Úřední věstník L 317/2014

4.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 317/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 1141/2014

ze dne 22. října 2014

o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 224 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) se stanoví, že politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.

(2)

V článcích 11 a 12 Listiny se stanoví, že právo na svobodu sdružování na všech úrovních, například v politických a občanských otázkách, a právo na svobodu projevu, které zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice, jsou základními právy každého občana Unie.

(3)	Evropští občané by měli mít možnost využít těchto práv k plnohodnotné účasti na demokratickém životě Unie.

(4)	Skutečně nadnárodní evropské politické strany a k nim přidružené evropské politické nadace hrají rozhodující úlohu při formulování hlasu občanů na evropské úrovni tím, že propojí politiku na vnitrostátní a unijní úrovni.

(5)	Evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace by měly být povzbuzovány a mělo by se jim napomáhat ve snahách o zajišťování silné vazby mezi evropskou občanskou společností a orgány Unie, zejména Evropským parlamentem.

(6)

Zkušenosti evropských politických stran a jejich přidružených evropských politických nadací z uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 (5), společně s usnesením Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 (6), svědčí o nutnosti zlepšit právní a finanční rámec pro evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace a umožnit jim tak, aby se více zviditelnily a aby se z nich stali efektivně fungující aktéři mnohoúrovňového politického systému Unie.

(7)	Jako výraz uznání poslání, které vyplývá pro evropské politické strany ze Smlouvy o EU, a s cílem usnadnit jejich práci by měl být pro evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace zaveden zvláštní evropský právní status.

(8)

Za účelem registrace a kontroly evropských politických stran a evropských politických nadací a za účelem ukládání sankcí těmto stranám a nadacím by měl být zřízen Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“). Pro získání evropského právního statusu, z nějž vyplývá řada práv a povinností, by měla být nezbytná registrace. Úřad by měl být nezávislý, aby se předešlo jakémukoli možnému střetu zájmů.

(9)

Mělo by být stanoveno, jak mají evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace postupovat, aby získaly evropský právní status podle tohoto nařízení, a stejně tak by měly být stanoveny postupy a kritéria pro rozhodování o tom, zda tento evropský právní status přiznat. Je rovněž nezbytné stanovit postupy pro případ, že evropská politická strana nebo evropská politická nadace pozbude evropského právního statusu nebo jej ztratí či se ho vzdá.

(10)

Za účelem umožnění dohledu nad právními subjekty podléhajícími unijnímu i vnitrostátnímu právu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v souvislosti s fungováním rejstříku pro evropské politické strany a evropské politické nadace spravovaného úřadem (dále jen „rejstřík“), zejména pokud jde o údaje a podklady, které jsou v tomto rejstříku uchovávány. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a tvorbě aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(11)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o ustanovení o systému registračních čísel a zpřístupňování standardních výpisů z rejstříků úřadem třetím stranám na jejich žádost. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(12)

Evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace, které si přejí získat uznání jako takové na úrovni Unie na základě evropského právního statusu a obdržet veřejné finanční prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, by měly dodržovat určité zásady a splňovat určité podmínky. Zejména je nezbytné, aby evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace respektovaly hodnoty, na nichž je založena Evropská unie a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o EU.

(13)

Rozhodnutí o zrušení registrace evropské politické strany nebo evropské politické nadace z důvodu nerespektování hodnot, na nichž je Evropská unie založena a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o EU, by se mělo přijmout pouze v případě, že tyto hodnoty budou porušeny zjevným a závažným způsobem. Při přijetí rozhodnutí o zrušení registrace by měl úřad postupovat v plném souladu s Listinou.

(14)

Stanovy evropské politické strany nebo evropské politické nadace by měly obsahovat několik základních ustanovení. Členské státy by měly být oprávněny stanovit, že stanovy evropských politických stran a evropských politických nadací, které zřídily své sídlo na jejich území, musí splňovat další požadavky za předpokladu, že tyto dodatečné požadavky nebudou v rozporu s tímto nařízením.

(15)

Úřad by měl pravidelně ověřovat, zda jsou podmínky a požadavky týkající se registrace evropských politických stran a evropských politických nadací dodržovány. Rozhodnutí o tom, zda jsou respektovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o EU, by se měla přijímat zvláštním postupem a po konzultaci s výborem nezávislých osobností.

(16)	Úřad je subjektem Unie ve smyslu článku 263 Smlouvy o fungování EU.

(17)	Nezávislost a transparentnost výboru nezávislých osobností by měla být zaručena.

(18)

Evropský právní status přiznaný evropským politickým stranám a jejich přidruženým nadacím by jim měl zajišťovat právní způsobilost a uznání ve všech členských státech. Tato právní způsobilost a uznání je ovšem neopravňuje k tomu, aby nominovaly kandidáty do vnitrostátních voleb či do voleb do Evropského parlamentu, ani aby se účastnily kampaní k referendům. Udělení takového či podobného oprávnění zůstává v pravomoci členských států.

(19)

Činnost evropských politických stran a evropských politických nadací by se měla řídit tímto nařízením, přičemž v záležitostech, které nejsou tímto nařízením upraveny, by se měla jejich činnost řídit příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva členských států. Právní status evropské politické strany nebo evropské politické nadace by měl být upraven tímto nařízením a příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva členského státu, v němž má tato strana nebo nadace své sídlo (dále jen „členský stát sídla“). Členský stát sídla by měl mít možnost předem určit, které právní předpisy jsou příslušné, nebo může těmto stranám a nadacím ponechat možnost volby. Členský stát sídla by měl mít rovněž možnost stanovit další či dodatečné požadavky nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení, včetně ustanovení o registraci a začlenění evropských politických stran a nadací jako takových do vnitrostátního správního a kontrolního systému a o uspořádání evropských politických stran a nadací a jejich stanovách, včetně otázky odpovědnosti, za předpokladu, že tyto dodatečné požadavky nejsou v rozporu s tímto nařízením.

(20)

Jako klíčový prvek evropského právního statusu by měla být evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím přiznána evropská právní subjektivita. Získání evropské právní subjektivity by mělo podléhat požadavkům a postupům na ochranu zájmů členského státu sídla, zájmů žadatelů o evropský právní status (dále jen „žadatel“) a dotčených třetích stran. Zejména by jakákoli původní vnitrostátní právní subjektivita měla být přeměněna na evropskou právní subjektivitu, přičemž veškerá práva a povinnosti, jichž dřívější vnitrostátní právní subjekt nabyl, by měly být převedeny na nový evropský právní subjekt. Má-li být těmto subjektům usnadněno pokračování v jejich činnosti, je dále třeba, aby existovaly záruky, které zamezí tomu, aby dotčené členské státy takovou přeměnu podmiňovaly omezujícími podmínkami. Členský stát sídla by měl mít možnost určit typy vnitrostátních právnických osob, jejichž právní subjektivita podle vnitrostátního práva se může přeměnit na evropskou právní subjektivitu, přičemž svůj souhlas s tím, aby tyto subjekty právní subjektivitu podle tohoto nařízení získaly, může udělit až poté, co budou poskytnuty přiměřené záruky, zejména pokud jde o legálnost stanov žadatele s ohledem na právní předpisy tohoto členského státu nebo o ochranu věřitelů či držitelů jiných práv ve vztahu k původní vnitrostátní právní subjektivitě.

(21)

Zánik evropské právní subjektivity by měl podléhat požadavkům a postupům na ochranu zájmů Evropské unie, členského státu, v němž mají evropské politické strany nebo evropské politické nadace své sídlo, zájmů jich samotných a zájmů jakýchkoliv dotčených třetích stran. Zejména pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace získá právní subjektivitu v souladu s právními předpisy členského státu sídla, mělo by to být považováno za přeměnu evropské právní subjektivity, přičemž veškerá práva a povinnosti, které dřívější evropský právní subjekt nabyl, by měly být převedeny na nový vnitrostátní právní subjekt. Má-li být těmto subjektům usnadněno pokračování v jejich činnosti, je třeba, aby existovaly záruky, které zamezí tomu, aby dotčené členské státy takovou přeměnu podmiňovaly omezujícími podmínkami. Pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace právní subjektivitu v členském státě sídla nezíská, měla by svou činnost ukončit v souladu s právem tohoto členského státu a v souladu s podmínkou vyžadující, že jejím cílem nebude zisk. Úřad a schvalující osoba Evropského parlamentu by měly mít možnost s příslušným členským státem sjednat podmínky zániku evropské právní subjektivity, zejména v zájmu zajištění vrácení finančních prostředků získaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a úhrady případných finančních sankcí.

(22)

Pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace vážným způsobem nedodržuje příslušná ustanovení vnitrostátního práva a pokud se toto porušení bude týkat záležitostí spojených s respektováním hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU, na nichž je založena Evropská unie, měl by úřad na žádost dotčeného členského státu rozhodnout o uplatnění postupů stanovených tímto nařízením. Úřad by měl rovněž na žádost členského státu sídla rozhodnout o výmazu evropské politické strany nebo evropské politické nadace z rejstříku, pokud vážným způsobem nedodržuje příslušná ustanovení vnitrostátního práva v jakékoli jiné záležitosti.

(23)

Způsobilost pro financování ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měla omezit na evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace, které byly za takové uznány a získaly evropský právní status. Je nezbytné nejen zajistit, aby podmínky pro vytvoření evropské politické strany nebyly nepřiměřené, nýbrž aby tyto podmínky mohla snadno splnit i organizovaná, seriózní spojenectví politických stran či spojenectví fyzických osob nebo spojenectví politických stran a fyzických osob působící na nadnárodní úrovni. Zároveň je nezbytné stanovit přiměřená kritéria pro přidělování omezených prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, která objektivně prokáží evropské ambice evropských politických stran a skutečnou volební podporu těchto stran. Při stanovení těchto kritérií je nejvhodnější vycházet z výsledku voleb do Evropského parlamentu, jichž se evropské politické strany nebo jejich členové musí podle tohoto nařízení účastnit a které jsou přesným ukazatelem úspěchu evropské politické strany u voličů. Kritéria by měla zohledňovat úlohu Evropského parlamentu spočívající v přímém zastupování občanů Unie a přisouzenou mu čl. 10 odst. 2 Smlouvy o EU, jakož i cíl evropských politických stran, jímž je účastnit se plnohodnotně na demokratickém životě Unie a stát se aktivními účastníky evropské zastupitelské demokracie, aby mohly účinně vyjadřovat názory, stanoviska a politickou vůli občanů Unie. Způsobilost k financování ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se proto měla omezit jen na evropské politické strany, které jsou zastoupeny v Evropském parlamentu nejméně jedním ze svých členů, a na evropské politické nadace, které se o financování ucházejí prostřednictvím evropské politické strany, která je zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním ze svých členů.

(24)

Pro zvýšení transparentnosti financování evropských politických stran a s cílem předejít možnému zneužívání pravidel financování by se na člena Evropského parlamentu, a to pouze pro účely financování, mělo pohlížet jako na člena pouze jedné evropské politické strany, která by měla být tou stranou, k níž je přidružena jeho národní nebo regionální politická strana k poslednímu dni lhůty pro podání žádostí o financování.

(25)

Je třeba stanovit postupy, jimiž by se měly řídit evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace při podávání žádosti o finanční prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, jakož i postupy, kritéria a pravidla, které musí být dodržovány při rozhodování o přiznání takového financování.

(26)

Některé druhy darů a příspěvků evropským politickým stranám a nadacím z jiných zdrojů, než je souhrnný rozpočet Evropské unie, by měly být zakázány nebo by se na ně měla vztahovat omezení, aby se zvýšila nezávislost, odpovědnost a kontrola evropských politických stran a nadací z jiných zdrojů. Jakékoli omezení volného pohybu kapitálu, které by z takových omezení mohlo vyplývat, je odůvodněno veřejným zájmem a je pro dosažení výše uvedených cílů nezbytně nutné.

(27)	Evropské politické strany by měly mít možnost financovat kampaně vedené v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, zatímco financování a omezení volebních výdajů stran a kandidátů v těchto volbách by mělo být upraveno předpisy jednotlivých členských států.

(28)

Evropské politické strany by neměly přímo ani nepřímo financovat jiné politické strany a zejména ne vnitrostátní politické strany či kandidáty. Evropské politické nadace by neměly přímo ani nepřímo financovat evropské ani vnitrostátní politické strany či kandidáty. Kromě toho by evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace neměly financovat kampaně k referendům. V těchto zásadách se odráží prohlášení č. 11 k článku 191 Smlouvy o založení Evropského společenství, připojené k závěrečnému aktu Smlouvy z Nice.

(29)

Pro rozdělování rozpočtových prostředků, které jsou každý rok k dispozici ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, by se měla stanovit zvláštní pravidla a postupy, a to jednak s ohledem na počet příjemců, a jednak s ohledem na podíl zvolených členů jednotlivých evropských politických stran, které jsou příjemci, a v širším pojetí i jejich přidružených evropských politických nadací, v Evropském parlamentu. Tato pravidla by měla zajišťovat plnou transparentnost, vedení účetnictví, audit a finanční kontrolu evropských politických stran a jejich přidružených evropských politických nadací a ukládání přiměřených sankcí, a to i pro případ, že evropská politická strana nebo evropská politická nadace poruší hodnoty, na nichž je Unie založena a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o EU.

(30)

K zajištění dodržování závazků stanovených v tomto nařízení v souvislosti s financováním a s výdaji evropských politických stran a evropských politických nadací a v souvislosti s jinými záležitostmi je nezbytné zřídit účinné kontrolní mechanismy. Úřad, schvalující osoba Evropského parlamentu a členské státy by proto měly spolupracovat a vyměňovat si všechny nezbytné informace. Podporovat je třeba i vzájemnou spolupráci orgánů členských států, aby se zajistila účinná a účelná kontrola dodržování závazků vyplývajících z příslušných vnitrostátních předpisů.

(31)

Má-li se zajistit účinné, přiměřené a jednotné dodržování povinností souvisejících s činností evropských politických stran a evropských politických nadací, je nezbytné stanovit jasný, silný a odrazující systém sankcí. Tento systém by měl rovněž respektovat zásadu ne bis in idem, podle níž nelze totéž protiprávní jednání trestat dvakrát. Dále je nezbytné vymezit úlohu úřadu a schvalující osoby Evropského parlamentu, pokud jde o kontrolu a ověřování dodržování tohoto nařízení orgány členských států, jakož i mechanismy pro spolupráci mezi nimi.

(32)	Za účelem zvýšení evropského politického povědomí občanů a prosazování transparentnosti evropského volebního procesu mohou evropské politické strany během voleb do Evropského parlamentu informovat občany o vazbách mezi nimi a jejich přidruženými vnitrostátními politickými stranami a kandidáty.

(33)

Z důvodů transparentnosti a s cílem posílit kontrolu a demokratické skládání účtů evropských politických stran a evropských politických nadací by měly být zveřejňovány informace, které jsou považovány za závažný veřejný zájem, zejména informace o jejich stanovách, členství, účetních závěrkách, dárcích a darech, příspěvcích a grantech ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, jakož i informace týkající se rozhodnutí úřadu a schvalující osoby Evropského parlamentu o registraci, financování a sankcích. Vytvoření právního rámce pro zajištění veřejné dostupnosti těchto informací je nejúčinnějším prostředkem k vytvoření rovných podmínek a spravedlivé soutěže politických sil a k udržení otevřeného, transparentního a demokratického legislativního a volebního procesu, a tím k posílení důvěry občanů a voličů v evropskou zastupitelskou demokracii a v širším pojetí k předcházení korupci a zneužívání moci.

(34)

V souladu se zásadou proporcionality by se povinnost zveřejňovat totožnost fyzických osob neměla vztahovat na dary nepřesahující svou hodnotou 1 500 EUR za rok od jednoho dárce. Mimoto by se povinnost zveřejňovat totožnost fyzických osob bez předchozího písemného souhlasu dárce neměla vztahovat ani na dary v hodnotě od 1 500 EUR do 3 000 EUR za rok. Tyto limity představují přiměřenou rovnováhu mezi základním právem na ochranu osobních údajů na jedné straně a legitimním zájmem veřejnosti na transparentnosti financování evropských politických stran a nadací, která je z hlediska předcházení korupce ve vztahu k financování politických stran a nadací uváděna v mezinárodních doporučeních, na straně druhé. Zveřejňování darů přesahujících svou hodnotou 3 000 EUR za rok od jednoho dárce by mělo umožňovat účinnou veřejnou kontrolu a dohled nad vztahy mezi dárci a evropskými politickými stranami. Stejně tak by v souladu se zásadou proporcionality měly být informace o darech zveřejňovány jednou ročně, s výjimkou období předvolebních kampaní do Evropského parlamentu nebo darů přesahujících svou hodnotou 12 000 EUR, u nichž by ke zveřejnění mělo dojít neprodleně.

(35)	Toto nařízení dodržuje základní práva a respektuje zásady zakotvené v Listině, zejména v článcích 7 a 8, v nichž je stanoveno, že každý má právo na respektování svého soukromého života a na ochranu osobních údajů, které se ho týkají, a musí být prováděno při plném respektování těchto práv a zásad.

(36)	Na zpracovávání osobních údajů úřadem, Evropským parlamentem a výborem složeným z nezávislých významných osobností se při uplatňování tohoto nařízení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8).

(37)	Na zpracování osobních údajů se při uplatňování tohoto nařízení použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9).

(38)

V zájmu právní jistoty je vhodné vysvětlit, že úřad, Evropský parlament, evropské politické strany a evropské politické nadace, vnitrostátní orgány příslušné k provádění kontroly aspektů financování evropských politických stran a evropských politických nadací, a další dotčené třetí strany, o nichž se zmiňuje nebo které stanoví toto nařízení, jsou správci údajů ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001 nebo směrnice 95/46/ES. Rovněž je nezbytné upřesnit maximální lhůtu, po kterou mohou uchovávat osobní údaje shromážděné pro účely zajištění zákonnosti, řádnosti a transparentnosti financování evropských politických stran a evropských politických nadací a členství v evropských politických stranách. Jakožto správci údajů mají úřad, Evropský parlament, evropské politické strany a evropské politické nadace, příslušné vnitrostátní orgány a příslušné třetí strany přijmout všechna odpovídající opatření ke splnění povinností stanovených nařízením (ES) č. 45/2001 a směrnice 95/46/ES, zejména povinností týkajících se zákonnosti zpracování osobních údajů, bezpečnosti zpracování, poskytování informací a práv subjektů údajů na přístup ke svým osobním údajům a na opravu a výmaz těchto údajů.

(39)

Na zpracování údajů podle tohoto nařízení se použijí ustanovení kapitoly III směrnice 95/46/ES o soudním přezkumu, odpovědnosti a sankcích. Příslušné vnitrostátní orgány nebo příslušné třetí strany by měly v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva odpovídat za škody, které způsobí. Členské státy by kromě toho měly zajistit, aby se na příslušné vnitrostátní orgány nebo příslušné třetí strany vztahovaly odpovídající sankce za porušení tohoto nařízení.

(40)	Technická podpora poskytovaná Evropským parlamentem evropským politickým stranám by se měla řídit zásadou rovného zacházení, měla by být odpovídající a poskytována za úhradu a měly by se o ní podávat pravidelné veřejně přístupné zprávy.

(41)	Hlavní informace o uplatňování tohoto nařízení by měly být veřejnosti dostupné na zvláštní internetové stránce.

(42)

Soudní kontrola, k níž je příslušný Soudní dvůr Evropské unie, pomůže zajistit správné uplatňování tohoto nařízení. Rovněž by měla být přijata ustanovení, která evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím umožní, aby byly vyslechnuty a aby přijaly nápravná opatření, dříve než jim bude uložena sankce.

(43)	Členské státy by měly zajistit zavedení vnitrostátních opatření, která podpoří účinné uplatňování tohoto nařízení.

(44)	Členské státy by měly mít dostatek času na přijetí opatření zajišťujících hladké a účinné uplatňování tohoto nařízení. Mělo by být stanoveno přechodné období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a začátkem jeho uplatňování.

(45)	Byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který k dané problematice vydal stanovisko (10).

(46)	Nařízení (ES) č. 2004/2003 by mělo být zrušeno vzhledem k potřebě významných změn a doplnění v pravidlech a postupech, které se v současnosti používají na politické strany a nadace na úrovni Unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví podmínky, jimiž se řídí status a financování politických stran na evropské úrovni (dále jen „evropské politické strany“) a politických nadací na evropské úrovni (dále jen „evropské politické nadace“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„politickou stranou“ sdružení občanů:

—	které sleduje politické cíle a

—	které je buď uznáno, nebo zřízeno v souladu s právním řádem alespoň jednoho členského státu;

2)	„politickým spojenectvím“ strukturovaná spolupráce mezi politickými stranami nebo občany;

3)	„evropskou politickou stranou“ politické spojenectví, které sleduje politické cíle a je zaregistrováno v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto nařízení u Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace zřízeného článkem 6;

„evropskou politickou nadací“ subjekt, který je formálně přidružen k některé evropské politické straně, je zaregistrován u úřadu v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto nařízení, a svou činností, kterou vyvíjí v rámci cílů a hodnot, jež sleduje Unie, podporuje a doplňuje cíle své evropské politické strany plněním jednoho nebo více těchto úkolů:

a)	sleduje diskusi o otázkách evropské veřejné politiky a procesu evropské integrace, analyzuje ji a přispívání k ní;

b)	vyvíjí činnost související s otázkami evropské veřejné politiky, jako je pořádání a podpora seminářů, školení, konferencí a studií této problematiky mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací mládeže a dalších zástupců občanské společnosti;

c)	rozvíjí spolupráci za účelem podpory demokracie, a to i ve třetích zemích;

d)	slouží jako rámec, v němž mohou na evropské úrovni společně pracovat vnitrostátní politické nadace, členové akademické obce a další příslušní účastníci;

5)	„regionálním parlamentem“ nebo „regionálním shromážděním“ subjekt, jehož členové buď mají volební mandát v některém regionu, nebo se politicky zodpovídají volenému shromáždění;

6)	„financováním ze souhrnného rozpočtu Evropské unie“ grant udělený podle hlavy VI části první nebo příspěvek udělený v souladu s hlavou VIII části druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (11) („finanční nařízení“);

„darem“ nabídka hotovosti, nabídka nepeněžních darů, poskytnutí zboží či služeb (včetně zápůjček) nebo provedení činností nebo jiných transakcí, které představují hospodářskou výhodu pro dotyčnou evropskou politickou stranu nebo evropskou politickou nadaci, za cenu nižší než tržní, s výjimkou členských příspěvků a běžných politických činností, které jednotlivci vykonávají na dobrovolném základě;

„členským příspěvkem“ platba v hotovosti, včetně členských poplatků, nebo nepeněžní příspěvky či poskytnutí zboží či služeb (včetně zápůjček) nebo provedení činností či jiných transakcí, které představují hospodářskou výhodu pro dotčenou evropskou politickou stranu nebo evropskou politickou nadaci, za cenu nižší, než je tržní, jsou-li evropské politické straně nebo evropské politické nadaci poskytnuty jedním z jejích členů, s výjimkou běžných politických činností, které jednotliví členové vykonávají na dobrovolném základě;

9)	„ročním rozpočtem“ pro účely článku 20 a 27 celková výše výdajů v daném roce vykázaná v ročních účetních závěrkách dotčené evropské politické strany nebo evropské politické nadace;

10)

„vnitrostátním kontaktním místem“ jedno z kontaktních míst zřízených pro vyřizování záležitostí spojených s ústřední databází vyloučených zájemců a uchazečů uvedenou v článku 108 finančního nařízení a článku 144 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (12), nebo jakékoli jiné osoby, které příslušné orgány členských států určí, aby zajišťovaly výměnu informací o uplatňování tohoto nařízení;

11)	„sídlem“ místo, v němž se nachází ústředí příslušné evropské politické strany nebo evropské politické nadace;

12)	„souběžnými protiprávními jednáními“ dvě nebo více protiprávních jednání, k nimž došlo v rámci téhož protizákonného činu;

13)	„opakovaným protiprávním jednáním“ protiprávní jednání, kterého se dopustila osoba, jíž byl v posledních pěti letech uložen trest za stejný typ protiprávního jednání.

KAPITOLA II

STATUS EVROPSKÝCH POLITICKÝCH STRAN A EVROPSKÝCH POLITICKÝCH NADACÍ

Článek 3

Podmínky registrace

1. Politické spojenectví může žádat o registraci jako evropská politická strana za těchto podmínek:

a)	musí mít sídlo v některém členském státě, jež je uvedeno v jeho stanovách;

spojenectví nebo jeho členové musí být alespoň v jedné čtvrtině členských států zastoupeno členy Evropského parlamentu, vnitrostátních parlamentů, regionálních parlamentů nebo regionálních shromáždění, nebo

spojenectví nebo jeho členové obdrželi alespoň v jedné čtvrtině členských států nejméně tři procenta hlasů odevzdaných v každém z nich při posledních volbách do Evropského parlamentu;

c)	musí respektovat, zejména ve svém programu a ve své činnosti, hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o EU, na kterých je založena Unie, a sice úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

d)	spojenectví nebo jeho členové se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu nebo veřejně vyjádřili úmysl zúčastnit se příštích voleb do Evropského parlamentu; a

e)	jeho cílem nesmí být zisk.

2. Žadatel je oprávněn podat žádost o registraci jako evropská politická nadace za těchto podmínek:

a)	musí být přidružen k evropské politické straně registrované v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto nařízení;

b)	musí mít sídlo v některém členském státě, jež je uvedeno v jeho stanovách;

c)	musí respektovat, zejména ve svém programu a ve své činnosti, hodnoty, na kterých je založena Evropská unie a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o EU, a sice úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

d)	jeho cíle musí doplňovat cíle té evropské politické strany, k níž je oficiálně přidružen;

e)	členové jeho řídícího orgánu musí pocházet nejméně z jedné čtvrtiny členských států; a

f)	jeho cílem nesmí být zisk.

3. Evropská politická strana může mít pouze jednu formálně přidruženou evropskou politickou nadaci. Každá evropská politická strana a přidružená evropská politická nadace musí zajistit, aby bylo provedeno oddělení jejich struktur běžného řízení, řídících struktur a finančního účetnictví.

