočítané na základě paušální sazby, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 1.

Článek 57

Podmíněné granty

1.   Členské státy mohou příjemcům poskytnout podmíněné granty, které jsou plně nebo částečně vratné, jak je stanoveno v dokumentu obsahujícím podmínky pro poskytnutí podpory.

2.   Vracení zdrojů provádí příjemce v souladu s podmínkami, na nichž se řídící orgán a příjemce dohodnou.

3.   Členské státy zdroje vrácené příjemcem opětovně využijí ke stejnému účelu nebo v souladu s cíli dotyčného programu do 31. prosince 2030, a to ve formě podmíněných grantů, ve formě finančního nástroje nebo v jiné formě podpory. Vrácené částky a informace o jejich opětovném použití se zahrnují do závěrečné zprávy o výkonnosti.

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly dané zdroje vedeny na oddělených účtech nebo pod příslušnými účetními kódy.

5.   Zdroje Unie, které jsou příjemci kdykoli splaceny, ale nejsou do 31. prosince 2030 opětovně využity, se vrátí do rozpočtu Unie v souladu s článkem 88.

Oddíl II

Finanční nástroje

Článek 58

Finanční nástroje

1.   Řídící orgány mohou poskytnout příspěvek z programu, v rámci jednoho nebo více programů, na stávající nebo nově vytvořené finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni a prováděné přímo řídícím orgánem nebo na jeho odpovědnost, které přispívají k dosažení specifických cílů.

2.   Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na investice do hmotných i nehmotných aktiv, jakož i pracovního kapitálu, u nichž se očekává, že budou finančně životaschopné, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Tato podpora musí být v souladu s použitelnými pravidly Unie pro státní podporu.

Tato podpora se poskytuje pouze na ty prvky investic, které nejsou ke dni investičního rozhodnutí fyzicky dokončeny nebo plně provedeny.

3.   Náležitá podpora z fondů prostřednictvím finančních nástrojů je založena na předběžném hodnocení vypracovaném pod vedením řídícího orgánu. Předběžné hodnocení musí být dokončeno dříve, než řídící orgány příspěvky z programu na finanční nástroje poskytnou.

Předběžné hodnocení obsahuje alespoň tyto prvky:

a)

navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a odhadovaný aktivační účinek společně se stručným odůvodněním;

b)

navrhované finanční produkty, které mají být nabízeny, včetně případné potřeby rozdílného zacházení s investory;

c)

navrhovanou cílovou skupinu konečných příjemců;

d)

očekávané přispění finančního nástroje k dosažení specifických cílů.

Předběžné hodnocení může být přezkoumáno či aktualizováno, může se vztahovat na celé území členského státu nebo jeho část a může vycházet ze současných nebo aktualizovaných předběžných hodnocení.

4.   Podpora pro konečné příjemce může být kombinována s podporou z jakéhokoli fondu nebo jiného nástroje Unie a může se týkat stejné položky výdajů. V takovém případě se podpora finančního nástroje z fondu, která je součástí operace finančního nástroje, nesmí vykázat Komisi za účelem získání podpory jinou formou, z jiného fondu nebo jiného unijního nástroje.

5.   Finanční nástroje lze kombinovat s podporou z programu ve formě grantů v rámci jediné operace finančního nástroje na základě jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V takových případech se pravidla pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci finančního nástroje. Podpora z programu ve formě grantů je přímo vázána na finanční nástroj a je pro něj nezbytná a nesmí překročit hodnotu investic podpořených z finančního produktu.

6.   V případě kombinované podpory podle odstavců 4 a 5 jsou vedeny oddělené záznamy pro každý jednotlivý zdroj podpory.

7.   Úhrn všech forem kombinované podpory nepřekročí celkovou částku dotčené výdajové položky. Granty se nepoužijí na splacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.

Článek 59

Provádění finančních nástrojů

1.   Z finančních nástrojů prováděných přímo řídícím orgánem lze poskytovat pouze půjčky nebo záruky. Řídící orgán stanoví ve strategickém dokumentu podmínky příspěvku z programu na finanční nástroj, které zahrnují všechny prvky stanovené v příloze X.

2.   Finanční nástroje prováděné na odpovědnost řídícího orgánu mohou mít jednu z těchto forem:

a)

investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby;

b)

samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty.

Řídící orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj.

3.   Řídící orgán může zakázku na provádění finančního nástroje přímo zadat:

a)

EIB;

b)

mezinárodním finančním institucím, jejichž podílníkem je členský stát;

c)

bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje všechny tyto podmínky:

i)

žádný soukromý subjekt nemá přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy a jež nezakládá rozhodující vliv na příslušnou banku nebo instituci, a s výjimkou forem soukromé kapitálové účasti, které s sebou nenesou vliv na rozhodování o každodenním řízení finančního nástroje podporovaného fondy,

ii)

působí na základě veřejného politického mandátu uděleného příslušným orgánem členského státu na celostátní nebo regionální úrovni, který zahrnuje, výlučně nebo jako součást jiných činností, vykonávání činností v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů,

iii)

výlučně nebo jako součást jiných činností vykonává činnosti v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů v regionech, oblastech politiky nebo odvětvích, pro něž není obecně dostupný nebo dostatečný přístup k financování z tržních zdrojů,

iv)

nezaměřuje se primárně na maximalizaci zisku, ale zajišťuje dlouhodobou finanční udržitelnost svých činností,

v)

zajišťuje vhodnými opatřeními v souladu s použitelným právem, aby z přímého zadávání zakázek podle písmene b) nevyplýval žádný přímý ani nepřímý prospěch pro komerční činnosti,

vi)

podléhá dohledu nezávislého orgánu v souladu s použitelným právem;

d)

jiným subjektům, které rovněž spadají do působnosti článku 12 směrnice 2014/24/EU.

4.   Jestliže subjekt vybraný řídícím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštních fondů.

5.   Podmínky příspěvků z programu na finanční nástroje prováděné v souladu s odstavcem 2 se stanoví v dohodách o financování:

a)

v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu a subjektem provádějícím holdingový fond;

b)

mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu nebo v příslušných případech subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond.

Uvedené dohody o financování obsahují všechny prvky stanovené v příloze X.

6.   Finanční odpovědnost řídícího orgánu nepřekročí částku vyčleněnou řídícím orgánem na finanční nástroj podle příslušných dohod o financování.

7.   Subjekty provádějící dotčené finanční nástroje nebo v kontextu záruk subjekt poskytující příslušnou půjčku podporují konečné příjemce, přičemž náležitě zohlední cíle programu a potenciál finanční životaschopnosti investice odůvodněné v podnikatelském plánu nebo rovnocenném dokumentu. Výběr konečných příjemců je transparentní a nesmí vést ke střetu zájmů.

8.   Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídícím orgánem, nebo na úrovni holdingových fondů, nebo na úrovni zvláštních fondů, nebo na úrovni investic do konečných příjemců v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto na úrovni investic do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost souvisejících výdajů.

9.   Řídící orgán při přímém provádění finančního nástroje podle odstavce 1 tohoto článku nebo subjekt provádějící finanční nástroj podle odstavce 2 tohoto článku vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu nebo v případě ENRAF každý specifický cíl, a případně pro každou kategorii regionu u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 60 nebo článku 62.

Článek 60

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

1.   Podpora z fondů poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na účty vedené u finančních institucí se sídlem v členských státech a spravuje se v souladu s aktivní správou pokladny a zásadami řádného finančního řízení.

2.   Úroky a další výnosy, jež připadají na podporu z fondů poskytovanou na finanční nástroje, se používají v rámci téhož cíle nebo cílů, včetně úhrady poplatků za správu a náhrady nákladů na správu vynaložených subjekty provádějícími finanční nástroj v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. d), jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo v případě likvidace dotčeného finančního nástroje u jiných finančních nástrojů nebo jiných forem podpory pro další investice do konečných příjemců až do konce období způsobilosti.

3.   Úroky a další výnosy uvedené v odstavci 2, nepoužité v souladu s daným ustanovením, se odečtou od účtů předložených za poslední účetní rok.

Článek 61

Rozdílné zacházení s investory

1.   Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, včetně vrácených zdrojů, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími podle zásady tržní ekonomiky nebo k jiným formám podpory Unie prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků, přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení.

2.   Míra takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo nezávislým posouzením.

Článek 62

Opětovné využití zdrojů vztahující se k podpoře z fondů

1.   Zdroje vložené před koncem období způsobilosti zpět do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných pro potřeby smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou připadat na podporu z fondů, se opětovně použijí na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců, ke krytí ztrát nominální hodnoty příspěvku z fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k takovým ztrátám navzdory aktivní správě pokladny dojde, nebo k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi s ohledem na zásadu řádného finančního řízení.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se zdroje uvedené v odstavci 1 a vložené zpět do finančních nástrojů během období nejméně osmi let po skončení období způsobilosti opětovně využívaly v souladu s cíli politiky programu nebo programů, na jejichž základě byly stanoveny, buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo poté, co tyto zdroje opustí daný finanční nástroj, u jiných finančních nástrojů nebo v rámci jiných forem podpory.

KAPITOLA III

Pravidla způsobilosti

Článek 63

Způsobilost

1.   Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v nařízeních pro jednotlivé fondy či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních pravidel.

2.   Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021, podle toho, co nastane dříve, do 31. prosince 2029.

V případě nákladů hrazených podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a f) musí být akce, které tvoří základ pro poskytnutí úhrady, provedeny v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021, podle toho, co nastane dříve, do 31. prosince 2029.

3.   V případě EFRR se výdaje související s operacemi, které se vztahují na více než jednu kategorii regionu, jak je stanoveno v čl. 108 odst. 2, v rámci členského státu, přidělí na dotčené kategorie regionu na poměrném základě dle objektivních kritérií.

V případě ESF+ mohou být výdaje související s operacemi přiděleny na kteroukoli kategorii regionu v rámci programu pod podmínkou, že daná operace přispívá k dosažení specifických cílů programu.

V případě FST přispívají výdaje související s operacemi k provádění příslušného územního plánu spravedlivé transformace.

4.   Celou operaci nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k cílům programu.

5.   V případě grantů v některé z forem uvedených v čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a d) se výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů rovnají částkám vypočítaným podle čl. 53 odst. 3.

6.   Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby. Tento odstavec se nepoužije na vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech podle článku 24 nařízení o ENRAF, ani na podporu z dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony podle čl. 110 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.

7.   Výdaje způsobilé v důsledku změny programu jsou způsobilé ode dne předložení příslušné žádosti Komisi.

V případě EFRR, Fondu soudržnosti a FST jsou výdaje způsobilé v důsledku změny programu, pokud se do programu přidá nový typ intervence uvedený v tabulce 1 přílohy I nebo v případě ENRAF, AMIF, ISF a BMVI nový typ intervence uvedený v nařízeních pro jednotlivé fondy.

Pokud dojde ke změně programu za účelem reakce na přírodní katastrofy, může program stanovit, že způsobilost výdajů souvisejících s takovou změnou počíná dnem výskytu přírodní katastrofy.

8.   Pokud je schválen nový program, jsou výdaje způsobilé ode dne podání příslušné žádosti Komisi.

9.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie. V takových případech se výdaje vykázané v žádosti o platbu z jednoho z fondů nevykáží pro žádný z těchto případů:

a)

podpora z jiného fondu nebo nástroje Unie;

b)

podpora z téhož fondu v rámci jiného programu.

Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu z fondu lze pro každý fond a pro dotčený program či dotčené programy vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

Článek 64

Nezpůsobilé náklady

1.   Pro příspěvek z fondů nejsou způsobilé tyto náklady:

a)

úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

b)

nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci; v případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento strop zvýší na 15 %; v případě finančních nástrojů se tyto procentní podíly vztahují na příspěvek z programu vyplacený konečnému příjemci nebo v případě záruk na částku podkladové půjčky;

c)

daň z přidané hodnoty („DPH“), s výjimkou:

i)

operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR (včetně DPH),

ii)

operací, jejichž celkové náklady činí nejméně 5 000 000 EUR (včetně DPH), pokud vnitrostátní právní předpisy o DPH neumožňují její navratitelnost;

iii)

investic, které koneční příjemci učinili v souvislosti s finančními nástroji; jsou-li tyto investice podporovány finančními nástroji v kombinaci s podporou z programu ve formě grantu podle čl. 58 odst. 5, není DPH způsobilá pro tu část investičních nákladů, která odpovídá podpoře z programu ve formě grantu, ledaže vnitrostátní právní předpisy o DPH neumožňují u investičních nákladů její navratitelnost nebo pokud je daná část investičních nákladů odpovídající podpoře z programu ve formě grantu nižší než 5 000 000 EUR (včetně DPH);

iv)

fondů malých projektů a investic uskutečněných konečnými příjemci, pokud jde o fondy malých projektů v rámci Interreg.

První pododstavec písm. b) se nepoužije u operací týkajících se ochrany životního prostředí.

2.   Nařízení pro jednotlivé fondy mohou určit další náklady, které nejsou způsobilé pro příspěvek z jednotlivých fondů.

Článek 65

Trvalost operací

1.   Členský stát vrátí příspěvek z fondů na operaci zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u této operace k:

a)

zastavení výrobní činnosti nebo jejímu přemístění mimo region úrovně NUTS 2, v němž obdržela podporu;

b)

změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje neoprávněnou výhodu;

c)

podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.

Vrácení příspěvku členským státem z důvodu neplnění požadavků tohoto článku se provede poměrně k délce jejich neplnění.

2.   V případě operací podporovaných z ESF+ nebo z FST v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. k), l) a m) nařízení o FST se podpora vrátí, pokud se na tyto operace podle pravidel státní podpory vztahuje povinnost udržovat investice.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky z programu poskytnuté na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím nebo na operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Článek 66

Přemístění

1.   Výdaje podporující přemístění nejsou způsobilé pro příspěvek z fondů.

2.   Pokud příspěvek z fondů představuje státní podporu, přesvědčí se řídící orgán, že příspěvek nepodporuje přemístění podle čl. 14 odst. 16 nařízení (EU) č. 651/2014.

Článek 67

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

1.   Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nepřekračuje, s výjimkou věcných příspěvků, celkové způsobilé výdaje na konci operace;

b)

hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřekračuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;

c)

hodnotu a poskytnutí příspěvku v podobě věcného plnění lze nezávisle posoudit a ověřit;

d)

v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí může být učiněna platba za účelem plnění smlouvy o pronájmu, jejíž roční nominální hodnota nepřesahuje jednotku měny členského státu;

e)

v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje s přihlédnutím k ověřenému objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.

Hodnotu pozemků nebo nemovitostí uvedenou v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v čl. 64 odst. 1 písm. b).

2.   Odpisy, u kterých nebyla provedena platba podložená fakturami, lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

umožňují to pravidla způsobilosti programu;

b)

způsobilé náklady jsou proplaceny ve formě uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. a) a výše těchto výdajů je řádně doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám na tyto náklady;

c)

náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;

d)

na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.

Článek 68

Zvláštní pravidla způsobilosti pro finanční nástroje

1.   Způsobilé výdaje z finančního nástroje představují celkovou výši příspěvku z programu vyplacenou na finanční nástroj nebo v případě záruk vyčleněnou pro účely smluv o zárukách finančním nástrojem během období způsobilosti, přičemž tato částka odpovídá:

a)

platbám konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)

zdrojům vyčleněným pro účely smluv o zárukách bez ohledu na to, zda jsou dosud nevypořádané nebo zda se již staly splatnými, aby bylo umožněno čerpání záruky za ztráty; zdroje se vypočítají na základě multiplikačního poměru stanoveného pro příslušné vyplacené nové půjčky, kapitálové či kvazikapitálové investice do konečných příjemců;

c)

platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s jiným příspěvkem Unie na jednu operaci finančního nástroje v souladu s čl. 58 odst. 5;

d)

platbám poplatků za správu a náhradám nákladů na správu vynaloženým orgány provádějícími finanční nástroj.

2.   Je-li finanční nástroj prováděn po několik po sobě jdoucích programových období, může být podpora konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, včetně nákladů na správu a poplatků za správu, poskytnuta na základě dohod uzavřených během předchozího programového období, pokud tato podpora vyhovuje pravidlům způsobilosti následujícího programového období. V takových případech se způsobilost výdajů uplatněných v žádostech o platbu určí v souladu s pravidly příslušného programového období.

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) platí, že pokud subjekt čerpající záruky nevyplatil plánovaný objem nových půjček, kapitálových nebo kvazikapitálových investic konečným příjemcům v souladu s multiplikačním poměrem, způsobilé výdaje se úměrně sníží. Multiplikační poměr se může přezkoumat, pokud je to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Takové přehodnocení nemá zpětnou působnost.

4.   Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti.

Jsou-li subjekty provádějící holdingový fond vybrány přímým zadáním zakázky podle čl. 59 odst. 3, částka nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá prahové hodnotě ve výši až 5 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům formou úvěrů nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 7 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových a kvazikapitálových investic.

Jsou-li subjekty provádějící zvláštní fond vybrány přímým zadáním zakázky podle čl. 59 odst. 3, částka nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá prahové hodnotě ve výši až 7 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům formou úvěrů nebo vyčleněných ve smlouvách o zárukách a až 15 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových nebo kvazikapitálových investic.

Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond, nebo zvláštní fondy, nebo obojí současně, vybrány prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s použitelným právem, určí se částka nákladů na správu a poplatků za správu v dohodě o financování, přičemž odráží výsledek nabídkového řízení.

5.   Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nesmí být vykázány jako způsobilé výdaje.

6.   Způsobilé výdaje vykázané podle odstavce 1 nepřekročí součet celkové výše podpory z fondů vyplacené pro účely uvedeného odstavce a příslušného vnitrostátního spolufinancování.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Obecné zásady řízení a kontroly

Článek 69

Oblasti odpovědnosti členských států

1.   Členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly pro své programy v souladu s touto hlavou a zajišťují jejich fungování v souladu se zásadou řádného finančního řízení a klíčovými požadavky uvedenými v příloze XI.

2.   Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účtů předložených Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich. Tato opatření se týkají shromažďování informací o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie v souladu s přílohou XVII. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů musí být v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu údajů. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Účetní dvůr mají k těmto informacím nezbytný přístup.

V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI se povinnosti týkající se shromažďování informací o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie v souladu s přílohou XVII uvedené v prvním pododstavci použijí ode dne 1. ledna 2023.

3.   Členské státy na žádost Komise přijmou opatření nezbytná k zajištění účinného fungování svých systémů řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů předložených Komisi. Pokud je tímto opatřením audit, mohou se jich úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci účastnit.

4.   Členské státy zajistí kvalitu, přesnost a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.

5.   Členské státy zajistí zveřejnění informací v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízeních pro jednotlivé fondy, s výjimkou případů, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo toto zveřejnění vylučují z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

6.   Členské státy mají zavedeny systémy a postupy k zajištění toho, aby se všechny dokumenty vyžadované pro auditní stopu podle přílohy XIII uchovávaly v souladu s požadavky stanovenými v článku 82.

7.   Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Rozsah působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Tím není dotčena obecná možnost pro občany a zainteresované strany podat stížnosti Komisi. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích těchto šetření.

Pro účely tohoto článku se stížností rozumí veškeré spory mezi potenciálními a vybranými příjemci s ohledem na navrhovanou nebo vybranou operaci a veškeré spory se třetími stranami týkající se provádění programu nebo operací v jejich rámci bez ohledu na kvalifikaci prostředku právní nápravy podle vnitrostátního práva.

8.   Členské státy zajistí, že veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány se provádí prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XIV.

Členské státy podporují výhody elektronické výměny údajů a poskytují v tomto ohledu příjemcům veškerou nezbytnou podporu.

Odchylně od prvního pododstavce může řídící orgán na výslovnou žádost příjemce výjimečně přijmout výměnu informací v tištěné podobě, aniž je dotčena jeho povinnost zaznamenávat a uchovávat údaje v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. e).

V případě programů podporovaných z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2023.

První pododstavec se nepoužije na programy nebo priority podle čl. 4 písm. odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

9.   Členské státy zajistí, aby veškerá oficiální výměna informací s Komisí probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XV.

10.   Členské státy poskytnou odhady částky na žádosti o platbu, které budou předloženy ve stávajícím kalendářním roce a v následujících kalendářních letech do 31. ledna a 31. července, v souladu s přílohou VIII, nebo zajistí, aby tyto odhady poskytly řídící orgány.

11.   Každý členský stát nejpozději k okamžiku předložení konečné žádosti o platbu za první účetní období a nejpozději do 30. června 2023 zavede popis systému řízení a kontroly podle šablony stanovené v příloze XVI. Tento popis aktualizuje tak, aby odrážel veškeré pozdější změny.

12.   Členské státy podávají zprávy o nesrovnalostech podle kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, v souladu s údaji, které mají být poskytnuty, a formátem pro podávání zpráv stanoveným v příloze XII.

Článek 70

Pravomoci a odpovědnosti Komise

1.   Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně a efektivně. Komise vypracuje pro účely svých vlastních auditů strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.

Komise a auditní orgány své plány auditu koordinují.

2.   Komise provádí audity po dobu až tří kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Tato lhůta se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.

3.   Úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci mají pro účely svých auditů přístup ke všem potřebným záznamům, dokumentům a metadatům, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy, které se týkají operací podporovaných z fondů nebo systémů řízení a kontroly, a obdrží kopie v požadovaném formátu.

4.   Pro audity na místě se uplatňují také tato ustanovení:

a)

Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň 15 pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů; těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu;

b)

pokud uplatnění vnitrostátních ustanovení vyhrazuje určité úkony pověřeným osobám specificky určeným vnitrostátními právními předpisy, mají úředníci a pověření zástupci Komise přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů;

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu příslušnému orgánu členského státu do tří měsíců od posledního dne auditu;

d)

Komise předá zprávu o auditu do tří měsíců od obdržení úplného vyjádření příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu; odpověď členského státu se považuje za úplnou, pokud Komise nepožádá o další informace nebo o revidovaný dokument do dvou měsíců ode dne obdržení odpovědi členského státu.

Za účelem dodržení lhůt uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce zpřístupní Komise předběžná zjištění auditu a zprávu o auditu alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie.

Považuje-li se to za nutné, mohou být lhůty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce na základě dohody mezi Komisí a příslušným orgánem členského státu prodlouženy.

Je-li stanovena lhůta pro vyjádření členského státu k předběžným zjištěním auditu nebo ke zprávě o auditu podle prvního pododstavce písm. c) a d) tohoto odstavce, začíná uvedená lhůta běžet okamžikem, kdy je příslušný orgán členského státu obdrží alespoň v jednom z úředních jazyků dotčeného členského státu.

Článek 71

Programové orgány

1.   Pro účely čl. 63 odst. 3 finančního nařízení určí členský stát pro každý program řídící orgán a auditní orgán. Svěří-li členský stát účetní funkci jinému subjektu než řídícímu orgánu v souladu s čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení, je dotyčný subjekt rovněž určen jako programový orgán. Tytéž orgány mohou být odpovědné za více než jeden program.

2.   Auditním orgánem je orgán veřejné správy. Audit může být na odpovědnost auditního orgánu proveden veřejným nebo soukromým subjektem, který není auditním orgánem. Auditní orgán a jakýkoli subjekt provádějící audit na odpovědnost auditního orgánu musí být funkčně nezávislý na auditovaných subjektech.

3.   Řídící orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů k vykonávání určitých úkolů na jeho odpovědnost. Ujednání mezi řídícím orgánem a zprostředkujícími subjekty se zaznamenají písemně.

4.   Členské státy zajistí dodržování zásady oddělení funkcí mezi programovými orgány a uvnitř těchto orgánů.

5.   Pokud program v souladu se svými cíli poskytuje podporu z EFRR nebo ESF+ programu, který je spolufinancován z Horizontu Evropa podle čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení o Horizontu Evropa, je subjekt provádějící program spolufinancovaný z Horizontu Evropa určen řídícím orgánem příslušného programu jako zprostředkující subjekt v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

6.   Členský stát může z vlastního podnětu určit koordinační orgán, který bude udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace a bude koordinovat činnost programových orgánů v daném členském státě.

KAPITOLA II

Standardní systémy řízení a kontroly

Článek 72

Funkce řídícího orgánu

1.   Řídící orgán odpovídá za řízení programu tak, aby bylo dosaženo jeho cílů. Vykonává zejména tyto funkce:

a)

vybírá operace v souladu s článkem 73, s výjimkou operací uvedených v čl. 33 odst. 3 písm. d);

b)

plní úkoly v oblasti řízení programu v souladu s článkem 74;

c)

podporuje práci monitorovacího výboru v souladu s článkem 75;

d)

dohlíží na zprostředkující subjekty;

e)

elektronicky zaznamenává a uchovává údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity v souladu s přílohou XVII a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.

2.   Členský stát může účetní funkci uvedenou v článku 76 svěřit řídícímu orgánu nebo jinému subjektu.

3.   V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI vykonává účetní funkci řídící orgán nebo na jeho odpovědnost.

Článek 73

Výběr operací řídícím orgánem

1.   Pro výběr operací řídící orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost osobám se zdravotním postižením, zajišťují genderovou rovnost a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Kritéria a postupy zajistí, aby byly vybrány operace s přihlédnutím k cíli maximalizovat přínos financování z prostředků Unie k dosažení cílů programu.

2.   Při výběru operací řídící orgán:

a)

zajistí, aby vybrané operace byly v souladu s programem, včetně jejich souladu s příslušnými strategiemi, z nichž program vychází, a rovněž účinně přispívaly k dosažení specifických cílů programu;

b)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do působnosti základní podmínky, byly v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty vytvořenými za účelem splnění dané základní podmínky;

c)

zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, realizovanými činnostmi a dosažením cílů;

d)

u operací zahrnujících investice do infrastruktury nebo produktivní investice ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na provoz a údržbu, aby byla zajištěna jejich fiskální udržitelnost;

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (51), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení a aby bylo řádně zohledněno posouzení alternativních řešení, a to na základě požadavků uvedené směrnice;

f)

ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídícímu orgánu, bylo dodrženo použitelné právo;

g)

zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti daného fondu a aby byly přiřazeny určitému typu intervence;

h)

zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace podléhající přemístění v souladu s článkem 66, nebo které by představovaly převod výrobní činnosti v souladu s čl. 65 odst. 1 písm. a);

i)

zajistí, aby vybrané operace nebyly přímo dotčeny odůvodněným stanoviskem Komise ohledně nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které stanoví, že je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)

zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let.

Pokud jde o písmeno b) tohoto odstavce, jsou v případě cíle politiky jedna, jak je stanoven v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti, v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace pouze operace, které odpovídají specifickým cílům uvedeným v bodech i) a iv) zmiňovaného písmene.

3.   Řídící orgán zajistí, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví všechny podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, plánu jejího financování a lhůty pro její provedení a případně metodu, která se použije pro stanovení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení podpory.

4.   V případě operací, které obdržely „pečeť excelence“, nebo operací vybraných v rámci programu spolufinancovaného z Horizontu Evropa se může řídící orgán rozhodnout udělit podporu z EFRR nebo ESF+ přímo, pokud uvedené operace splňují požadavky stanovené v odst. 2 písm. a), b) a g).

Řídící orgány navíc mohou na operace uvedené v prvním pododstavci použít kategorie, maximální částky a metody výpočtu způsobilých nákladů stanovené v rámci příslušného nástroje Unie. Tyto prvky jsou stanoveny v dokumentu uvedeném v odstavci 3.

5.   Pokud řídící orgán vybere operaci strategického významu, do jednoho měsíce o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace.

Článek 74

Řízení programu řídícím orgánem

1.   Řídící orgán:

a)

provádí řídicí kontroly s cílem ověřit, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s použitelným právem, programem a podmínkami podpory operace, a:

i)

mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a), že byla proplacena částka výdajů požadovaných příjemci ve vztahu k těmto nákladům a že příjemci vedou oddělené účetní záznamy nebo používají vhodné účetní kódy u všech transakcí souvisejících s operací;

ii)

mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a d), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;

b)

zajistí, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, aby příjemce obdržel splatnou částku v plné výši, a to nejpozději do 80 dní ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem; uvedená lhůta může být přerušena, pokud informace předložené příjemcem řídícímu orgánu neumožňují rozhodnout, zda je daná částka splatná;

c)

má zavedena účinná a přiměřená opatření a postupy proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

d)

předchází nesrovnalostem, zjišťuje a napravuje je;

e)

potvrzuje legalitu a správnost výdajů uvedených v účtech;

f)

vypracovává prohlášení řídícího subjektu v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII.

V případě prvního pododstavce písm. b) se žádná částka neodečítá ani nezadržuje a nejsou vybírány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky příslušející příjemcům.

V případě operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru provádí řídící orgán platby na účelově vázaný účet, zřízený k tomuto účelu na jméno příjemce a určený k použití v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.   Řídicí kontroly uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) jsou prováděny na základě rizik a jsou úměrné předem zjištěným a písemně stanoveným rizikům.

Řídicí kontroly zahrnují správní kontroly žádostí o platbu od příjemců a kontroly operací na místě. Tyto kontroly se provádějí před předložením účtů v souladu s článkem 98.

3.   Je-li v rámci programu řídící orgán rovněž příjemcem, zajišťují opatření týkající se řídicích kontrol oddělení funkcí.

Aniž je dotčen odstavec 2, může nařízení o Interreg stanovit zvláštní pravidla pro řídicí kontroly vztahující se na programy Interreg. Nařízení o AMIF, ISF a BMVI mohou stanovit zvláštní pravidla pro řídicí kontroly, která se použijí v případě, že příjemcem je mezinárodní organizace.

Článek 75

Podpora práce monitorovacího výboru od řídícího orgánu

Řídící orgán:

a)

předává monitorovacímu výboru včas veškeré informace nezbytné pro plnění jeho úkolů;

b)

zajišťuje činnosti v návaznosti na rozhodnutí a doporučení monitorovacího výboru.

Článek 76

Účetní funkce

1.   Účetní funkce sestává z těchto úkolů:

a)

vypracování a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 91 a 92;

b)

vypracování a předkládání účtů potvrzující úplnost, přesnost a věrohodnost účtů v souladu s článkem 98 a vedení elektronických záznamů o všech prvcích účtů včetně žádostí o platbu;

c)

přepočtení částek výdajů vzniklých v jiné měně na eura za použití měsíčního účetního směnného kursu Komise platného v měsíci, v němž je výdaj zaznamenán v účetních systémech subjektu odpovědného za plnění úkolů stanovených v tomto článku.

2.   Účetní funkce nezahrnuje kontroly na úrovni příjemců.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. c) může nařízení o Interreg stanovit odlišnou metodu převodu částek výdajů vzniklých v jiné měně na eura.

Článek 77

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán je odpovědný za provádění auditů systému, auditů operací a auditů účtů s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, pokud jde o účinné fungování systémů řízení a kontroly a legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účtů předložených Komisi.

2.   Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

3.   Auditní orgán vypracuje a předloží Komisi:

a)

výroční výrok auditora v souladu s čl. 63 odst. 7 finančního nařízení a šablonou stanovenou v příloze XIX tohoto nařízení, který je založen na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnuje všechny tyto složky:

i)

úplnost, přesnost a věrohodnost účtů;

ii)

legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účtů předložených Komisi;

iii)

účinné fungování systému řízení a kontroly;

b)

výroční kontrolní zprávu, která splňuje požadavky čl. 63 odst. 5 písm. b) finančního nařízení, v souladu se vzorem stanoveným v příloze XX tohoto nařízení, a která podporuje výroční výrok auditora uvedený v písmenu a) tohoto odstavce, a shrnuje veškerá zjištění včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výslednou celkovou chybovost a zbytkovou chybovost u výdajů zapsaných do účtů předložených Komisi.

4.   Pokud jsou programy seskupeny pro účely auditů operací podle čl. 79 odst. 2 druhého pododstavce, je možné informace požadované podle odst. 3 písm. b) tohoto článku seskupit do jediné zprávy.

5.   Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

6.   Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně a alespoň jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily auditní strategii, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 78

Auditní strategie

1.   Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 69 odst. 11 vypracuje auditní orgán po konzultaci s řídícím orgánem auditní strategii, která se zabývá audity systémů a audity operací. Auditní strategie zahrnuje audity systémů nově určených řídících orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci. Tyto audity se provádějí do 21 měsíců od rozhodnutí o schválení programu nebo změny programu, v němž je tento orgán určen. Auditní strategie se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XXII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů.

2.   Auditní strategie se na žádost předkládá Komisi.

Článek 79

Audity operací

1.   Audity operací se pokrývají výdaje vykázané Komisi za účetní rok na základě výběru vzorku. Vzorek musí být reprezentativní a zakládat se na statistických metodách výběru vzorků.

2.   Pokud základní soubor zahrnuje méně než 300 jednotek vzorku, může auditní orgán na základě odborného úsudku použít metodu nestatistického výběru vzorků. V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná k tomu, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora. Metoda nestatistického výběru vzorků musí zahrnovat minimálně 10 % náhodně vybraných jednotek vzorku v základním souboru za účetní rok.

Statistický vzorek může pokrývat jeden nebo více programů, které čerpají podporu z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST, a s ohledem na případnou stratifikaci jedno nebo více programových období podle odborného úsudku auditního orgánu.

Vzorek operací podporovaných z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI se vztahuje na operace podporované každým fondem zvlášť.

3.   Audity operací zahrnují kontroly na místě fyzického provádění operace, pouze pokud to typ dotčené operace vyžaduje.

Nařízení o ESF+ může stanovit zvláštní ustanovení pro programy nebo priority podle čl. 4 odst. 1 písm. m) uvedeného nařízení. Nařízení o AMIF, ISF a BMVI mohou stanovit zvláštní ustanovení pro audit operací použitelná v případě, že příjemcem je mezinárodní organizace. Nařízení o Interreg může stanovit zvláštní pravidla pro audity operací v rámci programů Interreg.

Audity se provádějí na základě pravidel platných v době, kdy byly činnosti v rámci operace uskutečněny.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem doplnění tohoto článku stanovením standardizovaných metodik a způsobů výběru vzorků k pokrytí jednoho nebo několika programových období.

Článek 80

Opatření pro jediný audit

1.   Komise a auditní orgány při provádění auditů náležitě zohlední zásady jediného auditu a proporcionality ve vztahu k úrovni rizika pro rozpočet Unie. Činí tak zejména v zájmu zamezení zdvojování auditů a řídicích kontrol stejných výdajů vykázaných Komisi s cílem minimalizovat náklady na řídicí kontroly a audity a administrativní zátěž pro příjemce.

Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy uvedené v čl. 72 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců požadují a získávají pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k podpoře vyvození jednoznačných auditních závěrů.

2.   V případě programů, u kterých dojde Komise k závěru, že výrok auditního orgánu je spolehlivý, a jestliže se dotčený členský stát účastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou vlastní audity Komise omezeny na auditování práce auditního orgánu.

3.   U operací, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují v případě EFRR a Fondu soudržnosti 400 000 EUR, v případě FST 350 000 EUR, v případě ESF+ 300 000 EUR a v případě ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI 200 000 EUR, Komise nebo auditní orgán před předložením účtů za účetní rok, v němž byla daná operace dokončena, neprovedou více než jeden audit.

Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účtů za účetní rok, v němž byla daná operace dokončena. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, ve kterém audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou být výsledky uvedeného auditu provedeného Účetním dvorem u těchto operací použity auditním orgánem nebo Komisí za účelem splnění jejich příslušných úkolů.

4.   Odchylně od odstavce 3 může být jakákoli operace předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že není možné vypracovat platný výrok auditora.

5.   Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě, že:

a)

existuje zvláštní riziko nesrovnalosti nebo podezření na podvod;

b)

je potřebné zopakovat práci auditního orgánu, aby byla získána jistota o jeho účinném fungování;

c)

existují známky závažných nedostatků v práci auditního orgánu.

Článek 81

Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

1.   Řídící orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 74 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Řídící orgán může spoléhat na kontroly vykonávané externími subjekty a neprovádět řídicí kontroly na místě, pokud má dostatečné důkazy o způsobilosti těchto externích subjektů.

2.   Řídící orgán neprovádí kontroly na místě na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, poskytují řídícímu orgánu kontrolní zprávy podporující žádosti o platby.

3.   Auditní orgán provádí audity systémů a audity operací v souladu s články 77, 79 nebo případně 83 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících nové podkladové půjčky. Auditní orgán může za účelem získání celkového ujištění zohlednit výsledky auditu provedeného externími auditory u subjektů provádějících finanční nástroj a na tomto základě může rozhodnout o omezení své vlastní auditorské činnosti.

4.   V souvislosti se záručními fondy mohou subjekty odpovědné za audity programů provádět audity subjektů poskytujících související nové podkladové půjčky pouze v případě, že nastane jedna nebo více z těchto situací:

a)

podpůrné dokumenty dokládající podporu z finančního nástroje pro konečné příjemce nejsou k dispozici na úrovni řídícího orgánu ani na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj;

b)

existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídícího orgánu nebo subjektů provádějících finanční nástroj, nepředstavují pravdivý a přesný záznam o poskytnuté podpoře.

5.   Auditní orgán neprovádí audity na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát, v případě finančních nástrojů, které EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce provádějí.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, však předkládají Komisi a auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční zprávu o auditu vypracovanou jejich externími auditory. Tato zpráva pokrývá prvky uvedené v příloze XXI a představuje základ pro práci auditního orgánu.

6.   EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce poskytují programovým orgánům všechny nezbytné dokumenty, aby jim umožnily plnit jejich povinnosti.

Článek 82

Dostupnost dokladů

1.   Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídící orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu pěti let od 31. prosince roku, ve kterém řídící orgán provedl poslední platbu příjemci.

2.   Lhůta uvedená v odstavci 1 se přeruší buď v případě soudního řízení, nebo na základě žádosti Komise.

KAPITOLA III

Spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení

Článek 83

Posílená přiměřená opatření

Členský stát může pro systém řízení a kontroly programu použít následující posílená přiměřená opatření, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 84:

a)

odchylně od čl. 74 odst. 1 písm. a) a čl. 74 odst. 2 může řídící orgán používat pro provádění řídicích kontrol pouze vnitrostátní postupy;

b)

odchylně od čl. 77 odst. 1, pokud jde o audity systémů, a od čl. 79 odst. 1 a 3, pokud jde o audity operací, může auditní orgán omezit svou auditní činnost pro dotčený program nebo skupinu programů na audity operací zahrnující vzorek na základě statistického výběru 30 jednotek vzorku.

Pro účely řídicích kontrol uvedených v prvním pododstavci písm. a) se může řídící orgán spoléhat na kontroly provedené externími subjekty, pokud má dostatečné důkazy o způsobilosti těchto subjektů.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud má základní soubor méně než 300 jednotek vzorku, může auditní orgán použít metodu nestatistického výběru vzorků v souladu s čl. 79 odst. 2.

Pokud dostupné informace nepoukazují na závažný nedostatek v práci auditního orgánu, omezí Komise své vlastní audity pouze na přezkum práce auditního orgánu formou opětovného provedení auditu na úrovni auditního orgánu.

Článek 84

Podmínky použití posílených přiměřených opatření

1.   Členský stát může použít posílená přiměřená opatření uvedené v článku 83 kdykoli během programového období, jestliže Komise ve svých zveřejněných výročních zprávách o činnosti za poslední dva roky předcházející rozhodnutí členského státu uplatňovat ustanovení tohoto článku potvrdila, že systém řízení a kontroly daného programu funguje účinně a že celková chybovost v každém roce je 2 % nebo nižší. Komise při posuzování účinného fungování systému řízení a kontroly uvedeného programu zohlední účast dotčeného členského státu na posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

Pokud se členský stát rozhodne použít posílená přiměřená opatření uvedené v článku 83, oznámí jejich používání Komisi. V takovém případě se tato opatření použijí od počátku následujícího účetního období.

2.   Na začátku programového období může členský stát použít posílená přiměřená opatření uvedená v článku 83 za předpokladu, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny v souvislosti s podobným programem prováděným v období let 2014–2020 a jestliže opatření pro řízení a kontrolu stanovená pro program v období let 2021–2027 vycházejí převážně z opatření pro předchozí programové období. V takovém případě se tato opatření použijí od začátku programového období.

3.   Členský stát vypracuje nebo odpovídajícím způsobem aktualizuje popis systému řízení a kontroly a auditní strategii podle čl. 69 odst. 11 a článku 78.

Článek 85

Úprava během programového období

1.   Pokud Komise nebo auditní orgán dospěje na základě provedených auditů a výroční kontrolní zprávy k závěru, že podmínky stanovené v článku 84 již nejsou splněny, požádá Komise auditní orgán, aby vykonal další auditní činnost v souladu s čl. 69 odst. 3 a přesvědčil se, že byla přijata opatření k nápravě.

2.   Pokud následná výroční kontrolní zpráva potvrdí, že podmínky nejsou i nadále plněny, čímž se omezuje ujištění dané Komisi o účinném fungování systémů řízení a kontroly, jakož i o legalitě a správnosti výdajů, požádá Komise auditní orgán o provedení auditů systémů.

3.   Komise poskytne členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky, a následně může členský stát informovat o tom, že posílená přiměřená opatření uvedená v článku 83 se od počátku následujícího účetního roku již nepoužijí.

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PŘEDKLÁDÁNÍ A KONTROLA ÚČTŮ A FINANČNÍ OPRAVY

KAPITOLA I

Finanční řízení

Oddíl I

Všeobecná účetní pravidla

Článek 86

Rozpočtové závazky

1.   Rozhodnutí o schválení programu v souladu s článkem 23 je rozhodnutím o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení a oznámení o něm předané dotčenému členskému státu zakládá právní závazek.

