29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/1

(1)

U řady finančních nástrojů a smluv závisí tvorba cen na přesnosti a integritě referenčních hodnot. Závažné případy manipulace s referenčními hodnotami týkajícími se úrokových sazeb, jako jsou LIBOR a EURIBOR, jakož i obvinění, že došlo k manipulaci s referenčními hodnotami týkajícími se energie, ropy a směnných kurzů, jsou jasným dokladem toho, že referenční hodnoty mohou být předmětem střetu zájmů. Uplatňování volnosti rozhodování a nedostatečné systémy správy a řízení zvyšují náchylnost referenčních hodnot k manipulaci. Nepřesnost a nevěrohodnost indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, či pochybnosti, které v tomto směru vznikají, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Je proto nezbytné zajistit přesnost, spolehlivost a integritu referenčních hodnot a procesu jejich stanovování.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) obsahuje určité požadavky týkající se spolehlivosti referenčních hodnot používaných při tvorbě cen kotovaných finančních nástrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (5) obsahuje určité požadavky týkající se referenčních hodnot používaných emitenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (6) obsahuje určité požadavky vztahující se na používání referenčních hodnot ze strany subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (7) obsahuje určitá ustanovení, která zakazují manipulování s referenčními hodnotami používanými v souvislosti s produkty velkoobchodního trhu s energií. Tyto právní akty však mohou obsáhnout pouze určité aspekty určitých referenčních hodnot a neřeší všechna slabá místa v poskytování všech referenčních hodnot ani nepokrývají veškerá použití finančních referenčních hodnot ve finančním odvětví.

(3)

Referenční hodnoty jsou nezbytné pro stanovení cen při přeshraničních obchodech, čímž napomáhají účelnému fungování vnitřního trhu s množstvím nejrůznějších finančních nástrojů a služeb. Mnohé referenční hodnoty, které jsou používány jako referenční sazby ve finančních smlouvách, zejména hypotékách, jsou poskytovány v jednom členském státě, avšak jsou používány úvěrovými institucemi a spotřebiteli v jiných členských státech. Tyto úvěrové instituce navíc často zajišťují svá rizika nebo získávají finanční prostředky pro uzavírání těchto finančních smluv na přeshraničních mezibankovních trzích. Pouze několik členských států přijalo vnitrostátní pravidla týkající se referenčních hodnot, avšak v otázkách, jako je rozsah jejich uplatňování, se jejich právní rámce pro referenční hodnoty již zjevně liší. Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) se navíc dohodla dne 17. července 2013 na zásadách pro stanovování finančních referenčních hodnot (dále jen „zásady pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO“) a dne 5. října 2012 na zásadách pro agentury podávající přehledy o cenách ropy (dále jen „zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách“) (společně jen „zásady organizace IOSCO“) a jelikož jsou tyto zásady, pokud jde o jejich oblast působnosti a prostředky jejich provádění, do jisté míry flexibilní, je pravděpodobné, že členské státy přijmou pravidla na vnitrostátní úrovni, která budou tyto zásady provádět různým způsobem.

(4)

Tyto odlišné přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla. Mohlo by tudíž dojít k tomu, že referenční hodnoty poskytované v jednom členském státě by nebylo možno používat v jiných členských státech. Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu referenčních hodnot, jež jsou v Unii používány ve finančních nástrojích a finančních smlouvách, nebo který by měřil výkonnost investičních fondů, je pravděpodobné, že rozdíly v právních předpisech členských států vytvoří překážky hladkému fungování vnitřního trhu při poskytování referenčních hodnot.

(5)

Na konkrétní otázku, jaké vhodné informace o referenčních hodnotách je vhodné používat ve finančních smlouvách, se nevztahují pravidla Unie na ochranu spotřebitele. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že by na vnitrostátní úrovni byla přijímána vzájemně neslučitelná opatření na ochranu spotřebitelů, což by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku rozdílných podmínek pro hospodářskou soutěž vyplývajících z různé úrovně ochrany spotřebitelů.

(6)

Za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zlepšení jeho podmínek, zejména co se týče finančních trhů, a v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů je proto žádoucí, aby byl pro referenční hodnoty stanoven regulační rámec na úrovni Unie.

(7)

Je vhodné a nezbytné, aby tento rámec měl formu nařízení, aby bylo zajištěno, že ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na poskytování, dodávání a používání referenčních hodnot, byla v celé Unii uplatňována jednotným způsobem. Jelikož právní rámec pro poskytování referenčních hodnot nutně zahrnuje také opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající se aspektů souvisejících s tímto poskytováním referenčních hodnot, i malé rozdíly v přístupu k některému z těchto aspektů by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použití formy nařízení, které je použitelné přímo, by proto mělo omezit možnost přijímání rozcházejících se opatření na úrovni členských států a mělo by zajistit jednotný přístup, větší právní jistotu a zabránit vzniku vážných překážek bránících přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot.

(8)

Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být natolik široká, aby bylo možné vytvořit preventivní regulační rámec. Poskytování referenčních hodnot je spojeno s volností rozhodování při jejich stanovování a dochází při něm k určitým druhům střetů zájmů vyplývajících ze samotné podstaty této činnosti, z čehož vyplývá, že existují příležitosti i motivace k manipulaci s referenčními hodnotami. Tyto rizikové faktory jsou charakteristické pro všechny referenční hodnoty, a měly by se proto na ně vztahovat náležité požadavky na správu, řízení a kontrolu. Stupeň rizika se však liší, a uplatňovaný přístup by proto měl být přizpůsoben konkrétním okolnostem. Jelikož se slabá místa a význam určité referenční hodnoty mění v čase, omezení oblasti působnosti na indexy, jež jsou v současnosti důležité nebo více ohrožené, by neřešilo rizika, jež bude kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu. Zejména pak referenční hodnoty, jež v současnosti nejsou široce používány, by mohly být takto více používány v budoucnu a tím by i drobná manipulace v souvislosti s nimi mohla mít významný dopad.

(9)

Z hlediska oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být rozhodující, zda výsledná hodnota referenční hodnoty určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měří výkonnost určitého investičního fondu. Oblast působnosti by tak neměla být určována povahou vstupních údajů. Měly by do ní být zahrnuty referenční hodnoty vypočtené na základě ekonomických vstupních údajů, jako jsou ceny akcií a údaje, které nejsou ekonomického charakteru, nebo hodnoty jako jsou parametry počasí. Rámec stanovený tímto nařízením by měl rovněž uznávat existenci široké řady referenčních hodnot a různý dopad, který tyto hodnoty mají na finanční stabilitu a reálnou ekonomiku. Toto nařízení by rovněž mělo umožňovat přiměřeně reagovat na rizika, která představují různé referenční hodnoty. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na referenční hodnoty používané při tvorbě cen finančních nástrojů kotovaných nebo obchodovaných v regulovaných obchodních systémech.

(10)

Vysoký počet spotřebitelů má uzavřeny finanční smlouvy, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru zajištěném hypotékou, které odkazují na referenční hodnoty, jež jsou vystaveny stejným rizikům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na smlouvy o úvěru definované ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (8) a 2014/17/EU (9).

(11)

Při stanovení řady investičních indexů dochází k závažným střetům zájmů, a přitom jsou používány k měření výkonnosti určitého fondu, např. fondu SKIPCP. Některé z těchto referenčních hodnot jsou zveřejňovány a jiné jsou bezplatně nebo po zaplacení určitého poplatku poskytovány veřejnosti nebo určité části veřejnosti a manipulace s nimi může mít nepříznivý dopad na investory. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby, které jsou používány k měření výkonnosti určitého investičního fondu.

(12)

Všichni dodavatelé vstupních údajů pro referenční hodnoty mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a podstupují riziko, že budou zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé výrazně změnili své modely podnikání, mohli by přestat vstupní údaje dodávat. V případě subjektů, které jsou již regulovány a podléhají dohledu, se však neočekává, že by u nich požadavky na řádné systémy správy, řízení a kontroly vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené administrativní zátěži. Toto nařízení proto ukládá určité povinnosti také dohlíženým dodavatelům. Pokud je referenční hodnota stanovena na základě snadno dostupných údajů, neměl by být zdroj takovýchto údajů považován za dodavatele.

(13)

Finanční referenční hodnoty nemají být používány pouze k vydávání a tvorbě finančních nástrojů a smluv. Finanční odvětví z nich vychází také při zpětném měření výkonnosti určitého investičního fondu, při stanovování alokace aktiv portfolia nebo při výpočtu poplatků spojených s výkonností. Určitou referenční hodnotu lze použít přímo jakožto odkaz pro finanční nástroje a finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nebo nepřímo v kombinaci s jinými referenčními hodnotami. V tomto druhém případě představuje nastavení a přezkoumání toho, jaká váha bude přiznána jednotlivým indexům v rámci kombinace za účelem určení výnosnosti nebo hodnoty finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu, rovněž použití referenční hodnoty, neboť s těmito úkony, na rozdíl od poskytování referenčních hodnot, není spojena volnost rozhodování. Držení finančních nástrojů odkazujících na určitou referenční hodnotu nemá být považováno za použití referenční hodnoty.

(14)

Centrální banky již vyhovují zásadám, normám a postupům, jež zajišťují, aby své činnosti vykonávaly bezúhonně a nezávisle. Není proto nutné, aby se na centrální banky toto nařízení vztahovalo. Jestliže centrální banky poskytují referenční hodnoty, zejména v případech, kdy mají tyto referenční hodnoty sloužit pro obchodní účely, nesou zodpovědnost za vytvoření vhodných vnitřních postupů k zajištění přesnosti, integrity, spolehlivosti a nezávislosti těchto referenčních hodnot, zejména pokud jde o transparentnost správy, řízení a metodiky výpočtu.

(15)

Mimoto by se toto nařízení nemělo vztahovat na veřejné orgány, včetně vnitrostátních statistických úřadů, pokud poskytují údaje pro referenční hodnoty pro účely veřejných politik, poskytují referenční hodnoty pro účely veřejných politik nebo mají kontrolu nad jejich poskytováním, a to včetně opatření v oblasti zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace.

(16)

Administrátorem je fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty a spravuje zejména úkony zaměřené na stanovení referenční hodnoty, shromažďuje a analyzuje vstupní údaje, stanoví referenční hodnotu a uveřejňuje ji. Administrátor by měl mít možnost svěřit jednu nebo více těchto funkcí externě třetí straně, a to včetně výpočtu nebo zveřejnění referenční hodnoty nebo jiných relevantních služeb a činností souvisejících s poskytováním referenčních hodnot. Pokud však nějaká osoba určitou referenční hodnotu pouze zveřejňuje nebo se o ní zmiňuje v rámci svých novinářských činností, avšak nemá kontrolu nad poskytováním této referenční hodnoty, pak by se na ni požadavky, jež klade toto nařízení na administrátory, vztahovat neměly.

(17)

Index se vypočítává pomocí vzorce nebo některé jiné metodiky na základě podkladových hodnot. Při sestavování tohoto vzorce, provádění nezbytného výpočtu a určování vstupních údajů, jež vytváří riziko manipulace, existuje prostor pro jistý stupeň volnosti rozhodování. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny referenční hodnoty, u kterých se tento jev volnosti rozhodování vyskytuje.

(18)

Pokud je však jako reference pro určitý finanční nástroj používána jedna cena nebo hodnota, například je-li referenční cenou pro určitou opci nebo futures cena jednoho cenného papíru, žádný výpočet, vstupní údaje ani volnost rozhodování v takovém případě neexistují. Referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě by proto za referenční hodnoty pro účely tohoto nařízení považovány být neměly.

(19)

Za referenční hodnoty by neměly být považovány ani referenční ceny nebo vypořádací ceny stanovené ústředními protistranami, protože jsou používány k určení výše vypořádání, marží a k řízení rizik, a neurčují tedy výši částky splatné podle určitého finančního nástroje ani hodnotu určitého finančního nástroje.

(20)

Poskytování úrokových sazeb půjček věřiteli by nemělo být pro účely tohoto nařízení považováno za poskytování referenčních hodnot. Úroková sazba půjček poskytnutá věřitelem je stanovena buď na základě vnitřního rozhodnutí, nebo vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu (např. EURIBOR). V prvním případě je věřitel v souvislosti s činností týkající se finančních smluv, které uzavřel se svými klienty, vyňat z působnosti tohoto nařízení, přičemž v druhém případě se věřitel považuje pouze za uživatele referenční hodnoty.

(21)

V zájmu zajištění integrity referenčních hodnot by jejich administrátoři měli mít povinnost zavést náležitý systém správy a řízení, který by umožňoval kontrolovat střety zájmů, a zajistit důvěru v integritu referenčních hodnot. Ale i tam, kde je zajištěna účinná správa, je většina administrátorů předmětem určitých střetů zájmů a může docházet k tomu, že budou činit úsudky a rozhodnutí, jež mají nepříznivý vliv na různé skupiny zúčastněných stran. Je tudíž důležité, aby administrátoři disponovali funkcí, která počítá s integritou dohledu nad prováděním a účinným fungováním mechanismu správy a řízení, který by zajišťoval účinný dohled.

(22)

Manipulace s referenčními hodnotami nebo jejich nespolehlivost může poškozovat investory i spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit rámec pro uchovávání záznamů administrátorů a dodavatelů a zajistit také transparentnost, pokud jde o účel referenčních hodnot a metodiku používanou při jejich stanovování, což napomůže účinnějšímu a spravedlivějšímu vypořádání případných nároků v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie.

(23)

Provádění auditů a účinné uplatňování tohoto nařízení vyžadují provedení následné analýzy a získání průkazných údajů. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky týkající se odpovídajících záznamů, které by měli po dostatečně dlouhou dobu uchovávat administrátoři referenčních hodnot o tom, jak byla referenční hodnota vypočítána. Je pravděpodobné, že reálný stav, který má daná referenční hodnota měřit, a prostředí, v němž toto měření probíhá, se budou v průběhu času měnit. Je proto nezbytné, aby proces poskytování referenčních hodnot a související metodika podléhaly pravidelnému přezkumu, který by umožňoval odhalovat nedostatky a nalézat možnosti zlepšení. Na mnohé zúčastněné strany mohou mít nedostatky v procesu poskytování referenčních hodnot nepříznivé dopady a tyto strany mohou i k odhalování takových nedostatků přispět. Toto nařízení by proto mělo stanovit rámec pro zavedení mechanismu projednávání stížností administrátory referenční hodnoty, který zúčastněným stranám umožní oznamovat své stížnosti administrátorovi referenční hodnoty a zajistí, aby administrátor referenční hodnoty tyto stížnosti objektivně posuzoval.

(24)

V rámci poskytování referenčních hodnot zajišťují často některé důležité funkce, jako jsou výpočet referenční hodnoty, shromažďování vstupních údajů a šíření referenční hodnoty, externí poskytovatelé. Za účelem zajištění účinného fungování systému správy a řízení je nezbytné zajistit, aby služby těchto externích poskytovatelů v žádném případě nezbavovaly administrátory referenční hodnoty žádné z jejich povinností a úkolů, za něž jsou odpovědní, a aby nenarušovaly schopnost administrátorů plnit jejich povinnosti a úkoly ani schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat nad nimi dohled.

(25)

Administrátor referenční hodnoty je ústředním příjemcem vstupních údajů, který je schopen soustavně vyhodnocovat integritu a přesnost těchto vstupních údajů. Je proto nezbytné, aby toto nařízení vyžadovalo, aby administrátoři přijali určitá opatření, pokud mají za to, že vstupní údaje neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, včetně opatření ke změně vstupních údajů, jejich dodavatelů nebo metodiky nebo k ukončení poskytování dané referenční hodnoty. Dále by měl administrátor jako součást svého kontrolního systému zavádět, je-li to možné, opatření ke sledování vstupních údajů před zveřejněním referenčních hodnot a ověřovat vstupní údaje po zveřejnění, včetně případného srovnání těchto údajů s historickými vzory.

(26)

Jakákoli volnost rozhodování v souvislosti s poskytováním vstupních údajů představuje příležitost pro manipulaci s referenčními hodnotami. Budou-li vstupní údaje vycházet z údajů o obchodech, bude existovat menší volnost rozhodování, a tedy i menší příležitost k manipulování s údaji. Mělo by proto být obecným pravidlem, aby administrátoři referenčních hodnot jako vstupní údaje pokud možno používali skutečné údaje o obchodech, avšak v případě, že by údaje o obchodech nepostačovaly nebo by byly nevhodné k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty, mohou být používány i další údaje.