Článek 4

Řízení evropských politických stran

1. Stanovy evropské politické strany musí být v souladu s příslušnými právními předpisy členského státu, v němž má tato strana své sídlo, a musí obsahovat ustanovení upravující alespoň:

a)	její název a logo, které musí být jasně odlišitelné od kterékoli jiné existující evropské politické strany nebo evropské politické nadace;

b)	adresu jejího sídla;

c)	politický program, který stanoví její účel a cíle;

d)	prohlášení v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) o tom, že jejím cílem není zisk;

e)	případně název přidružené politické nadace a popis formálního vztahu mezi nimi;

f)	její administrativní a finanční uspořádání a postupy, uvádějící zejména orgány a funkce s pravomocí zastupování v administrativních, finančních a právních záležitostech a pravidla vypracovávání, schvalování a ověřování ročních účetních závěrek; a

g)	vnitřní postupy použitelné v případě jejího dobrovolného rozpuštění jako evropské politické strany.

2. Stanovy evropské politické strany musí obsahovat ustanovení týkající se vnitrostranického uspořádání a upravující alespoň:

a)	podmínky pro přijímání, odstoupení a vyloučení jejích členů, přičemž seznam členských stran je připojen ke stanovám;

b)	práva a povinnosti spojené se všemi druhy členství a příslušná hlasovací práva;

c)	pravomoci, povinnosti a složení jejích řídících orgánů a kritéria pro výběr kandidátů do každého z nich, včetně podmínek pro jejich jmenování a odvolání;

d)	její vnitřní rozhodovací procesy, zejména postup při hlasování a požadavky na usnášeníschopnost;

e)	její přístup k transparentnosti, zejména ve vztahu k účetnictví, závěrkám a darům, důvěrnosti a ochraně osobních údajů; a

f)	vnitřní postup pro změny jejích stanov.

3. Členský stát sídla může v souvislosti se stanovami stanovit další požadavky za předpokladu, že nejsou v rozporu s tímto nařízením.

Článek 5

Řízení evropských politických nadací

1. Stanovy evropské politické nadace musí být v souladu s příslušnými právními předpisy členského státu, v němž má tato strana své sídlo, a musí obsahovat ustanovení upravující alespoň:

a)	její název a logo, které musí být jasně odlišitelné od kterékoli jiné existující evropské politické strany nebo evropské politické nadace;

b)	adresu jejího sídla;

c)	popis jejího účelu a cílů, které musí být slučitelné s úkoly uvedenými v čl. 2 bodu 4;

d)	prohlášení v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. f) o tom, že jejím cílem není zisk;

e)	název evropské politické strany, k níž je přímo přidružena, a popis formálního vztahu mezi nimi;

f)	seznam jejích orgánů, v němž jsou uvedeny pravomoci, povinnosti a složení těchto orgánů, včetně způsobu jmenování a odvolávání členů a vedoucích činitelů těchto orgánů;

g)	její administrativní a finanční uspořádání a postupy, uvádějící zejména orgány a funkce s pravomocí zastupování v administrativních, finančních a právních záležitostech a pravidla o vypracovávání, schvalování a ověřování ročních účetních závěrek;

h)	vnitřní postup, jímž se mění její stanovy; a

i)	vnitřní postupy použitelné v případě jejího dobrovolného rozpuštění jako evropské politické nadace.

2. Členský stát sídla může v souvislosti se stanovami stanovit další požadavky za předpokladu, že nejsou v rozporu s tímto nařízením.

Článek 6

Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace

1. Zřizuje se Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) pro účely registrace a kontroly evropských politických stran a evropských politických nadací a pro účely ukládání sankcí těmto stranám a nadacím podle tohoto nařízení.

2. Úřad má právní subjektivitu. Je nezávislý a své úkoly vykonává v plném souladu s tímto nařízením.

Úřad rozhoduje o registraci a zrušení registrace evropské politické strany či evropské politické nadace v souladu s postupy a podmínkami stanovenými v tomto nařízení. Úřad mimoto pravidelně ověřuje, zda registrované evropské politické strany a evropské politické nadace nadále splňují podmínky pro registraci stanovené v článku 3 a ustanovení týkající se jejich řízení podle čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a d) až f) a v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g).

Ve svých rozhodnutích úřad plně zohledňuje základní právo – svobodu sdružování a potřebu zajistit pluralismus politických stran v Evropě.

Úřad je zastupován ředitelem, který přijímá veškerá rozhodnutí jménem úřadu.

3. Ředitele úřadu jmenují na období pěti let bez možnosti opětovného jmenování Evropský parlament, Rada a Komise (společně dále jen „orgán oprávněný ke jmenování“) společnou dohodou na základě návrhů, které po otevřené výzvě k přihlášení kandidátů předloží výběrová komise složená z generálních tajemníků těchto tří orgánů.

Ředitel Úřadu je vybrán na základě svých osobních a odborných kvalit. Nesmí být členem Evropského parlamentu, vykonávat jakýkoliv volený mandát ani být současným či bývalým zaměstnancem evropské politické strany nebo evropské politické nadace. Vybraný ředitel nesmí být ve střetu zájmů mezi povinnostmi ředitele úřadu a jeho dalšími úředními povinnostmi, zejména ve vztahu k uplatňování tohoto nařízení.

Ředitel, který odstoupil, odešel do důchodu, byl odvolán nebo zemřel, je nahrazen novým ředitelem, jehož jmenování proběhne stejným postupem.

V případě pravidelné obměny nebo dobrovolného odstoupení zůstává ředitel ve funkci, dokud se jeho nástupce neujme funkce.

Pokud ředitel úřadu již nesplňuje podmínky nezbytné pro výkon svých povinností, může být odvolán společnou dohodou nejméně dvou ze tří orgánů uvedených v prvním pododstavci a na základě zprávy, kterou vypracuje výběrová komise uvedená v prvním pododstavci z vlastního podnětu nebo na žádost kteréhokoli z uvedených tří orgánů.

Ředitel úřadu vykonává své pracovní povinnosti nezávisle. Při jednání jménem úřadu ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného orgánu nebo vlády ani od jiné instituce či subjektu. Ředitel úřadu se zdrží jednání, které je neslučitelné s povahou jeho povinností.

Evropský parlament, Rada a Komise vykonávají společně ve vztahu k řediteli pravomoci, které služební řád úředníků Unie (a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie), stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (13), svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování. Aniž jsou dotčena rozhodnutí o jmenování či odvolání, uvedené tři orgány se mohou dohodnout na tom, že některé nebo všechny zbývající pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování může vykonávat jeden z těchto tří orgánů.

Orgán oprávněný ke jmenování může ředitele pověřit i jinými úkoly, a to za předpokladu, že jsou tyto úkoly slučitelné s pracovní náplní vyplývající z plnění povinností ředitele úřadu a nepovedou ke střetu zájmů ani neohrozí plnou nezávislost ředitele.

4. Úřad se fyzicky nachází v Evropském parlamentu, což mu umožňuje využívat potřebné kancelářské prostory a zařízení administrativní podpory.

5. Řediteli úřadu jsou nápomocni zaměstnanci jednoho či více orgánů Unie. Při pracovní činnosti vykonávané pro úřad se tito zaměstnanci řídí výhradně pokyny ředitele úřadu.

Výběr zaměstnanců nesmí vést ke střetu zájmů mezi povinnostmi, jež vyplývají z jejich práce vykonávané pro úřad, a jinými úředními povinnostmi. Tito zaměstnanci se zdržují jednání, které je neslučitelné s povahou jejich povinností.

6. Úřad uzavírá s Evropským parlamentem a v případě potřeby i s dalšími orgány správní dohody o opatřeních nezbytných pro plnění jeho úkolů, zejména dohody týkající se poskytování zaměstnanců, služeb a podpory podle odstavců 4, 5 a 8.

7. Prostředky na financování výdajů úřadu jsou v souhrnném rozpočtu Evropské unie uvedeny v samostatné hlavě oddílu Evropský parlament. Prostředky jsou vyčleněny ve výši, která zajistí řádné a nezávislé fungování úřadu. Návrh rozpočtového plánu úřadu předloží ředitel Evropskému parlamentu a zveřejní jej. Evropský parlament pověří těmito povinnostmi schvalující osoby ve věci těchto prostředků ředitele úřadu.

8. Na úřad se vztahuje nařízení Rady č. 1 (14).

Překladatelské služby potřebné pro fungování úřadu a rejstříku zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

9. Úřad a schvalující osoba Evropského parlamentu sdílejí veškeré informace nezbytné pro plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

10. Ředitel předkládá každý rok Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o činnosti úřadu.

11. Soudní dvůr Evropské unie provádí v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU přezkum legality rozhodnutí úřadu a v souladu s články 268 a 340 Smlouvy o fungování EU má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody způsobené úřadem. Pokud úřad v rozporu s tímto nařízením rozhodnutí nepřijme, může být u Soudního dvora Evropské unie podána žaloba na nečinnost v souladu s článkem 265 Smlouvy o fungování EU.

Článek 7

Rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací

1. Úřad zřídí a spravuje rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací. Informace uvedené v rejstříku musí být v souladu s článkem 32 dostupné na internetu.

2. K zajištění řádného fungování rejstříku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a v rámci příslušných ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o:

údaje a podklady v držení úřadu, uchovávané v rejstříku, které zahrnují stanovy evropských politických stran či evropských politických nadací, jakékoli další dokumenty, jež byly přiloženy k žádosti o registraci podle čl. 8 odst. 2, dokumenty přijaté v souladu s čl. 15 odst. 2 od členského státu sídla, a informace o totožnosti osob působících v orgánech nebo vykonávajících funkce s pravomocí zastupování v administrativních, finančních a právních záležitostech, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. f) a čl. 5 odst. 1 písm. g);

dokumenty z rejstříku uvedené v písmenu a) tohoto odstavce, v jejichž případě je rejstřík příslušný k osvědčování zákonnosti určované úřadem v souladu s jeho pravomocemi podle tohoto nařízení. Úřad není příslušný k ověřování toho, zda evropská politická strana či evropská politická nadace dodržuje povinnosti či požadavky, které těmto stranám či nadacím v souladu s články 4 a 5 a čl. 14 odst. 2 ukládá členský stát sídla, a které jsou nad rámec povinností a požadavků stanovených tímto nařízením.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní systém registračních čísel, který bude v rejstříku uplatňován, a standardní podobu výpisu z rejstříku, který bude na žádost poskytován třetím osobám, včetně obsahu dopisů a dokumentů. Tyto výpisy nesmí zahrnovat žádné osobní údaje kromě totožnosti osob působících v orgánech nebo vykonávajících funkce s pravomocí zastupování v administrativních, finančních a právních záležitostech, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. f) a čl. 5 odst. 1 písm. g). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 37.

Článek 8

Žádost o registraci

1. Žádost se podává u úřadu. Žádost o registraci evropské politické nadace se podává pouze prostřednictvím evropské politické strany, k níž je žadatel formálně přidružen.

2. K žádosti se přiloží:

a)	doklady o tom, že žadatel splňuje podmínky stanovené v článku 3, včetně standardního formálního prohlášení v podobě uvedené v příloze;

b)	stanovy strany nebo nadace obsahující ustanovení požadovaná podle článků 4 a 5, včetně příslušných příloh a případně prohlášení členského státu sídla podle čl. 15 odst. 2.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a v rámci příslušných ustanovení tohoto nařízení za účelem:

a)	stanovení doplňujících údajů nebo podkladů ve vztahu k odstavci 2, které jsou nezbytné pro to, aby mohl úřad v plném rozsahu plnit své úkoly podle tohoto nařízení spojené se správou rejstříku;

pozměnění standardního formálního prohlášení uvedeného v příloze tohoto nařízení, pokud jde o konkrétní údaje, které v případě potřeby vyplní žadatel, s cílem zajistit shromáždění dostatečných údajů o signatáři, jeho mandátu a evropské politické straně nebo evropské politické nadaci, kterou na základě svého pověření zastupuje pro účely tohoto prohlášení.

4. Dokumentace předložená úřadu jako součást žádosti se bezodkladně zveřejní na internetových stránkách podle článku 32.

Článek 9

Posouzení žádosti a rozhodnutí úřadu

1. Úřad žádost posoudí a určí, zda žadatel splňuje podmínky pro registraci stanovené v článku 3 a zda stanovy obsahují ustanovení požadovaná podle článků 4 a 5.

2. Úřad přijme rozhodnutí o registraci žadatele, ledaže žadatel nesplní podmínky pro registraci stanovené v článku 3 nebo že stanovy neobsahují ustanovení požadovaná podle článků 4 a 5.

Úřad své rozhodnutí o registraci žadatele zveřejní do jednoho měsíce od obdržení žádosti o registraci nebo, pokud se použijí postupy podle čl. 15 odst. 4, do čtyř měsíců od obdržení žádosti o registraci.

Je-li žádost neúplná, úřad žadatele neprodleně vyzve, aby doplnil požadované informace. Lhůta stanovená ve druhém pododstavci začíná běžet až ode dne, kdy úřad obdrží úplnou žádost.

3. Standardní formální prohlášení uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) se považuje za dostatečné pro to, aby se úřad ujistil, že žadatel splňuje podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. c) nebo případně podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. c).

4. Rozhodnutí úřadu o registraci žadatele je zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie společně se stanovami dotčené strany či nadace. Rozhodnutí úřadu o zamítnutí registrace žadatele se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie společně s podrobným odůvodněním tohoto zamítnutí.

5. Veškeré změny dokumentů nebo stanov předložených jako součást žádosti o registraci v souladu s čl. 8 odst. 2 se oznámí úřadu, který postupem podle čl. 15 odst. 2 a 4 registraci obdobně aktualizuje.

6. Aktualizovaný seznam členských stran evropské politické strany, připojený ke stanovám strany v souladu s čl. 4 odst. 2, se každoročně zasílá úřadu. Změny, které mohou mít za následek, že evropská politická strana již nesplňuje podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 1 písm. b), musí být úřadu oznámeny do čtyř týdnů od jejich provedení.

Článek 10

Ověřování a plnění podmínek a požadavků pro registraci

1. Aniž je dotčen postup stanovený v odstavci 3, úřad pravidelně ověřuje, zda registrované evropské politické strany a evropské politické nadace nadále splňují podmínky pro registraci stanovené v článku 3 a ustanovení týkající se řízení uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a d) až f) a v čl. 5 odst. písm. a) až e) a písm. g).

2. Pokud úřad shledá, že již není splněna některá z podmínek pro registraci nebo některé ustanovení týkající se řízení podle odstavce 1, s výjimkou podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. c) a v čl. 3 odst. 2 písm. c), uvědomí o této skutečnosti dotčenou evropskou politickou stranu nebo nadaci.

3. Evropský parlament, Rada nebo Komise může úřad požádat, aby ověřil, zda určitá evropská politická strana nebo evropská politická nadace splňuje podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. c) a v čl. 3 odst. 2 písm. c). V tom případě a v případě uvedeném v čl. 16 odst. 3 písm. a) úřad požádá výbor nezávislých významných osobností zřízený článkem 11 o stanovisko k dané věci. Výbor vydá stanovisko do dvou měsíců.

Zjistí-li úřad skutečnosti, které mohou vyvolat pochybnosti o tom, zda určitá evropská politická strana nebo evropská politická nadace splňuje podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. c) a v čl. 3 odst. 2 písm. c), informuje Evropský parlament, Radu a Komisi, aby kterýkoli z těchto orgánů mohl podat žádost o ověření uvedenou v prvním pododstavci. Aniž je dotčen první pododstavec, Evropský parlament, Rada a Komise oznámí, zda tak hodlají učinit, do dvou měsíců od obdržení této informace.

Postupy podle prvního a druhého pododstavce se nezahajují v období do dvou měsíců před volbami do Evropského parlamentu.

S ohledem na stanovisko výboru úřad rozhodne o zrušení registrace dotčené evropské politické strany nebo evropské politické nadace. Rozhodnutí úřadu musí být řádně odůvodněno.

Rozhodnutí o zrušení registrace z důvodu neplnění podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. c) nebo v čl. 3 odst. 2 písm. c) může úřad přijmout pouze v případě zjevného a závažného porušení těchto podmínek. Použije se na něj postup uvedený v odstavci 4.

4. Rozhodnutí o zrušení registrace evropské politické strany nebo nadace z důvodu zjevného a závažného porušení podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. c) nebo v čl. 3 odst. 2 písm. c) úřad oznámí Evropskému parlamentu a Radě. Rozhodnutí vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament a Rada nevznesou ve lhůtě tří měsíců od oznámení rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada úřad uvědomí, že nevznesou námitky. Pokud Evropský parlament a Rada námitky vznesou, zůstane evropská politická strana či nadace registrovaná.

Evropský parlament a Rada mohou vznést námitky proti rozhodnutí pouze z důvodů souvisejících s posouzením plnění podmínek pro registraci stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. c) a v čl. 3 odst. 2 písm. c).

Dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace musí být informována o tom, že proti rozhodnutí úřadu o zrušení registrace byly vzneseny námitky.

Evropský parlament a Rada přijmou stanovisko podle svých pravidel pro rozhodování stanovených v souladu se Smlouvami. Námitky musí být řádně odůvodněny a zveřejněny.

5. Rozhodnutí úřadu o zrušení registrace evropské politické strany či evropské politické nadace, proti němuž nebyly vzneseny námitky postupem podle odstavce 4, se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie společně s podrobným odůvodněním zrušení registrace a vstupuje v platnost tři měsíce od tohoto zveřejnění.

6. Evropská politická nadace automaticky pozbývá svého statusu evropské politické nadace, jestliže je evropská politická strana, k níž je přidružena, vymazána z rejstříku

Článek 11

Výbor nezávislých významných osobností

1. Zřizuje se výbor nezávislých významných osobností (dále jen „výbor“). Výbor se skládá z šesti členů, přičemž Evropský parlament, Rada a Komise jmenují po dvou členech. Členové výboru jsou vybráni na základě svých osobních a odborných kvalit. Nesmějí být členy Evropského parlamentu, Rady ani Komise, vykonávat jakýkoliv volený mandát, být úředníky nebo zaměstnanci Evropské unie ani současnými či bývalými zaměstnanci evropské politické strany nebo evropské politické nadace.

Členové výboru vykonávají své povinnosti nezávisle. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádného orgánu nebo vlády ani od jiné instituce či subjektu. Zdržují se jednání, které je neslučitelné s povahou jejich povinností.

Výbor se obměňuje po každých volbách do Evropského parlamentu, a to do šesti měsíců od jeho prvního zasedání. Mandát členů nelze obnovit.

2. Výbor přijme svůj jednací řád. Členové výboru si v souladu se svým jednacím řádem zvolí ze svého středu předsedu. Sekretariát a finanční prostředky pro výbor poskytuje Evropský parlament. Sekretariát výboru se řídí výhradně pokyny výboru.

3. Výbor na žádost úřadu vydává stanovisko ve věci možného zjevného a závažného porušení hodnot, uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c) a v čl. 3 odst. 2 písm. c), na kterých je Unie založena, ze strany evropské politické strany nebo evropské politické nadace. Za tímto účelem může výbor požádat úřad, oddělení Evropského parlamentu, dotčenou evropskou politickou stranu či evropskou politickou nadaci, jiné politické strany, politické nadace a další zúčastněné strany o jakýkoli příslušný dokument či doklad a může požádat o vyslechnutí jejich zástupců.

Ve svých stanoviscích výbor plně zohledňuje základní právo – svobodu sdružování a potřebu zajistit pluralismus politických stran v Evropě.

Stanoviska výboru se neprodleně zveřejní.

KAPITOLA III

PRÁVNÍ STATUS EVROPSKÝCH POLITICKÝCH STRAN A EVROPSKÝCH POLITICKÝCH NADACÍ

Článek 12

Právní subjektivita

Evropské politické strany a evropské politické nadace mají evropskou právní subjektivitu.

Článek 13

Právní uznání a způsobilost k právním úkonům

Evropské politické strany a evropské politické nadace jsou právně uznány a mají způsobilost k právním úkonům ve všech členských státech.

Článek 14

Použitelné právo

1. Evropské politické strany a evropské politické nadace se řídí tímto nařízením.

2. Pokud jde o záležitosti, jež jsou upraveny tímto nařízením pouze částečně, nebo záležitosti, které tímto nařízením upraveny nejsou, řídí se evropské politické strany a evropské politické nadace v případě aspektů, které v něm nejsou upraveny, příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva členského státu, v němž mají sídlo.

Činnosti, které vykonávají evropské politické strany a evropské politické nadace v jiných členských státech, se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy těchto členských států.

3. Pokud jde o záležitosti, které nejsou upraveny tímto nařízením nebo příslušnými ustanoveními podle odstavce 2, nebo o záležitosti, které jsou jimi upraveny pouze částečně, řídí se evropská politická strana a evropská politická nadace v případě aspektů, které v nich nejsou upraveny, svými stanovami.

Článek 15

Nabytí evropské právní subjektivity

1. Evropská politická strana nebo evropská politická nadace nabývá evropské právní subjektivity ke dni, kdy je rozhodnutí úřadu o její registraci zveřejněno v souladu s článkem 9 v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Pokud tak žádá členský stát, v němž má žadatel o registraci evropské politické strany nebo evropské politické nadace sídlo, je k žádosti předložené v souladu s článkem 8 přiloženo prohlášení vydané tímto členským státem osvědčující, že žadatel splňuje veškeré příslušné vnitrostátní požadavky týkající se žádosti a že jeho stanovy jsou v souladu s použitelným právem podle čl. 14 odst. 2 prvního pododstavce.

3. Pokud má žadatel právní subjektivitu podle právních předpisů členského státu, nabytí evropské právní subjektivity tento členský stát považuje za přeměnu vnitrostátní právní subjektivity na evropskou právní subjektivitu. Evropská právní subjektivita zachovává v plném rozsahu dřívější práva a povinnosti spojené s předchozí vnitrostátní právní subjektivitou, která jako taková zaniká. Dotčený členský stát neuplatňuje v souvislosti s touto přeměnou žádné omezující podmínky. Žadatel má nadále své sídlo v dotčeném členském státě, dokud není zveřejněno rozhodnutí podle článku 9.

4. Vyžaduje-li to členský stát, v němž má žadatel své sídlo, stanoví úřad den zveřejnění podle odstavce 1 až po konzultaci s tímto členským státem.

Článek 16

Zánik evropské právní subjektivity

1. Evropská politická strana nebo evropská politická nadace pozbývá své evropské právní subjektivity dnem, kdy vstupuje v platnost rozhodnutí úřadu o výmazu této strany či nadace z rejstříku, zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie. Rozhodnutí vstupuje v platnost tři měsíce od tohoto zveřejnění, pokud dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace nepožádá o kratší lhůtu.

2. O výmaz evropské politické strany nebo evropské politické nadace z rejstříku rozhodne úřad, a to:

a)	přijetím rozhodnutí podle čl. 10 odst. 2 až 5;

b)	nastane-li situace uvedená v čl. 10 odst. 6;

c)	na žádost dotčené evropské politické strany nebo evropské politické nadace;

d)	v případech uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku.

3. Pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace závažným způsobem neplní příslušné povinnosti vyplývající z vnitrostátního práva na základě čl. 14 odst. 2 prvního pododstavce, může se členský stát, v němž má sídlo, obrátit na úřad s řádně odůvodněnou žádostí o zrušení registrace této strany či nadace, v níž musí být přesným a vyčerpávajícím způsobem uvedeno, o jaké protiprávní jednání se jedná a které konkrétní vnitrostátní požadavky nebyly splněny. V takovém případě úřad:

a)	zahájí postup ověřování v souladu s čl. 10 odst. 3, jedná-li se o záležitosti týkající se výhradně nebo převážně záležitostí spojených s respektováním hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU, na nichž je založena Unie. Použije se rovněž čl. 10 odst. 4, 5 a 6;

b)	v ostatních záležitostech přijme rozhodnutí o výmazu dotčené evropské politické strany či evropské politické nadace z rejstříku, pokud odůvodněná žádost dotčeného členského státu potvrdí, že byly vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky.

Pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace závažným způsobem neplní příslušné povinnosti vyplývající z použitelného vnitrostátního práva podle čl. 14 odst. 2 druhého pododstavce, a pokud se daná záležitost týká výhradně nebo převážně záležitostí spojených s respektováním hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU, na nichž je Evropská unie založena, může se dotčený členský stát obrátit na Úřad s žádostí v souladu s ustanoveními prvního pododstavce tohoto odstavce. Úřad postupuje v souladu s prvním pododstavcem písm. a) tohoto odstavce.

Úřad postupuje ve všech případech bez zbytečného prodlení. Dotčený členský stát a dotčenou evropskou politickou stranu nebo nadaci úřad informuje o dalším postupu ve vztahu k odůvodněné žádosti o zrušení registrace.

4. Úřad stanoví den zveřejnění podle odstavce 1 po konzultaci s členským státem, v němž má evropská politická strana nebo evropská politická nadace své sídlo.

5. Pokud dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace nabude právní subjektivity podle právních předpisů členského státu sídla, považuje dotčený členský stát nabytí této právní subjektivity za změnu evropské právní subjektivity na vnitrostátní právní subjektivitu, která zachovává práva a povinnosti, jež byly spojeny s předchozí evropskou právní subjektivitou. Dotyčný členský stát neuplatňuje v souvislosti s touto změnou žádné omezující podmínky.

6. Pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace nenabude právní subjektivity podle právních předpisů členského státu sídla, musí být zrušena v souladu s příslušnými ustanovení práva tohoto členského státu. Dotčený členský stát může požádat, aby ke zrušení došlo až po nabytí vnitrostátní právní subjektivity dotčenou stranou nebo nadací v souladu s odstavcem 5.

7. Ve všech případech uvedených v odstavcích 5 a 6 dotčený členský stát zajistí plné dodržování podmínky neziskovosti stanovené v článku 3. Úřad a schvalující osoba Evropského parlamentu mohou s dotčeným členským státem sjednat podmínky zániku evropské právní subjektivity, zejména v zájmu zajištění vrácení finančních prostředků získaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a úhrady jakýchkoliv finančních sankcí uložených v souladu s článkem 27.