Uvedené rozhodnutí přesně stanoví celkový příspěvek Unie na každý fond a každý rok. U programů v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ se však částka odpovídající 50 % příspěvku na roky 2026 a 2027 (dále jen „částka flexibility“) na každý program v každém členském státě zadrží a na program se s konečnou platností přidělí poté, co Komise přijala rozhodnutí na základě přezkumu v polovině období podle článku 18.

2.   Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňuje Komise pro každý fond v ročních splátkách.

3.   Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení následují rozpočtové závazky na první splátku po přijetí programu Komisí.

Článek 87

Použití eura

Veškeré částky uvedené v programech, ohlášené nebo vykázané Komisi členskými státy, se vyjadřují v eurech.

Článek 88

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhradí přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 98 finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

Oddíl II

Pravidla pro platby členským státům

Článek 89

Druhy plateb

Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a výplaty zůstatků na účtech za účetní rok.

Článek 90

Předběžné financování

1.   Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z fondů, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení programu.

2.   Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku v závislosti na dostupnosti prostředků takto:

a)

2021: 0,5 %;

b)

2022: 0,5 %;

c)

2023: 0,5 %;

d)

2024: 0,5 %;

e)

2025: 0,5 %;

f)

2026: 0,5 %.

Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

3.   Odchylně od odstavce 2 se pro programy Interreg stanoví zvláštní pravidla týkající se předběžného financování v nařízení o Interreg.

4.   Odchylně od odstavce 2 se pro programy podporované z AMIF, ISF a BMVI stanoví zvláštní pravidla týkající se předběžného financování v nařízeních pro jednotlivé fondy.

5.   Částku vyplacenou jako předběžné financování pro roky 2021 a 2022 Komise zúčtuje v účtech každý rok a pro roky 2023 až 2026 nejpozději v posledním účetním roce v souladu s článkem 100.

Částku vyplacenou jako předběžné financování v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI Komise zúčtuje v účtech nejpozději v posledním účetním roce.

6.   Veškeré úroky z předběžného financování se použijí pro dotčený program stejným způsobem jako fondy a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

Článek 91

Žádosti o platbu

1.   Členský stát předloží maximálně šest žádostí o platbu na jeden program, jeden fond a jeden účetní rok. Každý rok může být jedna žádost o platbu předložena kdykoli v každém období mezi těmito daty: 28. února, 31. května, 31. července, 31. října, 30. listopadu a 31. prosince.

Poslední žádost o platbu předložená do 31. července se považuje za konečnou žádost o platbu za účetní rok končící 30. června.

První pododstavec se nepoužije na programy Interreg.

2.   Žádosti o platbu jsou přípustné pouze, pokud byl předložen nejnovější balíček pro poskytnutí jistoty podle článku 98.

3.   Žádosti o platbu se předkládají Komisi v souladu se šablonou stanovenou v příloze XXIII a pro každou prioritu a případně podle kategorie regionu obsahují tyto údaje:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, a operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, ale přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci;

b)

výši technické pomoci vypočtenou v příslušných případech v souladu s čl. 36 odst. 5 písm. b);

c)

celkovou výši příspěvku z veřejných zdrojů, který byl poskytnut nebo má být poskytnut v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, a operacemi souvisejícími se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, ale přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci;

d)

celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla:

a)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 51 písm. a), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám vázaným na pokrok při plnění podmínek nebo dosažení výsledků v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 95 odst. 2 nebo s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 95 odst. 4;

b)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 51 písm. c), d) a e), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám určeným v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 94 odst. 3 nebo s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 94 odst. 4;

c)

v případě forem grantů uvedených v čl. 53 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) se částky obsažené v žádosti o platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě.

5.   Odchylně od odstavce 3 může žádost o platbu v případě státní podpory zahrnovat zálohy placené příjemci orgánem poskytujícím podporu, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

jsou předmětem záruky poskytnuté bankou nebo jinou finanční institucí usazenou v příslušném členském státě nebo se na ně vztahuje nástroj poskytnutý jako záruka veřejným subjektem nebo příslušným členským státem;

b)

tyto zálohy nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci pro danou operaci;

c)

tyto zálohy jsou kryty výdaji placenými příjemci při provádění příslušné operace a doloženy příjmovými fakturami nebo účetními doklady rovnocenné důkazní hodnoty do tří let od roku vyplacení zálohy nebo do 31. prosince 2029, podle toho, co nastane dříve, přičemž v případě nedodržení těchto podmínek se příští žádost o platbu odpovídajícím způsobem opraví.

V každé žádosti o platbu, která zahrnuje tento druh záloh, se uvede samostatně celková částka hrazená z programu jako záloha, částka uhrazená z výdajů příjemců do tří let po vyplacení zálohy v souladu s písmenem c) a částka, která nebyla kryta výdaji příjemci a pro kterou neuplynula lhůta tří let.

6.   Odchylně od odst. 3 písm. c) tohoto článku vyplácí příjemcům v případě režimů podpor podle článku 107 Smlouvy o fungování EU příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům uvedeným v žádosti o platbu orgán poskytující podporu.

Článek 92

Zvláštní prvky pro finanční nástroje v žádostech o platbu

1.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 59 odst. 1, zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XXIII celkové vyplacené částky nebo v případě záruk částky vyčleněné pro účely smluv o zárukách řídícím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c).

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 59 odst. 2, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

a)

částka zahrnutá do první žádosti o platbu musí být již ve prospěch finančních nástrojů vyplacena a může případně dosahovat až 30 % celkové částky příspěvků z programu vyhrazených pro finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování v souladu s příslušnou prioritou a případně kategorií regionu;

b)

částka zahrnutá do následných žádostí o platbu předložených během období způsobilosti zahrnuje způsobilé výdaje uvedené v čl. 68 odst. 1.

3.   Částku zahrnutou do první žádosti o platbu podle odst. 2 písm. a) Komise zúčtuje v účtech nejpozději poslední účetní rok.

V žádostech o platbu se částka uvádí odděleně.

Článek 93

Společná pravidla pro platby

1.   S výhradou čl. 15 odst. 5 a 6 a v závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžné platby do 60 dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.

2.   Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotčeného fondu a kategorie regionu. Jako průběžné platby uhradí Komise 95 % z částek zahrnutých v žádosti o platbu, která vyplyne z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu podle situace buď na celkové způsobilé výdaje, nebo na příspěvek z veřejných zdrojů. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být vyplaceny nebo získány zpět, při výpočtu účetních zůstatků v souladu s článkem 100.

3.   Podpora poskytnutá z fondů na prioritu v průběžných platbách nesmí být vyšší než výše podpory z fondů pro prioritu stanovená v rozhodnutí o schválení daného programu.

4.   V případě příspěvku Unie ve formě podpory uvedené v článku 51 Komise vyplatí nejvýše částku požadovanou členským státem.

5.   Podpora poskytovaná z fondů na prioritu výplatou zůstatku za poslední účetní období nepřekročí tyto částky:

a)

příspěvek z veřejných zdrojů vykázaný v žádostech o platbu;

b)

podporu z fondů, která byla nebo má být vyplacena příjemcům;

c)

částku, o kterou členský stát požádá.

Částky vyplacené podle čl. 36 odst. 5 se neberou v úvahu pro účely výpočtu stropu stanoveného v prvním pododstavci písm. b) tohoto článku.

6.   Na žádost členského státu lze průběžné platby navýšit o 10 % nad míru spolufinancování použitelnou pro jednotlivé priority v rámci fondů, pokud členský stát po 1. červenci 2021 splňuje jednu z následujících podmínek:

a)

členský stát obdrží půjčku od Unie podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 (52);

b)

členský stát obdrží střednědobou finanční pomoc v rámci evropského stabilizačního mechanismu zřízeného smlouvou o zřízení evropského stabilizačního mechanismu ze dne 2. února 2012 nebo podle nařízení (ES) č. 332/2002 pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu;

c)

členský stát má přístup k finanční pomoci pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 472/2013.

Vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje na platby do konce kalendářního roku, v němž je související finanční pomoc ukončena.

7.   Odstavec 6 se nepoužije na programy Interreg.

Článek 94

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

1.   Komise může uhradit příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb v souladu s článkem 51, a to na základě částek a sazeb, které byly schváleny rozhodnutím podle odstavce 3 tohoto článku, nebo stanoveny v aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 4 tohoto článku.

2.   Aby mohly členské státy využívat příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, předloží Komisi jako součást předkládaného programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI.

Částky a sazby navrhované členským státem musí být posouzeny auditním orgánem a stanoví se na základě těchto kritérií:

a)

spravedlivých, přiměřených a ověřitelných metod výpočtu založených na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených historických údajích;

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů;

b)

návrhů rozpočtů;

c)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby použitelných v politikách Unie pro podobný druh operace;

d)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby, které se v režimech pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace.

3.   Rozhodnutí o schválení programu nebo jeho změny stanoví druhy operací, na které se úhrada založená na jednotkových nákladech, jednorázových částkách a paušálních sazbách vztahuje, definice a částky kryté těmito jednotkovými náklady, jednorázovými částkami a paušálními sazbami a způsoby úpravy těchto částek.

Členské státy poskytnou příjemcům úhradu pro účely tohoto článku. Tato úhrada může mít jakoukoli formu podpory.

Audity Komise a členských států a řídicí kontroly provedené členskými státy se zaměří výhradně na ověření splnění podmínek pro úhradu vyplacenou Komisí

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem doplnění tohoto článku tím, že se na úrovni Unie stanoví jednotkové náklady, jednorázové částky, paušální sazby, jejich výše a metody úpravy způsoby uvedenými v odst. 2 druhém pododstavci písm. a) až d) tohoto článku.

5.   Tento článek se nevztahuje na příspěvek Unie na technickou pomoc hrazenou podle čl. 51 písm. e).

Článek 95

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

1.   Komise může uhradit příspěvek Unie na celou prioritu nebo části priority programů na základě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 51, a to na základě částek, které byly schváleny rozhodnutím podle odstavce 2 tohoto článku, nebo stanoveny v aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 4 tohoto článku. Aby mohly členské státy využívat příspěvek Unie na program na základě financování nesouvisejícího s náklady, předloží Komisi v rámci programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI. Návrh musí obsahovat tyto informace:

a)

označení dotčené priority a celkovou částku krytou financováním nesouvisejícím s náklady;

b)

popis části programu a druhu operací krytých financováním nesouvisejícím s náklady;

c)

popis podmínek, které mají být splněny, nebo výsledků, kterých má být dosaženo, a harmonogram;

d)

průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise;

e)

jednotky měření;

f)

harmonogram úhrad Komise a související částky vázané na pokrok při plnění podmínek nebo dosahování výsledků;

g)

opatření pro ověření průběžných výstupů a splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

h)

způsoby případných úprav částek;

i)

opatření pro zajištění auditní stopy v souladu s přílohou XIII, která prokáže splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

j)

předpokládaný druh způsobu úhrady, který bude použit k úhradě příjemci nebo příjemcům v rámci priority nebo částí priority programů, jichž se tento článek týká.

2.   Rozhodnutí o schválení programu nebo žádosti o jeho změnu stanoví všechny prvky uvedené v odstavci 1.

3.   Členské státy uhradí příjemcům náhradu pro účely tohoto článku. Tato úhrada může mít jakoukoli formu podpory.

Audity Komise a členských států a řídicí kontroly provedené členskými státy se zaměří výhradně na ověření, zda byly splněny podmínky pro úhradu vyplacenou Komisí nebo zda bylo dosaženo výsledků.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem doplnění tohoto článku tím, že se stanoví částky pro financování nesouvisející s náklady na úrovni Unie podle druhu operace, metody úpravy částek a podmínky, které je třeba splnit, nebo výsledky, kterých je třeba dosáhnout.

Oddíl III

Přerušení a pozastavení

Článek 96

Přerušení platební lhůty

1.   Komise může přerušit lhůtu pro platby, s výjimkou předběžného financování, na maximální dobu šesti měsíců, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)

existují důkazy o možných závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;

b)

Komise musí provést dodatečné kontroly poté, co obdrží informace o tom, že výdaje v žádosti o platbu mohou souviset s nesrovnalostí.

2.   Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o tři měsíce.

3.   Komise omezí přerušení platební lhůty pouze na část výdajů ovlivněnou prvky uvedenými v odstavci 1, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Komise písemně informuje členský stát a řídící orgán o důvodu přerušení platební lhůty a požádá je o nápravu situace. Komise přerušení ukončí, jakmile jsou přijata opatření pro nápravu prvků uvedených v odstavci 1.

4.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro přerušení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

Článek 97

Pozastavení plateb

1.   Komise poskytne členskému státu příležitost předložit připomínky a následně může pozastavit všechny nebo některé platby s výjimkou předběžného financování, jestliže je splněna některá z těchto podmínek:

a)

členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 96;

b)

existuje závažný nedostatek;

c)

výdaje v žádostech o platbu souvisejí s nesrovnalostí, která nebyla napravena;

d)

existuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v záležitosti, která ohrožuje legalitu a správnost výdajů.

2.   Komise ukončí pozastavení všech plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme opatření, která napraví prvky uvedené v odstavci 1.

3.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro pozastavení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

KAPITOLA II

Předkládání a kontrola účtů

Článek 98

Obsah a předkládání účetní závěrky

1.   Pro každý účetní rok, ve kterém byly předloženy žádosti o platbu, předloží členský stát Komisi do 15. února tyto dokumenty (dále jen „balíček pro poskytnutí jistoty“), které se týkají předcházejícího účetního období:

a)

účetní závěrku v souladu se šablonou stanovenou v příloze XXIV;

b)

prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. f) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII;

c)

výroční výrok auditora uvedený v čl. 77 odst. 3 písm. a) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XIX;

d)

výroční kontrolní zprávu uvedenou v čl. 77 odst. 3 písm. b) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XX.

2.   Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit do 1. března.

3.   Na úrovni každé priority a případně fondu a kategorie regionu účty uvádí:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů zanesenou do účetních systémů subjektu vykonávajícího účetní funkci, která byla zahrnuta v žádosti o závěrečnou platbu za účetní rok, a celkovou výši odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, a operacemi souvisejícími se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, ale přispívají ke splnění základních podmínek;

b)

částky odejmuté během účetního roku;

c)

výši příspěvků z veřejných zdrojů vyplacených ve prospěch finančních nástrojů;

d)

pro každou prioritu vysvětlení veškerých rozdílů mezi částkami vykázanými podle písmene a) a částkami vykázanými v žádostech o platbu za tentýž účetní rok..

4.   Balíček pro poskytnutí jistoty se netýká celkové výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací nebo odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souvislosti se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

5.   Účty nejsou přípustné, jestliže členské státy neprovedly nezbytné opravy za účelem snížení zbytkové chybovosti pro legalitu a správnost výdajů obsažených v účtech na hodnotu 2 %. nebo nižší.

6.   Členské státy z účtů odečtou zejména:

a)

neoprávněné výdaje, u kterých byly provedeny finanční opravy v souladu s článkem 103;

b)

výdaje, které jsou předmětem probíhajícího posuzování legality a správnosti;

c)

v případě potřeby další částky s cílem snížit zbytkovou chybovost u výdajů vykázaných v účtech na hodnotu 2 % nebo nižší.

Členský stát může zahrnout výdaje podle prvního pododstavce písm. b) do žádosti o platbu v následujících účetních rocích, jakmile bude potvrzena jejich legalita a správnost.

7.   Aniž je dotčen článek 104, může členský stát opravit nesprávné částky, které zjistil po předložení účtů zahrnující tyto částky, provedením odpovídajících úprav za účetní rok, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.

8.   Jako součást balíčku pro poskytnutí jistoty předloží členský stát za poslední účetní rok závěrečnou zprávu o výkonnosti uvedenou v článku 43 nebo v případě AMIF, ISF či BMVI poslední výroční zprávu o výkonnosti.

Článek 99

Kontrola účtů

Komise se do 31. května roku následujícího po konci účetního roku přesvědčí, že účty jsou úplné, přesné a věrohodné, pokud se nepoužije článek 102.

Článek 100

Výpočet zůstatku

1.   Při stanovení částky k tíži fondů za příslušný účetní rok a vyplývajících úprav ve vztahu k platbám pro členský stát Komise zohlední:

a)

zaúčtované částky uvedené v čl. 98 odst. 3 písm. a) a částky, u kterých se použije míra spolufinancování pro každou prioritu;

b)

celkovou částku průběžných plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku.

c)

v případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF na roky 2021 a 2022 výši předběžného financování.

2.   Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v následných platbách na stejný program. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. 21 odst. 3 finančního nařízení účelově vázaný příjem.

Článek 101

Postup kontroly účtů

1.   Postup stanovený v článku 102 se použije v kterémkoli z těchto případů:

a)

auditní orgán předložil výrok auditora s výhradou nebo záporný výrok auditora z důvodů souvisejících s úplností přesností a věrohodností účtů;

b)

Komise má důkazy zpochybňující spolehlivost výroku auditora bez výhrad.

2.   Ve všech ostatních případech vypočítá Komise částky k tíži fondů v souladu s článkem 100 a provede příslušné platby nebo zpětné získání finančních prostředků do 1. července. Provedením příslušné platby nebo zpětným získáním finančních prostředků jsou účty považovány za schválené.

Článek 102

Řízení o sporných otázkách při kontrole účtů

1.   Pokud auditní orgán předloží výrok auditora s výhradou nebo záporný výrok auditora z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrohodností účtů, požádá Komise členský stát, aby do jednoho měsíce provedl revizi účtů a opětovně předložil dokumenty uvedené v čl. 98 odst. 1.

Pokud ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci:

a)

je předložen výrok auditora bez výhrad, použije se článek 100 a Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků do dvou měsíců;

b)

výrok auditora zůstává stále s výhradou nebo členský stát opětovně nepředloží požadované dokumenty, použijí se odstavce 2, 3 a 4.

2.   Pokud výrok auditora zůstane s výhradou z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrohodností účtů nebo pokud zůstane výrok auditora nespolehlivý, vyrozumí Komise členský stát o částce k tíži fondů za daný účetní rok.

3.   Pokud členský stát odsouhlasí částku uvedenou v odstavci 2 tohoto článku do jednoho měsíce, uhradí Komise veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 100 do dvou měsíců.

4.   Pokud členský stát s částkou uvedenou v odstavci 2 tohoto článku nesouhlasí, stanoví Komise částku k tíži fondů za dané účetní rok. Takový akt nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 100 do dvou měsíců.

5.   Pokud jde o poslední účetní rok, Komise uhradí nebo zpětně získá roční zůstatek účtů programů podporovaných z, EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF nejpozději do dvou měsíců ode dne přijetí závěrečné zprávy o výkonnosti uvedené v článku 43.

KAPITOLA III

Finanční opravy

Článek 103

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Členské státy chrání rozpočet Unie a používají finanční opravy tak, že zruší veškerou podporu z fondů na operaci či program nebo jejich část, jestliže jsou zjištěny nesrovnalosti ve výdajích vykázaných Komisi.

2.   Finanční opravy se zaznamenají do účtů za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.   Zrušenou podporu z fondů může členský stát znovu použít v rámci dotčeného programu, s výjimkou operace, která byla předmětem příslušné opravy, nebo, pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti, operace ovlivněné touto systémovou nesrovnalostí.

4.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné členskými státy v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

5.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 lze u operací zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený v souladu s tímto článkem v důsledku jednotlivé nesrovnalosti opětovně použít v rámci téže operace za těchto podmínek:

a)

je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce, pouze pro jiné konečné příjemce v témže finančním nástroji;

b)

je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury zahrnující holdingový fond: pouze pro jiné subjekty provádějící zvláštní fondy.

Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího holdingový fond nebo na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury nezahrnující holdingový fond, zrušený příspěvek se znovu nepoužije v rámci téže operace.

V případě uložení finanční opravy v důsledku systémové nesrovnalosti se zrušený příspěvek znovu nepoužije na operaci dotčenou touto systémovou nesrovnalostí.

6.   Subjekty provádějící finanční nástroje uhradí členským státům příspěvky z programu vykazující nesrovnalosti spolu s úrokem a dalšími výnosy z těchto příspěvků.

Subjekty provádějící finanční nástroje neuhradí členským státům částky uvedené v prvním pododstavci, doloží-li v případě dané nesrovnalosti splnění těchto kumulativních podmínek:

a)

srovnalost se vyskytla na úrovni konečných příjemců nebo v případě holdingového fondu na úrovni subjektů provádějících zvláštní fondy či konečných příjemců;

b)

subjekty provádějící finanční nástroje plnily své povinnosti ve vztahu k příspěvkům z programu dotčeným nesrovnalostí v souladu s použitelným právem a postupovaly s úrovní odborné péče, transparentnosti a náležité péče očekávané od profesního sdružení se zkušenostmi s prováděním finančních nástrojů;

c)

částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.

Článek 104

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   Komise provede finanční opravy snížením podpory poskytnuté na program z fondů, jestliže dojde k závěru, že:

a)

existuje závažný nedostatek, který ohrožuje podporu z fondů již uhrazenou do programu;

b)

výdaje obsažené ve schválených účtech obsahují nesrovnalosti, které členský stát nezjistil a neohlásil;

c)

členský stát nesplnil před zahájením postupu finančních oprav Komisí své povinnosti podle článku 97.

Pokud Komise uplatní paušální nebo extrapolované finanční opravy, musí být provedeny v souladu s přílohou XXV.

2.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě vyrozumí Komise členský stát o svých závěrech a dá mu příležitost do dvou měsíců předložit připomínky a prokázat, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Lhůta může být na základě vzájemné dohody prodloužena.

3.   Nepřijme-li členský stát závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěrů Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

4.   Komise přijme rozhodnutí o finanční opravě s přihlédnutím k rozsahu, četnosti a finančním dopadům nesrovnalostí nebo závažných nedostatků, a to prostřednictvím prováděcího aktu do deseti měsíců ode dne slyšení nebo od předložení dalších informací vyžadovaných Komisí.

Při rozhodování o finančních opravách Komise zohlední veškeré předložené informace a připomínky.

Jestliže členský stát odsouhlasí finanční opravu v případech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) ještě před přijetím rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce, může členský stát dotčené částky opětovně použít. Tato možnost se nepoužije na finanční opravy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b).

5.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

6.   Zvláštní pravidla pro FST mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s nedosažením cílů stanovených pro FST.

KAPITOLA IV

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 105

Zásady a pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Komise zruší přidělení prostředků na závazek u jakékoli částky v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 90 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 91 a 92 do 31. prosince třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

2.   Přidělení části prostředků, která je k 31. prosinci 2029 stále otevřená, na závazek se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST a ENRAF do lhůty stanovené v čl. 43 odst. 1.

Článek 106

Výjimky z pravidel pro zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Částka, jíž se zrušení přidělení prostředků na závazek týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)

byly operace pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, nebo

b)

nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části.

Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

2.   Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do 31. prosince předcházejícího roku.

Článek 107

Postup zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát o výši, v jaké bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno na základě uvedených informací.

2.   Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, jejíž přidělení na závazek má být zrušeno, nebo předložil své připomínky.

3.   Do 30. června předloží členský stát Komisi pozměněný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený kalendářní rok pro jednu nebo více priorit programu. V případě programů podporovaných z více než jednoho fondu se výše podpory sníží podle fondu úměrně částkám, kterých se zrušení přidělení na závazek dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

Pokud jej nepředloží, Komise změní plán financování snížením příspěvku z fondů na dotčený kalendářní rok. Toto snížení se přidělí ke každé prioritě úměrně částkám, kterých se zrušení přidělení na závazek dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

4.   Komise změní rozhodnutí o schválení programu nejpozději do 31. října.

HLAVA VIII

FINANČNÍ RÁMEC

Článek 108

Zeměpisné pokrytí podpory pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení (EU) 2016/2066.

2.   Prostředky z EFRR a ESF+ pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

a)

méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP na obyvatele v EU-27 (dále jen „méně rozvinuté regiony“);

b)

přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP na obyvatele v EU-27 (dále jen „přechodové regiony“);

c)

více rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru HDP na obyvatele EU-27 (dále jen „více rozvinuté regiony“).

Zařazení regionů do jedné z těchto tří kategorií se určí na základě vztahu HDP na obyvatele každého regionu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS) a vypočteného na základě údajů Unie za období 2015–2017, k průměru HDP na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

3.   Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž HND na obyvatele, vyjádřený v PPS a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria jedné ze tří kategorií regionů, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Článek 109

Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

1.   Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici pro rozpočtové závazky ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, činí 330 234 776 621 EUR v cenách roku 2018 pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a 7 500 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro FST.

Prostředky uvedené v prvním pododstavci se doplní částkou 10 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (53) pro účely nařízení o FST. Tato částka představuje vnější účelově vázaný příjem pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Pro účely programování a následného začlenění do rozpočtu Unie jsou částky uvedené v prvním a druhém pododstavci indexovány sazbou 2 % ročně.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních prostředků pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti v členění podle členských států v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ a případně pro každou kategorii regionu, v souladu s metodikami stanovenými v příloze XXVI.

Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních prostředků v členění podle členských států v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“.

3.   Částka ve výši 0,35 % z prostředků uvedených v odst. 1 prvním a druhém pododstavci se po odečtení podpory pro Nástroj pro propojení Evropy podle čl. 110 odst. 3 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 110

Prostředky pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“

1.   Prostředky na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ ve víceletém finančním rámci činí 97,6 % z celkových finančních prostředků (tj. celkem 329 684 776 621 EUR) a přidělí se takto:

a)

61,3 % (tzn. celkem 202 226 984 629 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

b)

14,5 % (tzn. celkem 47 771 802 082 EUR) pro přechodové regiony;

c)

8,3 % (tzn. celkem 27 202 682 372 EUR) pro více rozvinuté regiony;

d)

12,9 % (tzn. celkem 42 555 570 217 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

e)

0,6 % (tzn. celkem 1 927 737 321 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994;

f)

0,2 % (tzn. celkem 500 000 000 EUR) na meziregionální inovační investice;

g)

2,3 % (tzn. celkem 7 500 000 000 EUR) pro Fond pro spravedlivou transformaci.

2.   Výše prostředků, které jsou k dispozici pro ESF+ v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, činí 87 319 331 844 EUR.

Výše dodatečných finančních prostředků pro regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených do ESF+ činí 472 980 447 EUR.

3.   Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. S přihlédnutím k potřebě investovat do infrastruktury v členských státech a regionech se tato částka využije na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením o NPE výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví částka, jež se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti do NPE a jež se určí na poměrném základě na celé období.

Příděl z Fondu soudržnosti pro každý stát se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek NPE od rozpočtového procesu na rok 2021.

30 % prostředků převedených do NPE je bezprostředně po převodu k dispozici všem členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením o NPE.

Na specifické výzvy uvedené v prvním pododstavci se použijí pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení o NPE. Do 31. prosince 2023 se s ohledem na 70 % prostředků převedených do NPE provádí výběr projektů způsobilých pro financování při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.

Od 1. ledna 2024 se prostředky převedené do NPE, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem ostatním členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením o NPE.

S cílem podpořit členské státy způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti, které se mohou potýkat s problémy při koncipování projektů a které jsou dostatečně připravené, kvalitní nebo obojí a mají dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni Unie, se zvláštní pozornost věnuje technické pomoci, jež má posílit institucionální kapacitu a efektivitu veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s přípravou a prováděním projektů uvedených v nařízení o NPE.

Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti umožnila dosáhnout do konce období 2021–2027 nejvyšší možné míry čerpání prostředků převedených do NPE, a to i prostřednictvím vyhlášení dodatečných výzev.

Zvláštní pozornost a podpora podle osmého a devátého pododstavce se věnuje těm členským státům, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27.

Členské státy, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27, mají do 31. prosince 2024 zaručeno 70 % ze 70 % částky, kterou převedly do NPE.

4.   Částka ve výši 400 000 000 EUR z prostředků určených na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ se přidělí na Evropskou městskou v přímém či nepřímém řízení Komisí.

5.   Částka ve výši 175 000 000 EUR z prostředků ESF+ určených na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.

6.   Částka uvedená v odst. 1 písm. f) se přidělí z prostředků EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ na meziregionální inovativní investice v přímém či nepřímém řízení.

7.   Prostředky určené na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ činí 2,4 % z celkových finančních prostředků, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období 2021–2027 (tzn. celkem 8 050 000 000 EUR).

8.   Částka uvedená v čl. 109 odst. 1 druhém pododstavci je součástí prostředků určených na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“.

Článek 111

Převoditelnost prostředků

1.   Komise může přijmout návrh členského státu učiněný při jeho předložení dohody o partnerství nebo při přezkumu v polovině období na převod:

a)

dodatečné částky nepřesahující 5 % původních přídělů pro méně rozvinuté regiony ve prospěch přechodových regionů nebo více rozvinutých regionů a pro přechodové regiony ve prospěch více rozvinutých regionů.

b)

z přídělů pro více rozvinuté regiony nebo přechodové regiony ve prospěch méně rozvinutých regionů a pro více rozvinuté regiony ve prospěch přechodových regionů.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může Komise přijmout dodatečný převod až 10 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony ve prospěch přechodových regionů nebo více rozvinutých regionů v těch členských státech, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 90 % průměrného HND na obyvatele v EU-27. Prostředky z jakéhokoli dodatečného převodu se použijí jako příspěvek k cílům politiky uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b).

2.   Celkové příděly každému členskému státu na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a na cíl „Evropská územní soudržnost (Interreg)“ nelze mezi těmito cíli převádět.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise s cílem podpořit účinný příspěvek fondů na akce uvedené v čl. 5 odst. 2 za řádně odůvodněných okolností a za podmínek stanovených v odstavci 4 tohoto článku přijmout prostřednictvím prováděcího aktu návrh členského státu při jeho prvním podání dohody o partnerství na převedení části jeho prostředků z cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“.

4.   Podíl cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ v členském státě, který podává návrh podle odstavce 3, nesmí být nižší než 35 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ a po převodu nesmí být tento podíl nižší než 25 % celkových prostředků.

Článek 112

Určení míry spolufinancování

1.   V rozhodnutí o schválení programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu.

2.   U každé priority se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritu má vztahovat na některý z těchto příspěvků:

a)

celkový příspěvek, včetně příspěvků z veřejných zdrojů a soukromých příspěvků;

b)

příspěvek z veřejných zdrojů.

3.   Míra spolufinancování u cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony;

b)

70 % pro přechodové regiony, které byly v období 2014–2020 klasifikovány jako méně rozvinuté regiony;

c)

60 % pro přechodové regiony;

d)

50 % pro více rozvinuté regiony, které byly v období 2014–2020 označeny jako přechodové regiony nebo jejichž HDP na obyvatele byl nižší než 100 %;

e)

40 % pro více rozvinuté regiony.

Míry spolufinancování stanovené v prvním pododstavci písm. a) se vztahují také na nejvzdálenější regiony, včetně dodatečného přídělu pro nejvzdálenější regiony.

Míra spolufinancování u Fondu soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než 85 %.

Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování v souladu s články 10 a 14 uvedeného nařízení.

Míra spolufinancování vztahující se na region, v němž se nacházejí území určená v územních plánech spravedlivé transformace, nesmí být u priority podporované z FST vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony,

b)

70 % pro přechodové regiony;

c)

50 % pro více rozvinuté regiony.

4.   Míra spolufinancování u programů Interreg nesmí být vyšší než 80 % s výjimkou případů, kdy nařízení o Interreg, které stanoví vyšší míry spolufinancování u složky D programů Interreg a u programů vnější přeshraniční spolupráce.

5.   Maximální míry spolufinancování uvedené v odstavcích 3 a 4 se zvyšují o deset procentních bodů u priorit plně realizovaných prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.

6.   Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.

HLAVA IX

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 113

Přenesení pravomocí ohledně některých příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem změny příloh tohoto nařízení, s výjimkou příloh III, IV, XI, XIII, XIV, XVII a XXVI, s cílem přizpůsobit je změnám, k nimž dojde během programového období.

Článek 114

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 79 odst. 4, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 4 a článku 113 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 79 odst. 4, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 4, článku 113 a čl. 117 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 79 odst. 4, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 4, článku 113 a čl. 117 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 115

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 116

Přezkum

Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2027 postupem podle článku 177 Smlouvy o fungování EU.

Článek 117

Přechodná ustanovení

1.   Nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo jakýkoli jiný právní akt použitelný na programové období 2014–2020 se i nadále použijí pouze na operační programy a operace podporované z EFRR, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu během uvedeného období.

2.   Pravomoc svěřená Komisi v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem stanovení evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci zůstává v platnosti pro programové období 2021–2027. Svěření pravomoci se vykonává v souladu s článkem 114 tohoto nařízení.

Článek 118

Podmínky pro postupně prováděné operace

1.   Řídící orgán může přistoupit k výběru operace, která spočívá v druhé fázi operace vybrané k podpoře a zahájené podle nařízení (EU) č. 1303/2013, za předpokladu, že jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

operace vybraná k podpoře podle nařízení (EU) č. 1303/2013 má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze s oddělenými auditními stopami;

b)

celkové náklady operace uvedené v písmenu a) převyšují 5 000 000 EUR;

c)

výdaje zahrnuté do žádosti o platbu v souvislosti s první fází nejsou zahrnuty do žádné žádosti o platbu týkající se druhé fáze;

d)

druhá fáze operace je v souladu s použitelným právem a je způsobilá k podpoře z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo ENRAF podle ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy;

e)

členský stát se zaváže dokončit během programového období a zprovoznit druhou a závěrečnou fázi v závěrečné zprávě o provádění, nebo v souvislosti s Evropským námořním a rybářským fondem v poslední výroční zprávě o provádění, předložené v souladu s článkem 141 nařízení (EU) č. 1303/2013.

2.   Ustanovení tohoto nařízení se použijí na druhou fázi operace.

Článek 119

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parliament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 83.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 41.

(3)  Úř. věst. C 17, 14.1.2019, s. 1.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 638) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 [(Úř. věst….) (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)]. Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)].

(5)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021., s. 30).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), který je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti [EFRR] (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(16)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(20)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(26)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(28)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).)

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(30)  Nařízení Komise (EU) 2016/2066 ze dne 21. listopadu 2016, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 322, 29.11.2016, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(33)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(34)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(35)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(36)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(37)  Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(38)  Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(42)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(43)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(45)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(46)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(47)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(50)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(51)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(52)  Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(53)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).


PŘÍLOHA I

DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ PRO EFRR, ESF+, FOND SOUDRŽNOSTI A FST – ČL. 22 ODST. 5

TABULKA 1: DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ (1) ,  (2)

OBLAST INTERVENCE (3)

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů

Cíl politiky 1: Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení informačních a komunikačních technologií (IKT)

001

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

002

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

003

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury ve velkých podnicích (4) přímo spojené s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

004

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

005

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

006

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

007

Investice do nehmotných aktiv ve velkých podnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

008

Investice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

009

Výzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

010

Výzkumné a inovační činnosti v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

011

Výzkumné a inovační činnosti ve velkých podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

012

Výzkumné a inovační činnosti ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

013

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, Business-to-business (B2B))

0 %

0 %

014

Digitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

015

Digitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (5)

40 %

0 %

016

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace

0 %

0 %

017

Vládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (6)

40 %

0 %

018

IT služby a aplikace pro digitální dovednosti a digitální začlenění

0 %

0 %

019

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické zdravotní péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

0 %

0 %

020

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

021

Rozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic

0 %

0 %

022

Podpora velkých podniků prostřednictvím finančních nástrojů, včetně produktivních investic

0 %

0 %

023

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám

0 %

0 %

024

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

025

Inkubace, podpora podniků typu „spin off“ a „spin out“ a startupů

0 %

0 %

026

Podpora inovačních klastrů, mj. mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky

0 %

0 %

027

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)

0 %

0 %

028

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

029

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

100 %

40 %

030

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky, zaměření na oběhové hospodářství

40 %

100 %

031

Financování pracovního kapitálu v malých a středních podnicích ve formě grantů v mimořádných situacích (7)

0 %

0 %

032

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení)

0 %

0 %

033

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro vícebytové budovy)

0 %

0 %

034

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

0 %

0 %

035

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)

0 %

0 %

036

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

0 %

0 %

037

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku nebo s kritérii energetické účinnosti (8)

40 %

0 %

Cíl politiky 2: Zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita

038

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

039

Energetická účinnost a demonstrační projekty ve velkých podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

040

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích nebo ve velkých podnicích a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (9)

100 %

40 %

041

Renovace zvyšující energetickou účinnost stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

042

Energeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (10)

100 %

40 %

043

Výstavba nových energeticky účinných budov (11)

40 %

40 %

0444

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

045

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (12)

100 %

40 %

046

Podpora subjektů, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí

100 %

40 %

047

Obnovitelná energie: větrná

100 %

40 %

048

Obnovitelná energie: solární

100 %

40 %

049

Obnovitelná energie: z biomasy (13)

40 %

40 %

050

Obnovitelná energie: z biomasy s vysokými úsporami emisí skleníkových plynů (14)

100 %

40 %

051

Obnovitelná energie: mořská

100 %

40 %

052

Jiné obnovitelné zdroje energie (včetně geotermální energie)

100 %

40 %

053

Inteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

100 %

40 %

054

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení

40 %

40 %

055 (15)

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení s nízkými emisemi během životního cyklu (16)

100 %

40 %

056

Nahrazení systémů vytápění na bázi uhlí systémy vytápění na bázi plynu za účelem zmírňování změny klimatu

0 %

0 %

057

Distribuce a přeprava zemního plynu nahrazujícího uhlí

0 %

0 %

058

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům nebo řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně a sesuvy půdy (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

059

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům nebo řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

060

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům nebo řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, například bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

061

Předcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (jako například zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (jako například technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů

0 %

100 %

062

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (čerpání, zpracování, skladování a distribuční infrastruktura, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)

0 %

100 %

063

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody) v souladu s kritérii účinnosti (17)

40 %

100 %

064

Hospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)

40 %

100 %

065

Odvádění a čištění odpadních vod

0 %

100 %

066

Odvádění a čištění odpadních vod v souladu s kritérii energetické účinnosti (18)

40 %

100 %

067

Nakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

068

Nakládání s odpady v domácnostech: zpracování zbytkového odpadu

0 %

100 %

069

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

070

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: zbytkový a nebezpečný odpad

0 %

100 %

071

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin

0 %

100 %

072

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin v souladu s kritérii účinnosti (19)

100 %

100 %

073

Sanace průmyslových objektů a kontaminované půdy

0 %

100 %

074

Rekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit v souladu s kritérii účinnosti (20)

40 %

100 %

075

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích

40 %

40 %

076

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů ve velkých podnicích

40 %

40 %

077

Kvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku

40 %

100 %

078

Ochrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000

40 %

100 %

079

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti, přírodní dědictví a zdroje, zelená a modrá infrastruktura

40 %

100 %

080

Další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v oblasti zachování a obnovy přírodních oblastí s vysokým potenciálem pro pohlcování a ukládání uhlíku, např. zavodňováním rašelinišť a zachycováním skládkových plynů

100 %

100 %

081

Infrastruktura čisté městské dopravy (21)

100 %

40 %

082

Kolejová vozidla čisté městské dopravy (22)

100 %

40 %

083

Cyklistická infrastruktura

100 %

100 %

084

Digitalizace městské dopravy

0 %

0 %

085

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava

40 %

0 %

086

Infrastruktura pro alternativní paliva (23)

100 %

40 %

Cíl politiky 3: Propojenější Evropa díky zvyšování mobility

087 (24)

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

088

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

089

Nově postavené nebo renovované vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T

0 %

0 %

090

Nově postavené nebo renovované další vnitrostátní, regionální a místní přístupové silnice

0 %

0 %

091

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

092

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

093

Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, vnitrostátní, regionální či místní silnice)

0 %

0 %

094

Digitalizace dopravy: silnice

0 %

0 %

095

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: silnice

40 %

0 %

096

Nově postavené nebo renovované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

097

Nově postavené nebo renovované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

098

Jiné nově postavené nebo renovované železnice

40 %

40 %

099

Jiné nově postavené nebo renovované železnice – elektrifikované / nulové emise (25)

100 %

40 %

100

Rekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

101

Rekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

102

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice

40 %

40 %

103

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice – elektrifikované / nulové emise (26)

100 %

40 %

104

Digitalizace dopravy: železnice

40 %

0 %

105

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

40 %

40 %

106

Mobilní majetek železnic

0 %

40 %

107

Mobilní majetek železnic s nulovými emisemi / na elektrický pohon (26)

100 %

40 %

108

Multimodální doprava (TEN-T)

40 %

40 %

109

Multimodální doprava (mimo městské dopravy)

40 %

40 %

110

Námořní přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

111

Námořní přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

112

Ostatní námořní přístavy

0 %

0 %

113

Ostatní námořní přístavy vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

114

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

115

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

116

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní)

0 %

0 %

117

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

118

Systémy řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu pro stávající letiště

0 %

0 %

119

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

0 %

0 %

120

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy

40 %

0 %

Cíl politiky 4: Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv

121

Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči

0 %

0 %

122

Infrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání

0 %

0 %

123

Infrastruktura pro terciární vzdělávání

0 %

0 %

124

Infrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

125

Bytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

126

Bytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)

0 %

0 %

127

Jiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity

0 %

0 %

128

Zdravotní infrastruktura

0 %

0 %

129

Zdravotní vybavení

0 %

0 %

130

Mobilní majetek zdravotnických zařízení

0 %

0 %

131

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

132

Kritická zařízení a dodávky nezbytné pro řešení mimořádných situací

 

 

133

Dočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

134

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

135

Opatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných

0 %

0 %

136

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

0 %

0 %

137

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

0 %

0 %

138

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

139

Opatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc

0 %

0 %

140

Podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce

0 %

0 %

141

Podpora pracovní mobility

0 %

0 %

142

Opatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení genderové segregace na trhu práce

0 %

0 %

143

Opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

0 %

0 %

144

Opatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity

0 %

0 %

145

Podpora rozvoje digitálních dovedností

0 %

0 %

146

Podpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

147

Opatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí

0 %

0 %

148

Podpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

149

Podpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

150

Podpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

151

Podpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

152

Opatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti

0 %

0 %

153

Cesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání

0 %

0 %

154

Opatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, jako jsou Romové, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování

0 %

0 %

155

Podpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, jako jsou Romové

0 %

0 %

156

Specifické akce ke zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti

0 %

0 %

157

Opatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti

0 %

0 %

158

Opatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám

0 %

0 %

159

Opatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče

0 %

0 %

160

Opatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

161

Opatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

162

Opatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně

0 %

0 %

163

Podpora sociální integrace osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

0 %

0 %

164

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření

0 %

0 %

Cíl politiky 5: Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ

165

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu

0 %

0 %

166

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb

0 %

0 %

167

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000

0 %

100 %

168

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

169

Iniciativy týkající se územního rozvoje, včetně přípravy územních strategií

0 %

0 %

Ostatní kódy týkající se cílů politiky 1 až 5

170

Zlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů

0 %

0 %

171

Zlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj

0 %

0 %

172

Křížové financování v rámci EFRR (podpora akcí typu ESF+ nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)

0 %

0 %

173

Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu

0 %

0 %

174

Interreg: řízení překračování hranic a řízení mobility a migrace

0 %

0 %

175

Nejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

176

Nejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

177

Nejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem

40 %

40 %

178

Nejvzdálenější regiony: letiště

0 %

0 %

Technická pomoc

179

Informace a komunikace

0 %

0 %

180

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

0 %

0 %

181

Hodnocení a studie, sběr údajů

0 %

0 %

182

Posilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů

0 %

0 %


TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI FORMY PODPORY (27)

FORMA PODPORY

01

Grant

02

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje

03

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: půjčka

04

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: záruka

05

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: Granty v rámci operace finančního nástroje

06

Cena


TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI MECHANISMU ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍHO ZAMĚŘENÍ

MECHANISMUS ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍ ZAMĚŘENÍ

Integrované územní investice

Integrované územní investice zaměřené na udržitelný rozvoj měst

01

Městská místní společenství

x

02

Velkoměsta, města a předměstí

x

03

Funkční městské oblasti

x

04

Venkovské oblasti

 

05

Horské oblasti

 

06

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

07

Řídce osídlené oblasti

 

08

Ostatní typy cílových území

 

Komunitně vedený místní rozvoj

Komunitně vedený místní rozvoj zaměřený na udržitelný rozvoj měst

09

Městská místní společenství

x

10

Velkoměsta, města a předměstí

x

11

Funkční městské oblasti

x

12

Venkovské oblasti

 

13

Horské oblasti

 

14

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

15

Řídce osídlené oblasti

 

16

Ostatní typy cílových území

 

Jiný druh územního nástroje

Jiný druh územního nástroje zaměřeného na udržitelný rozvoj měst

17

Městská místní společenství

x

18

Velkoměsta, města a předměstí

x

19

Funkční městské oblasti

x

20

Venkovské oblasti

 

21

Horské oblasti

 

22

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

23

Řídce osídlené oblasti

 

24

Ostatní typy cílových území

 

Jiné přístupy (28)

25

Městské místní společenství

26

Velkoměsta, města a předměstí

27

Funkční městské oblasti

28

Venkovské oblasti

29

Horské oblasti

30

Ostrovy a pobřežní oblasti

31

Řídce osídlené oblasti

32

Ostatní typy cílových území

33

Žádné územní zaměření


TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI

01

Zemědělství a lesnictví

02

Rybolov

03

Akvakultura

04

Jiná odvětví modré ekonomiky

05

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

06

Výroba textilií a textilních výrobků

07

Výroba dopravních prostředků a zařízení

08

Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení

09

Ostatní nespecifikovaná výrobní odvětví

10

Stavebnictví

11

Těžba a dobývání

12

Elektřina, plyn, pára, horká voda a klimatizace

13

Zásobování vodou, kanalizace, činnosti související s nakládáním s odpady a sanacemi

14

Doprava a skladování

15

Informační a komunikační činnosti, včetně telekomunikací

16

Velkoobchod a maloobchod

17

Cestovní ruch, ubytování, stravování a pohostinství

18

Peněžnictví a pojišťovnictví

19

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání nemovitostí a služby pro podniky

20

Veřejná správa

21

Vzdělávání

22

Činnosti související se zdravotní péčí

23

Činnosti v oblasti sociální práce, komunitní, sociální a osobní služby

24

Činnosti týkající se životního prostředí

25

Umělecké, zábavní, tvůrčí odvětví a rekreační činnosti

26

Jiné nespecifikované služby


TABULKA 5: KÓDY PRO DIMENZI POLOHY

POLOHA

Kód

Poloha

 

Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna nebo kde se provádí, podle společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1059/2003.


