15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/1

(1)

Komise ve svém sdělení nazvaném „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – 'Společně pro nový růst'“ přijatém dne 13. dubna 2011 vymezila potřebu docílit úrovně transparentnosti sociálních a environmentálních informací poskytovaných podniky ve všech odvětvích, která by byla srovnatelně vysoká, ve všech členských státech. To je plně v souladu s možností, aby členské státy vyžadovaly podle potřeby další zlepšení transparentnosti nefinančních informací podniků, což je ve své podstatě nepřetržité úsilí.

(2)

Potřebu zlepšit uvádění sociálních a environmentálních informací podniky předložením legislativního návrhu v této oblasti zopakovala Komise ve sdělení nazvaném „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“, které bylo přijato dne 25. října 2011.

(3)

Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 6. února 2013 nazvaných „Sociální odpovědnost podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst“ a „Sociální odpovědnost podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění“ uznal, že je důležité, aby podniky zveřejňovaly informace o udržitelnosti, například o sociálních a environmentálních faktorech, s cílem zjistit rizika udržitelnosti a zvýšit důvěru investorů a spotřebitelů. Uvádění nefinančních informací je totiž zásadním krokem pro zvládnutí změny vedoucí k udržitelnému světovému hospodářství, které spojuje dlouhodobou ziskovost se sociální spravedlností a ochranou životního prostředí. Uvádění nefinančních informací v této souvislosti umožňuje měřit, sledovat a řídit výkonnost podniků a jejich dopad na společnost. Evropský parlament tedy vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh na uvádění nefinančních informací podniky, který poskytne velkou flexibilitu s cílem zohlednit mnohorozměrnou povahu sociální odpovědnosti podniků a rozmanitost politik sociální odpovědnosti podniků, které podniky provádějí, společně s dostatečnou mírou srovnatelnosti tak, aby byly uspokojeny potřeby investorů a dalších zúčastněných stran a také potřeba umožnit spotřebitelům snadný přístup k informacím o dopadu podniků na společnost.

(4)

Koordinace vnitrostátních právních předpisů týkajících se uvádění nefinančních informací některými velkými podniky je důležitá pro zájmy podniků, akcionářů i jiných zúčastněných stran. Koordinace je v těchto oblastech nezbytná, neboť většina z těchto podniků působí ve více než jednom členském státě.

(5)

Je rovněž třeba stanovit určitý minimální právní požadavek, pokud jde o rozsah informací, které by měly podniky v celé Unii zpřístupnit veřejnosti a orgánům. Podniky spadající do oblasti působnosti této směrnice by měly poskytnout věrný a komplexní přehled o svých politikách, výsledcích a rizicích.

(6)

Aby se zvýšila soudržnost a srovnatelnost uváděných nefinančních informací v celé Unii, měly by některé velké podniky vypracovávat přehled nefinančních informací obsahující informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Tento přehled by měl zahrnovat popis politik, výsledků a rizik týkajících se těchto otázek a měl by být zahrnut do zprávy vedení daného podniku. Přehled nefinančních informací by měl obsahovat i informace o postupech náležité péče uplatňovaných podnikem, zejména s ohledem na jeho dodavatelské a subdodavatelské řetězce v relevantních a přiměřených případech, s cílem odhalit existující a potenciální nepříznivé dopady, předcházet jim a zmírňovat je. Členské státy by měly mít možnost osvobodit podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, od povinnosti vypracovávat přehled nefinančních informací, pokud podniky předkládají samostatnou zprávu, jež je sestavována za stejné účetní období a obsahuje stejné informace.

(7)

Přehled nefinančních informací, jejž jsou podniky povinny vypracovávat, by měl obsahovat, pokud jde o záležitosti související s životním prostředím, podrobnosti o současných a předvídatelných dopadech působení podniku na životní prostředí a případně na zdraví a bezpečnost, využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, emise skleníkových plynů, využívání vodních zdrojů a znečištění ovzduší. Pokud jde o sociální a zaměstnanecké záležitosti, mohou se informace poskytované v přehledu týkat opatření k zajištění rovnosti pohlaví, provádění základních úmluv Mezinárodní organizace práce, pracovních podmínek, sociálního dialogu, dodržování práva zaměstnanců na informace a konzultace, dodržování práv odborů, zdraví a bezpečnosti při práci a dialogu s místními společenstvími a opatření k zajištění ochrany a rozvoje těchto společenství. Co se týče lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, mohl by přehled nefinančních informací obsahovat informace o předcházení porušování lidských práv nebo o nástrojích pro boj proti korupci a úplatkářství.

(8)

Podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly poskytovat odpovídající informace týkající se záležitostí, které by mohly nejpravděpodobněji přivodit vznik hlavních rizik s vážnými dopady, spolu s riziky, která již existují. Závažnost těchto dopadů by měla být posouzena z hlediska jejich rozsahu a významu. Riziko nepříznivých dopadů může být způsobeno činností samotných podniků nebo může být spojeno s jejich působením a v relevantních a přiměřených případech s jejich produkty, službami a obchodními vztahy, včetně vztahů s dodavatelskými a subdodavatelskými řetězci. To by nemělo vést k přílišnému nárůstu administrativní zátěže pro malé a střední podniky.

(9)

Při poskytování těchto informací by podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, mohly vycházet z vnitrostátních rámců, unijních rámců, jako je systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), nebo mezinárodních rámců, jako je úmluva OSN „Global Compact“, obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“, směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti, norma Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO 26000, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, globální iniciativa pro podávání zpráv („Global Reporting Initiative“) nebo jiné uznávané mezinárodní rámce.

(10)

Členské státy by měly zajistit zavedení vhodných a účinných mechanismů, které zaručí, aby podniky uváděly nefinanční informace v souladu s touto směrnicí. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby byly zavedeny účinné vnitrostátní postupy, které umožní vymáhat dodržování povinností stanovených touto směrnicí, a aby těchto postupů mohly využívat všechny fyzické i právnické osoby, které mají v souladu s vnitrostátním právem oprávněný zájem na tom, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení této směrnice.