KAPITOLA IV

FINANCOVÁNÍ

Článek 17

Podmínky financování

1. Evropská politická strana, která je registrována v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto nařízení, která je zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním svým členem a která se nenachází v žádné ze situací odůvodňujících její vyloučení podle čl. 106 odst. 1 finančního nařízení, může požádat o finanční prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s podmínkami, které schvalující osoba Evropského parlamentu zveřejní v rámci výzvy k podávání žádostí o příspěvky.

2. Evropská politická nadace, která je přidružena k evropské politické straně způsobilé žádat o finanční prostředky podle odstavce 1 a zaregistrována v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto nařízení a která se nenachází v žádné ze situací odůvodňujících její vyloučení podle čl. 106 odst. 1 finančního nařízení, může požádat o finanční prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s podmínkami, které schvalující osoba Evropského parlamentu zveřejnila v rámci výzvy k podávání návrhů.

3. Pro účely určení způsobilosti k financování ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s odstavcem 1 a čl. 3 odst. 1 písm. b) a pro účely čl. 19 odst. 1 se na člena Evropského parlamentu pohlíží jako na člena pouze jedné evropské politické strany, která, je-li to relevantní, je tou stranou, k níž je přidružena jeho celostátní nebo regionální politická strana k poslednímu dni lhůty pro podání žádostí o financování.

4. Finanční příspěvky či granty ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nesmí přesáhnout 85 % ročních nárokovatelných výdajů uvedených v rozpočtu evropské politické strany a 85 % způsobilých nákladů vzniklých evropské politické nadaci. Evropské politické strany smí využít nevyužitou část příspěvku z rozpočtu Unie, který jim byl přiznán, na nárokovatelné výdaje během následujícího rozpočtového roku po přiznání příspěvku. V souladu s finančním nařízením se nevyužité částky po uplynutí tohoto rozpočtového roku vrací.

5. V rámci omezení stanovených v článcích 21 a 22 se mezi výdaje, které lze proplatit z finančního příspěvku, řadí administrativní výdaje a výdaje spojené s technickou pomocí, schůzemi, výzkumem, přeshraničními akcemi, studiemi, informacemi a publikacemi, jakož i výdaje spojené s kampaněmi.

Článek 18

Žádost o finanční prostředky

1. Pro získání finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podá evropská politická strana nebo evropská politická nadace, která splňuje podmínky čl. 17 odst. 1 nebo 2, žádost k Evropskému parlamentu po výzvě k podání žádostí o příspěvky nebo návrhů.

2. Evropská politická strana a evropská politická nadace musí v době podání žádosti dodržovat povinnosti uvedené v článku 23 a ode dne podání žádosti do konce rozpočtového roku nebo akce, k nimž se vztahuje příspěvek nebo grant, musí být zapsaná v rejstříku a nesmí se na ni vztahovat žádné sankce stanovené v čl. 27 odst. 1 a čl. 27 odst. 2 písm. a) bodu v) a vi).

3. Evropská politická nadace přiloží ke své žádosti svůj roční pracovní program nebo akční plán.

4. Schvalující osoba Evropského parlamentu přijme rozhodnutí do tří měsíců od uzavření výzvy k podání žádostí o příspěvky nebo výzvy k podávání návrhů a povolí odpovídající prostředky a spravuje je v souladu s finančním nařízením.

5. Evropská politická nadace může požádat o finanční prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie pouze prostřednictvím evropské politické strany, k níž je přidružena.

Článek 19

Kritéria pro poskytnutí finančních prostředků a jejich rozdělení

1. Příslušné prostředky, které jsou k dispozici pro evropské politické strany a evropské politické nadace, jimž byly přiznány příspěvky nebo granty v souladu s článkem 18, se rozdělují každoročně na základě následujícího klíče:

—	15 % se rozdělí mezi evropské politické strany, které jsou příjemci, rovným dílem,

—	85 % se rozdělí mezi evropské politické strany, které jsou příjemci, poměrně podle jejich podílu zvolených členů Evropského parlamentu.

Stejný způsob rozdělování se použije pro přiznání financování evropským politickým nadacím na základě jejich přidružení k některé evropské politické straně.

2. Rozdělení uvedené v odstavci 1 vychází z počtu zvolených členů Evropského parlamentu, kteří jsou členy žádající evropské politické strany k poslednímu dni lhůty pro podání žádostí s přihlédnutím k čl. 17 odst. 3.

Po tomto dni nemají změny v počtu členů žádný vliv na příslušný podíl jednotlivých evropských politických stran nebo evropských politických nadací na financování. Tím není dotčen požadavek v čl. 17 odst. 1, aby evropská politická strana byla zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním svým členem.

Článek 20

Dary a příspěvky

1. Evropské politické strany a evropské politické nadace mohou přijímat dary od fyzických nebo právnických osob nepřesahující svou hodnotou 18 000 EUR za rok od jednoho dárce.

2. Evropské politické strany a evropské politické nadace podávají současně s roční účetní závěrkou podle článku 23 také seznam všech dárců a jejich odpovídajících darů s uvedením povahy a hodnoty jednotlivých darů. Tento odstavec se rovněž vztahuje na příspěvky členských stran evropských politických stran a členských organizací evropských politických nadací.

U darů pocházejících od fyzických osob, které svou hodnotou přesahují 1 500 EUR a nepřesahují 3 000 EUR, dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace uvede, zda příslušní dárci poskytli předchozí písemný souhlas ke zveřejnění v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. e).

3. Dary, které obdrží evropské politické strany a evropské politické nadace do šesti měsíců před volbami do Evropského parlamentu, musí být písemně nahlášeny úřadu v souladu s odstavcem 2 jednou týdně.

4. Jednotlivé dary přesahující svou hodnotou 12 000 EUR, které přijaly evropské politické strany a evropské politické nadace, se bezodkladně písemně oznámí úřadu v souladu s odstavcem 2.

5. Evropské politické strany a evropské politické nadace nesmí přijmout:

a)	anonymní dary nebo příspěvky;

b)	dary z rozpočtů politických skupin v Evropském parlamentu;

c)	dary pocházející od jakéhokoliv orgánu veřejné moci členského státu či třetí země, nebo od podniků, v nichž tento orgán může na základě vlastnictví, na základě finanční účasti v nich nebo na základě předpisů, jimiž se podnik řídí, uplatňovat přímo či nepřímo dominantní postavení; nebo

d)	dary pocházející od jakýchkoli soukromých subjektů sídlících v třetí zemi nebo od jednotlivců z třetí země, kteří nemají právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu.

6. Dar, který podle tohoto nařízení není povolen, musí být do 30 dnů ode dne, kdy ho evropská politická strana nebo evropská politická nadace obdržela:

a)	vrácen dárci nebo jakékoli osobě jednající jménem dárce, nebo

není-li možné dar vrátit, nahlášen úřadu a Evropskému parlamentu. Schvalující osoba Evropského parlamentu přistoupí k vytvoření a schválení inkasního příkazu v souladu s ustanoveními článků 78 a 79 finančního nařízení. Finanční prostředky se zaúčtují jako obecné příjmy do rozpočtového oddílu Evropského parlamentu souhrnného rozpočtu Evropské unie.

7. Příspěvky evropské politické straně od jejich členů jsou přípustné. Hodnota těchto příspěvků nesmí překročit 40 % ročního rozpočtu evropské politické strany.

8. Příspěvky pro evropskou politickou nadaci od jejích členů a od evropské politické strany, k níž je přidružena, jsou přípustné. Hodnota těchto příspěvků nesmí přesáhnout 40 % ročního rozpočtu evropské politické nadace a nesmějí pocházet z prostředků získaných evropskou politickou stranou podle tohoto nařízení ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Důkazní břemeno nese dotčená evropská politická strana, která ve svém účetnictví jednoznačně uvede původ prostředků použitých k financování své přidružené evropské politické nadace.

9. Aniž jsou dotčeny odstavce 7 a 8, mohou evropské politické strany a evropské politické nadace přijmout příspěvky od občanů, kteří jsou jejich členy, a to až do výše 18 000 EUR ročně od jednoho člena, jestliže tyto příspěvky dotčený člen poskytuje vlastním jménem.

Strop stanovený v prvním pododstavci se neuplatní v případě, že dotčený člen je rovněž voleným členem Evropského parlamentu, vnitrostátního parlamentu nebo regionálního parlamentu či shromáždění.

10. Příspěvky, které nejsou podle tohoto nařízení povoleny, musí být vráceny v souladu s odstavcem 6.

Článek 21

Financování kampaní v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu

1. S výhradou druhého pododstavce mohou být prostředky na financování evropských politických stran ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo z jiného zdroje použity k financování kampaní vedených evropskými politickými stranami v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, jichž se evropské politické strany nebo jejich členové účastní v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d).

V souladu s článkem 8 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (15) se financování a možné omezení volebních nákladů pro všechny politické strany, kandidáty a třetí strany ve volbách do Evropského parlamentu a jejich účast v těchto volbách řídí vnitrostátními právními předpisy jednotlivých členských států.

2. Výdaje spojené s kampaněmi uvedenými v odstavci 1 musí být jako takové zřetelně označeny v ročních účetních závěrkách evropských politických stran.

Článek 22

Zákaz financování

1. Bez ohledu na čl. 21 odst. 1 nesmí být financování evropských politických stran ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo z jiného zdroje použito pro přímé ani nepřímé financování jiných politických stran, a zejména ne vnitrostátních stran či kandidátů. Tyto vnitrostátní politické strany a kandidáti se i nadále řídí vnitrostátními předpisy.

2. Financování evropských politických nadací ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo z jiného zdroje nesmí být použito na jiné účely než na financování jejich úkolů uvedených v čl. 2 bodu 4 a na výdaje, které jsou přímo spojené s cíli vytyčenými v jejich stanovách v souladu s článkem 5. Zejména nesmí být použito na přímé ani nepřímé financování voleb, politických stran nebo kandidátů či jiných nadací.

3. Financování evropských politických stran a evropských politických nadací ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo z jiného zdroje nesmí být použito k financování kampaní k referendům.

KAPITOLA V

KONTROLA A SANKCE

Článek 23

Účetnictví a povinnost podávat zprávy a provádět audit

1. Nejpozději do šesti měsíců od konce rozpočtového roku předloží evropské politické strany a evropské politické nadace úřadu, v kopii schvalující osobě Evropského parlamentu, a příslušnému vnitrostátnímu kontaktnímu místu členského státu sídla:

svou roční účetní závěrku a doprovodný komentář, které zahrnují příjmy a výdaje, aktiva a závazky na počátku a na konci rozpočtového roku v souladu s právem platným v členském státě jejich sídla, a svou roční účetní závěrku na základě mezinárodních účetních standardů vymezených v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (16);

b)	zprávu o nezávislém auditu roční účetní závěrky, který se týká spolehlivosti této účetní závěrky i legality a správnosti příjmů a výdajů; tento audit provedl nezávislý subjekt nebo znalec; a

c)	seznam dárců a přispěvatelů a jejich odpovídajících darů nebo příspěvků nahlášených v souladu s čl. 20 odst. 2, 3 a 4.

2. Pokud vznikl výdaj evropským politickým stranám společně s vnitrostátními politickými stranami nebo evropským politickým nadacím společně s vnitrostátními politickými nadacemi, musí se doklad o výdaji vzniklém přímo nebo prostřednictvím třetích stran vykázat v roční účetní závěrce uvedené v odstavci 1.

3. Nezávislé externí subjekty či znalce uvedené v odst. 1 písm. b) vybírá, pověřuje a platí Evropský parlament. Musí mít řádné oprávnění k provádění auditu účtů podle právních předpisů platných v členském státě, ve kterém mají své sídlo, nebo ve kterém jsou usazeny.

4. Evropské politické strany a evropské politické nadace poskytnou veškeré informace požadované nezávislými subjekty či znalci pro účely auditu.

5. Nezávislé subjekty či znalci informují úřad a schvalující osobu Evropského parlamentu o jakýchkoliv nezákonných činnostech, podvodech nebo korupci, na něž mají podezření a které mohou poškodit finanční zájmy Unie. Úřad a schvalující osoba Evropského parlamentu o nich informují dotčená vnitrostátní kontaktní místa.

Článek 24

Obecná pravidla týkající se kontroly

1. Kontrolu dodržování povinností podle tohoto nařízení evropskými politickými stranami a evropskými politickými nadacemi vykonává úřad ve spolupráci se schvalující osobou Evropského parlamentu a příslušnými členskými státy.

2. Úřad kontroluje, zda evropské politické strany a evropské politické nadace dodržují povinnosti podle tohoto nařízení, zejména v souvislosti s článkem 3, čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a d) až f), čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g), čl. 9 odst. 5 a 6 a články 20, 21 a 22.

Schvalující osoba Evropského parlamentu kontroluje, zda evropské politické strany a evropské politické nadace dodržují povinnosti v souvislosti s financováním ze strany Unie podle tohoto nařízení v souladu s finančním nařízením. Při provádění této kontroly přijme Evropský parlament nezbytná opatření v oblasti předcházení a boje proti podvodům ohrožujícím finanční zájmy Unie.

3. Kontrola ze strany úřadu a schvalující osoby Evropského parlamentu uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na to, zda evropské politické strany a evropské politické nadace dodržují povinnosti vyplývající z použitelného vnitrostátního práva podle článku 14.

4. Evropské politické strany a evropské politické nadace poskytnou veškeré informace požadované úřadem, schvalující osobou Evropského parlamentu, Účetním dvorem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) nebo členskými státy, které jsou nezbytné pro účely provádění kontrol, za něž nesou podle tohoto nařízení odpovědnost.

Na požádání a za účelem kontroly dodržování článku 20 poskytnou evropské politické strany a evropské politické nadace úřadu informace ohledně příspěvků poskytnutých jednotlivými členy a ohledně totožnosti těchto členů. V případě potřeby může úřad kromě toho požadovat, aby evropské politické strany poskytly podepsaná potvrzující prohlášení od členů, kteří mají volené mandáty, pro účely kontroly plnění podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) prvním pododstavci.

Článek 25

Provádění a kontrola s ohledem na financování ze strany Unie

1. Prostředky pro financování evropských politických stran a evropských politických nadací se stanoví v rámci ročního rozpočtového procesu a čerpají se v souladu s tímto nařízením a finančním nařízením.

Podmínky pro příspěvky a granty stanoví schvalující osoba Evropského parlamentu ve výzvě k předkládání žádostí o příspěvky a ve výzvě k podávání návrhů.

2. Kontrola finančních prostředků obdržených ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a jejich využívání se provádí v souladu s ustanoveními finančního nařízení.

Kontrola se rovněž provádí na základě ročního osvědčení auditu, který provádí externí a nezávislý auditor, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1.

3. Účetní dvůr vykonává své kontrolní pravomoci v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU.

4. Jakýkoli dokument nebo informace, které Účetní dvůr vyžaduje k plnění svých úkolů, mu musí dodat na jeho žádost evropské politické strany a evropské politické nadace, které získávají finanční prostředky v souladu s tímto nařízením.

5. Rozhodnutí o příspěvku nebo grantu nebo grantová dohoda musí výslovně stanovit, že má schvalující osoba Evropského parlamentu a Účetní dvůr provést na místě audit dokladů evropské politické strany, která obdržela příspěvek, nebo evropské politické nadace, která obdržela grant ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

6. Účetní dvůr a schvalující osoba Evropského parlamentu nebo jiný externí subjekt pověřený schvalující osobou Evropského parlamentu může vykonávat nezbytné kontroly a ověřování na místě za účelem ověření zákonnosti výdajů a řádného provádění rozhodnutí o příspěvku a rozhodnutí o grantu nebo grantové dohody, a v případě evropské politické nadace, řádného provádění pracovního programu nebo akce. Dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace poskytne veškeré doklady nebo informace potřebné k provedení tohoto úkolu.

7. Úřad OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, a to v souladu s předpisy a postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17) a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) s cílem stanovit, zda došlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s příspěvky nebo granty financovanými podle tohoto nařízení. Je-li to vhodné, může schvalující osoba Evropského parlamentu na základě svých zjištění přijmout rozhodnutí o vymáhání.

Článek 26

Technická podpora

Veškerá technická podpora Evropského parlamentu poskytnutá evropským politickým stranám je založena na zásadě rovného zacházení. Poskytuje se za podmínek, které nejsou méně výhodné, než jsou podmínky poskytované jiným externím organizacím a sdružením, jimž může být poskytována podobná podpora, a dodává se na základě faktury a za úhradu.

Článek 27

Sankce

1. V souladu s článkem 16 úřad rozhodne o výmazu evropské politické strany nebo evropské politické nadace z rejstříku jakožto sankci v následujících situacích:

a)	pokud byla dotčená strana nebo nadace pravomocně odsouzena za protiprávní činnost poškozující finanční zájmy Unie ve smyslu čl. 106 odst. 1 finančního nařízení;

b)	pokud je v souladu s postupy uvedenými v čl. 10 odst. 2 až 5 zjištěno, že již nesplňuje jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. a), c) a e) a v čl. 3 odst. 2; nebo

c)	pokud žádost členského státu o zrušení registrace z důvodu závažného neplnění povinností podle vnitrostátních právních předpisů splňuje požadavky stanovené v čl. 16 odst. 3 písm. b).

2. V následujících případech uloží úřad finanční sankce:

nekvantifikovatelné protiprávní jednání:

i)	v případě nedodržení požadavků uvedených v čl. 9 odst. 5 nebo 6,

ii)	v případě nedodržení závazků přijatých a nesouladu informací poskytnutých evropskou politickou stranou nebo evropskou politickou nadací podle čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a d) až f) a podle čl. 5 odst. 1 písm. a), b), d) a e),

iii)	v případě nenahlášení dárců a jejich odpovídajících darů podle čl. 20 odst. 2 nebo nenahlášení darů podle čl. 20 odst. 3 a 4,

iv)	v případě, že evropská politická strana nebo evropská politická nadace porušila povinnosti stanovené v čl. 23 odst. 1 nebo čl. 24 odst. 4,

v)	v případě, že byla evropská politická strana nebo evropská politická nadace pravomocně odsouzena za protiprávní činnost poškozující finanční zájmy Unie ve smyslu v čl. 106 odst. 1 finančního nařízení,

vi)

v případě, že dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace kdykoliv záměrně neuvedla některé informace nebo poskytla nesprávné či zavádějící informace, nebo v případě, že subjekty oprávněné tímto nařízením k provádění auditu či kontrol u příjemců finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie odhalí nepřesnosti v roční účetní závěrce, které jsou považovány za trvající podstatné opomenutí či chybné uvedení položky v souladu s mezinárodními účetními standardy vymezenými v článku 2 nařízení (ES) č. 1606/2002;

kvantifikovatelné protiprávní jednání:

i)	pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace přijala dary a příspěvky, které nejsou povoleny podle čl. 20 odst. 1 nebo 5, nejsou-li splněny požadavky stanovené v čl. 20 odst. 6,

ii)	v případě nedodržení požadavků stanovených v článcích 21 a 22.

3. Schvalující osoba Evropského parlamentu může vyloučit evropskou politickou stranu nebo evropskou politickou nadaci z budoucího financování Unií až na pět let nebo až na deset let v případě opakovaného protiprávního jednání během období pěti let, pokud byla shledána vinou z protiprávního jednání uvedeného v odst. 2 písm. a) bodech v) a vi). Tím nejsou dotčeny pravomoci schvalující osoby Evropského parlamentu stanovené v článku 204n finančního nařízení.

4. Pro účely odstavců 2 a 3 se evropské politické straně nebo evropské politické nadaci uloží tyto finanční sankce:

v případě nekvantifikovatelného protiprávního jednání pevně stanovené procento ročního rozpočtu dotčené evropské politické strany nebo evropské politické nadace:

—

5 % nebo

—	7,5 % v případě, že se jedná o souběžná protiprávní jednání, nebo

—	20 % v případě, že je dotyčné protiprávní jednání opakovaným protiprávním jednáním, nebo

—

třetina výše uvedených procentních částek v případě, že evropská politická strana nebo evropská politická nadace dobrovolně oznámila dané protiprávní jednání předtím, než úřad oficiálně zahájil vyšetřování, a to i v případě souběžných protiprávních jednání nebo opakovaného protiprávního jednání, a přijala odpovídající nápravná opatření,

—	50 % ročního rozpočtu za předchozí rok dotčené evropské politické strany nebo evropské politické nadace v případě, že je pravomocně odsouzena za nezákonnou činnost poškozující finanční zájmy Unie ve smyslu čl. 106 odst. 1 finančního nařízení;

v případě kvantifikovatelného protiprávního jednání pevně stanovené procento z nezákonně získaných nebo neoznámených částek v souladu s následující stupnicí, do maximální výše 10 % ročního rozpočtu dotčené evropské politické strany nebo evropské politické nadace:

—	100 % protiprávně získaných nebo neoznámených částek, pokud jejich výše nepřesáhne 50 000 EUR, nebo

—	150 % protiprávně získaných nebo neoznámených částek, pokud jejich výše přesáhne 50 000 EUR, ale nepřesáhne 100 000 EUR, nebo

—	200 % protiprávně získaných nebo neoznámených částek, pokud jejich výše přesáhne 100 000 EUR, ale nepřesáhne 150 000 EUR, nebo

—	250 % protiprávně získaných nebo neoznámených částek, pokud jejich výše přesáhne 150 000 EUR, ale nepřesáhne 200 000 EUR, nebo

—	300 % protiprávně získaných nebo neoznámených částek, pokud jejich výše přesáhne 200 000 EUR, nebo

—

třetina výše uvedených procentních částek v případě, že dotčená evropská politická strana nebo evropská politická nadace dobrovolně oznámila dané protiprávní jednání předtím, než úřad nebo schvalující osoba Evropského parlamentu oficiálně zahájily vyšetřování, a přijala odpovídající nápravná opatření.

Pro účely uplatňování výše uvedených procentních částek jsou jednotlivé dary či příspěvky posuzovány odděleně.

5. V případě, že se evropská politická strana nebo evropská politická nadace dopustí souběžných protiprávních jednání proti tomuto nařízení, uloží se pouze sankce stanovené za nejzávažnější z těchto jednání, není-li v odst. 4 písm. a) stanoveno jinak.

6. Sankce stanovené v tomto nařízení podléhají promlčecí lhůtě pěti let ode dne, kdy došlo k danému protiprávnímu jednání, nebo v případě trvajícího či opakovaného protiprávního jednání ode dne, kdy bylo takové jednání ukončeno.

Článek 28

Spolupráce mezi úřadem, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy

1. Úřad, schvalující osoba Evropského parlamentu a členské státy prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst sdílejí informace a pravidelně se vzájemně informují o otázkách souvisejících s financováním, kontrolami a sankcemi.

2. Rovněž se dohodnou na praktických postupech této výměny informací, včetně pravidel pro zveřejňování důvěrných informací nebo dokladů, a spolupráci mezi členskými státy.

3. Schvalující osoba Evropského parlamentu informuje úřad o jakýchkoliv zjištěních, která by mohla vést k uložení sankcí podle čl. 27 odst. 2 až 4, a to tak, aby měl úřad možnost přijmout příslušná opatření.

4. Úřad informuje schvalující osobu Evropského parlamentu o jakýchkoliv rozhodnutích, která přijal ohledně sankcí, aby jí tak umožnil vyvodit odpovídající důsledky podle finančního nařízení.

Článek 29

Nápravná opatření a zásady řádné správy

1. Před přijetím konečného rozhodnutí o případných sankcích uvedených v článku 27 poskytne úřad nebo schvalující osoba Evropského parlamentu dotčené evropské politické straně nebo evropské politické nadaci příležitost přijmout opatření potřebná pro nápravu situace v přiměřené lhůtě, která by obvykle neměla přesáhnout jeden měsíc. Úřad nebo schvalující osoba Evropského parlamentu zejména umožní opravu administrativních a početních chyb, v případě potřeby poskytnutí doplňujících dokumentů nebo informací nebo opravu drobných chyb.

2. V případě, že evropská politická strana nebo evropská politická nadace nepřijme nápravná opatření ve lhůtě uvedené v odstavci 1, bude přijato rozhodnutí o odpovídajících sankcích uvedených v článku 27.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na podmínky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) až d) a v čl. 3 odst. 2 písm. c).

Článek 30

Zpětné získávání prostředků

1. Schvalující osoba Evropského parlamentu na základě rozhodnutí úřadu o výmazu evropské politické strany nebo evropské politické nadace z rejstříku zruší jakékoliv stávající rozhodnutí nebo dohodu o financování ze strany Unie, kromě případu uvedeného v čl. 16 odst. 2 písm. c) a čl. 3 odst. 1 písm. b) a d). Rovněž získá zpět veškeré finanční prostředky poskytnuté ze strany Unie, včetně nevyužitých finančních prostředků Unie z předchozích let.

2. Evropská politická strana nebo evropská politická nadace, které je uložena sankce za některé z protiprávních jednání uvedených v čl. 27 odst. 1 a v čl. 27 odst. 2 písm. a) bodech v) a vi), již nesplňuje podmínky čl. 18 odst. 2. Schvalující osoba Evropského parlamentu proto ukončí dohodu o příspěvku či grantovou dohodu nebo zruší rozhodnutí o financování z prostředků Unie obdržených podle tohoto nařízení a získá zpět částky neoprávněně vyplacené podle grantové dohody nebo rozhodnutí či jako příspěvek, včetně veškerých nevyužitých prostředků Unie z předchozích let.

V případě takového ukončení nebo zrušení jsou platby ze strany schvalující osoby Evropského parlamentu omezeny na způsobilé výdaje, které evropské politické straně či evropské politické nadaci skutečně vznikly do dne, kdy rozhodnutí o zrušení financování nabylo účinku.

Tento odstavec se vztahuje rovněž na případy uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) a čl. 3 odst. 1 písm. b) a d).

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Poskytování informací občanům

S výhradou článků 21 a 22 a svých stanov a vnitřních postupů mohou evropské politické strany v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu přijmout veškerá odpovídající opatření k tomu, aby informovaly občany Unie o vazbách mezi vnitrostátními politickými stranami a kandidáty a dotčenými evropskými politickými stranami.