(27)

Přesnost a spolehlivost určité referenční hodnoty z hlediska měření ekonomické reality, která má být měřena, závisí na použité metodice a vstupních údajích. Je proto nutné zvolit transparentní metodiku, která zajistí spolehlivost a přesnost referenční hodnoty. Takovou transparentností se nerozumí zveřejnění vzorce použitého pro stanovení dané referenční hodnoty, ale zveřejnění prvků, které zúčastněným stranám budou postačovat k tomu, aby pochopily, jak byla referenční hodnota odvozena, a posoudily její reprezentativnost, relevantnost a vhodnost s ohledem na její zamýšlené použití.

(28)

V zájmu zajištění trvalé přesnosti referenční hodnoty může být nutné změnit metodiku. Veškeré změny metodiky mají ovšem dopad na uživatele této hodnoty a zúčastněné strany. Je proto nezbytné stanovit postupy, jimiž bude nutné se řídit při změně metodiky stanovování referenční hodnoty a jejichž součástí musí být i konzultace, tak aby uživatelé a zúčastněné strany mohli s ohledem na tyto změny přijmout nezbytná opatření nebo upozornit administrátora, budou-li mít k těmto změnám výhrady.

(29)

Zaměstnanci administrátora mohou zjistit možná porušení tohoto nařízení nebo potenciální slabá místa, jež by mohla vést k manipulaci nebo pokusu o manipulaci. Toto nařízení by proto mělo zavést rámec, který umožní zaměstnancům důvěrně upozornit administrátora na možná porušení tohoto nařízení.

(30)

Integrita a přesnost referenčních hodnot závisí na integritě a přesnosti vstupních údajů poskytovaných dodavateli. Je důležité, aby povinnosti dodavatelů vztahující se na tyto vstupní údaje byly jasně vymezené, aby bylo možné spoléhat na jejich soulad s těmito povinnostmi a aby dané povinnosti byly v souladu s kontrolními postupy a metodikou administrátora referenční hodnoty. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby administrátor referenční hodnoty sestavil kodex chování, v němž upřesní tyto požadavky a povinnosti dodavatelů týkající se poskytování vstupních údajů. Administrátor by se měl ujistit o tom, že dodavatelé tento kodex chování dodržují. Pokud se dodavatelé nacházejí ve třetích zemích, měl by o tom být administrátor ujištěn v maximální možné míře.

(31)

Dodavatelé mohou být předmětem střetu zájmů a mohou mít při stanovení vstupních údajů volnost rozhodování. Je proto nutné, aby dodavatelé podléhali systému správy a řízení, který zajistí řešení těchto střetů zájmů, přesnost těchto vstupních údajů a to, aby odpovídaly požadavkům administrátora, jakož i možnost jejich ověřování.

(32)

Mnohé referenční hodnoty jsou stanovovány na základě vzorce využívajícího vstupních údajů, jež poskytují tyto subjekty: obchodní systémy, schválené systémy zveřejňování, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací, schválené mechanismy pro hlášení obchodů, energetické burzy nebo platformy dražby povolenek na emise. V některých situacích je shromažďování údajů zajišťováno externě poskytovatelem služeb, který údaje získává v plném rozsahu a přímo od uvedených subjektů. V těchto případech zajišťuje stávající regulace a dohled integritu a transparentnost vstupních údajů a umožňuje stanovit požadavky na správu a řízení a postupy pro oznamování případů porušení pravidel. Tyto referenční hodnoty jsou proto méně ohrožené manipulací, podléhají nezávislému ověření, a příslušní administrátoři jsou tudíž zproštěni určitých povinností stanovených v tomto nařízení.

(33)

Různé typy referenčních hodnot a různá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, mají různé vlastnosti a různé slabiny a rizika. Ustanovení tohoto nařízení by měla být blíže upřesněna s ohledem na jednotlivá odvětví a typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb sehrávají důležitou roli při uplatňování měnové politiky a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty.

(34)

Trhy s fyzickými komoditami mají jedinečné vlastnosti, které je třeba zohlednit. Referenční hodnoty cen komodit jsou široce využívány a mohou mít určité odvětvové zvláštnosti, a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty. Určité referenční hodnoty cen komodit jsou vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení, nicméně měly by ale dodržovat příslušné zásady organizace IOSCO. Referenční hodnoty cen komodit mohou mít kritický význam, neboť režim se neomezuje na referenční hodnoty zakládající se na údajích předaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby. Na referenční hodnoty cen komodit s kritickým významem, na něž se vztahuje příloha II, se nepoužijí požadavky tohoto nařízení související s povinným dodáváním vstupních údajů a kolegii.

(35)

Nesrovnalosti v případě referenčních hodnot s kritickým významem mohou mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členských státech. Tyto potenciálně destabilizující účinky vyplývající z nesrovnalostí týkajících se referenční hodnoty s kritickým významem se mohou projevit v jednom členském státě či v několika z nich. Je proto zapotřebí, aby toto nařízení stanovilo proces stanovování takových referenčních hodnot, které by měly být považovány za referenční hodnoty s kritickým významem, a aby se na takovéto referenční hodnoty vztahovaly další požadavky, které zajistí jejich integritu a spolehlivost.

(36)

Referenční hodnoty s kritickým významem lze stanovit pomocí kvantitativních kritérií nebo kombinací kvantitativních a kvalitativních kritérií. Mimoto v případech, kdy referenční hodnota nesplňuje příslušnou kvantitativní prahovou hodnotu, ji lze označit za hodnotu s kritickým významem, pokud tato referenční hodnota nemá žádné tržní substituty nebo jich má jen velmi málo, její existence a přesnost má význam pro integritu trhu, finanční stabilitu nebo ochranu spotřebitelů v jednom či v několika členských státech a veškeré příslušné orgány souhlasí s tím, že by takováto referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem. V případě neshody mezi relevantními příslušnými orgány, zda by daná referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, by mělo být rozhodující rozhodnutí orgánu příslušného pro daného administrátora. V takovémto případě by měl mít Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10) možnost zveřejnit stanovisko týkající se posouzení provedeného orgánem příslušným pro administrátora. Dále může příslušný orgán rovněž označit referenční hodnotu za hodnotu s kritickým významem na základě určitých kvalitativních kritérií, a to v případě, že administrátor a většina dodavatelů týkajících se této referenční hodnoty sídlí v jeho členském státě. Veškeré referenční hodnoty s kritickým významem by měly být součástí seznamu Komise vytvořeného prováděcím aktem, který by měl být pravidelně přezkoumáván a aktualizován.

(37)

Ukončení administrace referenční hodnoty s kritickým významem ze strany administrátora by mohlo vést k tomu, že by finanční smlouvy nebo finanční nástroje pozbyly platnosti, ke ztrátám pro spotřebitele a investory a mohlo by mít dopad na finanční stabilitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem s cílem zachovat její existenci. V případě, že je administrátor referenční hodnoty v insolvenčním řízení, by měl příslušný orgán poskytnout hodnocení příslušnému soudnímu orgánu, který by měl zvážit, zda a jak by mohla být dotčená referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora nebo by mohlo být ukončeno její poskytování.

(38)

Aniž je dotčeno uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže a schopnost členských států přijímat opatření k usnadnění jejich dodržování, je nutné stanovit administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem, včetně referenčních hodnot cen komodit s kritickým významem, povinnost přijímat náležitá opatření s cílem zajistit, aby byly licence a informace týkající se referenční hodnoty poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

(39)

Dodavatelé, kteří přestanou své vstupní údaje pro referenční hodnoty s kritickým významem dodávat, mohou narušit věrohodnost takových referenčních hodnot, neboť by se tím snížila schopnost těchto referenčních hodnot měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat od dohlížených osob povinné dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot s kritickým významem a mohl tak zajistit zachování věrohodnosti dotčené referenční hodnoty. Povinným dodáváním vstupních údajů nemá dohlíženým osobám vznikat povinnost zahajovat obchody, ani se k jejich zahájení zavazovat.

(40)

S ohledem na velkou rozmanitost, pokud jde o typy a velikosti referenčních hodnot, je důležité, aby se tímto nařízením vytvořila proporcionalita a zamezilo se tomu, aby administrátoři referenčních hodnot, jejichž zrušení by představovalo menší ohrožení pro širší finanční systém, byli vystaveni neúměrné administrativní zátěži. Proto by kromě systému referenčních hodnot s kritickým významem měly být vytvořeny dva rozdílné režimy: jeden pro referenční hodnoty se značným významem a jeden pro referenční hodnoty bez značného významu.

(41)

Administrátoři referenčních hodnot se značným významem by měli mít i možnost přijmout rozhodnutí, že nebudou uplatňovat omezený počet dílčích požadavků tohoto nařízení. Příslušné orgány by si však měly zachovat pravomoc požadovat uplatňování těchto požadavků založených na kritériích stanovených v tomto nařízení. Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které se vztahují na administrátory referenčních hodnot se značným významem, by měly zohledňovat zásadu proporcionality a jejich cílem by mělo být, pokud je to možné, zamezit administrativní zátěži.

(42)

Na administrátory referenčních hodnot bez značného významu se vztahuje méně důkladný režim, díky němuž by administrátoři měli mít možnost rozhodnout, že nebudou uplatňovat některé požadavky tohoto nařízení. V takovém případě by měl dotyčný administrátor vysvětlit ve svém prohlášení o shodě, které by mělo být zveřejněno a poskytnuto orgánu příslušnému pro administrátora, z jakého důvodu je přiměřené, aby některé požadavky neuplatňoval. Uvedený příslušný orgán by měl přezkoumat prohlášení o shodě a měl by požádat o další informace nebo požadovat změnu, aby byl zajištěn soulad s tímto nařízením. I když mohou být referenční hodnoty bez značného významu stále ohrožené manipulací, jsou snadněji nahraditelné, a tudíž by hlavním nástrojem využívaným účastníky trhu k přijímání informovaných rozhodnutí o tom, které referenční hodnoty považují za vhodné k použití, měla být transparentnost pro uživatele. Z tohoto důvodu by se akty v přenesené pravomoci v hlavě II neměly vztahovat na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

(43)

K tomu, aby si uživatelé referenčních hodnot zvolili vhodné referenční hodnoty a aby rozuměli rizikům s nimi spojeným, potřebují vědět, co má daná referenční hodnota měřit a jaká jsou její slabá místa pro manipulaci. Administrátor referenční hodnoty by měl tudíž uveřejňovat prohlášení o referenční hodnotě, ve kterém tyto informace uvede. Aby se zajistilo jednotné uplatňování a to, aby byla prohlášení o referenčních hodnotách přiměřeně dlouhá a zaměřovala se snadno dostupným způsobem na poskytování klíčových informací, které uživatelé potřebují, měl by další podrobné informace o obsahu prohlášení o referenčních hodnotách poskytovat orgán ESMA, s náležitým rozlišením různých typů a specifik referenčních hodnot a jejich administrátorů.

(44)

Toto nařízení by mělo brát v úvahu zásady organizace IOSCO, které slouží jako celosvětový standard právních požadavků na referenční hodnoty. S cílem zajistit ochranu investorů by v rámci obecné zásady měly být dohled a právní podmínky v každé třetí zemi rovnocenné dohledu a právním podmínkám, jež pro referenční hodnoty platí v Unii. Proto mohou referenční hodnoty, které poskytují třetí země, využívat dohlížené osoby v Unii, pokud bylo přijato Komisí kladné rozhodnutí o rovnocennosti režimu dané třetí země. Za daných okolností by měly příslušné orgány navázat spolupráci s orgány dohledu ve třetích zemích a dojednat s nimi podmínky této spolupráce. Orgán ESMA by měl koordinovat sjednávání těchto podmínek spolupráce a výměnu informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány. Aby se však zamezilo jakýmkoli negativním dopadům, k nimž by mohlo dojít v důsledku možného náhlého ukončení používání referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí v Unii, stanoví toto nařízení rovněž další mechanismy (totiž uznání a přejímání), díky nimž mohou být referenční hodnoty poskytnuté třetími zeměmi používány dohlíženými osobami nacházejícími se v Unii.

(45)

Toto nařízení zavádí proces uznání administrátorů nacházejících se ve třetí zemi příslušným orgánem referenčního členského státu. Uznání by se mělo vztahovat na administrátory, kteří splňují požadavky tohoto nařízení. S ohledem na úlohu zásad organizace IOSCO jakožto globálních standardů pro poskytování referenčních hodnot by měl mít příslušný orgán referenčního členského státu možnost uznat administrátory na základě toho, že uplatňují zásady organizace IOSCO. Aby tak mohl učinit, měl by příslušný orgán posoudit, zda dotyčný administrátor zásady organizace IOSCO uplatňuje, a stanovit, zda je uplatňování v případě tohoto administrátora rovnocenné, pokud jde o dodržování různých požadavků stanovených v tomto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu uznávání ve srovnání s režimem rovnocennosti.

(46)

Toto nařízení rovněž zavádí režim přejímání umožňující za určitých podmínek administrátorům nebo dohlíženým osobám nacházejícím se v Unii, aby přejali referenční hodnoty poskytované třetí zemí k jejich používání v Unii. Pro tento účel by měl příslušný orgán zohlednit, zda by bylo při poskytování referenčních hodnot, které mají být přejaty, dodržování zásad organizace IOSCO rovnocenné dodržování tohoto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu potvrzení ve srovnání s režimem rovnocennosti. Administrátor nebo dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu poskytnutou třetí zemí, by měli nést za tyto přejaté referenční hodnoty a za splnění příslušných podmínek stanovených v tomto nařízení plnou zodpovědnost.

(47)

Všichni administrátoři referenčních hodnot mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a vystaveni riziku, že nebudou mít zavedeny odpovídající systémy správy a řízení a kontrolní systémy. Jelikož administrátoři kontrolují proces stanovování referenčních hodnot, je požadavek disponovat povolením k činnosti nebo registrací administrátorů a dohled nad administrátory nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot.

(48)

Určitým administrátorům by měl udělovat povolení k činnosti příslušný orgán členského státu, v němž se dotyčný administrátor nachází, který by také měl dohlížet na jeho činnost. Subjekty, které již podléhají dohledu a které poskytují jiné finanční referenční hodnoty, než jsou referenční hodnoty s kritickým významem, by měl pro účely tohoto nařízení příslušný orgán registrovat a dohlížet nad nimi. Subjekty, které poskytují pouze indexy, jež se považují za referenční hodnoty bez značného významu, by relevantní příslušný orgán měl rovněž registrovat. Povolení k činnosti a registrace by měly být dva odlišné procesy, neboť povolení k činnosti vyžaduje rozsáhlejší posouzení žádosti administrátora. Skutečnost, zda má administrátor povolení k činnosti nebo je registrován, by neměla mít vliv na dohled relevantních příslušných orgánů nad tímto administrátorem. Kromě toho by měl být zaveden přechodný režim, v souladu s nímž by osoby poskytující referenční hodnoty, které nemají kritický význam a nejsou v rozsáhlé míře využívány v jednom nebo několika členských státech, mohly být registrovány, a to s cílem usnadnit úvodní fázi uplatňování tohoto nařízení. Na úrovni Unie by měl vést orgán ESMA registr, který obsahuje informace o administrátorech s povolením k činnosti nebo s registrací, referenčních hodnotách a administrátorech, kteří poskytují tyto referenční hodnoty na základě kladného rozhodnutí buď v rámci režimu rovnocennosti nebo v režimu uznání, o administrátorech Unie nebo dohlížených osobách, kteří přejali referenční hodnoty ze třetí země, a o jakýchkoli takto přejatých referenčních hodnotách a jejich administrátorech nacházejících se ve třetí zemi.

(49)

Za určitých okolností poskytuje index i osoba, která by si nemusela být vědoma, že je tohoto indexu používáno jako reference pro určitý finanční nástroj, finanční smlouvu nebo investiční fond. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se uživatelé a administrátor referenční hodnoty nacházejí v různých členských státech. Je proto nezbytné, aby byla zvýšena úroveň transparentnosti, pokud jde o to, která konkrétní referenční hodnota je používána. Takové transparentnosti lze dosáhnout zlepšením obsahu prospektů a klíčových informačních dokumentů, které požadují právní předpisy Unie, a obsahu oznámení, které požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (11).

(50)

Účinnost dohledu zaručuje soubor účinných nástrojů a pravomocí příslušných orgánů ve všech členských státech. Toto nařízení by proto mělo stanovit zejména minimální soubor pravomocí, pokud jde o dohled a šetření, jež by v souladu s vnitrostátním právem měly být svěřeny příslušným orgánům členských států. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgán ESMA měly postupovat objektivně a nestranně a ve svém rozhodování by měly zůstat nezávislé.