(11)

Odstavec 47 závěrečného dokumentu konference OSN Rio+20 nazvané „Budoucnost, jakou chceme,“ uznává význam podávání zpráv podniků o udržitelnosti a vyzývá podniky, aby případně zvážily zahrnutí informací o udržitelnosti do svého cyklu podávání zpráv. Rovněž vyzývá průmysl, zainteresované vlády a příslušné zúčastněné strany, aby za podpory systému OSN případně vypracovaly modely osvědčených postupů a s ohledem na zkušenosti stávajících rámců zjednodušily začlenění finančních a nefinančních informací.

(12)

Přístup investorů k nefinančním informacím je krokem k dosažení cíle stanoveného v rámci Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, podle kterého mají být do roku 2020 zavedeny tržní a politické pobídky, které odměňují investice podniků do účinného využívání zdrojů.

(13)

Evropská rada ve svých závěrech ze dnů 24. a 25. března 2011 vyzvala ke snížení celkové regulační zátěže na evropské a vnitrostátní úrovni, zejména pro malé a střední podniky, a navrhla opatření ke zvýšení produktivity, zatímco cílem strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění je zlepšit podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a podpořit jejich internacionalizaci. Proto by se v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ měly nové požadavky na uvádění informací vztahovat pouze na některé velké podniky a skupiny.

(14)

Rozsah těchto požadavků na uvádění nefinančních informací by měl být vymezen ve vztahu k průměrnému počtu zaměstnanců, bilanční sumě a čistému obratu. Malé a střední podniky by měly být osvobozeny od dalších požadavků a povinnost uvádět přehled nefinančních informací by se měla vztahovat pouze na ty velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu, a na ty subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřským podnikem velké skupiny, v obou případech pokud jejich průměrný počet zaměstnanců přesahuje 500, a to v případě skupiny na konsolidovaném základě. To by nemělo bránit členským státům, aby vyžadovaly uvádění nefinančních informací od podniků a skupin jiných než podniky, na které se vztahuje tato směrnice.

(15)

Mnoho podniků, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (3), je členy skupin podniků. Konsolidované zprávy vedení podniku by měly být sestavovány tak, aby informace týkající se těchto skupin podniků mohly být předány členům a třetím stranám. Vnitrostátní právní předpisy týkající se konsolidovaných zpráv vedení podniku by proto měly být koordinovány, aby se docílilo srovnatelnosti a soudržnosti informací, jež by měly podniky v Unii zveřejňovat.

(16)

Statutární auditoři a auditorské společnosti by měli pouze ověřit, zda byly přehled nefinančních informací nebo samostatná zpráva vypracovány. Kromě toho by členské státy měly mít možnost požadovat, aby byly informace obsažené v přehledu nefinančních informací nebo v samostatné zprávě ověřeny nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb.

(17)

S cílem usnadnit uvádění nefinančních informací podniky by Komise měla vypracovat nezávazné pokyny, včetně obecných a odvětvových nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti. Komise by měla vzít v úvahu stávající osvědčené postupy, mezinárodní vývoj a výsledky souvisejících iniciativ Unie. Komise by měla vést odpovídající konzultace, a to i s příslušnými zúčastněnými stranami. Při odkazech na environmentální aspekty by Komise měla zahrnout přinejmenším využívání půdy, vodních zdrojů, emise skleníkových plynů a využívání materiálů.

(18)

Rozmanitost pravomocí a stanovisek členů správních, řídících a dozorčích orgánů podniků usnadňuje dobré porozumění podnikové organizaci a záležitostem dotyčného podniku. Umožňuje členům těchto orgánů konstruktivně zpochybňovat rozhodnutí řídících pracovníků a být otevřenější vůči inovativním myšlenkám, čímž se zamezí podobnosti názorů členů známé jako jev „skupinového myšlení“. Přispívá tak k účinnému dohledu nad řídícími pracovníky a úspěšné správě a řízení podniku. Z tohoto důvodu je důležité zvýšit transparentnost, pokud jde o uplatňovanou politiku rozmanitosti. Tím by byl trh informován o postupech správy a řízení podniků, a mohl by tak na podniky vytvářet nepřímý tlak, aby posílily rozmanitost v rámci svých řídících a dozorčích orgánů.

(19)

Povinnost uvádět politiky rozmanitosti pro správní, řídící a dozorčí orgány, pokud jde o takové aspekty, jako jsou například věk, pohlaví, vzdělání nebo profesní zkušenosti, by se měla vztahovat pouze na některé velké podniky. Uvádění politiky rozmanitosti by mělo být součástí výkazu o správě a řízení podniku, jak je stanoveno v článku 20 směrnice 2013/34/EU. Pokud se neuplatňuje žádná politika rozmanitosti, neměla by existovat povinnost ji zavést, ale ve výkazu o správě a řízení podniku by mělo být jasně vysvětleno, proč tomu tak je.

(20)

Byly vzaty na vědomí iniciativy na úrovni Unie, včetně podávání zpráv podle jednotlivých zemí v několika odvětvích, a také odkazy Evropské rady uvedené v jejích závěrech ze dnů 22. května a 19. a 20. prosince 2013 na podávání zpráv podle jednotlivých zemí ze strany velkých podniků a skupin, obdobná ustanovení ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) a mezinárodní úsilí o zvýšení transparentnosti v oblasti finančního výkaznictví. V rámci vrcholných schůzek skupin G8 a G20 byla OECD požádána, aby vypracovala standardizovaný vzor pro podávání zpráv pro nadnárodní podniky, jimiž by podávaly daňovým orgánům zprávy o svých ziscích a daňových platbách po celém světě. Tento vývoj doplňují návrhy obsažené v této směrnici jako vhodná opatření pro dané účely.

(21)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zvýšit relevantnost, soudržnost a srovnatelnost informací uváděných některými velkými podniky a skupinami v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(22)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na svobodu podnikání, respektování soukromého života a ochranu osobních údajů. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(23)

Směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Přehled nefinančních informací

1.   Velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu a které k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období, zahrnou do zprávy vedení podniku přehled nefinančních informací obsahující v rozsahu potřebném k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadů jeho činnosti informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, včetně:

Pokud podnik nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.

Přehled nefinančních informací uvedený v prvním pododstavci obsahuje případně také odkazy na částky vykazované v roční účetní závěrce a další komentář k nim.

Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, vynechány, a to ve výjimečných případech, kdy by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, uvedení těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení daného podniku, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadu jeho činnosti.