Článek 32

Transparentnost

1. Na internetových stránkách, které byly vytvořeny pro tento účel, zveřejní schvalující osoba Evropského parlamentu pod dohledem úřadu nebo této schvalující osoby tyto informace:

názvy a stanovy všech zaregistrovaných evropských politických stran a evropských politických nadací spolu s dokumenty předloženými jako součást žádosti o registraci v souladu s článkem 8, a to nejpozději čtyři týdny poté, co úřad přijal rozhodnutí; po tomto datu zveřejní veškeré změny oznámené úřadu podle čl. 9 odst. 5 a 6;

b)	seznam žádostí, které nebyly schváleny, spolu s dokumenty předloženými jako součást žádosti o registraci spolu s touto žádostí v souladu s článkem 8 a důvody zamítnutí nejpozději do čtyř týdnů po dni, kdy úřad přijal rozhodnutí;

c)	výroční zprávu s tabulkou uvádějící výši částek vyplacených jednotlivým evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím v každém rozpočtovém roku, v němž dostaly příspěvky nebo jim byly vyplaceny granty ze souhrnného rozpočtu Evropské unie;

d)	roční účetní závěrku a zprávy o externím auditu podle čl. 23 odst. 1 a v případě evropských politických nadací závěrečné zprávy o provádění pracovních programů nebo akcí;

jména dárců a jejich dary, které nahlásily evropské politické strany a evropské politické nadace v souladu s čl. 20 odst. 2, 3 a 4, s výjimkou darů od fyzických osob nepřesahujících svou hodnotou 1 500 EUR za rok od jednoho dárce, které se vykazují jako „menší dary“. Dary od fyzických osob, které svou hodnotou za rok přesahují částku 1 500 EUR, ale nepřesahují částku 3 000 EUR, se nezveřejní bez předchozího písemného souhlasu s jejich zveřejněním od dotčeného dárce. Pokud dárce předchozí souhlas neposkytl, vykáží se tyto dary jako „menší dary“. Rovněž se zveřejní celkový objem menších darů a počet dárců v každém kalendářním roce;

f)	příspěvky uvedené v čl. 20 odst. 7 a 8 a oznámené evropskými politickými stranami a evropskými politickými nadacemi podle čl. 20 odst. 2, včetně totožnosti členských stran či organizací, které zaplatily příspěvky;

g)	podrobnosti a zdůvodnění konečných rozhodnutí úřadu podle článku 27, včetně, tam, kde je to vhodné, jakýchkoliv stanovisek přijatých výborem nezávislých významných osobností v souladu s články 10 a 11 a s náležitým ohledem na nařízení (ES) č. 45/2001;

h)	podrobnosti a zdůvodnění konečných rozhodnutí schvalující osoby Evropského parlamentu podle článku 27;

i)	popis technické podpory poskytnuté evropským politickým stranám; a

j)	hodnotící zprávu Evropského parlamentu o uplatňování tohoto nařízení a financovaných činnostech v souladu s článkem 38.

2. Evropský parlament zveřejní seznam právnických osob, které jsou členy evropské politické strany, připojený ke stanovám strany v souladu s čl. 4 odst. 2 a aktualizovaný v souladu s čl. 9 odst. 6, jakož i celkový počet jednotlivých členů.

3. Osobní údaje se na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 nezveřejňují, pokud tak není činěno v souladu s odst. 1 písm. a), e) nebo g).

4. Evropské politické strany a evropské politické nadace poskytnou potenciálním členům a dárcům ve veřejně dostupném prohlášení o ochraně osobních údajů informace požadované podle článku 10 směrnice 95/46/ES a informují je o skutečnosti, že jejich osobní údaje budou Evropským parlamentem, úřadem, úřadem OLAF, Účetním dvorem, členskými státy nebo externími subjekty či jimi pověřenými odborníky zpracovávány pro účely auditu a kontroly a že jejich osobní údaje budou zveřejněny na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 za podmínek stanovených v tomto článku. Schvalující osoba Evropského parlamentu uvede při uplatňování článku 11 nařízení (ES) č. 45/2001 tytéž informace ve výzvách k podávání žádostí o příspěvky nebo návrhů podle čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 33

Ochrana osobních údajů

1. Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení musí úřad, Evropský parlament a výbor nezávislých významných osob zřízený článkem 11 postupovat v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001. Pro účely zpracování osobních údajů jsou považovány za správce údajů v souladu s čl. 2 písm. d) uvedeného nařízení.

2. Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení musí evropské politické strany a evropské politické nadace, členské státy při provádění kontroly aspektů týkajících se financování evropských politických stran a evropských politických nadací v souladu s článkem 24 a nezávislé subjekty či odborníci oprávnění k provádění auditu účtů podle čl. 23 odst. 1 dodržovat směrnici 95/46/ES a vnitrostátní právní předpisy přijaté na jejím základě. Pro účely zpracování osobních údajů jsou tyto subjekty považovány za správce údajů podle čl. 2 písm. d) uvedené směrnice.

3. Úřad, Evropský parlament a výbor nezávislých významných osobností zřízený článkem 11 zajistí, aby osobní údaje jimi shromážděné podle tohoto nařízení nebyly použity k žádnému jinému účelu, než pro zajištění legality, řádnosti a transparentnosti financování evropských politických stran a evropských politických nadací a členství evropských politických stran. Veškeré osobní údaje shromážděné za tímto účelem vymažou nejpozději 24 měsíců po zveřejnění příslušných informací v souladu s článkem 32.

4. Členské státy a nezávislé subjekty nebo odborníci oprávnění k provádění auditu účtů použijí získané osobní údaje pouze k výkonu kontroly financování evropských politických stran a evropských politických nadací. Tyto osobní údaje vymažou v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva po jejich předání podle článku 28.

5. Osobní údaje mohou být uchovávány i po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 3 nebo v příslušných ustanoveních vnitrostátního práva uvedených v odstavci 4, pokud je to nezbytné pro účely právních nebo správních řízení vztahujících se k financování evropské politické strany nebo evropské politické nadace nebo členství v evropské politické straně. Všechny tyto osobní údaje se vymažou nejpozději jeden týden po skončení výše uvedených řízení vydáním konečného rozhodnutí nebo po ukončení veškerých auditů, odvolání, soudních sporů a žalob.

6. Správci údajů, na které odkazují odstavce 1 a 2, provedou vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému zveřejnění nebo přístupu, zejména pokud zpracování zahrnuje předávání údajů po síti, jakož i proti jakékoli jinému protiprávnímu zpracování.

7. Evropský inspektor ochrany údajů sleduje a zajišťuje, aby úřad, Evropský parlament a výbor nezávislých významných osobností zřízený článkem 11 respektovaly a chránily základní práva a svobody fyzických osob při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení. Aniž je dotčen soudní přezkum, může každý subjekt údajů podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů, má-li za to, že jeho právo na ochranu jeho osobních údajů bylo porušeno v důsledku zpracování těchto údajů úřadem, Evropským parlamentem nebo výborem.

8. Evropské politické strany a evropské politické nadace, členské státy a nezávislé subjekty či odborníci oprávnění k provádění auditu účtů podle tohoto nařízení odpovídají v souladu s použitelným vnitrostátním právem za škody, jež způsobí při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení. Členské státy zajistí, aby byly uplatňovány účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušování tohoto nařízení, směrnice 95/46/ES a vnitrostátních předpisů přijatých na jejich základě, a zejména za podvodné použití osobních údajů.

Článek 34

Právo být slyšen

Předtím, než úřad nebo schvalující osoba Evropského parlamentu přijmou rozhodnutí, které by mohlo nepříznivě ovlivnit práva evropské politické strany, evropské politické nadace nebo žadatele uvedeného v článku 8, vyslechnou zástupce dotčené evropské politické strany, evropské politické nadace nebo žadatele. Úřad nebo Evropský parlament své rozhodnutí řádně odůvodní.

Článek 35

Právo na odvolání

Rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení mohou být předmětem soudního řízení před Soudním dvorem Evropské unie v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o fungování EU.

Článek 36

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a v čl. 8 odst. 3 se Komisi svěřuje na dobu pěti let od 24. listopadu 2014. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 38

Hodnocení

Evropský parlament po konzultaci s úřadem zveřejní do poloviny roku 2018 zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o financovaných činnostech. Bude-li to vhodné, ve zprávě budou uvedeny případné změny statusu a systému financování.

Do konce roku 2018 předloží Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení doplněnou v případě potřeby legislativním návrhem na změnu tohoto nařízení.

Článek 39

Účinné uplatňování

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení.

Článek 40

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2004/2003 se zrušuje s účinkem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Použije se však i nadále ve vztahu k aktům a závazkům týkajícím se financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni pro rozpočtové roky 2014, 2015, 2016 a 2017.

Článek 41

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a v čl. 8 odst. 3 písm. a) nejpozději 1. července 2015.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2017. Úřad uvedený v článku 6 se však zřídí do 1. září 2016. Evropské politické strany a evropské politické nadace zaregistrované po 1. lednu 2017 mohou žádat pouze o financování činností zahajovaných v rozpočtovém roce 2018 nebo později.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

B. DELLA VEDOVA

(1) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 90.

(2) Úř. věst. C 62, 2.3.2013, s. 77.

(3) Úř. věst. C 67, 7.3.2013, s. 1.

(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2014.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1).

(6) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 46.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(10) Úř. věst. C 253, 3.9.2013, s. 12.

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(13) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(14) Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).

(15) Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(18) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

PŘÍLOHA

Standardní prohlášení, které vyplní každý žadatel

Níže podepsaný/á, kterého/ou pověřila [název evropské politické strany nebo evropské politické nadace], tímto potvrzuje, že:

[název evropské politické strany nebo evropské politické nadace] se zavazuje dodržovat podmínky pro registraci stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. c) nebo čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, a sice respektovat v rámci svého programu a svých činností hodnoty, na nichž je založena Evropská unie a které jsou vyjádřeny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a mezi něž patří především úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

Podpis oprávněné osoby:

Titul (paní, pan, …), jméno a příjmení:
Funkce v organizaci, která žádá o registraci jako evropská politická strana / evropská politická nadace:
Místo/datum:
Podpis:

4.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 317/28

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 1142/2014

ze dne 22. října 2014,

kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 322 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Politické strany na evropské úrovni jsou významným faktorem integrace uvnitř Unie.

(2)	Smlouva o Evropské unii v článku 10 a Listina základních práv Evropské unie v čl. 12 odst. 2 stanoví, že politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.

(3)	Dne 4. listopadu 2003 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (3).

(4)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. dubna 2011 o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (4) navrhl na základě získaných zkušeností řadu zlepšení týkající se financování evropských politických stran a evropských politických nadací.

(5)

Evropský parlament a Rada přijaly dne 22. října 2014 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (5), kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2004/2003 a stanoví nová pravidla pro mimo jiné financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni; zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a transparentnost.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) (dále jen „finanční nařízení“) by mělo obsahovat pravidla upravující příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie poskytované evropským politickým stranám, jak jsou upraveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Tato pravidla by měla politickým stranám na evropské úrovni poskytnout v souladu s povahou jejich činnosti větší míru flexibility, pokud jde o dobu pro využívání těchto příspěvků.

(7)

Systém finanční podpory poskytované evropským politickým stranám formou grantu na provozní náklady, jak je stanoven v čl. 125 odst. 6 finančního nařízení, nevyhovuje potřebám těchto stran, a to zejména povinnost předkládat roční pracovní program, což je požadavek, který se v právních předpisech členských států nevyskytuje. Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by proto měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na specifické potřeby evropských politických stran. Nicméně, vzhledem k tomu, že se na evropské politické nadace použijí i nadále ustanovení finančního nařízení o grantech, mělo by být možné na ně uplatnit omezení přenosu prostředků na tři měsíce, které v současnosti stanoví čl. 125 odst. 6 finančního nařízení.

(8)

I když je finanční podpora poskytována bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně odůvodnit řádné využívání finančních prostředků Unie. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich poskytnutí, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky převedeny zpět příslušnou schvalující osobou.

(9)

Prostředky Unie poskytované na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, nikoli tedy k přímému nebo nepřímému financování jiných subjektů, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.

(10)

Přiznávání příspěvků by rovněž mělo být zjednodušeno a přizpůsobeno specifickým rysům evropských politických stran, a to zejména zrušením kritérií pro výběr, zavedením jediné platby předběžného financování v plné výši jakožto obecného pravidla a možností využívat jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů.

(11)	Vyplácení příspěvků ze souhrnného rozpočtu Unie by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší povinnosti vyplývající z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(12)

Sankce vyplývající jak z finančního nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou non bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nesmí být správní nebo finanční sankce podle finančního nařízení uloženy v některém z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(13)	Finanční nařízení by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se mění takto:

V čl. 121 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„j)	příspěvky evropským politickým stranám podle části druhé hlavy VIII.“

Článek 125 se mění takto:

a)	v odstavci 3 se druhý pododstavec zrušuje;

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Dosáhne-li evropská politická nadace ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (7) na konci rozpočtového roku, na který obdržela grant na provozní náklady, přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku až do výše 25 % celkových příjmů za daný rok přenesena odchylně od zásady neziskovosti stanovené v odstavci 4 tohoto článku do následujícího roku, pokud se použije před koncem prvního čtvrtletí tohoto následujícího roku.

V části druhé se doplňuje hlava, která zní:

„HLAVA VIII

PŘÍSPĚVKY EVROPSKÝM POLITICKÝM STRANÁM

Článek 204a

Obecná ustanovení

1. Pro účely tohoto nařízení se evropskými politickými stranami rozumí subjekty, které jsou zaregistrovány v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014.

2. Přímé finanční příspěvky z rozpočtu mohou být přiznány evropským politickým stranám s ohledem na to, že přispívají k utváření evropského politického povědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie, a to v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Článek 204b

Zásady

1. Příspěvky lze využít pouze na úhradu procentní části provozních nákladů evropských politických stran uvedené v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které jsou přímo spojeny s cíli těchto stran, v souladu s čl. 17 odst. 5 a článkem 21 tohoto nařízení.

2. Příspěvky mohou být využity na úhradu výdajů spojených se smlouvami uzavřenými evropskými politickými stranami za předpokladu, že při jejich uzavření nedošlo ke střetu zájmů.

3. Příspěvky nesmí být využívány k tomu, aby poskytovaly jakoukoli přímou nebo nepřímou osobní výhodu, peněžního či věcného charakteru, jednotlivému členu nebo zaměstnanci evropské politické strany. Příspěvky nesmí být využívány k přímému nebo nepřímému financování činností třetích osob, zejména vnitrostátních politických stran nebo politických nadací na evropské nebo vnitrostátní úrovni, a to ani formou grantů, darů, půjček nebo jiných podobných dohod. Příspěvky nelze využít pro žádný z cílů, které jsou vyloučeny článkem 22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

4. Na příspěvky se použijí zásady transparentnosti a rovného zacházení v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014

5. Příspěvky přiznává Evropský parlament jednou za rok a zveřejňuje je v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení a s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

6. Evropské politické strany, jež získaly příspěvek, nesmí obdržet přímo ani nepřímo žádné další rozpočtové prostředky. Zakazují se především dary z rozpočtů politických skupin v Evropském parlamentu. Výdajová položka nesmí být za žádných okolností financována z rozpočtu dvakrát.

Článek 204c

Rozpočtová hlediska

Příspěvky se platí z oddílu rozpočtu: Evropský parlament. Prostředky vyčleněné na nezávislé externí subjekty nebo znalce pověřené provedením auditu uvedené v článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 jsou uvolňovány přímo z rozpočtu Evropského parlamentu.

Článek 204d

Výzva k podávání žádostí o příspěvky

1. Příspěvky se přiznávají na základě výzvy k podávání žádostí o příspěvky, která se uveřejňuje jednou ročně alespoň na internetových stránkách Evropského parlamentu.

2. Každé evropské politické straně může být přiznán pouze jeden příspěvek ročně.

3. Evropská politická strana může obdržet příspěvek, pouze pokud o financování požádá za podmínek vyplývajících z výzvy k podávání žádostí o příspěvky.

4. Výzva k podávání žádostí o příspěvky stanoví kritéria způsobilosti, která musí žadatel splňovat, jakož i kritéria pro vyloučení.

5. Výzva k podávání žádostí o příspěvky stanoví alespoň povahu výdajů, které mohou být z příspěvku uhrazeny.

6. Výzva k podávání žádostí o příspěvky požaduje odhad rozpočtu.

Článek 204e

Řízení o přiznání příspěvku

1. Žádosti o příspěvky se podávají včas v písemné podobě, případně v zabezpečeném elektronickém formátu.

2. Příspěvky nesmí být přiznány žadatelům, kteří se v době řízení o přiznání příspěvku nacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1, článku 107 nebo čl. 109 odst. 1 písm. a), a žadatelům, kteří jsou evidováni v ústřední databázi vyloučených zájemců a uchazečů podle článku 108.

3. Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 2.

4. Příspěvky se přiznávají prostřednictvím dohody nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku, a to podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky.

5. Příslušné schvalující osobě může napomáhat výbor, který vyhodnocuje a vypracovává dohody nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku. Příslušná schvalující osoba upřesní s náležitým ohledem na zásady transparentnosti a rovného zacházení pravidla týkající se složení, jmenování a fungování tohoto výboru a pravidla zamezující střetu zájmů.

Článek 204f

Hodnocení

1. Žádosti se vybírají na základě kritérií pro přiznání příspěvku stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, a to z žádostí splňujících kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení.

2. Kritéria způsobilosti stanoví podmínky, jež musí žadatel splňovat, aby mohl získat příspěvek podle pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

3. V rozhodnutí příslušné schvalující osoby ohledně žádosti se uvede alespoň:

a)	předmět a celková výše příspěvku;

b)	jméno vybraných žadatelů a výše přiznaných příspěvků;

c)	jména odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.

4. Příslušná schvalující osoba písemně vyrozumí žadatele o tom, jak bylo o jejich žádostech rozhodnuto. Je-li žádost o finanční prostředky zamítnuta nebo není-li příspěvek přiznán v požadované výši, příslušná schvalující osoba uvede důvody zamítnutí žádosti nebo neposkytnutí požadované výše, zejména s odkazem na kritéria způsobilosti a kritéria pro přiznání příspěvku uvedená v odstavcích 1 a 2. Je-li žádost zamítnuta, příslušná schvalující osoba informuje žadatele o veškerých dostupných správních či soudních opravných prostředcích podle článku 97 tohoto nařízení.

Článek 204g

Forma příspěvků

1. Příspěvky mohou mít některou z těchto forem:

a)	úhrada procentní části skutečně vynaložených nárokovatelných výdajů;

b)	proplacení na základě jednotkových nákladů;

c)	jednorázové částky;

d)	paušální financování;

e)	kombinace forem uvedených v písmenech a) až d).

2. Uhrazeny mohou být pouze výdaje, které splňují kritéria uvedená ve výzvě k podávání žádostí o příspěvky a které nevznikly přede dnem podání žádosti o příspěvek.

Článek 204h

Pravidla pro poskytování příspěvků

1. Jednotkové náklady pokrývají všechny nebo některé specifické kategorie výdajů, které jsou předem jasně stanoveny jako určitá částka na jednotku.

2. Jednorázové částky obecně pokrývají některé výdaje, které jsou zapotřebí k provádění specifických činností evropské politické strany. Jednorázové částky se využívají pouze v kombinaci s jinými formami příspěvků.

3. Paušální financování pokrývá specifické kategorie nárokovatelných výdajů, které jsou předem jasně stanoveny procentní částkou.

4. Jednorázové částky, paušální financování nebo jednotkové náklady a případně i jejich výše a stropy jsou, pro případ jejich použití, vymezeny ve výzvě k podávání žádostí o příspěvky. Ve výzvě k podávání žádostí o příspěvky musí být rovněž uveden popis metod pro určení jednorázových částek, paušálního financování nebo jednotkových nákladů, přičemž tyto metody musí být založeny na objektivních ukazatelích, jako jsou statistické údaje, ověřené nebo auditem ověřitelné historické údaje evropských politických stran nebo jejich obvyklé postupy účtování nákladů. Dohoda nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku musí obsahovat ustanovení, na jejichž základě je možné ověřit, že jsou v souladu s podmínkami pro poskytnutí jednorázových částek, paušálního financování nebo jednotkových nákladů.

Článek 204i

Předběžné financování

Příspěvky se vyplácejí v plné výši ve formě jediné platby předběžného financování, pokud v řádně odůvodněných případech nerozhodne příslušná schvalující osoba jinak.

Článek 204j

Jistoty

Příslušná schvalující osoba může, považuje-li to za vhodné a přiměřené, v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik požadovat od evropské politické strany složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s poskytnutím předběžného financování, pouze tehdy, pokud evropské politické straně s ohledem na analýzu rizik bezprostředně hrozí, že se bude nacházet v jedné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. a) a d) tohoto nařízení, nebo pokud bylo Evropskému parlamentu a Radě formálně předáno rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace zřízeného podle článku 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (dále jen „úřad“) v souladu s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení.

Na jistoty, které mohou být požadovány v případech uvedených v prvním odstavci tohoto článku na platby předběžného financování poskytované evropským politickým stranám, se pravidla uvedená v článku 134 tohoto nařízení o jistotě pro účely předběžného financování grantů použijí obdobně.

Článek 204k

Čerpání příspěvků

1. Příspěvky se čerpají v souladu s článkem 204b.

2. Jakákoli část příspěvku, jež nebyla vyčerpána v rozpočtovém roce, na nějž byl tento příspěvek poskytnut, (rok n) se použije na jakékoli nárokovatelné výdaje vzniklé do 31. prosince roku n 1. Zbývající část příspěvku, jež nebyla vyčerpána do uplynutí uvedené lhůty, musí být vrácena zpět v souladu s oddílem IV částí první kapitolou 5.

3. Evropské politické strany zachovávají stropy pro spolufinancování stanovené v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Zbývající částky z příspěvků za předcházející rok nesmí být využity k financování té části, jež musí být financována z vlastních zdrojů evropské politické strany. Příspěvky třetích osob na společné akce se nepovažují za součást vlastních prostředků evropské politické strany.

4. Evropské politické strany nejprve použijí část příspěvku, která nebyla vyčerpána v rozpočtovém roce, na nějž byl příspěvek poskytnut, a teprve poté příspěvky poskytnuté po tomto roce.

5. Úroky z plateb předběžného financování se považují za součást příspěvku.

Článek 204l

Zpráva o čerpání příspěvků

1. Evropská politická strana předloží příslušné schvalující osobě ke schválení v souladu s článkem 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 svou výroční zprávu o čerpání příspěvku a výroční finanční výkazy.

2. Příslušná schvalující osoba vypracuje svou výroční zprávu o činnosti podle čl. 66 odst. 9 tohoto nařízení na základě výroční zprávy a výročních finančních výkazů podle odstavce 1 tohoto článku. Pro účely vypracování této zprávy lze použít i jiné podklady.

Článek 204m

Vyplacení zůstatku

1. Konečná výše příspěvku se stanoví až poté, co příslušná schvalující osoba schválí výroční zprávu a výroční finanční výkazy podle čl. 204l odst. 1. Schválením výroční zprávy a výročních finančních výkazů nejsou dotčeny následné kontroly prováděné Úřadem.

2. Nevyčerpaná částka předběžného financování je stanovena s konečnou platností, až ji evropská politická strana využije na úhradu nárokovatelných výdajů, které splňují kritéria stanovená ve výzvě pro podávání žádostí o příspěvky.

3. Nesplní-li evropská politická strana své povinností týkající se čerpání příspěvků, bude vyplácení příspěvku pozastaveno, sníženo nebo ukončeno poté, co byla evropské politické straně dána možnost předložit své připomínky.

4. Před vyplacením zůstatku příslušná schvalující osoba ověří, že je evropská politická strana stále registrována v rejstříku podle článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014a že jí ode dne podání žádosti do konce rozpočtového roku, na nějž byl poskytnut příspěvek, nebyly uloženy žádné sankce podle článku 27 uvedeného nařízení.

5. Pokud již není politická strana registrována v rejstříku uvedeném v článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 nebo jí byly uloženy sankce podle článku 27 uvedeného nařízení, příslušná schvalující osoba může pozastavit, snížit nebo ukončit vyplácení příspěvku a získat zpět částky, které byly na základě smlouvy nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku vyplaceny neoprávněně, a to v poměrné výši s přihlédnutím k závažnosti pochybení, nesrovnalostí, podvodů nebo jiných porušení povinností týkajících se čerpání příspěvku poté, co byla evropské politické straně dána možnost předložit své připomínky.

Článek 204n

Kontrola a sankce

1. Každá dohoda nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku musí výslovně zmocňovat Evropský parlament, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Účetní dvůr k výkonu jejich kontrolních pravomocí ve vztahu k dokumentům a prostorám všech evropských politických stran, jejich dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie.

2. Příslušná schvalující osoba může ukládat žadatelům správní a finanční sankce podle článku 109 tohoto nařízení a podle článku 27 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3. Sankce uvedené v odstavci 2 lze ukládat rovněž evropským politickým stranám, které v okamžiku podání žádosti o příspěvek nebo po získání příspěvku poskytly nepravdivé informace příslušné schvalující osobě na základě její výzvy k jejich podání nebo tyto informace neposkytly vůbec.

Článek 204o

Uchovávání záznamů

1. Evropské politické strany uchovávají všechny záznamy a podklady související s příspěvkem po dobu pěti let, jež následují po předložení výroční zprávy a výročních finančních výkazů podle čl. 204l odst. 1.

2. Záznamy, které se týkají auditů, odvolání, sporů nebo vypořádání nároků vyplývajících z čerpání příspěvku, se uchovávají až do okamžiku ukončení auditu, odvolání, sporu nebo vypořádání nároků.