TABULKA 6: KÓDY PRO VEDLEJŠÍ TÉMATA ESF+

VEDLEJŠÍ TÉMA ESF+

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

01

Podpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky

100 %

02

Rozvoj digitálních dovedností a pracovních míst

0 %

03

Investice do výzkumu a inovací a inteligentní specializace

0 %

04

Investice do malých a středních podniků

0 %

05

Zákaz diskriminace

0 %

06

Řešení dětské chudoby

0 %

07

Budování kapacit sociálních partnerů

0 %

08

Budování kapacit organizací občanské společnosti

0 %

09

Nepoužije se

0 %

10

Řešení problémů zjištěných v rámci evropského semestru (29)

0 %


TABULKA 7: KÓDY PRO DIMENZI GENDEROVÉ ROVNOSTI V RÁMCI ESF+/EFRR/FONDU SOUDRŽNOSTI/FST

Dimenze genderové rovnosti v rámci ESF+/EFRR/ Fondu soudržnosti/FST

Koeficient pro výpočet podpory genderové rovnosti

01

Zaměření na genderové hledisko rovnosti žen a mužů

100 %

02

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

40 %

03

Neutrální z hlediska rovnosti žen a mužů

0 %


TABULKA 8: KÓDY PRO MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGIE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

01

Strategie pro jadransko-jónský region

02

Strategie pro alpský region

03

Strategie pro region Baltského moře

04

Strategie pro dunajský region

05

Severní ledový oceán

06

Strategie pro oblast Atlantiku

07

Černé moře

08

Středozemní moře

09

Severní moře

10

Strategie pro západní Středomoří

11

Žádný příspěvek k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti


(1)  V případě specifického cíle „umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady a dopady v oblasti zaměstnanosti zapříčiněné transformací, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2030 a na přechod na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 založených na Pařížské dohodě“, který je podporován z FST, lze využít oblasti intervencí v rámci jakýchkoli politických cílů, pokud jsou v souladu s články 8 a 9 nařízení o FST a jsou v souladu s příslušným územním plánem spravedlivé transformace. Pro tento specifický cíl je koeficient pro výpočet podpory cílů v oblasti změny klimatu stanoven na 100 % pro všechny použité oblasti intervence.

(2)  Pokud byla uznaná částka členského státu na podporu cílů v oblasti klimatu v rámci jeho plánu na podporu oživení a odolnosti zvýšena na základě použití čl. 18 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) 2021/241, použije se v rámci politiky soudržnosti stejné poměrné zvýšení úrovně příspěvku tohoto členského státu k podpoře cílů v oblasti klimatu.

(3)  Oblasti intervence jsou seskupeny podle cílů politiky, jejich používání však není omezeno pouze na tyto cíle. Každá oblast intervence může být použita v rámci kteréhokoli cíle politiky. Zejména u cíle politiky 5 mohou být navíc ke kódům uvedeným v rámci cíle politiky 5 vybrány všechny kódy dimenzí v rámci cílů politiky 1 až 4.

(4)  Velké podniky jsou všechny podniky, které nejsou malými a středními podniky, včetně malých společností se střední tržní kapitalizací.

(5)  Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně povede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.

(6)  Je-li cílem opatření to, že činnost musí zpracovávat nebo shromažďovat údaje, aby umožnila snížení emisí skleníkových plynů, které vedou k prokázaným podstatným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu; nebo pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová centra dodržovala „Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích“.

(7)  Tento kód se použije, pouze pokud jsou dočasná opatření na použití EFRR v mimořádných situacích prováděna podle čl. 5 odst. 6 nařízení o ERFF a Fondu soudržnosti.

(8)  Je-li cílem opatření to, že činnost musí zpracovávat nebo shromažďovat údaje, aby umožnila snížení emisí skleníkových plynů, které vedou k prokázaným podstatným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu; nebo pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová centra dodržovala „Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích“.

(9)  Pokud má opatření docílit a) v průměru alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 34) nebo b) v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi.

(10)  Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(11)  Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(12)  Pokud má opatření docílit v průměru a) alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786 nebo b) alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(13)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(14)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001. Pokud se cíl opatření týká výroby biopaliva z biomasy (kromě potravinářských a krmných plodin) v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 65% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

(15)  Tuto kolonku nelze použít při podpoře fosilních paliv podle čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti.

(16)  V případě vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud má opatření docílit emise během životního cyklu nižší než 100gCO2e/kWh nebo teplo/chlad vyráběné z odpadního tepla. V případě dálkového vytápění a chlazení, pokud se související infrastruktura řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1) nebo pokud je stávající infrastruktura renovována tak, aby splňovala definici účinného dálkového vytápění a chlazení, nebo pokud je projekt pokročilým pilotním systémem (systémy pro kontrolu a hospodaření s energií, internet věcí) nebo vede k nižšímu teplotnímu režimu v systému dálkového vytápění a chlazení.

(17)  Pokud má opatření docílit, aby průměrná spotřeba energie vybudovaného systému byla <= 0,5 kWh nebo index úniků z infrastruktury (ILI) dosáhl hodnoty <= 1,5 a aby renovace vedla ke snížení průměrné spotřeby energie o více než 20 % nebo ke snížení úniků o více než 20 %.

(18)  Pokud má být v případě celého vybudovaného systému odpadních vod docíleno čisté nulové spotřeby energie nebo v případě renovace celého systému odpadních vod snížení průměrné spotřeby energie alespoň o 10 % (pouze pomocí opatření na zvýšení energetické účinnosti, a nikoli podstatnými změnami nebo změnami zatížení).

(19)  Pokud má opatření za cíl přeměnit alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného, odděleně sebraného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny.

(20)  Pokud má opatření za cíl přeměnit průmyslové zóny a kontaminované lokality na přírodní úložiště uhlíku.

(21)  Infrastrukturou čisté městské dopravy se rozumí infrastruktura, která umožňuje provoz kolejových vozidel s nulovými emisemi.

(22)  Kolejovými vozidly čisté městské dopravy se rozumí kolejová vozidla s nulovými emisemi.

(23)  Pokud je cíl opatření v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.

(24)  V případě oblastí intervence 087 až 091 lze oblasti intervence 081, 082 a 086 použít na prvky opatření, které se týkají intervencí v souvislosti s alternativními palivy, včetně dobíjení elektrických vozidel, nebo veřejnou dopravou.

(25)  Pokud se cíl opatření týká elektrifikované tratě nebo souvisejících subsystémů nebo pokud existuje plán elektrifikace nebo bude do 10 let vhodný k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi.

(26)  Uplatní se i na vlaky v konfiguraci Bi-mode.

(27)  Pro ENRAF se pro účely tabulky 12 přílohy VII použije tato tabulka.

(28)  Jiné přístupy zaujaté v rámci ostatních cílů politiky než cíle politiky 5, a nikoli ve formě integrované územní investice nebo ve formě komunitně vedeného místního rozvoje.

(29)  Mimo jiné v národních programech reforem, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země (přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU).


PŘÍLOHA II

Šablona dohody o partnerství – čl. 10 odst. 6 (1)

Odkaz: čl. 10 odst. 5. nařízení (EU) 2021/1060 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“). Odůvodnění a textová pole v bodech 1 až 10 této přílohy činí nejvýše 35 stran, přičemž jedna strana obsahuje v průměru 3 000 znaků bez mezer.

CCI

[15 ] (2)

Název

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

1.   Výběr cílů politiky a specifického cíle FST

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 1: Výběr cíle politiky a specifického cíle FST s odůvodněním

Vybraný cíl

Program

Fond

Odůvodnění výběru cíle politiky nebo specifického cíle FST

 

 

 

[3 500 na cíl]

2.   Výběr politiky, koordinace a doplňkovost (3)

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. b) body i) až iii) nařízení o společných ustanoveních

Souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý z fondů zahrnutých v dohodě o partnerství – čl. 11 odst. 1 písm. b) bod i) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole

Koordinace, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy – čl. 11 odst. 1 písm. b) bod ii) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole

Doplňkovost a součinnost mezi fondy zahrnutými v dohodě o partnerství, AMIF, ISF, BMVI a jinými nástroji Unie – čl. 11 odst. 1 písm. b) bod iii) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole

3.   Příspěvek na rozpočtovou záruku v rámci Programu InvestEU s odůvodněním (4)*

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. f) nařízení o společných ustanoveních; článek 14 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 2A: Příspěvky do Programu InvestEU (rozpis podle roků)

Příspěvek z

Příspěvek do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Okno (okna) Programu InvestEU

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 2B: Příspěvky do Programu InvestEU* (souhrn)

 

Kategorie regionu

Okno 1 Udržitelná infrastruktura

Okno 2 Výzkum, inovace a digitalizace

Okno 3 Malé a střední podniky

Okno 4

Sociální investice a dovednosti

Celkem

 

 

a)

b)

c)

d)

f) = a) + b) + c) + d)

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

ENRAF

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění, s přihlédnutím k tomu, jak tyto částky přispívají k dosažení cílů politiky zvolených v rámci dohody o partnerství v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o Programu InvestEU)

4.   Převody (5)

Členský stát požaduje

převod mezi kategoriemi regionů

převod do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení

 

převod mezi EFRR, ESF+, Fondem soudržnosti nebo do jiného fondu či fondů

 

převod zdrojů z EFRR a ESF+ coby doplňkovou podporu do FST

 

převody z Evropské územní spolupráce do Investic pro zaměstnanost a růst

4.1   Převod mezi kategoriemi regionů

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. d) a článek 111 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 3A: Převody mezi kategoriemi regionů (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Kategorie regionu

Kategorie regionu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Více rozvinuté

Více rozvinuté /

Přechodové /

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 3B: Převod mezi kategoriemi regionů (souhrn)

Kategorie regionu

Příděly podle kategorie regionu

Převod do:

Částka převodu

Podíl původního převedeného přídělu

Příděl podle kategorie regionu po převodu

Méně rozvinuté

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Více rozvinuté

 

Přechodové

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

Více rozvinuté

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

4.2.   Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení

Odkaz: čl. 26 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 4A: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení, pokud je taková možnost stanovena v základním právním aktu (*1) (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Nástroj

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 4B: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení, pokud je taková možnost stanovena v základním právním aktu (*2) (souhrn)

Fond

Kategorie regionu

Nástroj 1

Nástroj 2

Nástroj 3

Nástroj 4

Nástroj 5

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

4.3.   Převody mezi EFRR, ESF+ a Fondem soudržnosti nebo do jiného fondu či fondů

Odkaz: čl. 26 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 5A: Převody mezi EFRR, ESF+ a Fondem soudržnosti a do jiného fondu či fondů (*3) (rozpis podle roků)

Převody z

Převody do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Fond

Kategorie regionu (v příslušných případech)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

EFRR, ESF+ nebo Fond soudržnosti, ENRAF, AMF, ISF, BMVI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 5B: Převody mezi EFRR, ESF+ a Fondem soudržnosti nebo do jiného fondu či fondů (souhrn) (*4)

Převod do/Převod z

EFRR

ESF+

Fond soudržnosti

ENRAF

AMIF

ISF

BMVI

Celkem

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

4.4.   Převod zdrojů z EFRR a ESF+ coby doplňková podpora do FST, s odůvodněním (6)

Odkaz: článek 27 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 6A: Převod zdrojů z EFRR a ESF+ coby doplňková podpora do FST (rozpis podle roků)

Fond

Kategorie regionu

Fond

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

FST (*5)

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

FST*

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 6B: Převod zdrojů z EFRR a ESF+ coby doplňková podpora do FST (souhrn)

 

Přidělení prostředků z nařízení o FST podle článku 3 před převody

 

Převody do FST na území, které se nachází v (*6):

Převod (doplňková podpora) podle kategorie regionu z:

 

EFRR

Více rozvinuté

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

ESF+

Více rozvinuté

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

Celkem

Více rozvinuté

 

 

Přechodové

 

 

Méně rozvinuté

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

4.5.   Převody z cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ do cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“

Odkaz: čl. 111 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 1: Převody z cíle „Evropské územní spolupráce (Interreg)“ do cíle „Investic pro zaměstnanost a růst“

Prostředky pro cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“

 

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Přeshraniční

 

 

 

 

 

 

 

 

Nadnárodní

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

 

 

Převod do cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“

Fond

Kategorie regionu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

FST

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

5.   Forma příspěvku Unie na technickou pomoc

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. f) nařízení o společných ustanoveních

Volba formy příspěvku Unie na technickou pomoc

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 4 (*7)

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 5 (*8)

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

6.   Tematické zaměření

6.1.

Odkaz: čl. 4 odst. 3 nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti

Členský stát se rozhodne

splnit tematické zaměření na vnitrostátní úrovni

splnit tematické zaměření na úrovni kategorie regionu

zohlednit zdroje Fondu soudržnosti pro účely tematického zaměření

6.2.

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení o společných ustanoveních a článek 7 nařízení o ESF+

Členský stát splňuje požadavky na tematické zaměření

… % sociálního začleňování

Programováno v rámci specifických cílů čl. 4 písm. h) až l) nařízení o ESF+

Plánované programy v rámci ESF+

1

2

… % podpory pro nejchudší osoby

Programováno v rámci specifických cílů m) a v řádně odůvodněných případech čl. 4 písm. l) nařízení o ESF+

Plánované programy v rámci ESF+

1

2

… % podpory zaměstnanosti mladých lidí

Programováno v rámci specifických cílů čl. 4 písm. a), f) a l) nařízení o ESF+

Plánované programy v rámci ESF+

1

2

 

… % podpory boje proti dětské chudobě

Programováno v rámci specifických cílů čl. 4 písm. f) a h) až l) nařízení o ESF+

Plánované programy v rámci ESF+

1

2

… % budování kapacit sociálních partnerů a nevládních organizací

Programováno v rámci specifických cílů s výjimkou čl. 4 písm. m) nařízení o ESF+

Plánované programy v rámci ESF+

1

2

7.   Předběžné finanční příděly z jednotlivých fondů, na něž se vztahuje dohoda o partnerství, podle cíle politiky, specifického cíle FST a technické pomoci na vnitrostátní úrovni a v příslušných případech na úrovni regionů

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 8: Předběžné finanční příděly z fondů EFRR, Fondu soudržnosti, FST, ESF+, ENRAF podle cílů politiky, specifického cíle FST a technické pomoci (*9)

Cíle politiky, specifický cíl FST nebo technická pomoc

EFRR

Přidělování prostředků z Fondu soudržnosti na vnitrostátní úrovni

FST (*10)

ESF+

Prostředky přidělené z ENRAF na vnitrostátní úrovni

Celkem

Příděly na vnitrostátní úrovni

Kategorie regionu

Příděly podle kategorie regionu

Příděly na vnitrostátní úrovni

Článek 3 Zdroje nařízení o FST

Článek 4 Zdroje nařízení o FST

Příděly na vnitrostátní úrovni

Kategorie regionu

Příděly podle kategorie regionu

 

 

Cíl politiky 1

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Cíl politiky 2

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Cíl politiky 3

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Cíl politiky 4

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Cíl politiky 5

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Specifický cíl FST

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních (v příslušných případech

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních (v příslušných případech)

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Technická pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních (v příslušných případech)

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Celkem

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

Zdroje nařízení o FST podle článku 7 související se zdroji nařízení o FST podle článku 3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje nařízení o FST podle článku 7 související se zdroji nařízení o FST podle článku 4

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Textové pole [3 500] (odůvodnění)

8.   Seznam plánovaných programů v rámci fondů zahrnutých do dohody o partnerství s příslušnými předběžnými finančními příděly podle jednotlivých fondů a s odpovídajícím národním příspěvkem podle kategorií regionu

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. h) a článek 110 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 9A: Seznam plánovaných programů (7) s předběžnými finančními příděly (*11)

Název [255]

Fond

Kategorie regionů

Příspěvek Unie

Příspěvek členského státu

Celkem

Program (*12) 1

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

Program 2

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

Program 3

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

Program 4

FST – příděl (článek 3 nařízení o FST)

Nepoužije se

 

 

 

Příděl z FST (článek 4 nařízení o FST)

Nepoužije se

 

 

 

Celkem

EFRR, Fond soudržnosti, FST, ESF+

 

 

 

 

Program 5

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 9B: Seznam plánovaných programů (8) s předběžnými finančními příděly (*13)

Název [255]

Fond

Kategorie regionu

Příspěvek Unie

Příspěvek členského státu

Celkem

Příspěvek Unie bez technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních

Příspěvek Unie na technickou pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních

 

 

Program (*14) 1

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Program 2

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

Program 3

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

Program 4

FST – příděl (článek 3 nařízení o FST)

Nepoužije se

 

 

 

 

Příděl z FST (článek 4 nařízení o FST)

Nepoužije se

 

 

 

 

Celkem

EFRR, Fond soudržnost, ESF+, FST

Nepoužije se

 

 

 

 

Program 5

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

Odkaz: článek 11 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 10: Seznam programů Interreg

Program 1

Název 1 [255]

Program 2

Název 1 [255]

9.   Souhrn plánovaných opatření za účelem posílení vlastních správních kapacit potřebných k provádění fondů zahrnutých v dohodě o partnerství

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. i) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [4 500]

10.   Integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů nebo specifických potřeb regionů a oblastí (v příslušných případech)

Odkaz: čl. 11 odst. 1 bod j) nařízení o společných ustanoveních a článek 10 nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti

Textové pole [3 500]

11.   Přehled posouzení toho, jak jsou plněny příslušné základní podmínky podle článku 15 a příloh III a IV (volitelné)

Odkaz: článek 11 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 11: Základní podmínky

Základní podmínka

Fond

Vybraný specifický cíl

(nepoužije se na ENRAF)

Shrnutí posouzení

 

 

 

[1 000 ]

12.   Předběžný cíl příspěvku v oblasti klimatu

Odkaz: čl. 6 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 písm. d) nařízení o společných ustanoveních

Fond

Předběžný příspěvek v oblasti klimatu (9)

EFRR

 

Fond soudržnosti

 


(1)  Pokud jde o EFRR, pro cíl "Evropská územní soudržnost (Interreg)" je relevantní pouze tabulka 2 v oddíle 8, zatímco všechny informace ve zbývajících oddílech a tabulkách se týkají pouze cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(2)  Čísla v hranatých závorkách uvádějí počet znaků bez mezer.

(3)  Celková délka textu vloženého do tří výše uvedených textových polí musí být mezi 10 000 a 30 000 znaky.

(4)  Příspěvky nemají vliv na roční rozpis finančních prostředků členského státu na úrovni VFR.

(5)  Převody nemají vliv na roční rozpis finančních prostředků členského státu na úrovni VFR.

(*1)  Lze provádět převody do jakéhokoli jiného nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení, pokud je taková možnost stanovena v základním právním aktu. Počet a názvy příslušných nástrojů Unie budou odpovídajícím způsobem upřesněny.

(*2)  Lze provádět převody do jakéhokoli jiného nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení, pokud je taková možnost stanovena v základním právním aktu. Počet a názvy příslušných nástrojů Unie budou odpovídajícím způsobem upřesněny.

(*3)  Převody mezi EFRR a ESF+ lze provádět pouze v rámci stejné kategorie regionu.

(*4)  Převod do jiných programů. Převody mezi EFRR a ESF+ lze provádět pouze v rámci stejné kategorie regionu.

(6)  Tento převod je předběžný. Měl by být potvrzen nebo opraven při prvním přijetí programu nebo programů s přídělem z FST, jak je uvedeno v příloze V.

(*5)  Zdroje FST by měly být doplněny zdroji z EFRR nebo ESF+ té kategorie regionu, kde se dotčené území nachází.

(*6)  Zdroje FST by měly být doplněny zdroji z EFRR nebo ESF+ té kategorie regionu, kde se dotčené území nachází.

(*7)  Je-li zvolena tato možnost, musí být vyplněna tabulka 1 oddílu 8.

(*8)  Je-li zvolena tato možnost, musí být vyplněna tabulka 2 oddílu 8.

(*9)  Částka by měla zahrnovat částky flexibility v souladu s článkem 18 nařízení o společných ustanoveních, které byly předběžně přiděleny. Skutečné přidělení částek flexibility bude potvrzeno až při přezkumu v polovině období.

(*10)  Částky FST po předpokládané doplňkové podpoře z EFRR a ESF+.

(*11)  Částka by měla zahrnovat částky flexibility v souladu s článkem 18 nařízení o společných ustanoveních, které byly předběžně přiděleny. Skutečné přidělení částek flexibility bude potvrzeno až při přezkumu v polovině období.

(*12)  Programy mohou být víceúčelové v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních (priority mohou být víceúčelové v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních). Pokud FST přispívá k programu, musí příděl z FST zahrnovat doplňkové převody a rozdělit se na současné částky v souladu s články 3 a 4 nařízení o FST.

(7)  V případě, že byla zvolena technická pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

(*13)  Částka by měla zahrnovat částky flexibility v souladu s článkem 18 nařízení o společných ustanoveních, které byly předběžně přiděleny. Skutečné přidělení částek flexibility bude potvrzeno až při přezkumu v polovině období.

(*14)  Programy mohou být víceúčelové v souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních (priority mohou být víceúčelové v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních). Pokud FST přispívá k programu, musí příděl z FST zahrnovat doplňkové převody a rozdělit se na současné částky v souladu s články 3 a 4 nařízení o FST.

(8)  V případě, že byla zvolena technická pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních.

(9)  Odpovídající informacím, které byly nebo mají být zahrnuty do programů v důsledku typů intervencí a orientačního finančního rozdělení podle čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu viii) nařízení o společných ustanoveních.


PŘÍLOHA III

HORIZONTÁLNÍ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY – ČL. 15 ODST. 1

Platné pro všechny specifické cíle

Název základních podmínek

Kritéria pro splnění

Účinné mechanismy monitorování trhu s veřejnými zakázkami

Jsou zavedeny mechanismy sledování, které se vztahují na všechny veřejné zakázky a jejich zadávání v rámci fondů v souladu s právními předpisy Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Tento požadavek zahrnuje:

1.

Opatření k zajištění shromažďování účinných a spolehlivých údajů o postupech zadávání veřejných zakázek přesahujících finanční limity Unie v souladu s povinnostmi podávat zprávy podle článků 83 a 84 směrnice 2014/24/EU a článků 99 a 100 směrnice 2014/25/EU.

2.

Opatření k zajištění toho, aby údaje zahrnovaly alespoň tyto prvky:

a)

kvalita a intenzita soutěže: jména vítězných uchazečů, počet počátečních uchazečů a smluvní cena;

b)

informace o konečné ceně po ukončení a o účasti malých a středních podniků jako přímých uchazečů, pokud vnitrostátní systémy tyto informace poskytují.

3.

Opatření k zajištění monitorování a analýzy údajů příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s čl. 83 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 99 odst. 2 směrnice 2014/25/EU.

4.

Opatření pro zpřístupnění výsledků analýzy veřejnosti v souladu s čl. 83 odst. 3 směrnice 2014/24/EU a čl. 99 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

5.

Opatření zajišťující, aby veškeré informace poukazující na podezření z kartelové dohody mezi uchazeči o veřejnou zakázku byly sdělovány příslušným vnitrostátním orgánům v souladu s čl. 83 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 99 odst. 2 směrnice 2014/25/EU.

Nástroje a kapacita pro účinné uplatňování pravidel státní podpory

Řídící orgány mají nástroje a kapacitu ověřovat soulad s pravidly státní podpory:

1.

v případě podniků v obtížích a podniků, na něž se vztahuje požadavek navrácení podpory;

2.

prostřednictvím přístupu k odbornému poradenství a pokynům ohledně záležitostí státní podpory, které poskytují odborníci na státní podporu místních nebo ústředních vnitrostátních orgánů.

Účinné provádění a uplatňování Listiny základních práv.

Jsou zavedeny účinné mechanismy k zajištění souladu s Listinou základních práv Evropské Unie (dále jen „Listina“), které zahrnují:

1.

Opatření k zajištění souladu programů podporovaných z fondů a jejich provádění s příslušnými ustanoveními Listiny.

2.

Opatření k zajištění toho, aby monitorovacímu výboru byly oznamovány případy nesouladu operací podporovaných z fondů s Listinou a stížnosti týkající se Listiny předložené v souladu s opatřeními přijatými podle čl. 69 odst. 7.

Provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES (1)

Je zaveden vnitrostátní rámec pro zajištění provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:

1.

Měřitelné cíle, mechanismy sběru údajů a monitorování.

2.

Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů.

3.

Opatření k zajištění toho, aby byly monitorovacímu výboru oznamovány případy nesouladu operací podporovaných z fondů s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a stížnosti týkající se Úmluvy předložené v souladu s opatřeními přijatými podle čl. 69 odst. 7.


(1)  Rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35).


PŘÍLOHA IV

TEMATICKÉ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO EFRR, ESF+ A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 15 ODST. 1

Cíl politiky

Specifický cíl

Název základní podmínky

Kritéria pro splnění základní podmínky

1.

Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT

EFRR:

 

Rozvoj a posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií

 

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

1.1

Řádná správa vnitrostátní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci

Strategie pro inteligentní specializaci se opírá nebo opírají o:

1.

Aktuální analýzu výzev v oblasti šíření inovací a digitalizace.

2.

Existenci příslušné regionální nebo vnitrostátní instituce nebo subjektu odpovědného za řízení strategie pro inteligentní specializaci.

3.

Nástroje monitorování a hodnocení na měření výsledků vzhledem k cílům strategie.

4.

Fungování spolupráce zúčastněných stran („proces objevování podnikatelského potenciálu“).

5.

Opatření nezbytná ke zlepšení národních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací, kde je to relevantní.

6.

Pokud je to relevantní, akce na podporu průmyslové transformace

7.

Opatření pro posílení spolupráce s partnery mimo daný členský stát v prioritních oblastech podporovaných strategií pro inteligentní specializaci

EFRR:

Zvýšení digitálního propojení

1.2

Vnitrostátní nebo regionální plán pro širokopásmový přístup

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální plán pro širokopásmový přístup, který zahrnuje:

1.

Posouzení investiční mezery, kterou je třeba řešit, aby se zajistilo, že všichni občané Unie mají přístup k sítím s velmi vysokou kapacitou (1), a to na základě:

a)

aktuálního zmapování (2) stávající soukromé a veřejné infrastruktury a kvality služeb pomocí standardních ukazatelů mapování širokopásmového přístupu;

b)

konzultace ohledně plánovaných investic v souladu s požadavky v oblasti státní podpory.

2.

Odůvodnění plánované veřejné intervence na základě udržitelných investičních modelů, které:

a)

posilují cenovou dostupnost a přístup k otevřené kvalitní infrastruktuře a službám, které budou fungovat i v budoucnu;

b)

přizpůsobují formy finanční pomoci zjištěným selháním trhu;

c)

umožňují komplementární využívání různých forem financování z unijních, vnitrostátních nebo regionálních zdrojů.

3.

Opatření na podporu poptávky a využívání vysokokapacitních sítí, včetně akcí na usnadnění jejich zavádění, zejména prostřednictvím účinného provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU (3).

4.

Mechanismy technické pomoci a odborného poradenství, jako poradenská kancelář pro širokopásmové připojení na posílení kapacit místních zúčastněných stran a poradenství pro předkladatele projektů.

5.

Mechanismus monitorování založený na standardních ukazatelích mapování širokopásmového přístupu.

2.

Zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita

EFRR a Fond soudržnosti:

Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů

2.1

Strategický rámec politiky na podporu renovace zvyšující energetickou účinnost obytných a jiných než obytných budov

1.

Je přijata dlouhodobá vnitrostátní strategie renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, která je v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844, (4) jež:

a)

obsahuje orientační milníky pro roky 2030, 2040 a 2050;

b)

stanoví orientační přehled finančních zdrojů na podporu provádění strategie;

c)

definuje účinné mechanismy na podporu investic do renovace budov.

2.

Opatření ke zvýšení energetické účinnosti za účelem dosažení požadovaných úspor energie

 

EFRR a Fond soudržnosti:

 

Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů

 

Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (5), včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici

2.2

Správa a řízení odvětví energetiky

Integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu se oznamuje Komisi v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu s dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů v rámci Pařížské dohody, což zahrnuje:

1.

Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení (EU) 2018/1999.

2.

Přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky.

 

EFRR a Fond soudržnosti

Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici

2.3

Účinná podpora využívání obnovitelné energie v různých odvětvích a v celé Unii

Jsou zavedena opatření, která zajišťují:

1.

soulad se závazným vnitrostátním cílem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 a s daným podílem energie z obnovitelných zdrojů jakožto základním podílem do roku 2030 nebo přijetí dodatečných opatření v případě, že základní podíl není zachován v průběhu žádného období jednoho roku v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a nařízením (EU) 2018/1999;

2.

v souladu s požadavky směrnice (EU) 2018/2001 a nařízení (EU) 2018/1999 zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení v souladu s článkem 23 směrnice (EU) 2018/2001.

 

EFRR a Fond soudržnosti

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům

2.4

Rámec účinného řízení rizik katastrof

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální plán řízení rizik katastrof vypracovaný na základě posouzení rizik, který řádně zohledňuje pravděpodobné dopady změny klimatu a stávající strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a zahrnuje:

1.

Popis klíčových rizik posuzovaných v souladu s čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (6), který odráží současný a vyvíjející se profil rizik s orientačním časovým horizontem 25 až 35 let. Pokud jde o rizika související s klimatem, posouzení vychází z prognóz a scénářů týkajících se změny klimatu.

2.

Popis opatření pro předcházení katastrofám, připravenost a reakci pro řešení hlavních zjištěných rizik. Priorita opatření musí být stanovena úměrně k rizikům a jejich hospodářskému dopadu, nedostatečným kapacitám (7), jejich účinnosti a efektivnosti a s přihlédnutím k možným alternativám.

3.

Informace o finančních zdrojích a dostupných mechanismech pro pokrytí nákladů na provoz a údržbu souvisejících s prevencí, připraveností a reakcí.

 

EFRR a Fond soudržnosti

Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou

2.5

Aktualizovaný plán pro nezbytné investice do odvětví vodního hospodářství a odpadních vod

Pro každé z uvedených odvětví nebo pro obě odvětví společně je zaveden vnitrostátní investiční plán, který zahrnuje:

1.

Posouzení současného stavu provádění směrnice Rady 91/271/EHS (8) a směrnice Rady 98/83/ES (9).

2.

Určení a naplánování veškerých veřejných investic, včetně orientačního finančního odhadu, které jsou zapotřebí k:

a)

provedení směrnice 91/271/EHS, včetně stanovení priorit s ohledem na velikost aglomerací a dopad na životní prostředí, s rozdělením investic podle každé aglomerace odpadních vod;

b)

provedení směrnice 98/83/ES;

c)

naplnění požadavků vyplývajících ze směrnice (EU) 2020/2184 (10), zejména pokud jde o revidované ukazatele jakosti uvedené v příloze I.

3.

Odhad investic potřebných k obnově stávající infrastruktury pro odpadní vody a pro zásobování vodou, včetně sítí, na základě jejího stáří a plánů amortizace.

4.

Uvedení potenciálních zdrojů financování z veřejných zdrojů, je-li potřeba coby doplnění poplatků za užívání.

 

EFRR a Fond soudržnosti

Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje

2.6

Aktualizované plány pro nakládání s odpady

Je zaveden jeden nebo více plánů pro nakládání s odpady uvedený v článku 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (11), které se vztahují na celé území členského státu a zahrnují:

1.

analýzu stávající situace v nakládání s odpady v dotčené zeměpisné jednotce, včetně druhu, množství a zdroje vzniklého odpadu a posouzení jejich budoucího vývoje s přihlédnutím k očekávaným dopadům opatření stanovených v programech předcházení vzniku odpadů vypracovaných v souladu s článkem 29 směrnice 2008/98/ES;

2.

posouzení stávajících systémů sběru odpadů, včetně materiálového a územního pokrytí tříděného sběru a opatření na zlepšení jeho fungování a potřeby nových systémů sběru;

3.

posouzení investiční mezery, které odůvodňuje potřebu uzavření stávajících zařízení pro nakládání odpady a vytvoření nové infrastruktury pro nakládání s odpady nebo modernizaci takové infrastruktury a obsahuje informace o zdrojích příjmů, které jsou k dispozici pro pokrytí nákladů na provoz a údržbu;

4.

informace o kritériích pro umístění, podle kterých se určí umístění budoucích zařízení na zpracování odpadu, a o jejich kapacitě;

 

EFRR a Fond soudržnosti

Posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění

2.7

Akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit pro nezbytná opatření pro zachování zahrnující spolufinancování ze strany Unie

U intervencí na podporu opatření na ochranu přírody v souvislosti s oblastmi sítě Natura 2000 spadajícími do oblasti působnosti směrnice Rady 92/43/EHS (12):

Je zaveden prioritní akční rámec podle článku 8 směrnice 92/43/EHS, který zahrnuje všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy, včetně určení prioritních opatření a odhadu finančních potřeb.

3.

Propojenější Evropa díky zvyšování mobility

EFRR a Fond soudržnosti

 

Rozvoj inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

 

Rozvoj a posílení udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

3.1

Komplexní plánování dopravy na příslušné úrovni

Je zavedeno multimodální mapování stávajících a plánovaných infrastruktur (kromě lokální úrovně) do roku 2030, které:

1.

zahrnuje ekonomické posouzení plánovaných investic podložené analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by mělo zohlednit předpokládaný dopad otevření trhů železniční dopravy;

2.

je v souladu s prvky integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu souvisejícími s dopravou;

3.

zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení o NPE, v souladu s příslušnými pracovními plány koridorů hlavní sítě TEN-T;

4.

v případě investic mimo koridory hlavní sítě TEN-T, a to i do přeshraničních úseků, zajišťuje doplňkovost pomocí dostatečného propojení městských sítí, regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly;

5.

zajišťuje interoperabilitu železniční sítě a případně informuje o zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/6 (13);

6.

podporuje multimodalitu, identifikuje potřeby multimodální či překládkové dopravy a terminálů pro cestující;

7.

zahrnuje opatření s významem pro plánování infrastruktury, která jsou zaměřená na podporu alternativních paliv v souladu s příslušnými vnitrostátními rámci politiky;

8.

předkládá výsledky posouzení rizik bezpečnosti silničního provozu v souladu se stávajícími vnitrostátními strategiemi bezpečnosti silničního provozu spolu s mapováním příslušných silnic a úseků stanovením priorit odpovídajících investic;

9.

poskytuje informace o finančních zdrojích pro příslušné plánované investice a potřebných k pokrytí nákladů na provoz a údržbu stávajících a plánovaných infrastruktur.

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv

EFRR:

Zlepšení efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání prostřednictvím rozvoje sociální infrastruktury a podpory sociálního hospodářství

ESF+:

 

Zlepšení přístupu k zaměstnání a aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, především prováděním systému záruk pro mladé lidi, dále dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, podporovat samostatnou výdělečnou činnost a sociální ekonomiku

 

Modernizace institucí a služeb trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility

4.1

Strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce

Je zaveden strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce s ohledem na hlavní směry politiky zaměstnanosti, který zahrnuje:

1.

opatření pro profilování uchazečů o zaměstnání a posouzení jejich potřeb;

2.

informace o volných místech a nabídkách práce s ohledem na potřeby trhu práce;

3.

opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami;

4.

opatření pro monitorování, hodnocení a přezkum aktivní politiky zaměstnanosti;

5.

v případě intervencí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí jsou opatření zaměřená na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně opatření aktivní pomoci, podložena důkazy a vychází z požadavků na kvalitu s přihlédnutím ke kritériím pro kvalitní učňovskou přípravu a stáže, včetně kontextu provádění systémů záruk pro mladé lidi.

 

EFRR:

Zlepšení efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání prostřednictvím rozvoje sociální infrastruktury a podpory sociálního hospodářství:

 

Prosazování genderově vyvážené účasti na trhu práce, rovných pracovních podmínek a lepší rovnováhy mezi prací a osobním životem, mimo jiné pomocí přístupu k cenově dostupné péči o děti a péči o závislé osoby

4.2.

Vnitrostátní strategický rámec pro genderovou rovnost

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro genderovou rovnost, který zahrnuje:

1.

identifikaci překážek pro genderovou rovnost podloženou důkazy;

2.

opatření k řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, platech a důchodech a na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro ženy a muže, včetně zlepšení přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli, a to při respektování úlohy a nezávislosti sociálních partnerů;

3.

opatření pro monitorování, hodnocení a přezkum strategického rámce politiky a metod sběru údajů na základě údajů roztříděných podle pohlaví;

4.

opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně orgánů pro rovné zacházení, sociálních partnerů a organizace občanské společnosti.