(51)

Za účelem odhalování případů porušení tohoto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány mohly ve shodě s vnitrostátními právními předpisy vstupovat do prostor právnických osob s cílem zajišťovat dokumenty. Přístup do takových prostor je nezbytný v případě, že existuje důvodné podezření, že jsou k dispozici dokumenty či jiné údaje týkající se věci, která je předmětem kontroly nebo šetření, a že by mohly být důležité jako důkaz porušování tohoto nařízení. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech: neposkytne-li určitá osoba informace, o jejichž poskytnutí byla již dříve požádána, nebo jestliže se lze důvodně domnívat, že by takové žádosti, ani kdyby byla dotyčné osobě sdělena, nebylo vyhověno, nebo že by dokumenty či informace, které jsou předmětem žádosti, byly odstraněny, pozměněny či zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, měl by být vstup do daných prostor možný až poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.

(52)

Existující záznamy telefonních hovorů a záznamy datových přenosů poskytnuté dohlíženými osobami mohou představovat klíčový a někdy také jediný důkazní materiál umožňující odhalit a prokázat, že došlo k porušení tohoto nařízení, zejména pokud jde o dodržování požadavků na správu, řízení a kontrolu. Takové záznamy mohou totiž napomoci ověření totožnosti osoby, která je odpovědná za dodávání vstupních údajů, osoby odpovědné za jejich schvalování a za to, zda je zachováno organizační oddělení zaměstnanců. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace a záznamy datových přenosů, jež uchovávají dohlížené osoby, v případech, kdy existuje důvodné podezření, že takové záznamy související s předmětem kontroly nebo šetření mohou mít význam z hlediska prokázání porušení tohoto nařízení.

(53)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na svobodu projevu a informací, právo na svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(54)

Mělo by být plně respektováno právo dotyčných osob na obhajobu. Osobám, s nimiž je vedeno řízení, by měl být zejména zajištěn přístup k nálezům, na nichž příslušné orgány založily svá rozhodnutí, a měly by mít právo být slyšeny.

(55)

Transparentnost referenčních hodnot je nezbytná z důvodů finanční stability trhů a ochrany investorů. Veškerá výměna či předávání informací mezi příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12). Veškerá výměna či předávání informací ze strany orgánu ESMA by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů, jež stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13).

(56)

Členské státy by měly s přihlédnutím k zásadám, které stanoví sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení a za účelem zajištění jednotného přístupu a odrazujícího účinku, stanovit správní sankce a jiná správní opatření, včetně peněžitých sankcí, použitelné na případy porušování tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto správní sankce a jiná správní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(57)

Správní sankce a jiná správní opatření, které se uplatňují v konkrétních případech, by případně měly být určovány s ohledem na takové faktory, jako je vrácení zjištěného finančního prospěchu, závažnost a doba trvání porušení pravidel, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti a potřeba toho, aby správní peněžité sankce měly odrazující účinek, a měly by případně zahrnovat určité zmírnění v případě spolupráce s příslušným orgánem. Zejména by mělo být možné, aby skutečná výše správních peněžitých sankcí, jež mají být v určitém konkrétním případě uloženy, dosahovala v případech velmi závažného porušení maximální výše stanovené v tomto nařízení nebo výše vyšší, stanoví-li tak vnitrostátní právo, zatímco u méně závažných porušení nebo v případě, že dojde k vyrovnání, by mělo být možné ukládat správní peněžité sankce výrazně nižší, než je tato maximální výše. Příslušný orgán by měl mít k dispozici možnost uložit osobám činným v rámci administrátorů referenční hodnoty nebo v rámci dodavatelů dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí.

(58)

Toto nařízení by nemělo omezovat možnost členských států ukládat správní sankce na vyšší úrovni a nemělo by jím být dotčeno jakékoli ustanovení právních předpisů členských států v oblasti trestních sankcí.

(59)

Ačkoliv nic nebrání členským státům ve stanovení pravidel týkajících se správních sankcí a trestních sankcí v případě téhož porušení, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za ta porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit za týž protiprávní čin správní sankce i trestní sankce, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.

(60)

Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat informace důležité k výkonu své funkce, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého předávání takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací důsledně dodržovat služební tajemství.

(61)

Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření přijímaná příslušnými orgány, budou mít odrazující účinek ve vztahu k širší veřejnosti, měla by být uveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření je rovněž důležitým způsobem, jímž mohou příslušné orgány informovat účastníky trhu o tom, jaké chování je považováno za porušení tohoto nařízení, a jímž lze i šířeji prosazovat mezi účastníky trhu řádné chování. V případě, že by hrozilo, že takové zveřejnění způsobí dotyčným osobám nepřiměřenou škodu, naruší stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, měly by příslušné orgány buď zveřejňovat uloženou správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně, nebo by měly zveřejnění odložit. Kromě toho by příslušné orgány měly mít možnost rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných správních opatření nezveřejňovat, mají-li za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nezajistí, že nedojde k narušení stability finančních trhů. Příslušné orgány rovněž nemusí zveřejňovat správní sankce nebo jiná správní opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.

(62)

Referenční hodnoty s kritickým významem mohou mít dodavatele, administrátory a uživatele ve více než jednom členském státě. Ukončení poskytování takové referenční hodnoty nebo jiná událost, jež může vážně narušit její věrohodnost, by pak mohla mít dopad ve více než jednom členském státě, a to znamená, že dohled, který nad takovou referenční hodnotou vykonává pouze příslušný orgán členského státu, v němž se administrátor referenční hodnoty nachází, nebude z hlediska řešení rizik, která s sebou proces stanovování referenčních hodnot s kritickým významem nese, účinný a efektivní. V takovém případě by měla být za účelem zajištění efektivní výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány a koordinace jejich činností a opatření v oblasti dohledu vytvářena kolegia tvořená příslušnými orgány a orgánem ESMA. Činnost kolegií by měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel, jež stanoví toto nařízení, a ke sbližování postupů dohledu. Orgán příslušný pro administrátora by měl písemně stanovit podmínky týkající se výměny informací, rozhodovacích procesů, které by mohly zahrnovat pravidla pro postupy hlasování, veškeré spolupráce za účelem opatření v oblasti povinného dodání vstupních údajů a případů, kdy by příslušné orgány měly provádět vzájemné konzultace. Klíčovým prvkem pro dosažení koordinace, jednotného dohledu a sbližování postupů dohledu je právně závazná mediace prováděná orgánem ESMA.

(63)

Referenční hodnoty mohou odkazovat na finanční nástroje a finanční smlouvy s dlouhým trváním. Po vstupu tohoto nařízení v platnost hrozí v určitých případech nebezpečí, že poskytování takových referenčních hodnot již nebude povoleno, protože mají vlastnosti, které není možno přizpůsobit tak, aby vyhovovaly požadavkům tohoto nařízení. Zákaz dalšího poskytování takové referenční hodnoty by zároveň mohl vést k zániku či neplatnosti finančních nástrojů nebo finančních smluv, a poškodit tak investory. Je proto nezbytné přijmout ustanovení, jež by po určité přechodné období umožňovalo v poskytování takových referenčních hodnot pokračovat.

(64)

Orgán ESMA musí konzultovat s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) všechny případy, kdy se toto nařízení týká nebo by se mohlo týkat dohlížených osob a trhů, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1227/2011, a to za účelem využití odborných znalostí agentury ACER v oblasti energetických trhů a zmírnění případného zdvojení právní úpravy.

(65)

Za účelem upřesnění dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty týkající se upřesnění technických prvků; výpočtu nominální hodnoty finančních nástrojů, jmenovité hodnoty derivátů a čisté hodnoty aktiv investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu k určení toho, zda má takováto referenční hodnota kritický význam; přezkumu metod výpočtu použitých při stanovení prahové hodnoty pro určení referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot se značným významem; určení objektivních důvodů pro přejímání referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí; stanovení prvků pro hodnocení toho, zda by ukončení nebo změna stávající referenční hodnoty mohly vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují; a prodloužení 24měsíčního období, které je plánováno pro registraci namísto povolení k činnosti určitých administrátorů. Při přijímání těchto aktů by Komise měla brát v úvahu vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku, především pak činnost organizace IOSCO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(66)

Technické normy by měly zajistit důslednou harmonizaci požadavků na poskytování a účast, pokud jde o indexy používané jako referenční hodnoty, a náležitou ochranu investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje orgán ESMA, by bylo účinné a vhodné tento orgán pověřit, aby vypracovával návrhy regulačních technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a předkládal je Komisi. Komise by měla přijímat návrhy regulačních technických norem, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, které se týkají postupů a charakteristik útvaru dozoru; způsobu, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů a vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele; informací, které mají být poskytovány administrátorem v souvislosti s údaji o referenčních hodnotách a metodice; prvků kodexu chování; požadavků týkajících se systémů a kontrol; kritérií, která by měl příslušný orgán zohledňovat při přijímání rozhodnutí o tom, zda uplatňovat určité dodatečné požadavky; obsahů prohlášení o referenčních hodnotách a případů, kdy je požadována aktualizace takovýchto prohlášení; minimálního obsahu ujednání o spolupráci mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA; formy a obsahu žádostí o uznání administrátora ze třetí země a předložení informací, které mají být společně s takovouto žádostí předloženy; a informací, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti nebo registraci.

(67)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby sestavila seznam veřejných orgánů v Unii a prováděla jeho revizi, sestavila seznam referenčních hodnot s kritickým významem a prováděla jeho revizi, a stanovovala rovnocennost právního rámce, který se vztahuje na poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a to za účelem plné či částečné rovnocennosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(68)

Komisi by rovněž měly být svěřeny pravomoci přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 prováděcí technické normy a vzor prohlášení o shodě, jež vypracuje orgán ESMA a které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA.

(69)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit jednotný a účinný systém, který by umožnil odstranit slabá místa, jež referenční hodnoty mají, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k tomu, že celkový dopad problémů souvisejících s referenčními hodnotami je možné plně pojmout pouze v měřítku Unie, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(70)

Vzhledem k naléhavé potřebě znovunastolit důvěru v referenční hodnoty a podpořit spravedlivé a transparentní finanční trhy, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení.

(71)

Spotřebitelé mohou uzavírat finanční smlouvy, které zejména v případě smluv hypotečních a smluv o spotřebitelském úvěru mohou odkazovat na určitou referenční hodnotu, avšak v důsledku nerovného vyjednávacího postavení a používání standardních smluvních podmínek se může stát, že mohou mít v otázce použití referenční hodnoty jen omezenou možnost volby. Je proto nutné zajistit, aby věřitelé nebo zprostředkovatelé úvěrů přinejmenším poskytovali spotřebitelům odpovídající informace. Za tímto účelem by měly být odpovídajícím způsobem změněny směrnice 2008/48/ES a 2014/17/EU.

(72)

Nařízení (EU) č. 596/2014 vyžaduje, aby osoby s řídicí pravomocí, jakož i osoby s nimi úzce propojené, emitenta a příslušný orgán informovaly o každém obchodě provedeném na jejich vlastní účet, který souvisí s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji jejich emitenta. Existuje však celá řada finančních nástrojů, které jsou spojeny s akciemi a dluhovými nástroji daného emitenta. Mezi takovéto finanční nástroje patří subjekty kolektivního investování, strukturované produkty finančních nástrojů zahrnující deriváty, které obnášejí expozici, pokud jde o výkonnost akcií nebo dluhových nástrojů vydaných emitentem. Každý obchod s takovýmito finančními nástroji nad minimální prahovou hodnotou by měl podléhat oznamovací povinnosti vůči emitentovi a příslušnému orgánu. Výjimkou by měly být případy, kdy spojený finanční nástroj obnáší expozici vůči akciím či dluhovým nástrojům emitenta v maximální výši 20 %, nebo případy, kdy osoba s řídicí pravomocí nebo osoba s ní úzce propojená neznala nebo nemohla znát investiční složení souvisejícího finančního nástroje. Nařízení (EU) č. 596/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

centrální banku;

b)

veřejný orgán, pokud dodává údaje pro stanovení referenčních hodnot pro účely veřejné politiky, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, nebo pokud poskytuje nebo má nad poskytováním těchto hodnot kontrolu;

c)

ústřední protistranu, pokud poskytuje referenční ceny nebo vypořádací ceny používané pro řízení rizik nebo vypořádání ústřední protistranou;

d)

poskytování jednotné referenční ceny pro jakýkoli finanční nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2014/65/EU;

e)

tisk, jiné sdělovací prostředky a novináře, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli nad jejím poskytováním jakoukoli kontrolu;

f)

fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci svého podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr, za podmínky, že tato osoba zveřejňuje nebo veřejnosti zpřístupňuje své vlastní pohyblivé nebo pevné úrokové sazby půjček, které byly stanoveny na základě vnitřních rozhodnutí a které se vztahují pouze na finanční smlouvy, které tato osoba nebo společnost v rámci stejné skupiny uzavřela se svými vlastními klienty;

g)

referenční hodnotu cen komodit založenou na údajích předaných dodavateli, z nichž většina není dohlíženou osobou, a na něž se vztahují následující obě následující podmínky:

h)

poskytovatele indexu, který si ve vztahu k indexu, jenž poskytuje, není vědom a za přiměřených okolností si ani nemohl být vědom toho, že tento index je používán pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 3.

1)

„indexem“ číselná hodnota:

2)

„poskytovatelem indexu“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určitého indexu;

3)

„referenční hodnotou“ index, na který se odkazuje při určování částky splatné z finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje, nebo index, který se používá k měření výkonnosti určitého investičního fondu za účelem sledování výnosů takového indexu nebo stanovení alokace aktiv portfolia nebo za účelem výpočtu poplatků spojených s výkonností;

4)

„skupinou příbuzných referenčních hodnot“ skupina příbuzných referenčních hodnot, které jsou poskytovány týmž administrátorem a stanovovány na základě vstupních údajů stejné povahy a které měří stejný či podobný reálný stav trhu nebo ekonomickou realitu;

5)

„poskytováním referenční hodnoty“:

6)

„administrátorem“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;

7)

„používáním referenční hodnoty“:

8)

„dodáváním vstupních údajů“ poskytování vstupních údajů, jež nejsou snadno dostupné, administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k stanovení určité referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;

9)

„dodavatelem“ fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje;

10)

„dohlíženým dodavatelem“ dohlížená osoba, která dodává vstupní údaje určitému administrátorovi nacházejícímu se v Unii;

11)

„přispěvatelem“ fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem za účelem dodávání vstupních údajů;

12)

„posuzovatelem“ zaměstnanec administrátora referenční hodnoty cen komodit nebo jakákoli jiná fyzická osoba, jejíchž služeb administrátor využívá nebo kterou řídí, odpovídající za použití metodiky nebo úsudku na vstupní údaje a další informace s cílem dospět k průkaznému posouzení ceny určité komodity;

13)

„odborným úsudkem“ výkon pravomoci administrátora nebo dodavatele s ohledem na používání údajů při stanovení referenčních hodnot, včetně extrapolace hodnot z předchozích nebo souvisejících obchodů, úpravy hodnot v závislosti na činitelích, které by mohly ovlivnit kvalitu údajů, jako jsou například události na trhu nebo zhoršení úvěrové kvality kupujících či prodávajících nebo udělení větší váhy závazným poptávkám nebo nabídkám než jednotlivým uzavřeným obchodům;

14)

„vstupními údaji“ údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, kotací, závazných kotací nebo jiné hodnoty používané administrátorem ke stanovení referenční hodnoty;

15)

„údaji o obchodech“ sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty obchodů mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhající tržním silám nabídky a poptávky;

16)

„finančním nástrojem“ veškeré nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo které jsou obchodovány v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 uvedené směrnice;

17)

„dohlíženou osobou“:

18)

„finanční smlouvou“:

19)

„investičním fondem“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES;

20)

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány administrátora nebo jiné dohlížené osoby jmenovaný či jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou zmocněny určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu a které dozorují a sledují rozhodnutí vedení a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu;

21)

„spotřebitelem“ fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;

22)

„referenční hodnotou týkající se úrokových sazeb“ referenční hodnota, jež je pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce určena na základě sazby úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank nebo jiných subjektů, než jsou banky, na peněžních trzích;

23)

„referenční hodnotou cen komodit“ referenční hodnota, jejímž podkladovým aktivem pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce je komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (21), s výjimkou povolenek na emise podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice 2014/65/EU;

24)

„referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů“ referenční hodnota stanovená uplatněním vzorce podle:

25)

„referenční hodnotou s kritickým významem“ jakákoli jiná referenční hodnota, než je referenční hodnota týkající se regulovaných údajů, která splňuje kteroukoli z podmínek uvedených v čl. 20 odst. 1 a která je uvedena na seznamu vypracovaném Komisí podle uvedeného článku;