Článek 204p

Výběr externích subjektů nebo odborníků pověřených prováděním auditu

Nezávislé externí subjekty nebo odborníci pověření prováděním auditu podle článku 23 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 budou vybráni na základě veřejného zadávacího řízení. Doba platnosti jejich smlouvy nepřekročí pět let. Po uplynutí doby platnosti dvou po sobě následujících smluv budou považováni za osoby ve střetu zájmů, který by mohl negativně ovlivnit provádění auditu.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2017. Čl. 125 odst. 3 druhý pododstavec a čl. 125 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 ve znění před změnami provedenými článkem 1 tohoto nařízení se použijí nadále ve vztahu k přijatým aktům a závazkům týkajícím se financování politických stran na evropské úrovni až do 31. prosince 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

B. DELLA VEDOVA

(1) Úř. věst. C 4, 8.1.2014, s. 1.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2014.

(3) Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1.

(4) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 46.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).“

4.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 317/35

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1143/2014

ze dne 22. října 2014

o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výskyt nepůvodních druhů, ať již živočichů, rostlin, hub nebo mikroorganismů v nových lokalitách není vždy důvodem ke znepokojení. Značná část nepůvodních druhů se však může stát druhy invazními a takovéto druhy mají závažné nepříznivé dopady na biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby, ale i jiné sociální a hospodářské dopady, a těmto dopadům je třeba předcházet. Přibližně 12 000 druhů nacházejících se v životním prostředí v Unii a v jiných evropských zemích je nepůvodních a zhruba 10 až 15 % z nich je podle odhadů invazních.

(2)

Invazní nepůvodní druhy představují jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby, zejména v zeměpisně a evolučně izolovaných ekosystémech, jako například na malých ostrovech. Rizika, která tyto druhy představují, mohou být umocněna intenzivnějším celosvětovým obchodem, dopravou, cestovním ruchem a změnou klimatu.

(3)

Hrozba, kterou invazní nepůvodní druhy představují pro biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby, má různé podoby, včetně vážných dopadů na původní druhy a strukturu a funkci ekosystémů v důsledku změn přírodních stanovišť, predace, konkurence, přenosu nákaz, vytlačení původních druhů ve značné části areálu a genetických účinků křížení. Kromě toho mohou mít invazní nepůvodní druhy také závažný nepříznivý dopad na lidské zdraví a hospodářství. Biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby, lidské zdraví či hospodářství ohrožují pouze živí jedinci nebo jejich části, které se mohou rozmnožovat, a proto by se pouze na ně měla vztahovat omezení podle tohoto nařízení.

(4)

Unie jako smluvní strana Úmluvy o biologické rozmanitosti, kterou schválila rozhodnutím Rady 93/626/EHS (3), je vázána čl. 8 písm. h) uvedené úmluvy, podle něhož každá smluvní strana, pokud to bude možné a vhodné: „zabraňuje zavádění, kontroluje či hubí ty cizí druhy, které ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy“.

(5)

Unie se jako smluvní strana Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, schválené rozhodnutím Rady 82/72/EHS (4), zavázala, že přijme veškerá vhodná opatření, aby zaručila ochranu přírodních stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

(6)

Aby toto nařízení podpořilo dosažení cílů směrnic 2000/60/ES (5), 2008/56/ES (6) a 2009/147/ES (7), a směrnice Rady 92/43/EHS (8), mělo by stanovit pravidla pro prevenci, minimalizaci a zmírnění nepříznivých účinků invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby a na lidské zdraví a na bezpečnost, jakož i pro omezení jejich sociálního a hospodářského dopadu.

(7)

Některé druhy v reakci na změny životního prostředí přirozeně migrují. V novém prostředí by neměly být považovány za nepůvodní a měly by být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení. Toto nařízení by se mělo zaměřit pouze na druhy, které byly do Unie zavlečeny či v Unii vysazeny v důsledku lidského zásahu.

(8)

V současné době se na oblast zdraví zvířat vztahuje přes 40 unijních legislativních aktů, které obsahují i ustanovení o nákazách zvířat. Kromě toho směrnice Rady 2000/29/ES (9) obsahuje ustanovení o organismech škodlivých pro rostliny nebo rostlinné produkty a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (10) stanoví režim pro geneticky modifikované organismy. Jakákoli nová pravidla pro invazní nepůvodní druhy by proto měla být uvedena do souladu s uvedenými legislativními akty Unie a neměla by se s nimi překrývat; zároveň by se nová pravidla neměla vztahovat na organismy, na něž se zaměřují uvedené legislativní akty.

(9)

Nařízení (ES) č. 1107/2009 (11) a (EU) č. 528/2012 (12) a nařízení Rady (ES) č. 708/2007 (13) stanoví pravidla týkající se povolení využití určitých nepůvodních druhů pro konkrétní účely. Využití určitých druhů bylo v době vstupu tohoto nařízení v platnost v uvedených režimech již povoleno. Aby byl zaručen soudržný právní rámec, měly by být tyto druhy z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

(10)

Jelikož invazních nepůvodních druhů existuje značné množství, je důležité zaručit prioritu dílčímu souboru invazních nepůvodních druhů, které jsou považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii. Proto by měl být vypracován a pravidelně aktualizován seznam těchto invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“). Invazní nepůvodní druhy by měly být považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, pokud škoda, kterou způsobují v zasažených členských státech, je natolik závažná, že je důvodem k přijetí zvláštních opatření použitelných v celé Unii, a to včetně členských států, které dosud zasaženy nebyly, nebo je dokonce nepravděpodobné, že zasaženy budou. Aby bylo zaručeno, že výběr invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii zůstane přiměřené, měl by být unijní seznam vypracován a aktualizován postupně a měl by být zaměřen na ty druhy, v jejichž případě se díky zařazení na unijní seznam nákladově efektivním způsobem zajistí účinná prevence, minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů těchto druhů. Jelikož druhy náležející do stejné taxonomické skupiny často mají podobné ekologické nároky a mohou představovat podobná rizika, mělo by být ve vhodných případech povoleno zahrnutí taxonomických skupin druhů na unijní seznam.

(11)

Hlavním nástrojem pro uplatňování tohoto nařízení jsou kritéria pro zařazení na unijní seznam. Za účelem zajištění účinného využívání zdrojů by tato kritéria měla zajistit, aby na unijním seznamu byly z potenciálních invazních nepůvodních druhů, které jsou v současné době známé, uvedeny invazní nepůvodní druhy s nejzávažnějším nepříznivým dopadem. Komise by na základě uvedených kritérií měla předložit výboru zřízenému tímto nařízením návrh unijního seznamu do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost. Při navrhování unijního seznamu by měla Komise informovat tento výbor o tom, jak uvedená kritéria zohlednila. Kritéria by měla zahrnovat posouzení rizik podle příslušných ustanovení dohod Světové obchodní organizace v oblasti omezování obchodu s druhy.

(12)

Aby se předešlo nepřiměřeným nebo nadměrným nákladům pro jakýkoli z členských států a zaručila se přidaná hodnota opatření přijatých na úrovni Unie prostřednictvím tohoto nařízení, Komise by při navrhování unijního seznamu a vyplývajících opatření měla zohlednit, náklady na jejich realizaci v členských státech, náklady v případě nečinnosti, nákladovou efektivitu a socioekonomické aspekty. V této souvislosti by se při výběru invazních nepůvodních druhů pro zahrnutí na unijní seznam měla zvláštní pozornost věnovat druhům, jejichž využití je rozšířené a které v daném členském státě zajišťují výrazné sociální a hospodářské přínosy, aniž by došlo ke zpochybnění cílů tohoto nařízení.

(13)

Za účelem zajištění souladu s pravidly podle příslušných dohod Světové obchodní organizace a důsledného uplatňování tohoto nařízení by měla být stanovena společná kritéria, aby bylo možné provádět posuzování rizik. Tato kritéria by měla ve vhodných případech vycházet ze stávajících vnitrostátních a mezinárodních norem a měla by zahrnovat různé aspekty charakteristik jednotlivých druhů, rizika a způsoby, jimiž jsou tyto druhy do Unie zavlékány či v Unii vysazovány, nepříznivé sociální a hospodářské dopady těchto druhů a také jejich dopady na biologickou rozmanitost, potenciální přínosy jejich využití a náklady na zmírnění dopadů, které vyvažují jejich nepříznivé dopady, jakož i posouzení možných nákladů vyplývajících z environmentálních, sociálních a hospodářských škod dokládající významný dopad na Unii, aby bylo možné důkladněji ospravedlnit přijetí opatření. V zájmu postupného rozvíjení systému a využívání získaných zkušeností, by mělo být do 1. června 2021 provedeno vyhodnocení celkového přístupu.

(14)

Některé invazní nepůvodní druhy jsou zařazeny do přílohy B nařízení Rady (ES) č. 338/97 (14) a jejich dovoz do Unie je zakázán, jelikož byla zjištěna jejich invazní povaha a skutečnost, že jejich zavlečení do Unie či jejich vysazení v Unii má nepříznivý vliv na původní druhy. Těmito druhy jsou: Callosciurus erythraeus, Sciurus carolinensis, Oxyura jamaicensis, Lithobates (Rana) catesbeianus, Sciurus niger, Chrysemys picta a Trachemys scripta elegans. Aby se zaručil soudržný právní rámec a jednotná pravidla pro invazní nepůvodní druhy na úrovni Unie, mělo by být považováno za prioritu, aby byly uvedené invazní nepůvodní druhy zařazeny na unijní seznam jako invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii.

(15)

Prevence je z hlediska životního prostředí obecně více žádoucí a nákladově efektivnější než následná reakce a měla by být prioritou. Přednostně by proto měly být na unijní seznam zařazeny ty invazní nepůvodní druhy, které se ještě v Unii nenacházejí nebo v jejichž případě se jedná o ranou fázi invaze, jakož i ty invazní nepůvodní druhy, v jejichž případě se předpokládá, že nepříznivé dopady budou nejzávažnější. Jelikož do Unie mohou být soustavně zavlékány či zde vysazovány nové invazní nepůvodní druhy a přítomné nepůvodní druhy se šíří a rozšiřují svůj areál, je nezbytné zajistit, aby byl unijní seznam průběžně přezkoumáván a aktualizován.

(16)

Mezi členskými státy, na něž mají významný dopad stejné invazní nepůvodní druhy, které nejsou schopny utvořit životaschopnou populaci na velké části území Unie, by měly být prověřeny možnosti regionální spolupráce. Pokud cílů tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, i tyto druhy by mohly být zařazeny na unijní seznam.

(17)

Při sledování cílů tohoto nařízení je vhodné zohlednit zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů a zejména jejich odlehlost, ostrovní povahu a jedinečnost jejich vlastní biologické rozmanitosti. Pokud jde o přijímání omezujících a preventivních opatření vztahujících se k invazním nepůvodním druhům s významným dopadem na Unii, měly by být požadavky tohoto nařízení uzpůsobeny zvláštním charakteristikám nejvzdálenějších regionů, které jsou vymezeny Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a to s ohledem na rozhodnutí Evropské rady 2010/718/EU (15) a 2012/419/EU (16).

(18)

Rizika a obavy spojené s invazními nepůvodními druhy představují přeshraniční výzvu, která ovlivňuje celou Unii. Proto je velice důležité zakázat na úrovni Unie dovoz do Unie, rozmnožování, pěstování, přepravu, nákup, prodej, využívání, výměnu, držení invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii a jejich uvolňování do oběhu, ať již jde o úmyslné jednání či jednání z nedbalosti, aby se zaručilo podniknutí včasných a důsledných kroků v celé Unii, které zamezí narušování vnitřního trhu a předejdou situacím, kdy je opatření přijaté v jednom členském státě oslabováno nečinností v jiném členském státě.

(19)

Aby bylo možno provádět vědecké výzkumné činnosti a činnosti týkající se ochrany ex situ, je nezbytné stanovit zvláštní pravidla pro invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, jichž se tyto činnosti týkají. Uvedené činnosti by měly být prováděny v uzavřených zařízeních, v nichž jsou organismy drženy v oddělených prostorách, přičemž jsou přijata veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo úniku či protiprávnímu uvolnění invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Po schválení ze strany Komise by se tato pravidla ve výjimečných a řádně odůvodněných případech naléhavého veřejného zájmu mohla rovněž použít na určité jiné činnosti, včetně činností obchodních. Při provádění těchto pravidel by se mělo zejména dbát na to, aby se zabránilo jakýmkoli nepříznivým dopadům na chráněné druhy a stanoviště v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(20)

Mohou nastat případy, kdy se na hranicích Unie objeví nepůvodní druhy, které dosud nebyly uznány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, nebo kdy jsou takovéto druhy zjištěny na území Unie. Členské státy by tedy měly mít možnost přijmout na základě dostupných vědeckých poznatků určitá mimořádná opatření. Taková mimořádná opatření by umožnila okamžitou reakci proti invazním nepůvodním druhům, které mohou v případě svého zavlečení či vysazení, usídlení a rozšíření v uvedených zemích představovat rizika, zatímco členské státy provádějí posouzení skutečných rizik, která tyto druhy představují, a to v souladu s příslušnými ustanoveními dohod Světové obchodní organizace v dané oblasti, zejména s cílem dosáhnout toho, aby tyto druhy byly uznány jako invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii. Vnitrostátní mimořádná opatření je třeba spojit s možností přijímat mimořádná opatření na úrovni Unie, aby byla splněna ustanovení příslušných dohod Světové obchodní organizace. Díky mimořádným opatřením na úrovni Unie by Unie měla navíc mít k dispozici mechanismus pro rychlé jednání v případě výskytu či bezprostředního nebezpečí vstupu nových invazních nepůvodních druhů, a to v souladu se zásadou obezřetnosti.

(21)

Značná část invazních nepůvodních druhů je do Unie zavlečena nebo v ní vysazena nezáměrně. Proto je velice důležité účinněji regulovat způsoby, jimiž jsou tyto druhy nezáměrně zavlékány do Unie či zde vysazovány. Vzhledem k poměrně omezeným zkušenostem s touto problematikou by opatření v této oblasti měla být zaváděna postupně. Jejich součástí by měla být jak dobrovolná opatření, například opatření navržená v pokynech Mezinárodní námořní organizace pro kontrolu a řízení biologického znečišťování prostředí loděmi, tak i opatření povinná. Uvedená činnost by měla vycházet ze zkušeností získaných v Unii a v členských státech při regulaci některých způsobů šíření druhů, včetně opatření stanovených prostřednictvím Mezinárodní úmluvy o kontrole a řízení lodní zátěžové vody a usazenin přijaté v roce 2004. Komise by proto měla učinit veškeré vhodné kroky, aby členské státy podpořila v ratifikování uvedené úmluvy.

(22)

Aby bylo možné vytvořit odpovídající vědomostní základnu pro řešení problémů způsobených invazními nepůvodními druhy, je důležité, aby členské státy prováděly výzkum a sledování těchto druhů a dohled nad nimi. Vzhledem k tomu, že systémy dohledu jsou nejvhodnějším prostředkem pro včasné zjištění nových invazních nepůvodních druhů a pro určení toho, jak jsou již usídlené druhy rozšířeny, měly by tyto systémy zahrnovat jak cílené, tak obecné průzkumy a využívat zapojení různých odvětví a zúčastněných stran včetně regionálních a místních komunit. V rámci systémů dohledu by měla být věnována soustavná pozornost všem novým invazním nepůvodním druhům kdekoli v Unii a jejich cílem by mělo být vytvoření faktické a ucelené představy o situaci na úrovni Unie. Za účelem větší účinnosti a nákladové efektivity by měly být uplatňovány stávající systémy celní kontroly, dohledu a sledování, které jsou již stanoveny v právních předpisech Unie, zejména ve směrnicích 92/43/EHS, 2000/60/ES, 2008/56/ES a 2009/147/ES.

(23)

Měly by být prováděny úřední kontroly zvířat a rostlin, aby se zabránilo záměrnému zavlékání či vysazování invazních nepůvodních druhů. Živá zvířata a rostliny by měly do Unie vstupovat pouze přes stanoviště hraniční kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (17), směrnicemi Rady 91/496/EHS (18) a 97/78/ES (19) nebo přes vstupní místa v souladu se směrnicí 2000/29/ES. Aby se zaručila účinnost a zabránilo se vytváření paralelních systémů celní kontroly, měly by příslušné orgány na prvním stanovišti hraniční kontroly nebo na prvním vstupním místě, k němuž se tyto druhy dostanou, provést ověření, zda se jedná o invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii.

(24)

Poté, co dojde k zavlečení invazních nepůvodních druhů či k jejich vysazení, mají zásadní význam opatření pro včasné zjištění a rychlou eradikaci, aby se zabránilo jejich usídlení a šíření. Nejúčinnější a nákladově nejefektivnější reakcí často bývá co nejvčasnější eradikace dané populace, dokud je počet jedinců stále ještě omezený. V případě, že eradikaci nelze provést nebo náklady na eradikaci převažují nad dlouhodobými environmentálními, sociálními a hospodářskými přínosy, měla by být uplatněna opatření pro izolaci a kontrolu. Regulační opatření by měla odpovídat dopadu na životní prostředí a měla by náležitě zohledňovat biogeografické a klimatické podmínky daného členského státu.

(25)

V případě regulačních opatření by se mělo zabránit jakýmkoli nepříznivým dopadům na životní prostředí i na lidské zdraví. Je-li v některých případech nezbytné některé živočišné invazní nepůvodní druhy eradikovat a regulovat, zvířata při tom mohou být i přes využití nejlepších dostupných technických prostředků vystavena bolesti, úzkosti, strachu nebo jiným formám utrpení. Z tohoto důvodu by členské státy a každý hospodářský subjekt, který se podílí na eradikaci, kontrole či izolaci invazních nepůvodních druhů, měly přijmout nezbytná opatření, aby během tohoto procesu byla zvířata ušetřena zbytečné bolesti, úzkosti a utrpení, a to s co největším ohledem na osvědčené postupy v této oblasti, jako jsou například základní zásady dobrých životních podmínek zvířat, které vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat. Zvažovány by měly být neletální metody a přijatá opatření by měla mít co nejmenší dopad na necílové druhy.

(26)

Invazní nepůvodní druhy obecně poškozují ekosystémy a snižují jejich odolnost. Z toho důvodu by měla být prováděna přiměřená opatření na obnovu k posílení odolnosti ekosystémů vůči invazím, k nápravě způsobených škod a ke zlepšení stavu druhů a jejich stanovišť z hlediska ochrany v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES, zlepšení ekologického stavu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod v souladu se směrnicí 2000/60/ES a zlepšení stavu prostředí mořských vod v souladu se směrnicí 2008/56/ES. Náklady na taková opatření na obnovu by měly být v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ získány zpět.

(27)	K zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení by měla být podporována přeshraniční spolupráce, zejména se sousedními zeměmi, a koordinace mezi členskými státy, především v rámci stejné biogeografické oblasti Unie.

(28)

Systém pro řešení problematiky invazních nepůvodních druhů by měl vycházet z centralizovaného informačního systému shromažďujícího stávající informace o nepůvodních druzích v Unii a umožňujícího přístup k informacím o výskytu druhů, jejich rozšíření, ekologii, invazní historii a k veškerým dalším informacím, které jsou důležité pro politická a regulační rozhodnutí, a rovněž umožňující výměnu osvědčených postupů.

(29)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (20) stanovila rámec pro veřejné konzultace při rozhodování o otázkách týkajících se životního prostředí. Při vymezování činnosti v oblasti invazních nepůvodních druhů by veřejnost měla mít možnost díky faktické účasti vyjádřit svá stanoviska a obavy, které by pro uvedená rozhodnutí mohly být důležité, a subjekty s rozhodovací pravomocí by tak měly možnost tato stanoviska a obavy zohlednit. Tím by se zvýšila odpovědnost a transparentnost rozhodovacího procesu a přispělo by se ke zvýšení informovanosti veřejnosti o otázkách týkajících se životního prostředí a k podpoře přijatých rozhodnutí.

(30)

Za účelem zajištění odpovídající znalostní základny k řešení problémů, jež invazní nepůvodní druhy přinášejí, je důležité zapojení vědecké obce. Mělo by být zřízeno specializované vědecké fórum poskytující poradenství ohledně vědeckých aspektů souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení, zejména pokud jde o sestavování a aktualizaci unijního seznamu, posuzování rizik, mimořádná opatření a opatření pro rychlou eradikaci.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a aktualizaci unijního seznamu, stanovování formátu dokumentů sloužících jako podklady pro udělení povolení, přijímání mimořádných opatření na úrovni Unie, stanovování požadavků uplatňovat určitá ustanovení v dotčených členských státech v případě posílené regionální spolupráce, odmítnutí rozhodnutí členských států o neuplatňování eradikačních opatření a technických formátů zpráv předkládaných Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(32)

Aby se zohlednil nejnovější vědecký vývoj v oblasti životního prostředí, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení způsobu, jak se zjišťuje, že invazní nepůvodní druhy jsou schopny vytvořit životaschopné populace a rozšířit se, jakož i o vymezení společných prvků pro vypracování posouzení rizik. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly současně, včas a vhodným způsobem předávány Evropskému parlamentu a Radě.

(33)	Aby se zaručil soulad s tímto nařízením, je důležité, aby členské státy ukládaly účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení předpisů, a to s ohledem na povahu a závažnost porušení, zásadu náhrady vzniklých nákladů a zásadu „znečišťovatel platí“.

(34)	Opatřeními přijatými podle tohoto nařízení mohou členské státy ukládat povinnosti držitelům nebo uživatelům nepůvodních druhů, jakož i vlastníkům a nájemcům příslušných pozemků.

(35)

Aby mohli nekomerční vlastníci nadále chovat v zájmovém chovu zvířata, která patří mezi druhy zařazené na unijní seznam až do okamžiku přirozené smrti zvířete, je nezbytné stanovit přechodná opatření, a to za podmínky, že jsou zavedena všechna opatření pro zabránění rozmnožení těchto zvířat či jejich úniku.

(36)

Aby mohly komerční hospodářské subjekty, jež mohou mít oprávněná očekávání, například subjekty, které získaly povolení v souladu s nařízením (ES) č. 708/2007, po vstupu tohoto nařízení v platnost vyčerpat své populace invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, lze jim oprávněně poskytnout lhůtu dvou let, během níž provedou utracení, usmrcení humánním způsobem, prodej či případně předání jedinců do výzkumných ústavů či do zařízení pro ochranu ex situ.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž prevence a minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost spojených se zavlékáním nebo vysazováním invazních nepůvodních druhů do Unie a s jejich šířením v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Členské státy by měly mít možnost ponechat v platnosti nebo přijmout pravidla týkající se invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, která budou přísnější než pravidla stanovená v tomto nařízení, a uplatňovat na invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na příslušný členský stát ustanovení, která jsou obsažena v tomto nařízení a týkají se invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Tato opatření by měla být v souladu se Smlouvou o fungování EU a podle právních předpisů Unie oznámena Komisi,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro prevenci, minimalizaci a zmírnění nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost spojených jak se záměrným, tak nezáměrným zavlékáním nebo vysazováním invazních nepůvodních druhů do Unie a s jejich šířením v Unii.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na všechny invazní nepůvodní druhy.

2. Toto nařízení se nevztahuje na:

a)	druhy, které mění svůj přirozený areál bez lidského zásahu v reakci na měnící se ekologické podmínky a změnu klimatu;

b)	geneticky modifikované organismy ve smyslu článku 2 bodu 2 směrnice 2001/18/ES;

c)	patogeny způsobující nákazy zvířat; pro účely tohoto nařízení se nákazou zvířat rozumí výskyt infekcí a infestace u zvířat způsobených jedním či více patogeny přenosnými na zvířata nebo na člověka;

d)	škodlivé organismy uvedené v příloze I nebo v příloze II směrnice 2000/29/ES, a škodlivé organismy, proti nimž byla přijata opatření v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedené směrnice;

e)	druhy uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 708/2007, jsou-li využívány v akvakultuře;

f)	mikroorganismy vyrobené nebo dovezené pro použití v přípravcích na ochranu rostlin, které již byly povoleny nebo u kterých probíhá posouzení podle nařízení (ES) č. 1107/2009; nebo

g)	mikroorganismy vyrobené nebo dovezené pro použití v biocidních přípravcích, které již byly povoleny nebo u kterých probíhá posouzení podle nařízení (ES) č. 528/2012.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„nepůvodními druhy“ jacíkoli živí jedinci druhu, poddruhu nebo nižšího taxonu živočichů, rostlin, hub nebo mikroorganismů zavlečených nebo vysazených mimo svůj přirozený areál; patří sem všechny části, gamety, semena, vejce nebo propagule těchto druhů, jakož i kříženci, odrůdy či plemena, které mohou přežít a následně se rozmnožovat;

2)	„invazním nepůvodním druhem“ nepůvodní druh, u nějž bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad;

3)	„invazním nepůvodním druhem s významným dopadem na Unii“ invazní nepůvodní druh, jehož nepříznivý dopad je považován za takový, že vyžaduje koordinovanou činnost na úrovni Unie podle čl. 4 odst. 3;

„invazním nepůvodním druhem s významným dopadem na členský stát“ invazní nepůvodní druh jiný než invazní nepůvodní druh s významným dopadem na Unii, u nějž se členský stát na základě vědeckých poznatků domnívá, že nepříznivý dopad jeho uvolnění a šíření je závažný pro celé území tohoto členského státu nebo pro část tohoto území, a to i v případech, kdy není zcela potvrzen, a vyžaduje přijetí opatření na úrovni daného členského státu;

5)	„biologickou rozmanitostí“ variabilita všech žijících organismů včetně suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy;

6)	„ekosystémovými službami“ přímé či nepřímé přínosy ekosystémů pro dobré životní podmínky člověka;

7)	„zavlečením či vysazením“ přesun druhů mimo jejich přirozený areál v důsledku lidského zásahu;

„výzkumem“ deskriptivní či pokusná práce prováděná za regulovaných podmínek s cílem získat nové vědecké poznatky či vyvinout nové výrobky, včetně počátečních fází identifikace, určení charakteristik a izolace genetických rysů invazních nepůvodních druhů jiných než těch rysů, kvůli kterým jsou druhy invazní, a to pouze v rozsahu, v němž je to nezbytné, aby bylo možno vyšlechtit tyto rysy tak, aby dané druhy přestaly být invazními;

9)	„držením v oddělených prostorách“ držení organismu v uzavřeném zařízení, z něhož nemůže uniknout ani se rozšířit;

10)	„ochranou ex situ“ ochrana prvků biologické rozmanitosti mimo jejich přírodní stanoviště;

11)	„způsoby šíření“ trasy a mechanismy zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů;

12)	„včasným zjištěním“ potvrzení přítomnosti jedince nebo jedinců invazních nepůvodních druhů v prostředí předtím, než se značně rozšíří;

13)	„eradikací“ úplné a trvalé vymýcení populace invazních nepůvodních druhů letálními nebo neletálními prostředky;

14)

„kontrolou populace“ opatření s letálními či neletálními účinky uplatňovaná na populaci invazních nepůvodních druhů, přičemž se rovněž minimalizuje dopad na necílové druhy a jejich stanoviště, s cílem udržet počet jedinců co nejnižší, aby se v případě, že druh nelze eradikovat, minimalizovala jeho invazní schopnost a nepříznivé dopady na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby, na lidské zdraví nebo hospodářství;

15)	„izolací“ kroky, které mají vytvořit překážky, jež minimalizují riziko, že se populace invazního nepůvodního druhu rozptýlí a rozšíří mimo invalidovanou oblast;

16)	„značně rozšířeným“ druhem invazní nepůvodní druh, jehož populace překročila fázi naturalizace, během níž si zachovává schopnost sebeudržení, a rozšířila se, aby kolonizovala velkou část potenciálního areálu, v němž může přežít a rozmnožovat se;

17)	„regulací“ jakékoli opatření s letálními či neletálními účinky provedené k eradikaci, kontrole nebo izolaci populace invazního nepůvodního druhu, přičemž se rovněž minimalizuje dopad na necílové druhy a jejich stanoviště.