Při ukládání požadavku na uvádění informací podle prvního pododstavce členské státy stanoví, že podniky mohou vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak podniky učiní, upřesní, ze kterých rámců vycházely.

2.   Pokud podniky plní povinnost stanovenou v odstavci 1, má se za to, že splnily povinnost týkající se analýzy nefinančních informací stanovenou v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci.

3.   Podnik, který je dceřiným podnikem, je osvobozen od povinnosti stanovené v odstavci 1, jestliže jsou on sám a jeho případné dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku nebo samostatné zprávy jiného podniku, která je vypracována v souladu s článkem 29 a s tímto článkem.

4.   Pokud podnik vypracovává za stejné účetní období samostatnou zprávu, ať již vycházející z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců či nikoli, která obsahuje informace požadované pro přehled nefinančních informací stanovené v odstavci 1, mohou ho členské státy osvobodit od povinnosti vypracovat přehled nefinančních informací stanovený v odstavci 1, je-li tato samostatná zpráva:

Odstavec 2 se použije na podniky vypracovávající samostatnou zprávu podle prvního pododstavce tohoto odstavce obdobně.

5.   Členské státy zajistí, aby statutární auditor nebo auditorská společnost ověřili, zda byl vypracován přehled nefinančních informací podle odstavce 1 nebo samostatná zpráva podle odstavce 4.

6.   Členské státy mohou požadovat, aby byly informace obsažené v přehledu nefinančních informací podle odstavce 1 nebo v samostatné zprávě podle odstavce 4 ověřeny nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb.“

2)

Článek 20 se mění takto:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 29a

Konsolidovaný přehled nefinančních informací

1.   Subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny, jež k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období, zahrnou do konsolidované zprávy vedení podniku konsolidovaný přehled nefinančních informací obsahující v rozsahu nezbytném pro pochopení vývoje skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, včetně:

Pokud skupina nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne konsolidovaný přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.

Konsolidovaný přehled nefinančních informací uvedený v prvním pododstavci obsahuje případně také odkazy na částky vykazované v konsolidované účetní závěrce a další komentář k nim.

Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, vynechány, a to ve výjimečných případech, kdy by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, uvedení těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení dané skupiny, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti.

Při ukládání požadavku na uvádění informací podle prvního pododstavce členské státy stanoví, že mateřský podnik může vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak mateřský podnik učiní, upřesní, ze kterých rámců vycházel.

2.   Pokud mateřský podnik plní povinnost stanovenou v odstavci 1, má se za to, že splnil povinnost týkající se analýzy nefinančních informací stanovenou v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci a v článku 29.

3.   Mateřský podnik, který je zároveň dceřiným podnikem, je osvobozen od povinnosti stanovené v odstavci 1, jestliže jsou on sám a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku nebo samostatné zprávy jiného podniku, která je vypracována v souladu s článkem 29 a s tímto článkem.

4.   Pokud mateřský podnik vypracovává za stejné účetní období samostatnou zprávu odkazující na celou skupinu, ať již vycházející z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců či nikoli, která obsahuje informace požadované pro konsolidovaný přehled nefinančních informací stanovený v odstavci 1, mohou ho členské státy osvobodit od povinnosti vypracovat konsolidovaný přehled nefinančních informací stanovený v odstavci 1, je-li tato samostatná zpráva:

Odstavec 2 se použije na podniky vypracovávající samostatnou zprávu podle prvního pododstavce tohoto odstavce obdobně.

5.   Členské státy zajistí, aby statutární auditor nebo auditorská společnost ověřili, zda byl vypracován konsolidovaný přehled nefinančních informací podle odstavce 1 nebo samostatná zpráva podle odstavce 4.

6.   Členské státy mohou požadovat, aby byly informace obsažené v konsolidovaném přehledu nefinančních informací podle odstavce 1 nebo v samostatné zprávě podle odstavce 4 ověřeny nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb.“

4)

V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících a dozorčích orgánů podniku jednající v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, měli kolektivní povinnost zajistit, aby

byly vypracovány a zveřejněny v souladu s požadavky této směrnice a případně s mezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002.“

5)

V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Tento článek se nevztahuje na přehled nefinančních informací uvedený v čl. 19a odst. 1, na konsolidovaný přehled nefinančních informací uvedený v čl. 29a odst. 1 ani na samostatné zprávy uvedené v čl. 19a odst. 4 a čl. 29a odst. 4.“

6)

V článku 48 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ve zprávě se také s přihlédnutím k vývoji v OECD a k výsledkům souvisejících evropských iniciativ zváží možnost zavedení povinnosti pro velké podniky, aby každoročně vydaly zprávu podle jednotlivých zemí za každý členský stát a třetí zemi, v nichž podniky působí, která by obsahovala přinejmenším informace o dosažených ziscích, o zaplacených daních ze zisku a o obdržených veřejných podporách.“

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/10

(1)

Podle rozhodnutí Rady 2013/671/EU (1) byla Dohoda mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti zdanění úspor a správní spolupráce v oblasti daní společenstvím Svatý Bartoloměj (dále jen „dohoda“) podepsána dne 17. února 2014 s výhradou pozdějšího uzavření.

(2)

Účelem dohody je zaručit, aby se mechanismy směrnice Rady 2011/16/EU (2) a směrnice Rady 2003/48/ES (3), týkající se zejména boje proti podvodům a přeshraničním daňovým únikům, na ostrov Svatého Bartoloměje uplatňovaly i navzdory změně jeho statusu.

(3)

Dohoda by měla být uzavřena,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/12

(1)

Společenství Svatý Bartoloměj je nedílnou součástí Francouzské republiky, ale v souladu s rozhodnutím Evropské rady (1) již ode dne 1. ledna 2012 není součástí Evropské unie.

(2)

Aby mohly být i nadále chráněny zájmy Unie a zejména bylo možno bojovat proti přeshraničním podvodům a daňovým únikům, je nezbytné zajistit, aby ustanovení právních předpisů Evropské unie týkající se správní spolupráce v oblasti daní, jakož i zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb byly v případě společenství Svatý Bartoloměj i nadále použitelné. Je třeba rovněž zajistit, aby se na toto společenství uplatňovaly i veškeré právní předpisy měnící tato ustanovení,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/16

(1)

Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy má Rada přijmout na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

Nařízení Rady a Evropského parlamentu (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby byla opatření pro zachování zdrojů se přijímána s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, a poradenství poskytnutého poradními sbory.