26)

„referenční hodnotou se značným významem“ referenční hodnota, která splňuje podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1;

27)

„referenční hodnotou bez značného významu“ referenční hodnota, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 20 odst. a čl. 24 odst. 1;

28)

„nacházejícím se“ pokud jde o právnickou osobu, země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou úřední adresu; a pokud jde o fyzickou osobu, země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely;

29)

„veřejným orgánem“:

a)

zajišťují důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo jež administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a

b)

zmírňují zejména střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů ve skupině administrátora nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou vykonávat na administrátora svůj vliv nebo jej ovládat, pokud jde o stanovení dané referenční hodnoty.

a)

disponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon svěřených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;

b)

nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nebyli předmětem střetů zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;

c)

neměli žádné zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly činnosti dotyčného administrátora;

d)

měli zakázáno přispívat ke stanovení referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech svým jménem či jménem účastníků trhu, s výjimkou případů, kdy je tento způsob přispívání výslovně vyžadován jako součást metodiky referenčních hodnot a řídí se zvláštními pravidly, které se na ně vztahují; a

e)

podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo se třetími stranami, pokud tyto informace mohou ovlivnit referenční hodnotu.

a)

nejméně jednou ročně přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její stanovení;

b)

dohled nad změnami metodiky pro stanovení referenční hodnoty a vyžadování, aby administrátor takové změny konzultoval

c)

dohled nad kontrolním systémem administrátora a nad jeho řízením a správou referenčních hodnot, a vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, dohled nad kodexem chování uvedeným v článku 15;

d)

přezkum a schvalování postupů pro ukončení referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;

e)

dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;

f)

posuzování vnitřních a externích auditů a přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená nápravná opatření;

g)

vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, sledování vstupních údajů a dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování dodávaných vstupních údajů;

h)

vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování uvedeného v článku 15; a

i)

podávání zpráv relevantním příslušným orgánům o případech pochybení dodavatelů, vychází-li referenční hodnota z vstupních údajů od dodavatelů, nebo administrátorů, o nichž se útvar dozoru dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.

a)

řízení provozních rizik;

b)

odpovídající a účinné plány zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události;

c)

pohotovostní postupy, které jsou zavedeny pro případ přerušení procesu poskytování referenčních hodnot.

a)

k zajištění toho, aby dodavatelé dodržovali kodex chování uvedený v článku 15 a normy použitelné pro poskytování vstupních údajů;

b)

ke sledování vstupních údajů, včetně pokud možno sledování vstupních údajů před zveřejněním referenční hodnoty a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem zjistit chyby a anomálie.

a)

veškerých vstupních údajích, včetně využití těchto údajů;

b)

metodice, která byla použita pro stanovení referenční hodnoty;

c)

veškerých úsudcích nebo případech uplatnění volnosti rozhodování ze strany administrátora a případně posuzovatelů při stanovení referenčních hodnot, včetně zdůvodnění těchto případů úsudků nebo uplatnění volnosti rozhodování;

d)

o tom, že určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro stanovení referenčních hodnot, a zdůvodnění toho, proč tyto údaje nebyly vzaty v úvahu;

e)

jiných změnách nebo odchylkách od standardních postupů a metodik, včetně případů, kdy se tak stalo v době napětí na trhu nebo narušení trhu;

f)

totožnosti přispěvatelů a fyzických osob zaměstnaných administrátory za účelem stanovování referenčních hodnot;

g)

všech dokumentech týkajících se stížností, včetně dokumentů předložených stěžovatelem; a

h)

telefonních hovorech a elektronické komunikaci mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli či přispěvateli týkajících se referenční hodnoty.

a)

administrátor zpřístupní pravidla pro vyřizování stížností, která umožní, aby byly předkládány stížnosti ohledně toho, zda je konkrétní stanovení referenční hodnoty reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn procesu stanovování referenčních hodnot, použití metodiky při určitém stanovení referenční hodnoty a jiných rozhodnutí týkajících se procesu stanovování referenčních hodnot;

b)

stížnosti jsou vyřizovány řádně a včas a o výsledku šetření je stěžovatel vyrozuměn v přiměřené lhůtě s výjimkou případů, kdy by takové vyrozumění bylo v rozporu s cíli veřejné politiky nebo s nařízením (EU) č. 596/2014; a

c)

šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se předmět stížnosti mohl nebo může týkat;

a)

poskytovatel služeb má schopnosti, kapacitu a veškerá povolení, která jsou podle právních předpisů vyžadována pro spolehlivý a profesionální výkon přenesených funkcí, služeb nebo činností;

b)

administrátor dá relevantním příslušným orgánům k dispozici údaje o totožnosti a úkolech poskytovatele služeb účastnícího se procesu stanovování referenčních hodnot;

c)

administrátor přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

d)

administrátor si udržuje odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad funkcemi, které jsou zajišťovány prostřednictvím externích služeb nebo činností, a pro řízení rizik, která s tím souvisí;

e)

poskytovatel služeb informuje administrátora o veškerém vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

f)

poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi, které na něj byly přeneseny, spolupracuje s relevantním příslušným orgánem, a administrátor a relevantní příslušný orgán mají faktický přístup k údajům o přenesených činnostech a do prostor pro výkon podnikání poskytovatele služeb a relevantní příslušný orgán je schopen tato práva na přístup vykonávat;

g)

administrátor je schopen v případě potřeby ujednání o externím poskytování služeb ukončit;

h)

administrátor přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro mimořádné události, s cílem předejít nepřiměřenému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb v procesu stanovování referenčních hodnot.

a)

vstupní údaje musí být dostatečné, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit.

Jako vstupní údaje slouží údaje o obchodech, jsou-li k dispozici a je-li to vhodné. Pakliže údaje o obchodech nejsou dostatečné nebo nejsou vhodné k tomu, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, je možné použít vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech, včetně odhadovaných cen, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot;

b)

vstupní údaje uvedené v písmenu a) musí být ověřitelné;

c)

administrátor vypracuje a zveřejní jasné pokyny o typech vstupních údajů, pořadí využití různých typů vstupních údajů a využití odborného úsudku, aby byl zajištěn soulad s písmenem a) tohoto odstavce a příslušnou metodikou;

d)

pokud referenční hodnota vychází ze vstupních údajů získaných od dodavatelů, administrátor získává, je-li to vhodné, vstupní údaje od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit;

e)

administrátor nepoužívá vstupní údaje od dodavatele, pokud má administrátor jakékoli náznaky o tom, že tento dodavatel nectí kodex chování uvedený v článku 15, a v takovém případě získá reprezentativní veřejně dostupné údaje.

a)

kritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů;

b)

postup, jakým jsou vstupní údaje od dodavatele vyhodnocovány a jakým je poskytování dalších vstupních údajů tímto dodavatelem ukončeno, nebo případně postup, jakým jsou vůči dodavateli v případě nedodržení požadavků tohoto nařízení uplatňovány další sankce; a

c)

postup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti.

a)

získat z jiných zdrojů údaje, jež tyto vstupní údaje potvrdí; a

b)

zajistit, aby dodavatelé měli zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování.

a)

je důkladná a spolehlivá;

b)

má jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat volnost rozhodování;

c)

je přesná a důsledná, stabilní a ověřitelná, včetně příslušného zpětného testování oproti dostupným údajům o obchodech;

d)

je odolná a zajišťuje, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností, aniž by byla ohrožena její integrita;

e)

je dohledatelná a ověřitelná.

a)

zohlední faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a vhodnost každého vzorku z hlediska reálného stavu trhu a ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;

b)

určí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a

c)

stanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.

a)

klíčové prvky metodiky, kterou administrátor používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot;

b)

podrobné informace o interním přezkumu a schvalování dané metodiky a četnosti těchto přezkumů;

c)

postupy konzultace a zdůvodnění u každé navrhované podstatné změny v metodice administrátora, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu, a okolnosti, za nichž má administrátor oznámit všechny takové změny uživatelům.

a)

informování v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež umožní analyzovat dopad všech navrhovaných podstatných změn a připomínkovat je; a

b)

sdělování připomínek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce a reakci administrátora na tyto připomínky, jež budou po každé konzultaci zpřístupněny, s výjimkou případů, kdy je požadováno zachování důvěrnosti původcem připomínky.

a)

jasný popis požadovaných vstupních údajů a požadavky, které zajistí, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 11 a 14;

b)

označení osob, které mohou dodávat administrátorovi vstupní údaje a postupy ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, jakož i oprávnění přispěvatelů, kteří dodávají vstupní údaje jménem dodavatele;

c)

postupy, které zajistí, aby dodavatel poskytoval všechny důležité vstupní údaje;

d)

systémy a kontroly, jež je povinen zavést dodavatel, včetně:

a)

dohlížený dodavatel zajistí, aby v souvislosti s dodáváním vstupních údajů nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a poctivě a na základě příslušných informací v souladu s kodexem chování uvedeným v článku 15;

b)

dohlížený dodavatel musí zavést kontrolní systém, díky němuž je schopen zajistit, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé a aby byly poskytovány v souladu s tímto nařízením a kodexem chování uvedeným v článku 15.

a)

kontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v přiměřeném rozsahu také včetně postupu pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli;

b)

náležité odborné přípravy přispěvatelů pokrývající alespoň toto nařízení a nařízení (EU) č. 596/2014;

c)

opatření pro řešení střetů zájmů, včetně případného organizačního oddělení zaměstnanců a zvážení toho, jak lze odstranit podněty k manipulaci s referenčními hodnotami plynoucí z politik v oblasti odměňování;

d)

uchovávání záznamů po náležitou dobu o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů, veškerých informacích, které byly využity k tomu, aby dodavatel mohl učinit jednotlivá předložení, a veškerých stávajících nebo možných střetech zájmů, včetně mimo jiné o expozicích dodavatele vůči finančním nástrojům, které využívají referenční hodnotu jakožto referenci;

e)

uchovávání záznamů o interních a externích auditech.

a)

referenční hodnota se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována;

b)

referenční hodnota vychází z údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a je považována v tomto členském státě v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2, 3, 4 a 5 tohoto článku za referenční hodnotu s kritickým významem;

c)

referenční hodnota splňuje všechna následující kritéria:

Pokud referenční hodnota splňuje kritéria podle písm. c) bodů ii) a iii), avšak nesplňuje kritérium písm. c) bodu i), příslušné orgány dotčených členských států se mohou dohodnout s příslušným orgánem členského státu, v němž je usazen administrátor, že taková referenční hodnota má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce. Orgán příslušný pro administrátora však vždy musí vést konzultace s příslušnými orgány dotčených členských států. Nedosáhnou-li příslušné orgány shody, rozhodne orgán příslušný pro administrátora, zda má být referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce, přičemž vezme v úvahu důvody neshody. Příslušné orgány či v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení Komisi. Komise poté, co takové posouzení obdrží, přijme v souladu s tímto odstavcem prováděcí akt. Kromě toho v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení orgánu ESMA, který může zveřejnit stanovisko.

a)

hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska celkové hodnoty nevypořádaných finančních nástrojů a finančních smluv a celkové hodnoty investičních fondů v tomto členském státě;

b)

hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska hrubého národního produktu v daném členském státě;

c)

jakýkoliv jiný údaj, jímž lze objektivně posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v daném členském státě.

a)

určení způsobu, jak je posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů, a to i v případě nepřímého odkazu na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot, za účelem jejího srovnání s prahovými hodnotami podle odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 1 písm. a);

b)

přezkoumání metody výpočtu použité pro stanovení prahových hodnot podle odstavce 1 tohoto článku, s ohledem na vývoj trhu, cen a regulace, jakož i vhodnosti zařazení referenčních hodnot, u nichž celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, na kterou odkazují, se blíží prahové hodnotě; tento přezkum se provádí alespoň jednou za dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018;

c)

určení způsobu, jak se uplatní kritéria podle odst. 1 písm. c) bodu iii) tohoto článku, přičemž se zohlední jakékoli údaje napomáhající objektivnímu posouzení možného dopadu přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více z členských států.

a)

tuto skutečnost okamžitě oznámit svému příslušnému orgánu; a

b)

do čtyř týdnů od takového oznámení předložit posouzení toho, jak má být tato referenční hodnota:

a)

informuje orgán ESMA a případně kolegium zřízené podle článku 46; a

b)

do čtyř týdnů vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota převedena na nového administrátora nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu stanovenému podle čl. 28 odst. 1.

a)

bude poskytování této referenční hodnoty převedeno na nového administrátora;

b)

je poskytování této referenční hodnoty možné řádně ukončit; nebo

c)

tato referenční hodnota již nebude mít kritický význam.

a)

uložit dohlíženým osobám, které byly vybrány v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, včetně osob, které dosud nejsou dodavateli pro stanovení příslušné referenční hodnoty s kritickým významem, aby administrátorovi dodávaly vstupní údaje v souladu s metodikou administrátora, kodexem chování uvedeným v článku 15 nebo jinými pravidly. Tento požadavek se uplatní po přiměřené období, které nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato původní rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle odstavce 5, nebo v případě těch osob, které dosud nejsou dodavateli, ode dne, kdy je přijato rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle tohoto písmene;

b)

po přezkumu podle odstavce 9 veškerých opatření přijatých v souladu s písmenem a) tohoto odstavce prodloužit přiměřeně období povinného dodávání vstupních údajů, a to nejvýše o 12 měsíců;

c)

stanovit formát veškerých dodávaných vstupních údajů a lhůtu pro jejich dodávání, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat nebo se k obchodu zavázat;

d)

vyžadovat od administrátora, aby změnil metodiku, kodex chování uvedený v článku 15 nebo jiná pravidla pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem.

a)

je pravděpodobné, že dodavatelé budou pokračovat v dodávání vstupních údajů nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena, což je doloženo přinejmenším:

b)

poskytování dané referenční hodnoty může pokračovat i poté, co dodavatelé, jimž byla uložena povinnost dodávat vstupní údaje, jejich dodávání ukončí;

c)

je k dispozici jiná přijatelná referenční hodnota, která může posloužit jako náhrada, a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou za minimálních nákladů na tuto náhradní referenční hodnotu přejít, což musí být doloženo přinejmenším písemnou zprávou administrátora, v níž jsou podrobně popsány podmínky přechodu na náhradní referenční hodnotu, schopnost uživatelů na tuto referenční hodnotu přejít a náklady, které jim v souvislosti s tím vzniknou; nebo

d)

není možné určit žádné vhodné alternativní dodavatele a ukončení dodávání vstupních údajů ze strany příslušných dohlížených osob by danou referenční hodnotu oslabilo natolik, že by bylo nutné jí ukončit.

a)

se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové průměrné hodnotě nejméně 50 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, za období šesti měsíců; nebo

b)

nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo a v případě ukončení poskytování této referenční hodnoty nebo jejího poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by to mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo několika z členských států.

a)

slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou;

b)

povahu vstupních údajů;

c)

rozsah střetů zájmů;

d)

stupeň volnosti rozhodování administrátora;

e)

dopad referenční hodnoty na trhy;

f)

povahu, rozsah a složitost poskytování referenční hodnoty;

g)

význam referenční hodnoty pro finanční stabilitu;

h)

hodnotu finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují;

i)

velikost, organizační formu nebo strukturu administrátora.

a)

jasně a jednoznačně definuje reálný stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;

b)

stanoví technické specifikace, v nichž jsou jasně a jednoznačně uvedeny ty části výpočtu referenční hodnoty, u kterých se může uplatňovat volné rozhodování, kritéria jeho uplatňování a postavení osob, které je mohou uplatňovat, a dále způsob, jakým může být takové volné rozhodnutí následně hodnoceno;

c)

obsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a

d)

obsahuje doporučení pro uživatele, že změny v poskytování dané referenční hodnoty nebo ukončení jejího poskytování mohou mít dopad na finanční smlouvy a finanční nástroje odkazující na tuto referenční hodnotu nebo na měření výkonnosti investičních fondů.

a)

definice všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;

b)

zdůvodnění přijetí metodiky pro tuto referenční hodnotu a postupů pro přezkum a schvalování této metodiky;

c)

kritéria a postupy používané ke stanovení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority jednotlivých druhů vstupních údajů, minimálních údajů nutných ke stanovení referenční hodnoty, použití modelů nebo extrapolačních metod a jakýchkoli postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;

d)

kontroly a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatelé při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování, které slouží k zajištění konzistentnosti při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování;

e)

postupy pro stanovování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy mohou být zdroje údajů o obchodech nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a potenciální omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;

f)

postupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při stanovování referenčních hodnot, včetně případů, kdy je nezbytné referenční hodnotu stanovit znovu; a

g)

identifikaci případných omezení referenční hodnoty, včetně jejího použití na nelikvidních nebo roztříštěných trzích a možné koncentrace vstupů.