Článek 4

Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“) na základě kritérií stanovených v odstavci 3 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2. Návrhy prováděcích aktů se předloží výboru uvedenému v čl. 27 odst. 1 do 2. ledna 2016.

2. Komise alespoň jednou za šest let provede komplexní přezkum unijního seznamu a v mezidobí jej případně postupem podle odstavce 1 aktualizuje:

a)	doplněním nových invazních nepůvodních druhů;

b)	vyjmutím těch invazních nepůvodních druhů, které již nesplňují jedno nebo více kritérií stanovených v odstavci 3.

3. Invazní nepůvodní druhy se na unijní seznam zařadí pouze tehdy, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)	podle dostupných vědeckých poznatků jsou nepůvodní na celém území Unie s výjimkou nejvzdálenějších regionů;

podle dostupných vědeckých poznatků jsou schopné vytvořit životaschopnou populaci a za stávajících podmínek a předvídatelných podmínek v důsledku změny klimatu se rozšířit v jedné biogeografické oblasti společné více než dvěma členským státům nebo v jedné mořské podoblasti, s výjimkou nejvzdálenějších regionů členských států;

c)	podle dostupných vědeckých poznatků je pravděpodobné, že budou mít závažný nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost nebo související ekosystémové služby a mohou mít rovněž nepříznivý dopad na lidské zdraví nebo hospodářství;

d)	posouzení rizik provedené podle čl. 5 odst. 1 prokázalo, že je nutno podniknout společné kroky na úrovni Unie, aby se zabránilo jejich zavlečení nebo vysazení, usídlení nebo rozšíření;

e)	je pravděpodobné, že zařazení na unijní seznam zajistí účinnou prevenci, minimalizaci nebo zmírnění jejich nepříznivých dopadů.

4. Členské státy mohou Komisi předkládat žádosti o zařazení invazních nepůvodních druhů na unijní seznam. V těchto žádostech musí být uvedeno:

a)	název druhu;

b)	posouzení rizik provedené v souladu s čl. 5 odst. 1;

c)	doklady o tom, že kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku jsou splněna.

5. V unijním seznamu se tam, kde je to na místě, uvedou odkazy na zboží, s nimiž jsou dané invazní nepůvodní druhy zpravidla spojovány, s kódy kombinované nomenklatury, jak jsou uvedeny v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (22), a s označením kategorií zboží, jež podléhají úředním kontrolám podle článku 15 tohoto nařízení.

6. Komise při přijímání nebo aktualizaci unijního seznamu uplatňuje kritéria uvedená v odstavci 3 s náležitým zohledněním nákladů na provádění v členských státech, nákladů v případě nečinnosti, nákladové efektivity a socioekonomických aspektů. Na unijní seznam jsou přednostně zařazeny ty invazní nepůvodní druhy, které:

a)	se zatím v Unii nenacházejí nebo se nacházejí v rané fázi invaze a je velmi pravděpodobné, že jejich nepříznivý dopad bude závažný;

b)	jsou již v Unii usídleny a jejich nepříznivé dopady jsou nejzávažnější.

7. Komise při navrhování unijního seznamu rovněž odůvodní, proč lze cílů tohoto nařízení lépe dosáhnout prostřednictvím opatření na úrovni Unie.

Článek 5

Posouzení rizik

1. Pro účely článku 4 se posouzení rizik uvedené provádí ve vztahu ke stávajícímu a potenciálního areálu invazního nepůvodního druhu, přičemž se zohlední tyto prvky:

a)	popis druhu s jeho taxonomickou identifikací, historií, přirozeným a potenciálním areálem;

b)	popis obvyklých způsobů a dynamiky jeho rozmnožování a šíření včetně posouzení toho, zda existují nezbytné environmentální podmínky pro jeho rozmnožování a šíření;

c)	popis potenciálních způsobů, jimiž by mohlo dojít k zavlečení nebo vysazení druhu a jeho šíření, a to jak záměrně, tak nezáměrně, případně včetně komodit, s nimiž je druh zpravidla spojován;

d)	důkladné posouzení rizika, že bude druh za stávajících podmínek a předvídatelných podmínek v důsledku změny klimatu zavlečen do příslušných biogeografických oblastí nebo v nich vysazen, že se v nich usadí a rozšíří;

e)	popis stávajícího rozšíření druhu včetně toho, zda se tento druh již vyskytuje v Unii nebo v sousedních zemích, a prognóza jeho pravděpodobného budoucího výskytu;

popis nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby včetně dopadu na původní druhy, chráněné lokality, ohrožená stanoviště, jakož i na lidské zdraví, na bezpečnost a na hospodářství včetně posouzení potenciálu budoucího dopadu s ohledem na dostupné vědecké poznatky;

g)	posouzení potenciální výše nákladů na náhradu způsobené škody;

h)	popis známých způsobů využití druhu a sociálních a hospodářských přínosů plynoucích z těchto způsobů využití.

2. Komise při navrhování zařazení invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii na unijní seznam provádí posouzení rizik uvedená v odstavci 1.

Kdykoli členský stát předloží žádost o zařazení druhu na unijní seznam, odpovídá za provedení posouzení rizik uvedeného v odstavci 1. Při vypracovávání takového posouzení rizik může být členskému státu v nezbytných případech nápomocna Komise, pokud jde o jeho evropský rozměr.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 k upřesnění druhů dokladů přijatelných pro účely čl. 4 odst. 3 písm. b) a ke stanovení podrobností uplatňování odst. 1 písm. a) až h) tohoto článku. Podrobný popis zahrnuje metodiku uplatňovanou při posuzování rizik, a to s ohledem na příslušné vnitrostátní a mezinárodní standardy a potřebu upřednostnit opatření vůči invazním nepůvodním druhům, které jsou spojovány se závažnými nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost nebo související ekosystémové služby, jakož i na lidské zdraví nebo hospodářství, kteréžto jsou považovány za přitěžující okolnost, nebo mají potenciál tyto závažné nepříznivé dopady způsobit. Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků ze členských států.

Článek 6

Ustanovení pro nejvzdálenější regiony

1. Na invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se v nejvzdálenějších regionech ustanovení článků 7 nebo 13 až 20 nepoužijí.

2. Každý členský stát s nejvzdálenějšími regiony přijme pro každý z těchto regionů do 2. ledna 2017 po konzultaci s nimi seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na tyto regiony.

3. Pokud jde o invazní nepůvodní druhy zařazené na seznamy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, členské státy mohou případně v rámci svých příslušných nejvzdálenějších regionů uplatňovat opatření, jako jsou opatření stanovená v článcích 7 až 9, 13 až 17, 19 a 20. Tato opatření musí být v souladu se Smlouvou o fungování EU a v souladu s právními předpisy Unie oznámena Komisi.

4. Členské státy neprodleně oznámí Komisi seznamy uvedené v odstavci 2 a každou aktualizaci těchto seznamů a informují o tom ostatní členské státy.

KAPITOLA II

PREVENCE

Článek 7

Omezení

1. Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se nesmějí záměrně:

a)	přivážet na území Unie, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem;

b)	držet, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;

c)	chovat, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;

d)	přepravovat do, z nebo v rámci Unie, s výjimkou přepravy druhů do zařízení v souvislosti s eradikací;

e)	uvádět na trh;

f)	využívat či vyměňovat;

g)	nechat rozmnožovat, pěstovat nebo kultivovat, a to ani v případě držení v oddělených prostorách;

h)	uvolňovat do životního prostředí.

2. Členské státy učiní veškeré nezbytné kroky k prevenci nezáměrného zavlékání či vysazování nebo šíření invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, a to i v případech, kdy se jedná o hrubou nedbalost.

Článek 8

Povolení

1. Odchylně od omezení stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a g) a v souladu s odstavcem 2 tohoto článku zřídí členské státy systém pro udělování povolení umožňující zařízením provádět výzkum nebo ochranu ex situ u invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Je-li použití produktů získaných prostřednictvím invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii nevyhnutelné k dosažení pokroku v oblasti lidského zdraví, členské státy mohou zahrnout do svého systému pro udělování povolení vědeckou produkci a následné využití k léčebným účelům.

2. Členské státy zmocní příslušné orgány k vydávání povolení podle odstavce 1 pro činnosti prováděné při držení v oddělených prostorách, pokud dané činnosti splňují všechny tyto podmínky:

a)	invazní nepůvodní druh s významným dopadem na Unii je držen v oddělených prostorách v souladu s odstavcem 3 a je s ním manipulováno v takovýchto prostorách;

b)	činnost je prováděna pracovníky s odpovídající kvalifikací, kterou stanoví příslušné orgány;

c)	přeprava do oddělených prostor a z nich je prováděna za podmínek, které vylučují únik invazního nepůvodního druhu, jak je stanoveno v povolení;

d)	v případě živočišných invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii jsou druhy označeny nebo případně jinak účinně identifikovány za použití metod, které nepůsobí bolest, úzkost či utrpení, jimž lze předejít;

e)	riziko úniku nebo šíření či odstranění je účinně řízeno s ohledem na identitu, biologii a způsob šíření druhů, plánovanou činnost a držení v oddělených prostorách, interakci s prostředím a další relevantní faktory;

žadatelem o povolení je vypracován systém soustavného dohledu a pohotovostní plán, aby byl ošetřen případný únik či rozšíření, včetně plánu eradikace. Pohotovostní plán schvaluje příslušný orgán. Dojde-li k úniku či rozšíření, okamžitě se použije pohotovostní plán a dané povolení je možné dočasně nebo trvale odejmout.

Povolení uvedené v odstavci 1 je omezeno na určitý počet invazních nepůvodních druhů a jedinců, který nepřevyšuje kapacitu pro držení v oddělených prostorách. Obsahuje nezbytná omezení ke zmírnění rizika úniku či rozšíření dotčených druhů. Povolení provází invazní nepůvodní druhy, na které se vztahuje, po celou dobu, kdy jsou tyto druhy drženy v Unii, přiváženy do Unie nebo přepravovány v rámci Unie.

3. Má se za to, že jedinci jsou drženi v oddělených prostorách, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	jedinci jsou fyzicky izolováni a nemohou uniknout, rozšířit se či být odejmuti z prostor, v nichž jsou drženi, osobami, které k tomu nemají oprávnění;

b)	protokoly o čištění, nakládání s odpady a údržbě zaručují, že žádní jedinci ani jejich části, které se mohou rozmnožovat, nemohou z prostor uniknout, rozšířit se nebo být odstraněni osobami, které k tomu nemají oprávnění;

c)	odejmutí jedinců z prostor nebo jejich likvidace či zničení nebo usmrcení humánním způsobem se provádí tak, aby bylo vyloučeno rozmnožování nebo reprodukce mimo tyto prostory.

4. Při předložení žádosti o udělení povolení dodá žadatel všechny nezbytné důkazy, aby mohl příslušný orgán posoudit, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3.

5. Členské státy zmocní příslušné orgány k dočasnému nebo trvalému odnětí povolení, a to kdykoli, pokud nastanou nepředpokládané okolnosti s nepříznivým dopadem na biologickou rozmanitost nebo související ekosystémové služby. Jakékoli odnětí povolení musí být odůvodněno po odborné stránce, a pokud nejsou odborné informace zatím dostačující, podle zásady obezřetnosti a s náležitým ohledem na vnitrostátní správní předpisy.

6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví formát dokladu sloužícího jako doklad pro udělení povolení členským státem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2. Členský stát tento formát použije pro průvodní doklad k povolení.

7. Pro všechna povolení vydaná v souladu s odstavcem 1 tohoto článku členské státy okamžitě zveřejní na internetu alespoň:

a)	odborné a obecné názvy invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, pro něž bylo povolení vydáno;

b)	počet nebo objem daných jedinců;

c)	účel, pro který bylo povolení vydáno; a

d)	kódy kombinované nomenklatury podle nařízení (EHS) č. 2658/87.

8. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly kontroly, které zaručí, že zařízení splňuje podmínky stanovené ve vydaném povolení.

Článek 9

Oprávnění

1. Ve výjimečných případech z důvodu naléhavého veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, mohou členské státy udělit povolení zařízením k vykonávání činností, které nejsou uvedeny v čl. 8 odst. 1, pokud Komise udělí oprávnění postupem podle tohoto článku a pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3.

2. Komise zřídí a provozuje elektronický systém pro udělování oprávnění a rozhodnutí o udělení oprávnění přijímá do 60 dní od obdržení žádosti.

3. Žádosti o udělení oprávnění podávají členské státy prostřednictvím systému uvedeného v odstavci 2.

4. Žádost o udělení oprávnění obsahuje:

a)	podrobné údaje o zařízení nebo skupině zařízení, jejich název a adresu;

b)	odborné a obecné názvy invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, pro něž se žádá o udělení oprávnění;

c)	kódy kombinované nomenklatury podle nařízení (EHS) č. 2658/87;

d)	počet nebo objem daných jedinců;

e)	důvody oprávnění, o něž se žádá;

podrobný popis plánovaných opatření, která zajistí znemožnění úniku nebo šíření ze zařízení s oddělenými prostorami, v nichž budou invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii drženy a v nichž s nimi bude manipulováno, jakož i podrobný popis opatření, která zajistí, aby veškerá případná nezbytná přeprava uvedených druhů probíhala za podmínek, jež vylučují jejich únik;

g)	posouzení rizika úniku invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, pro něž se předkládá žádost o oprávnění, spolu s popisem opatření ke zmírnění rizika, která je třeba zavést;

h)	popis plánovaného systému dohledu a pohotovostního plánu vypracovaného s ohledem na možný únik nebo rozšíření, včetně plánu eradikace, je-li to nezbytné;

i)	popis příslušných ustanovení vnitrostátního práva vztahujících se na uvedená zařízení.

5. Oprávnění vydaná Komisí se oznamují příslušnému orgánu dotčeného členského státu. Oprávnění se vztahuje na jedno konkrétní zařízení bez ohledu na postup podávání žádosti podle odst. 4 písm. a) a obsahuje informace uvedené v odstavci 4 a uvádí dobu své platnosti. Součástí oprávnění jsou rovněž ustanovení o dodávkách dalších nebo náhradních jedinců do zařízení pro využití při činnostech, pro něž se žádá o oprávnění.

6. Poté, co Komise oprávnění udělí, může příslušný orgán v souladu s čl. 8 odst. 4 až 8 vydat povolení uvedené v odst. 1 tohoto článku. Povolení musí obsahovat všechna ustanovení, která jsou uvedena v oprávnění vydaném Komisí.

7. Komise žádost o udělení oprávnění zamítne, pokud není splněna jakákoli z příslušných povinností stanovených v tomto nařízení.

8. Komise co nejdříve informuje dotčené členské státy o každém zamítnutí žádosti o udělení oprávnění podle odstavce 7 a uvede důvody tohoto zamítnutí.

Článek 10

Mimořádná opatření

1. Má-li členský stát poznatky o tom, že se na jeho území vyskytuje invazní nepůvodní druh, který není zařazen na unijním seznamu, ale u něhož příslušné orgány na základě předběžných vědeckých poznatků zjistily, že pravděpodobně splňuje kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3, nebo má-li poznatky o bezprostředním riziku zavlečení nebo vysazení takového druhu na jeho území, může okamžitě přijmout mimořádná opatření ve formě omezení podle čl. 7 odst. 1.

2. Členský stát, který na svém území zavádí mimořádná opatření, jež zahrnují uplatnění čl. 7 odst. 1 písm. a), d) nebo e), neprodleně uvědomí o přijatých opatřeních Komisi a všechny ostatní členské státy a předloží jim důkazy, které tato opatření odůvodňují.

3. U invazních nepůvodních druhů, na něž se vztahují mimořádná opatření, dotčený členský stát neprodleně provede posouzení rizik podle článku 5, a to na základě dostupných technických a vědeckých informací, a v každém případě do 24 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o zavedení mimořádných opatření, s cílem zařadit tyto druhy na unijní seznam.

4. Pokud Komise obdrží oznámení uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo má jiné poznatky o tom, že je na území Unie přítomen invazní nepůvodní druh, který není zařazen na unijní seznam, který ale pravděpodobně splňuje kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3, nebo o bezprostředním riziku zavlečení nebo vysazení takového druhu do Unie, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů na základě předběžných vědeckých poznatků o tom, zda je pravděpodobné, že druh splní uvedená kritéria, a přijme, pokud dojde k závěru, že kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3 budou pravděpodobně splněna, mimořádná opatření pro Unii na omezenou dobu ve formě omezení stanovených v čl. 7 odst. 1, v souvislosti s riziky, která uvedené druhy představují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

5. Pokud Komise přijme prováděcí akt podle odstavce 4, členské státy zruší nebo případně upraví mimořádná opatření, která přijaly.

6. Pokud Komise zahrne invazní nepůvodní druhy na unijní seznam, členské státy zruší nebo upraví svá mimořádná opatření.

7. Pokud po provedení posouzení rizik podle odstavce 3 tohoto článku Komise nezařadí invazní nepůvodní druh na unijní seznam, členské státy zruší svá mimořádná opatření přijatá podle odstavce 1 tohoto článku a mohou tyto druhy zařadit na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na členský stát podle čl. 12 odst. 1 a zvážit posílenou regionální spolupráci v souladu s článkem 11.

Článek 11

Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na určitý region a druhy v Unii původní

1. Členské státy mohou ze svého vnitrostátního seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na členský stát vytvořený v souladu s článkem 12 určit druhy v Unii původní nebo nepůvodní, v jejichž případě je zapotřebí posílené regionální spolupráce.

2. Komise na žádost dotčených členských států podnikne kroky k usnadnění spolupráce a koordinace mezi dotčenými členskými státy v souladu s čl. 22 odst. 1. Komise může v nezbytných případech na základě dopadů určitých invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby, jakož i na lidské zdraví a hospodářství a za předpokladu, že je takový postup důkladně podložen komplexní analýzou odůvodňující posílenou regionální spolupráci, provedenou žádajícími členskými státy, vyžadovat prostřednictvím prováděcích aktů, aby dotčené členské státy případně obdobně uplatnily na svém území či jeho částech články 13, 14 a 16, čl. 17 bez ohledu na článek 18, a aby případně uplatnily i články 19 a 20. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

3. Na invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na určitý region, které jsou původními druhy v jednom ze členských států, se na území tohoto členského státu ustanovení článků 13, 14, 16, 17, 19, 20 a 24 nevztahují. Členské státy, pro které jsou tyto druhy původní, spolupracují s dotčenými členskými státy na posouzení způsobů šíření podle článku 13 a za konzultace s ostatními členskými státy mohou postupem podle čl. 22 odst. 1 přijmout příslušná opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření těchto druhů.

Článek 12

Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát

1. Členské státy mohou sestavit vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na členský stát. U takových invazních nepůvodních druhů mohou členské státy na svém území případně uplatňovat opatření, jako jsou opatření stanovená v článcích 7, 8, 13 až 17, 19 a 20. Tato opatření musí být v souladu se Smlouvou o fungování EU a v souladu s právem Unie oznámena Komisi.

2. Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o druzích, které považují za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát, a o opatřeních uplatňovaných podle odstavce 1.

Článek 13

Akční plány zaměřené na způsoby šíření invazních nepůvodních druhů

1. Do 18 měsíců od přijetí unijního seznamu provedou členské státy komplexní analýzu způsobů šíření při nezáměrném zavlečení či vysazení a šíření těchto invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii alespoň na svém území a ve svých mořských vodách ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/56/ES a určí způsoby šíření, které kvůli objemu daného druhu nebo potenciální škodě způsobené daným druhem, jenž do Unie vstoupil těmito způsoby, přednostně vyžadují přijetí opatření („prioritní způsoby šíření“).

2. Do tří let od přijetí unijního seznamu každý členský stát vypracuje a bude provádět samostatný akční plán nebo soubor akčních plánů s cílem řešit problematiku prioritních způsobů šíření, které určil podle odstavce 1. Tyto akční plány musí obsahovat harmonogram činností a popis opatření, která mají být přijata, a případně dobrovolných opatření a kodexů osvědčených postupů s cílem řešit problematiku prioritních způsobů šíření a předejít nezáměrnému zavlékání invazních nepůvodních druhů do Unie či jejich vysazování v Unii nebo jejich rozšíření v Unii.

3. Při stanovení samostatného akčního plánu nebo souboru akčních plánů koordinovaných na odpovídající regionální úrovni v souladu s čl. 22 odst. 1 koordinují členské státy svou činnost. Nejsou-li takové regionální akční plány stanoveny, členské státy stanoví a provádějí akční plány, které se vztahují na jejich území a jsou v co největší možné míře koordinovány na odpovídající regionální úrovni.

4. Akční plány uvedené v odstavci 2 tohoto článku obsahují zejména opatření, která jsou koncipována na základě analýzy nákladů a přínosů a jejichž cílem je:

a)	zvyšovat informovanost;

b)	minimalizovat kontaminaci zboží, komodit, vozidel a vybavení jedinci náležejícími k invazním nepůvodním druhům, včetně opatření zaměřených na přepravu invazních nepůvodních druhů ze třetích zemí;

c)	zaručit jiné odpovídající kontroly na hranicích Unie, než jsou úřední kontroly podle článku 15.

5. Akční plány stanovené v souladu s odstavcem 2 se neprodleně předávají Komisi. Alespoň jednou za šest let členské státy akční plány přezkoumají a předají je Komisi.

KAPITOLA III

VČASNÉ ZJIŠTĚNÍ A RYCHLÁ ERADIKACE

Článek 14

Systém dohledu

1. Do 18 měsíců od přijetí unijního seznamu zřídí členské státy systém dohledu zaměřený na invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, který bude prostřednictvím průzkumu, sledování a jiných postupů shromažďovat a zaznamenávat údaje o výskytu invazních nepůvodních druhů v životním prostředí, aby se zabránilo rozšíření invazních nepůvodních druhů do Unie nebo v rámci Unie, nebo takový systém začlení do svého stávajícího systému.

2. Systém dohledu uvedený v odstavci 1 tohoto článku musí:

a)	pokrývat území členských států, včetně jejich teritoriálních mořských vod, s cílem určit výskyt a rozšíření nových i usídlených invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii;

b)	být dostatečně dynamický, aby mohl v životním prostředí na území členského státu nebo na části jeho území rychle zjistit výskyt jakéhokoli invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Unii, o jehož výskytu se dříve nevědělo;

vycházet z příslušných ustanovení týkajících se posuzování a sledování stanovených právními předpisy Unie nebo mezinárodními smlouvami, být s nimi v souladu a zabraňovat zdvojení činnosti a využívat informace poskytované stávajícími systémy dohledu a sledování stanovenými v článku 11 směrnice 92/43/EHS, článku 8 směrnice 2000/60/ES a článku 11 směrnice 2008/56/ES;

d)	v proveditelném rozsahu zohledňovat příslušné přeshraniční dopady a přeshraniční charakteristiky.

Článek 15

Úřední kontroly

1. Členské státy do 2. ledna 2016 zavedou plně funkční struktury pro provádění úředních kontrol nezbytných k prevenci záměrného zavlékání invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii do Unie či jejich vysazování v Unii. Těmto úředním kontrolám podléhají kategorie zboží kódů kombinované nomenklatury, na něž se odkazuje na unijním seznamu podle čl. 4 odst. 5.

2. Příslušné orgány provádějí na základě posouzení rizik odpovídající kontroly zboží uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, přičemž ověřují, zda:

a)	druhy nejsou uvedeny na unijním seznamu; nebo

b)	se na druhy vztahují platná povolení uvedená v článku 8.

3. Kontroly podle odstavce 2 tohoto článku sestávající z kontroly dokladů, totožnosti a v nezbytných případech fyzické kontroly probíhají v okamžiku dovozu zboží podle odstavce 1 tohoto článku do Unie. Jsou-li již v právních předpisech Unie o úředních kontrolách stanoveny zvláštní úřední kontroly u hraničních subjektů podle nařízení (ES) č. 882/2004 a směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES nebo na vstupních místech podle směrnice 2000/29/ES, svěří členské státy pro kategorie zboží uvedené v odstavci 1 tohoto článku provádění kontrol podle odstavce 2 tohoto článku příslušným orgánům pověřeným těmito kontrolami podle článku 4 nařízení (ES) č. 882/2004 nebo podle čl. 2 odst. 1 písm. g) směrnice 2000/29/ES.