 

EFRR:

Zlepšení rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení prostřednictvím rozvoje infrastruktury, včetně zvyšování odolnosti u dálkového a online vzdělávání a odborné přípravy

ESF+:

 

Zvýšení kvality, inkluzivity a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich relevantnosti pro trh práce, mimo jiné i uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, s cílem podpořit získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a prosazováním zavádění duálních systémů odborné přípravy a učňovské přípravy

 

Prosazování celoživotního učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lepší předvídání změn a nových požadavků na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnění přechodů mezi zaměstnáními a podpora profesní mobility;

 

Prosazování rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména v případě znevýhodněných skupin, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

4.3

Strategický rámec politiky pro systém vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky pro systém vzdělávání a odborné přípravy, který zahrnuje:

1.

systémy pro odhad a prognózu dovedností založené na důkazech;

2.

mechanismy pro sledování uplatnění absolventů a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin;

3.

opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, cenově dostupnému, relevantnímu, nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně vysokoškolského vzdělávání;

4.

koordinační mechanismus pokrývající všechny úrovně vzdělávání a odborné přípravy, včetně vysokoškolského vzdělávání, a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními nebo regionálními subjekty;

5.

opatření k monitorování, hodnocení a přezkum strategického rámce politiky;

6.

opatření zaměřená na osoby s nedostatečnými dovednostmi, dospělé osoby s nízkou kvalifikací a osoby ze znevýhodněného socioekonomického prostředí a cesty prohlubování dovedností;

7.

opatření na podporu učitelů, školitelů a akademických pracovníků, pokud jde o vhodné učební metody, posuzování a validaci klíčových kompetencí;

8.

opatření na podporu mobility studentů a zaměstnanců a nadnárodní spolupráce poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, včetně uznávání výsledků učení a kvalifikace.

 

EFRR:

Podpora socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, a to prostřednictvím integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

ESF+:

Posílení aktivní začleňování občanů, podpora rovných příležitostí, nediskriminace a aktivní účasti a zlepšování jejich zaměstnatelnosti, zejména v případě znevýhodněných skupin

4.4

Vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky nebo legislativní rámec pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:

1.

důkazy podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, zejména pokud jde o přístup dětí ve zranitelném postavení ke kvalitním službám, jakož i bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob všech věkových skupin;

2.

opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně sociální ochrany, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů a uprchlíků;

3.

opatření pro přechod od institucionální k rodinné a komunitní péči;

4.

opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti.

 

ESF+:

Podpora socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, například Romů

4.5

Vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů

Je vypracován strategický rámec politiky pro začleňování Romů, který zahrnuje:

1.

opatření ke zrychlení integrace Romů a prevenci a odstraňování segregace s přihlédnutím k hledisku genderové rovnosti a situaci mladých Romů a stanoví základní a měřitelné milníky a cíle;

2.

opatření k monitorování, hodnocení a přezkum opatření pro integraci Romů;

3.

opatření k prosazování začleňování Romů na regionální a místní úrovni;

4.

opatření zajišťující, že její koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s romskou občanskou společností a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, a to na regionální i místní úrovni.

 

EFRR:

Zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči a podpora odolnosti systému zdravotnictví, včetně primární péče, a podpora přechodu od institucionální péče k rodinné a komunitní péči

ESF+:

 

Zlepšení rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám, včetně služeb, které podporují přístup k bydlení a individuální péči, včetně zdravotní péče Modernizace systémů sociální ochrany, včetně prosazování přístupu k sociální ochraně se zvláštním důrazem na děti a znevýhodněné skupiny Zlepšení přístupnosti, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče

4.6

Strategický rámec politiky pro oblast zdravotní a dlouhodobé péče

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:

1.

mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický a pečovatelský personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření;

2.

opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče, včetně nejobtížněji dosažitelných osob;

3.

opatření a podporu komunitních a rodinných služeb prostřednictvím deinstitucionalizace, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče.


(1)  V souladu s cílem stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. a) ve spojení s 25. bodem odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(2)  V souladu s článkem 22 směrnice (EU) 2018/1972.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155, 23.5.2014, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(7)  uvedeným v posouzení schopnosti zvládání rizik požadovaném v čl. 6 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 1313/2013.

(8)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(9)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(12)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu (Úř. věst. L 3, 6.1.2017, s. 6).


PŘÍLOHA V

ŠABLONA PRO PROGRAMY PODPOROVANÉ Z EFRR (CÍL „INVESTICE PRO ZAMĚSTNANOST A RŮST“), ESF+, FST, FONDU SOUDRŽNOSTI A ENRAF – ČL. 21 ODST. 3

CCI

 

Název v angličtině

[255] (1)

Název v národním jazyce (národních jazycích)

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Č. rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Datum vstupu v platnost rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Nepodstatný převod (čl. 24odst. 5 nařízení o společných ustanoveních)

Ano/Ne

Regiony NUTS, na něž se program vztahuje (netýká se ENRAF)

 

Dotčený fond nebo fondy

EFRR

Fond soudržnosti

ESF+

FST

ENRAF

Program

V rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ pouze pro nejvzdálenější regiony

1.   Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a opatření politiky (2)

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. a) body i) až viii) a x) a čl. 22 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)

Textové pole [30 000 ]

Pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst:

Tabulka 1

Cíl politiky nebo specifický cíl FST

Specifický cíl nebo priorita (*1)

Odůvodnění (shrnutí)

 

 

[2 000 na specifický cíl nebo prioritu ESF+ nebo specifický cíl FST]

ENRAF:

Tabulka 1A

Cíl politiky

Priorita

Analýza SWOT (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) (pro každou prioritu)

Odůvodnění (shrnutí)

 

 

Silné stránky

[10 000 na každou prioritu]

[20 000 na každou prioritu]

Slabé stránky

[10 000 na každou prioritu]

Příležitosti

[10 000 na každou prioritu]

Hrozby

[10 000 na každou prioritu]

Určení potřeb na základě analýzy SWOT a s přihlédnutím k prvkům stanoveným v čl. 8 odst. 5 nařízení o ENRAF

[10 000 na každou prioritu]

2.   Priority

Odkaz: čl. 22 odst. 2 a čl. 22 odst. 3 písm. c) nařízení o společných ustanoveních

2.1   Priority jiné než technická pomoc

2.1.1   Název priority [300] (opakuje se u každé priority)

Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí.

Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením.

Jedná se o prioritu věnovanou podpoře nejchudších osob podle specifického cíle vytyčeného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ (*2).

Jedná se o prioritu věnovanou podpoře nejchudších osob podle specifického cíle vytyčeného v čl. 4 odst. 1 písm. l) nařízení o ESF+ (3).

Jedná se o prioritu věnovanou specifickému cíli městské mobility stanovenému v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě viii) nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti.

Jedná se o prioritu věnovanou specifickému cíli digitální konektivity stanovenému v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě v) nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti.

2.1.1.1   Specifický cíl (4) (uvedeno opakovaně pro každý vybraný specifický cíl, pro jiné priority než technická pomoc)

2.1.1.1.1   Intervence fondů

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) a vii) nařízení o společných ustanoveních;

Související druhy akcí – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod i) nařízení o společných ustanoveních a článek 6 nařízení o ESF+:

Textové pole [8 000 ]

Hlavní cílové skupiny – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod iii) nařízení o společných ustanoveních:

Textové pole [1 000 ]

Akce zajišťující rovnost, začlenění a nediskriminaci – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod iv) nařízení o společných ustanoveních a článek 6 nařízení o ESF+

Textové pole [2 000 ]

Uvedení konkrétních cílových území, včetně plánovaného využití územních nástrojů – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod v) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [2 000 ]

Meziregionální, přeshraniční a nadnárodní činnosti – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod vi) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [2 000 ]

Plánované využití finančních nástrojů – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod vii) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [1 000 ]

2.1.1.1.2   Ukazatele

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. d) bod ii) nařízení o společných ustanoveních a článek 8 nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. d) bod ii) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 3: Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Výchozí nebo referenční hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

Zdroj údajů [200]

Komentáře [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.1.1.1.3   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence (nevztahuje se na ENRAF)

Odkaz: Čl. 22 odst. 3 písm. d), bod viii) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 5: Dimenze 2 – forma financování

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 6: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 7: Dimenze 6 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 8: Dimenze 7 – ESF+ (*3), EFRR, Fond soudržnosti a dimenze genderové rovnosti v rámci FST

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 

2.1.1.1.4   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence pro ENRAF

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. c) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 7A: Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence pro ENRAF

Číslo priority

Specifický cíl

Typ intervence

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

2.1.1.2   Specifický cíl zaměřený na materiální deprivaci (5)

2.1.1.2.1   Intervence fondů

Odkaz: čl. 22 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních; článek 20 a čl. 23 odst. 1 a 2 nařízení o ESF+;

Druhy podpory

Textové pole [2 000 ]

Hlavní cílové skupiny

Textové pole [2 000 ]

Popis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory

Textové pole [2 000 ]

Kritéria pro výběr operací (6)

Textové pole [4 000 ]

2.1.1.2.2   Ukazatele

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 3: Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Referenční hodnota

Referenční rok

Zdroj údajů [200]

Komentáře [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.2   Priorita Technická pomoc

2.2.1   Priorita pro technickou pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních (opakovaná za každou prioritu technické pomoci)

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. e) nařízení o společných ustanoveních

2.2.1.1   Intervence z fondů

Související druhy akcí – čl. 22 odst. 3 písm. e) bod i) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [8 000 ]

Hlavní cílové skupiny – čl. 22 odst. 3 písm. e) bod iii) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [1 000 ]

2.2.1.2   Ukazatele

Ukazatele výstupů s odpovídajícími milníky a cíli

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. e) bod ii) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.2.1.3   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. e) bod iv) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 7: Dimenze 6 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 8: Dimenze 7 – ESF+ (*4), EFRR, Fond soudržnosti a dimenze genderové rovnosti v rámci FST

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 9 – Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence pro ENRAF

Číslo priority

Specifický cíl

Typ intervence

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

2.2.2   Priorita pro technickou pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních (opakovaná za každou prioritu technické pomoci)

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. f) nařízení o společných ustanoveních

2.2.2.1   Popis technické pomoci v rámci financování nesouvisejícího s náklady – článek 37 nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [3 000 ]

2.2.2.2   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. f) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 7: Dimenze 6 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 8: Dimenze 7 – ESF+ (*5), EFRR, Fond soudržnosti a dimenze genderové rovnosti v rámci FST

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 9: Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence pro ENRAF

Číslo priority

Specifický cíl

Typ intervence

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

3.   Plán financování

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) body i) až iii); čl. 112 odst. 1 až 3; článek 14; článek 26 nařízení o společných ustanoveních

3.1   Převody a příspěvky (7)

Odkaz: články 14, 26 a 27 nařízení o společných ustanoveních

Změna programu týkající se těchto transakcí:

příspěvek do Programu InvestEU

převod do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení

převod mezi EFRR, ESF+, Fondem soudržnosti nebo do jiného fondu či fondů


Tabulka 15A: Příspěvek do Programu InvestEU (*6) (rozpis podle roků)

Příspěvek z

Příspěvek do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Okno (okna) Programu InvestEU

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 15B: Příspěvky do Programu InvestEU (*7) (souhrn)

 

Kategorie regionu

Okno 1 Udržitelná infrastruktura

Okno 2 Inovace a digitalizace

Okno 3 Malé a střední podniky

Okno 4 Sociální investice a dovednosti

Celkem

 

 

a)

b)

c)

d)

f) = a) + b) + c) + d)

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 


Textové pole [3500] (odůvodnění), s přihlédnutím k tomu, jak tyto částky přispívají k dosažení cílů politiky zvolených v rámci programu v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o Programu InvestEU


Tabulka 16A: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení* (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Nástroj

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 16B: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení (*8) (souhrn)

Fond

Kategorie regionu

Nástroj 1

Nástroj 2

Nástroj 3

Nástroj 4

Nástroj 5 (*9)

Celkem

 

 

a)

b)

c)

d)

e)

f) = a) + b) + c) + d) + e)

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 


Textové pole [3 500 ] (odůvodnění)


Tabulka 17A: Převody mezi EFRR, ESF+ a Fondem soudržnosti nebo do jiného fondu či fondů (rozpis podle roků) (*10)

Převody z

Převody do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Fond

Kategorie regionu (v příslušných případech)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

EFRR, ESF+ nebo Fond soudržnosti, ENRAF, AMIF, ISF, BMVI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 17B: Převody mezi EFRR, ESF+ a Fondem soudržnosti nebo do jiného fondu či fondů (*11) (souhrn)

 

EFRR

ESF+

Fond soudržnosti

ENRAF

AMIF

ISF

BMVI

Celkem

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Textové pole [3 500 ] (odůvodnění)

3.2   FST: přidělení prostředků v programu a převody (8)

3.2.1   Přiděl z FST na program před převody podle priorit (v příslušných případech) (9)

Odkaz: článek 27 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 18: Příděl z FST na program v souladu s článkem 3 nařízení o FST, před převody

Priorita FST č. 1

 

Priorita FST č. 2

 

 

Celkem

3.2.2   Převody do FST jako doplňková podpora (10) (v příslušných případech)

Převod do FST

týká se interních převodů v rámci programu s přídělem z FST

 

týká se převodů z jiných programů do programu s přídělem z FST

 


Tabulka 18A: Převody do FST v rámci programu (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Priorita FST (*12)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

Priorita FST č. 1

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

Priorita FST č. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 18B: Převod zdrojů z EFRR a ESF+ do FST v rámci programu

 

Příděl z FST v programu (*13) v členění podle kategorie regionu, na jehož území se nachází (*14) (podle priorit FST)

Priorita FST (pro každou prioritu FST)

Částka

Převod v rámci programu (*13) (doplňková podpora) podle kategorie regionu

 

 

EFRR

Více rozvinuté

 

 

Přechodové

 

 

Méně rozvinuté

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

Přechodové

 

 

Méně rozvinuté

 

 

Celkem

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 


Tabulka 18C: Převody do FST z jiného programu (jiných programů) (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Priorita FST (*15)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Více rozvinuté

Priorita FST č. 1

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

Priorita FST č. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 18D: Převod zdrojů z EFRR a ESF+ z jiných programů do FST v tomto programu

 

Doplňková podpora FST v tomto programu (*16) na území (*18) v dané kategorii regionu (podle priorit):

Priorita FST

Částka

Převod (převody) z jiného programu (jiných programů) (*17) podle kategorie regionu

 

 

EFRR

Více rozvinuté

 

 

Přechodové

 

 

Méně rozvinuté

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

Přechodové

 

 

Méně rozvinuté

 

 

Celkem

 

 


Textové pole [3 000 ] Odůvodnění doplňkového převodu z EFRR a ESF+ na základě plánovaných typů intervencí – čl. 22 odst. 3 písm. d) bod ix) nařízení o společných ustanoveních.

3.3   Převody mezi kategoriemi regionů vyplývající z přezkumu v polovině období

Tabulka 19A: Převody mezi kategoriemi regionů v rámci programu vyplývající z přezkumu v polovině období (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Kategorie regionu (*19)

Kategorie regionu (*19)

2025

2026

2027

Celkem

Více rozvinuté

Více rozvinuté /

Přechodové /

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 


Tabulka 19B: Převody mezi kategoriemi regionů do jiných programů vyplývající z přezkumu v polovině období (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Kategorie regionu (*20)

Kategorie regionu (*20)

2025

2026

2027

Celkem

Více rozvinuté

Více rozvinuté /

Přechodové /

Méně rozvinuté

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

3.4   Zpětné převody (11)

Tabulka 20A: Zpětné převody (rozpis podle roků)

Převod z

Převod do

Rozpis podle roků

Program InvestEU nebo jiný unijní nástroj

Fond

Kategorie regionu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Program InvestEU

Okno 1

Okno 2

Okno 3

Okno 4

Unijní nástroj 1

Unijní nástroj 2

[…]

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 20B: Převody zpět (*21) (souhrn)

z / do

EFRR

ESF+

Fond soudržnosti

ENRAF

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

 

 

Program InvestEU

 

 

 

 

 

 

 

 

Okno 1

 

 

 

 

 

 

 

 

Okno 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Okno 3

 

 

 

 

 

 

 

 

Okno 4

 

 

 

 

 

 

 

 

Nástroj 1

 

 

 

 

 

 

 

 

Nástroj 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Nástroj 3

 

 

 

 

 

 

 

 

Nástroj 4 (*22)

 

 

 

 

 

 

 

 

3.5   Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) bod i) nařízení o společných ustanoveních a články 3, 4 a 7 nařízení o FST

Tabulka 10: Finanční prostředky podle roku

Fond

Kategorie regionu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2026

pouze pro ENRAF

2027

2027

pouze pro ENRAF

Celkem

Finanční prostředky bez částky flexibility

Částka flexibility

Finanční prostředky bez částky flexibility

Částka flexibility

EFRR (*23)

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+:

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FST (*23)

Článek 3 Zdroje nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Článek 4 Zdroje nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje nařízení o FST podle článku 7 (související se zdroji nařízení o FST podle článku 3)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje nařízení o FST podle článku 7 (související se zdroji nařízení o FST podle článku 4)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

 

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF

 

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.6   Celkové finanční příděly podle fondu a vnitrostátního spolufinancování

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) bod ii), čl. 22 odst. 6 a článek 36 nařízení o společných ustanoveních

Pro programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, kde byla v dohodě o partnerství zvolena technická pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

Tabulka 11: Celkové finanční příděly podle fondu a vnitrostátního spolufinancování

Číslo cíle politiky nebo specifického cíle FST nebo technická pomoc

Priorita

Základ pro výpočet podpory EU (způsobilé náklady celkem nebo příspěvek z veřejných zdrojů)

Fond

Kategorie regionu (*24)

Příspěvek Unie

a) = g) + h)

Složení příspěvku Unie

Příspěvek členského státu

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

Míra spolufinancování

Příspěvek Unie mínus částka flexibility g)

Částka flexibility

h)

veřejná

soukromá

b) = c) + d)

c)

d)

e) = a) + b)

f) = a) / e)

 

Priorita 1

z veřejných výdajů / celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 3

 

FST (*25)

Zdroje podle článku 3 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje podle článku 4 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 4

 

Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc

Priorita 5

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních

 

EFRR nebo ESF+ nebo FST nebo Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc

Priorita 6

Technická pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních

 

EFRR nebo ESF+ nebo FST nebo Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EFRR celkem

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+ celkem

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FST (*25)

Zdroje podle článku 3 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje podle článku 4 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst: programy využívající technickou pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních na základě volby učiněné v dohodě o partnerství.

Tabulka 11: Celkové finanční příděly podle fondu a příspěvku členského státu

Číslo cíle politiky nebo specifického cíle FST nebo technická pomoc

Priorita

Základ pro výpočet unijní podpory (způsobilé náklady celkem nebo příspěvek z veřejných zdrojů

Fond

Kategorie regionu (*26)

Příspěvek Unie

a) = b) + c) + i) + j)

Složení příspěvku Unie

Příspěvek členského státu

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

Míra spolufinancování

veřejná

soukromá

 

d) = e) + f)

e)

f)

g) = a) + d)

h) = a) / g)

Příspěvek Unie

Částka flexibility

 

 

 

 

 

bez technické pomoci podle čl. 36 odst. 5

pro technické pomoci podle čl. 36 odst. 5

bez technické pomoci podle čl. 36 odst. 5

pro technické pomoci podle čl. 36 odst. 5

b)

c)

i)

j)

 

Priorita 1

ých výdajů / celkem

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 3

 

FST (*27)

Zdroje podle článku 3 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje podle článku 4 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 4

 

Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc

Priorita 5

Technická pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních

 

EFRR nebo ESF+ nebo FST nebo Fond soudržnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EFRR celkem

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+ celkem

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FST (*27)

Zdroje podle článku 3 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje podle článku 4 nařízení o FST

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRAF:

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) bod iii) nařízení o společných ustanoveních

Programy ENRAF využívající technickou pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na základě volby učiněné v dohodě o partnerství.

Tabulka 11A: Celkové finanční příděly podle fondu a příspěvku členského státu

Priorita

Specifický cíl (nomenklatura stanovená v nařízení o ENRAF)

Základ pro výpočet unijní podpory

Příspěvek Unie

Vnitrostátní veřejný příspěvek

Celkem

Míra spolufinancování

Priorita 1

1.1.1

Veřejná

 

 

 

 

1.1.2

Veřejná

 

 

 

 

1.2

Veřejná

 

 

 

 

1.3

Veřejná

 

 

 

 

1.4

Veřejná

 

 

 

 

1.5

Veřejná

 

 

 

 

1.6

Veřejná

 

 

 

 

Priorita 2

2.1

Veřejná

 

 

 

 

2.2

Veřejná

 

 

 

 

Priorita 3

3.1

Veřejná

 

 

 

 

Priorita 4

4.1

Veřejná

 

 

 

 

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních

5.1

Veřejná

 

 

 

 

Technická pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních

5.2

Veřejná

 

 

 

 

Programy ENRAF využívající technickou pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních na základě volby učiněné v dohodě o partnerství.

Tabulka 11A: Celkové finanční příděly podle fondu a příspěvku členského státu

Priorita

Specifický cíl (nomenklatura stanovená v nařízení o ENRAF)

Základ pro výpočet unijní podpory

Příspěvek Unie

Vnitrostátní veřejný příspěvek

Celkem

Míra spolufinancování*

Příspěvek Unie bez technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních

Příspěvek Unie na technickou pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních

Priorita 1

1.1.1

Veřejná

 

 

 

 

 

1.1.2

Veřejná

 

 

 

 

 

1.2

Veřejná

 

 

 

 

 

1.3

Veřejná

 

 

 

 

 

1.4

Veřejná

 

 

 

 

 

1.5

Veřejná

 

 

 

 

 

1.6

Veřejná

 

 

 

 

 

Priorita 2

2.1

Veřejná

 

 

 

 

 

2.2

Veřejná

 

 

 

 

 

Priorita 3

3.1

Veřejná

 

 

 

 

 

Priorita 4

4.1

Veřejná

 

 

 

 

 

Technická pomoc (článek 37) nařízení o společných ustanoveních

5.1

Veřejná

 

 

 

 

 

4.   Základní podmínky

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. i) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 12: Základní podmínky

Základní podmínky

Fond

Specifický cíl (nepoužije se na ENRAF)

Splnění základní podmínky

Kritéria

Plnění kritérií

Odkaz na příslušné dokumenty

Odůvodnění

 

 

 

Ano/Ne

Kritérium 1

Ano/Ne

[500]

[1000]

 

 

 

 

Kritérium 2

Ano/Ne

 

 

5.   Programové orgány

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. k); články 71 a 84 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 13: Programové orgány

Programové orgány

Název instituce [500]

Jméno kontaktní osoby [200]

E-mail [200]

Řídící orgán

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Subjekt, který dostává platby od Komise

 

 

 

Případně subjekt nebo subjekty, které dostávají platby od Komise v případě technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních

 

 

 

Účetní funkce v případě, že je tato funkce svěřena subjektu jinému než řídícímu orgánu

 

 

 

Rozdělení vyplácených částek na technickou pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních, pokud je určeno více subjektů, které dostávají platby od Komise

Odkaz: čl. 22 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 13A: Část procentních podílů stanovená v čl. 36 odst. 5 písm. b) nařízení o společných ustanoveních, která by byla hrazena subjektům, které dostávají platby od Komise v případě technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních (v procentních bodech)

Subjekt 1

procentní body

Subjekt 2 (*28)

procentní body

6.   Partnerství

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. h) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [10 000 ]

7.   Komunikace a zviditelňování

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. j) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [4 500 ]

8.   Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Odkaz: články 94 a 95 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 14: Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Zamýšlené použití článků 94 a 95 nařízení o společných ustanoveních

ANO

NE

Od přijetí bude program využívat úhrady příspěvku Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb v rámci priority podle článku 94 nařízení o společných ustanoveních (pokud ano, vyplnit Dodatek 1)

Od přijetí bude program využívat úhrady příspěvku Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady podle článku 95 nařízení o společných ustanoveních (pokud ano, vyplnit Dodatek 2)

Dodatek 1

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise (článek 94) nařízení o společných ustanoveních

Datum předložení návrhu

 

 

 

Tento dodatek se nevyžaduje, pokud se použije zjednodušené metody vykazování nákladů (ZMV na unijní úrovni stanovené aktem v přenesené pravomoci podle čl. 94 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

A.   Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Specifický cíl

Kategorie regionu

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci priority, na niž bude uplatněno zjednodušené metody vykazování nákladů (ZMV) v %

Druh(y) dotyčné operace

Ukazatel aktivující úhradu

Měrná jednotka pro ukazatel aktivující úhradu

Typ ZMV (standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Částka (v EUR) nebo procentní podíl ZMV (v případě paušálních sazeb)

 

 

 

 

 

Kód (12)

Popis

Kód (13)

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

Obdržel řídící orgán k níže uvedené zjednodušené metodě vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte od které externí společnosti

:

Ano/Ne – Název externí společnosti

1.

Popis druhu operace včetně harmonogramu provádění (14)

 

2.

Specifický cíl (cíle)

 

3.

Ukazatel aktivující úhradu (15)

 

4.

Měrná jednotka pro ukazatel aktivující úhradu

 

5.

Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

6.

Částka na jednotku měření nebo procentní podíl ZMV (v případě paušálních sazeb)

 

7.

Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

8.

Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (A/N)

 

9.

Metoda úprav(y) (16)

 

10.

Ověření dosažení jednotek

uveďte, jaký dokument (dokumenty) či systém se použijí k ověření dosažení realizované jednotky

popište, co bude během řídicích kontrol kontrolováno, a kým

popište, jaká opatření budou přijata za účelem shromažďování a uchovávání příslušných údajů/dokumentů

 

11.

Možné nevhodné pobídky, zmírňující opatření (17) a odhadovaná úroveň rizika (vysoká/střední/nízká)

 

12.

Celková částka (na vnitrostátní a unijní úrovni), kterou má na tomto základě uhradit Komise

 

C.   Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.

Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil, sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.).

 

2.

Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet na základě čl. 94 odst. 2 relevantní pro druh operace.

 

3.

Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být na vyžádání poskytnuty ve formátu, který může Komise použít.

 

4.

Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

 

5.

Posouzení metodiky výpočtu a částek jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů auditním orgánem (orgány).

 

Dodatek 2

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 95) nařízení o společných ustanoveních

Datum předložení návrhu

 

 

 

Tento dodatek se nevyžaduje, pokud se použijí částky financování na unijní úrovni, jež nesouvisí s náklady stanovenými aktem v přenesené pravomoci podle čl. 95 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

A.   Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Specifický cíl

Kategorie regionu

Částka, na kterou se vztahuje financování nesouvisející s náklady

Druh(y) dotyčné operace

Podmínky, které musí být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo za účelem aktivace úhrady ze strany Komise

ukazatel

Měrná jednotka podmínek, které musí být splněny / výsledků, kterých má být dosaženo za účelem aktivace úhrady ze strany Komise

Předpokládaná metoda úhrady výdajů příjemce (příjemců)

 

 

 

 

 

Kód (18)

Popis

 

Kód (19)

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

1.

Popis druhu operace

 

2.

Specifický cíl (cíle)

 

3.

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

4.

Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

5.

Definice ukazatele

 

6.

Měrná jednotka podmínek, které musí být splněny / výsledků, kterých má být dosaženo za účelem aktivace úhrady ze strany Komise

 

7.

Případné průběžné požadované výsledky aktivující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné požadované výsledky

Předpokládané datum

Částky (v EUR)

 

 

 

 

 

 

8.

Celková částka (včetně financování na unijní a vnitrostátní úrovni)

 

9.

Metoda úprav(y)

 

10.

Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných požadovaných výsledků):

uveďte, jaký dokument (dokumenty) či systém se použijí k ověření dosažení jednotky měření (případně každého z průběžných požadovaných výsledků);

popište, jak budou prováděny řídicí kontroly (včetně kontrol na místě), a kým;

popište, jaká opatření budou přijata za účelem shromažďování a uchovávání příslušných údajů/dokumentů.

 

11.

Využití grantů ve formě financování, které není spojeno s náklady

Má grant poskytnutý členským státem příjemcům formu financování nesouvisejícího s náklady? [A/N]

 

12.

Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt(y) odpovědný za uvedená opatření.

 

Dodatek 3

Seznam plánovaných operací strategického významu s harmonogramem

(čl. 22 odst. 3) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [2 000 ]

Dodatek 4

Akční plán ENRAF pro každý nejvzdálenější region

Pozn.: vypracovat pro každý nejvzdálenější region

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

Název nejvzdálenějšího regionu

 

A.   Popis strategie udržitelného využívání rybolovu a rozvoje udržitelné modré ekonomiky

Textové pole [30 000 ]

B.   Popis hlavních plánovaných akcí a odpovídajících finančních prostředků

Popis hlavních akcí

Částka přidělená z ENRAF (v EUR)

Strukturální podpora odvětví rybolovu a akvakultury v rámci ENRAF

Textové pole [10 000 ]

 

Vyrovnání dodatečných nákladů podle článku 24 nařízení o ENRAF

Textové pole [10 000 ]

 

Další investice do udržitelné modré ekonomiky nezbytné pro dosažení udržitelného rozvoje pobřežních oblastí

Textové pole [10 000 ]

 

CELKEM

 

C.   Popis synergií s dalšími zdroji financování ze strany Unie

Textové pole [10 000 ]

D.   Dodatečné financování pro kompenzaci dodatečných nákladů (státní podpora)

Informace je třeba poskytnout pro každý předpokládaný režim podpory / podporu ad hoc

Region

Název regionu (regionů) (podle NUTS) (20)

...

...

Poskytovatel podpory

Název

...

Poštovní adresa

Adresa internetových stránek

...

...

Název opatření podpory

...

Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)

...

...

...

Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory

...

Druh opatření

Režim

 

Podpora ad hoc

Název příjemce a skupiny (21), do níž náleží

...

...

Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc

 

Číslo podpory přidělené Komisí

Prodloužení

...

...

Změna

...

...

Délka (22)

Režim

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

Datum poskytnutí podpory (23)

Podpora ad hoc

dd/mm/rrrr

Dotčená hospodářská odvětví

Veškerá hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory

 

Podpora omezená na určitá odvětví: upřesněte na úrovni skupiny NACE (24)

...

...

...

...

Kategorie příjemce

Malý a střední podnik

 

Velké podniky

 

Rozpočet

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu (25)

Národní měna ... (v celých číslech)

...

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku (26)

Národní měna ... (v celých číslech)

...

V rámci záruk (27)

Národní měna ... (v celých číslech)

...

Nástroj pomoci

Dotace / subvence úrokových sazeb

Půjčka / vratné zálohy

Záruka (případně s odkazem na rozhodnutí Komise (28)

Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně

Poskytnutí rizikového financování

Ostatní (upřesněte)

...

Odůvodnění

Uveďte, proč byl místo pomoci z ENRAF zaveden režim státní podpory nebo byla poskytnuta podpora ad hoc:

na opatření se nevztahuje vnitrostátní program;

stanovení priorit při přidělování finančních prostředků v rámci vnitrostátního programu;

financování již není v rámci ENRAF k dispozici;

jiné (upřesněte)


(1)  Čísla v hranatých závorkách uvádějí počet znaků bez mezer.

(2)  U programů omezených na podporu specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ se popis programové strategie nemusí týkat výzev uvedených v čl. 22 odst. 3 písm. a) bodech i), ii) a vi) nařízení o společných ustanoveních.

(*1)  Specifické priority podle nařízení o ESF+.

(*2)  Je-li zaškrtnuto, přejděte k oddílu 2.1.1.2

(3)  V případě, že se pro účely čl. 7 odst. 4 nařízení o ESF+ zohlední zdroje v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. l) nařízení o ESF+.

(4)  S výjimkou specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

(*3)  40 % pro ESF+ v zásadě přispívá ke sledování genderové rovnosti. Pokud se členský stát rozhodne použít článek 6 nařízení o ESF+, jakož i konkrétní akce programu v oblasti rovnosti žen a mužů, použije se 100 %.

(5)  Ustanovení čl. 22 odst. 3 písm. d) nařízení o společných ustanoveních se nepoužije na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

(6)  Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

(*4)  40 % pro ESF+ v zásadě přispívá ke sledování genderové rovnosti. Pokud se členský stát rozhodne použít článek 6 nařízení o ESF+, jakož i konkrétní akce programu v oblasti rovnosti žen a mužů, použije se 100 %.

(*5)  40 % pro ESF+ v zásadě přispívá ke sledování genderové rovnosti. Pokud se členský stát rozhodne použít článek 6 nařízení o ESF+, jakož i konkrétní akce programu v oblasti rovnosti žen a mužů, použije se 100 %.

(7)  Použije se pouze na změny programu v souladu s články 14 a 26, s výjimkou doplňkových převodů do FST v souladu s článkem 27 nařízení o společných ustanoveních. Převody nemají vliv na roční rozpis finančních prostředků členského státu na úrovni VFR.

(*6)  Pro každou novou žádost o příspěvek stanoví změna programu celkové částky pro každý rok v členění podle fondu a podle kategorie regionu.

(*7)  Kumulativní částky pro všechny příspěvky poskytnuté prostřednictvím změn programu během programového období. * S každou novou žádostí o příspěvek stanoví změna programu celkové částky pro každý rok v členění podle fondu a podle kategorie regionu.

(*8)  Kumulativní částky pro všechny převody poskytnuté prostřednictvím změn programu během programového období. * S každou novou žádostí o převod stanoví změna programu celkové částky převedené pro každý rok v členění podle fondu a podle kategorie regionu.

(*9)  Lze provádět převody do jakéhokoli jiného nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení, pokud je taková možnost stanovena v základním právním aktu. Počet a názvy příslušných nástrojů EU budou odpovídajícím způsobem upřesněny.

(*10)  Převod do jiných programů. * Převody mezi EFRR a ESF+ lze provádět pouze v rámci stejné kategorie regionu.

(*11)  Kumulativní částky pro všechny převody poskytnuté prostřednictvím změn programu během programového období. S každou novou žádostí o převod stanoví změna programu celkové částky převedené pro každý rok v členění podle fondu a podle kategorie regionu.

(8)  Převody nemají vliv na roční rozpis finančních prostředků členského státu na úrovni víceletého finančního rámce.

(9)  Použitelné pro první přijetí programů s přídělem z FST.

(10)  Oddíl vyplní přijímající program. V případě, že program podporovaný FST obdrží doplňkovou podporu (viz článek 27 nařízení o společných ustanoveních) v rámci programu a z jiných programů, je třeba vyplnit všechny tabulky v tomto oddíle. Při prvním přijetí s přídělem z FST má tento oddíl potvrdit nebo opravit předběžné převody navržené v dohodě o partnerství.

(*12)  Zdroje FST by měly být doplněny zdroji z EFRR nebo ESF+ té kategorie regionu, kde se dotčené území nachází.

(*13)  Program s přídělem z FST.

(*14)  Zdroje FST by měly být doplněny zdroji z EFRR nebo ESF+ té kategorie regionu, kde se dotčené území nachází.

(*15)  Zdroje FST by měly být doplněny zdroji z EFRR nebo ESF+ té kategorie regionu, kde se dotčené území nachází.

(*16)  Program s přídělem z FST, který přijímá doplňkovou podporu z EFRR a ESF+.

(*17)  Program poskytující doplňkovou podporu z EFRR a ESF+ (zdroj).

(*18)  Zdroje FST by měly být doplněny zdroji z EFRR nebo ESF+ té kategorie regionu, kde se dotčené území nachází.

(*19)  Použije se pouze pro EFRR a ESF+.

(*20)  Použije se pouze pro EFRR a ESF+.

(11)  Vztahuje se pouze na změny programů v případě prostředků převedených zpět z jiných unijních nástrojů, včetně prvků AMIF, ISF a BMVI, v rámci přímého nebo nepřímého řízení, nebo z fondu Programu InvestEU.

(*21)  Kumulativní částky pro všechny převody poskytnuté prostřednictvím změn programu během programového období. S každou novou žádostí o převod stanoví změna programu celkové částky převedené pro každý rok v členění podle fondu a podle kategorie regionu.

(*22)  Lze provádět převody do jakéhokoli jiného nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení, pokud je taková možnost stanovena v základním právním aktu. Počet a názvy příslušných unijních nástrojů budou odpovídajícím způsobem upřesněny.

(*23)  Částky po doplňkovém převodu do FST.

(*24)  Pro EFRR: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté a případně zvláštní příděl pro nejvzdálenější a severní řídce osídlené regiony. Pro ESF+: méně rozvinuté, přechodové a rozvinutější a případně dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony. Pro Fond soudržnosti: nepoužije se. U technické pomoci závisí uplatnění kategorií regionu na volbě fondu.

(*25)  Uveďte celkové zdroje z FST včetně doplňkové podpory převedené z EFRR a ESF+. Tabulka nezahrnuje částky podle článku 7 nařízení o FST. V případě technické pomoci financované z FST by zdroje FST měly být rozděleny na zdroje související s články 3 a 4 nařízení o FST. V případě článku 4 nařízení o FST neexistuje žádná částka flexibility.

(*26)  Pro EFRR a ESF+: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté a případně zvláštní příděl pro nejvzdálenější a severní řídce osídlené regiony. Pro Fond soudržnosti: nepoužije se. U technické pomoci závisí uplatnění kategorií regionu na volbě fondu.

(*27)  Uveďte celkové zdroje z FST včetně doplňkové podpory převedené z EFRR a ESF+. Tabulka nezahrnuje částky podle článku 7 nařízení o FST. V případě technické pomoci financované z FST by zdroje FST měly být rozděleny na zdroje související s články 3 a 4 nařízení o FST. V případě článku 4 nařízení o FST neexistuje žádná částka flexibility.

(*28)  Počet subjektů určených členským státem.

(12)  Jedná se o kód pro dimenzi oblasti intervence v tabulce 1 přílohy I nařízení o společných ustanoveních a přílohy IV nařízení o ENRAF.

(13)  Jedná se o případný kód společného ukazatele.

(14)  Předpokládané datum zahájení výběru operací a předpokládané konečné datum jejich dokončení (viz čl. 63 odst. 5) nařízení o společných ustanoveních.

(15)  U operací zahrnujících několik druhů zjednodušeného vykazování nákladů vztahujících se na různé kategorie nákladů, různé projekty nebo po sobě jdoucí fáze operace je pole 3 až 11 třeba vyplnit pro každý ukazatel aktivující úhradu.

(16)  Uveďte případně četnost a načasování úpravy a jasný odkaz na konkrétní ukazatel (případně včetně odkazu na internetovou stránku, kde je tento ukazatel zveřejněn).

(17)  Existují potenciální negativní dopady na kvalitu podporovaných operací, a pokud ano, jaká opatření (např. zajištění kvality) budou přijata ke kompenzaci tohoto rizika?

(18)  Jedná se o kód pro dimenzi oblasti intervence v tabulce 1 přílohy I nařízení o společných ustanoveních a přílohy IV nařízení o ENRAF.

(19)  Jedná se o případný kód společného ukazatele.

(20)  NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle specifikován na úrovni 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1) ve znění nařízení Komise (EU) č. 2016/2066, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 322, 29.11.2016, s. 1).

(21)  Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě a pro účely tohoto oddílu se podnikem rozumí jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní postavení a způsob jeho financování (viz rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-222/04, Ministero dell’Economia e delle Finanze v Cassa di Risparmio di Firenze SpA et al., [2006] ECR I-289). Soudní dvůr rozhodl, že by se subjekty, které jsou (z právního nebo faktického hlediska) ovládány týmž subjektem, měly považovat za jeden podnik (věc C-382/99, Nizozemsko v. Komise, [2002] ECR I-5163).

(22)  Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytnutí podpory.

(23)  „Datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle příslušného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok.

(24)  NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropské unii. Odvětví je obvykle vymezeno na úrovni skupiny.

(25)  V případě režimu podpory: uveďte celkovou vyhrazenou roční částku rozpočtových prostředků nebo odhadovaný výpadek daňových příjmů za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v dotyčném režimu.

(26)  V případě poskytnutí podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty.

(27)  U záruk uveďte (maximální) částku zajištěných půjček.

(28)  Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu.


PŘÍLOHA VI

ŠABLONA PROGRAMU PRO AMIF, ISF A BMVI – ČL. 21 ODST. 3

Číslo kódu CCI

 

Název v angličtině

[255 znaků (1)]

Název v národním jazyce

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Č. rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Datum vstupu v platnost rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Nepodstatný převod (čl. 24 odst. 5) nařízení o společných ustanoveních

Ano/Ne

1.   Strategie programu: hlavní problémy a opatření politiky

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. a) body iii), iv), v) a ix) nařízení (EU) 2021/1060 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)

Tato část popisuje, jak program řeší hlavní problémy zjištěné na vnitrostátní úrovni na základě posouzení potřeb nebo strategií na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Poskytuje přehled o stavu provádění příslušného unijního acquis a pokroku dosaženého při plnění akčních plánů Unie a dále popisuje, jak fond podpoří jejich rozvoj prostřednictvím programového období.


Textové pole [15 000 ]

2.   Specifické cíle (opakují se u každého specifického cíle kromě technické pomoci)

Odkaz: čl. 22 odst. 2 a 4 nařízení o společných ustanoveních

2.1   Název specifického cíle [300]

2.1.1   Popis specifického cíle

Tato část popisuje pro každý specifický cíl počáteční situaci a hlavní výzvy a navrhuje řešení podporované fondem. Popisuje, která prováděcí opatření jsou řešena s podporou fondu. Poskytuje orientační seznam akcí, které spadají do oblasti působnosti článku 3 a 4 nařízení o AMIF, nařízení o ISF nebo nařízení o BMVI.

Konkrétně: U operační podpory uvádí odůvodnění v souladu s článkem 21 nařízení o AMIF, článkem 16 nařízení o ISF nebo články 16 a 17 nařízení o BMVI. Obsahuje orientační seznam příjemců s jejich zákonnými povinnostmi, hlavní úkoly, které je třeba podporovat.

Případně plánované využití finančních nástrojů.