(3)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo loviště, a s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4)

Celkové přípustné odlovy (TAC) by tedy měly být stanoveny v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 a s ohledem na zásady uvedené ve 2. bodě odůvodnění.

(5)

Pro lov malých pelagických druhů (sleď obecný a šprot obecný), tresky obecné a lososa obecného v Baltském moři platí povinnost vykládky, stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, ode dne 1. ledna 2015. Podle čl. 16 odst. 2 téhož nařízení mají být při zavedení povinnosti vykládky pro určitou rybí populaci rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků.

(6)

Pro populace podléhající specifickým víceletým plánům by měla být rybolovná práva určena v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. Omezení odlovu by tedy měla být stanovena v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (2) (plánem pro tresku obecnou v Baltském moři).

(7)

Vědecké doporučení o intenzitě rybolovu pro populace tresky obecné v Baltském moři, které poskytla Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), určilo, že pokud by se povinnost vykládky vztahovala na konkrétní populaci, nepřispělo by stanovení nižších omezení intenzity k dosažení cílů reformované společné rybářské politiky. Proto je vhodné stanovit omezení intenzity pro populace tresky obecné v subdivizích ICES 22-24 na úrovni roku 2014. Stanovení omezení intenzity rybolovu na úrovni roku 2014 usnadní zavedení povinnosti vykládky a přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(8)

S ohledem na poskytnuté vědecké doporučení lze zavést flexibilitu v řízení intenzity rybolovu tresky obecné v Baltském moři v subdivizích ICES 22–24, aniž by byly ohroženy cíle plánu pro tresku obecnou a aniž by to vedlo ke zvýšení úmrtnosti způsobené rybolovem. Tato flexibilita by umožnila efektivnější řízení intenzity rybolovu v případech, kdy kvóty nejsou mezi loďstvo členského státu rozděleny rovnoměrně, a usnadnila by rychlé reakce na výměny kvót. Členským státům by proto mělo být dovoleno, aby přidělily rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou dodatečné dny nepřítomnosti v přístavu, pokud je stejný počet dnů odejmut jiným rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou.

(9)

V aktuálním vědeckém doporučení uvádí, že ICES nemohla stanovit biologické referenční hodnoty pro populace tresky obecné v subdivizích ICES 25–32 a namísto toho doporučila, aby TAC pro tuto populaci tresky obecné vycházel z koncepce pro populace, o nichž jsou k dispozici jen omezené údaje. Neexistence biologických referenčních hodnot znemožňuje dodržovat pravidla týkající se stanovení rybolovných práv pro populace tresky obecné v subdivizích ICES 25–32. Jelikož nestanovení rybolovných práv by mohlo představovat vážnou hrozbu pro udržitelnost této populace, je vhodné stanovit TAC pro tuto populaci tresky obecné na úrovni odpovídající přístupu vypracovanému a doporučenému ICES a stanovit omezení intenzity rybolovu na úrovni roku 2014. Stanovení omezení intenzity rybolovu na úrovni roku 2014 usnadní zavedení povinnosti vykládky, zajistí selektivnější rybolov a přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(10)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (3), a zejména jeho články 33 a 34, pokud jde o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je proto třeba upřesnit kódy týkající se vykládek populací, na něž se vztahuje toto nařízení, které mají členské státy používat při předávání údajů Komisi.

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (4) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na které populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. Ustanovení čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 nedávno zavedla mechanismus meziroční flexibility pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Ve snaze zabránit nadměrné flexibilitě, která by narušovala dodržování zásady rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by proto mělo být stanoveno, že se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 použijí na analytické TAC pouze tehdy, pokud není použita meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(12)

Vědecké doporučení ohledně šprota obecného v Severním moři se týká období od července do června následujícího roku, ačkoli TAC se stanoví pro období od ledna do prosince. Nejnovější vědecké doporučení pro období od července 2014 do června 2015 uvádí, že TAC lze významně zvýšit. V druhé polovině roku 2014 tedy existuje větší dostupnost šprota obecného, než se předpokládalo. Jelikož tato populace je předmětem analytického hodnocení a nachází se v rámci bezpečných biologických limitů, jsou splněny podmínky pro uplatnění článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 umožňující meziroční flexibilitu kvót a taková flexibilita by měla být povolena, aby bylo v rámci rybolovu možné využít co nejefektivněji zvýšené dostupnosti šprota obecného. Nařízení (EU) č. 43/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Nařízení (EU) č. 43/2014 v současnosti umožňuje, aby určitý členský stát využil v roce 2015 ve vztahu k některým populacím veškerá nevyužitá množství až do výše 10 % kvóty, kterou měl daný členský stát k dispozici v roce 2014. Dne 6. srpna 2014 uvalila Ruská federace embargo na dovoz některých zemědělských produktů a produktů rybolovu z Unie. V důsledku toho bylo nemožné uskutečnit část vývozu, který producenti do Ruska plánovali uskutečnit během podzimu 2014, a v některých případech nebylo možné nalézt narychlo alternativní trhy. S ohledem na tyto výjimečné okolnosti a na naléhavost celé záležitosti je nutné umožnit určité úpravy pro rybářskou sezónu 2014. Vzhledem k pozitivnímu vědeckému doporučení a pozitivnímu přístupu příslušných pobřežních států je vhodné umožnit, a to výjimečně a pouze pro populace nejhůře nebo přímo postižené ruským embargem, zvýšení procentního podílu množství nevyužitých v roce 2014, která mohou být převedena do roku 2015. Toto výjimečné opatření je omezeno na rybářskou sezónu 2014. Předpokládá se, že toto opatření umožní nalézt nové trhy nebo přizpůsobit odlovy, pokud by embargo platilo dále i v roce 2015. Ze stejných důvodů by se měla v nařízení Rady (EU) č. 1180/2013 (5) zavést odpovídající možnost převést nevyužitá rybolovná práva. Nařízení (EU) č. 43/2014 a (EU) č. 1180/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila obživa rybářů Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2015. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení. Z důvodů uvedených ve 13. bodě odůvodnění by se ustanovení o možnosti převodu rybolovných práv nevyužitých v roce 2014 měla použít ode dne 1. ledna 2014,