4. Na manipulaci ve svobodných pásmech a svobodných skladech a na propuštění zboží podle odstavce 1 do celních režimů propuštění do volného oběhu, tranzit, uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem a dočasné použití se vztahuje prohlášení předkládané celním orgánům v podobě:

příslušného vstupního dokladu řádně vyplněného příslušnými orgány uvedenými v odstavci 3 tohoto článku dokládajícího splnění podmínek podle odstavce 2 tohoto článku, v případě kontrol provedených u hraničních subjektů podle nařízení (ES) č. 882/2004 a směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES nebo na vstupních místech podle čl. 2 odst. 1 písm. j) směrnice 2000/29/ES. Musí být dodržen celní režim v něm uvedený; nebo

b)	pokud zboží nepodléhá úředním kontrolám podle právních předpisů Unie, jiného dokladu, z něhož vyplývá, že byly provedeny kontroly s uspokojivým výsledkem, a následného vstupního dokladu.

Tyto doklady lze předložit rovněž elektronicky.

5. Jestliže se na základě těchto kontrol zjistí, že ustanovení tohoto nařízení nejsou dodržena:

a)	celní orgány pozastaví propuštění zboží do celního režimu nebo zboží zajistí;

b)	příslušné orgány uvedené v odstavci 3 dané zboží zajistí.

Je-li zboží zajištěno, je svěřeno příslušnému orgánu, který je pověřen uplatňováním tohoto nařízení. Tento příslušný orgán postupuje v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou konkrétní funkce přenést na jiné orgány.

6. Náklady vzniklé při provádění ověřování a náklady plynoucí z nedodržení příslušných ustanovení nese fyzická nebo právnická osoba v rámci Unie, která zboží do Unie přivezla, s výjimkou případů, kdy dotčený členský stát rozhodne jinak.

7. Členské státy zavedou postupy, jimiž se zaručí, že si všechny zapojené orgány vyměňují příslušné informace a že mezi nimi probíhá účinná a efektivní koordinace a spolupráce za účelem ověřování uvedeného v odstavci 2.

8. Komise na základě osvědčených postupů společně se všemi členskými státy vypracuje pokyny a školicí programy s cílem usnadnit odhalování a zjišťování invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii a provádění účinných a efektivních kontrol.

9. Jestliže byla vydána povolení podle článku 8, odkaz na platné povolení vztahující se na zboží uvedené v celním prohlášení se provede v celním prohlášení nebo v příslušném oznámení hraničnímu subjektu.

Článek 16

Oznámení o včasném zjištění

1. Členské státy používají systém dohledu zřízený podle článku 14 a informace shromážděné při úředních kontrolách podle článku 15, aby potvrdily včasné zjištění zavlečení nebo vysazení či výskytu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii.

2. Včasné zjištění zavlečení nebo vysazení či výskytu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii členské státy neprodleně písemně oznámí Komisi a informují ostatní členské státy, a to zejména o tom, že se:

a)	na jejich území či části jejich území vyskytuje některý z druhů zařazených na unijní seznam, o jehož výskytu na jejich území či části jejich území se dříve nevědělo;

b)	na jejich území či části jejich území znovu vyskytuje některý z druhů zařazených na unijní seznam poté, co bylo oznámeno, že byl tento druh eradikován.

Článek 17

Rychlá eradikace v rané fázi invaze

1. Po včasném zjištění a do tří měsíců poté, co bylo předáno oznámení o včasném zjištění uvedené v článku 16, členské státy uplatní eradikační opatření a informují o tom Komisi a ostatní členské státy.

2. Při uplatňování eradikačních opatření členské státy zaručí, že použité metody umožňují účinně dosáhnout úplného a trvalého odstranění populace dotčeného invazního nepůvodního druhu, přičemž je náležitě zohledněno lidské zdraví a životní prostředí, zejména v souvislosti s necílovými druhy a jejich stanovišti, a je zaručeno, že zvířata jsou ušetřena jakékoli zbytečné bolesti, úzkosti či utrpení.

3. Členské státy sledují účinnost eradikace. Členské státy mohou k tomuto účelu využívat systému dohledu stanoveného v článku 14. Při sledování se rovněž případně posuzuje dopad na necílové druhy.

4. Členské státy informují Komisi o účinnosti přijatých opatření a o provedení eradikace populace invazního nepůvodního druhu s významným dopadem na Unii. Tyto informace poskytnou rovněž dalším členským státům.

Článek 18

Výjimky z povinnosti rychlé eradikace

1. Členské státy mohou na základě spolehlivých vědeckých poznatků do dvou měsíců od zjištění invazních nepůvodních druhů podle článku 16 rozhodnout, že neuplatní eradikační opatření, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)	je prokázáno, že eradikace je technicky neproveditelná, jelikož dostupné metody eradikace nelze uplatnit v prostředí, v němž jsou invazní nepůvodní druhy usídleny;

b)	analýza nákladů a přínosů na základě dostupných údajů prokazuje s přijatelnou jistotou, že náklady budou dlouhodobě mimořádně vysoké a neúměrné přínosům eradikace;

c)	metody eradikace nejsou k dispozici nebo k dispozici jsou, ale mají velice závažné nepříznivé dopady na lidské zdraví, životní prostředí nebo jiné druhy.

Dotčený členský stát neprodleně písemně oznámí své rozhodnutí Komisi. Součástí oznámení jsou veškeré důkazy podle písmene a), b) a c) prvního pododstavce.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že rozhodnutí, které bylo oznámeno v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, zamítne, nejsou-li splněny podmínky v něm stanovené.

3. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2. Návrhy prováděcích aktů se předkládají výboru uvedenému v čl. 27 odst. 1 do dvou měsíců od přijetí oznámení daného členského státu.

4. Členské státy zajistí zavedení izolačních opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření daného druhu do jiných členských států, pokud nejsou přijata žádná eradikační opatření, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.

5. Pokud Komise odmítne rozhodnutí oznámené podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku, musí dotčený členský stát neprodleně uplatnit eradikační opatření uvedená v článku 17.

6. Pokud Komise neodmítne rozhodnutí oznámené podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku, podléhá invazní nepůvodní druh regulačním opatřením uvedeným v článku 19.

KAPITOLA IV

REGULACE ZNAČNĚ ROZŠÍŘENÝCH INVAZNÍCH NEPŮVODNÍCH DRUHŮ

Článek 19

Regulační opatření

1. Do 18 měsíců poté, co byl invazní nepůvodní druh zařazen na unijní seznam, zavedou členské státy účinná regulační opatření pro ty invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, u kterých členský stát zjistil, že jsou na jeho území značně rozšířeny, aby se minimalizovaly jejich dopady na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby, a případně na lidské zdraví nebo hospodářství.

Tato regulační opatření musí být přiměřená dopadům na životní prostředí a uzpůsobená konkrétním podmínkám daných členských států, vycházet z analýzy nákladů a přínosů a zahrnovat také pokud možno opatření na obnovu uvedená v článku 20. Priorita opatření by měla být stanovena na základě posouzení rizik a nákladové efektivity.

2. Regulační opatření sestávají z fyzických, chemických nebo biologických činností s letálními či neletálními účinky provedených za účelem eradikace, kontroly populace nebo izolace populace invazního nepůvodního druhu. Je-li to vhodné, zahrnují regulační opatření také kroky týkající se dotčeného ekosystému, které mají zvýšit jeho odolnost vůči stávajícím a budoucím invazím. Komerční využití již usídlených invazních nepůvodních druhů lze dočasně povolit jako součást regulačních opatření zaměřených na eradikaci těchto druhů, kontrolu nebo izolaci jejich populace, pod podmínkou pečlivého odůvodnění a za předpokladu, že jsou zavedeny všechny odpovídající kontroly, aby se zabránilo jejich dalšímu šíření.

3. Při uplatňování regulačních opatření a hledání vhodných způsobů řešení berou členské státy ohledy na lidské zdraví a životní prostředí, zejména v souvislosti s necílovými druhy a jejich stanovišti, a zajistí, pokud jsou tato opatření zaměřena na zvířata, že jsou tato zvířata ušetřena jakékoli zbytečné bolesti, úzkosti či utrpení, aniž je to na úkor účinnosti regulačních opatření.

4. Systém dohledu stanovený v článku 14 je koncipován a používán ke sledování míry, do jaké jsou opatření v oblasti eradikace, kontroly nebo izolace populace účinná při minimalizaci dopadů na biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby, a případně na lidské zdraví nebo hospodářství. Při sledování se rovněž případně posuzuje také dopad na necílové druhy.

5. Pokud hrozí vážné riziko, že se invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii rozšíří do jiného členského státu, členské státy, v nichž se dané druhy vyskytují, o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi. Ve vhodných případech zavedou dotčené členské státy regulační opatření, na nichž se společně dohodnou. Pokud mohou být rozšířením určitého druhu zasaženy i třetí země, se zasažený členský stát snaží dotčené třetí země informovat.

Článek 20

Obnova poškozených ekosystémů

1. Členské státy přijmou vhodná opatření na obnovu, aby pomohly obnovit ekosystém, u nějž došlo k degradaci, poškození nebo zničení invazním nepůvodním druhem s významným dopadem na Unii, není-li analýzou nákladů a přínosů na základě dostupných údajů a s přiměřenou jistotou prokázáno, že náklady na tato opatření budou vysoké a neúměrné přínosům obnovy.

2. Opatření na obnovu uvedená v odstavci 1 zahrnují alespoň tato opatření:

a)	opatření ke zvýšení schopnosti ekosystému, jenž byl vystaven narušení způsobenému výskytem invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, odolávat účinkům narušení, vstřebávat je, přizpůsobit se jim a zotavit se z nich;

b)	opatření podporující prevenci opětovné invaze po eradikační kampani.

KAPITOLA V

HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 21

Náhrada vzniklých nákladů

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (23), usilují členské státy o náhradu vzniklých nákladů na opatření, která jsou nezbytná k prevenci, minimalizaci nebo zmírnění nepříznivých dopadů invazních nepůvodních druhů, včetně nákladů v oblasti životního prostředí a zdrojů a nákladů na obnovu.

Článek 22

Spolupráce a koordinace

1. Při plnění svých povinností podle tohoto nařízení se členské státy v maximální možné míře vynasnaží o zajištění úzké koordinace se všemi dotčenými členskými státy a v proveditelných a vhodných případech využívají stávajících struktur podle regionálních nebo mezinárodních dohod. Dotčené členské státy zejména usilují o zajištění koordinace s jinými členskými státy, se kterými sdílejí:

a)	mořské podoblasti podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/56/ES, pokud jde o mořské druhy;

b)	biogeografickou oblast podle čl. 1 písm. c) bodu iii) směrnice 92/43/EHS, pokud jde o druhy jiné než mořské;

hranice;

d)	povodí podle čl. 2 bodu 13 směrnice 2000/60/ES, pokud jde o sladkovodní druhy; nebo

e)	jakékoli jiné společné zájmy.

Komise na žádost dotčených členských států činí kroky k usnadnění koordinace.

2. Při plnění svých povinností podle tohoto nařízení se členské státy ve vhodných případech vynasnaží o spolupráci se třetími zeměmi, a to i s využitím stávajících struktur vycházejících z regionálních nebo mezinárodních dohod, ke splnění cílů tohoto nařízení.

3. Ustanovení, jako jsou například ustanovení odstavce 1 tohoto článku, mohou členské státy uplatnit rovněž k zajištění koordinace a spolupráce s jinými příslušnými členskými státy, pokud jde o invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát uvedené na vnitrostátních seznamech přijatých podle čl. 12 odst. 1. Členské státy mohou rovněž pro takové invazní nepůvodní druhy stanovit na odpovídající úrovni mechanismy spolupráce. Tyto mechanismy mohou zahrnovat výměnu informací a údajů, akční plány týkající se způsobů šíření a výměnu osvědčených postupů v oblasti regulace, kontroly a eradikace invazních nepůvodních druhů, systémy včasného varování a programy v oblasti informování veřejnosti nebo vzdělávání.

Článek 23

Přísnější vnitrostátní pravidla

Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo stanovit přísnější vnitrostátní pravidla s cílem zabránit zavlékání či vysazování, usídlení a šíření invazních nepůvodních druhů. Tato opatření musí být v souladu se Smlouvou o fungování EU a v souladu s právem Unie oznámena Komisi.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Podávání zpráv a přezkum

1. Do 1. června 2019 a poté každých šest let členské státy aktualizují a předají Komisi tyto informace:

a)	popis nebo aktualizovaný popis systému dohledu podle článku 14 a systému úředních kontrol nepůvodních druhů vstupujících do Unie podle článku 15;

b)	informace o rozšíření invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii nebo s významným dopadem na určitý region v souladu s čl. 11 odst. 2, které se vyskytují na jejich území, včetně informací o migračních a rozmnožovacích zvyklostech;

c)	informace o druzích, které jsou považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát podle čl. 12 odst. 2;

d)	informace o akčních plánech uvedených v čl. 13 odst. 2;

e)	souhrnné informace týkající se celého území daného státu o eradikačních opatřeních přijatých v souladu s článkem 17, regulačních opatřeních přijatých v souladu s článkem 19, jejich účinnosti a dopadu na necílové druhy;

f)	informace o počtu povolení podle článku 8 a účelu, k němuž byla vydána;

g)	informace o opatřeních přijatých s cílem informovat veřejnost o výskytu nepůvodního invazního druhu a o jakýchkoli opatřeních, o jejichž provedení byli občané požádáni;

h)	informace o kontrolách vyžadovaných podle čl. 8 odst. 8; a

i)	jsou-li k dispozici, informace o nákladech na opatření přijatá s cílem splnit požadavky tohoto nařízení.

2. Členské státy do 5. listopadu 2015 oznámí Komisi příslušné orgány, které jsou pověřeny uplatňováním tohoto nařízení, a informují o nich ostatní členské státy.

3. Komise do 1. června 2021 přezkoumá uplatňování tohoto nařízení včetně unijního seznamu, akčních plánů uvedených v čl. 13 odst. 2, systému dohledu, celních kontrol, povinnosti provádět eradikaci a povinností týkajících se regulace a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž mohou být přiloženy legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení včetně změn unijního seznamu. Tento přezkum se rovněž zaměří na účinnost prováděcích ustanovení týkajících se invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na určitý region, potřebu a proveditelnost zařazení původních unijních druhů na unijní seznam a na to, zda je v zájmu zvýšení účinnosti akčních plánů a opatření přijatých členskými státy nezbytná další harmonizace.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí technický formát pro podávání zpráv, aby se zjednodušily a zefektivnily povinnosti ukládané členským státům v souvislosti s poskytováním informací podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 25

Systém informační podpory

1. Komise postupně zavede systém informační podpory, který je nezbytný pro usnadnění uplatňování tohoto nařízení.

2. Do 2. ledna 2016 bude tento systém zahrnovat mechanismus na podporu údajů, který propojí stávající systémy s údaji o invazních nepůvodních druzích, přičemž bude věnována zvláštní pozornost informacím o invazních nepůvodních druzích s významným dopadem na Unii, aby se usnadnilo podávání zpráv podle článku 24.

Mechanismus na podporu údajů uvedený v prvním pododstavci se stane nástrojem, který bude Komisi a členským státům nápomocen při nakládání s příslušnými oznámeními požadovanými podle čl. 16 odst. 2.

3. Do 2. ledna 2019 se z mechanismu na podporu údajů uvedeného v odstavci 2 stane mechanismus pro výměnu informací o ostatních aspektech uplatňování tohoto nařízení.

Jeho součástí mohou rovněž být informace o invazních nepůvodních druzích s významným dopadem na členský stát, o způsobech šíření, posouzení rizik, regulačních a eradikačních nařízeních, jsou-li k dispozici.

Článek 26

Účast veřejnosti

Při stanovování akčních plánů podle článku 13 tohoto nařízení a při zavádění regulačních opatření podle článku 19 tohoto nařízení členské státy zaručí, aby byla veřejnosti poskytnuta včasná a účinná příležitost, aby se mohla podílet na přípravě, změnách nebo přezkumu těchto plánů, a to za podmínek, které již členské státy určily v souladu s čl. 2 odst. 3 druhým pododstavcem směrnice 2003/35/ES.

Článek 27

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a při plnění svých úkolů může využívat pomoci vědeckého fóra uvedeného v článku 28.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 28

Vědecké fórum

Komise zajistí účast zástupců vědecké obce jmenovaných členskými státy, aby poskytli poradenství k jakékoli vědecké otázce související s uplatňováním tohoto nařízení, zejména pokud jde o články 4, 5, 10 a 18. Tito zástupci zasedají ve vědeckém fóru. Jednací řád fóra stanoví Komise.

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v s čl. 5 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2015. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30

Sankce

1. Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k uplatňování těchto sankcí.

2. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

3. Sankcemi mohou mimo jiné být:

pokuty;

b)	zabavení invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, které nevyhovují předpisům;

c)	okamžité pozastavení nebo odnětí povolení vydaného v souladu s článkem 8.

4. Členské státy oznámí Komisi ustanovení uvedená v odstavci 1 do 2. ledna 2016 a jakékoli jejich následné změny oznamují bezodkladně.

Článek 31

Přechodná opatření pro nekomerční vlastníky

1. Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. b) a d) je vlastníkům zvířat v zájmovém chovu, která nejsou držena pro komerční účely a patří mezi invazní nepůvodní druhy zařazené na unijní seznam, povoleno mít tato zvířata v držení do konce jejich přirozeného života, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	zvířata byla v držení ještě před tím, než byla zařazena na unijní seznam;

b)	zvířata jsou držena v oddělených prostorách a jsou zavedena veškerá vhodná opatření, aby se zaručilo, že se nemohou rozmnožovat nebo uniknout.

2. Příslušné orgány přijímají veškeré uvážlivé kroky, aby prostřednictvím programů pro zvyšování informovanosti a vzdělávacích programů organizovaných členskými státy informovaly nekomerční vlastníky o rizicích, která jsou s držením zvířat uvedených v odstavci 1 spojena, a o opatřeních, která je třeba přijmout, aby se minimalizovalo riziko, že se jedinci rozmnoží nebo uniknou.

3. Nekomerčním vlastníkům, kteří nemohou zaručit splnění podmínek stanovených v odstavci 1, nesmí být dovoleno ponechat si dotčená zvířata. Členské státy mohou těmto vlastníkům nabídnout možnost převzetí jejich zvířat. V takovém případě se náležitě zohledňují dobré životní podmínky zvířat.

4. Zvířata uvedená v odstavci 3 tohoto článku mohou být držena v zařízeních uvedených v článku 8 nebo v zařízeních zřízených členskými státy přímo k tomuto účelu.

Článek 32

Přechodná opatření pro komerční populace

1. Držitelům komerčních populací jedinců invazních nepůvodních druhů získaných před jejich zařazením na unijní seznam je po dobu až dvou let po zařazení druhu na uvedený seznam povoleno mít živé jedince takových druhů nebo jejich části, které se mohou rozmnožovat, v držení a přepravovat je za účelem prodeje nebo předání do zařízení, které se zabývají ochranou ex situ, a k léčebným činnostem uvedeným v článku 8 za předpokladu, že jedinci jsou drženi a přepravováni v oddělených prostorách a jsou zavedena veškerá vhodná opatření s cílem zaručit, že není možné, aby se tito jedinci rozmnožovali nebo aby unikli, nebo tyto jedince utratit nebo usmrtit humánním způsobem, a vyčerpat tak jejich populaci, kterou vlastní.

2. Prodej nebo předání živého jedince nekomerčním uživatelům je možné po dobu jednoho roku po zařazení daného druhu na unijní seznam, a to za předpokladu, že jedinci jsou drženi a přepravováni v oddělených prostorách a jsou zavedena veškerá vhodná opatření s cílem zaručit, že není možné, aby se tito jedinci rozmnožovali nebo aby unikli.

3. Bylo-li vydáno povolení v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 708/2007 pro druh, který je využíván v akvakultuře a který je následně zařazen na unijní seznam, a doba platnosti povolení přesahuje dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, členský stát povolení na konci doby uvedené v odstavci 1 tohoto článku odejme v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 708/2007.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

B. DELLA VEDOVA

(1) Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 84.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2014.

(3) Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady 82/72/EHS ze dne 3. prosince 1981 o uzavření Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Úř. věst. L 38, 10.2.1982, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(6) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(8) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(9) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(13) Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 1).

(14) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

(15) Rozhodnutí Evropské rady 2010/718/EU ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii (Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 4).

(16) Rozhodnutí Evropské rady 2012/419/EU ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii (Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131).

(17) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(18) Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (91/496/EHS) (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

(19) Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(22) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

4.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

L 317/56

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1144/2014

ze dne 22. října 2014

o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (4) může Unie uskutečňovat informační a propagační opatření na vnitřním trhu a na trzích třetích zemí pro některé zemědělské produkty a metody jejich produkce, jakož i potravinářské výrobky vyrobené ze zemědělských produktů.

(2)	Vzhledem k získaným zkušenostem a k možnému vývoji v odvětví zemědělství a na trzích v Unii i mimo ni je třeba režim stanovený nařízením (ES) č. 3/2008 revidovat a učinit jej konzistentnějším a účinnějším. Nařízení (ES) č. 3/2008 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(3)

Cílem těchto informačních a propagačních opatření je posílit konkurenceschopnost odvětví zemědělství v Unii a tím zajistit větší spravedlnost v oblasti hospodářské soutěže jak na vnitřním trhu, tak na trzích třetích zemí. Konkrétně by se informační a propagační opatření měla zaměřit na zvýšení povědomí spotřebitelů o kvalitě zemědělských produktů a metodách produkce Unie a na zvýšení informovanosti o režimech jakosti Unie. Kromě toho by měly zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů Unie, zviditelnit je uvnitř Unie i mimo ni a zvýšit tržní podíl těchto výrobků, se zaměřením zejména na trhy v třetích zemích s největším potenciálem růstu. V případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných specifických problémů by tato opatření měla pomoci obnovit standardní tržní podmínky. Tato informační a propagační opatření by měla vhodně doplnit a posílit opatření prováděná členskými státy. Aby tato opatření dosáhla svých cílů, měla by být informační a propagační opatření i nadále uplatňována uvnitř Unie i mimo ni.

(4)

Opatření by se měla rovněž zaměřit na zdůraznění jedinečnosti produktů z Unie s cílem zlepšit povědomí spotřebitelů o kvalitách těchto produktů ve srovnání s napodobeninami a padělky, což jak v Unii, tak ve třetích zemích výrazně přispěje k tomu, že lidé budou znát symboly, označení a zkratky prokazující, že produkt je zařazen do evropských režimů jakosti stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (5).

(5)

Jednou ze silných stránek Unie v oblasti výroby potravin je rozmanitost a specifické vlastnosti jejích výrobků, které mají vazbu na různé zeměpisné oblasti a různé tradiční metody a které se vyznačují jedinečnou příchutí a nabízejí rozmanitost a jedinečnost, kterou spotřebitelé stále více vyhledávají jak v Unii, tak mimo ni.

(6)	Kromě informací o podstatných vlastnostech zemědělských produktů a potravinářských výrobků by způsobilá opatření mohla také vstřícným způsobem sdělovat informace týkající se mimo jiné výživy, chutí, tradice, rozmanitosti a kultury.

(7)

Informační a propagační opatření by neměla být zaměřena na určité obchodní značky nebo na určitý původ. Nicméně za účelem zlepšení kvality a účinnosti předváděcích akcí, ochutnávek a informačních a propagačních materiálů by mělo být možné uvést obchodní značky a původ výrobku za předpokladu, že je dodržena zásada nediskriminace a tato opatření nejsou zaměřena na podporu spotřeby jakéhokoli produktu pouze na základě jeho původu. Kromě toho by tato opatření měla dodržovat obecné zásady práva Unie a neměla by omezovat volný pohyb zemědělských produktů a potravinářských výrobků v rozporu s článkem 34 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro viditelnost obchodních značek a označení původu ve vztahu k hlavnímu sdělení kampaně Unie.

(8)

Z Unie se především vyvážejí finální zemědělské produkty, mezi nimiž jsou zemědělské produkty, jež nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU. Informační a propagační opatření je proto třeba rozšířit na některé výrobky nespadající do oblasti působnosti přílohy I Smlouvy o fungování EU. To by mělo být v souladu s ostatními režimy Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), jako například evropskými režimy jakosti, které jsou již pro tyto produkty zavedeny.

(9)

Informace o vínech produkovaných v Unii a jejich propagace je jedním z nejvýznamnějších programů pomoci vinařství, které byly v rámci SZP stanoveny. Předmětem informačních a propagačních opatření by mělo být pouze víno s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a víno s označením moštové odrůdy. V případě jednoduchých programů by daný program měl zahrnovat také jiné zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (6) obdobně stanoví propagaci produktů rybolovu a akvakultury. V důsledku toho je třeba omezit způsobilost produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (7) pro informační a propagační opatření v rámci stávajícího režimu výhradně pro případ, kdy jsou produkty rybolovu a akvakultury propagovány zároveň s jinými zemědělskými nebo potravinářskými produkty.

(10)

Produkty, na něž se vztahují režimy jakosti Unie, a režimy jakosti uznané členskými státy by měly být způsobilé pro informační a propagační opatření, neboť tyto režimy poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo použitého výrobního postupu, zajišťují dotčeným produktům přidanou hodnotu a zvyšují jejich možnosti uplatnění na trhu. Pro informační a propagační opatření by měl být rovněž způsobilý ekologický způsob produkce a grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů.

(11)

V období let 2001 až 2011 bylo pouze 30 % rozpočtu určeného na informační a propagační opatření směřováno na trhy třetích zemí, přestože tyto trhy nabízejí nezanedbatelný potenciál růstu. Je třeba stanovit postupy s cílem podnítit realizaci většího počtu informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů Unie ve třetích zemích, zejména poskytnutím vyšší finanční podpory.

(12)

Aby byla zaručena účinnost prováděných informačních a propagačních opatření, měla by být tato opatření začleněna do rámce informačních a propagačních programů. Tyto programy doposud předkládaly oborové nebo mezioborové organizace. Pro zvýšení počtu navržených opatření a zlepšení jejich kvality je třeba rozšířit okruh příjemců na organizace producentů a jejich asociace, skupiny a subjekty zemědělsko-potravinářského odvětví, jehož cílem a činností je poskytování informací a propagace zemědělských produktů.