Textové pole [16 000 znaků]

2.1.2   Ukazatele

Odkaz: čl. 22 odst. 4 písm. e) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 1: Ukazatele výstupů

Specifický cíl

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 2: Ukazatele výsledků

Specifický cíl

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Měrná jednotka pro výchozí hodnotu

Referenční rok)

Cíl (2029

Měrná jednotka pro cíl

Zdroj údajů [200]

Komentáře [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.1.3   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence

Odkaz: čl. 22 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních; a čl. 13 odst. 9 nařízení o AMIF, čl. 12 odst. 9 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 15 nařízení o BMVI

Tabulka 3 Orientační rozdělení

Specifický cíl

Typ intervence

Kód

Orientační částka (v EUR)

 

 

 

 

2.2   Technická pomoc

2.2.1   Popis

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. f), čl. 36 odst. 5, článek 37, a článek 95 nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [5 000 ] (Technická pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních)

Textové pole [3 000 ] (Technická pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních)

2.2.2   Orientační rozdělení technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 a čl. 37 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 4: Orientační rozdělení

Typ intervence

Kód

Orientační částka (v EUR)

 

 

 

3.   Plán financování

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) nařízení o společných ustanoveních

3.1   Finanční prostředky podle roku

Tabulka 5: Finanční prostředky podle roku

Fond

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2   Celkové finanční příděly

Tabulka 6: Celkové finanční příděly podle fondu a příspěvku členského státu

Specifický cíl (SC)

Druh akce

Základ pro výpočet unijní podpory (celkem nebo z veřejných zdrojů)

Příspěvek Unie a)

Příspěvek členského státu b)=c)+d)

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

e=a)+b)

Míra spolufinancování f)=a)/e)

z veřejných zdrojů c)

ze soukromých zdrojů d)

SC 1

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 1

 

 

 

 

 

 

 

 

SC 2

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 2

 

 

 

 

 

 

 

 

SC 3

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 3

 

 

 

 

 

 

 

 

SC 4

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 4

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc podle čl. 36 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních

 

 

 

 

 

 

 

 

Technická pomoc podle článku 37 nařízení o společných ustanoveních

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 6A: Plán závazků

 

Počet osob ročně

Kategorie

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Přesídlení

 

 

 

 

 

 

 

Přijímání osob z humanitárních důvodů v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

Přijímání zranitelných osob z humanitárních důvodů v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o AMIF

 

 

 

 

 

 

 

Přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany („přemístění do“)

 

 

 

 

 

 

 

Přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany („přemístění z“)

 

 

 

 

 

 

 

[jiné kategorie]

 

 

 

 

 

 

 

3.3   Převody

Tabulka 7: Převody mezi fondy se sdíleným řízením (2)

Přijímající fond / nástroj

Převádějící fond/nástroj

AMIF

ISF

BMVI

EFRR

ESF+

Fond soudržnosti

ENRAF

Celkem

AMIF

 

 

 

 

 

 

 

 

ISF

 

 

 

 

 

 

 

 

BMVI

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 8: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení (3)

 

Částka převodu

Nástroj 1 [název]

 

Nástroj 2 [název]

 

Celkem

 

4.   Základní podmínky

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. i) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 9: Horizontální základní podmínky

Základní podmínka

Splnění základní podmínky

Kritéria

Plnění kritérií

Odkaz na příslušné dokumenty

Odůvodnění

 

 

Kritérium 1

Ano/Ne

[500]

[1 000 ]

 

 

Kritérium 2

 

 

 

5.   Programové orgány

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. k), články 71 a 84 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 10: Identifikace programových orgánů

 

Název instituce [500]

Jméno kontaktní osoby a funkce [200]

E-mail [200]

Řídící orgán

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Subjekt, který dostává platby od Komise

 

 

 

6.   Partnerství

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. h) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [10 000 ]

7.   Komunikace a zviditelňování

Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. j) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole [4 500 ]

8.   Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Odkaz: články 94 a 95 nařízení o společných ustanoveních

Zamýšlené použití článků 94 a 95 nařízení o společných ustanoveních

ANO

NE

Od přijetí bude program využívat úhrady příspěvku Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb v rámci priority podle článku 94 nařízení o společných ustanoveních (pokud ano, vyplnit Dodatek 1)

Od přijetí bude program využívat úhrady příspěvku Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady podle článku 95 nařízení o společných ustanoveních (pokud ano, vyplnit Dodatek 2)

Dodatek 1

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 94 nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

 

 

Tento dodatek se nevyžaduje, pokud se použije zjednodušené metody vykazování nákladů (ZMV) na unijní úrovni stanovené aktem v přenesené pravomoci podle čl. 94 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

A.   Shrnutí hlavních prvků

Specifický cíl

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci specifického cíle, na něhož bude uplatněno zjednodušené metody vykazování nákladů (ZMV) v %

Druh(y) dotyčné operace

Ukazatel aktivující úhradu

Měrná jednotka pro ukazatel aktivující úhradu

Typ ZMV (standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Částka (v EUR) nebo procentní podíl ZMV (v případě paušálních sazeb)

 

 

Kód (4)

Popis

Kód (5)

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

Obdržel řídící orgán k níže uvedené zjednodušené metodě vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte od které externí společnostiAno/Ne – Název externí společnosti

1.

Popis druhu operace včetně harmonogramu provádění (6)

 

2.

Specifický cíl (cíle)

 

3.

Ukazatel aktivující úhradu (7)

 

4.

Měrná jednotka pro ukazatel aktivující úhradu

 

5.

Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

6.

Částka na jednotku měření (v EUR) nebo procentní podíl ZMV (v případě paušálních sazeb)

 

7.

Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

8.

Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (A/N)

 

9.

Metoda úprav(y) (8)

 

10.

Ověření dosažení jednotek [realizovaných]

uveďte, jaký dokument (dokumenty) či systém se použijí k ověření dosažení realizované jednotky

popište, co bude během řídicích kontrol kontrolováno, a kým

popište, jaká opatření budou přijata za účelem shromažďování a uchovávání příslušných údajů/dokumentů

 

11.

Možné nevhodné pobídky, zmírňující opatření (9) a odhadovaná úroveň rizika (vysoká/střední/nízká)

 

12.

Celková částka (na vnitrostátní a unijní úrovni), kterou má na tomto základě uhradit Komise

 

C.   Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.

Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil, sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.).

 

2.

Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet na základě čl. 94 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních relevantní pro druh operace.

 

3.

Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být na vyžádání poskytnuty ve formátu, který může Komise použít.

 

4.

Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

 

5.

Posouzení metodiky výpočtu a částek jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů auditním orgánem (orgány).

 

Dodatek 2

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 95 nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

 

 

Tento dodatek se nevyžaduje, pokud se použijí částky financování na unijní úrovni, jež nesouvisí s náklady stanovenými aktem v přenesené pravomoci podle čl. 95 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních.

A.   Shrnutí hlavních prvků

Specifický cíl

Částka, na kterou se vztahuje financování nesouvisející s náklady

Druh(y) dotyčné operace

Podmínky, které musí být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo za účelem aktivace úhrady ze strany Komise

ukazatel

Měrná jednotka podmínek, které musí být splněny / výsledků, kterých má být dosaženo za účelem aktivace úhrady ze strany Komise

Předpokládaná metoda úhrady výdajů příjemce (příjemců)

 

 

Kód (10)

Popis

 

Kód (11)

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

1.

Popis druhu operace

 

2.

Specifický cíl

 

3.

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

4.

Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

5.

Definice ukazatele

 

6.

Měrná jednotka podmínek, které musí být splněny / výsledků, kterých má být dosaženo za účelem aktivace úhrady ze strany Komise

 

7.

Případné průběžné požadované výsledky aktivující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné požadované výsledky

Předpokládané datum

Částky (v EUR)

 

 

 

 

 

 

8.

Celková částka (včetně financování na unijní a vnitrostátní úrovni)

 

9.

Metoda úprav(y)

 

10.

Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných požadovaných výsledků):

uveďte, jaký dokument (dokumenty) či systém se použijí k ověření dosažení jednotky měření (případně každého z průběžných požadovaných výsledků);

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým;

popište, jaká opatření budou přijata za účelem shromažďování a uchovávání příslušných údajů/dokumentů.

 

11.

Využití grantů ve formě financování, které není spojeno s náklady

Má grant poskytnutý členským státem příjemcům formu financování nesouvisejícího s náklady? [A/N]

 

12.

Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt(y) odpovědný za uvedená opatření.

 

Dodatek 3

Tematický nástroj

Odkaz na postup

Specifický cíl

Modalita: specifická akce / mimořádná pomoc / přesídlení a přijímání osob z humanitárních důvodů / přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany

Typ intervence

Příspěvek Unie (v EUR)

Míra předběžného financování

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

<type='S’ input='S'>

<type='S’ input='S'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

Popis opatření

[znění]

Členský stát předloží změnu tematického nástroje / odmítne

Datum: <type='N' input='M'>

Předloží/Odmítne: <type='S’ input='S'>

Poznámka (pokud členský stát odmítne nebo pokud ukazatele a milníky nejsou aktualizovány, mělo by být zakódováno odůvodnění; tabulka 1 v bodech 2.1.3, 3.1 a 3.2 této přílohy by měla být revidována)

[znění]


(1)  Číslo v hranatých závorkách uvádí počet znaků bez mezer.

(2)  Kumulativní částky pro všechny převody během programového období.

(3)  Kumulativní částky pro všechny převody během programového období.

(4)  Jedná se o kód uvedený v příloze VI nařízení o jednotlivých fondech AMIF, BMVI a ISF.

(5)  Jedná se o případný kód společného ukazatele.

(6)  Předpokládané datum zahájení výběru operací a předpokládané konečné datum jejich dokončení (viz čl. 63 odst. 5) nařízení o společných ustanoveních.

(7)  U operací zahrnujících několik druhů zjednodušené metody vykazování nákladů vztahujících se na různé kategorie nákladů, různé projekty nebo po sobě jdoucí fáze operace je pole 3 až 11 třeba vyplnit pro každý ukazatel aktivující úhradu.

(8)  Uveďte případně četnost a načasování úpravy a jasný odkaz na konkrétní ukazatel (případně včetně odkazu na internetovou stránku, kde je tento ukazatel zveřejněn).

(9)  Existují potenciální negativní dopady na kvalitu podporovaných operací, a pokud ano, jaká opatření (např. zajištění kvality) budou přijata ke kompenzaci tohoto rizika?

(10)  Jedná se o kód uvedený v příloze VI nařízení o jednotlivých fondech AMIF, BMVI a ISF.

(11)  Jedná se o případný kód společného ukazatele.


PŘÍLOHA VII

Šablona pro předávání údajů – článek 42 (1)

Tabulka 1: Finanční informace na úrovni priorit a programů pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST a ENRAF (čl. 42 odst. 2 písm. a))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

Finanční příděl priority na základě programu

Kumulativní údaje o finančním pokroku programu

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu (2)

Základ pro výpočet příspěvku Unie (*1)

(Celkový příspěvek nebo příspěvek z veřejných zdrojů) (*2)

Celkové finanční příděly podle fondu a příspěvku členského státu (v EUR)

Míra spolufinancování

(%)

Celkové způsobilé náklady vybraných operací (v EUR)

Příspěvek z fondů na vybrané operace (v EUR)

Podíl celkového finančního přídělu (3) pokrytého vybranými operacemi (v %)

[sloupec 8/ sloupec 6x 100]

Celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci

Podíl celkového finančního přídělu pokrytého způsobilými výdaji vykázanými příjemci (v %)

[sloupec 11/ sloupec 6x100]

Počet vybraných operací

 

 

 

Výpočet

 

Výpočet

 

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type=‘P’ input='G'>

<type='Cu' input='M'>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input='M'>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input='M'>

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 1

SC 1

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

SC 2

ESF+

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 3

SC 3

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 4

SC FST

FST (*1)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

EFRR

Méně rozvinuté

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

EFRR

Přechodové

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

EFRR

Více rozvinuté

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

EFRR

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony nebo severní řídce osídlené regiony

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

ESF+

Méně rozvinuté

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

ESF+

Přechodové

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

ESF+

Více rozvinuté

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

ESF+

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony nebo severní řídce osídlené regiony

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

ENRAF

Nepoužije se

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkem

 

FST (*1)

Nepoužije se

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='Cu' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>

Celkový součet

 

Všechny fondy

 

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='N' input=' G '>

 

<type='P' input=' G '>

<type='N' input=' G '>

<type=‘P’ input='G'>

<type='N' input=' G '>


Tabulka 2: Rozpis kumulativních finančních údajů podle typu intervence pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a FST a (čl. 42 odst. 2 písm. a))

Priorita

Specifický cíl

Vlastnosti výdajů

Dimenze kategorizace

Finanční údaje

 

 

Fond

Kategorie regionu (4)

1

Oblast intervence

2

Forma podpory

3

Dimenze územního plnění

4

Dimenze hospodářské činnosti

5

Dimenze polohy

6 Vedlejší téma ESF+

7

Dimenze rovnosti žen a mužů

8

Makroregionální dimenze a dimenze pobřežních oblastí

Celkové způsobilé náklady vybraných operací (v EUR)

Celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci

Počet vybraných operací

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='N' input='M'>


Tabulka 3: Finanční údaje a jejich rozdělení podle typu intervence pro AMF, ISF a BMVI (čl. 42 odst. 2 písm. a))

Specifický cíl (uvedeno opakovaně pro každý specifický cíl)

Míra spolufinancování (příloha VI)

Dimenze kategorizace

Finanční údaje

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

 

 

Typ intervence (tabulka 1 přílohy VI nařízení o jednotlivých fondech)

Typ intervence (tabulka 2 přílohy VI nařízení o jednotlivých fondech)

Typ intervence (tabulka 3 přílohy VI nařízení o jednotlivých fondech)

Typ intervence (tabulka 4 přílohy VI nařízení o jednotlivých fondech)

Celkový finanční příděl (v EUR) z fondu a příspěvek členského státu

Celkové způsobilé náklady vybraných operací (v EUR)

Příspěvek z fondů na vybrané operace (v EUR)

Podíl celkového finančního přídělu pokrytý vybranými operacemi (v %)

[sloupec 8 / sloupec 7 x 100 ]

Celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci (v EUR)

Podíl celkového finančního přídělu pokrytý způsobilými výdaji vykázanými příjemci (v %)

[sloupec 11 / sloupec 7 x 100 ]

Počet vybraných operací

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘N’ input='G'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='P' input=' G '>

<type='Cu' input='M'>

<type=‘P’ input='G'>

<type='Cu' input='M'>

Mezisoučet pro specifický cíl

SC 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 4: Rozdělení kumulativních finančních údajů podle typu intervence pro ENRAF (čl. 42 odst. 2 písm. a))

Priorita

Specifický cíl

Typ intervence

(příloha IV nařízení o ENRAF)

Finanční údaje

 

 

 

Celkové způsobilé náklady vybraných operací (v EUR)

Celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci

Počet vybraných operací

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type=‘S’ input='S'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='N' input='M'>


Tabulka 5: Společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů pro jednotlivé programy pro EFRR, Fond soudržnosti, FST a ENRAF (čl. 42 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

Údaje o ukazatelích výstupů programu

[vyextrahované z tabulky 2 v bodě 2.1.1.1.2 přílohy V]

Pokrok v ukazatelích výstupů k datu

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu (5)

identifikátor

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele (6)

(z toho:)

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl 2029

Vybrané operace [dd/mm/rr]

Provedené operace [dd/mm/rr]

Komentáře

<type=‘S’ input='G'> (7)

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

<type='S' input='M'>

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 6: Společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů pro jednotlivé programy pro ESF+ (čl. 42 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8 (8).

9.

10.

11.

12.

Údaje o všech společných ukazatelích výstupů stanovených v přílohách I, II a III nařízení o ESF+ a o ukazatelích specifických pro jednotlivé programy [vyextrahováno z tabulky 2 bodu 2.1.1.1.2 přílohy V a tabulky 2 bodu 2.1.1.2.2 přílohy V]

Pokrok v ukazatelích výstupů

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor

Název ukazatele

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl 2029 (volitelné rozdělení podle pohlaví)

Dosažené hodnoty

[dd/mm/rr]

Míra plnění

Komentáře

<type=‘S’ input='G'> (9)

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='G'>

<type='S' input='M'>

 

 

 

 

 

 

 

 

M

Ž

N

T

M

Ž

N

T

M

Ž

N

T

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 7: Společné ukazatele výstupů pro AMF, ISF a BMVI (čl. 42 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Údaje o všech společných ukazatelích výstupů uvedených v příloze VIII jednotlivých nařízení o AMF/ ISF/BMVI pro každý specifický cíl [vyextrahováno z tabulky 1 bodu 2.1.2 přílohy VI]

Pokrok v ukazatelích výstupů k datu

Specifický cíl

Identifikátor

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele (z toho)

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl (2029)

Plánované hodnoty ve vybraných operacích (10)

Dosažené hodnoty (11)

Komentáře

[dd/mm/rr]

[dd/mm/rr]

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

<type='S' input='M'>


Tabulka 8: Vícenásobná podpora pro podniky z EFRR, Fondu soudržnosti a FST na úrovni programu (čl. 42 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

Identifikátor

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele

(z čehož:)

Počet podniků po odečtení vícenásobné podpory k

[dd/mm/rr]

Komentář

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type='N' input='M'>

<type='S' input='M'>

RCO 01

Podpořené podniky

Mikropodniky

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Malé podniky

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Střední podniky

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Velké podniky

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Celkem

<type='N' input='G'>

 


Tabulka 9: Společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků pro jednotlivé programy pro EFRR, Fond soudržnosti, FST a ENRAF (čl. 42 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

Údaje o ukazatelích výsledků z programu [vyextrahované z tabulky 5 přílohy VII]

Pokrok v ukazatelích výsledků k datu

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu (12)

Identifikátor

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele (13)

(z toho:)

Měrná jednotka

Výchozí hodnota v programu

Cíl 2029

Vybrané operace [dd/mm/rr]

Provedené operace [dd/mm/rr]

Komentáře

Výchozí hodnota

Plánovaná dosažení cílů

Výchozí hodnota

Dosaženo

<type=‘S’ input='G'> (14)

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

 

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='M'>

<type='S' input='M'>

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 10: Společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků pro jednotlivé programy pro ESF+ (čl. 42 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10 (15).

11.

12.

13.

Údaje o všech společných ukazatelích výsledků stanovených v přílohách I, II a III nařízení o ESF+ a o ukazatelích specifických pro jednotlivé programy [vyextrahováno z tabulky 5 přílohy VII] a tabulky 3 bodu 2.1.1.2.2 přílohy V

Pokrok v ukazatelích výsledků

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Identifikátor

Název ukazatele

Ukazatel výstupů použitý jako základ pro stanovení cílů

Měrná jednotka pro ukazatel

Měrná jednotka pro cíl

Cíl 2029 (volitelné rozdělení podle pohlaví)

Dosavadní hodnoty

[dd/mm/rr]

Míra plnění

Komentáře

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type='N' input='M'>

<type='N' input='G'>

<type='S' input='M'>

 

 

 

 

 

 

 

 

 

M

Ž

N

T

M (*3)

Ž

N (*3)

T

M

Ž

N

T

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 11: Společné ukazatele výsledků pro AMF, ISF a BMVI (čl. 42 odst. 2 písm. a))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

Údaje o všech společných ukazatelích výsledků uvedených v příloze VIII jednotlivých nařízení o AMF/ ISF/BMVI pro každý specifický cíl [vyextrahováno z tabulky 2 bodu 2.1.2 přílohy VI]

 

Pokrok v ukazatelích výsledků k datu

Specifický cíl

Identifikátor

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele (z toho)

Měrná jednotka (pro ukazatele a základní hodnotu)

Výchozí hodnota

Cíl 2029

Měrná jednotka (pro cíl)

Plánované hodnoty ve vybraných operacích (16)

Dosažené hodnoty (17)

Komentáře

[dd/mm/rr]

[dd/mm/rr]

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type=‘N’ input='G'>

<type=‘S’ input='G'>

<type='S' input='M'>


Tabulka 12: Údaje o finančních nástrojích pro fondy (čl. 42 odst. 3)

Priorita (18)

Vlastnosti výdajů

Způsobilé výdaje podle produktů

Výše uvolněných soukromých a veřejných zdrojů kromě příspěvku z fondů

Výše nákladů na řízení a poplatků vykázaných jako způsobilé výdaje, včetně (náklady na správu a poplatky za správu se vykazují zvlášť v případě přímého zadání a v případě soutěžního nabídkového řízení) (19):

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů uvedené v článku 60

Vrácené zdroje vztahující se k podpoře z fondů podle článku 62

U záruk celková hodnota úvěrů, kapitálových nebo kvazikapitálových investic ve prospěch konečných příjemců zaručených z programových prostředků a skutečně vyplacených konečným příjemcům

 

Fond

Specifický cíl

Kategorie regionu (20)

Úvěry

(kód formy podpory pro finanční nástroj)

Záruka

(kód formy podpory pro finanční nástroj)

Kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje (kód formy podpory pro finanční nástroj)

Granty v rámci operace finančních nástrojů (kód formy podpory pro finanční nástroj)

Úvěry

(kód formy podpory pro finanční nástroj)

Záruka

(kód formy podpory pro finanční nástroj)

Kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje

(kód formy podpory pro finanční nástroj)

Granty v rámci operace finančního nástroje

(kód formy podpory pro finanční nástroj)

Náklady na správu a poplatky za správu holdingových fondů v závislosti na finančním produktu provozovaném v rámci struktury holdingového fondu

Náklady na správu a poplatky za správu zvláštních fondů (zřízených buď se strukturou holdingového fondu, nebo bez ní) podle finančního produktu

Úvěry

Záruky

Kapitál

Úvěry

Záruky

Kapitál

 

 

 

Vstup = výběr

Vstup = výběr

Vstup = výběr

Vstup = výběr

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální


(1)  Vysvětlivky k polím:

typ: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procento, B = booleovský operátor, Cu = měna; vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerováno systémem.

(*1)  Částky zahrnující doplňkovou podporu převedenou z EFRR a ESF+.

(*2)  Pouze celkový příspěvek z veřejných zdrojů pro ENRAF.

(2)  Nevztahuje se na Fond soudržnosti, FST a ENRAF.

(3)  Pro účely této přílohy budou údaje pro vybrané operace založeny na dokumentu, který stanoví podmínky podpory podle čl. 73 odst. 3.

(4)  Nevztahuje se na Fond soudržnosti a FST.

(5)  Nevztahuje se na Fond soudržnosti, FST a ENRAF.

(6)  Týká se pouze některých ukazatelů. Podrobnosti viz pokyny Komise.

(7)  Vysvětlivky k polím: typ: N = číslo, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko; vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerováno systémem.

(8)  Sloupce 8, 9, 10 a 11 se nevztahují na ukazatele uvedené v příloze III nařízení o ESF+ – společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace (čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+).

(9)  Vysvětlivky k polím: typ: N = číslo, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko; vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerováno systémem.

(10)  V případě potřeby včetně rozdělení podle pohlaví a věku.

(11)  V případě potřeby včetně rozdělení podle pohlaví a věku.

(12)  Nevztahuje se na Fond soudržnosti, FST a ENRAF.

(13)  Týká se pouze některých ukazatelů. Podrobnosti viz pokyny Komise.

(14)  Vysvětlivky k polím: typ: N = číslo, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko; vstup: M = manuální a [vztahuje se rovněž na automatické načtení], S = výběr, G = vygenerován systémem.

(*3)  Není požadováno pro specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

(15)  Sloupce 9, 10 a 12 se nevztahují na ukazatele uvedené v příloze III nařízení o ESF+ – společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace (čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+).

(16)  V případě potřeby včetně rozdělení podle pohlaví a věku.

(17)  V případě potřeby včetně rozdělení podle pohlaví a věku.

(18)  Nevztahuje se na AMIF ISF nebo BMVI.

(19)  V systému pro výměnu údajů SFC2021 by měl sloupec samostatně vykazovat náklady na správu a poplatky za správu zaplacené v případě přímého zadání zakázky a v případě soutěžního nabídkového řízení.

(20)  Nevztahuje se na Fond soudržnosti, FST, AMIF BMVI, ISF nebo ENRAF.


PŘÍLOHA VIII

ODHAD ČÁSTKY, NA KTEROU HODLÁ ČLENSKÝ STÁT PODAT ŽÁDOSTI O PLATBU PRO STÁVAJÍCÍ A NÁSLEDUJÍCÍ KALENDÁŘNÍ ROK (ČL. 69 ODST. 10)

Pro každý program se případně vyplní podle fondu a kategorie regionu.

Fond

Kategorie regionu

Předpokládaný příspěvek Unie

[stávající kalendářní rok]

[následující kalendářní rok]

Leden–říjen

Listopad–prosinec

Leden–prosinec

EFRR

Méně rozvinuté regiony

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

 

Přechodové regiony

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

 

Více rozvinuté regiony

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

 

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony (1)

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

Interreg

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

ESF+

Méně rozvinuté regiony

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

 

Přechodové regiony

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

 

Více rozvinuté regiony

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

 

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony (2)

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

Fond soudržnosti

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

FST (*1)

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

ENRAF

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

AMIF

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

ISF

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

BMVI

 

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>

<type='Cu' input='M'>


(*1)  Částky zahrnující doplňkové financování převedené z EFRR a případně z ESF+.

(1)  Zde by měly být uvedeny pouze zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony / severní řídce osídlené regiony.

(2)  Zde by měly být uvedeny pouze zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony / severní řídce osídlené regiony.


PŘÍLOHA IX

KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ – ČLÁNKY 47, 49 A 50

1.   

Použití a technické vlastnosti znaku Unie

1.1   

Znak musí být výrazně zobrazen na veškerých komunikačních materiálech, například tištěných nebo digitálních produktech, internetových stránkách a jejich mobilních verzích souvisejících s prováděním operace určených pro veřejnost nebo účastníky.

1.2   

Výraz „Financováno Evropskou unií“ nebo „Spolufinancováno Evropskou unií“ se uvádí celý a musí být umístěn vedle znaku.

1.3   

Spolu se znakem lze použít kterýkoli z těchto typů písma: Arial, Auto, Calibri, Garamond, Trebuchet, Tahoma, Verdana, Ubuntu. Písmo nesmí být vyznačeno kurzívou, nesmí být podtrženo a nesmí obsahovat efekty.

1.4   

Text je ve vztahu ke znaku umístěn tak, aby se vzájemně nijak nepřekrývaly.

1.5   

Použitá velikost písma musí být úměrná velikosti znaku.

1.6   

V závislosti na pozadí musí být písmo provedeno v barvě modré (Reflex Blue), černé nebo bílé.

1.7   

Znak nesmí být měněn ani slučován s jinými grafickými prvky nebo texty. Jsou-li kromě znaku zobrazena další loga, musí mít znak nejméně stejnou velikost, pokud jde o výšku nebo šířku, jako největší z těchto dalších použitých log. Kromě znaku nesmí být ke zvýraznění podpory Unie použita žádná jiná vizuální identita nebo logo.

1.8   

Jestliže se na stejném místě provádí několik operací podporovaných ze stejného finančního nástroje nebo různých finančních nástrojů nebo jestliže je financování poskytnuto na stejnou operaci později, vystaví se alespoň jedna cedule nebo billboard.

1.9   

Grafické normy pro znak a stanovení standardních barev:

A)

OBRAZNÝ POPIS

Dvanáct zlatých hvězd vytváří na pozadí modré oblohy kruh, který představuje jednotu národů Evropy. Počet hvězd je pevně stanoven, číslo dvanáct je symbolem dokonalosti a jednoty.

B)

HERALDICKÝ POPIS

Kruh dvanácti zlatých pěticípých hvězd na azurovém poli; jejich špičky se nedotýkají.

C)

GEOMETRICKÝ POPIS

Image 1

Znak má tvar modré obdélníkové vlajky, jejíž délka se rovná jeden a půl výšky vlajky. Dvanáct zlatých hvězd je pravidelně rozmístěno do tvaru pomyslného kruhu, jehož střed je průsečíkem úhlopříček obdélníku. Poloměr kruhu se rovná třetině výšky obdélníku. Každá hvězda má pět cípů, které jsou umístěny po obvodu pomyslného kruhu, jehož poloměr je roven jedné osmnáctině výšky kratší strany obdélníku. Všechny hvězdy směřují vzhůru, tzn. jeden cíp směřuje vertikálně a dva další jsou na přímce kolmé ke stožáru. Kruh je uspořádán tak, aby umístění hvězd odpovídalo hodinám na ciferníku. Jejich počet je neměnný.

D)

PŘEDEPSANÉ BARVY

Znak má toto barevné provedení: PANTONE REFLEX BLUE pro povrch obdélníku; PANTONE YELLOW pro hvězdy.

E)

ČTYŘBAREVNÝ PROCES

Použije-li se čtyřbarevný proces, je nutné vytvořit dvě standardní barvy pomocí čtyř barev čtyřbarevného procesu.

PANTONE YELLOW se získá použitím 100% barvy „Process Yellow“.

PANTONE REFLEX BLUE se získá smícháním 100 % barvy „Process Cyan“ a 80 % barvy „Process Magenta“.

INTERNET

PANTONE REFLEX BLUE odpovídá na internetové paletě barvě RGB: 0/51/153 (hexadecimální kód: 003399) a PANTONE YELLOW odpovídá na internetové paletě barvě RGB: 255/204/0 (hexadecimální kód: FFCC00).

POSTUP PŘI JEDNOBAREVNÉM ZOBRAZENÍ

Při použití černé barvy je obdélník nutno ohraničit černě a hvězdy vytisknout černě na bílém pozadí.

Image 2

Při použití modré barvy (Reflex Blue) ji aplikujte jako 100% barvu a hvězdy zobrazte negativní bílou.

Image 3

ZOBRAZENÍ NA BAREVNÉM POZADÍ

Musí-li být použito vícebarevné pozadí, je nutno obdélník ohraničit bílým pruhem o tloušťce rovnající se 1/25 výšky obdélníku.

Image 4

Zásady používání znaku Unie třetími stranami jsou stanoveny ve správní dohodě s Radou Evropy o užívání evropského znaku třetími stranami (1).

2.   

Licence k právům duševního vlastnictví uvedená v čl. 49 odst. 6 uděluje Unii alespoň tato práva:

2.1   

interní použití, tj. právo reprodukovat, kopírovat a zpřístupňovat materiály týkající se komunikace a zviditelňování orgánům a agenturám Unie a orgánům členských států a jejich zaměstnancům;

2.2   

reprodukce materiálů týkajících se komunikace a zviditelňování jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě, vcelku nebo částečně;

2.3   

zveřejňování materiálů týkajících se komunikace a zviditelňování za použití jakýchkoli a všech prostředků komunikace;

2.4   

distribuce materiálů týkajících se komunikace a zviditelňování (nebo jejich kopií) veřejnosti v jakékoli a ve všech formách;

2.5   

uskladnění a archivace materiálů týkajících se komunikace a zviditelňování;

2.6   

udělování sublicencí k právům na materiál týkající se komunikace a zviditelňování třetím stranám.


(1)  Úř. věst. C 271, 8.9.2012, s. 5.


PŘÍLOHA X

PRVKY DOHOD O FINANCOVÁNÍ A STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ – ČL. 59 ODST. 1 A 5

1.   

Povinné prvky dohody o financování pro finanční nástroje prováděné podle čl. 59 odst. 5:

a)

investiční strategie nebo politika včetně prováděcích ustanovení, finanční produkty, které mají být nabízeny, cíloví koneční příjemci a (případně) zamýšlené spojení s grantovou podporou;

b)

podnikatelský plán nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být prováděn, včetně odhadovaného aktivačního účinku uvedeného v čl. 58 odst. 3 písm. a);

c)

konečné výsledky, kterých má dotyčný finanční nástroj dosáhnout s cílem přispět ke specifickým cílům, a výsledky příslušné priority;

d)

ustanovení ohledně monitorování realizace investic a uplatňování sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně podávání zpráv podle finančního nástroje holdingovému fondu a řídícímu orgánu s cílem zajistit soulad s článkem 42;

e)

auditní požadavky, jako např. minimální požadavky na dokumentaci, která má být vedena na úrovni finančního nástroje (a případně na úrovni holdingového fondu) v souladu s článkem 82, a případně požadavky v souvislosti s vedením samostatných záznamů pro jednotlivé formy podpory v souladu s čl. 58 odst. 6, včetně ustanovení a požadavků týkajících se přístupu k dokumentům ze strany auditních orgánů členských států, auditorů Komise a Účetního dvora, s cílem zajistit jasnou auditní stopu;

f)

požadavky a postupy pro spravování příspěvku poskytovaného z programu v souladu s článkem 92 a pro prognózu sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně požadavků na svěřenské nebo samostatné účty podle článku 59;

g)

požadavky a postupy týkající se spravování úroku a jiných výnosů vytvořených ve smyslu článku 60, včetně přijatelných pokladních operací nebo investic a odpovědností a závazků dotčených stran;

h)

ustanovení ohledně výpočtu a plateb nákladů vynaložených na správu nebo poplatků za správu finančního nástroje v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. d);

i)

ustanovení ohledně opětovného využití zdrojů připadajících na podporu z fondů v souladu s článkem 62 a politiky pro případ opuštění finančního nástroje, pokud jde o příspěvek z fondů;

j)

podmínky možného úplného nebo částečného odejmutí programových příspěvků z programů na finanční nástroje, případně včetně holdingového fondu;

k)

ustanovení s cílem zajistit, aby subjekty provádějící finanční nástroje spravovaly tyto nástroje nezávisle a v souladu s příslušnými profesními standardy a jednaly ve výlučném zájmu stran poskytujících příspěvky na příslušný finanční nástroj;

l)

ustanovení pro zrušení finančního nástroje;

m)

další podmínky pro poskytování příspěvků z programu na finanční nástroj;

n)

podmínky k zajištění toho, aby koneční příjemci prostřednictvím smluvních ujednání splňovali požadavky na zobrazování trvalých cedulí nebo billboardů v souladu s čl. 50 odst. 1 písm. c) a další opatření k zajištění souladu s článkem 50 a přílohou IX, pokud jde o uznání podpory z fondů;

o)

hodnocení a výběr subjektů provádějících finanční nástroje, včetně postupů týkajících se výzev k vyjádření zájmu nebo zadávání veřejných zakázek (pouze v případech, kdy jsou finanční nástroje organizovány prostřednictvím holdingového fondu).

2.   

Povinné prvky strategického dokumentu (nebo dokumentů) uvedeného v čl. 59 odst. 1:

a)

investiční strategie nebo politika finančního nástroje, všeobecné podmínky zamýšlených dluhových produktů, cíloví příjemci a akce, které mají být podporovány;

b)

podnikatelský plán nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být prováděn, včetně odhadovaného aktivačního účinku uvedeného v článku 58;

c)

využití a opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z fondů v souladu s články 60 a 62;

d)

monitorování a podávání zpráv o provádění finančního nástroje s cílem zajistit soulad s články 42 a 50.


PŘÍLOHA XI

KLÍČOVÉ POŽADAVKY NA SYSTÉMY ŘÍZENÍ A KONTROLY A JEJICH KLASIFIKACE – ČL. 69 ODST. 1

Tabulka 1 – Klíčové požadavky na systémy řízení a kontroly

 

Dotčené subjekty/orgány

1

Patřičné oddělení funkcí a písemná ujednání pro podávání zpráv o úkolech delegovaných na zprostředkující subjekt, dohled nad nimi a jejich monitorování

Řídící orgán

2

Vhodná kritéria a postupy pro výběr operací

Řídící orgán (1)

3

Příslušné informace pro příjemce o podmínkách platných pro podporu vybraných operací

Řídící orgán

4

Patřičné řídicí kontroly, včetně vhodných postupů pro kontrolu splnění podmínek pro financování nesouvisející s náklady a pro zjednodušenou metodu vykazování nákladů

Řídící orgán

5

Účinný systém, který zajistí, aby veškeré dokumenty nezbytné pro auditní stopu byly uchovávány

Řídící orgán

6

Spolehlivý elektronický systém (s napojením na systémy pro elektronickou výměnu dat s příjemci) pro zaznamenávání a uchovávání údajů k monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontroly a audity, včetně vhodných postupů s cílem zajistit bezpečnost, integritu a důvěrnou povahu údajů a autentizaci uživatelů

Řídící orgán

7

Účinná realizace přiměřených opatření proti podvodům

Řídící orgán

8

Patřičné postupy pro vypracování prohlášení řídícího subjektu

Řídící orgán

9

Patřičné postupy pro potvrzení legality a správnosti výdajů uvedených v účtech

Řídící orgán

10

Vhodné postupy pro vypracování a předkládání žádostí o platbu a účtů a pro potvrzení úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účtů

Řídící orgán / subjekt vykonávající účetní funkci

11

Patřičné oddělení funkcí a funkční nezávislost auditního orgánu (a jakéhokoli subjektu, jenž v rámci odpovědnosti auditního orgánu provádí auditní činnost, již auditní orgán případně využívá a dohlíží na ni) a ostatními programovými orgány a auditní činnost prováděná v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy

Auditní orgán

12

Patřičné audity systému

Auditní orgán

13

Patřičné audity operací

Auditní orgán

14

Patřičné audity účtů

Auditní orgán

15

Patřičné postupy pro vydávání spolehlivého výroku auditora a pro přípravu výroční kontrolní zprávy

Auditní orgán


Tabulka 2 – Klasifikace systémů řízení a kontroly, pokud jde o jejich účinné fungování

Kategorie 1

Funguje dobře. Žádné, nebo jen drobné zlepšení nutné.

Kategorie 2

Funguje. Jisté zlepšení nutné.

Kategorie 3

Částečně funguje. Podstatné zlepšení nutné.

Kategorie 4

V podstatě nefunguje.


(1)  Územní orgány a subjekty podle čl. 29 odst. 3 tohoto nařízení a případně řídící výbor podle čl. 22 odst. 2 nařízení o Interreg.


PŘÍLOHA XII

PODROBNÁ PRAVIDLA A ŠABLONA PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O NESROVNALOSTECH – ČL. 69 ODST. 2 A 12

Oddíl 1

Podrobná pravidla pro podávání zpráv o nesrovnalostech

1.1   Nesrovnalosti, které mají být oznámeny

V souladu s čl. 69 odst. 1 se Komisi oznamují tyto nesrovnalosti:

a)

nesrovnalosti, jež byly předmětem prvního písemného posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, které na základě konkrétních skutečností dospělo k závěru, že došlo k nesrovnalosti, bez ohledu na možnost, že takový závěr může být v průběhu správního nebo soudního řízení následně revidován či stažen;

b)

nesrovnalosti, které vedou k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem zjistit existenci podvodu nebo jiných trestných činů podle čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2017/1371, a v případě členských států, které směrnicí nejsou vázány, podle čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (1), vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii;

c)

nesrovnalosti předcházející úpadku;

d)

konkrétní nesrovnalost nebo skupina nesrovnalostí, ohledně nichž Komise podá členskému státu písemnou žádost o informace poté, co členský stát podal první zprávu.

1.2   Nesrovnalosti, na něž se podávání zpráv nevztahuje

Tyto nesrovnalosti se neoznamují:

a)

nesrovnalosti týkající se příspěvku z fondů nižšího než 10 000 EUR; to neplatí v případě nesrovnalostí, které jsou vzájemně propojeny a jejichž celková výše příspěvků z fondů přesahuje 10 000 EUR, třebaže žádná z nich tento strop sama o sobě nepřekračuje;

b)

případy, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace uvedené ve spolufinancovaném programu z důvodu nepodvodného úpadku příjemce;

c)

případy, na něž příjemce upozornil řídící orgán nebo orgán odpovědný za účetní funkci dobrovolně a dříve, než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před vyplacením příspěvku z veřejných zdrojů nebo po něm;

d)

případy, které řídící orgán odhalí a opraví před zahrnutím do žádosti o platbu předložené Komisi.

Výjimky uvedené v písmenech c) a d) prvního pododstavce tohoto písmene se nevztahují na nesrovnalosti uvedené v bodě 1.1 písm. b).

1.3   Určení oznamujícího členského státu

Za oznámení nesrovnalosti v souladu s čl. 69 odst. 2 odpovídá členský stát, v němž příjemci vznikly neoprávněné výdaje a byly při provádění operace uhrazeny. U programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) informuje oznamující členský stát řídící orgán a auditní orgán daného programu.

1.4   Harmonogram podávání zpráv

Členské státy oznamují nesrovnalosti do dvou měsíců od konce každého čtvrtletí, v němž byly zjištěny nesrovnalosti, nebo jakmile jsou k dispozici dodatečné informace o oznámených nesrovnalostech. Členský stát však neprodleně oznámí Komisi zjištěné nebo předpokládané nesrovnalosti s uvedením jakýchkoli ostatních dotčených členských států v případě, že nesrovnalosti mohou mít dopad mimo jeho území.

1.5   Předkládání, využití a zpracování oznámených informací

Pokud vnitrostátní předpisy stanoví důvěrnost vyšetřování, lze informace oznámit pouze s povolením příslušného soudu nebo jiného subjektu v souladu s vnitrostátními předpisy.

Informace oznamované v souladu s touto přílohou mohou být použity pro účely ochrany finančních zájmů Unie, zejména k provádění analýz rizik a vývoji systémů sloužících k účinnějšímu odhalování rizik.

Tyto informace nesmí být použity k jiným účelům než k ochraně finančních zájmů Unie, pokud k tomu orgány, které je poskytly, nedaly výslovný souhlas.

Tyto informace podléhají služebnímu tajemství a nesmějí být sděleny jiným osobám než osobám v členských státech nebo v orgánech, agenturách, úřadech a subjektech Unie, jejichž povinnosti vyžadují, aby k nim měly přístup.