1)

„ICES“ Mezinárodní rada pro průzkum moří;

2)

„Baltským mořem“ oblasti ICES IIIb, IIIc a IIId;

3)

„subdivizí“ subdivize ICES v Baltském moři podle definice v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 (6);

4)

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání biologických mořských druhů;

5)

„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

6)

„intenzitou rybolovu“ rozumí součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech rybářských plavidel ve skupině;

7)

„populací“ biologické mořské zdroje, které se vyskytují v dané oblasti řízení;

8)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství ryb z každé populace, které může být:

9)

„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

10)

„dnem nepřítomnosti v přístavu“ každé nepřetržité období 24 hodin nebo jeho část, během něhož je rybářské plavidlo nepřítomno v přístavu.

a)

výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 nebo podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 nebo podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

1)

Článek 18a se mění takto:

2)

V příloze IA se položka týkající se šprota obecného a souvisejících vedlejších úlovků ve vodách Unie oblastí IIa a IV nahrazuje tímto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Flexibilita při stanovování rybolovných práv některých populací

1.   Tento článek se vztahuje na populace:

2.   Veškerá množství až do výše 25 % kvóty členského státu pro populace určené v odstavci 1, která nebyla v roce 2014 využita, se přičítají pro účely výpočtu kvóty dotčeného členského státu pro příslušnou populaci v roce 2015. Při určování využitých a nevyužitých množství podle tohoto odstavce se zohlední veškerá množství, která byla převedena jiným členským státům podle čl. 16 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (9), jakož i veškerá množství, která byla odečtena v souladu s články 37, 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

3.   Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se u dotčených členských států pro populace určené v odstavci 1 tohoto článku nepoužije.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).“"

2)

V příloze I se vkládá následující poznámka pod čarou pro položky týkající se těchto populací: sleď obecný v subdivizích 30–31, sleď obecný ve vodách Unie v subdivizích 25–27, 28.2, 29 a 32, sleď obecný v subdivizi 28.1 a šprot obecný ve vodách Unie v subdivizích 22–32:

„Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.“

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/27

(1)

Směrnice 2013/36/EU zmocňuje příslušné nebo pověřené orgány členských států, aby uložily vyšší požadavky na kapitál globálním systémově významným institucím (G-SVI) s cílem kompenzovat vyšší riziko, které G-SVI představují pro finanční systém, a možný dopad jejich úpadku na daňové poplatníky. Uvedená směrnice vymezuje určité základní zásady metodiky určování institucí G-SVI a jejich zařazování do podkategorií podle jejich systémové významnosti. V souladu s tímto zařazením bude institucím uložen dodatečný požadavek na kmenový kapitál tier 1, tzv. kapitálová rezerva pro G-SVI. Metodika určování a zařazování institucí G-SVI se opírá o pět kategorií, které měří systémový význam banky pro globální finanční trh, a je dále upřesněna v tomto nařízení.

(2)

Aby toto nařízení zachovávalo přístup směrnice 2013/36/EU, mělo by zohlednit standardy pro metodiky posuzování globálních systémově významných bank a pro vyšší požadavek na schopnost absorbovat ztrátu, které stanovil Basilejský výbor pro bankovní dohled a které vycházejí z rámce pro globální systémově významné instituce stanoveného Radou pro finanční stabilitu v návaznosti na zprávu „Reducing the moral hazard posed by systemically important financial institutions – FSB Recommendations and Time Lines“ (Omezování morálního hazardu, který představují systémově významné finanční instituce – doporučení a lhůty Rady pro finanční stabilitu).

(3)

Směrnice 2013/36/EU objasňuje, že metodika určování a zařazování je harmonizována ve všech členských státech pomocí jednotných a transparentních parametrů pro určování celkového skóre subjektu za účelem měření jeho systémového významu. Aby bylo zajištěno, že vzorek bank a bankovních skupin z Unie i bank a bankovních skupin povolených ve třetích zemích, který slouží jako referenční vzorek pro obraz globálního finančního systému, bude napříč Unií jednotný, měl by tento vzorek určit Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Výjimky z tohoto vzorku a jeho doplnění na základě posouzení v rámci dohledu by měly být voleny výhradně pro zajištění funkce referenčního vzorku a neměly by se opírat o jiné důvody.

(4)

Postup určování institucí G-SVI by měl vycházet ze srovnatelných údajů a měl by zohledňovat skutečnost, že instituce musí jasně vědět, zda a v jaké výši pro ně bude platit požadavek na kapitálovou rezervu, a proto by metodika měla zahrnovat lhůty a postupy tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že určování institucí G-SVI by se mělo opírat o aktuální údaje týkající se vzorku velkých globálních bankovních skupin, z nichž některé jsou povoleny ve třetích zemích, však nebudou potřebné údaje k dispozici dříve než ve druhé polovině každého roku. Aby mohly instituce splnit požadavky, které vyplývají z jejich statusu G-SVI, měl by požadavek na kapitálovou rezervu vstoupit v účinnost přibližně jeden rok po určení dané instituce jako G-SVI.

(5)

Směrnice 2013/36/EU vymezuje pět kategorií, které měří systémový význam a zahrnují kvantifikovatelné ukazatele. S cílem minimalizovat administrativní zátěž pro instituce a orgány jsou tyto kategorie totožné s kategoriemi, které uplatňuje Basilejský výbor pro bankovní dohled. Při dalším definování kvantifikovatelných ukazatelů by toto nařízení mělo uplatňovat tentýž přístup. Ukazatele by měly být voleny tak, aby odrážely jednotlivé aspekty případných nepříznivých externích vlivů úpadku subjektu a jeho kritické funkce pro stabilitu finančního systému. Referenčním systémem pro posouzení systémového významu by měly být globální finanční trhy a globální ekonomika.

(6)

Pro stanovení přesné metodiky určování a klasifikace institucí G-SVI v souladu s pravidly uvedenými ve směrnici 2013/36/EU je důležité jasně vymezit pojmy „dotčený subjekt“, „hodnota ukazatele“, „jmenovatel“ a „hraniční skóre“ jejich definováním pro účely tohoto nařízení.