a)

Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku;

b)

dotyčný administrátor má v dané třetí zemi povolení k činnosti nebo je v ní registrován a podléhá v ní dohledu;

c)

administrátor oznámil orgánu ESMA svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány dohlíženými osobami v Unii, poskytl mu seznam referenčních hodnot, k jejichž používání v Unii dává svůj souhlas, a uvedl příslušný orgán odpovědný za dohled nad ním ve třetí zemi; a

d)

funguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 4 tohoto článku.

a)

administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení k činnosti či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy; a

b)

tyto závazné požadavky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.

a)

závazné požadavky, které se ve třetí zemi použijí pro zvláštní administrátory nebo zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;

b)

tito zvláštní administrátoři nebo tyto zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání dodržování předpisů.

a)

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem relevantním informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;

b)

mechanismus rychlého vyrozumění orgánu ESMA pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní v této třetí zemi podmínky vyplývající z povolení či jiné vnitrostátní právní předpisy;

c)

postupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu, včetně kontrol na místě.

a)

jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo

b)

hrubě porušil vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3.

a)

orgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něj v této třetí zemi platí;

b)

orgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.

a)

pokud je administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje právě jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba. Tato dohlížená osoba je jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;

b)

nepoužije-li se písmeno a) a je-li administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje více než jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší. Jedna z těchto dohlížených osob nacházejících se v referenčním členském státě stanoveném podle tohoto písmene musí být jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;

c)

jestliže se nepoužije písmeno a) ani písmeno b) tohoto odstavce a pokud se jedna nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používá v jednom nebo více členských státech jako reference pro finanční nástroje přijaté k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž byl finanční nástroj, který na kteroukoli z těchto referenčních hodnot odkazuje a který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo byl poprvé obchodován v obchodním systému. Pokud byl příslušný finanční nástroj, který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo poprvé obchodován v několika obchodních systémech v různých členských státech současně, je referenčním členským státem ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;

d)

jestliže se nepoužijí písmena a), b) ani c) a pokud jednu nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používají dohlížené osoby v jednom nebo více členských státech, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce těchto dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;

e)

jestliže se nepoužijí písmena a), b), c) ani d) a pokud administrátor uzavřel dohodu s dohlíženou osobou, v níž administrátor souhlasí s používáním referenční hodnoty, kterou poskytuje, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba.

a)

pokud administrátor nacházející se ve třetí zemi podléhá dohledu, existuje mezi příslušným orgánem referenčního členského státu a příslušným orgánem třetí země, v nichž se administrátor nachází, odpovídající ujednání o spolupráci, které je v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 30 odst. 5 a jehož cílem je zajistit účinnou výměnu informací, jež příslušnému orgánu umožní plnit jeho povinnosti v souladu s tímto nařízením;

b)

příslušným orgánům nebrání v účinném vykonávání jejich funkcí dohledu podle tohoto nařízení ani právní a správní předpisy třetí země, v níž se administrátor nachází, ani případná omezení pravomocí dohledu a šetření orgánu dohledu této třetí země.

a)

potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba ověřili a jsou schopni svému příslušnému orgánu průběžně prokazovat, že poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jež mají být přejaty, splňuje – ať je to pro ně povinné, nebo dobrovolné – požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení;

b)

potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba mají nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování činnosti týkající se poskytování referenční hodnoty ve třetí zemi a řízení s ním spojených rizik; a

c)

pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod.

a)

povolení k činnosti, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení;

b)

registraci, pokud je dohlíženou osobou, jenž není administrátorem, a poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení, pokud je splněna podmínka, že činnosti poskytování referenční hodnoty nebrání oborová pravidla, která se na tuto dohlíženou osobu použijí, a žádný z poskytovaných indexů by nebyl referenční hodnotou s kritickým významem; nebo

c)

registraci, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat pouze indexy, které by byly referenčními hodnotami bez značného významu.

a)

žádost o povolení k činnosti posoudí a do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti přijme rozhodnutí, jímž povolení k činnosti žadateli vydá, nebo jej odmítne vydat;

b)

žádost o registraci posoudí a do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o registraci přijme rozhodnutí, jímž žadatele registruje, nebo jej odmítne registrovat.

a)

se tohoto povolení k činnosti nebo registrace výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;

b)

získal povolení k činnosti či byl registrován nebo přejal referenční hodnotu na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)

již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo vydáno povolení k činnosti nebo byl zaregistrován; nebo

d)

závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

a)

totožnost administrátorů, kteří získali povolení k činnosti nebo byli zaregistrováni podle článku 34, a příslušné orgány odpovědné za dohled nad nimi;

b)

totožnost administrátorů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. c) a příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;

c)

totožnost administrátorů, kteří získali uznání v souladu s článkem 32, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 32 odst. 7 a případně příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;

d)

referenční hodnoty přejaté v souladu s postupem stanoveným v článku 33, totožnost jejich administrátorů a totožnost přejímajících administrátorů nebo přejímajících dohlížených osob.

a)

k tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo

b)

zpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.

a)

provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b)

umožnit příslušnému orgánu, který se na něj s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;

c)

jmenovat auditory či odborníky, kteří poskytnou při provádění kontroly na místě nebo šetření podporu nebo kontrolu na místě nebo šetření provedou.

a)

mají přístup k jakýmkoli dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;

b)

mohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby, která se podílí na poskytování referenční hodnoty a na dodávání vstupních údajů pro tuto referenční hodnotu, včetně veškerých externích poskytovatelů služeb, kteří zajišťují určité funkce, služby či činnosti spojené s poskytováním určité referenční hodnoty podle článku 10, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)

požadovat informace ve vztahu k referenčním hodnotám cen komodit od dodavatelů týkající se souvisejících spotových trhů, a to případně podle standardizovaných formátů, a zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)

provádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;

e)

vstupovat do prostor právnických osob, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;

f)

požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané dohlíženými osobami;

g)

požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;

h)

požadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

i)

uložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;

j)

přijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že je příslušnému administrátorovi nebo osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty.

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)

v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;

d)

podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

a)

porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34, jsou-li použitelné; a

b)

neochotu spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 41.

a)

příkaz administrátorovi nebo dohlížené osobě, kteří nesou odpovědnost za porušování pravidel, aby toto jednání ukončili a zdrželi se jeho opakování;

b)

vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

c)

veřejnou výstrahu, která označí odpovědného administrátora nebo dohlíženou osobu a povahu porušení pravidel;

d)

odebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného administrátorovi či zrušení nebo pozastavení registrace administrátora;

e)

dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dohlíženého dodavatele určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f)

udělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit; nebo

g)

pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:

h)

pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:

a)

závažnosti a délky trvání porušování pravidel;

b)

kritického významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;

c)

míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;

d)

finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým ročním obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

e)

výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

f)

míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se uvedená osoba vyhnula, pokud je lze stanovit;

g)

předchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;

h)

opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

a)

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

rozhodnutí zveřejní anonymně a způsobem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)

rozhodnutí nezveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:

a)

informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;

b)

postup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů a lhůtu, v níž má být každé rozhodnutí přijato;

c)

případy, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;

d)

spolupráce, jež má být poskytnuta podle čl. 23 odst. 7 a 8.

a)

změny kodexu chování uvedeného v článku 15, metodiky nebo jiných pravidel týkajících se této referenční hodnoty;

b)

přechodného období, po které se uplatňují postupy uvedené v čl. 28 odst. 2.

a)

některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;

b)

po podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, anebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;

c)

se příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;

d)

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s články 34, 35 a 42;

e)

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s čl. 23 odst. 6;

f)

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s odst. 8 třetím pododstavcem tohoto článku.

a)

poskytovatel indexu neposkytuje referenční hodnotu s kritickým významem;

b)

příslušný orgán si je přiměřeně vědom toho, že index či indexy poskytnuté tímto poskytovatelem indexu nejsou ve smyslu tohoto nařízení široce používány v členském státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, ani v jiných členských státech.

a)

fungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem, povinné administraci a povinném dodávání vstupních údajů podle článků 20, 21 a 23 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 25;

b)

účinnosti systému povolování a registrace administrátorů a dohledu nad nimi podle hlavy VI a kolegií podle článku 46 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami;

c)

fungování a účinnosti čl. 19 odst. 2, zejména oblasti jeho působnosti.

1)

Článek 19 se mění takto:

2)

Článek 35 se mění takto:

3)

V článku 38 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Do 3. července 2019 předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni prahových hodnot pro obchody osob s řídicí pravomocí stanovených v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), pokud jsou akcie nebo dluhové nástroje emitenta součástí subjektu kolektivního investování nebo představují expozici vůči portfoliu aktiv, s cílem posoudit, zda je úroveň těchto hodnot přiměřená, nebo zda by měly být upraveny.

Dospěje-li Komise v této zprávě k závěru, že by prahové hodnoty stanovené v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), měly být upraveny, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, kterými se tyto prahové hodnoty upravují.“

1)

v čl. 5 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pokud úvěrová smlouva odkazuje na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*), sdělí věřitel, popřípadě zprostředkovatel úvěru, spotřebiteli ve zvláštním dokumentu, který může být připojen k formuláři ‚standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru‘, název referenční hodnoty a jejího administrátora a možné důsledky pro spotřebitele.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“."

2)

V čl. 27 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 5 odst. 1 třetím pododstavcem a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“

1)

v čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“"

2)

v čl. 42 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 13 odst. 1 druhým pododstavcem písm. ea) a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“;

3)

V čl. 43 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce písm. ea) se nepoužije na úvěrové smlouvy existující před 1. červencem 2018.“

29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/66

(1)

Plemenitba zvířat – skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých – zaujímá z hospodářského a sociálního hlediska strategické místo v zemědělství Unie a přispívá ke kulturnímu dědictví Unie. Tato zemědělská činnost, která přispívá k bezpečnosti potravin v Unii, je pro zemědělství zdrojem příjmů. Plemenitbě zvířat uvedených druhů nejlépe prospěje podporování využívání čistokrevných plemenných zvířat nebo hybridních plemenných prasat se zaznamenanou vysokou genetickou hodnotou.

(2)

Členské státy proto v rámci své zemědělské politiky, a někdy i prostřednictvím veřejných investic, soustavně usilují o rozvoj živočišné výroby s konkrétními genetickými vlastnostmi stanovováním norem. Rozdíly v těchto normách mohou vytvářet technické překážky bránící obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a rovněž technické překážky bránící jejich vstupu do Unie.

(3)

Právní rámec pro právo Unie o plemenitbě čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a hybridních plemenných prasat stanoví směrnice Rady 88/661/EHS (3), 89/361/EHS (4), 90/427/EHS (5), 91/174/EHS (6), 94/28/ES (7) a 2009/157/ES (8). Cílem těchto směrnic byl rozvoj plemenitby hospodářských zvířat v Unii, ale zároveň i regulace obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich vstupu do Unie tak, aby byla zachována konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat v Unii.

(4)

Cílem přijetí směrnic Rady 87/328/EHS (9), 90/118/EHS (10) a 90/119/EHS (11) bylo zabránit tomu, aby členské státy zachovávaly nebo přijímaly vnitrostátní pravidla o přijetí plemenného skotu a plemenných prasat do plemenitby a o produkci a používání jejich spermatu, oocytů a embryí, která by mohla zakazovat nebo omezovat obchod nebo mu bránit, ať již se jedná o přirozenou plemenitbu, umělé oplodnění, či odběr spermatu, oocytů nebo embryí.

(5)

Na základě směrnic 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES přijala Komise po konzultaci s členskými státy v rámci Stálého zootechnického výboru zřízeného podle rozhodnutí Rady 77/505/EHS (12), řadu rozhodnutí, jež stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání plemenářských organizací a chovatelských sdružení, zápis plemenných zvířat do plemenných knih, přijetí čistokrevných plemenných zvířat z řad ovcí a koz do plemenitby a k umělému oplodnění, testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí a koz a zavedení potvrzení o původu zvířete nebo zootechnických osvědčení pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty podle jednotlivých druhů zvířat.

(6)

Komise rovněž zavedla seznam plemenářských subjektů ze třetích zemí a vzor potvrzení o původu zvířete nebo zootechnických osvědčení pro vstup plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie.

(7)

Směrnice 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES jsou si co do struktury a obsahu do značné míry podobné. Některé z těchto směrnic postupem času doznaly změn. V zájmu jednoduchosti a jednotnosti práva Unie je vhodné pravidla Unie, jež jsou v těchto směrnicích stanovena, zjednodušit.

(8)

V posledních dvaceti letech musela Komise reagovat na značný počet stížností chovatelů a provozovatelů provádějících šlechtitelské programy, jež se týkaly provádění právních aktů Unie o plemenitbě zvířat ve vnitrostátním právu a jejich výkladu v jednotlivých členských státech. S cílem zajistit jednotné uplatňování pravidel Unie týkajících se plemenných zvířat a vyhnout se překážkám bránícím obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty, jež vyplývají z rozdílů v provádění těchto směrnic ve vnitrostátním právu, by zootechnické a genealogické podmínky pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a jejich vstup do Unie měly být stanoveny formou nařízení.

(9)

Zkušenosti dále ukazují, že je třeba zpřesnit znění a sjednotit terminologii, která je v uvedených směrnicích použita a která je standardní ve všech členských státech, což usnadní uplatňování těchto pravidel. V zájmu jasnosti a jednotnosti práva Unie je také vhodné stanovit další definice, včetně definice „plemene“.

(10)

Snaha o konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat by neměla vést k vymizení plemen, jejichž vlastnosti jsou přizpůsobeny konkrétním biofyzikálním souvislostem. Pokud bude jejich populace příliš malá, místní plemena by mohla být ohrožena ztrátou genetické rozmanitosti. Živočišné genetické zdroje jakožto důležitá součást zemědělské biologické rozmanitosti poskytují významný základ pro udržitelný rozvoj odvětví plemenitby hospodářských zvířat a příležitost pro přizpůsobení zvířat měnícímu se prostředí, výrobním podmínkám a požadavkům trhu a spotřebitelů. Právní předpisy Unie v oblasti plemenitby zvířat by proto měly přispívat k zachování živočišných genetických zdrojů, k ochraně biologické rozmanitosti a k výrobě typických kvalitních regionálních produktů, které jsou založeny na specifických dědičných vlastnostech místních plemen domácích zvířat. Právní akty Unie by také měly podporovat životaschopné šlechtitelské programy pro zušlechtění plemen, a zejména pokud se jedná o ohrožená plemena nebo o původní plemena, která nejsou v Unii běžně zastoupena, pro udržení plemen a zachování genetické rozmanitosti v rámci plemen a mezi nimi.

(11)

Prostřednictvím selekce a šlechtění bylo dosaženo významného pokroku u vývoje znaků souvisejících s užitkovostí hospodářských zvířat, což umožnilo snížit výrobní náklady na úrovni zemědělských podniků. To však v některých případech vedlo k nežádoucím vedlejším účinkům, které vyvolaly obavy společnosti, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat a otázky spojené s životním prostředím. Uplatňování genomiky a využívání rozvinutých informačních technologií, jako je „precizní chov hospodářských zvířat“ (Precison livestock farming), který umožňuje zaznamenávat velké množství údajů o alternativních znacích přímo nebo nepřímo souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat a otázkami udržitelnosti, má velký potenciál pro řešení obav společnosti a dosažení cílů udržitelné plemenitby zvířat, pokud jde o účinnější využívání zdrojů a větší odolnost zvířat. Shromažďování údajů o těchto alternativních znacích by mělo nabýt na významu v rámci šlechtitelských programů a definování cílů selekce. V této souvislosti by měly být považovány genetické zdroje ohrožených plemen za zásobárnu genů, které mohou případně přispět k dosažení těchto cílů dobrých životních podmínek zvířat a udržitelnosti.

(12)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na plemenný skot, prasata, ovce, kozy a koňovité a jejich zárodečné produkty, pokud tato zvířata nebo jejich potomstvo, které vzniklo z těchto zárodečných produktů, mají být zapsány v plemenné knize jako čistokrevná plemenná zvířata nebo evidovány v chovném registru jako hybridní plemenná prasata, zejména pro účely obchodování v Unii, a to i v rámci jednoho členského státu, nebo vstupu těchto plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie.