Oddíl 2

Šablona pro elektronické podávání zpráv prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS)

 

Identifikace

Fond

Členský stát

Oznamující orgán

Rok

Pořadové číslo

Programové období

Vnitrostátní referenční číslo

Úřední informace

Úplný název iniciujícího orgánu

Jazyk žádosti

Datum vypracování

Čtvrtletí

Zvláštní žádost

Nutnost informovat ostatní země

Osoba zjištěná v jiném případě (případech)

Stav

Řízení

Uzavření případu

Datum uzavření případu

Osobní údaje

Identifikace zúčastněných osob

Právnická osoba / fyzická osoba

Právní status

Číslo průkazu totožnosti

Název společnosti / příjmení

Obchodní název / jméno

Identifikační číslo / název mateřského podniku

Ulice

PSČ

Obec

Územní jednotka, v níž je daná osoba registrována

Členský stát

Příslušná úroveň NUTS

Upozornění na základě finančního nařízení (2) (články 135 až 145)

Odůvodnění nezveřejnění osobních údajů

 

Popis operace

Číslo kódu CCI

Cíl – CCI

Případná kategorie regionu

Cíl (IRZ/Interreg)

Program

Datum uzavření programu

Číslo rozhodnutí Komise

Datum rozhodnutí Komise

Cíl politiky

Priorita

Specifický cíl

Územní jednotka, v níž se operace uskutečňuje

Členský stát

Příslušná úroveň NUTS

Příslušný orgán

Operace – specifický projekt

Projekt

Projekt

Název projektu

Číslo projektu

Míra spolufinancování

Celková výše výdajů

Celková výše neoprávněných výdajů

Nesrovnalost

Informace vedoucí k podezření na nesrovnalost

Datum

Zdroj

Porušená ustanovení

Ustanovení Unie: druh, název, odkaz, článek a případně odstavec

Vnitrostátní ustanovení: druh, název, odkaz, paragraf a případně odstavec

Jiné zúčastněné státy

Členský stát (státy)

Nečlenský stát (státy)

Konkrétní informace o nesrovnalosti

Počáteční datum nesrovnalosti

Datum ukončení nesrovnalosti

Druh nesrovnalosti – typologie

Druh nesrovnalosti – kategorie

Způsob činnosti

Další informace

Zjištění správního orgánu

Klasifikace nesrovnalosti

 

Trestné činy podle směrnice (EU) 2017/1371

Odhalení

 

Datum odhalení (prvotní správní nebo soudní nález)

Důvod provedení kontroly (proč)

Druh a/nebo metoda kontroly (jak)

Kontrola provedená po platbě (platbách) příspěvku z veřejných zdrojů

Příslušný orgán

OLAF – případ

Číslo OLAF – referenční číslo

Číslo OLAF – rok

Číslo OLAF – pořadové číslo

Stav

Celkové částky

Finanční dopad

Výdaje – příspěvek EU

Výdaje – vnitrostátní příspěvek

Výdaje – příspěvek z veřejných zdrojů

Výdaje – příspěvek ze soukromých zdrojů

Výdaje – celkem

Neoprávněná částka – příspěvek EU

Neoprávněná částka – vnitrostátní příspěvek

Neoprávněná částka – příspěvek z veřejných zdrojů

z toho nezaplaceno – příspěvek EU

z toho nezaplaceno – vnitrostátní příspěvek

z toho nezaplaceno – příspěvek z veřejných zdrojů

z toho zaplaceno – příspěvek EU

z toho zaplaceno – vnitrostátní příspěvek

z toho zaplaceno – příspěvek z veřejných zdrojů

Připomínky

Sankce

Řízení

Řízení zahájená za účelem uložení sankcí

Druh řízení

Počáteční datum řízení

(Očekávané) datum ukončení řízení

Stav řízení

Sankce

Sankce

Sankce – kategorie

Sankce – druh

Uplatněné sankce

Částky související s finančními sankcemi

Datum ukončení řízení

Připomínky

Připomínky

Připomínky – oznamující orgán

Přílohy

Přílohy

Popis příloh

Žádost o zrušení

Důvody zrušení

Důvody zamítnutí


(1)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193 30.7.2018, s. 1).


PŘÍLOHA XIII

PRVKY AUDITNÍ STOPY – ČL. 69 ODST. 6

Pokud jde o příspěvek Unie založený na jednotkových nákladech, jednorázových částkách a paušálních sazbách hrazených Komisí podle článku 94 a na financování nesouvisejícím s náklady hrazenými Komisí podle článku 95, vyžadují se pouze prvky stanovené v oddíle III, případně IV.

I.   

Povinné prvky auditní stopy u grantů s využitím formulářů uvedených v čl. 53 odst. 1 písm. a) až e):

1.

dokumentace umožňující kontrolu uplatňování kritérií pro výběr řídícím orgánem a rovněž dokumentace týkající se celkového postupu výběru a schvalování operací;

2.

dokument (grantová dohoda nebo rovnocenný dokument), který stanoví podmínky podpory podepsaný mezi příjemcem a řídícím orgánem / zprostředkujícím subjektem;

3.

účetní záznamy žádostí o platbu předložených příjemcem, jak byly zaznamenány v elektronickém systému řídícího orgánu / zprostředkujícího subjektu;

4.

dokumenty o kontrolách zabývajících se požadavky na nepřemísťování a trvalost stanovené v článku 65, čl. 66 odst. 2 a čl. 73 odst. 2 písm. h);

5.

potvrzení o vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů příjemci a o datu, kdy byla tato platba provedena;

6.

dokumentace prokazující administrativní kontroly a případně kontroly na místě provedené řídícím orgánem / zprostředkujícím subjektem;

7.

informace o vykonaných auditech;

8.

dokumentace týkající se následných opatření řídícím orgánem / zprostředkujícím subjektem pro účely řídicích kontrol a zjištění auditu;

9.

dokumentace prokazující ověření souladu s příslušným právem;

10.

údaje v souvislosti s ukazateli výstupů a výsledků umožňující sesouhlasení s odpovídajícími cíli a milníky;

11.

dokumentace týkající se finančních oprav výdajů vykázaných Komisi za účelem zajištění souladu s čl. 98 odst. 6 a jejich odpočtů, které provedl řídící orgán / zprostředkující subjekt / subjekt, kterému byla svěřena účetní funkce;

12.

u grantů ve formě stanovené v čl. 53 odst. 1 písm. a) faktury (nebo dokumenty o rovnocenné důkazní hodnotě) a potvrzení o jejich zaplacení příjemcem spolu s účetními záznamy příjemce týkajícími se výdajů vykázaných Komisi;

13.

u grantů ve formě stanovené v čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a d) a podle příslušných případů – dokumenty odůvodňující metodu stanovení jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb; kategorie nákladů tvořících základ výpočtu; dokumenty prokazující náklady vykázané v rámci jiných kategorií nákladů, na něž se vztahuje paušální sazba; výslovný souhlas řídícího orgánu s návrhem rozpočtu v dokumentu stanovícím podmínky podpory; dokumenty o hrubých mzdových nákladech a o výpočtu hodinové sazby; při použití zjednodušené metody vykazování nákladů na základě stávajících metod – dokumentace potvrzující soulad s podobným druhem operací a s případnou dokumentací požadovanou podle stávající metody.

II.   

Povinné prvky auditní stopy u finančních nástrojů:

1.

dokumenty o zřízení finančního nástroje, například dohody o financování atd.;

2.

dokumenty uvádějící výši příspěvku na finanční nástroj z každého programu a v rámci každé priority, výdaje způsobilé v rámci každého programu a úroky a další výnosy vytvářené podporou z fondů a opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z fondů v souladu s články 60 a 62;

3.

dokumenty o fungování finančního nástroje, včetně dokumentů týkajících se monitorování, podávání zpráv a ověřování;

4.

dokumenty týkající se ukončení příspěvků z programů a ukončení finančního nástroje;

5.

dokumenty o nákladech a poplatcích spojených s řízením;

6.

formuláře žádostí nebo rovnocenné doklady předložené konečnými příjemci spolu s podklady, včetně podnikatelských plánů a případně předchozích ročních účetních závěrek;

7.

kontrolní seznamy a zprávy od subjektů provádějících finanční nástroj;

8.

prohlášení učiněná v souvislosti s podporou de minimis;

9.

dohody podepsané v souvislosti s podporou poskytnutou prostřednictvím finančního nástroje, zahrnující kapitál, půjčky, záruky nebo jiné formy investic poskytnutých konečným příjemcům;

10.

důkazy o tom, že podpora poskytnutá prostřednictvím finančního nástroje bude použita k zamýšlenému účelu;

11.

záznamy o finančních tocích mezi řídícím orgánem a finančním nástrojem a v rámci finančního nástroje na všech úrovních až ke konečným příjemcům a v případě záruk důkaz, že příslušné půjčky byly vyplaceny;

12.

oddělené záznamy nebo účetní kódy pro příspěvek z programu vyplacený nebo záruku vyčleněnou finančním nástrojem ve prospěch konečného příjemce.

III.   

Povinné prvky auditní stopy pro příspěvek Unie uhrazený Komisí podle článku 94, která má být uchovávána na úrovni řídícího orgánu / zprostředkujícího subjektu:

1.

dokumenty prokazující předchozí souhlas Komise s typy operací pokrytých jednotkovými náklady, jednorázovými částkami a paušálními sazbami a s definicí souvisejících částek a sazeb, jakož i s metodami pro úpravu částek (schválení nebo změna programu);

2.

dokumenty prokazující kategorie nákladů a částky tvořící základ výpočtu, na který se vztahuje paušální sazba;

3.

dokumenty prokazující splnění podmínek pro úhradu ze strany Komise;

4.

dokumenty prokazující případnou úpravu částek;

5.

dokumenty prokazující způsob výpočtu, jestliže se použije čl. 94 odst. 2 druhý pododstavec písm. a);

6.

dokumentace týkající se výběru a schválení operací, na něž se vztahuje úhrada příspěvku Unie ze strany Komise na základě zjednodušené metody vykazování nákladů;

7.

dokument stanovící podmínky podpory podepsaný příjemcem a řídícím orgánem / zprostředkujícím subjektem uvádějící formu podpory poskytnuté příjemcům;

8.

dokumentace dokládající řídicí kontroly a audity provedené v souladu s čl. 94 odst. 3 třetím pododstavcem;

9.

potvrzení o vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů příjemci a o datu, kdy byla tato platba provedena.

IV.   

Povinné prvky auditní stopy pro příspěvek Unie uhrazený Komisí podle článku 95, která má být uchovávána na úrovni řídícího orgánu / zprostředkujícího subjektu:

1.

dokumenty prokazující předběžný souhlas Komise s podmínkami, které mají být splněny, nebo s výsledky, jichž má být dosaženo, a odpovídající částky (schválení programu nebo změny);

2.

dokumentace týkající se výběru a schválení operací, na něž se vztahuje úhrada příspěvku Unie ze strany Komise na základě článku 95 (financování nesouvisející s náklady);

3.

dokument stanovící podmínky podpory podepsaný příjemcem a řídícím orgánem / zprostředkujícím subjektem uvádějící formu podpory poskytnuté příjemcům;

4.

dokumentace dokládající řídicí kontroly a audity provedené v souladu s čl. 95 odst. 3 druhým pododstavcem;

5.

potvrzení o vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů příjemci a o datu, kdy byla tato platba provedena;

6.

dokumenty prokazující splnění podmínek nebo dosažení výsledků v každé fázi, jestliže se postupovalo v jednotlivých krocích, a rovněž před závěrečným vykázáním výdajů Komisi.


PŘÍLOHA XIV

SYSTÉMY PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU DAT MEZI PROGRAMOVÝMI ORGÁNY A PŘÍJEMCI – ČL. 69 ODST. 8

1.   

Odpovědnost programových orgánů týkající se vlastností systémů pro elektronickou výměnu dat

1.1   

Zajistit zabezpečení údajů, jejich integritu, důvěrnou povahu, autentizaci odesílatele v souladu s čl. 69 odst. 6 a 8, čl. 72 odst. 1 písm. e) a článkem 82.

1.2   

Zajistit dostupnost a fungování během běžných úředních hodin i mimo ně (s výjimkou doby provádění činností technické údržby).

1.3   

Zajistit, aby systém usiloval o využívání logických, jednoduchých a intuitivních funkcí a rozhraní.

1.4   

Využití funkcí v systému zajišťujících:

a)

interaktivní formuláře a/nebo formuláře předvyplněné systémem na základě údajů, které se v jednotlivých fázích postupu ukládají;

b)

v příslušných případech automatické výpočty;

c)

automatické integrované kontroly, které omezují opakované výměny dokumentů nebo informací;

d)

upozornění generovaná systémem informující příjemce o tom, že je možné provést určité akce;

e)

on-line sledování stavu umožňující příjemci sledovat aktuální stav projektu;

f)

dostupnost všech předchozích údajů a dokumentů zpracovaných systémem pro elektronickou výměnu dat.

1.5   

Zajistit vedení záznamů a ukládání údajů v systému umožňující jak administrativní kontroly žádostí o platbu předložených příjemci v souladu s čl. 74 odst. 2, tak audity.

2.   

Odpovědnost programových orgánů týkající se způsobů předávání dokumentů a údajů u všech výměn

2.1   

Zajistit používání elektronického podpisu kompatibilního s jedním ze tří typů elektronického podpisu definovaného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (1).

2.2   

Zajistit uchování data předání dokumentů a údajů příjemcem programovým orgánům a naopak.

2.3   

Zajistit dostupnost přímo prostřednictvím interaktivního uživatelského rozhraní (internetové aplikace) nebo prostřednictvím technického rozhraní, které umožňuje automatickou synchronizaci a předávání údajů mezi systémy příjemců a systémy členských států.

2.4   

Zajistit ochranu soukromí osobních údajů fyzických osob a obchodního tajemství právnických osob v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (2) a nařízením (EU) 2016/679.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).


PŘÍLOHA XV

SFC2021: SYSTÉM PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU DAT MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A KOMISÍ – ČL. 69 ODST. 9

1.   Odpovědnost Komise

1.1

Zajistit fungování systému pro elektronickou výměnu dat (dále jen „SFC2021“) určeného pro veškerou oficiální výměnu informací mezi členským státem a Komisí. SFC2021 obsahuje přinejmenším informace uvedené v šablonách stanovených v souladu s tímto nařízením.

1.2

Zajistit tyto vlastnosti SFC2021:

a)

interaktivní formuláře nebo formuláře předvyplněné systémem na základě informací, které byly v systému dříve uloženy;

b)

automatické výpočty tam, kde sníží náročnost zadávání pro uživatele;

c)

automatické integrované kontroly vnitřní soudržnosti předávaných údajů a jejich souladu s příslušnými pravidly;

d)

upozornění generovaná systémem, která uživatele SFC2021 upozorní na proveditelnost nebo neproveditelnost určitých akcí;

e)

on-line sledování stavu zpracovávání informací zadaných do systému;

f)

dostupná historie, pokud jde o všechny informace zadané pro určitý program;

g)

dostupnost povinného elektronického podpisu ve smyslu nařízení (EU) č. 910/2014, který bude uznán jako důkaz v soudním řízení.

1.3

Zajistit politiku bezpečnosti informačních technologií pro SFC2021 vztahující se na zaměstnance, kteří systém používají, v souladu s relevantními pravidly Unie, zejména rozhodnutím (EU, Euratom) 2017/46 (1) a jeho prováděcími pravidly.

1.4

Jmenovat osobu nebo osoby odpovědné za vymezení, dodržování a zajišťování správného uplatňování uvedené politiky bezpečnosti na SFC2021.

2.   Odpovědnost členských států

2.1

Zajistit, aby programové orgány členského státu určené v souladu s čl. 71 odst. 1 a rovněž subjekty určené k provádění některých úkolů v rámci odpovědnosti řídícího orgánu nebo auditního orgánu v souladu s čl. 71 odst. 2 a 3 zadávaly do SFC2021 informace pro předání, za které jsou odpovědné, a veškeré jejich aktualizace.

2.2

Zajistit ověřování předložených informací jinou osobou než osobou, která údaje k předání zadala.

2.3

Zajistit mechanismus pro oddělení výše uvedených úkolů prostřednictvím informačních systémů řízení a kontroly členského státu automaticky propojených se SFC2021.

2.4

Jmenovat osobu či osoby odpovídající za správu přístupových práv k plnění těchto úkolů:

a)

zjišťovat totožnost uživatelů, kteří žádají o přístup, a ujišťovat se, že tito uživatelé jsou zaměstnanci organizace;

b)

informovat uživatele o jejich povinnostech za účelem zajištění bezpečnosti systému;

c)

ověřovat oprávnění uživatelů na požadovanou úroveň oprávnění v souvislosti s jejich úkoly a hierarchickým postavením;

d)

žádat o ukončení přístupových práv v případě, že tato přístupová práva již nejsou potřebná nebo opodstatněná;

e)

neprodleně hlásit podezřelé události, které by mohly narušit bezpečnost systému;

f)

zajišťovat trvalou přesnost identifikačních údajů uživatelů hlášením jakýchkoli změn;

g)

přijímat nutná preventivní opatření pro ochranu dat a obchodního tajemství podle unijních a vnitrostátních pravidel;

h)

informovat Komisi o všech změnách majících vliv na schopnost orgánů členského státu nebo uživatelů SFC2021 plnit povinnosti uvedené v bodě 2.1 nebo na osobní schopnost plnit povinnosti uvedené v písmenech a) až g).

2.5

Zajistit mechanismy pro ochranu soukromí a osobních údajů fyzických osob a obchodního tajemství právnických osob v souladu se směrnicí 2002/58/ES, nařízením (EU) 2016/679 a nařízením (EU) 2018/1725.

2.6

Přijmout na základě posouzení rizik politiky bezpečnosti informací na vnitrostátní, regionální či místní úrovni týkající se přístupu do SFC2021, platné pro všechny orgány používající SFC2021 a zabývající se těmito aspekty:

a)

aspekty bezpečnosti IT při práci vykonávané osobou či osobami, které odpovídají za správu přístupových práv uvedených v oddíle II bodě 2.4 v případě přímého použití;

b)

v případě připojení vnitrostátních, regionálních nebo místních počítačových systémů k SFC2021 prostřednictvím technického rozhraní uvedeného v bodě 2.3 bezpečnostními opatřeními pro tyto systémy umožňující uvedení do souladu s bezpečnostními požadavky SFC2021 a pokrývající:

i)

fyzickou bezpečnost;

ii)

nosiče dat a kontrolu přístupu;

iii)

kontrolu uchovávání;

iv)

kontrolu přístupu a hesla;

v)

monitorování;

vi)

propojení s SFC2021;

vii)

komunikační infrastrukturu;

viii)

řízení lidských zdrojů před, během a po zaměstnání;

ix)

řízení incidentů.

2.7

Na vyžádání poskytnout Komisi dokument uvedený v bodě 2.6.

2.8

Jmenovat osobu nebo osoby odpovědné za dodržování a zajišťování uplatňování vnitrostátních, regionálních nebo místních politik bezpečnosti IT a působících jako kontaktní osoba pro osobu nebo osoby jmenované Komisí uvedené v bodě 1.4.

3.   Společná odpovědnost Komise a členských států

3.1

Zajistit dostupnost buď přímo prostřednictvím interaktivního uživatelského rozhraní (tj. webové aplikace) nebo prostřednictvím technického rozhraní využívajícího předem definované protokoly (tj. webové služby) umožňujícího automatickou synchronizaci a předávání údajů mezi informačními systémy členských států a SFC2021.

3.2

Stanovit, že datum elektronického předání informací členským státem Komisi a naopak pomocí elektronické výměny dat představuje datum předložení dotčeného dokumentu.

3.3

Zajistit, aby výměna oficiálních údajů probíhala výhradně prostřednictvím SFC2021 s výjimkou událostí způsobených vyšší mocí a aby informace uvedené v elektronických formulářích integrovaných v SFC2021 (dále jen „strukturované údaje“) nebyly nahrazovány nestrukturovanými údaji a aby strukturované údaje měly v případě nesrovnalostí přednost.

V případě vyšší moci, nesprávného fungování SFC2021 nebo přerušení připojení k SFC2021 po dobu delší než jeden pracovní den v průběhu posledního týdne před lhůtou stanovenou pro předložení informací nebo v období od 18. do 26. prosince nebo pět pracovních dnů v jiných obdobích se výměna informací mezi členským státem a Komisí může uskutečnit v papírové podobě za použití šablon uvedených v tomto nařízení; v takovém případě je dnem podání dokumentu datum uvedené na poštovním razítku. Jakmile příčina události způsobené vyšší mocí pomine, vloží dotčená strana informace, které již byly poskytnuty v papírové podobě, neprodleně do SFC2021.

3.4

Zajistit dodržování podmínek bezpečnosti IT uvedených v portálu SFC2021 a opatření, která jsou prováděna v SFC2021 ze strany Komise, s cílem zabezpečit předávání údajů, zejména v souvislosti s používáním technického rozhraní uvedeného v bodě 2.3.

3.5

Provádět a zajistit účinnost bezpečnostních opatření přijatých za účelem ochrany údajů uchovávaných a předávaných prostřednictvím SFC2021.

3.6

Každoročně aktualizovat a přezkoumávat politiku bezpečnosti IT SFC2021 i příslušné vnitrostátní, regionální a místní politiky bezpečnosti IT v případě technologických změn, identifikace nových hrozeb nebo jiných relevantních událostí.

(1)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi (Úř. věst. L 6, 11.1.2017, s. 40).


PŘÍLOHA XVI

Šablona pro popis systému řízení a kontroly – čl. 69 odst. 11

1.   OBECNÉ INFORMACE

1.1

Informace předložené:

členským státem:

název programu(ů) a číslo(a) CCI: (všechny programy, které pokrývá řídící orgán, u nichž je zaveden společný systém řízení a kontroly):

jméno a e-mailová adresa hlavní kontaktní osoby: (subjekt odpovědný za popis):

1.2

Poskytnuté informace popisují stav ke dni: (dd/mm/rr).

1.3

Struktura systému (obecné informace a schéma znázorňující organizační vztahy mezi orgány/subjekty zapojenými do systému řízení a kontroly).

1.3.1

Řídící orgán (název, adresa a kontaktní osoba řídícího orgánu).

1.3.2

Zprostředkující subjekty (název, adresa a kontaktní osoba zprostředkujících subjektů).

1.3.3

Subjekt vykonávající účetní funkci (název, adresa a kontaktní místo/osoba řídícího orgánu nebo programového orgánu vykonávajícího účetní funkci).

1.3.4

Uveďte, jak je zajištěno dodržování zásady oddělení funkcí mezi programovými orgány a v rámci nich.

2.   ŘÍDÍCÍ ORGÁN

2.1

Řídící orgán – popis organizace a postupů souvisejících s jeho funkcemi a úkoly podle článků 72 až 75.

2.1.1

Status řídícího orgánu (celostátní, regionální nebo místní veřejný či soukromý subjekt) a subjektu, jehož je součástí.

2.1.2

Upřesnění funkcí a úkolů prováděných přímo řídícím orgánem.

2.1.3

Případně upřesnění všech funkcí u každého zprostředkujícího subjektu a úkolů delegovaných řídícím orgánem, identifikace zprostředkujících subjektů a podoba delegování úkolů. Je třeba uvést odkaz na příslušné dokumenty (písemné dohody).

2.1.4

Postupy pro dohled nad funkcemi a případně úkoly delegovanými řídícím orgánem.

2.1.5

Rámec zajišťující v případě potřeby, a zejména v případě významných změn systému řízení a kontroly, provádění odpovídajícího řízení rizik.

2.1.6

Organizační schéma řídícího orgánu a informace o jeho vztahu s jinými subjekty nebo divizemi (interními nebo externími), které provádí funkce a úkoly stanovené v článcích 72 až 75.

2.1.7

Uvedení plánovaných zdrojů, které mají být přiděleny v souvislosti s různými funkcemi řídícího orgánu (včetně informací o jakýchkoli případných plánovaných činnostech, které mají být zajišťovány externě, a jejich rozsahu).

3.   SUBJEKT VYKONÁVAJÍCÍ ÚČETNÍ FUNKCI

3.1

Status a popis organizace a postupů souvisejících s funkcemi subjektu provádějícího účetní funkci.

3.1.1

Status subjektu provádějícího účetní funkci (celostátní, regionální nebo místní veřejný či soukromý subjekt) a případně subjektu, jehož je součástí.

3.1.2

Popis funkcí a úkolů prováděných subjektem provádějícím účetní funkci stanovených v článku 76.

3.1.3

Popis organizace práce (pracovní postupy, procesy, vnitřní rozdělení), jaké postupy se použijí a kdy, jak je nad nimi vykonáván dohled atd.

3.1.4

Uvedení plánovaných zdrojů, které mají být přiděleny v souvislosti s různými účetními úkoly.

4.   ELEKTRONICKÝ SYSTÉM

4.1

Popis elektronického systému nebo systémů včetně schématu (ústřední nebo společný síťový systém nebo decentralizovaný systém s vazbami mezi jednotlivými systémy) pro:

4.1.1

Zaznamenávání a uchovávání údajů o každé operaci, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících, v elektronické podobě a pro rozdělení údajů o ukazatelích, pokud jsou stanoveny v tomto nařízení;

4.1.2

Zajištění zaznamenávání a uchovávání účetních záznamů nebo kódů o každé operaci a zajištění, aby tyto záznamy nebo kódy byly podkladem pro údaje požadované pro vypracování žádostí o platby a účetních závěrek;

4.1.3

Vedení účetních záznamů nebo uchovávání samostatných účetních kódů o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;

4.1.4

Zaznamenávání všech částek čerpaných během účetního období, jak stanoví čl. 98 odst. 3 písm. b), a odečtených z účetní závěrky, jak stanoví čl. 98 odst. 6, a důvody těchto čerpání a odpočtů;

4.1.5

Uvedení, zda systémy fungují účinně a zda mohou spolehlivě zaznamenávat údaje uvedené v den, kdy se tento popis sestavuje, jak je uvedeno v bodě 1.2;

4.1.6

Popis postupů k zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrné povahy elektronických systémů.

PŘÍLOHA XVII

ÚDAJE, KTERÉ SE MAJÍ ZAZNAMENÁVAT A UCHOVÁVAT ELEKTRONICKY O KAŽDÉ OPERACI – ČL. 72 ODST. 1 PÍSM. E)

Tato příloha stanoví údaje, které se mají zaznamenávat, aniž by byla předepsána specifická struktura elektronického systému (např. informace zahrnuté do řádku pro účely této přílohy mohou být v dotčeném elektronickém systému rozčleněny na více datových polí).

Údaje uvedené v prvním sloupci tabulky se vyžadují pro operace podporované z kteréhokoli z fondů, na něž se vztahuje toto nařízení, není-li ve druhém sloupci uvedeno jinak. Měla by být vyplněna pouze datová pole relevantní pro danou operaci. U operací s finančními nástroji se rovněž zaznamenávají a uchovávají informace v oddílech, které výslovně odkazují na finanční nástroje.

Je-li operace podporována z více než jednoho programu, priority fondu, nebo v rámci více než jedné kategorie regionu, zaznamenají se informace uvedené v polích 28–123 této přílohy tak, aby bylo možné získávat údaje rozčleněné podle programů, priorit, fondů a kategorií regionů.

Kromě toho se informace uvedené v polích 46–152 této přílohy (údaje týkající se požadavků na podávání zpráv podle článku 42 a přílohy VII) zaznamenávají způsobem, který umožňuje získat údaje rozčleněné podle specifického cíle.

Datová pole

Fondy, u kterých není údaj požadován

Údaje o příjemci (1)  (2)

1.

Jméno a případně jedinečný identifikátor každého příjemce

 

2.

Informace o tom, zda je příjemcem veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt nebo subjekt s právní subjektivitou či bez ní, nebo fyzická osoba. Pokud se jedná o fyzickou osobu, datum narození a vnitrostátní identifikační číslo. Jedná-li se o veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt nebo subjekt s právní subjektivitou nebo bez ní, identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo.

 

3.

Informace o všech případných skutečných vlastnících příjemce ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849, a sice jméno (jména) a příjmení, datum narození a identifikační číslo (čísel) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla).

Členské státy mohou splnit tento požadavek použitím údajů uložených v rejstřících uvedených v článku 30 směrnice (EU) 2015/849, pokud je uvedeno jedinečné identifikační číslo.

 

4.

Informace o tom, zda je příjemcem subjekt přijímající podporu (v souvislosti se státní podporou) nebo poskytující podporu (v souvislosti s podporou de minimis)

 

5.

Pouze v případě operací partnerství veřejného a soukromého sektoru informace o tom, zda je příjemcem veřejný subjekt iniciující partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo soukromý partner vybraný pro jeho realizaci

 

6.

Pouze v případě fondů malých projektů (Interreg) informace o tom, zda příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní subjekt, Evropské seskupení pro územní spolupráci nebo subjekt s právní subjektivitou

Nevztahuje se na EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, ESF+, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

7.

Kontaktní údaje příjemce

 

Údaje o příjemci v souvislosti s finančními nástroji

8.

Informace o tom, zda příjemcem je:

a)

subjekt, který provádí holdingový fond, nebo

b)

pokud neexistuje žádná struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí konkrétní fond, nebo

c)

pokud řídící orgán provádí finanční nástroj přímo, informace o řídícím orgánu

Údaje o operaci

9.

Název a jedinečný identifikátor operace

 

10.

Stručný popis operace Informace o tom, co je financováno, a hlavní cíle

 

11.

Informace o tom, zda se na operaci vztahují ustanovení článků 94 nebo 95

 

12.

Informace o tom, zda operace představuje operaci strategického významu

 

13.

Informace o tom, zda se jedná o operaci podle čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI, čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF a čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF, nebo o specifickou akci nebo o akci uvedenou v příloze IV uvedených nařízení, nebo o operační podporu nebo mimořádnou pomoc

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST nebo ENRAF

14.

Datum podání žádosti o operaci

 

15.

Datum zahájení uvedené v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

 

16.

Datum ukončení uvedené v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

 

17.

Skutečné datum fyzického dokončení nebo úplné realizace operace

 

18.

Subjekt vydávající dokument, který stanoví podmínky podpory

 

19.

Datum dokumentu, který stanoví podmínky podpory, a datum případných změn

 

20.

Informace o tom, zda podpora z veřejných zdrojů na operaci bude představovat státní podporu

 

21.

Informace o tom, zda podpora z veřejných zdrojů na operaci bude představovat podporu de minimis

 

22.

Informace o tom, zda se jedná o „operaci v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru“

 

23.

Informace o tom, zda příjemce nebo jiné subjekty provádějící operaci v souladu s pravidly Unie pro zadávání veřejných zakázek využívají dodavatele, a pokud ano, po podpisu odpovídajících smluv informace o:

a)

všech dodavatelích, včetně jména a identifikačního čísla pro účely DPH nebo daňového identifikačního čísla dodavatele (dodavatelů),

b)

a o všech skutečných majitelích dodavatele ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849, a sice jméno (jména) a příjmení, datum narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla) těchto skutečných majitelů, a

c)

smlouvě (datum smlouvy, název, referenční číslo a smluvní částka).

 

Členské státy mohou splnit tento požadavek podle písm. b) použitím údajů uložených v rejstřících uvedených v článku 30 směrnice (EU) 2015/849, pokud je uvedeno jedinečné identifikační číslo.

Informace v tomto poli se vyžadují pouze v případě zadávacích řízení přesahujících prahové hodnoty Unie.

 

24.

Informace (3) o tom, zda dodavatel, jak je uvedeno v poli 23, využívá subdodavatelů, a pokud ano, po podpisu odpovídajících subdodávek, informace o všech subdodavatelích uvedených v zadávací dokumentaci (dodavatele), a sice jméno a identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo a informací o subdodavatelských smlouvách (datum smlouvy, název, referenční číslo a smluvní částka).

Povinnost zaznamenávat informace v tomto poli se použije od jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost.

 

25.

Informace o tom, zda za účelem provedení operace příjemce postupuje grant dále jiným subjektům. Pokud ano, informace o jejich jménu, identifikačním čísle pro účely DPH nebo daňovém identifikačním čísle a informace o dohodách mezi nimi a příjemcem (datum dohody, referenční číslo a smluvní částka)

 

26.

Pouze pokud celkové náklady na operaci (včetně DPH) přesahují 5 milionů EUR, informace o tom, zda DPH u výdajů vynaložených příjemcem podle vnitrostátních právních předpisů o DPH je nenavratitelná (čl. 64 odst. 1 písm. c))

 

27.

Měna operace (jak je uvedeno v dokumentu, který stanoví podmínky podpory)

 

28.

CCI programu (programů), v jehož (jejichž) rámci je operace podporována

 

29.

Priorita nebo priority programu (programů), v jehož (jejichž) rámci je operace podporována

 

30.

Fond (fondy), z něhož (nichž) je operace podporována. Pokud existuje několik fondů nebo jiných nástrojů Unie, z nichž je operace podporována, informace o rozdělení, poměrných částkách atd.

 

31.

Informace o tom, zda se operace uskutečňuje s účastí třetí země nebo zda probíhá ve třetí zemi. Pokud ano, identifikace této třetí země.

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, nebo FST

32.

Pouze u podpory z ESF+ poskytované v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) množství potravin:

a)

zakoupené příjemcem;

b)

získané v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení ESF+;

c)

dodané subjektům, které potraviny distribuují konečným příjemcům;

d)

dodané konečným příjemcům

Nevztahuje se na EFRR, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

33.

Pouze u podpory z ESF+ poskytované v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) množství základní materiální pomoci:

a)

zakoupené příjemcem;

b)

dodané subjektům, které pomoc distribuují konečným příjemcům; a

c)

dodané konečným příjemcům

Nevztahuje se na EFRR, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

34.

Pouze u podpory z ESF+ poskytované v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) počet poukázek nebo karet (nebo jiných nástrojů nepřímého dodání) vydaných a dodaných konečným příjemcům a používaných konečnými příjemci, jakož i informace o celkové výši výdajů vložených do poukázek nebo karet (nebo jiných nástrojů nepřímého dodání) dodaných konečným příjemcům a používaných konečnými příjemci

Nevztahuje se na EFRR, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF, nebo BMVI

35.

Kategorie regionu, jehož se operace týká

Nevztahuje se na Fond soudržnosti, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

Údaje specifické pro operace finančních nástrojů

36.

Informace o tom, zda je finanční nástroj kombinován s programovou podporou ve formě grantů ve smyslu čl. 58 odst. 5

 

37.

Informace o tom, zda je operace finančního nástroje prováděna přímo řídícím orgánem nebo zda je prováděna v rámci odpovědnosti řídícího orgánu ve smyslu čl. 59 odst. 1 a 2

 

38.

Informace o tom, zda je operace finančního nástroje prováděna v po sobě jdoucích obdobích, a pokud ano, údaje o příslušných obdobích:

a)

2014–2020 a 2021–2027,

b)

2021–2027 a období po roce 2027.

 

39.

Jestliže je finanční nástroj organizován prostřednictvím holdingového fondu, informace o subjektu provádějícím zvláštní fond v rámci holdingového fondu

 

40.

Postup výběru subjektu provádějícího finanční nástroj

 

41.

Právní status finančního nástroje, buď:

a)

investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby, nebo

b)

samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty.

 

42.

Kontaktní údaje příjemce a v případě, že je finanční nástroj zřízen s holdingovým fondem, kontaktní údaje subjektu provádějícího konkrétní fond v rámci holdingového fondu

 

43.

Datum podpisu dohody o financování mezi řídícím orgánem a subjektem provádějícím holdingový fond nebo zvláštní fond bez holdingového fondu

 

44.

Datum podpisu dohody o financování mezi subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond

 

45.

Den dokončení předběžného posouzení uvedeného v čl. 58 odst. 3

 

Údaje o typech intervence

46.

Kódy pro dimenzi oblasti intervence, pro dimenzi formy podpory, pro dimenzi mechanismu územního plnění a územního zaměření, pro dimenzi ekonomické činnosti, pro dimenzi polohy, pro sledování genderové rovnosti a pro případné makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti podle přílohy I tohoto nařízení a přílohy VII nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti, jakož i přílohy VI nařízení o AMIF, ISF a BMVI

Nevztahuje se na ENRAF

47.

Kód(y) pro dimenzi vedlejšího tématu ESF+ podle přílohy I tohoto nařízení

Nevztahuje se na EFRR, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI,

48.

Kódy pro typ akce, dimenzi provádění a dimenzi zvláštních témat podle přílohy VI nařízení o AMIF, ISF a BMVI

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST, nebo ENRAF

Údaje o ukazatelích pro všechny operace (včetně operací finančních nástrojů)

49.

Jednotný identifikátor a název ukazatele pro každý ze společných ukazatelů výstupů nebo ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy, které jsou relevantní pro danou operaci

 

50.

Pro každý ukazatel výstupu:

a)

měrná jednotka,

b)

cílová hodnota operace, případně v členění podle pohlaví,

c)

případně kumulativní hodnoty, jichž bylo dosud dosaženo, případně v členění podle pohlaví,

d)

případně poměr dosažených výsledků (dosažená hodnota/cílová hodnota).

Nevztahuje se na ENRAF

51.

Hodnota milníku pro každý ukazatel výstupu, případně v členění podle pohlaví

Nepoužije se na podporu z ESF+ poskytovanou v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+, nebo na ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

52.

Jednotný identifikátor a název ukazatele pro každý ze společných ukazatelů výsledků nebo ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, které jsou relevantní pro danou operaci

 

53.

Rozdělení ukazatele, je-li to konkrétně požadováno v nařízeních pro jednotlivé fondy

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST nebo ENRAF

54.

Měrná jednotka pro každý ukazatel výsledků, je-li relevantní

Nevztahuje se na EFRR, Fond soudržnosti, FST, ENRAF

55.

Základní a cílová hodnota pro každý ukazatel výsledků operace, je-li to relevantní, a případně v členění podle pohlaví, jakož i hodnoty dosažené k dnešnímu dni a poměr dosažených výsledků (dosažená hodnota/cílová hodnota)

Nevztahuje se na ENRAF

Základní hodnota se nevztahuje na ESF+, AMIF, ISF nebo BMVI

Finanční údaje specifické pro operace (v měně operace)

56.

Výše celkových způsobilých nákladů na operaci schválených v nejnovější verzi dokumentu, který stanoví podmínky podpory

 

57.

Výše celkových způsobilých nákladů, na něž se poskytuje příspěvek z veřejných zdrojů

 

58.

Výše podpory z fondů, která byla nebo má být vyplacena

 

Finanční údaje specifické pro operace finančních nástrojů (v měně operace)

59.

Výše příspěvku z programu, vyčleněná na finanční nástroj a schválená v dokumentu, který stanoví podmínky podpory (dohoda o financování), z čehož:

a)

výše příspěvku z veřejných zdrojů,

b)

výše příspěvku z fondů v členění podle fondu.

 

60.

Výše uvolněných soukromých a veřejných zdrojů kromě zdrojů z fondů podle produktu: úvěry; záruky; kapitál nebo kvazikapitálová investice; granty v rámci operace finančního nástroje.

 

61.

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

 

62.

Výše úroků a jiných zisků připadajících na fondy, které byly využity do konce období způsobilosti na kapitálové investice, jakož i platby poplatků za správu a náhrady nákladů na řízení

 

63.

Výše úroků a jiných zisků připadajících na fondy, které nebyly využity před koncem období způsobilosti

 

64.

Podpora z fondů využívaná k rozdílnému zacházení s investory působícími podle zásady tržní ekonomiky prostřednictvím odpovídajícího sdílení rizik a zisků

 

65.

Vrácené zdroje, jež připadají na podporu z fondů, z toho splátky kapitálu nebo zisky nebo jiné příjmy a výnosy

 

66.

Informace o opětovném využití vrácených zdrojů, jež připadají na podporu z fondů, během období způsobilosti, přičemž se uvedou samostatné záznamy o:

a)

částce opětovně využité v témže nebo jiném finančním nástroji na další investice ve prospěch konečných příjemců,

b)

částce na pokrytí ztrát nominální výše příspěvku z fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků nebo

c)

výši nákladů na správu a poplatcích spojených s těmito dalšími investicemi.

 

67.

Opětovné využití vrácených zdrojů, jež připadají na podporu z fondů, do osmi let po skončení období způsobilosti

 

68.

Celková hodnota úvěrů, kapitálových nebo kvazikapitálových investic ve prospěch konečných příjemců zaručených z programových prostředků a skutečně vyplacených konečným příjemcům

 

69.

Informace o:

a)

konečném příjemci podpory z fondů, jméno (jména) a identifikační číslo,

b)

případných skutečných majitelích konečného příjemce ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849, a sice jméno (jména) a příjmení, datum narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla),

c)

výši obdržené podpory (grant, úvěr, zaručený úvěr, vlastní kapitál)

Členské státy mohou splnit tento požadavek podle písm. b) použitím údajů uložených v rejstřících uvedených v článku 30 směrnice (EU) 2015/849, pokud je v nich uvedeno jedinečné identifikační číslo.

 

Údaje o žádostech o platbu předložených příjemcem

70.

Datum přijetí každé žádosti o platbu příjemcem

 

71.

Datum poslední platby příjemci (pro účely počátečního data doby uchovávání dokumentů)

 

72.

Výše způsobilých výdajů v každé žádosti o platbu vyplacená příjemci, jakož i datum platby příjemci

 

73.

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetního systému(ů), která byla uvedena v konečné žádosti o platbu za dané účetní období, a celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut

 

74.

Pouze u operací s výdaji souvisejícími s operacemi pokrývajícími více než jednu kategorii regionu poměrné rozdělení výdajů na kategorie regionů

Nevztahuje se na ESF+, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

75.

Pouze u operací s výdaji souvisejícími s operacemi, které získávají podporu z jednoho nebo více fondů nebo jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie, poměrný příděl výdajů pro každý fond a pro daný program nebo programy

 

76.

Datum a stručný popis výsledků řídicích kontrol operace

 

77.

Datum a stručný popis výsledků auditů operace na místě

 

78.