(7)

Systémový význam každé bankovní skupiny měřený ukazateli na konsolidovaném základě by měl být vyjádřen jako individuální celkové skóre pro určitý rok, které bude měřit postavení skupiny ve vztahu k ostatním subjektům ve vzorku. Na základě tohoto skóre by měly být banky určeny jako instituce G-SVI a zařazeny do podkategorií, pro které budou platit různé požadavky na kapitálovou rezervu. Při výpočtu skóre jako průměru skóre kategorií by každé z pěti kategorií měla být přiřazena váha ve výši 20 %. Pro účely výpočtu celkového skóre by měla být na kategorii nahraditelnosti uplatňována horní hranice vzhledem k tomu, že na základě analýzy údajů do roku 2013 včetně se ukázalo, že tato kategorie má neúměrně vysoký dopad na skóre u bank, jež mají dominantní postavení v poskytování platebních a upisovacích služeb a služeb úschovy aktiv.

(8)

Relevantní orgány by měly mít možnost využít řádného posouzení v rámci dohledu s cílem přeřadit instituci G-SVI z nižší podkategorie do vyšší podkategorie nebo označit subjekt, jehož celkové skóre je nižší než hraniční skóre nejnižší podkategorie, za instituci G-SVI. Vzhledem k tomu, že určení na základě posouzení v rámci dohledu má tentýž cíl jako řádný postup stanovování skóre, měl by být kritériem, o které se toto posouzení opírá, také systémový význam banky pro globální finanční trh a globální ekonomiku, a to v souladu s metodikou, kterou používá Basilejský výbor pro bankovní dohled. Riziko úpadku banky by nemělo být kritériem, neboť je již zohledněno v ostatních obezřetnostních požadavcích, mimo jiné v hodnotě celkové rizikové expozice, a případně v dalších kapitálových požadavcích, jako je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA.

(10)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2).

(11)

Toto nařízení by se mělo použít od 1. ledna 2015, neboť požadavek na udržování kapitálové rezervy pro G-SVI stanovený v čl. 131 odst. 4 směrnice 2013/36/EU se použije a bude postupně zaváděn od 1. ledna 2016. Z toho důvodu a s cílem včas informovat instituce o kapitálové rezervě pro G-SVI, která pro ně bude platit, a poskytnout jim dostatek času na zvýšení požadovaného kapitálu, by měly být instituce G-SVI určeny nejpozději počátkem roku 2015.

(12)

Požadavek kapitálové rezervy pro G-SVI by měl být zaváděn postupně po dobu tří let podle čl. 162 odst. 5 směrnice 2013/36/EU: první krok požadavku uvedený v čl. 162 odst. 5 písm. a) směrnice 2013/36/EU by se měl použít od 1. ledna 2016 pro ty instituce G-SVI, které relevantní orgány určí počátkem roku 2015, a to na základě údajů ke konci účetních období do července 2014. Druhý krok požadavku kapitálové rezervy pro G-SVI uvedený v čl. 162 odst. 5 písm. b) směrnice 2013/36/EU by se měl použít od 1. ledna 2017 pro ty instituce G-SVI, které relevantní orgány určí do konce roku 2015 nebo nejpozději počátkem roku 2016, a to na základě údajů ke konci účetních období do července 2015,

1)

„dotčeným subjektem“ mateřská instituce v EU nebo mateřská finanční holdingová společnost v EU nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo instituce, která není dceřiným podnikem mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU;

2)

„hodnotou ukazatele“ pro každý ukazatel stanovený v článku 6 a pro každý dotčený subjekt ve vzorku individuální hodnota ukazatele a pro každou banku povolenou ve třetí zemi srovnatelná individuální hodnota ukazatele zveřejňovaná v souladu se standardy dohodnutými na mezinárodní úrovni;

3)

„jmenovatelem“ pro každý ukazatel celková souhrnná výše hodnot ukazatelů dotčených subjektů a bank povolených ve třetích zemích obsažených ve vzorku;

4)

„hraničním skóre“ hodnota skóre, která určuje nejnižší hranici a hranice mezi pěti kategoriemi definovanými v čl. 131 odst. 9 směrnice 2013/36/EU.

a)

podkategorie 1 zahrnuje skóre od 130 do 229 základních bodů;

b)

podkategorie 2 zahrnuje skóre od 230 do 329 základních bodů;

c)

podkategorie 3 zahrnuje skóre od 330 do 429 základních bodů;

d)

podkategorie 4 zahrnuje skóre od 430 do 529 základních bodů;

e)

podkategorie 5 zahrnuje skóre od 530 do 629 základních bodů.

a)

aktiva ve finančním systému;

b)

závazky ve finančním systému;

c)

cenné papíry v oběhu.

a)

aktiva v úschově;

b)

platební činnost;

c)

upsané transakce na trzích dluhopisů a akciových trzích.

a)

pomyslná hodnota mimoburzovních derivátů;

b)

aktiva zařazená na úrovni 3 reálné hodnoty měřené v souladu s nařízením Komise EU č. 1255/2012 (4);

c)

cenné papíry k obchodování a realizovatelné.

a)

pohledávky napříč jurisdikcemi,

b)

závazky napříč jurisdikcemi.

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/37

(1)

Článek 544 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (2) stanoví zjednodušení vyřízení režimu aktivního zušlechťovacího styku. V rámci tohoto zjednodušení je některé dovážené zboží považováno za zpětně vyvezené nebo vyvezené, ačkoli ve skutečnosti bylo uvedeno na trh Unie bez následného celního prohlášení a platby dovozního cla.

(2)

Ustanovení čl. 544 písm. c) nařízení (EHS) č. 2454/93 zahrnuje dodání civilních letadel. Zjednodušením vyřízení režimu aktivního zušlechťovacího styku pro civilní letadla se posiluje konkurenceschopnost odvětví letectví na mezinárodní úrovni a přispívá se k vytváření přidané hodnoty v Unii.

(3)

Oblast působnosti čl. 544 písm. c) nařízení (EHS) č. 2454/93 by měla být rozšířena na vojenská letadla, aby tato letadla mohla využívat zjednodušeného vyřízení režimu aktivního zušlechťovacího styku stejným způsobem jako civilní letadla.