(13)

Pojem „plemenné zvíře“ nebo „čistokrevné plemenné zvíře“ by neměl být chápán jako pojem vztahující se pouze na zvířata, která stále mají svou reprodukční funkci. I vykastrovaná zvířata by mohla přispět svým genealogickým nebo zootechnickým profilem k posouzení genetické kvality chovné populace, a tak i k integritě klasifikace plemenných zvířat založené na těchto výsledcích. V závislosti na cílech šlechtitelského programu by mohl nedostatek údajů nebo jejich ztráta vyplývající z výslovného vyloučení kastrovaných zvířat ze zápisu do plemenné knihy nebo chovném registru ovlivňovat výsledky hodnocení genetické kvality plemenných zvířat, která jsou geneticky spřízněna s těmito vykastrovanými zvířaty.

(14)

Cílem pravidel týkajících se čistokrevných plemenných zvířat, jež stanoví toto nařízení, by mělo být zajistit přístup k obchodu založenému na schválených zásadách pro uznávání plemenářských spolků, které se zabývají chovem plemenných zvířat, a schvalování jejich příslušných šlechtitelských programů. Toto nařízení by také mělo stanovit pravidla pro zápis čistokrevných plemenných zvířat do hlavního oddílu plemenných knih a, pokud existují, do různých tříd podle vlastností v hlavním oddíle. Mělo by také stanovit pravidla pro testování užitkovosti, pro genetické hodnocení a pravidla pro přijetí plemenných zvířat do plemenitby a rovněž obsah zootechnických osvědčení.

(15)

Podobně i cílem pravidel týkajících se hybridních plemenných prasat, jež stanoví toto nařízení, by mělo být zajistit přístup k obchodu založenému na schválených zásadách pro uznávání chovatelských podniků, které se zabývají řízením plemenitby různých plemen, linií nebo křížení prasat, a schvalování jejich šlechtitelských programů. Toto nařízení by také mělo stanovit pravidla pro evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech. Mělo by také stanovit pravidla pro testování užitkovosti a pro genetické hodnocení a pravidla pro přijetí hybridních plemenných prasat do plemenitby a rovněž obsah zootechnických osvědčení.

(16)

Toto nařízení by se nemělo zabývat problematikou klonování.

(17)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tj. zajistit harmonizovaný přístup k obchodu s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a k jejich vstupu do Unie a potřebné úřední kontroly šlechtitelských programů prováděných plemenářskými spolky a chovatelskými podniky, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíš jich, z důvodu jeho účinku, složitosti a přeshraniční a mezinárodní povaze může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(18)

Kvalita služeb poskytovaných plemenářskými spolky a chovatelskými podniky a způsob, jakým plemenná zvířata hodnotí a klasifikují, má dopad na kvalitu a přesnost zootechnických a genealogických informací shromažďovaných nebo určovaných u těchto zvířat a na hodnotu těchto zvířat na trhu. Proto by měla být stanovena pravidla pro uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků a schvalování jejich šlechtitelských programů, která budou založena na harmonizovaných kritériích Unie. Tato pravidla by se měla vztahovat rovněž na dohled nad nimi ze strany příslušných orgánů členských států, aby se zajistilo, že pravidla zavedená plemenářskými spolky a chovatelskými podniky nebudou zvyšovat rozdíly mezi šlechtitelskými programy, a nebudou tak vytvářet technické překážky, jež brání obchodování v Unii.

(19)

V tomto nařízení by měly být stanoveny obdobné postupy pro vytváření seznamů uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků včetně aktualizace, předávání a zveřejňování těchto seznamů, jako jsou postupy stanovené ve směrnicích 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES.

(20)

Šlechtitelské programy týkající se čistokrevných plemenných zvířat jsou prováděny s celkovým cílem zkvalitnit udržitelným způsobem produkční a neprodukční znaky zvířat určitého plemene nebo zachovat určité plemeno. Tyto šlechtitelské programy by měly pokrývat dostatečně velký počet čistokrevných plemenných zvířat chovatelů, kteří prostřednictvím šlechtění a selekce podporují a rozvíjejí vhodné znaky těchto zvířat nebo zajišťují udržení plemene v souladu s cíli obecně přijímanými zúčastněnými chovateli. Podobně je cílem šlechtitelských programů týkajících se hybridních plemenných prasat rozvíjení vhodných znaků prostřednictvím plánovaného křížení různých plemen, linií nebo křížení prasat. Plemenná zvířata (čistokrevná nebo hybridní) účastnící se šlechtitelského programu se zapisují do plemenné knihy nebo chovného registru včetně informací o jejich potomcích a v závislosti na cílech šlechtění stanovených ve šlechtitelském programu podstupují testování užitkovosti nebo jiné posouzení, což vede k zaznamenání údajů o znacích v souvislosti s cíli uvedeného šlechtitelského programu. Pokud je to uvedeno ve šlechtitelském programu, provede se genetické hodnocení s cílem odhadnout plemennou hodnotu zvířat, která mohou být poté zařazena do odpovídající kategorie. Tyto plemenné hodnoty a výsledky testování užitkovosti jsou stejně jako genealogické informace základem pro šlechtění a selekci.

(21)

Právo plemenářského spolku nebo chovatelského podniku, který splňuje stanovená kritéria, na uznání by mělo být základní zásadou práva Unie týkajícího se plemenných zvířat a vnitřního trhu. Ochrana hospodářské činnosti stávajícího uznaného plemenářského spolku by nadále již neměla opravňovat k tomu, aby příslušný orgán odmítl uznat další plemenářský spolek pro totéž plemeno, nebo k porušování zásad, kterými se řídí vnitřní trh. Totéž platí pro schvalování dalšího šlechtitelského programu nebo pro schvalování zeměpisného rozšíření stávajícího šlechtitelského programu, který se provádí u téhož plemene nebo u plemenných zvířat stejného plemene, která lze získat z chovné populace plemenářského spolku, který již provádí šlechtitelský program u stejného plemene. Pokud však v určitém členském státě jeden nebo více plemenářských spolků již provádějí schválený šlechtitelský program u určitého plemene, měl by mít příslušný orgán tohoto členského státu v určitých konkrétních případech možnost jak zamítnout, tak schválit další šlechtitelský program u téhož plemene, a to i v případě, že šlechtitelský program splňuje všechny nezbytné požadavky pro schválení. Jedním z důvodů pro zamítnutí by mohla být skutečnost, že schválení dalšího šlechtitelského programu u téhož plemene by ohrozilo udržení tohoto plemene nebo genetickou rozmanitost tohoto plemene v uvedeném členském státě. Udržení tohoto plemene by mohlo být ohroženo zejména v důsledku fragmentace chovné populace, která by mohla vést k vyšší příbuzenské plemenitbě, zvýšenému výskytu zjištěných genetických vad, nižší dostupnosti nebo omezenému přístupu chovatelů k čistokrevným plemenným zvířatům nebo jejich zárodečným produktům. Další důvod pro zamítnutí by mohl souviset s nekonzistentností plemenného standardu nebo hlavních cílů tohoto šlechtitelského programu. Nezávisle na cíli šlechtitelského programu, totiž udržení plemene nebo zkvalitnění plemene, by měl mít příslušný orgán možnost zamítnout schválení dalšího šlechtitelského programu u téhož plemene, pokud by rozdíly mezi hlavními cíli obou šlechtitelských programů nebo mezi hlavními rysy charakteristiky plemene stanovených v těchto šlechtitelských programech vedly ke ztrátě účinnosti, pokud jde o genetický pokrok u těchto cílů nebo těchto znaků nebo souvisejících znaků, nebo pokud by výměna zvířat mezi oběma chovnými populacemi s sebou nesla riziko, že selekce nebo plemenitba povede ke ztrátě těchto hlavních znaků v původní chovné populaci. Rovněž v případě ohroženého plemene nebo původního plemene, které se obvykle nevyskytuje na jednom nebo více územích Unie, by příslušný orgán měl mít možnost zamítnout schválení dalšího šlechtitelského programu u téhož plemene na základě toho, že další šlechtitelský program by zabránil účinnému provádění stávajícího šlechtitelského programu, zejména v důsledku nedostatečné koordinace nebo výměny genealogických a zootechnických informací což by vedlo k neschopnosti využití výhody vyplývající ze společného hodnocení údajů shromážděných o tomto plemeni. V případě zamítnutí schválení šlechtitelského programu by měl příslušný orgán vždy vypracovat odůvodněné vysvětlení určené žadatelům a zaručit jim právo odvolat se proti zamítnutí.

(22)

Chovatelé by měli mít právo vytvářet a provádět šlechtitelský program pro své vlastní použití, aniž by byl tento šlechtitelský program schvalován příslušným orgánem. Každý členský stát nebo jeho příslušné orgány by si však měly zachovat možnost regulovat tuto činnost, zejména jakmile podobný šlechtitelský program vede k obchodním transakcím s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty nebo ohrožuje již existující schválený šlechtitelský program u téhož plemene.

(23)

Pokud je cílem šlechtitelského programu udržení plemene, mohly by být požadavky šlechtitelského programu doplněny opatřeními pro zachování ochrany ex situ a in situ nebo jakýmikoli jinými nástroji pro monitorování stavu plemene, které by zajistily dlouhodobé a udržitelné zachování plemene. Tato opatření by mohla být stanovena v šlechtitelském programu.

(24)

Chovatelská sdružení, plemenářské organizace, včetně plemenářských organizací, které jsou soukromými podniky, nebo veřejné subjekty by měly být uznávány jako plemenářské spolky, pouze pokud se jejich šlechtitelských programů účastní chovatelé a pokud zajišťují, aby jejich chovatelé měli vlastní volbu v selekci a plemenitbě svých čistokrevných plemenných zvířat, právo nechat zapsat potomstvo, které vzešlo z těchto zvířat, do plemenných knih a možnost vlastnit tato zvířata.

(25)

Před provedením změn ve schváleném šlechtitelském programu by měl plemenářský spolek nebo chovatelský podnik předložit tyto změny příslušnému orgánu, který daný plemenářský spolek nebo chov uznal. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži příslušného orgánu a plemenářského spolku nebo chovatelského podniku, měl by plemenářský spolek nebo chovatelský podnik příslušnému orgánu oznamovat pouze ty změny, které by mohly významně ovlivnit šlechtitelský program. Uvedené změny by měly zejména pokrývat rozšíření zeměpisného území, změny v cíli šlechtitelského programu nebo v jeho cílech týkajících se selekce a plemenitby, v popisu charakteristiky plemene nebo v pověření třetích stran prováděním úkolů a také významné změny v systému vedení rodokmenů nebo v metodách používaných pro testování užitkovosti a genetické hodnocení a jakékoli další změny, které by příslušný orgán považoval za významnou změnu šlechtitelského programu. Aniž je dotčena povinnost oznamovat příslušnému orgánu významné změny, měl by plemenářský spolek nebo chovatelský podnik poskytovat příslušnému orgánu na jeho žádost aktualizovanou verzi šlechtitelského programu.

(26)

Pokud existuje zřejmá potřeba zachovat nebo podpořit rozvoj plemene na určitém území nebo v případě ohroženého plemene, měl by mít sám příslušný orgán možnost provádět dočasně šlechtitelský program pro toto plemeno, pokud pro toto plemeno není účinně prováděn žádný šlechtitelský program. Příslušný orgán provádějící takový šlechtitelský program by však neměl mít nadále tuto možnost, pokud může být šlechtitelský program předán provozovateli, který splňuje požadavky nezbytné pro řádné provádění daného šlechtitelského programu.

(27)

Jelikož pro udržení ohrožených plemen je nezbytné zřizovat a uznat plemenářské spolky s omezeným počtem plemenných zvířat účastnících se šlechtitelských programů, neměla by být velikost chovné populace považována za hlavní požadavek pro uznání plemenářských spolků spravujících ohrožená plemena a pro schválení jejich šlechtitelských programů, zejména proto, že uznání se provádí na vnitrostátní úrovni.

(28)

V tomto nařízení by měla být stanovena konkrétní pravidla, zejména pokud jde o přesun z doplňkového oddílu do hlavního oddílu a o odchylky pro testování užitkovosti a genetického testování, aby byla zohledněna specifická situace ohrožených plemen.

(29)

Unie je smluvní stranou Úmluvy o biologické rozmanitosti, schválené rozhodnutím Rady 93/626/EHS (13), jejímiž cíli je zejména ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích prvků a spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Tato úmluva stanoví, že smluvní strany mají svrchované právo na své biologické zdroje a jsou odpovědné za ochranu své biologické rozmanitosti a za udržitelné využívání svých biologických zdrojů. Unie je rovněž smluvní stranou Nagojského protokolu k Úmluvě o biologické rozmanitosti, který se týká přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivého a rovnocenného rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání, schváleného rozhodnutím Rady 2014/283/EU (14). Toto nařízení by proto mělo případně zohledňovat Úmluvu o biologické rozmanitosti a Nagojský protokol a mělo by se uplatňovat, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 (15).

(30)

Plemenářské spolky a chovatelské podniky uznané v jednom členském státě by měly mít možnost uskutečňovat svůj schválený šlechtitelský program v jednom nebo více členských státech, aby se zajistilo co nejlepší využívání plemenných zvířat s vysokou genetickou hodnotou v Unii. Za tímto účelem by zjednodušený oznamovací postup měl zajistit, že příslušný orgán v tomto jiném členském státě bude o zamýšleném provádění přeshraniční činnosti informován. Sezonní pohyb plemenných zvířat probíhající buď v rámci určitého členského státu, nebo ke kterému dochází přes více členských států, by však neměl nutně být považován za rozšíření zeměpisného území.

(31)

Je třeba usnadnit přeshraniční spolupráci mezi plemenářskými spolky a mezi chovatelskými podniky, které chtějí takto spolupracovat, a současně zajistit svobodu podnikání a odstranění překážek volného pohybu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů.

(32)

Vzhledem k tomu, že příslušný orgán bude možná muset schvalovat vícero šlechtitelských programů prováděných plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem, který uznal, a vzhledem k tomu, že bude možná muset schvalovat rozšíření území pro šlechtitelský program prováděný plemenářským spolkem nebo chovatelským podnikem uznaným v jiném členském státě, mělo by být uznávání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku odděleno od schvalování jeho šlechtitelských programů. Při posuzování žádosti o uznání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku by však měla být příslušnému orgánu předložena také žádost o schválení alespoň jednoho šlechtitelského programu.

(33)

Na základě různých stížností, jimiž se Komise musela v posledních letech zabývat, se jeví, že toto nařízení by mělo stanovit jasná pravidla upravující vztah mezi plemenářským spolkem, který zakládá filiální plemennou knihu pro určité plemeno chovných koňovitých, a plemenářským spolkem, který tvrdí, že založil plemennou knihu původu uvedeného plemene.

(34)

Je nezbytné vyjasnit vztah mezi chovateli a plemenářskými spolky, zejména aby bylo zajištěno jejich právo zapojit se do šlechtitelského programu v zeměpisném území, ve které je schválen a aby tam, kde je možné členství, bylo zajištěno právo těchto chovatelů stát se členy. Plemenářské spolky by měly mít zavedena pravidla pro řešení sporů s chovateli zapojenými do jejich šlechtitelských programů a pro zajištění rovného zacházení s těmito chovateli. Měli by rovněž stanovit vlastní práva a povinnosti, stejně jako práva a povinnosti chovatelů zapojených do jejich šlechtitelských programů.

(35)

Chovatelé, jejichž plemenná zvířata se sezonně pohybují v rámci členského státu nebo mohou překračovat hranice států, mají právo být nadále zapojeni do šlechtitelského programu, pokud sídlo jejich hospodářství leží na zeměpisném území, na kterém je tento šlechtitelských program prováděn.

(36)

Toto nařízení by mělo zohledňovat zvláštní situaci v odvětví hybridních plemenných prasat. Většina soukromých podniků v odvětví hybridních plemenných prasat uzavřela systémy produkce a spravuje vlastní plemenitby. Měly by však být stanoveny určité odchylky pro podniky, zejména pokud jde o účast chovatelů na šlechtitelském programu a právo na evidování hybridních plemenných prasat v chovných registrech.

(37)

Definice „hybridních plemenných prasat“ se vztahuje na zvířata na různých úrovních šlechtitelské a selekční pyramidy používané pro optimalizaci plánů křížení kombinací specifických vlastností různých genotypů a využíváním heterózních účinků. V závislosti na úrovni šlechtitelské a selekční pyramidy zahrnuje pojem „hybridní plemenná prasata“ plemena, linie nebo křížení. Ne všechna zvířata musí tudíž být „hybridy“ v tradičním slova smyslu.