Orgán provádějící audit nebo kontroly

 

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu – pouze pro výdaje založené na skutečných nákladech

79.

Způsobilé výdaje vykázané Komisi stanovené na základě skutečně vynaložených a uhrazených nákladů, případně spolu s věcnými příspěvky a odpisy

 

80.

Příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanovený na základě skutečně uhrazených a zaplacených nákladů, případně spolu s věcnými příspěvky a odpisy

 

81.

Typ smlouvy a smluvní částka, pokud se na zadání zakázky vztahují ustanovení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (4), 2014/24/EU (5), nebo 2014/25/EU (6).

 

82.

Způsobilé výdaje vynaložené a uhrazené na základě zakázky, pokud se na zadání zakázky vztahují ustanovení směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU

 

83.

Použité zadávací řízení, pokud se na zadání zakázky vztahují ustanovení směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU

 

84.

Jméno a identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo dodavatele (dodavatelů) a subdodavatele (subdodavatelů), pokud se na zadání zakázky vztahují ustanovení směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU nebo vnitrostátních předpisů o zadávání veřejných zakázek (7)

 

85.

Použité zadávací řízení, smluvní částka a způsobilé výdaje vynaložené a uhrazené na základě zakázky, pokud se na zadání zakázky vztahují ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (8)

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST nebo ENRAF

Údaje o výdajích v každé žádosti příjemce o platbu – pouze pro výdaje založené na jednotkových nákladech

86.

Výše způsobilých výdajů vykázaných Komisi na základě jednotkových nákladů

 

87.

Příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě jednotkových nákladů

 

88.

Definice jednotky, která se použije pro jednotlivé jednotkové náklady

 

89.

Počet dodaných jednotek, jak je uvedeno v žádosti o platbu pro každou jednotkovou položku pro jednotlivé jednotkové náklady

 

90.

Jednotkové náklady na jednu jednotku

 

Údaje o výdajích v každé žádosti příjemce o platbu – pouze pro výdaje založené na jednorázových částkách

91.

Výše způsobilých výdajů vykázaných Komisi na základě jednorázových částek

 

92.

Příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající způsobilým výdajům vykázaný Komisi na základě jednorázových částek

 

93.

Pro každou jednorázovou částku cíle (výstupy nebo výsledky) v souladu s dokumentem, který stanoví podmínky podpory jako základ pro vyplacení jednorázových částek

 

94.

Pro každou jednorázovou částku odpovídající částka v souladu s dokumentem, který stanoví podmínky podpory

 

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu – pouze pro výdaje založené na paušálních sazbách

95.

Výše způsobilých výdajů vykázaných Komisi, jakož i paušální sazba v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

 

96.

Příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě paušálních sazeb

 

Údaje o výdajích na finanční nástroje v žádostech příjemců o platbu

97.

Celková výše příspěvku z programu vyplacená konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic podle produktu:

a)

z toho celková výše příspěvku z fondů v členění podle fondu,

b)

z toho celková částka vnitrostátního spolufinancování z veřejných zdrojů.

c)

z toho celková částka vnitrostátního soukromého spolufinancování.

 

98.

Celková výše příspěvků z programu vyčleněných na smlouvy o zárukách v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. b):

a)

z toho celková výše příspěvku z fondů v členění podle fondu,

b)

z toho celková částka vnitrostátního spolufinancování z veřejných zdrojů.

 

99.

Celková výše příspěvků z programu odpovídající platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s jiným příspěvkem Unie v rámci jedné operace finančního nástroje:

a)

z toho celková výše příspěvku z fondů v členění podle fondu,

b)

z toho celková částka vnitrostátního spolufinancování z veřejných zdrojů.

c)

z toho celková částka vnitrostátního soukromého spolufinancování.

 

100.

Informace o výši nákladů na správu a poplatků v případě, že jsou subjekty provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy vybrány prostřednictvím přímého zadání, přičemž se rozlišuje:

a)

u holdingového fondu: podle finančního produktu fungujícího v rámci struktury holdingového fondu

b)

u zvláštních fondů (zřízených buď se strukturou holdingového fondu, nebo bez ní): podle finančního produktu

 

101.

Výše nákladů na správu a poplatků v případě, že jsou subjekty provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy vybrány prostřednictvím nabídkového řízení

 

Údaje o odpočtech z účetní závěrky

102.

Datum a důvod každého odpočtu provedeného v souladu s čl. 98 odst. 6, jakož i informace o typu odpočtu

 

103.

Částky celkových způsobilých výdajů ovlivněné každým odpočtem (z toho částka opravená v důsledku auditu)

 

104.

Částky příspěvku z veřejných zdrojů ovlivněné každým odpočtem (z toho částka opravená v důsledku auditu)

 

Údaje o žádostech o platbu předložených Komisi (v EUR)

105.

Datum předložení každé žádosti o platbu včetně způsobilých výdajů operace

 

106.

Celková výše způsobilých výdajů vzniklých příjemci a zaplacených při provádění operace zahrnutá v každé žádosti o platbu

 

107.

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů na operaci zahrnutá v každé žádosti o platbu

 

108.

Pouze v případech státní podpory, kdy jsou vyplaceny zálohy v souladu s čl. 91 odst. 5, částka vyplacená příjemci v rámci operace jako záloha a zahrnutá v žádosti o platbu (datum a částka)

 

109.

Pouze v případech státní podpory, kdy jsou vyplaceny zálohy v souladu s čl. 91 odst. 5, částka zálohy zahrnutá v žádosti o platbu, která byla pokryta výdaji uhrazenými příjemcem do tří let od vyplacení zálohy

 

110.

Pouze v případech státní podpory, kdy jsou vyplaceny zálohy v souladu s čl. 91 odst. 5, částka vyplacená příjemci v rámci operace jako záloha zahrnutá v žádosti o platbu, která nebyla pokryta výdaji uhrazenými příjemcem a u níž ještě neuplynulo tříleté období

 

111.

Pouze pro režimy podpory podle článku 107 Smlouvy o fungování EU výše příspěvku z veřejných zdrojů vyplacená příjemci v případě režimů podpory podle čl. 91 odst. 6 tohoto nařízení

 

Údaje o výdajích v každé žádosti členského státu o platbu – pouze pro výdaje, na které je poskytnut příspěvek Unie podle článku 94

112.

Pro každý druh výdajů v žádosti o platbu datum, kdy byly zaplaceny, a typ úhrady členským státem příjemci

 

113.

Datum a stručný popis auditů řídicích kontrol prováděných členskými státy s cílem ověřit, že byly splněny podmínky pro úhradu vyplacenou Komisí

 

114.

Pouze pro úhradu způsobilých výdajů podle článku 94 výše způsobilých výdajů v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 94 odst. 2 nebo aktu v přenesené pravomoci podle čl. 94 odst. 4 zahrnutá v každé žádosti o platbu

 

Údaje o výdajích v každé žádosti členského státu o platbu – pouze pro výdaje, na které je poskytnut příspěvek Unie podle článku 95

115.

Informace o typu úhrady členským státem příjemci a o druhu podpory, kterou přijímá, jakož i o datu úhrady

 

116.

Datum a stručný popis auditů řídicích kontrol prováděných členskými státy výhradně s cílem ověřit, že byly splněny podmínky pro úhradu vyplacenou Komisí

 

117.

Pouze pro úhradu způsobilých výdajů podle článku 95 výše způsobilých výdajů v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 95 odst. 2 nebo aktu v přenesené pravomoci podle čl. 95 odst. 4 zahrnutá v každé žádosti o platbu

 

Specifické údaje o žádostech o platbu předložené Komisi (v EUR) týkající se finančních nástrojů

118.

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo, v případě záruk, částka vyčleněná na smlouvy o záruce jako způsobilý výdaj v souladu s čl. 92 odst. 1

 

119.

Výše skutečně vyplaceného příspěvku z veřejných zdrojů nebo, v případě záruk, částka vyčleněná na smlouvy o záruce jako způsobilý výdaj v souladu s čl. 92 odst. 1

 

120.

Celková výše příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroj a zahrnutá v první žádosti o platbu

 

121.

Výše příspěvku z veřejných zdrojů vyplacená na finanční nástroj a zahrnutá v první žádosti o platbu

 

122.

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo, v případě záruk, částka vyčleněná na smlouvy o záruce jako způsobilý výdaj a zahrnutá v žádosti o platbu v souladu s čl. 92 odst. 2 písm. b)

 

123.

Výše odpovídajícího skutečně vyplaceného příspěvku z veřejných zdrojů nebo, v případě záruk, částka vyčleněná na smlouvy o záruce jako způsobilý výdaj a zahrnutá v žádosti o platbu v souladu s čl. 92 odst. 2 písm. b)

 

Údaje o účetních závěrkách předložených Komisi podle čl. 98 odst. 1 písm. a) (v EUR)

124.

Datum předložení každé účetní závěrky, včetně výdajů spojených s operací

 

125.

Celková výše způsobilých výdajů operace zanesená do účetních systémů subjektu vykonávajícího účetní funkci, která je uvedena v účetní závěrce

 

126.

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operace, odpovídající celkové výši způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu provádějícího účetní funkci, která je uvedena v účetní závěrce

 

127.

Celková výše plateb vyplacených příjemci odpovídající celkové výši způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu vykonávajícího účetní funkci, která je uvedena v účetní závěrce

 

128.

Celkové způsobilé výdaje operace čerpané během účetního období uvedené v účetní závěrce

 

129.

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operace, odpovídající celkové výši způsobilých výdajů operace čerpaných během účetního období, která je uvedena v účetní závěrce

 

130.

Celkové výdaje operace odečtené z účetní závěrky podle čl. 98 odst. 6 písm. a) až c) během účetního období zachyceného v účetní závěrce (z toho částky opravené v důsledku auditů)

 

Specifické údaje týkající se finančních nástrojů v účetních závěrkách předložených Komisi podle čl. 98 odst. 1 písm. a) (v EUR)

131.

Celková výše příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroj a zahrnutá v první žádosti o platbu

 

132.

Výše příspěvku z veřejných zdrojů vyplacená na finanční nástroj a zahrnutá v první žádosti o platbu

 

133.

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo, v případě záruk, částka vyčleněná na smlouvy o záruce jako způsobilý výdaj, která je uvedena v účetní závěrce

 

134.

Výše odpovídajícího skutečně vyplaceného příspěvku z veřejných zdrojů nebo, v případě záruk, částka vyčleněná na smlouvy o záruce jako způsobilý výdaj, která je uvedena v účetní závěrce

 

Údaje o konkrétních typech výdajů

135.

Výše výdajů typu EFRR spolufinancovaných z ESF+ podle čl. 20 odst. 2, které byly nebo mají být uhrazeny

Nevztahuje se na EFRR, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

136.

Výše výdajů typu ESF+ spolufinancovaných z EFRR podle čl. 20 odst. 2, které byly nebo mají být uhrazeny

Nevztahuje se na ESF+, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

137.

Výše vynaložených a uhrazených výdajů na nákup pozemků podle čl. 64 odst. 1 písm. b) a částka spojená s nákupem pozemků podle čl. 64 odst. 1 a případně důvody překročení stropů

 

138.

Výše věcných příspěvků na operaci

 

139.

Výše nákladů na odpisy, za něž nebyla v rámci operace provedena žádná platba doložená fakturami

 

140.

Výše příspěvku z EFRR nebo případně nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu malých projektů v rámci programu Interreg

Nevztahuje se na ESF+, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI

141.

Výše vynaložených a uhrazených výdajů na operační podporu podle čl. 16 odst. 1 nařízení o BMVI (a čl. 17 odst. 3 nařízení o BMVI pouze pro LT), čl. 16 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 21 odst. 1 nařízení o AMIF

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST nebo ENRAF

142.

Výše vynaložených a uhrazených výdajů na vybavení, dopravní prostředky nebo výstavbu zařízení důležitých pro bezpečnost podle čl. 13 odst. 7 nařízení o ISF

Nevztahuje se na EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST, ENRAF, AMIF nebo BMVI


(1)  V případě Evropské územní spolupráce (Interreg) zahrnují příjemci hlavního příjemce a další příjemce.

(2)  Příjemce zahrnuje případně jiné subjekty, kterým vznikají výdaje v rámci operace, jež jsou chápány jako výdaj vzniklý příjemci.

(3)  Informace v tomto poli se vyžadují pouze na první úrovni subdodávek, pouze pokud jsou informace zaznamenány u dodavatele v kolonce 23, a pouze u subdodávek, jejichž celková hodnota přesahuje 50 000 EUR.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(7)  Informace v tomto poli se vyžadují pouze v případě, pokud jsou zaznamenány informace v polích 23 nebo 24.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).


PŘÍLOHA XVIII

Šablona prohlášení řídícího subjektu – čl. 74 odst. 1 písm. f)

Já/My, níže podepsaný/podepsaná/podepsaní (příjmení, jména, tituly nebo funkce), vedoucí řídícího orgánu pro program (název programu, CCI)

na základě provádění (název programu) během účetního období končícího dne 30. června (rok), na základě mého/našeho vlastního úsudku a veškerých informací, které mám/máme k dispozici k datu účetní závěrky předložené Komisi, včetně výsledků řídicích kontrol provedených v souladu s článkem 74 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (1) a auditů prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v žádostech o platbu předložených Komisi s ohledem na účetní období končící dne 30. června... (rok),

a při zohlednění svých povinností podle nařízení (EU) 2021/1060

prohlašuji/prohlašujeme, že:

a)

informace jsou v účetní závěrce řádně předloženy a jsou úplné a přesné v souladu s článkem 98 nařízení (EU) 2021/1060,

b)

výdaje zaznamenané v účetní závěrce jsou v souladu s příslušným právem a byly použity k zamýšlenému účelu,

potvrzuji/potvrzujeme, že nesrovnalosti uvedené v závěrečných zprávách o auditu a kontrole týkajících se daného účetního období byly v účetní závěrce náležitě vyřešeny, zejména s ohledem na soulad s článkem 98 pro předkládání účetní závěrky. Rovněž potvrzuji/potvrzujeme, že výdaje, jichž se týká probíhající posouzení legality a správnosti, byly do ukončení posouzení z účetní závěrky vyjmuty a mohou být uvedeny v žádosti o platbu související s následujícím účetním obdobím.

Dále potvrzuji/potvrzujeme spolehlivost údajů týkajících se ukazatelů, milníků a pokroku programu.

Rovněž potvrzuji/potvrzujeme, že jsou zavedena účinná a přiměřená opatření proti podvodům a že tato opatření zohledňují rizika zjištěná v tomto ohledu.

A konečně potvrzuji/potvrzujeme, že si nejsem/nejsme vědom/vědomi žádné nezveřejněné skutečnosti týkající se dobré pověsti v souvislosti s prováděním programu.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2019 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).


PŘÍLOHA XIX

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ VÝROK AUDITORA – ČL. 77 ODST. 3 PÍSM. A)

Evropská komise, Generální ředitelství [jméno dotčeného generálního ředitelství]

1.   ÚVOD

Já, níže podepsaný/podepsaná, zastupující [název auditního orgánu], nezávislý ve smyslu čl. 71 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (1), jsem provedl/a audit:

i)

účtů za účetní období začínající dne 1. července … [rok] a končící dne 30. června … [rok+1] a datované dne … [datum účtů předložených Komisi] (dále jen „účty“),

ii)

legality a správnosti výdajů, o jejichž úhradu byla Komise požádána s odkazem na uvedené účetní období (a které byly zahrnuty v účtech), a

iii)

fungování systému řízení a kontroly a ověřil/ověřila prohlášení řídícího subjektu v souvislosti s programem [název programu, č. CCI] (dále jen „program“)

za účelem vydání výroku auditora podle čl. 77 odst. 3 písm. a).

2.   ODPOVĚDNOST ŘÍDÍCÍHO ORGÁNU

[Název řídícího orgánu], určený jako řídící orgán programu, odpovídá za řádné fungování systému řízení a kontroly, pokud jde o funkce a úkoly stanovené v článcích 72 až 75.

Kromě toho [název řídícího orgánu nebo případně subjektu vykonávajícího účetní funkci] odpovídá za potvrzení úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek, jak požaduje článek 76 nařízení (EU) 2021/1060 a článek 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (2) (3)

Kromě toho v souladu s článkem 74 nařízení (EU) 2021/1060 je odpovědnost řídícího orgánu potvrdit, že výdaje uvedené v účetní závěrce jsou legální a správné a jsou v souladu s příslušným právem.

3.   ODPOVĚDNOST AUDITNÍHO ORGÁNU

Jak je stanoveno v článku 77 nařízení (EU) 2021/1060, mou povinností je vydat nezávisle výrok ohledně úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetní závěrky, zda jsou výdaje, o jejichž úhradu byla Komise požádána a které jsou uvedeny v účetní závěrce, legální a správné a zda zavedený systém řízení a kontroly funguje řádně.

Mou povinností je ve výroku rovněž uvést, zda provedená auditní činnost zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídícího subjektu.

Audity programu byly provedeny v souladu se strategií auditu a byly v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tyto standardy vyžadují, aby auditní orgán dodržoval etické požadavky a naplánoval a provedl auditní činnost k získání přiměřené jistoty za účelem vydání výroku auditora.

Audit zahrnuje provedení auditorských postupů k získání dostatečných a náležitých důkazů na podporu níže uvedeného výroku. Provedené postupy závisí na odborném úsudku auditora, včetně vyhodnocení rizika významných (materiálních) nesprávností, ať už z důvodu podvodu nebo chyby. Domnívám se, že provedené auditorské postupy jsou přiměřené okolnostem a jsou v souladu s požadavky nařízení (EU) 2021/1060.

Domnívám se, že získané důkazní informace jsou dostatečné a vhodné k tomu, abych na jejich základě mohl/a vydat svůj výrok, [v případě omezení rozsahu:] vyjma důkazních informací uvedených v oddíle 4 „Omezení rozsahu“.

Shrnutí hlavních zjištění vyvozených z auditů programu jsou uvedena v připojené výroční kontrolní zprávě v souladu s čl. 77 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

4.   OMEZENÍ ROZSAHU

Buď

Rozsah auditu nebyl omezen.

Nebo

Rozsah auditu byl omezen na tyto faktory:

a)

b)

c)

[Pozn.: Uveďte případné omezení rozsahu auditu, například některé chybějící podklady, věci v soudním řízení a odhad ve „Výroku s výhradou“ níže, částky výdajů a příspěvků podpory z dotčených fondů a dopad omezení rozsahu na výrok auditora. Další vysvětlení v tomto ohledu je případně nutno poskytnout ve výroční kontrolní zprávě.]

5.   STANOVISKO

Buď

(Výrok bez výhrad)

Podle mého názoru a na základě provedené auditní činnosti:

1)

Účetní závěrka

účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz;

2)

Legalita a správnost výdajů uvedených v účetní závěrce

výdaje uvedené v účetní závěrce jsou legální a správné (4).

3)

Systém řízení a kontroly zavedený k datu tohoto výroku auditora

systém řízení a kontroly funguje řádně

Provedená auditní činnost nezpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídícího subjektu.

Nebo

(Výrok s výhradou)

Podle mého názoru a na základě provedené auditní činnosti:

1)

Účetní závěrka

účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz [jestliže se výhrada týká účetní závěrky, doplní se následující text:] s výjimkou těchto významných aspektů: …

2)

Legalita a správnost výdajů uvedených v účetní závěrce

výdaje uvedené v účetní závěrce jsou legální a správné [jestliže se výhrada týká účetní závěrky, doplní se následující text:] s výjimkou těchto aspektů: …

Dopad výhrady je omezený [nebo významný] a odpovídá … (částka v EUR z celkové výše výdajů uvedených v účetní závěrce)

3)

Systém řízení a kontroly zavedený k datu tohoto výroku auditora

zavedený systém řízení a kontroly funguje řádně [jestliže se výhrada týká systému řízení a kontroly, doplní se následující text:] s výjimkou těchto aspektů (5): …

Dopad výhrady je omezený [nebo významný] a odpovídá … (částka v EUR z celkové výše výdajů uvedených v účetní závěrce)

Provedená auditní činnost nezpochybňuje/zpochybňuje [nehodící se škrtněte] tvrzení uvedená v prohlášení řídícího subjektu.

[Pokud auditní činnost zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídícího subjektu, uvede auditní orgán v tomto odstavci aspekty, které vedly k tomuto závěru.]

Nebo

(Záporný výrok)

Podle mého názoru a na základě provedené auditní činnosti:

i)

účetní závěrka podává/nepodává [nehodící se škrtněte] věrný a poctivý obraz; a/nebo

ii)

výdaje uvedené v účetní závěrce, o jejichž uhrazení byla Komise požádána, jsou/nejsou [nehodící se škrtněte] legální a správné a/nebo

iii)

zavedený systém řízení a kontroly funguje/nefunguje [nehodící se škrtněte] řádně.

Tento záporný výrok se zakládá na těchto aspektech:

ve vztahu k významným záležitostem souvisejícím s účetní závěrkou:

a/nebo [nehodící se škrtněte]

ve vztahu k významným záležitostem souvisejícím s legalitou a správností výdajů uvedených v účetní závěrce, o jejichž uhrazení byla Komise požádána:

a/nebo [nehodící se škrtněte]

ve vztahu k významným záležitostem souvisejícím s fungováním systému řízení a kontroly (6):

Provedená auditní činnost zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídícího subjektu s ohledem na tyto aspekty:

[Auditní orgán může zahrnout rovněž zdůraznění skutečnosti, které neovlivní jeho výrok, jak je stanoveno v mezinárodně uznávaných auditorských standardech. Ve výjimečných případech je možné výrok odmítnout (7).]

Datum:

Podpis:

______________


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2019 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94).

(3)  Je třeba uvést v případě programů Interreg.

(4)  S výjimkou programů Interreg, které spadají do ročního vzorku pro audity operací, jež mají být vypracovány Komisí, jak se předpokládá v článku 48 nařízení o Interreg.

(5)  V případě, že se to týká systému řízení a kontroly, je ve výroku třeba uvést subjekt nebo subjekty a aspekt (aspekty) jejich systémů, které nesplňují požadavky a/nebo nefungují řádně, vyjma případů, kdy jsou tyto informace již uvedeny ve výroční kontrolní zprávě a odstavec výroku odkazuje na konkrétní oddíl (oddíly) této zprávy, v nichž jsou dotyčné informace uvedeny.

(6)  V případě, že se to týká systému řízení a kontroly, je ve výroku třeba uvést subjekt nebo subjekty a aspekt (aspekty) jejich systémů, které nesplňují požadavky a/nebo nefungují řádně, vyjma případů, kdy jsou tyto informace již uvedeny ve výroční kontrolní zprávě a odstavec výroku odkazuje na konkrétní oddíl (oddíly) této zprávy, v nichž jsou dotyčné informace uvedeny.

(7)  Tyto výjimečné případy by měly souviset s nepředvídatelnými vnějšími faktory, které jsou mimo pravomoc auditního orgánu.


PŘÍLOHA XX

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVU – ČL. 77 ODST. 3 PÍSM. B)

1.   Úvod

1.1

Identifikace auditního orgánu a jiných subjektů, které se podílely na vypracování zprávy.

1.2

Referenční období (tj. účetní období).

1.3

Období auditu (během něhož se uskutečnila auditní činnost).

1.4

Identifikace programu (programů), jichž se tato zpráva týká, a jeho/jejich řídícího orgánu (orgánů). Jestliže se zpráva týká více než jednoho programu nebo fondu, musí být informace rozčleněny podle programu a podle fondu, přičemž v každém oddíle musí být určeny informace, které jsou specifické pro program a/nebo fond.

1.5

Popis opatření přijatých k přípravě zprávy a vypracování příslušného výroku auditora.

Oddíl 1.5 musí být uzpůsoben programům Interreg pro popis opatření přijatých k přípravě zprávy na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (1).

2.   Významné změny v systému (systémech) řízení a kontroly

2.1

Podrobné údaje o všech významných změnách v systémech řízení a kontroly souvisejících s odpovědností řídícího orgánu, zejména s ohledem na přenesení funkcí na zprostředkující subjekty, na subjekt, kterému byla svěřena účetní funkce, a potvrzení jejich souladu s články 72 až 76 a článkem 81 na základě auditní činnosti prováděné auditním orgánem.

2.2

Informace o uplatnění posílených přiměřených opatření podle článků 83 až 85.

3.   Změny strategie auditu

3.1

Podrobné údaje o všech změnách strategie auditu a související vysvětlení. Zejména uveďte případnou změnu metody výběru vzorku použitého pro audit operací (viz oddíl 5) a zda se strategie změnila v důsledku uplatnění posílených přiměřených opatření podle článků 83 až 85.

3.2

Oddíl 1 musí být uzpůsoben programům Interreg pro popis změn strategie auditu na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení o Interreg.

4.   Audity systému (připadá-li v úvahu (2)

4.1

Údaje o subjektech (včetně auditního orgánu), které provedly audity řádného fungování systému řízení a kontroly programu (dále jen „audity systému“).

4.2

Popis základu pro provedené audity, včetně odkazu na použitelnou strategii auditu, a konkrétně na metodiku posuzování rizik a výsledky, které vedly k vypracování zvláštního plánu pro audity systému. Pokud bylo posouzení rizik aktualizováno, mělo by toto být popsáno v oddíle 3 týkajícím se změn strategie auditu.

4.3

Ve vztahu k tabulce v oddíle 9.1 popis hlavních zjištění a závěrů vyvozených z auditů systému, včetně auditů zaměřených na specifické tematické oblasti.

4.4

Údaje o tom, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové, a podrobnosti o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav, v souladu s čl. 77 odst. 3 písm. b) a článkem 103.

4.5

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení vyplývající z auditů systému v předchozích účetních obdobích.

4.6

Popis nesrovnalostí nebo nedostatků u jednotlivých finančních nástrojů nebo jiných typů výdajů nebo nákladů, na něž se vztahují zvláštní pravidla (např. státní podpora, zadávání veřejných zakázek, zjednodušené vykazování nákladů, financování nesouvisející s náklady), zjištěných během auditů systému a návazných opatření přijatých řídícím orgánem s cílem tyto nesrovnalosti nebo nedostatky napravit.

4.7

Míra jistoty získaná na základě auditů systému (nízká/průměrná/vysoká) a odůvodnění.

5.   Audity operací

Oddíly 5.1 až 5.10 níže musí být uzpůsobeny programům Interreg pro popis opatření přijatých k přípravě zprávy na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 49 nařízení o Interreg.

5.1

Identifikace subjektů (včetně auditního orgánu), které prováděly audity operací (stanovené v článku 79).

5.2

Popis použité metodiky výběru vzorku a informace o tom, zda je metodika v souladu se strategií auditu.

5.3

Údaje o parametrech pro výběr vzorků a další informace o statistických nebo nestatistických postupech pro výběr vzorků, jakož i vysvětlení podkladových výpočtů a použitého odborného úsudku. Informace by měly obsahovat: úroveň významnosti, míru spolehlivosti, jednotku vzorku, očekávanou míru chyb, výběrový interval, směrodatnou odchylku, hodnotu základního souboru, velikost základního souboru, velikost vzorku a informace o stratifikaci. Příslušné výpočty pro výběr vzorku, celkovou chybovost a zbytkovou chybovost v oddíle 9.3 ve formátu umožňujícím porozumění základním provedeným krokům, v souladu s konkrétní použitou metodou výběru vzorků.

5.4

Sesouhlasení mezi částkami uvedenými v účetní závěrce a rovněž částkami vykázanými v žádostech o platbu v průběhu účetního období a základním souborem, z něhož byl vybrán náhodný vzorek (sloupec „A“ v tabulce v oddíle 9.2). Sesouhlasení položek zahrnuje záporné jednotky vzorku, u nichž byly provedeny finanční opravy.

5.5

Pokud existují záporné jednotky vzorku, potvrzení, že byly zpracovány jako samostatný soubor. Analýza hlavních výsledků auditů těchto jednotek, a to se zaměřením se na ověření, zda byla rozhodnutí o použití finančních oprav (která přijal členský stát nebo Komise) v účetní závěrce vykázána jako odejmuté částky.

5.6

Jestliže se používá metoda nestatistického výběru vzorku, uveďte důvody použití této metody, procentní podíl jednotek vzorku, které byly předmětem auditu, opatření přijatá k zajištění náhodnosti vzorku, přičemž je třeba zohlednit reprezentativnost vzorku.

Kromě toho uveďte kroky podniknuté k zajištění dostatečné velikosti vzorku umožňující auditnímu orgánu vypracovat platný výrok auditora. V případech, kdy byla použita nestatistická metoda výběru vzorku, je rovněž vypočtena celková (předpokládaná) míra chyb.

5.7

Analýza hlavních zjištění auditů operací uvádějící:

a)

počet auditovaných jednotek vzorku, příslušnou částku,

b)

druh chyby podle jednotky vzorku (3),

c)

povahu zjištěných chyb (4);

d)

chybovost vrstvy (5) a příslušné závažné nedostatky nebo nesrovnalosti, horní mez chybovosti, hlavní příčiny, navrhovaná nápravná opatření (včetně těch, která mají zlepšit systémy řízení a kontroly) a dopad na výrok auditora.

Je nutné poskytnout další vysvětlení týkající se údajů uvedených v oddílech 9.2 a 9.3, zejména co se týká celkové chybovosti.

5.8

Podrobnosti o veškerých finančních opravách vztahujících se k danému účetnímu období a provedených řídícím orgánem před předložením účetní závěrky Komisi a v důsledku auditů operací, včetně paušálních a extrapolovaných oprav majících za následek snížení zbytkové chybovosti na 2 % výdajů uvedených v účetní závěrce podle článku 98.

5.9

Srovnání celkové chybovosti a zbytkové celkové chybovosti (jak je uvedeno v bodě 9.2) se stanovenou 2% úrovní významnosti k zjištění, zda základní soubor vykazuje významné nesprávnosti a jaký to má dopad na výrok auditora.

5.10

Údaje o tom, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové, a o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav.

5.11

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na audity operací provedené na společném vzorku programů Interreg na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 49 nařízení o Interreg.

5.12

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na audity operací provedené pro předchozí účetní období, zejména pokud jde o závažné nedostatky systémové povahy.

5.13

Tabulka kategorizující chyby rozlišené podle typu.

5.14

Závěry vyvozené na základě hlavních zjištění auditů operací, pokud jde o řádné fungování systému řízení a kontroly.

Oddíl 5.14 musí být uzpůsoben programům Interreg pro popis opatření přijatých k vypracování závěrů na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 49 nařízení o Interreg.

6.   Audity účetních závěrek

6.1

Identifikace orgánů/subjektů, které provedly audity účetních závěrek.

6.2

Popis auditního přístupu použitého k ověření, že účetní závěrka je úplná, přesná a věrná. Tento popis musí obsahovat odkaz na auditní činnost provedenou v rámci auditů systému, auditů operací s významem pro jistotu ohledně účetní závěrky a dodatečná ověření, která mají být přenesena na návrh účetní závěrky před tím, než bude zaslána Komisi.

6.3

Závěry vyvozené z auditů, pokud jde o úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky, včetně provedených odpovídajících finančních oprav, které se projevily v účetní závěrce, a opatření provedených v návaznosti na tyto závěry.

6.4

Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové, a o přijatých opatřeních.

7.   Další informace

7.1

Posouzení případů podezření z podvodu auditním orgánem zjištěných v rámci vlastních auditů (a případů nahlášených jinými vnitrostátními nebo unijními subjekty a souvisejících s operacemi auditovanými auditním orgánem) spolu s přijatými opatřeními. Informace o počtu případů, jejich závažnosti a dotčených částkách, jsou-li známy.

7.2

Události po datu účetní závěrky, k nimž došlo po skončení účetního období a před předáním výroční kontrolní zprávy Komisi a které byly vzaty v úvahu při zjišťování míry jistoty a vypracovávání výroku auditního orgánu.

8.   Celková míra jistoty

8.1

Údaj o celkové míře jistoty ohledně řádného fungování systému řízení a kontroly a objasnění, jak bylo této míry jistoty dosaženo, na základě kombinace výsledků auditů systému a auditů operací. Auditní orgán případně vezme v úvahu rovněž výsledky jiné auditní činnosti na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie.

8.2

Posouzení jakýchkoli zmírňujících opatření nesouvisejících s finančními opravami, jež byla provedena, provedených finančních oprav, a posouzení potřeby jakýchkoli dalších nápravných opatření, a to jak z hlediska zlepšení systémů řízení a kontroly, tak dopadu na rozpočet Unie.

9.   PŘÍLOHY VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVY

9.1

Výsledky auditů systému

Auditovaný subjekt

Fond (program financovaný z více fondů)

Název auditu

Datum vyhotovení závěrečné zprávy o auditu

Program: [CCI a název programu]

Celkové hodnocení (kategorie 1, 2, 3, 4)

[jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy XI nařízení]

Připomínky

Klíčové požadavky (v příslušných případech)

[jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy XI]

 

 

 

 

KP 1

KP 2

KP 3

KP 4

KP 5

KP 6

KP 7

KP 8

KP 9

KP 10

 

 

Řídící orgán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zprostředkující subjekt(y)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Účetní funkce (pokud ji nevykonává řídící orgán)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozn.: Prázdné části v tabulce výše se týkají klíčových požadavků, které se nevztahují na auditovaný subjekt.

9.2

Výsledky auditů operací

Fond

Číslo CCI programu

Název programu

A

B

C

D

E

F

G

H

Částka v eurech odpovídající základnímu souboru, z něhož byl vzorek vybrán (*)

Výdaje v souvislosti s účetním obdobím, které byly auditovány na základě náhodného vzorku

Částka neoprávněných výdajů v náhodném vzorku

Celková chybovost (**)

Opravy provedené v důsledku celkové chybovosti

Zbytková celková chybovost

Ostatní auditované výdaje (***)

Částka neoprávněných výdajů v rámci ostatních auditovaných výdajů

Částka (****)

% (*****)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9.3

Příslušné výpočty pro výběr náhodného vzorku, celkovou chybovost a celkovou zbytkovou chybovost.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2019 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94).

(2)  Tento oddíl je nepovinný pro programy, které v daném účetním období spadají pod „posílená přiměřená opatření“.

(3)  Chyby náhodné, systémové, ojedinělé.

(4)  Například: způsobilost, zadávání veřejných zakázek, státní podpora.

(5)  Chybovost vrstvy je nutno uvést v případě, je-li použita stratifikace, která zahrnuje podsoubory s podobnými vlastnostmi, jako jsou operace sestávající z finančních příspěvků z programu na finanční nástroje, položky vysoké hodnoty, fondy (v případě programů financovaných z více fondů).

(*)  Sloupec „A“ odkazuje na kladný základní soubor, z něhož byl vybrán náhodný vzorek, tj. celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou v účetním systému řídícího orgánu / subjektu vykonávajícího účetní funkce, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi, mínus případné záporné jednotky vzorku. Vysvětlení se případně uvede v oddíle 5.4.

(**)  Celková chybovost je vypočítána před použitím případných finančních oprav ve vztahu k auditovanému vzorku nebo základnímu souboru, z něhož byl vybrán náhodný vzorek. Pokud náhodný vzorek zahrnuje více než jeden fond nebo program, týká se celková (vypočítaná) chybovost uvedená ve sloupci „D“ celého základního souboru. Je-li použita stratifikace, jsou bližší informace pro jednotlivé vrstvy uvedeny v oddíle 5.7.

(***)  Sloupec „G“ odkazuje na výdaje auditované v rámci doplňkového vzorku.

(****)  Částka auditovaných výdajů (v případě použití výběru dílčích vzorků se v tomto sloupci uvede pouze částka položek výdajů, které byly skutečně auditovány).

(*****)  Procento auditovaných výdajů v poměru k základnímu souboru.


PŘÍLOHA XXI

ŠABLONA VÝROČNÍ ZPRÁVY O AUDITU – ČL. 81 ODST. 5

1.   Úvod

1.1

Identifikace externí auditorské společnosti, která se podílela na přípravě zprávy.

1.2

Referenční období (např. od 1. července N-1 do 30. června N).

1.3

Identifikace finančního nástroje (nástrojů)/mandátu (mandátů) a programu (programů), jichž se zpráva o auditu týká. Identifikace dohody o financování, k níž se zpráva vztahuje (dále jen „dohoda o financování“).

2.   Audit systémů vnitřní kontroly uplatňovaných EIB/EIF nebo jinými mezinárodními finančními institucemi

Výsledky externího auditu systému vnitřní kontroly EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát, posuzujícího nastavení a účinnost tohoto systému vnitřní kontroly a zahrnujícího tyto prvky:

2.1

Proces přijímání pověření.

2.2

Postup hodnocení a výběru finančních zprostředkovatelů: formální hodnocení a hodnocení kvality

2.3

Postup schvalování transakcí s finančními zprostředkovateli a podpis příslušných dohod o financování.

2.4

Postupy monitorování finančních zprostředkovatelů týkající se:

2.4.1

podávání zpráv finančními zprostředkovateli;

2.4.2

vedení záznamů;

2.4.3

úhrady konečným příjemcům;

2.4.4

způsobilosti podpory pro konečné příjemce;

2.4.5

poplatků za správu a nákladů účtovaných finančními zprostředkovateli;

2.4.6

požadavků na viditelnost, transparentnost a komunikaci;

2.4.7

provádění požadavků v oblasti státní podpory finančními zprostředkovateli;

2.4.8

případně rozdílného zacházení s investory;

2.4.9

dodržování příslušných právních předpisů Unie týkajících se praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodů nebo daňových úniků.

2.5

Systémy zpracování plateb přijatých od řídícího orgánu.

2.6

Systémy pro výpočet a platbu částek souvisejících s náklady na správu a poplatky za správu.

2.7

Systémy zpracování plateb finančním zprostředkovatelům.

2.8

Systémy zpracování úroku a dalších výnosů vytvářených podporou z fondů na finanční nástroje.

V případě bodů 2.1, 2.2 a 2.3 musí být po předložení první výroční zprávy o auditu poskytnuty pouze informace o aktualizacích nebo změnách zavedených postupů nebo opatření.

2.9

V případě výroční zprávy o auditu týkající se konečného účetního období musí být kromě údajů uvedených v bodech 2.1 až 2.8 zahrnuty také informace o těchto prvcích:

2.9.1

použití rozdílného zacházení s investory;

2.9.2

dosažený multiplikační poměr ve srovnání s dohodnutým multiplikačním poměrem v dohodách o zárukách pro finanční nástroje poskytující záruky;

2.9.3

použití úroků a dalších výnosů, jež připadají na podporu z fondů vyplacenou na finanční nástroje v souladu s článkem 60;

2.9.4

použití vrácených prostředků na finanční nástroje, které lze připsat podpoře z fondů, do konce období způsobilosti a opatření zavedená pro použití těchto prostředků po skončení období způsobilosti v souladu s článkem 62.

3.   Závěry auditu

3.1

Závěry ohledně toho, zda externí auditorská společnost může poskytnout přiměřenou jistotu ohledně nastavení a účinnosti systému vnitřní kontroly zavedeného EIB nebo jinými mezinárodními finančními institucemi, jejichž akcionářem je členský stát, v souladu s platnými pravidly, podle jednotlivých prvků uvedených v oddíle 2.

3.2

Zjištění a doporučení vyplývající z provedené auditní činnosti.

Body 3.1 a 3.2 se opírají o výsledky auditní činnosti uvedené v oddíle 2 a případně zohledňují výsledky jiné auditní činnosti na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie provedené v souvislosti s týmž subjektem, který provádí finanční nástroje nebo s týmž pověřením k provádění finančních nástrojů.


PŘÍLOHA XXII

ŠABLONA PRO STRATEGII AUDITU – ČLÁNEK 78

1.   ÚVOD

a)

Identifikace programu (programů) (název (názvy) a číslo (čísla) CCI (1), fondy a období, jehož se strategie auditu týká.

b)

Identifikace auditního orgánu odpovědného za vypracování, monitorování a aktualizaci strategie auditu a jiných subjektů, které přispěly k tomuto dokumentu.

c)

Odkaz na postavení auditního orgánu (celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy) a orgán, v jehož rámci se nachází.

d)

Odkaz na mandát, chartu auditu nebo vnitrostátní právní předpisy (je-li použitelné) stanovící funkce a povinnosti auditního orgánu a jiných subjektů provádějících audity v rámci jeho odpovědnosti.

e)

Potvrzení vydané auditním orgánem, že subjekty provádějící audity mají potřebnou funkční a organizační nezávislost.

2.   POSOUZENÍ RIZIK

a)

vysvětlení použité metody posuzování rizik a

b)

interní postupy pro aktualizaci posouzení rizik.

3.   METODIKA

3.1   Přehled

a)

Odkaz na mezinárodně uznávané auditorské standardy, které auditní orgán použije při své auditní činnosti.

b)

Informace o tom, jak auditní orgán získá jistotu, pokud jde o programy ve standardním systému řízení a kontroly a programy s posílenými přiměřenými opatřeními (popis hlavních stavebních prvků – druhy auditů a jejich rozsah).

c)

Odkaz na zavedené postupy pro vypracování výroční kontrolní zprávy a auditního výroku, které mají být Komisi předloženy v souladu s čl. 77 odst. 3 tohoto nařízení, s nezbytnými výjimkami pro programy Interreg na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 49 nařízení o Interreg.

d)

Odkaz na příručky nebo postupy provádění auditů obsahující popis hlavních kroků v rámci auditní činnosti, včetně klasifikace a řešení chyb zjištěných při přípravě výroční kontrolní zprávy, jež má být předložena Komisi v souladu s čl. 77 odst. 3 písm. b).

e)

U programů Interreg, odkaz na konkrétní auditní mechanismy a vysvětlení, jak hodlá auditní orgán zajistit spolupráci s Komisí ohledně auditů operací v rámci společného vzorku Interreg, který má být vypracován Komisí, uvedeného v článku 49 nařízení o Interreg.

f)

U programů Interreg, kde může být nezbytná dodatečná auditní činnost, jak je uvedeno v článku 49 nařízení o Interreg (odkaz na konkrétní auditní mechanismy v tomto ohledu a na opatření v návaznosti na dodatečnou auditní činnost).