(4)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/38

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/40

(1)

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 6. října 2010. Součástí dohody je Protokol o kulturní spolupráci (dále jen „protokol“), v jehož článku 1 je stanoven rámec, v němž strany spolupracují v zájmu usnadnění výměny v oblasti kulturních činností, zboží a služeb, mimo jiné i v audiovizuálním odvětví.

(2)

Podle čl. 15.10 odst. 5 dohody je dohoda částečně prozatímně prováděna rozhodnutím Rady 2011/265/EU (2) (dále jen „rozhodnutí“) ode dne 1. července 2011 do dokončení postupů nezbytných pro její uzavření.

(3)

Podle článku 6 rozhodnutí určuje postoj, který má Unie zajmout ve Výboru pro kulturní spolupráci (dále jen „výbor“) k rozhodnutím s právními účinky, Rada, která jedná v souladu se Smlouvou.

(4)

Článek 3a protokolu stanoví, že Výbor pro kulturní spolupráci ihned po svém zřízení sestaví seznam patnácti osob, které budou vykonávat funkci rozhodce.

(5)

Unie by měla vymezit postoj, který má být zaujat ve výboru, pokud jde o sestavení seznamu rozhodců.

(6)

Postoj Unie ve výboru by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/44

(1)

Dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 16. května 2014, požádala Litva o povolení pro opatření odchylující se od čl. 287 bodu 11 směrnice o DPH tak, aby mohla nadále uplatňovat osvobození od daně některých osob povinných k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven ekvivalentu 45 000 EUR v národní měně při kurzu platném ke dni jejího přistoupení k Unii (dále jen „opatření“). Na základě tohoto opatření by byly tyto osoby povinné k dani osvobozeny od určitých či všech povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty (DPH) podle hlavy XI kapitol 2 až 6 směrnice o DPH.

(2)

Komise o žádosti Litvy informovala ostatní členské státy dopisem ze dne 6. června 2014. Dopisem ze dne 12. června 2014 uvědomila Komise Litvu, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Členské státy již mohou využívat zvláštní režim pro malé podniky podle hlavy XII směrnice o DPH. Prodloužené opatření se odchyluje od hlavy XII směrnice o DPH pouze natolik, že prahová hodnota ročního obratu osob povinných k dani v rámci zvláštního režimu je vyšší, než jaká je Litvě povolena podle čl. 287 bodu 11 směrnice o DPH, což je 29 000 EUR.

(4)

Prováděcím rozhodnutím Rady 2011/335/EU (2) bylo Litvě povoleno uplatňovat do 31. prosince 2014 odchylující se opatření a osvobozovat od daně osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřekračuje 45 000 EUR. Vzhledem k tomu, že tato prahová hodnota vedla ke snížení povinností ohledně DPH pro menší podniky, mělo by být Litvě povoleno prodloužit uplatňování tohoto opatření i v dalším časově omezeném období. Osoby povinné k dani si stále mohou zvolit běžný režim DPH.

(5)

Z informací poskytnutých Litvou vyplývá, že prodloužení odchylky bude mít na celkovou částku příjmů z daní vybraných ve fázi konečné spotřeby pouze zanedbatelný dopad.

(6)

Odchylka nemá dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/46

(1)

Lotyšsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 1. července 2014, o povolení opatření odchylujícího se od čl. 287 bodu 10 směrnice o DPH, jehož účelem je osvobodit od daně určité osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje 50 000 EUR (dále jen „opatření“). Na základě tohoto opatření by byly tyto osoby povinné k dani osvobozeny od určitých či všech povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty (DPH) podle hlavy XI kapitol 2 až 6 směrnice o DPH. Takové opatření již bylo Lotyšsku povoleno prováděcím rozhodnutím Rady 2010/584/EU (2), jehož platnost skončila dne 31. prosince 2013.

(2)

Komise o žádosti Lotyšska uvědomila ostatní členské státy dopisem ze dne 7. srpna 2014. Dopisem ze dne 11. srpna 2014 oznámila Komise Lotyšsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Členské státy již mohou využívat zvláštní režim pro malé podniky podle hlavy XII směrnice o DPH. Opatření se odchyluje od hlavy XII směrnice o DPH pouze v tom smyslu, že prahová hodnota ročního obratu osob povinných k dani v rámci zvláštního režimu je vyšší, než jaká je Lotyšsku povolena podle čl. 287 bodu 10 směrnice o DPH, tedy 17 200 EUR.

(4)

Vyšší prahová hodnota zvláštního režimu je zjednodušujícím opatřením, neboť může podstatně snížit povinnosti nejmenších podniků spojené s DPH, přičemž je tento zvláštní režim pro osoby povinné k dani volitelný a umožňuje, aby se podniky rozhodly nadále využívat běžný režim DPH.

(5)

Z informací poskytnutých Lotyšskem vyplývá, že odchylka bude mít na celkovou částku příjmů z daní vybraných ve fázi konečné spotřeby pouze zanedbatelný dopad.

(6)

Odchylka nemá dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/48

(1)

Dopisem zaevidovaným Komisí dne 26. května 2014 požádalo Estonsko o povolení odchýlit se od ustanovení směrnice 2006/112/ES upravujících nárok na odpočet daně odvedené na vstupu, pokud jde o osobní automobily.

(2)

Dopisem ze dne 11. června 2014 Komise o žádosti Estonska informovala ostatní členské státy. Dopisem ze dne 12. června 2014 oznámila Komise Estonsku, že již má k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

(3)

Články 168 a 168a směrnice 2006/112/ES stanoví nárok osoby povinné k dani provést odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) vyměřené za zboží dodané a služby poskytnuté pro účely jejích zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice nařizuje osobám povinným k dani vyúčtovat DPH, pokud je obchodní majetek používán pro soukromou potřebu.

(4)

Často je velmi složité přesně určit, kdy se jedná o používání vozidel k soukromým účelům, a i v případech, kdy to možné je, je tento postup často náročný. S požadovaným povolením by u osobních automobilů, které nejsou užívány v plném rozsahu pro podnikání, měla být výše DPH z nákladů způsobilých k odpočtu stanovena, s určitými výjimkami, paušální procentní sazbou. Podle aktuálně dostupných informací mají estonské orgány za to, že opodstatněná je sazba ve výši 50 %. Zároveň by měl být s cílem zamezit dvojímu zdanění pozastaven požadavek na účtování DPH pro soukromé použití u osobních automobilů, které jsou předmětem omezení povoleného tímto rozhodnutím. Toto zjednodušující opatření odstraňuje potřebu vedení záznamů o používání služebních automobilů k soukromým účelům a zabraňuje daňovým únikům v důsledku nesprávného vedení záznamů.