(13)

Informační a propagační opatření, jež Unie spolufinancuje, by měla poukazovat na specifický rozměr Unie. Za tímto účelem a s cílem zamezit rozptýlení prostředků a více zviditelnit Evropu prostřednictvím propagačních a informačních opatření na podporu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků je třeba stanovit pracovní program vymezující strategické priority těchto opatření, pokud jde o obyvatelstvo, produkty, režimy nebo trhy, na něž je třeba se zaměřit, jakož i vlastnosti informačních a propagačních sdělení. Program by měl být vypracován na základě obecných a specifických cílů stanovených na základě tohoto nařízení a měl by zohlednit možnosti, které trhy nabízejí, a nutnost doplnit a posílit opatření přijatá členskými státy a subjekty tohoto odvětví na vnitřním trhu i ve třetích zemích s cílem zajistit jednotnou propagační a informační politiku. Za tímto účelem by měla Komise při navrhování tohoto programu konzultovat s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami.

(14)

Pracovní program by měl mimo jiné zajistit specifická opatření s cílem reagovat v případě vážného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných zvláštních problémů. Navíc by měla Komise zohlednit zejména převažující postavení malých a středních podniků v zemědělsko-potravinářském odvětví. Jedná se o odvětví, která využívají výjimečných opatření stanovených v článcích 219, 220 a 221 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (8) a v případě opatření zaměřených na třetí země dohody o volném obchodu v rámci společné obchodní politiky Evropské unie. Při navrhování tohoto programu by měla Komise rovněž zohlednit znevýhodnění horských oblastí, ostrovů a nejvzdálenějších regionů Unie.

(15)	S cílem zajistit účinné provádění propagačních a informačních opatření je třeba, aby bylo svěřeno provádějícím subjektům na základě výběrového řízení. Nicméně v řádně odůvodněných případech by měla mít navrhující organizace možnost přímo provádět určité části svého programu.

(16)

Komise by měla mít možnost provádět informační a propagační opatření z vlastního podnětu, včetně návštěv na vysoké úrovni, zejména proto, aby přispěla k otevření nových trhů. Komise by rovněž měla mít možnost vést své vlastní kampaně, aby zajistila rychlou a účinnou reakci v případě vážného narušení trhu nebo ztráty důvěry spotřebitelů. V případě potřeby by Komise měla revidovat své vlastní iniciativy plánující provádění těchto kampaní. Prostředky přidělené na probíhající jednoduché i složené informační a propagační programy by neměly být sníženy, pokud Komise přijme opatření za uvedených okolností.

(17)

Je nezbytné, aby Komise vedle propagačních a informačních opatření rozvíjela a koordinovala služby technické podpory na úrovni Unie, a to s cílem napomáhat subjektům při účasti na spolufinancovaných programech, při realizaci účinných kampaní nebo při rozvoji jejich vývozních aktivit. Tyto služby by měly zejména zahrnovat poskytnutí pokynů, které potenciálním příjemcům napomohou dodržet pravidla a postupy spojené s touto politikou.

(18)	Úsilí o propagaci výrobků z Unie na trzích třetích zemí je často poškozováno konkurencí napodobenin nebo padělků. Služby technické podpory rozvíjené Komisí by měly zahrnovat poradenství pro toto odvětví s cílem ochránit výrobky Unie před napodobeninami nebo padělky.

(19)

Zjednodušení právního prostředí SZP je důležitou prioritou Evropské unie. Tento přístup je rovněž třeba uplatnit v případě tohoto nařízení. Zejména je třeba zrevidovat zásady správy a řízení propagačních a informačních programů s cílem je zjednodušit a umožnit Komisi, aby vypracovala pravidla a postupy, jimiž se bude řídit předkládání, hodnocení a výběr návrhů programů. Komise by však měla zajistit, aby členské státy dostávaly aktuální informace o všech navrhovaných a vybraných programech. Tyto informace by měly zejména zahrnovat počet obdržených návrhů, členské státy a dotčená odvětví a výsledky hodnocení těchto návrhů.

(20)

Spolupráce mezi hospodářskými subjekty různých členských států významně přispívá k zvyšování přidané hodnoty Unie a k většímu zviditelnění rozmanitosti zemědělských produktů Unie. Bez ohledu na prioritu, jež byla dána programům, které společně vypracovaly navrhující organizace z různých členských států, tvořily tyto programy v letech 2001–2011 pouze 16 % rozpočtu určeného na informační a propagační opatření. Proto by měla být přijata nová ustanovení, týkající se zejména řízení složených programů, aby se překonaly stávající obtíže, které vznikly při jejich provádění.

(21)

Měla by být stanovena kritéria pro financování těchto opatření. Aby bylo zajištěno, že zúčastněné navrhující organizace nesou svůj díl odpovědnosti, by mělo být obecným pravidlem, že Unie ponese pouze část nákladů na programy. Avšak určité správní a personální náklady, jež nejsou spojeny s výkonem SZP, tvoří nedílnou součást informačních a propagačních opatření a měly by být způsobilé pro financování z prostředků Unie.

(22)

Každé opatření musí podléhat sledování a hodnocení, aby byla zlepšena jeho kvalita a prokázána jeho účinnost. V této souvislosti je třeba vypracovat seznam ukazatelů a posoudit dopad propagační politiky ve vztahu k jejím strategickým cílům. Komise by měla stanovit rámec sledování a hodnocení této politiky v souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení SZP.

(23)

Za účelem doplnění či provedení změn u jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Toto přenesení pravomoci by mělo zahrnovat doplnění seznamu v příloze I tohoto nařízení, kritéria pro určení způsobilosti navrhujících organizací, podmínky výběrových řízení pro výběr provádějících subjektů, zvláštní podmínky způsobilosti nákladů s ohledem na jednoduché programy, náklady na informační a propagační opatření a administrativní a personální náklady a ustanovení usnadňující přechod od nařízení (ES) č. 3/2008 k tomuto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, že budou příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro viditelnost obchodních značek při předváděcích akcích či ochutnávkách produktů a na informačních a propagačních materiálech i pro viditelnost původu produktů na informačních a propagačních materiálech; roční pracovní program, výběr jednoduchých programů, podrobná pravidla, na jejichž základě může být navrhující organizaci povoleno, aby některé části jednoduchého programu prováděla sama; způsoby provádění, sledování a kontroly jednoduchých programů; pravidla pro uzavírání smluv o provádění jednoduchých programů vybraných podle tohoto nařízení; a společný rámec pro hodnocení dopadu programů i systém ukazatelů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

(25)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být vzhledem k existujícímu propojení mezi propagační politikou a jinými nástroji SZP a s ohledem na víceletou záruku finančních prostředků Unie a jejich soustředění na zřetelně vymezené priority dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky pro částečné či úplné financování z rozpočtu Unie informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů prováděných na vnitřním trhu nebo v třetích zemích (dále jen „informační a propagační opatření“).

Článek 2

Obecné a konkrétní cíle informačních a propagačních opatření

1. Obecným cílem informačních a propagačních opatření je posílit konkurenceschopnost zemědělského odvětví Unie.

2. Konkrétním cílem informačních a propagačních opatření je:

a)	zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech, které se na metody produkce v Unii uplatňují;

b)	zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a jejich přitažlivost uvnitř Unie i mimo ni;

c)	zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání;

d)	zvýšit tržní podíl zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a zaměřit se při tom na trhy ve třetích zemích, jež mají největší potenciál růstu;

e)	obnovit standardní tržní podmínky v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů či jiných specifických problémů.

Článek 3

Popis informačních a propagačních opatření

Informační a propagační opatření se zaměří na:

zdůraznění specifičností způsobů zemědělské produkce v Unii, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, vysledovatelnost, jedinečnost, označení, výživovou a zdravotní hodnotu, dobré životní podmínky zvířat, šetrnost k životnímu prostředí a udržitelnost, a vlastnosti zemědělských a potravinářských produktů, zejména pokud jde o kvalitu, chuť, rozmanitost nebo tradice;

b)	zvýšení povědomí o pravosti evropských chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit.

Tato opatření zahrnují opatření ve vztahu k veřejnosti a informační kampaně a mohou mít také podobu účasti na akcích, veletrzích a výstavách vnitrostátního, evropského a mezinárodního významu.

Článek 4

Charakteristiky opatření

1. Informační a propagační opatření nesmí být zaměřena na určité obchodní značky. Nicméně obchodním značkám musí být umožněno, aby byly viditelné při předváděcích akcích či na produktech k ochutnávkám a na informačních a propagačních materiálech, za podmínky, že je dodržována zásada nediskriminace a že se nezmění celková povaha opatření, jež nejsou zaměřena na určité značky. Zásada nediskriminace se uplatní zajištěním stejného zacházení a přístupu pro všechny obchodní značky navrhujících organizací i stejného zacházení s členskými státy. Každá obchodní značka musí být stejně viditelná a být graficky znázorněna v menším formátu než hlavní sdělení kampaně Unie. Několik obchodních značek musí být viditelných, s výjimkou řádně odůvodněných okolností souvisejících se specifickou situací daného členského státu.

2. Informační a propagační opatření nesmí být zaměřena na původ. Cílem těchto opatření není vybízet ke spotřebě produktu pouze na základě jeho původu. Musí být umožněno, aby původ produktu mohl být nicméně viditelný na informačních a propagačních materiálech při dodržení následujících pravidel:

a)	na vnitřním trhu je uvedení původu vždy vedlejší ve vztahu k hlavnímu sdělení kampaně Unie;

b)	ve třetích zemích může být uvedení původu na stejné úrovni jako hlavní sdělení kampaně Unie;

c)	u produktů spadajících do režimů jakosti uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. a) může být původ zapsaný v seznamu v označení uváděn bez jakéhokoli omezení.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

a)	viditelnosti obchodních značek při předváděcích akcích či ochutnávkách produktů a na informačních a propagačních materiálech uvedených v odstavci 1, i jednotných podmínek, za nichž může být viditelná pouze jediná obchodní značka;

b)	viditelnosti původu produktů na informačních a propagačních materiálech uvedených v odstavci 2.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 5

Způsobilé produkty a schémata

1. Informační a propagační opatření se mohou vztahovat na:

a)	produkty uvedené v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování EU, s výjimkou tabáku;

b)	výrobky uvedené v příloze I tohoto nařízení;

c)	lihoviny s chráněným zeměpisným označením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (10).

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými s ohledem na vývoj trhu doplní seznam v příloze I tohoto nařízení tím, že do něj přidá potravinářské výrobky.

3. Bez ohledu na odstavec 1:

může být předmětem informačních a propagačních opatření pouze víno s označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a víno s označením moštové odrůdy. V případě jednoduchých programů uvedených v čl. 6 odst. 3 se daný program musí vztahovat také na další produkty uvedené v odst. 1 písm. a) a b);

b)	musí být opatření zaměřená na vnitřní trh v případě lihovin uvedených v odst. 1 písm. c), v případě vína uvedeného v písm. a) tohoto odstavce a v případě piva omezena na informování spotřebitelů o režimech stanovených v odstavci 4 a o zodpovědné konzumaci těchto nápojů;

c)	mohou být produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 1379/2013 předmětem informačních a propagačních opatření, pouze v případě, že se daný program vztahuje i na jiné produkty uvedené v odstavci 1.

4. Informační a propagační opatření se mohou vztahovat na:

a)	režimy jakosti stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012, v nařízení (ES) č. 110/2008 a v článku 93 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)	ekologický způsob produkce, jak jej vymezuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (11);

c)	grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů Unie, uvedených v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (12);

d)	režimy jakosti uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (13).

KAPITOLA II

PROVÁDĚNÍ INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Typy akcí

1. Informační a propagační opatření se provádějí ve formě:

a)	informačních a propagačních programů (dále jen „programy“) a

b)	opatření týkajících se podnětů Komise uvedených v článku 9.

2. Programy se skládají ze souboru souvisejících opatření a provádějí se po dobu nejméně jednoho roku, ne však déle než tři roky.

3. Jednoduché programy, které jsou podrobně popsány v oddílu 2 této kapitoly, mohou být předloženy jednou nebo více navrhujícími organizacemi uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. a), c) nebo d), přičemž všechny tyto organizace jsou z téhož členského státu.

4. Složené programy, které jsou podrobně popsány v oddílu 3 této kapitoly, mohou být předloženy:

a)	alespoň dvěma navrhujícími organizacemi uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. a), c) nebo d) z alespoň dvou členských států nebo

b)	jednou nebo několika unijními organizacemi uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. b).

Článek 7

Navrhující organizace

1. Program mohou navrhovat:

oborové nebo mezioborové organizace usazené v členském státě a reprezentativně zastupující příslušné či příslušná odvětví v tomto členském státě, a především mezioborové organizace uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, a skupiny, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, za podmínky, že jsou reprezentativní pro název chráněný podle posledně uvedeného nařízení a je-li tento název předmětem uvedeného programu;

b)	oborové nebo mezioborové organizace Unie, jež reprezentativně zastupují příslušné či příslušná odvětví na úrovni Unie;

c)	organizace producentů či sdružení organizací producentů uvedené v článcích 152 a 156 nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly uznány členskými státy;

subjekty zemědělsko-potravinářského odvětví, jejichž cílem a činností je poskytování informací o zemědělských produktech a jejich propagace a jež byly příslušným členským státem pověřeny výkonem jasně definované veřejné služby v této oblasti. Tyto subjekty musí být zákonným způsobem usazeny v příslušném členském státě alespoň dva roky před datem výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 8 odst. 2.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými stanoví konkrétní podmínky, za nichž navrhující organizace, skupina či jiný subjekt podle odstavce 1 může předložit program. Tyto podmínky především zajistí, aby tyto organizace, skupiny a jiné subjekty byly reprezentativní a aby byl program významný svým rozsahem.

Článek 8

Roční pracovní program

1. Komise přijme prováděcí akty, kterými se každý rok stanoví roční pracovní program, ve kterém jsou uvedeny sledované operační cíle, operační priority, očekávané výsledky, způsoby provádění a celková částka plánu financování. Tento roční pracovní program a zejména jeho operační priority musí být v souladu s obecnými i konkrétními cíli stanovenými v článku 2. Program především zajistí specifická dočasná opatření pro reakci v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných konkrétních problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e). Zahrnuje rovněž hlavní kritéria pro hodnocení, popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření, orientační harmonogram provádění a v případě subvencí maximální výši finančního příspěvku Unie. Tyto prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

2. Komise provede pracovní program uvedený v odstavci 1 v případě jednoduchých a složených programů prostřednictvím zveřejnění výzev k předkládání návrhů, v souladu s hlavou VI části I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (14).

Článek 9

Opatření z podnětu Komise

1. Komise může realizovat informační a propagační opatření, jak jsou popsána v článku 3, včetně kampaní v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných specifických problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e). Tato opatření mohou mít zejména podobu návštěv na vysoké úrovni, účasti na obchodních veletrzích a výstavách mezinárodního významu, a to prostřednictvím stánků nebo činností zaměřených na zlepšení vnímání produktů Unie.

2. Komise rozvíjí služby technické podpory zejména s cílem:

a)	zlepšit povědomí o různých trzích, včetně prostřednictvím průzkumných obchodních setkání;

b)	zachovat dynamickou odbornou síť v rámci informační a propagační politiky, včetně poskytnutí odvětvového poradenství s ohledem na riziko napodobenin či padělků ve třetích zemích, a

c)	zlepšit znalost unijních pravidel týkajících se vypracovávání a provádění programů.

Článek 10

Zákaz dvojího financování

Informační a propagační opatření financovaná podle tohoto nařízení nesmí být financována jiným způsobem z rozpočtu Unie.

ODDÍL 2

Provádění a řízení jednoduchých programů

Článek 11

Výběr jednoduchých programů

1. Komise hodnotí a vybírá návrhy jednoduchých programů došlých na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 8 odst. 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými se stanoví zvláštní podmínky způsobilosti pro jednoduché programy.

2. Komise přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o vybraných jednoduchých programech, případných změnách, jež je třeba do vybraných programů zanést, a o příslušných rozpočtech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 12

Informace o výběru jednoduchých programů

Komise včas poskytuje výboru uvedenému v článku 23, a tím i členským státům, informace o všech navržených nebo vybraných programech.

Aniž je dotčeno nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, poskytne Komise členským státům zejména tyto informace:

a)	počet obdržených návrhů, členské státy, v nichž jsou navrhující organizace usazeny, zapojená odvětví a trh nebo trhy, na něž se návrhy zaměřují;

b)	výsledek vyhodnocení návrhů a jejich stručný popis.

Článek 13

Subjekty pověřené prováděním jednoduchých programů

1. Po patřičně provedeném výběrovém řízení navrhující organizace vybere subjekty, které provedou zvolené jednoduché programy, zejména s cílem zajistit, aby byla opatření prováděna účinně.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými se stanoví podmínky pro výběrová řízení na subjekty provádějící jednoduché programy podle prvního pododstavce.

2. Odchylně od odstavce 1 může navrhující organizace provést určité části programu sama, a to na základě podmínek týkajících se zkušeností navrhující organizace při provádění takových opatření, nákladů na tato opatření v poměru k běžným tržním sazbám a podílu celkových nákladů souvisejících s částí programu, jež provede navrhující organizace.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví podrobné podmínky, podle nichž může být navrhující organizace oprávněna k provedení některých částí programu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 14

Provádění, sledování a kontrola jednoduchých programů

1. Dotčené členské státy odpovídají za řádné provádění jednoduchých programů vybraných podle článku 11 a souvisejících plateb. Členské státy zajistí, aby informační a propagační materiály vzniklé na základě uvedených programů byly v souladu s právem Unie.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví podrobné podmínky provádění, sledování a kontroly jednoduchých programů a pravidla pro uzavírání smluv o provádění jednoduchých programů vybraných na základě tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

2. Členské státy zajistí provádění, sledování a kontrolu jednoduchých programů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (15) a v souladu s prováděcími akty podle odstavce 1.

Článek 15

Finanční ustanovení pro jednoduché programy

1. Finanční příspěvek Unie na jednoduché programy na vnitřním trhu nepřesáhne 70 % způsobilých výdajů. Finanční příspěvek Unie na jednoduché programy ve třetích zemích nepřesáhne 80 % způsobilých výdajů. Zbytek výdajů zajišťují výhradně navrhující organizace.

2. Procentní podíly uvedené v odstavci 1 se zvýší až na 85 % v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných konkrétních problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e).

3. Odchylně od odstavců 1 a 2, procentní podíl uvedený v odstavci 1 činí 75 % a 85 % a procentní podíl uvedený v odstavci 2 činí 90 % pro navrhující organizace usazené v členských státech, které k 1. lednu 2014 nebo po tomto datu získaly finanční podporu v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU.

První pododstavec se použije pouze na programy, o nichž Komise rozhodla před datem, od kterého příslušný členský stát již uvedenou finanční podporu nepobírá.

4. Studie hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření provedených v souladu se společným rámcem uvedeným v článku 25 jsou způsobilé pro financování z prostředků Unie za podmínek, jež jsou obdobné jako podmínky pro dotčený jednoduchý program.

5. Unie plně hradí náklady na odborné poradenství spojené s výběrem programů podle čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.

6. S cílem zajistit řádné provádění jednoduchých programů jsou navrhující organizace povinny poskytnout záruky.

7. Unie financuje informační a propagační opatření prováděná prostřednictvím jednoduchých programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými se stanoví zvláštní podmínky, za nichž jsou náklady na informační a propagační opatření a v případě potřeby správní a personální náklady způsobilé pro financování Unií.

ODDÍL 3

Provádění a řízení složených programů a opatření z podnětu komise

Článek 16

Způsoby financování

1. Financování může probíhat jedním nebo více způsoby, jež jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a může spočívat zejména v:

a)	grantech pro složené programy;

b)	zakázkách v případě opatření z podnětu Komise.

2. Unie financuje informační a propagační opatření prováděná prostřednictvím složených programů nebo z podnětu Komise podle čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 17

Hodnocení složených programů

Návrhy složených programů se posuzují a vybírají na základě kritérií uvedených ve výzvě k předkládání návrhů podle čl. 8 odst. 2.

Článek 18

Informace o provádění složených programů

Komise včas poskytuje výboru uvedenému v článku 23, a tím i členským státům, informace o všech navržených nebo vybraných programech.

Článek 19

Finanční ustanovení pro složené programy

1. Finanční příspěvek Unie na složené programy činí 80 % způsobilých výdajů. Zbytek výdajů zajišťují výhradně navrhující organizace.

2. Procentní podíl uvedený v odstavci 1 se zvýší až na 85 % v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných konkrétních problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e).

3. Odchylně od odstavců 1 a 2, pro navrhující organizace usazené v členských státech, které k 1. lednu 2014 nebo po tomto datu získaly finanční podporu v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU, činí procentní podíl uvedený v odstavcích 1 a 2 (v tomto pořadí) 85 % a 90 %.

První pododstavec se použije pouze pro programy, o nichž Komise rozhodla přede dnem, od kterého již dotčený členský stát tuto finanční podporu nepobírá.

Článek 20

Zadávání zakázek v případě opatření z podnětu Komise

Každé zadání zakázek provedené Komisí jejím jménem nebo spolu s členskými státy podléhá pravidlům pro zadávání zakázek uvedeným v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16).

Článek 21

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění opatření financovaných podle tohoto oddílu finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím prevence podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (18), s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o udělení grantu nebo smlouvu týkající se fondů Unie.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu uzavřené v rámci provádění tohoto programu podle tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení

Článek 22

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 22 je Komisi svěřena za podmínek stanovených tímto článkem.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 8 a čl. 29 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 24. listopadu 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 8 a čl. 29 odst. 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 23

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený článkem 229 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

ODDÍL 2

Konzultace, hodnocení a zpráva

Článek 24

Konzultace

V rámci provádění tohoto nařízení může Komise vést konzultace se skupinou pro občanský dialog zabývající se kvalitou a propagací, zřízenou na základě rozhodnutí Komise 2013/767/EU (19).

Článek 25

Společný rámec pro sledování a hodnocení dopadu opatření

V souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky stanoveným v článku 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví společný rámec pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů financovaných na základě tohoto nařízení a systém ukazatelů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Všechny zúčastněné strany Komisi sdělí všechny nezbytné údaje a informace, aby bylo možné dopad opatření vyhodnotit.

Článek 26

Zpráva

1. Komise do 31. prosince 2018 předloží Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato průběžná zpráva zahrne míru využití v jednotlivých členských státech, případně i vhodné návrhy.

2. Komise do 31. prosince 2020 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení případně spolu s vhodnými návrhy.

ODDÍL 3

Státní podpora, zrušení, přechodná ustanovení, vstup v platnost a použitelnost

Článek 27

Státní podpora

Odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 (20), jakož i podle čl. 42 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby hrazené členskými státy při použití tohoto nařízení a v souladu s jeho ustanoveními ani na finanční příspěvky pocházející z odvodů či povinných příspěvků členských států nebo jiných finančních nástrojů v případě programů, jež mohou využívat podpory Unie a které Komise vybrala v souladu s tímto nařízením.

Článek 28

Zrušení

Nařízení (ES) č. 3/2008 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II tohoto nařízení.

Článek 29

Přechodná ustanovení

1. Nařízení (ES) č. 3/2008 se použije i nadále pro ta informační a propagační opatření, o jejichž financování Komise rozhodla před 1. prosincem 2015.

2. Komise je v souladu s článkem 22 zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, aby zajistila přechod od nařízení (ES) č. 3/2008 k tomuto nařízení.

Článek 30

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. prosince 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

B. DELLA VEDOVA

(1) Stanovisko ze dne 30. dubna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), rozhodnutí Rady ze dne 13. října 2014.

(4) Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

(11) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(16) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(19) Rozhodnutí Komise 2013/767/EU ze dne 16. prosince 2013 o zřízení rámce pro občanský dialog v záležitostech, na něž se vztahuje společná zemědělská politika, a o zrušení rozhodnutí 2004/391/ES (Úř. věst. L 338, 17.12.2013, s. 115).

(20) Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7).

PŘÍLOHA I

Výrobky podle čl. 5 odst. 1 písm. b)

pivo;

b)	čokoláda a odvozené produkty;

c)	chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží;

d)	nápoje vyrobené z rostlinných výtažků;

e)	těstoviny;

sůl;

g)	přírodní gumy a pryskyřice;

h)	hořčičná pasta;

i)	kukuřice cukrová;

bavlna.

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

podle článku 28

Nařízení (ES) č. 3/2008	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1 první pododstavec	Články 1
Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 6 odst. 1 písm. a)
Čl. 1 odst. 2	Čl. 4 odst. 1 a 2
Článek 2	Článek 3
Články 3 a 4	Článek 5
Článek 5	Článek 8
Čl. 6 odst. 1	Článek 7
Čl. 6 odst. 2	—
Článek 7	—
Článek 8	Články 11, 12 a 17
Článek 9	—
Článek 10	Článek 9
Článek 11	Článek 13
Čl. 12 odst. 1	—
Čl. 12 odst. 2	Článek 14
Čl. 13 odst. 1	Čl. 16 odst. 1 písm. b)
Čl. 13 odst. 2 první pododstavec	Čl. 15 odst. 1, 2 a 3 a článek 19
Čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec	—
Čl. 13 odst. 2 třetí pododstavec	—
Čl. 13 odst. 3, 4 a 5	—
Čl. 13 odst. 6	Článek 27
Článek 14	Čl. 15 odst. 5 a 7 a čl. 16 odst. 2
Články 15 a 16	Čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, články 11 a 13, čl. 14 odst. 1, čl. 15 odst. 8, články 22, 23, 25 a 29
Článek 17	Článek 24
Článek 18	Článek 26
Článek 19	Článek 28
Článek 20	Článek 30

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 317

České vydání	Právní předpisy	Svazek 57 4. listopadu 2014

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran	28
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů	35
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008	56