3.2   Audity týkající se řádného fungování systémů řízení a kontroly (audity systému)

Identifikace subjektů/struktur, které mají být auditovány, a rovněž hlavních relevantních požadavků v souvislosti s audity systému. Seznam by měl zahrnovat veškeré subjekty, které byly jmenovány za posledních dvanáct měsíců.

Případně odkaz na auditní subjekt, na nějž se auditní orgán při provádění těchto auditů spoléhá.

Informace o případných auditech systému zaměřených na specifické tematické oblasti nebo subjekty, jako je:

a)

kvalita a kvantita správních a řídicích kontrol na místě se zřetelem na platné právní předpisy, jako jsou pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pravidla státní podpory nebo environmentální požadavky;

b)

kvalita výběru projektů a řídicích kontrol na úrovni řídícího orgánu nebo zprostředkujícího subjektu;

c)

zřízení a provádění finančních nástrojů na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje;

d)

fungování a bezpečnost elektronických systémů a jejich propojení se systémem pro elektronickou výměnu dat Komise;

e)

spolehlivost údajů týkajících se cílů a milníků a pokroku programu při plnění jeho cílů stanovených řídícím orgánem;

f)

finanční opravy (odpočty z účetní závěrky);

g)

provádění účinných a přiměřených opatření proti podvodům podložených posouzením rizika podvodů.

3.3   Audity operací

3.3.1   Pro všechny programy kromě programů Interreg

a)

Popis metodiky výběru vzorku (nebo odkaz na interní dokument tuto metodiku upřesňující), která má být použita v souladu s článkem 79 (a dalšími specifickými postupy zavedenými pro audity operací, konkrétně v souvislosti s klasifikací a řešením zjištěných chyb, včetně podezření na podvod).

b)

Pro roky, kdy se členské státy rozhodnou uplatňovat systém posílených přiměřených opatření stanovených v článku 83 u jednoho nebo více programů, se navrhne zvláštní popis.

3.3.2   Pro programy Interreg

a)

Popis (nebo odkaz na interní dokument upřesňující) řešení zjištění a chyb, které má být použito v souladu s čl. 49 odst. 1 nařízení o Interreg a dalšími specifickými postupy zavedenými pro audity operací, konkrétně v souvislosti se společným vzorkem Interreg, který má Komise každoročně vypracovat.

b)

Pro roky, kdy společný vzorek pro audity operací v rámci programů Interreg nezahrnuje operace nebo jednotky vzorku z daného programu a pokud auditní orgán provádí výběr vzorku v souladu s čl. 49 odst. 10 nařízení o Interreg, se navrhne samostatný popis.

V případě vzorků podle písmene b) musí být zaveden popis metodiky výběru vzorku, kterou má použít auditní orgán, a dalších specifických postupů zavedených pro audity operací, konkrétně v souvislosti s klasifikací a řešením zjištěných chyb atd.

3.4   Audity účetních závěrek

Popis koncepce auditů účetních závěrek.

3.5   Ověření prohlášení řídícího subjektu

Odkaz na interní postupy, které stanoví činnost v rámci ověřování tvrzení uvedených v prohlášení řídícího subjektu vypracovaného řídícím orgánem pro účely výroku auditora.

4.   PLÁNOVANÁ AUDITNÍ ČINNOST

a)

Popis a odůvodnění priorit a cílů auditu v souvislosti s aktuálním účetním obdobím a dvěma následujícími účetními obdobími společně s vysvětlením vztahu mezi výsledky posouzení rizik a naplánovanou auditní činností.

b)

orientační harmonogram auditů systémů, včetně auditů zaměřených na specifické tematické oblasti ve vztahu k běžnému účetnímu období a ke dvěma následujícím účetním obdobím:

Orgány/subjekty nebo specifické tematické oblasti, jichž se má audit týkat

CCI

Název programu

Subjekt odpovědný za audit

Výsledek posouzení rizik

20xx

Cíl a rozsah auditu

20xx

Cíl a rozsah auditu

20xx

Cíl a rozsah auditu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.   ZDROJE

a)

Organizační schéma auditního orgánu.

b)

Uvedení plánovaných zdrojů, které mají být přiděleny ve vztahu k aktuálnímu účetnímu období a dvěma následujícím účetním obdobím (včetně informací o případných veškerých předpokládaných činnostech, které mají být zajišťovány externě, a jejich rozsahu).


(1)  V případě, že je pro několik programů vypracována jediná strategie auditu, uveďte programy, na něž se vztahuje společný systém řízení a kontroly.


PŘÍLOHA XXIII

ŠABLONA PRO ŽÁDOSTI O PLATBU – ČL. 91 ODST. 3

ŽÁDOST O PLATBU

EVROPSKÁ KOMISE

 

 

Dotčený fond (1):

<type="S" input="S" > (2)

Referenční číslo Komise (CCI):

<type="S" input="S">

Název programu:

<type="S" input="G">

Rozhodnutí Komise:

<type="S" input="G">

Datum rozhodnutí Komise:

<type="D" input="G">

Číslo žádosti o platbu:

<type="N" input="G">

Datum podání žádosti o platbu:

<type="D" input="G">

Vnitrostátní reference (nepovinný údaj):

<type="S" maxlength="250" input="M">

 

 

V souladu s článkem 91 se tato žádost o platbu týká účetního období:

od (3)

<type="D" input="G">

do:

<type="D" input="G">

Výdaje rozdělené podle priority a případně podle kategorie regionu uvedené v účetnictví subjektu vykonávajícího účetní funkci

(Včetně příspěvků z programů vyplacených na finanční nástroje (článek 92) a záloh vyplacených v souvislosti se státní podporou (čl. 91 odst. 5))

Tato tabulka nezahrnuje výdaje spojené se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

Priorita

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem) (4)

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci, jež byly uhrazeny při provádění operací v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. a) a čl. 91 odst. 4 písm. c)

Celková výše příspěvků Unie podle čl. 91 odst. 4 písm. a) a b)

Výše technické pomoci v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. b)

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. c)

A)

B)

C)

D)

E)

Priorita 1

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Rozvinutější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Rozvinutější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

NEBO

Výdaje rozdělené podle specifického cíle uvedené v účetní závěrce řídícího orgánu

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Tato tabulka nezahrnuje výdaje spojené se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

Specifický cíl

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem)

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci, jež byly uhrazeny při provádění operací, v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. a) a čl. 91 odst. 4 písm. c)

Celková výše příspěvků Unie podle čl. 91 odst. 4 písm. a) a b)

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. c)

A)

B)

C)

D)

Specifický cíl 1

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl technické pomoci

 

 

 

 

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

Tato tabulka nezahrnuje výdaje spojené se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

Priorita

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem) (')

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci, jež byly uhrazeny při provádění operací, v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. a) a čl. 91 odst. 4 písm. c)

Celková výše příspěvků Unie podle čl. 91 odst. 4 písm. a) a b)

Výše technické pomoci v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. b)

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. c)

 

A)

B)

C)

D)

E)

Priorita 1

<type='S' input='C'>

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type='S' input='C'>

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type='S' input='C'>

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

PROHLÁŠENÍ

Validací této žádosti o platbu žádá subjekt vykonávající účetní funkci/řídící orgán o vyplacení níže uvedených částek.

Za subjekt vykonávající účetní funkci:

Nebo

Za řídící orgán odpovědný za účetní funkci:

<type="S" input="G">

ŽÁDOST O PLATBU

FOND

 

 

Méně rozvinuté regiony

Přechodové regiony

Více rozvinuté regiony

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

 

A)

B)

C)

D)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

PŘIPOMÍNKY

 

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

FOND

ČÁSTKA

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Fond

 

Částky

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="G">

<type="S" input="G">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="G">

KOMENTÁŘE

 

Platby budou provedeny na tento bankovní účet:

Identifikovaný subjekt

<type="S" maxlength="150" input="G">

Banka

<type="S" maxlength="150" input="G">

Kód BIC

<type="S" maxlength="11" input="G">

IBAN bankovního účtu

<type="S" maxlength="34" input="G">

Majitel účtu (není-li shodný s označeným subjektem)

<type="S" maxlength="150" input="G">

Dodatek 1

Informace o příspěvcích z programů vyplacených na finanční nástroje uvedené v článku 92 a zahrnutých do žádostí o platbu (kumulativně od začátku programu)

Priorita

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená na finanční nástroj v souladu s článkem 92 (maximálně 30 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj [finanční nástroje] v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 92 odst. 3 (5)

A)

B)

C)

D)

Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroje

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše příspěvků z programu podle čl. 92 odst. 2 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Rozvinutější regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Rozvinutější regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

Priorita

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená na finanční nástroj v souladu s článkem 92 (maximálně 30 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj [finanční nástroje] v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 92 odst. 3 (6)

A)

B)

C)

D)

Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroje

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše příspěvků z programu podle čl. 92 odst. 2 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená na finanční nástroj v souladu s článkem 92 (maximálně 30 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj [finanční nástroje] v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 92 odst. 3 (7)

A)

B)

C)

D)

Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroje

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše příspěvků z programu podle čl. 92 odst. 2 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Specifický cíl 1

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladus čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Dodatek 2

Informace o výdajích spojených se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají plnění základních podmínek (kumulativně od začátku programového období)

Priorita

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem) (8)

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací ve smyslu čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti s nesplněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací ve smyslu čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti se splněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6 nebo operací přispívajících ke splnění základních podmínek (9)

Celkem

Z veřejných zdrojů

Celkem

Z veřejných zdrojů

A)

B)

C)

D)

E)

Priorita 1

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Rozvinutější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Dodatek 3

Informace o výdajích spojených se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají plnění základních podmínek (kumulativně od začátku programového období) v případě AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem)

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací ve smyslu čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti s nesplněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací ve smyslu čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti se splněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6 nebo operací přispívajících ke splnění základních podmínek (10)

A)

Celkem

B)

Z veřejných zdrojů

C)

Celkem

D)

Z veřejných zdrojů

E)

Specifický cíl 1

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIFBMVI

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladus čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladus článkem 19 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="M">

Dodatek 4

Zálohy vyplacené v souvislosti se státní podporou (čl. 91 odst. 5) a zahrnuté do žádostí o platbu (kumulativně od začátku programu)

Priorita

Celková částka vyplacená jako zálohy (11)

Částka, která byla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci do tří let následujících po roku vyplacení zálohy

Částka, která nebyla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci a u níž ještě neuplynula lhůta tří let

A)

B)

C)

Priorita 1

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), ENRAF) vypadá tabulka takto:

Priorita

Celková částka vyplacená jako zálohy (12)

Částka, která byla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci do 3 let od vyplacení zálohy

Částka, která nebyla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci a u níž ještě neuplynula lhůta 3 let

A)

B)

C)

Priorita 1

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pro fondy AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Celková částka vyplacená jako zálohy (13)

Částka, která byla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci do tří let od vyplacení zálohy

Částka, která nebyla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci a u níž ještě neuplynula lhůta tří let

A)

B)

C)

Specifický cíl 1

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">


(1)  Pokud se program týká několika fondů, žádost o platbu je třeba zaslat zvlášť pro každý z nich.

(2)  Vysvětlivky:

type: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procento, B = booleovský operátor, Cu = měna

input: M = manuální, S = výběr, G = vygenerováno systémem

(3)  První den účetního období automaticky kódovaný elektronickým systémem.

(4)  V případě ENRAF se spolufinancování použije pouze na „Celkové způsobilé veřejné výdaje“. V případě ENRAF proto bude základ pro výpočet v této šabloně automaticky upraven na „Z veřejných zdrojů“.

(5)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

(6)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

(7)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

(8)  V případě ENRAF se spolufinancování použije pouze na „Celkové způsobilé veřejné výdaje“. V případě ENRAF proto bude základ pro výpočet v této šabloně automaticky upraven na „Z veřejných zdrojů“.

(9)  Částky v tomto sloupci by měly být shodné s částkami v první tabulce obsažené v příloze XXIII.

(10)  Částky v tomto sloupci by měly být shodné s částkami v první tabulce obsažené v příloze XXIII.

(11)  Tato částka je zahrnuta v celkové výši způsobilých výdajů vzniklých příjemcům a zaplacených při provádění operací, jak je uvedeno v žádosti o platbu. Protože státní podpora je ze své povahy veřejným výdajem, tato celková částka se rovná veřejným výdajům.

(12)  Tato částka je zahrnuta v celkové výši způsobilých výdajů vzniklých příjemcům a zaplacených při provádění operací, jak je uvedeno v žádosti o platbu. Protože státní podpora je ze své povahy veřejným výdajem, tato celková částka se rovná veřejným výdajům.

(13)  Tato částka je zahrnuta v celkové výši způsobilých výdajů vzniklých příjemcům a zaplacených při provádění operací, jak je uvedeno v žádosti o platbu. Protože státní podpora je ze své povahy veřejným výdajem, tato celková částka se rovná veřejným výdajům.


PŘÍLOHA XXIV

ŠABLONA PRO ÚČETNÍ ZÁVĚRKU – ČL. 98 ODST. 1 PÍSM. A)

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PRO ÚČETNÍ OBDOBÍ

<type="D" – type="D" input="S">

EVROPSKÁ KOMISE

 

 

Dotčený fond (1):

<type="S" input="S" > (2)

Referenční číslo Komise (CCI):

<type="S" input="S">

Název programu:

<type="S" input="G">

Rozhodnutí Komise:

<type="S" input="G">

Datum rozhodnutí Komise:

<type="D" input="G">

Znění účetní závěrky:

<type="S" input="G">

Datum podání účetní závěrky:

<type="D" input="G">

Vnitrostátní reference (nepovinný údaj):

<type="S" maxlength="250" input="M">

 

 

PROHLÁŠENÍ

Řídící orgán/subjekt vykonávající účetní funkci odpovědný za program potvrzuje, že:

1)

účetní závěrka je úplná, přesná a pravdivá;

2)

jsou dodržena ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) a c).

Za řídící orgán/subjekt vykonávající účetní funkci:

<type="S" input="G">

Řídící orgán odpovědný za program tímto potvrzuje, že:

1)

výdaje zaznamenané v účetní závěrce jsou v souladu s použitelným právem a jsou legální a správné;

2)

jsou dodržena ustanovení v nařízeních pro jednotlivé fondy, ustanovení čl. 63 odst. 5 finančního nařízení a ustanovení čl. 74 odst. 1 písm. a) až e) tohoto nařízení;

3)

jsou dodržena ustanovení článku 82 týkající se dostupnosti podkladů.

Za řídící orgán:

<type="S" input="G">

Dodatek 1

Částky zanesené do účetních systémů účetní funkce – čl. 98 odst. 3 písm. a)

Tato tabulka nezahrnuje výdaje spojené se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

Priorita

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu vykonávajícího účetní funkci, která byla zahrnuta do žádostí o platbu za dané účetní období v souladu s čl. 98 odst. 3 písm. a)

Výše technické pomoci v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souladu s čl. 98 odst. 3 písm. a)

A)

B)

C)

Priorita 1

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Tato tabulka nezahrnuje výdaje spojené se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

Specifický cíl

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů řídícího orgánu, která byla zahrnuta do platby za dané účetní období v souladu s čl. 98 odst. 3 písm. a)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souladu s čl. 98 odst. 3 písm. a)

A)

B)

Specifický cíl 1

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

Tato tabulka nezahrnuje výdaje spojené se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

Priorita

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu vykonávajícího účetní funkci, která byla zahrnuta do žádostí o platbu za dané účetní období v souladu s čl. 98 odst. 3 písm. a)

Výše technické pomoci v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souladu s čl. 98 odst. 3 písm. a)

A)

B)

C)

Priorita 1

<type="Cu" input="M">

 

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

 

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

 

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

Dodatek 2

Částky čerpané během účetního období – čl. 98 odst. 3 písm. b) a čl. 98 odst. 7

Priorita

Čerpání

Celková výše výdajů zahrnutých do žádostí o platbu

Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů

A)

B)

Priorita 1

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Rozdělení částek čerpaných během účetního období podle účetního období, kdy byly odpovídající výdaje vykázány

V souvislosti s účetním rokem končícím dne 30. června XX ... (celkem)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

V souvislosti s účetním rokem končícím dne 30. června XX … (celkem)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

Priorita

Čerpání

Celková výše výdajů zahrnutých do žádostí o platbu

Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů

A)

B)

Priorita 1

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Rozdělení částek čerpaných během účetního období podle účetního období, kdy byly odpovídající výdaje vykázány

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června XX ... (celkem)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června XX ... (celkem)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Čerpání

Celková výše výdajů zahrnutých do žádostí o platbu

Odpovídající veřejné výdaje

A)

B)

Specifický cíl 1

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Rozdělení částek čerpaných během účetního období podle účetního období, kdy byly odpovídající výdaje vykázány

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června XX... (celkem)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června XX... (celkem)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Dodatek 3

Částky příspěvků z programu vyplacené na finanční nástroje

(kumulativně od začátku programu) – čl. 98 odst. 3 písm. c)

Priorita

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená na finanční nástroj v souladu s článkem 92 (maximálně 30 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj [finanční nástroje] v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 92 odst. 3 (3)

A)

B)

C)

D)

Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroje

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše příspěvků z programu podle čl. 92 odst. 2 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

Priorita

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená na finanční nástroj v souladu s článkem 92 (maximálně 30 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj [finanční nástroje] v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 92 odst. 3 (4)

A)

B)

C)

D)

Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroje

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše příspěvků z programu podle čl. 92 odst. 2 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená na finanční nástroj v souladu s článkem 92 (maximálně 30 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj [finanční nástroje] v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 92 odst. 3 (5)

A)

B)

C)

D)

Celková částka příspěvků z programu vyplacená na finanční nástroje

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše příspěvků z programu podle čl. 86 odst. 2 písm. b)

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Specifický cíl 1

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Dodatek 4

Sesouhlasení výdajů – čl. 98 odst. 3 písm. d) a čl. 98 odst. 7

Priorita

Celkové způsobilé výdaje zahrnuté do žádostí o platbu předložených Komisi

Výdaje vykázané v souladu s článkem 98 nařízení

Rozdíl

Připomínky (povinné v případě rozdílu u každého druhu odpočtu podle čl. 98 odst. 6)

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů účetní funkce, které byly zahrnuty v žádostech o platbu předložených Komisi v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

(E=A–C)

(F=B–D)

 

A)

B)

C)

D)

E)

F)

G)

Priorita 1

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

 

 

 

Celkové částky

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Z toho částky opravené v běžných účtech v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Celkové způsobilé výdaje zahrnuté do žádostí o platbu předložených Komisi

Výdaje vykázané v souladu s článkem 98 nařízení

Rozdíl

Připomínky (povinné v případě rozdílu u každého druhu odpočtu podle čl. 98 odst. 6)

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů účetní funkce, které byly zahrnuty v žádostech o platbu předložených Komisi v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

(E=A–C)

(F=B–D)

 

A)

B)

C)

D)

E)

F)

G)

Specifický cíl 1

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované á v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované á v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Celkové částky

 

 

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Akce spolufinancované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Z toho částky opravené v běžných účtech v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), případně ENRAF) nebo programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancování v rámci určité priority (specifického cíle), vypadá tabulka takto:

Priorita

Celkové způsobilé výdaje zahrnuté do žádostí o platbu předložených Komisi

Výdaje vykázané v souladu s článkem 98 nařízení

Rozdíl

Připomínky (povinné v případě rozdílu)

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci

Celková výše příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů účetní funkce, které byly zahrnuty v žádostech o platbu předložených Komisi v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Celková výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, nebo operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

(E=A–C)

(F=B–D)

 

A)

B)

C)

D)

E)

F)

G)

Priorita 1

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Z toho částky opravené v běžných účtech v důsledku auditů

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Dodatek 5

Informace o výdajích spojených se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky

(kumulativně od začátku programového období)

Priorita

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem) (6)

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti s nesplněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací v souladu s čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti se splněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6 nebo operací přispívajících ke splnění základních podmínek (7)

Celkem

Z veřejných zdrojů

Celkem

Z veřejných zdrojů

A)

B)

C)

D)

E)

Priorita 1

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Rozvinutější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Dodatek 6

Informace o výdajích spojených se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky

(kumulativně od začátku programového období) v případě AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem)

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací ve smyslu čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti s nesplněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek

Výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací ve smyslu čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo c) nebo příspěvku Unie podle čl. 91 odst. 4 v souvislosti se splněnými základními podmínkami ve smyslu čl. 15 odst. 5 nebo 6 nebo operací přispívajících ke splnění základních podmínek (8)

A)

Celkem

B)

Z veřejných zdrojů

C)

Celkem

D)

Z veřejných zdrojů

E)

Specifický cíl 1

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (kromě zvláštního režimu průjezdu) nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI (zvláštní režim průjezdu)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o BMVI

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 2 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 3 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 4 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 6 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4 (AMIF)

 

 

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce financované v souladu s článkem 19 nařízení o AMIF

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce financované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění do“)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce financované v souladu s článkem 20 nařízení o AMIF („přemístění z“)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s čl. 36 odst. 5

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Technická pomoc v souladu s článkem 37

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Dodatek 7

Zálohy vyplacené v souvislosti se státní podporou podle čl. 91 odst. 5 (kumulativně od začátku programu)

Priorita

Celková částka vyplacená jako zálohy (9)

Částka, která byla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci do tří let následujících po roku vyplacení zálohy

Částka, která nebyla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci a u níž ještě neuplynula lhůta 3 let

A)

B)

C)

Priorita 1

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkové částky

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionu (Fond soudržnosti, FST, Evropská územní spolupráce (Interreg), ENRAF) vypadá tabulka takto:

Priorita

Celková částka vyplacená z programu jakožto zálohy (10)

Částka, která byla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci do tří let následujících po roku vyplacení zálohy

Částka, která nebyla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci a u níž ještě neuplynula lhůta tří let

A)

B)

C)

Priorita 1

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pro AMIF, ISF a BMVI

Specifický cíl

Celková částka vyplacená z programu jakožto zálohy (11)

Částka, která byla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci do tří let od vyplacení zálohy

Částka, která nebyla uhrazena z výdajů vynaložených příjemci a u níž ještě neuplynula lhůta tří let

A)

B)

C)

Specifický cíl 1

 

 

 

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 12 odst. 1 nařízení o BMVI nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení o ISF nebo čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 4

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Akce spolufinancované v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení o AMIF

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">


(1)  Pokud se program týká několika fondů, účetní závěrku je třeba zaslat zvlášť pro každý z nich.

(2)  Vysvětlivky:

type: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procento, B = booleovský operátor, Cu = měna

input: M = manuální, S = výběr, G = vygenerováno systémem

(3)  Tato částka se nezahrne do žádostí o platbu.

(4)  Tato částka se nezahrne do žádostí o platbu.

(5)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

(6)  V případě ENRAF se spolufinancování použije pouze na „Celkové způsobilé veřejné výdaje“. V případě ENRAF proto bude základ pro výpočet v této šabloně automaticky upraven na „Z veřejných zdrojů“.

(7)  Částky v tomto sloupci by měly být shodné s částkami v první tabulce obsažené v dodatku 1 k příloze XXIV.

(8)  Částky v tomto sloupci by měly být shodné s částkami v první tabulce obsažené v příloze XXIV.

(9)  Tato částka je zahrnuta v celkové výši způsobilých výdajů vzniklých příjemcům a zaplacených při provádění operací, jak je uvedeno v žádosti o platbu. Protože státní podpora je ze své povahy veřejným výdajem, tato celková částka se rovná veřejným výdajům.

(10)  Tato částka je zahrnuta v celkové výši způsobilých výdajů vzniklých příjemcům a zaplacených při provádění operací, jak je uvedeno v žádosti o platbu. Protože státní podpora je ze své povahy veřejným výdajem, tato celková částka se rovná veřejným výdajům.

(11)  Tato částka je zahrnuta v celkové výši způsobilých výdajů vzniklých příjemcům a zaplacených při provádění operací, jak je uvedeno v žádosti o platbu. Protože státní podpora je ze své povahy veřejným výdajem, tato celková částka se rovná veřejným výdajům.


PŘÍLOHA XXV

STANOVENÍ VÝŠE FINANČNÍCH OPRAV: PAUŠÁLNÍ A EXTRAPOLOVANÉ FINANČNÍ OPRAVY – ČL. 104 ODST. 1

1.   Prvky pro uplatnění extrapolované opravy

V případě, že se mají použít extrapolované finanční opravy, jsou výsledky posouzení reprezentativního vzorku extrapolovány na zbytek základního souboru, z něhož byl vybrán vzorek pro účely stanovení finanční opravy.

2.   Prvky ke zvážení při uplatnění paušální opravy

a)

míra závažnosti závažného nedostatku (nedostatků) v celkovém kontextu systému řízení a kontroly;

b)

četnost a rozsah závažného nedostatku (nedostatků);

c)

míra finanční újmy rozpočtu Unie.

3.   Výše paušální finanční opravy se stanoví takto:

a)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) natolik zásadní, častý nebo rozšířený, že představuje naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost všech dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;

b)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) natolik častý a rozšířený, že představuje extrémně závažné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;

c)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) zapříčiněn tím, že systém není plně funkční nebo funguje natolik chabě nebo natolik nepravidelně, že je tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;

d)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) zapříčiněn tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.

Pokud proto, že odpovědné orgány v jenom účetním období nepřijaly v návaznosti na uplatnění finanční opravy příslušná nápravná opatření, je stejný závažný nedostatek (nedostatky) zjištěn i v následujícím účetním období, může být sazba opravy z důvodu trvání závažného nedostatku (nedostatků) zvýšena na výši, jež nepřesahuje výši nejbližší vyšší kategorie.

Pokud je úroveň paušální sazby po zvážení prvků uvedených v oddíle 2 nepřiměřená, může být sazba opravy snížena.


PŘÍLOHA XXVI

METODIKA PŘIDĚLOVÁNÍ CELKOVÝCH ZDROJŮ NA ČLENSKÝ STÁT – ČL. 109 ODST. 2

Metoda přidělování pro méně rozvinuté regiony způsobilé v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ – čl. 108 odst. 2 písm. a)

1.

Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítají takto:

a)

stanovení absolutní částky na rok (v EUR), která se získá vynásobením počtu obyvatel daného regionu rozdílem mezi HDP na obyvatele tohoto regionu, jež se měří standardem kupní síly (PPS), a průměrným HDP na obyvatele v EU-27 (vyjádřen v PPS);

b)

stanovení finančního krytí pro tento region jako procentního podílu z výše uvedené absolutní částky; tento procentní podíl je odstupňován tak, aby odrážel relativní prosperitu členského státu, ve kterém se způsobilý region nachází, měřenou v PPS ve srovnání s průměrem EU-27, tj.:

i)

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele nedosahuje 82 % průměru EU-27: 2,85 %;

ii)

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele se pohybuje mezi 82 % a 99 % průměru EU-27: 1,25 %;

iii)

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele přesahuje 99 % průměru EU-27: 0,75 %;

c)

k částce získané podle písmene b) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 570 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, jež se uplatní na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů;

d)

k částce získané podle písmene c) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 570 EUR na mladou nezaměstnanou osobu (ve věkové skupině 15–24 let) a rok, jež se uplatní na počet mladých nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí všech méně rozvinutých regionů;

e)

k částce získané podle písmene d) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 270 EUR na osobu (ve věkové skupině 25–64 let) a rok, jež se uplatní na počet osob v daném regionu, který by bylo třeba odečíst s cílem dosáhnout průměrného počtu osob s nízkou mírou vzdělání (nižší než primární vzdělání, primární a nižší sekundární vzdělání) všech méně rozvinutých regionů;

f)

k částce získané podle písmene e) se případně přičte částka 1 EUR za tunu ekvivalentu CO2 za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na počtu tun ekvivalentu CO2, o který členský stát překročí cíl emisí skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi stanovený pro rok 2030 podle návrhu Komise z roku 2016;

g)

k částce získané podle písmene f) se přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 405 EUR na osobu za rok, jež se uplatní na populační podíl regionů na čisté migraci ze zemí mimo Unii do členského státu od 1. ledna 2014.

Metoda přidělování pro přechodové regiony způsobilé v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ – čl. 108 odst. 2 písm. b)

2.

Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítají takto:

a)

stanovení minimální a maximální teoretické intenzity podpory pro každý způsobilý přechodový region. Minimální úroveň podpory je určena počátečním průměrem intenzity podpory na obyvatele všech rozvinutějších regionů, tj. 15,2 EUR na obyvatele a rok. Maximální úroveň podpory se vztahuje na teoretický region s HDP na osobu ve výši 75 % průměru v EU-27 a vypočte se za použití metody stanovené v odst. 1 písm. a) a b). Z částky získané touto metodou se zohlední 60 %;

b)

výpočet původních regionálních přídělů při zohlednění regionálního HDP na obyvatele (v PPS) lineární interpolací relativního HDP regionu na obyvatele v porovnání s EU-27;

c)

k částce získané podle písmene b) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 560 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, jež se uplatní na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů;

d)

k částce získané podle písmene c) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 560 EUR na mladou nezaměstnanou osobu (ve věku 15až 24 let) a rok, jež se uplatní na počet mladých nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí všech méně rozvinutých regionů;

e)

k částce získané podle písmene d) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 250 EUR na osobu (ve věku 25 až 64 let) a rok, jež se uplatní na počet osob v daném regionu, který by bylo třeba odečíst s cílem dosáhnout průměrného počtu osob s nízkou mírou vzdělání (nižší než primární vzdělání, primární a nižší sekundární vzdělání) všech méně rozvinutých regionů;

f)

k částce získané podle písmene e) se případně přičte částka 1 EUR za tunu ekvivalentu CO2 za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na počtu tun ekvivalentu CO2, o který členský stát překročí cíl emisí skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi stanovený pro rok 2030 podle návrhu Komise z roku 2016;

g)

k částce získané podle písmene f) se přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 405 EUR na osobu za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na čisté migraci ze zemí mimo Unii do členského státu od 1. ledna 2014.

Metoda přidělování pro rozvinutější regiony způsobilé v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ – čl. 108 odst. 2 písm. c)

3.

Celkové původní teoretické finanční krytí se získá vynásobením intenzity podpory na obyvatele a rok ve výši 15,2 EUR počtem způsobilých obyvatel.

4.

Podíl každého dotčeného členského státu představuje součet podílů jeho způsobilých regionů, jež se stanoví na základě těchto kritérií s uvedenými váhovými koeficienty:

a)

celkový počet obyvatel v regionu (koeficient 20 %);

b)

počet nezaměstnaných v regionech úrovně NUTS 2 s mírou nezaměstnanosti vyšší než je průměr všech rozvinutějších regionů (koeficient 12,5 %);

c)

zaměstnanost, kterou je třeba přičíst pro získání průměrné míry zaměstnanosti (ve věku 20 až 64 let) všech rozvinutějších regionů (koeficient 20 %);

d)

počet osob ve věku 30 až 34 let s dosaženým terciárním vzděláním, jenž je třeba přičíst pro získání průměrné míry dosaženého terciárního vzdělání (vevěku 30 až34 let) všech rozvinutějších regionů (koeficient 22,5 %);

e)

počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém (ve věku 18–24 let), který je třeba odečíst pro získání průměrné míry osob předčasně opouštějících vzdělávací systém (ve věku 18–24 let) všech rozvinutějších regionů (koeficient 15 %);

f)

rozdíl mezi zjištěným HDP v regionu (měřeným v PPS) a teoretickým regionálním HDP, pokud by měl region stejný HDP na obyvatele jako nejvíce prosperující region úrovně NUTS 2 (koeficient 7,5 %);

g)

počet obyvatel v regionech úrovně NUTS 3 s hustotou obyvatel nižší než 12,5 obyvatel/km2 (váha 2,5 %).

5.

K částkám podle regionu úrovně NUTS 2 získaným podle bodu 4) se případně přičte částka 1 EUR za tunu ekvivalentu CO2 za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na počtu tun ekvivalentu CO2, o který členský stát překročí cíl emisí skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi stanovený pro rok 2030 podle návrhu Komise z roku 2016.

6.

K částkám podle regionu úrovně NUTS 2 získaným podle bodu 5) se přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 405 EUR na osobu za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na čisté migraci ze zemí mimo Unii do členského státu od 1. ledna 2014.

Metoda přidělování prostředků členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti – čl. 108 odst. 3

7.

Finanční krytí se získá vynásobením průměrné intenzity podpory na obyvatele a rok ve výši 62,9 EUR počtem způsobilých obyvatel. Příděl tohoto celkového teoretického finančního krytí odpovídá u každého způsobilého členského státu procentnímu podílu vycházejícímu z počtu jeho obyvatel, rozlohy a národní prosperity a získá se pomocí těchto kroků:

a)

výpočet aritmetického průměru podílů počtu obyvatel a rozlohy daného členského státu na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze všech způsobilých členských států. Pokud však podíl členského státu na celkovém počtu obyvatel převyšuje jeho podíl na celkové rozloze o pětinásobek nebo více, což dokládá mimořádně vysokou hustotu obyvatel, použije se v rámci tohoto kroku pouze podíl na celkovém počtu obyvatel;

b)

úprava takto získaných procentních podílů pomocí koeficientu představujícího jednu třetinu procentního podílu, o který je HND na obyvatele daného členského státu (v PPP) za období 2015-2017 vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele všech způsobilých členských států (průměr vyjádřený jako 100 %).

U žádného způsobilého členského státu nesmí být podíl Fondu soudržnosti po uplatnění bodů 10 až 16 vyšší než jedna třetina celkového přídělu mínus příděl na cíl „Evropský územní spolupráce (Interreg)“. Tato úprava povede k úměrnému nárůstu všech ostatních převodů vyplývajících z bodů 1 až 6.

Metoda přidělování prostředků na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ – článek 12

8.

Příděl zdrojů na členský stát, který se vztahuje na přeshraniční a nadnárodní spolupráci a spolupráci nejvzdálenějších regionů, se stanoví jako vážený součet podílů stanovených na základě těchto kritérií, s uvedenými váhovými koeficienty:

a)

celkový počet obyvatel všech příhraničních regionů úrovně NUTS 3 a ostatních regionů úrovně NUTS 3, z nichž alespoň polovina obyvatel v regionu žije ve vzdálenosti do 25 kilometrů od hranic (váha 45,8 %);

b)

počet obyvatel žijících ve vzdálenosti do 25 kilometrů od hranic (váha 30,5 %);

c)

celkový počet obyvatel členských států (koeficient 20 %);

d)

celkový počet obyvatel nejvzdálenějších regionů (koeficient 3,7 %).

Podíl přeshraniční složky odpovídá součtu vah kritérií uvedených v písmenech a) a b). Podíl nadnárodní složky odpovídá váze kritéria uvedeného v písmeni c). Podíl spolupráce nejvzdálenějších regionů odpovídá váze kritéria uvedeného v písmeni d).

Metoda přidělování dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 – čl. 110 odst. 1 písm. e)

9.

Nejvzdálenějším regionům úrovně NUTS 2 a severním řídce osídleným regionům úrovně NUTS 2 se přidělí dodatečný zvláštní příděl odpovídající intenzitě podpory ve výši 40 EUR na obyvatele a rok. Tento příděl bude jednotlivým regionům a členským státům rozdělen proporcionálně k celkovému počtu obyvatel uvedených regionů.

Minimální a maximální úrovně převodů z fondů podporujících hospodářskou, sociální a územní soudržnost

10.

S cílem přispět k dosažení přiměřené koncentrace financování soudržnosti v nejméně rozvinutých regionech a členských státech a ke snižování rozdílů v průměrných intenzitách podpory na obyvatele se maximální úroveň převodů (strop) z fondů jednotlivým členským státům stanoví jako procentní podíl HDP členského státu, přičemž tyto procentní podíly budou následovné:

a)

v případě členských států, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015-2017 je nižší než 55 % průměru EU-27 na obyvatele: 2,3 % jejich HDP;

b)

v případě členských států, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015-2017 se rovná nebo je vyšší než 68 % průměru EU-27 na obyvatele: 1,5 % jejich HDP;

c)

v případě členských států, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015-2017 se rovná nebo je vyšší než 55 % a nižší než 68 % průměru EU-27 na obyvatele: procentní hodnota se získá lineární interpolací mezi 2,3 % a 1,5 % jejich HDP vedoucí k proporcionálnímu snížení procentní hodnoty stropu v souladu s růstem prosperity.

Stropy se uplatňují jednou za rok na projekce HDP vypracované Komisí a případně omezí poměrným způsobem všechny převody (s výjimkou převodů pro rozvinutější regiony a cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“) dotčenému členskému státu s cílem dosáhnout maximální úrovně převodu.

11.

Pravidla popsaná v bodě 10 nesmí vést k tomu, aby byly jednotlivým členským státům přiděleny prostředky vyšší než 107 % jejich úrovně v reálných hodnotách pro programové období 2014–2020. Úprava se použije úměrně ke všem převodům (s výjimkou cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“) na dotčený členský stát tak, aby se dosáhlo maximální úrovně převodů.

12.

Minimální celkový příděl z fondů pro daný členský stát odpovídá 76 % jeho celkového přídělu na období 2014–2020. Minimální celkový příděl prostředků z fondů pro členský stát, v němž přinejmenším jedna třetina obyvatelstva žije v regionech úrovně NUTS 2 s HDP na obyvatele (v PPS) nižším než 50 % průměru EU-27, bude odpovídat 85 % jeho individuálního celkového přídělu v období 2014–2020. Úpravy potřebné ke splnění tohoto požadavku se použijí úměrně k přídělům z fondů, s výjimkou přídělů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“.

13.

Maximální celkový příděl z fondů pro členský stát s HND na obyvatele (v PPS) nejméně 120 % průměru EU-27 odpovídá 80 % jeho celkového přídělu na období 2014–2020. Maximální celkový příděl z fondů pro členský stát, jehož HND na obyvatele (v PPS) se rovná nebo je vyšší než 110 % a nižší než 120 % průměru EU-27, odpovídá 90 % jeho individuálního celkového přídělu v období 2014–2020. Úpravy potřebné ke splnění tohoto požadavku se použijí úměrně k přídělům z fondů, s výjimkou přídělu v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“. Má-li členský stát přechodové regiony, na něž se vztahuje bod 16, převede se 25 % přídělu tohoto členského státu pro rozvinutější regiony na příděl pro přechodové regiony tohoto členského státu.

Dodatečná ustanovení

14.

Pro všechny regiony, které byly v programovém období 2014–2020 klasifikovány jako méně rozvinuté, ale jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru EU-27 na obyvatele, odpovídá minimální roční úroveň podpory v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ 60 % jejich dřívějšího orientačního průměrného ročního přídělu v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ vypočteného Komisí v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

15.

Žádný přechodový region neobdrží nižší příděl, než jaký by obdržel, pokud by byl regionem rozvinutějším.

16.

Minimální celkový příděl členského státu pro jeho přechodové regiony, které již byly přechodovými regiony v období 2014–2020, odpovídá nejméně 65 % celkového přídělu pro tyto regiony v daném členském státě v období 2014–2020.

17.

Bez ohledu na body 10 až 13 se použijí dodatečné příděly uvedené v bodech 18 až 23.

18.

Na program PEACE PLUS se v případech, kdy působí v zájmu podpory míru a usmíření a pokračující přeshraniční spolupráce mezi severem a jihem, vyčlení celková částka 120 000 000 EUR. Kromě toho bude z přídělu pro Irsko v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ přiděleno nejméně 60 000 000 EUR na program PEACE PLUS.

19.

Pokud počet obyvatel určitého členského státu klesal mezi obdobími 2007–2009 a 2016–2018 v průměru o více než 1 % ročně, obdrží tento členský stát dodatečný příděl, který se rovná celkovému poklesu počtu jeho obyvatel mezi uvedenými dvěma obdobími vynásobenému částkou 500 EUR. Tento dodatečný příděl se případně přidělí méně rozvinutým regionům v dotčeném členském státě.

20.

Méně rozvinuté regiony členských států, které začaly čerpat podporu z fondů až v programovém období 2014–2020, obdrží dodatečný příděl ve výši 400 000 000 EUR.

21.

Aby byly zohledněny problémy plynoucí ze situace ostrovních členských států a z odlehlosti některých částí Unie, obdrží Malta i Kypr ze strukturálních fondů dodatečný příděl ve výši 100 000 000 EUR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“. Severní řídce osídlené oblasti Finska obdrží k částce uvedené v bodě 9 dodatečný příděl ve výši 100 000 000 EUR.

22.

V zájmu posílení konkurenceschopnosti, růstu a tvorby pracovních míst v některých členských státech se z fondů v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ poskytnou tyto dodatečné příděly:

a)

200 000 000 EUR pro přechodové regiony v Belgii;

b)

200 000 000 EUR pro méně rozvinuté regiony v Bulharsku;

c)

1 550 000 000 EUR pro Česko v rámci Fondu soudržnosti;

d)

100 000 000 EUR pro Kypr v rámci strukturálních fondů;

e)

50 000 000 EUR pro Estonsko v rámci strukturálních fondů;

f)

650 000 000 EUR pro přechodové regiony Německa, na něž se vztahuje bod 16;

g)

50 000 000 EUR pro Maltu v rámci strukturálních fondů;

h)

600 000 000 EUR pro méně rozvinuté regiony v Polsku;

i)

300 000 000 EUR pro přechodové regiony v Portugalsku;

j)

350 000 000 EUR pro více rozvinutý region Slovinska.

23.

Dalších 100 milionů EUR se poskytne na podporu přeshraniční spolupráce. Tato částka doplní zdroje přidělené členskými státy podle vážených kritérií uvedených v bodě 8 písm. a) a b).