(5)

Omezení nároku na odpočet daně vyplývající z požadovaného povolení by se mělo uplatnit na DPH zaplacenou při nákupu, leasingu, pořízení uvnitř Společenství a dovozu stanovených osobních automobilů a na výdaje s tím související, včetně nákupu pohonných hmot.

(6)

Požadované povolení by se mělo vztahovat pouze na osobní automobily s nejvyšší přípustnou hmotností nepřesahující 3 500 kilogramů a nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče. Jakékoli soukromé použití osobních automobilů nejvyšší přípustnou hmotností přesahující 3 500 kilogramů nebo s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče je zanedbatelné vzhledem k vlastnostem těchto automobilů povaze či typu podnikání, k němuž jsou využívány. Rovněž by měl být stanoven podrobný seznam kategorií osobních automobilů vyňatých z oblasti působnosti uvedeného povolení na základě jejich zvláštního použití.

(7)

Povolení by mělo být časově omezeno na období do 31. prosince 2017, aby bylo možné přezkoumat jeho nezbytnost a účelnost a poměr mezi obchodním a soukromým použitím, na němž je opatření založeno.

(8)

Pokud by se Estonsko domnívalo, že je nutné prodloužit platnost tohoto povolení na období po roce 2017, mělo by Komisi do 31. března 2017 předložit zprávu zahrnující přezkum uplatňovaného procentního podílu společně se žádostí o prodloužení platnosti.

(9)

Odchylující se opatření bude mít pouze zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů vybranou na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH,

a)

automobily zakoupené pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu;

b)

automobily používané pro přepravu osob za úplatu, včetně taxislužby;

c)

automobily používané k výuce řízení motorových vozidel.

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/50

(1)

Směrnice 64/432/EHS stanoví veterinární podmínky pro obchod se skotem a prasaty uvnitř Unie. Mimo jiné je v ní stanoveno, že skot a prasata musí být během přepravy do místa určení doprovázeni veterinárním osvědčením, které odpovídá vzoru 1 nebo vzoru 2 uvedenému v příloze F uvedené směrnice.

(2)

V souladu s článkem 1 nařízení Komise (ES) č. 599/2004 (2) se různá veterinární osvědčení vyžadovaná v rámci obchodu uvnitř Unie podávají na základě harmonizovaného vzoru, který je přílohou uvedeného nařízení.

(3)

S ohledem na úpravy, které mají být provedeny v obsahu veterinárních osvědčení uvedených jako vzory 1 a 2 v příloze F směrnice 64/432/EHS, je u těchto veterinárních osvědčení rovněž třeba upravit formát.

(4)

Platnost ustanovení čl. 6 odst. 2 písm. e) a čl. 6 odst. 3 směrnice 64/432/EHS skončila dne 31. prosince 2000, a ve vzorovém veterinárním osvědčení uvedeném jako vzor 1 v příloze F uvedené směrnice by proto daná možnost již neměla figurovat.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 (3) stanoví pravidla pro určení statusu hospodářství, ve kterých jsou chována prasata.

(6)

Nařízení Komise (EU) č. 216/2014 (4), kterým se mění nařízení (ES) č. 2075/2005 stanoví požadavky, které musí splnit provozovatelé potravinářských podniků, aby získali úřední uznání hospodářství uplatňujících řízené podmínky ustájení, a uděluje daným hospodářstvím odchylku od ustanovení týkajících se testování při porážce.

(7)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1114/2014 (5), kterým se mění nařízení (ES) č. 2075/2005 upřesňuje, jaké podmínky se použijí v případě, že jsou plemenná a užitková domácí prasata přemísťována z jednoho hospodářství do jiného prostřednictvím sběrných středisek.

(8)

Aby mohly členské státy použít příslušný režim testování na přítomnost trichinel při porážce a aby nebyl ohrožen status hospodářství určení plemenných a užitkových domácích prasat, je třeba údaje týkající se úředního uznání hospodářství původu zvířat, která jsou předmětem obchodu, jako hospodářství uplatňujícího řízené podmínky ustájení podle článku 8 nařízení (ES) č. 2075/2005 uvést ve vzorovém veterinárním osvědčení pro obchod s prasaty uvnitř Unie, které je uvedeno jako vzor 2 v příloze F směrnice 64/432/EHS.

(9)

Příloha F směrnice 64/432/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

15.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/61

(1)

V čl. 2 odst. 6 písm. d) přílohy III k dohodě o partnerství AKT-EU se stanoví, že Výbor velvyslanců AKT-EU kontroluje celkovou strategií CDE a dohlíží na práci výkonné rady CDE.

(2)

Výkonná rada CDE dohlíží na práci CDE (čl. 2 odst. 7 písm. b)), přijímá program a rozpočet CDE (čl. 2 odst. 7 písm. c) a předkládá pravidelnou zprávu Výboru velvyslanců AKT-EU (čl. 2 odst. 7 písm. d)).

(3)

Stanovy a jednací řád CDE přijaté rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT-ES č. 8/2005 (dále jen „stanovy CDE“) a finanční pravidla CDE přijatá rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT-ES č. 5/2004 (dále „finanční pravidla CDE“) představují záruky, pokud jde o informace a dohled ze strany Výboru velvyslanců AKT-EU.

(4)

Rada ministrů AKT-EU se na 39. zasedání konaném ve dnech 19. a 20. června 2014 v Nairobi ve společném prohlášení rozhodla, že přistoupí k řádnému uzavření CDE a ke změně přílohy III dohody o partnerství AKT-EU a že za tím účelem přenese na Výbor velvyslanců AKT-EU pravomoc v této záležitostí pokračovat s cílem přijímat nutná rozhodnutí.

(5)

Ve výše uvedeném společném prohlášení Rada ministrů AKT-EU ustavila společnou pracovní skupinu AKT-EU, aby bylo zajištěno uzavření CDE za co nejlepších možných podmínek,