(38)

Zkušenosti získané zejména při používání směrnice 90/427/EHS a v menší míře také směrnic 89/361/EHS a 2009/157/ES ukazují, že jsou nezbytná přesnější pravidla pro účinné řešení sporů mezi chovateli na jedné straně a plemenářskými spolky na straně druhé, která budou vycházet z jasně stanoveného jednacího řádu a z vymezených práv a povinností chovatelů. Toho se nejlépe dosáhne, jestliže budou spory řešeny v rámci právního systému členského státu, ve kterém vznikly.

(39)

Plemenářské spolky, které zakládají a vedou plemenné knihy čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, a chovatelské podniky, s výjimkou soukromých podniků, které provozují uzavřené systémy produkce, které zakládají a vedou chovné registry hybridních plemenných prasat, by měly do svých plemenných knih a chovných registrů zapisovat plemenná zvířata bez diskriminace na základě členského státu původu zvířat nebo jejich majitelů, a pokud to šlechtitelský program umožňuje, klasifikovat tato zvířata podle jejich vlastností.

(40)

Plemenářským spolkům by rovněž mělo být umožněno zakládat doplňkové oddíly plemenných knih, aby zaznamenávaly zvířata, která nesplňují kritéria původu, ale která podle plemenářských spolků splňují charakteristiku plemene stanovenou v šlechtitelském programu daného plemene, s cílem dále tato zvířata pářit s čistokrevnými zvířaty náležícími k plemeni, na které se vztahuje šlechtitelský program, pro účely přeřazení jejich potomstva do hlavního oddílu plemenné knihy. Na úrovni Unie by měla být stanovena specifická pravidla pro přeřazení potomstva těchto zvířat do hlavního oddílu plemenné knihy.

(41)

Přeřazení potomstva do hlavního oddílu plemenných knih by mělo být s výjimkou koňovitých povoleno pouze v linii samic. V případě ohroženého plemene skotu, prasat, ovcí a koz a plemene ovcí „hardy“, u nichž není dostatek čistokrevných reprodukčních samců, by měly mít členské státy možnost povolit plemenářským spolkům uplatňování méně přísných pravidel pro přeřazení potomstva těchto zvířat zapsaných v doplňkových oddílech do hlavního oddílu plemenné knihy s cílem zabránit dalšímu zhoršování genetické rozmanitosti těchto plemen. Obdobně by měla být stanovena zvláštní pravidla umožňující obnovu plemen, která vymizela nebo kterým vymizení hrozí. Členské státy využívající těchto odchylek by měly pečlivě posoudit úroveň ohrožení těchto chovných populací a zajistit řízení genetických zdrojů.

(42)

V případě, že je třeba vytvořit nové plemeno spojením znaků čistokrevných plemenných zvířat různých plemen nebo shromážděním zvířat, která se dostatečně fyzicky podobají a jejichž plemenitba má dostatečnou genetickou stabilitu, aby byla považována za nově vzniklé plemeno, by měly mít plemenářské spolky možnost zakládat plemenné knihy a provádět šlechtitelské programy u těchto nových plemen.

(43)

Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit tomu, aby se na zvířata zaznamenaná v doplňkovém oddíle plemenné knihy určitého plemene vztahovaly závazky agroenvironmentálně-klimatického opatření podle článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (16), a ta byla tudíž způsobilá pro podporu vnitrostátních nebo regionálních orgánů v rámci jejich programů rozvoje venkova.

(44)

V případě čistokrevných plemenných koňovitých by plemenářské spolky měly mít možnost stanovit pravidla pro své šlechtitelské programy, která by zakazovala nebo omezovala používání určitých reprodukčních technik a určitých čistokrevných plemenných zvířat, včetně používání jejich zárodečných produktů. Plemenářské spolky by například měly mít možnost požadovat, aby potomstvo bylo výsledkem pouze přirozené plemenitby. Plemenářské spolky využívající tyto zákazy nebo omezení by měly stanovit uvedená pravidla ve svém šlechtitelském programu v souladu s pravidly stanovenými plemenářským spolkem, který vede plemennou knihu původu.

(45)

Čistokrevná plemenná zvířata zapsaná do plemenných knih by měla být identifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o přenosných nákazách zvířat (17).

(46)

V případě čistokrevných plemenných koňovitých stanoví nařízení (EU) 2016/429, že příslušné orgány v oblasti zdraví zvířat vydávají pro koňovité jednotný celoživotní identifikační doklad, který má dále Komise upřesnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Aby bylo zootechnické osvědčení prostřednictvím tohoto jednotného celoživotního identifikačního dokladu co nejvíce zjednodušeno, pokud jde o obsah a správní postup, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) pokud jde o formu a obsah jednotného celoživotního identifikačního dokladu pro koňovité.

(47)

Způsobilost čistokrevných plemenných koňovitých účastnit se mezinárodních soutěží je regulována mezinárodními soukromoprávními dohodami. S ohledem na mezinárodní rozměr odvětví koňovitých by měla Komise při přípravě a vypracovávání příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů zohledňovat tyto dohody, aby zachovala způsobilost čistokrevných plemenných koňovitých účastnit se soutěží na mezinárodní úrovni.

(48)

Uznávání plemenných zvířat pro účely plemenitby a zejména do přirozené plemenitby nebo umělé inseminace a biotechnologických metod reprodukce by mělo být regulováno na úrovni Unie, aby se předešlo vzniku překážek bránícím obchodu, zejména pokud taková plemenná zvířata byla podrobena testování užitkovosti nebo genetickému hodnocení podle pravidel stanovených v tomto nařízení, zejména v příloze III.

(49)

Má se za to, že členské státy nebo jejich příslušné orgány by neměly toto nařízení používat s cílem zakázat, omezit nebo zabránit používání čistokrevných plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů pro produkci zvířat, která nejsou určena k zapsání nebo zaevidování jako plemenná zvířata v plemenné knize nebo chovném registru.

(50)

Pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení plemenného skotu, prasat, ovcí a koz, které se testují na určitý počet znaků, byla stanovena na úrovni Unie, avšak jejich harmonizaci až dosud bránil vysoký počet požadavků na různá plemena, využití a selekce čistokrevných plemenných koňovitých. Pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení jsou namísto toho v současnosti pro jednotlivá plemena stanovena v plemenné knize původu daného plemene.

(51)

Za účelem zohlednění technického rozvoje, vědeckého pokroku a potřeby chránit cenné genetické zdroje, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění požadavky přílohy III tohoto nařízení. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, jež jí umožní stanovit jednotná a podrobnější pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevného plemenného skotu, ovcí a koz.

(52)

Testování užitkovosti nebo genetické hodnocení by mělo být možné provádět třetí stranou, kterou určí plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, nebo veřejný subjekt, kterým může být orgán, jehož výlučným posláním je provádět tento úkol. Tato třetí strana by mohla být pověřena a hodnocena příslušným orgánem v souvislosti se schvalováním šlechtitelského programu. Pokud členský stát nebo jeho příslušný orgán nerozhodne jinak, měl by být plemenářský spolek nebo chovatelský podnik, který externě zadá testování užitkovosti nebo genetické hodnocení, nadále odpovědný za zajištění souladu s požadavky na tyto činnosti a měl by ve svém šlechtitelském programu uvést určenou třetí stranu.

(53)

V závislosti mimo jiné na druzích nebo plemenitbě by mohlo být potřeba harmonizovat nebo zlepšit metody testování užitkovosti a genetického hodnocení čistokrevných plemenných zvířat používaných plemenářskými spolky nebo třetími stranami, které tyto spolky určí. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, jež jí umožní určit referenční centra Evropské unie. Za účelem změny úkolů těchto referenčních center, v případě, že jeto nutné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Tato referenční centra Evropské unie by měla být způsobilá pro finanční podporu z Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (18). V případě čistokrevného plemenného skotu provádí v současnosti tyto úkoly středisko Interbull, stálý podvýbor komise ICAR (International Committee for animal recording), stanovené rozhodnutím Rady 96/463/ES (19).

(54)

V případě uznané potřeby a s cílem poskytovat podporu plemenářským spolkům, které se zabývají ohroženými plemeny, by měly být Komisi navíc svěřeny prováděcí pravomoci, jimiž určí referenční centra Evropské unie, která budou mít zvláštní úkol podporovat stanovení nebo harmonizaci metod používaných těmito plemenářskými spolky. Za účelem změny úkolů těchto referenčních center, v případě, že jeto nutné, by měla být na Komisi rovněž přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Při určování těchto center a popisu jejich úkolů by měla Komise řádně zohlednit činnost Evropského regionálního kontaktního místa pro živočišné genetické zdroje, které bylo zavedeno v rámci globálního plánu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zaměřeného na opatření v oblasti živočišných genetických zdrojů. Metody stanovené těmito centry by neměly být závazné.

(55)

Chovatelé, kteří jsou zapojeni do šlechtitelského programu, by měli mít právo obdržet zootechnická osvědčení pro svá plemenná zvířata, na která se tento šlechtitelský program vztahuje, a pro zárodečné produkty uvedených zvířat. Zootechnická osvědčení by měla doprovázet plemenná zvířata nebo jejich zárodečné produkty, pokud jsou prodávány nebo vstupují do Unie s cílem zapsat nebo evidovat tato zvířata nebo potomstvo pocházející z těchto zárodečných produktů v jiných plemenných knihách nebo chovných registrech. Zootechnická osvědčení by měla chovatele informovat o genetické kvalitě a rodokmenu získaného zvířete. Uvedená osvědčení by měla být například vydávána v případě potřeby k doprovodu plemenných zvířat pro účely výstavy nebo pokud jsou zvířata umístěna v testovacích stanicích nebo v centrech pro umělé oplodnění.

(56)

Má se za to, že toto nařízení nebrání členským státům nebo příslušným orgánům požadovat, aby při obchodování bylo sperma čistokrevného plemenného skotu, ovcí, koz a koňovitých určené pro umělé oplodnění s cílem produkce zvířat, která nemají být čistokrevnými plemennými zvířaty, doprovázeno informací o kvalitě a rodokmenu tohoto zvířete. Obecně by se zpřístupněním zárodečných produktů plemenných zvířat, zejména jejich spermatu, a příslušné informace o zootechnických osvědčeních také pro provozovatele, kteří reprodukují zvířata a nemají v úmyslu zapsat jejich potomstvo do plemenné knihy, mohla zvýšit konkurenceschopnost odvětví plemenných zvířat v Unii.

(57)

Vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich vývoz do třetích zemí je pro unijní zemědělství důležitý. Vstup plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie by proto měl být uskutečňován za podmínek velmi blízkých pravidlům, jimiž se řídí obchod v Unii. Plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty by měly mít nárok na zápis do hlavního oddílu plemenné knihy nebo chovného registru v Unii pouze tehdy, pokud úroveň kontrol prováděných ve vyvážející třetí zemi poskytuje stejnou míru jistoty ohledně detailů původu výsledků testování užitkovosti a genetického hodnocení jako v Unii a pokud jsou plemenářské subjekty poskytující tyto detaily a výsledky zařazeny na seznam vedený Komisí. Kromě toho by plemenářské subjekty ve třetích zemích měly na základě vzájemnosti recipročně přijímat plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty od příslušného plemenářského spolku nebo chovatelského podniku uznaného v Unii.

(58)

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (20) stanoví, že nomenklaturu zboží neboli „kombinovanou nomenklaturu“ či zkráceně „KN“, která současně splňuje požadavky společného celního sazebníku, statistiky vnějšího obchodu Společenství a jiných politik Unie v oblasti dovozu nebo vývozu zboží, má stanovovat Komise. Příloha I uvedeného nařízení obsahuje seznam kódů KN pro čistokrevný plemenný skot, prasata, ovce, kozy a koňovité a pro sperma skotu a stanoví, že jsou vyjmuty ze smluvních celních sazeb. V takovém případě by tato zvířata a jejich zárodečné produkty měly být doprovázeny vhodným zootechnickým osvědčením prokazujícím jejich klasifikaci jako čistokrevných plemenných zvířat nebo jejich zárodečných produktů. V případě čistokrevných plemenných zvířat by tato zvířata měla být také doprovázena dokumentem uvádějícím, že byla zapsána do plemenné knihy vedené plemenářským spolkem nebo zaevidována v chovném registru vedeném chovatelským podnikem.

(59)

Po vstupu do Unie plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty podstupují veterinární kontroly podle směrnic Rady 91/496/EHS (21) a 97/78/ES (22). Kromě toho by čistokrevná plemenná zvířata měla podléhat kontrolám pro účely uplatnění výjimky ze smluvních celních sazeb pro čistokrevná plemenná zvířata.

(60)

Je nezbytné stanovit pravidla pro provádění úředních kontrol pro účely ověření dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení a pro jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením, která budou přizpůsobena odvětví plemenitby hospodářských zvířat. Příslušné orgány by měly mít možnost provádět úřední kontroly všech provozovatelů, na které se vztahují pravidla stanovená v tomto nařízení, zejména plemenářských spolků, chovatelských podniků, třetích stran provádějících testování užitkovosti nebo genetické hodnocení a chovatelů, a pokud vydávají zootechnická osvědčení, středisek pro odběr nebo skladování spermatu, středisek pro skladování embryí, týmů pro odběr nebo produkci embryí.

(61)

Příslušné orgány by měly provádět úřední kontroly s cílem ověřit soulad s pravidly stanovenými v tomto nařízení a požadavky stanovenými ve schváleném šlechtitelském programu. Uvedené kontroly by mohly zahrnovat inspekci zařízení používaného pro testování užitkovosti nebo ověřování postupů pro zaznamenávání zootechnických a genealogických údajů nebo kontrolu dokumentů nebo systémů používaných pro ukládání a zpracování takových údajů, které byly získány a týkají se plemenných zvířat. Tato kontrola by mohla zohledňovat kontroly kvality nebo kontrolní systémy, které zajišťují přesnost zaznamenaných údajů, jako je kontrola rodičovství provedená s cílem ověřit rodokmen zvířete. Příslušné orgány by mohly provádět úřední kontroly prostor, kanceláří, zařízení chovatelů, plemenářských spolků nebo chovatelských podniků a také plemenných zvířat nebo zárodečných produktů odebraných od těch plemenných zvířat, na která se vztahuje daný šlechtitelský program.

(62)

Pokud toto nařízení odkazuje na „jiné úřední činnosti“, měl by se tento pojem vykládat podle kontextu na činnosti, jako uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků, schvalování šlechtitelských programů nebo poskytování pomoci jiným členským státům a třetím zemím.

(63)

Pro účinné uplatňování pravidel Unie o plemenných zvířatech a jejich zárodečných produktech stanovených v tomto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány členských států vzájemně spolupracovaly a v případě potřeby poskytovaly správní pomoc. Proto by měla být v tomto nařízení s nezbytnými úpravami stanovena obecná pravidla správní pomoci a spolupráce obdobná pravidlům, jež v současnosti stanoví hlava IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (23).

(64)

Tam, kde prokazatelně dochází ve třetí zemi k rozsáhlému porušování právních předpisů Unie o plemenných zvířatech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, jimiž přijme zvláštní opatření mající za cíl omezit dopad takového porušení.

(65)

Příslušné orgány členských států by rovněž měly mít potřebné pravomoci pro prosazování zootechnických a genealogických pravidel týkajících se plemenných zvířat, jež jsou stanovena v tomto nařízení, včetně pozastavení schválení šlechtitelského programu nebo zrušení uznání plemenářského spolku nebo chovatelského podniku v případě, že nedodržují pravidla stanovená v tomto nařízení.

(66)

Komise by případně měla provádět kontroly v členských státech, mimo jiné s ohledem na výsledky úředních kontrol prováděných členskými státy, s cílem zajistit uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení ve všech členských státech.

(67)

Komise by měla případně provádět kontroly ve třetích zemích, s cílem zřídit seznam plemenářských subjektů ze třetích zemí, ze kterých by měl být povolen vstup plemenných zvířat a jejich spermatu, oocytů a embryí do Unie, s cílem stanovit podmínky pro jejich vstup do Unie a s cílem získávat zootechnické a genealogické informace o fungování dohod o rovnocennosti. Komise by také měla provádět kontroly ve třetích zemích v případech, kdy hrozí opakovaný nebo nově se objevující problém spojený s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty.

(68)

Ověřování souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení prostřednictvím úředních kontrol má zásadní význam pro zajištění toho, aby bylo cílů nařízení účinně dosaženo v celé Unii. Nedostatky kontrolního systému určitého členského státu mohou v některých případech představovat významnou překážku pro dosažení těchto cílů a mohou vést k tomu, že bude docházet k rozsáhlému a závažnému porušování těchto pravidel. Komise by proto měla být schopna reagovat na závažné nedostatky kontrolního systému určitého členského státu přijetím opatření platných do té doby, než dotyčný členský stát učiní nezbytné kroky, aby narušení napravil. Tato opatření by mohla zahrnovat zákazy nebo prosazování zvláštních podmínek pro obchodování s plemennými zvířaty nebo jejich zárodečnými produkty nebo jakákoli jiná opatření, která by Komise považovala za vhodná k řešení rozsáhlého porušování.

(69)

Vzhledem k tomu, že směrnice 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES mají být zrušeny a nahrazeny tímto nařízením, je nezbytné zrušit také akty Komise přijaté podle uvedených směrnic a nahradit jej případně akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty, jež budou Komisi svěřeny podle tohoto nařízení. Uvedené akty Komise by proto měly být zrušeny a tam, kde je to vhodné, nahrazeny.

(70)

K zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení a k jeho doplnění nebo provádění změn v přílohách by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o požadavky na testování užitkovosti a genetického hodnocení, povinnosti referenčních center Evropské unie, požadavky na tato centra a obsah a formu zootechnických osvědčení.

(71)

Je obzvláště důležité, aby Komise při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (24) Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(72)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení tohoto nařízení o vzorových formulářích pro informace, které mají členské státy zveřejnit o seznamu uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků, metodách ověřování totožnosti čistokrevných plemenných zvířat, testování užitkovosti a genetického hodnocení, určení referenčních center Evropské unie, vzorových formulářích pro jednotný celoživotní identifikační doklad pro koňovité, vzorech zootechnických osvědčení, jež musí doprovázet plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, uznávání rovnocennosti opatření uplatňovaných ve třetích zemích, závažných porušeních kontrolního systému v určitém členském státě a stanovení zvláštních opatření týkajících se vstupu plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25). Pokud Stálý zootechnický výbor nevydá žádné stanovisko, neměla by Komise prováděcí akt přijmout.

(73)

Pravidla stanovená ve směrnicích 87/328/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/118/EHS, 90/119/EHS, 90/427/EHS, 91/174/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES a v rozhodnutí 96/463/ES mají být nahrazena pravidly stanovenými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, které přijme Komise podle tohoto nařízení. Uvedené právní akty by proto měly být zrušeny.

(74)

Podle směrnic 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES byla přijata následující rozhodnutí Komise týkající se mezi jinými kritérií pro schvalování nebo uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků, zápisu plemenných zvířat do plemenných knih a přijetí do plemenitby a k umělému oplodnění, pro testování užitkovosti a genetického hodnocení, a to podle jednotlivých druhů zvířat: rozhodnutí Komise 84/247/EHS (26), 84/419/EHS (27), 89/501/EHS (28), 89/502/EHS (29),89/504/EHS (30), 89/505/EHS (31), 89/507/EHS (32), 90/254/EHS (33), 90/255/EHS (34), 90/256/EHS (35), 90/257/EHS (36), 92/353/EHS (37), 96/78/ES (38) a 2006/427/ES (39). Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, jež nahradí pravidla stanovená v uvedených rozhodnutích Komise.

(75)

V tomto nařízení by měla být stanovena obdobná pravidla, jako jsou pravidla stanovená v rozhodnutí Komise 92/354/EHS (40).

(76)

Podle směrnic 88/661/EHS, 89/361/EHS, 90/427/EHS, 94/28/ES a 2009/157/ES byly přijaty následující právní akty Komise: rozhodnutí Komise 89/503/EHS (41), rozhodnutí Komise 89/506/EHS (42), 90/258/EHS (43), 96/79/ES (44), 96/509/ES (45), 96/510/ES (46) a 2005/379/ES (47) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 (48). Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, jež nahradí pravidla stanovená v uvedených právních aktech Komise.

(77)

Aby byla zajištěna právní srozumitelnost a zabránilo se duplikacím, měly by být právní akty Komise uvedené v 74., 75. a 76. bodě odůvodnění zrušeny ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Komise by navíc měla alespoň 18 měsíců před dnem použitelnosti tohoto nařízení přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví formuláře pro prezentaci informací, které mají být zahrnuty do seznamu uznaných plemenářských spolků a chovatelských podniků, které mají členské státy zveřejnit, a vzory formulářů pro zootechnická osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty. Tyto prováděcí akty by měly být použitelné do dne použitelnosti tohoto nařízení.

(78)

Aby byl zajištěn hladký přechod chovatelských organizací, plemenářských organizací, chovatelských sdružení, soukromých podniků nebo jiných organizací či sdružení, která byla schválena nebo uznána s časovým omezením nebo bez časového omezení podle aktů zrušených tímto nařízením, a šlechtitelských programů prováděných těmito provozovateli, měli by být tito provozovatelé a jejich šlechtitelské programy považovány za uznané nebo schválené podle tohoto nařízení. Na tyto provozovatele by se tedy neměl vztahovat postup pro uznání, schvalování a oznamování rozšíření zeměpisného území na další členské státy stanovený v tomto nařízení, přičemž by se na ně měla vztahovat ostatní ustanovení tohoto nařízení. Členské státy by měly zajistit, aby tito provozovatelé dodržovali všechna pravidla stanovená v tomto nařízení, zejména prováděním úředních kontrol založených na rizicích u těchto provozovatelů. V případě porušení pravidel, by měly příslušné orgány zajistit, aby tito provozovatelé přijali nezbytná opatření k nápravě porušení, a případně pozastavit nebo zrušit jejich uznání nebo schválení šlechtitelských programů těchto provozovatelů.

(79)

Komise nedávno přijala návrh nového nařízení o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech. Cílem tohoto nového nařízení je zrušit nařízení (ES) č. 882/2004, směrnici Rady 89/608/EHS (49), směrnici Rady 90/425/EHS (50) a směrnice 91/496/EHS a 97/78/ES. Po provedení nezbytných úprav, má rovněž začlenit některá z pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 882/2004 a v uvedených směrnicích. Do působnosti uvedeného nového nařízení však nespadají plemenná zvířata. Pro účely právní srozumitelnosti a jistoty a v důsledku zrušení směrnic 89/608/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS a 97/78/ES tímto novým nařízením je nezbytné vypustit odkazy na „zootechnické“ ze směrnic 89/608/EHS a 90/425/EHS, zatímco u směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES tato změna není nutná. Směrnice 89/608/EHS a 90/425/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(80)

Do dne použitelnosti článku 110 nařízení (EU) 2016/429 by měly plemenářské spolky provádějící schválené šlechtitelské programy týkající se čistokrevných plemenných zvířat koňovitých moci vydávat identifikační doklady pro tato čistokrevná plemenná zvířata v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 90/427/EHS.

(81)

Toto nařízení by se mělo používat od prvního dne dvacátého osmého měsíce po dni jeho vstupu v platnost,

a)

zootechnická a genealogická pravidla pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty a pro jejich vstup do Unie;

b)

pravidla pro uznávání plemenářských spolků a chovatelských podniků a schvalování jejich šlechtitelských programů;

c)

práva a povinnosti chovatelů, plemenářských spolků a chovatelských podniků;

d)

pravidla pro zápis plemenných zvířat do plemenných knih a rejstříků plemen a pro přijetí plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů do plemenitby;

e)

pravidla pro testování užitkovosti a genetické hodnocení čistokrevných zvířat;

f)

pravidla pro vydávání zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty;

g)

pravidla pro provádění úředních kontrol a zejména týkajících se plemenářských spolků a chovatelských podniků a pravidla pro provádění jiných úředních činností;

h)

pravidla pro správní pomoc a spolupráci a pro prosazování ze strany členských států;

i)

pravidla pro provádění kontrol ze strany Komise v členských státech a ve třetích zemích.

1)

„zvířetem“ domácí:

2)

„plemenem“ populace zvířat, která má dostatečnou jednotnost, aby ji za odlišnou od jiných zvířat tohoto druhu považovala jedna či více skupin chovatelů, kteří se shodnou ohledně zápisu těchto zvířat do plemenných knih s uvedením jejich známých předků, za účelem reprodukce jejich zděděných znaků prostřednictvím rozmnožování, výměny a selekce v rámci šlechtitelského programu;

3)

„plemenným zvířetem“ čistokrevné plemenné zvíře nebo hybridní plemenné prase;

4)

„zárodečnými produkty“ sperma, oocyty a embrya odebrané nebo pocházející od plemenných zvířat za účelem asistované reprodukce;

5)

„plemenářským spolkem“ jakékoli chovatelské sdružení, plemenářská organizace nebo veřejný subjekt, kromě příslušných orgánů, který je uznán příslušným orgánem členského státu podle čl. 4 odst. 3 za účelem provádění šlechtitelského programu čistokrevných plemenných zvířat zapsaných v plemenné knize (plemenných knihách), které vede nebo zakládá;

6)

„chovatelským podnikem“ jakékoliv chovatelské sdružení, plemenářská organizace nebo soukromý podnik, který působí v uzavřených systémech produkce, nebo veřejný subjekt s výjimkou příslušných orgánů, který je uznán příslušným orgánem členského státu podle čl. 4 odst. 3 za účelem provádění šlechtitelského programu hybridních plemenných prasat evidovaných v chovném registru (registrech), který (které) vede nebo zakládá;

7)

„plemenářským subjektem“ jakékoli chovatelské sdružení, plemenářská organizace, soukromý podnik, chovatelská organizace nebo úřední subjekt ve třetí zemi, který byl uznán úředním subjektem třetí země v souvislosti se vstupem plemenných zvířat, a sice čistokrevného plemenného skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých do Unie za účelem plemenitby;

8)

„příslušnými orgány“ orgány členského státu, které jsou podle tohoto nařízení odpovědné za:

9)

„čistokrevným plemenným zvířetem“ zvíře, které je zapsáno nebo zaevidováno a způsobilé k zápisu do hlavního oddílu plemenné knihy;

10)

„hybridním plemenným prasetem“ prase evidované v chovném registru, které je výsledkem plánovaného křížení nebo je používáno pro plánované křížení mezi:

11)

„linií“ geneticky stabilní a jednotná subpopulace čistokrevných plemenných zvířat určitého plemene;

12)

„plemennou knihou“:

13)

„hlavním oddílem“ se rozumí oddíl plemenné knihy, ve kterém jsou zapsána nebo evidována a způsobilá k zápisu čistokrevná plemenná zvířata s uvedením údajů o jejich předcích a případně o jejich vlastnostech;

14)

„třídou“ horizontální sekce hlavního oddílu, do které se zapisují čistokrevná plemenná zvířata podle svých vlastností;

15)

„vlastností“ kvantifikovatelná dědičná vlastnost nebo genetická zvláštnost plemenného zvířete;

16)

„plemennou hodnotou“ odhad očekávaného vlivu genotypu plemenného zvířete na danou vlastnost jeho potomků;

17)

„chovným registrem“:

18)

„úřední kontrolou“ jakákoli forma kontroly, kterou provádí příslušné orgány s cílem ověřit, zda jsou dodržována pravidla stanovená v tomto nařízení;

19)

„jinými úředními činnostmi“ jakákoli činnost jiná než úřední kontrola, kterou provádějí příslušné orgány v souladu s tímto nařízením s cílem zajistit uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení;

20)

„zootechnickým osvědčením“ plemenná osvědčení, potvrzení nebo obchodní dokumentace, které jsou vydány v papírové nebo elektronické podobě pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty a které obsahují informace o původu, identifikaci a jsou-li k dispozici, výsledcích testování užitkovosti nebo genetického hodnocení;

21)

„vstupem do Unie“ činnost, při které se plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty dostávají na některé z území, jejichž seznam je uveden v příloze VI, z oblastí mimo tato území s výjimkou tranzitu;

22)

„obchodem“ koupě, prodej, výměna nebo jiné získávání či přenechávání zvířete nebo jeho zárodečných produktů v Unii, a to i v rámci určitého členského státu;

23)

„provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahují pravidla stanovená v tomto nařízení, například plemenářské spolky, chovatelské podniky, třetí strany určené plemenářskými spolky nebo chovatelskými podniky v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b), střediska pro odběr a skladování spermatu, střediska pro skladování embryí, týmy pro odběr nebo produkci embryí a chovatelé;

24)

„ohroženým plemenem“ místní plemeno, uznané členským státem za geneticky přizpůsobené jednomu nebo víceru tradičních produkčních podmínek a systémům chovu v členském státě, pokud je stav ohrožení vědecky ověřen subjektem, který má nezbytné dovednosti a znalosti v oblasti ohrožených plemen;

25)

„soukromým podnikem, který provozuje uzavřené systémy produkce“ soukromý podnik se šlechtitelským programem, do něhož nejsou zapojeni žádní chovatelé, nebo je do něj zapojen omezený počet chovatelů, kteří jsou vázáni na tento soukromý podnik a souhlasí s tím, že mu budou poskytovat hybridní plemenná prasata nebo že bude tento podnik poskytovat hybridní plemenná prasata jim;

26)

„šlechtitelským programem“ soubor systematických opatření, zejména zaznamenávání, selekce, plemenitba a výměna plemenných zvířat a jejich zárodečných produktů, koncipovaný a prováděný s cílem chránit nebo posílit stanovené fenotypové nebo genotypové znaky v cílové chovné populaci.

a)

má sídlo na území členského státu, kde se nachází příslušný orgán;

b)

ve své žádosti prokáže, že splňuje požadavky stanovené v části 1 přílohy I v souvislosti se šlechtitelskými programy, u nichž hodlá požádat o schválení podle čl. 8 odst. 3 a případně článku 12;

c)

jeho žádost obsahuje v souvislosti s každým z těchto zamýšlených šlechtitelských programů návrh šlechtitelského programu, který uvádí informace uvedené v části 2 přílohy Ia navíc v případě čistokrevných plemenných koňovitých v souladu s požadavky části 3 přílohy I;

d)

při předkládání žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku předloží v souladu s čl. 8 odst. 2 žádost o schválení alespoň jednoho z těchto zamýšlených šlechtitelských programů.

a)

název, kontaktní údaje a případně internetovou stránku plemenářského spolku nebo chovatelského podniku;

b)

u každého plemenářského spolku nebo chovatelského podniku uvedeného na seznamu:

a)

mají jeden nebo více uvedených cílů:

b)

podrobně popisují selekci a cíle šlechtění;

c)

splňují požadavky stanovené v části 2 přílohy I a navíc v případě čistokrevných plemenných koňovitých požadavky stanovené v části 3 přílohy I.

a)

plemenářské spolky a chovatelské podniky zůstanou odpovědné vůči příslušnému orgánu za to, že bude zajištěno dodržování požadavků stanovených v částech 2 a 3 přílohy I;

b)

nedojde ke střetu zájmů mezi touto třetí stranou a hospodářskými činnostmi chovatelů, kteří jsou zapojeni do šlechtitelského programu;

c)

tato třetí strana splňuje všechny nezbytné požadavky na provádění těchto činností;

d)

tyto plemenářské spolky a chovatelské podniky specifikují činnosti, které mají v úmyslu zadat třetí straně a název a kontaktní údaje těchto třetích stran ve svých žádostech uvedených v odstavci 2.

a)

hlavních rysů charakteristiky plemene nebo hlavních cílů tohoto šlechtitelského programu; nebo

b)

udržení tohoto plemene nebo genetické rozmanitosti v rámci tohoto plemene; nebo

c)

pokud je cílem šlechtitelského programu udržení plemene, účinného provádění tohoto šlechtitelského programu:

a)

počet již schválených šlechtitelských programů pro toto plemeno v uvedeném členském státě;

b)

velikost chovných populací, na které se uvedené šlechtitelské programy vztahují;

c)

možné genetické vstupy ze šlechtitelských programů prováděných jinými plemenářskými spolky uznanými pro totéž plemeno v jiných členských státech nebo ve třetích zemích.

a)

oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu jiného členského státu nejméně 90 dnů před datem zamýšleného zahájení šlechtitelského programu v jiném členském státě a na žádost orgánu, kterému tuto skutečnost oznamuje, poskytne překlad oznámení v jednom z úředních jazyků jiného členského státu;

b)

na žádost orgánu, jemuž tuto skutečnost oznamuje, poskytne plemenářský spolek nebo chovatelský podnik nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením šlechtitelského programu v jiném členském státě kopii šlechtitelského programu ve znění schváleném podle čl. 8 odst. 3, k níž, pokud o to tento orgán požádá, připojí překlad do jednoho z úředních jazyků tohoto jiného členského státu.

a)

v jiném členském státě je již prováděn schválený šlechtitelský program čistokrevných plemenných zvířat téhož plemene; a

b)

schválení dalšího šlechtitelského programu by ohrozilo šlechtitelský program, který pro totéž plemeno provádí jiný plemenářský spolek a který již byl členským státem schválen a týká se alespoň: