Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9814 — Firmenich/Les Dérivés Résiniques et Terpéniques)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 193/01)

Dne 26. května 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9814. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9413 – Lactalis/Nuova Castelli)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 193/02)

Dne 9. prosince 2019 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9413. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě: Více příležitostí pro mladé lidi ve venkovských a odlehlých oblastech

(2020/C 193/03)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

1.

Všichni mladí lidé by měli mít v rámci svého osobního a profesního rozvoje rovné příležitosti bez ohledu na překážky, mimo jiné geografické povahy. Takové výzvy jsou ještě výraznější v dobách globálních krizí, jako je například krize způsobená novým koronavirem (COVID-19), které narušují chod společnosti, nesou s sebou hospodářské důsledky, a navíc mohou mladé lidi oslabit a izolovat.

2.

Ve strategické agendě EU na období 2019–2024 (1) se uznává, že nerovnosti, které mají dopad zejména na mladé lidi, představují vážné politické, sociální a ekonomické riziko; vznikají hluboké generační, územní a vzdělanostní rozdíly a objevují se nové formy vyloučení.

3.

Až do nedávné doby žila téměř jedna třetina obyvatel EU, včetně významného počtu mladých lidí, na venkově (2). Je zřejmé, že pokud jde o hustotu obyvatelstva a demografickou strukturu, existují mezi členskými státy rozdíly, a to jak ve venkovských, tak v odlehlých oblastech. Na druhou stranu se má za to, že urbanizace jako jedna ze současných hlavních hybných sil změn má značný dopad na budoucí politiky EU (3).

4.

Obyvatelstvo Evropské unie stárne. Tento proces je výraznější ve venkovských a odlehlých oblastech, a v důsledku toho je v těchto oblastech v různých členských státech vyšší podíl starších osob (4). Tato mezigenerační a geografická nerovnováha, zejména v kombinaci s horšími socioekonomickými podmínkami, způsobuje problémy při vytváření a udržování komplexních podpůrných služeb a udržitelné infrastruktury služeb schopných reagovat na potřeby všech obyvatel, což může mít v důsledku dlouhodobý dopad na sociální soudržnost a solidaritu ve venkovských a odlehlých oblastech.

5.

K hlavním zásadám strategie EU pro mládež na období 2019–2027, v níž jsou zohledněny názory mladých lidí vyjádřené v rámci evropských cílů v oblasti mládeže a procesu dialogu EU s mládeží, patří rovnost a nediskriminace, začlenění a účast mladých lidí. Zejména evropský cíl mládeže č. 6 (Podpora mladých lidí ve venkovských oblastech) má za úkol vytvořit podmínky, jež mladým lidem umožní získat přístup ke svým právům a realizovat svůj potenciál ve venkovských oblastech.

6.

Za jednu z oblastí, kterým musí EU věnovat prvořadou pozornost, označili mladí lidé otázky životního prostředí a klimatu (5). Boj proti změně klimatu je jedním z hlavních faktorů formování budoucích politik (6). Vzhledem k tomu, že rozvoj venkova a strukturální fondy EU hrají důležitou úlohu při plnění cílů EU v oblasti životního prostředí a v boji proti změně klimatu, bylo by vhodné zvážit, jaké další možnosti mají mladí lidé ve venkovských a odlehlých oblastech v souvislosti s odvětvími, jako je zemědělství, lesnictví, rybolov či cestovní ruch.

S OHLEDEM NA:

7.

Příležitosti venkovských a odlehlých oblastí (7), jako je blízkost přírodě, nižší náklady na bydlení (8) a větší pocit sounáležitosti s určitou komunitou (9).

8.

Omezení vyplývající z obtížné dostupnosti většiny venkovských a odlehlých oblastí, včetně některých ostrovů (10) v EU, jakož i nejvzdálenějších regionů Unie (11) a zámořských zemí a území (12).

9.

Proces urbanizace a jeho možné dopady na venkovské a odlehlé oblasti, zejména pokud jde o poměr jednotlivých skupin obyvatelstva (mladší/starší osoby, ženy/muži (13), mladí absolventi vysokých škol/mladí neabsolventi), a potřebu zajistit dostupnost a přístupnost veřejných a komerčních služeb, volnočasových aktivit, kvalitních pracovních míst a vzdělávání, digitální a fyzické infrastruktury, veřejné dopravy, bydlení, zařízení sociální a zdravotní péče, jakož i udržitelnost přírodních zdrojů.

10.

Skutečnost, že je důležité zahrnout nápady, názory a kreativitu mladých lidí v členských státech, včetně těch, jež byly nashromážděny během 7. cyklu konzultací v rámci dialogu EU s mládeží, jakož i příspěvky, jež byly předneseny na konferenci EU o mládeži konané v březnu 2020 v Záhřebu (14) v rámci specifického podtématu „Příležitosti pro mladé lidi ve venkovských oblastech“.

11.

Mladé lidi, kteří patří mezi NEET (15), ve venkovských a odlehlých oblastech a nezbytnost věnovat zvláštní pozornost jejich vyhlídkám, pokud jde o vzdělávání, odbornou přípravu a zaměstnanost, neboť jim ve srovnání s mladými lidmi patřící mezi NEET v městských oblastech hrozí mnohem větší riziko, že budou mít méně příležitostí (16) a že na ně budou mít podmínky ekonomiky nepříznivý dopad (17).

12.

Závazek Evropské unie a jejích členských států naplňovat Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o lidská sídla a cíle související s mladými lidmi.

13.

Práci s mládeží jakožto cenný nástroj pro řešení rozdílů mezi venkovským a městským prostředím vzhledem k jejímu potenciálu napomáhat k zapojování mladých lidí (s širokým věkovým rozpětím a rozmanitým zázemím), včetně těch, jimž hrozí, že zůstanou opomenuti, do různých typů aktivit v rámci příslušných místních komunit.

14.

Možnosti zaměstnání, které nabízí podnikání, včetně zapojení do sociálních podniků (18). Zapojení do sociálních podniků je nástrojem, který mladým lidem umožňuje řádně řešit sociální výzvy a výzvy související se zaměstnáním a nabízí prostor pro účinné využívání stávajících přírodních a lidských zdrojů udržitelným způsobem.

15.

V této souvislosti i činnosti v rámci sociální a solidární ekonomiky (SSE) (19), které mohou přispět ke zlepšení ekonomické a sociální situace venkovských a odlehlých oblastí a následně umožnit reagovat na potřeby a ambice mladých lidí, kteří v těchto oblastech žijí.

16.

Dobrovolnickou práci jakožto jeden z projevů aktivního občanství, který může pomoci zajistit sociální začlenění mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech, jakož i podpořit solidaritu mezi generacemi v těchto oblastech, a to zejména s cílem přispět k odolnosti komunit vůči problémům a krizím, jako je COVID-19.

17.

Přeshraniční spolupráci mezi odlehlými a venkovskými oblastmi v příhraničních regionech členských států, která by mohla podpořit jejich rozvoj, a mladým lidem tak poskytnout další příležitosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, práce, zdraví a společenských a volnočasových aktivit.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH:

18.

Podporovaly meziodvětvové přístupy při vypracovávání politik v oblasti mládeže a souvisejících strategií zaměřených na snížení nerovností mezi městskými a venkovskými/odlehlými oblastmi.

19.

Do relevantních strategií a politik případně zahrnuly akční plány nebo opatření, které odrážejí hledisko a názory mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech. Tyto akční plány a opatření by měly být vypracovány na základě znalostí, faktických poznatků, osvědčených postupů a konzultací s mladými lidmi samotnými, jakož i na základě shromážděných a rozčleněných údajů, mimo jiné podle pohlaví, zdravotního postižení a dalších relevantních hledisek, a to zejména tam, kde chybějí relevantní služby či infrastruktura nebo je třeba je zlepšit.

20.

Podporovaly efektivní modely mezikomunální spolupráce týkající se mládeže ve venkovských a odlehlých oblastech s cílem zvýšit povědomí a sdílet osvědčené postupy a faktické poznatky mezi různými poskytovateli služeb.

21.

Prosazovaly a usnadňovaly aktivní občanství a smysluplnou účast mladých lidí z různých prostředí ve venkovských a odlehlých oblastech na rozhodovacích procesech v záležitostech, které se jich týkají, prostřednictvím vhodných nástrojů, jako jsou místní rady mládeže a inovativní/alternativní způsoby účasti; ve vhodných případech podporovaly spolupráci mezi relevantními správními orgány na všech úrovních a současně vedly veřejné konzultace (analogové či digitální) jakožto nástroj pro navázání kontaktu s mladými lidmi; podněcovaly orgány veřejné správy k tomu, aby usnadňovaly činnost organizací vedených mladými lidmi; a podporovaly relevantní aktéry, kteří organizují činnosti v oblasti práce s mládeží na všech úrovních, včetně terénní práce s mládeží.

22.

Dále podporovaly a zlepšovaly mezigenerační porozumění, dialog a solidaritu s cílem podpořit vzájemně prospěšné výměny mezi generacemi a podněcovat mladé lidi, aby se zapojili a zůstali aktivně zapojeni do života místních komunit ve venkovských a odlehlých oblastech, a to i na rodinných farmách.

23.

Dále podporovaly přístupné dobrovolnické a solidární činnosti jako nástroj pro sociální začleňování všech mladých lidí, zejména mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech.

24.

Zvýšily úsilí o zajištění pravidelných, udržitelných a cenově dostupných veřejných dopravních prostředků s cílem lépe propojit městské a venkovské a odlehlé oblasti.

25.

Ve vhodných případech zlepšily infrastrukturu v oblasti informačních technologií, včetně vysokorychlostního širokopásmového připojení, s cílem zvýšit přístup k využívání digitálních technologií a služeb.

26.

Ve vhodných případech podporovaly vytváření prostoru mládeže (20) nebo případně modernizovaly stávající prostor mládeže a podporovaly rovněž vzdálený přístup pro mladé lidi žijící ve venkovských a odlehlých oblastech k různým typům služeb, včetně služeb v oblasti práce s mládeží, jako je digitální a inteligentní práce s mládeží; kromě toho podněcovaly zřizování různých mobilních služeb, jako jsou mobilní služby pro volnočasové aktivity a poradenství, jakož i zřizování multifunkčních středisek služeb.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

27.

Podporovaly synergie mezi různými iniciativami a nástroji EU v oblasti mládeže i mimo tuto oblast, jako je Erasmus+, záruky pro mladé lidi, Evropský sbor solidarity, Evropský sociální fond nebo EU Interreg (21), s cílem posílit pomoc poskytovanou mladým lidem žijícím ve venkovských a odlehlých oblastech, usnadnit jim přístup k těmto programům a zajistit zjednodušení administrativních postupů jakožto prostředky pro řešení výzev, jimž čelí.

28.

Podněcovaly výměnu osvědčených postupů při využívání možností, jež nabízejí programy a politiky týkající se mládeže, jako je Erasmus+, Evropský sbor solidarity a záruky pro mladé lidi, jakož i další relevantní nástroje EU, jako je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský fond pro regionální rozvoj, s cílem zvýšit zaměstnatelnost, mobilitu a účast a propagovat hodnoty EU (22), sdílet postupy v oblasti solidarity a komunitního rozvoje, a to zejména v době krize, a zvýšit sociální soudržnost ve venkovských a odlehlých komunitách.

29.

Organizovaly činnosti vzájemného učení, jako jsou semináře či další relevantní formy formální a neformální spolupráce, do nichž by mohly být zapojeny zainteresované strany z různých oblastí politiky, včetně mladých lidí s různým geografickým a kulturním zázemím, s cílem prozkoumat možnosti meziodvětvové a meziregionální spolupráce v oblasti přístupu ke službám.

30.

Dále propagovaly atraktivitu venkovských a odlehlých oblastí se specifickým důrazem na jejich výhody a příležitosti, případně pokud jde o dostupné přírodní zdroje, a na jejich udržitelné využívání s cílem zvýšit povědomí o potenciálu pro podnikání a činnosti v rámci SSE (23) a braly při tom v potaz, že v relevantních případech by měly být v nejvyšší možné míře zachovány a podporovány stávající zemědělské činnosti.

31.

Zvýšily úsilí o posílení znalostí, dovedností, kompetencí a sebedůvěry mladých lidí v oblasti podnikání, případně se zaměřením na mladé ženy (24), pokud jde o potenciál pro podnikání a činnosti v rámci SSE ve venkovských a odlehlých oblastech.

32.

Braly v potaz životní prostředí a změnu klimatu, a zejména nejnovější vědecké zprávy o obou těchto tématech, při formulování budoucích politik a opatření týkajících se mládeže pro venkovské a odlehlé oblasti a ve vhodných případech zajistily relevantní vzdělávání, odbornou přípravu a přístup k informacím s cílem zvýšit povědomí a posílit účast mladých lidí žijících ve venkovských a odlehlých oblastech na řešení otázek týkajících se životního prostředí a klimatu.

33.

Ve vhodných případech zintenzivnily úsilí o podnícení mladých lidí k tomu, aby se zapojovali do zemědělských (25) a dalších ekonomických činností ve venkovských a odlehlých oblastech, a to pomocí různých prostředků, jako jsou granty na zahájení činnosti, pobídky v oblasti příjmu, iniciativy realizované mladými lidmi samotnými a cílené vzdělávání a odborná příprava.

34.

Podněcovaly spolupráci mezi relevantními zainteresovanými stranami s celkovým cílem naplnit právo mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, přičemž zvláštní důraz by byl kladen na snížení míry předčasného ukončování školní docházky a rozšíření příležitostí pro rovný přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a práci.

35.

Podporovaly digitální vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i neformální učení a možnosti pro práci s mládeží s cílem zlepšit celkovou úroveň digitálních dovedností a kompetencí, zamezit izolaci mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech a zmírnit dopad krize, jako je COVID-19, například usnadněním přístupu k internetu a případně k zařízením IKT (26) ve všech venkovských a odlehlých oblastech.

36.

Rozvíjely spolupráci mezi venkovskými a odlehlými příhraničními oblastmi EU a využívaly při tom relevantní programy, jako je EU Interreg, s cílem zlepšit příležitosti pro místní mladé lidi.

37.

Nadále zvažovaly a reflektovaly otázky, které se dotýkají mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech, při provádění stávajících a vypracovávání nových iniciativ, jako je dlouhodobá vize pro venkovské oblasti, a případně v kontextu činností souvisejících s konferencí o budoucnosti Evropy; Evropský prostor vzdělávání do roku 2025; aktualizovaný akční plán digitálního vzdělávání; klimatický pakt a posílená záruka pro mladé lidi.

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

38.

Zvážila realizaci výzkumu a analýzy za využití stávajících nástrojů jako například portálu wiki zaměřeného na mládež a shromažďovala rozčleněné údaje (mimo jiné podle pohlaví, zdravotního postižení a dalších relevantních hledisek), pokud jde o otázky týkající se mladých lidí a jejich dobrých životních podmínek ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem přispět ke zlepšení znalostí, faktických poznatků a údajů sloužících jako podklad politik na všech úrovních, a měla při tom na paměti rovněž potřebu případných monitorovacích mechanismů.

39.

Posilovala synergie mezi politikou EU v oblasti mládeže a dalšími relevantními politikami a programy EU, například pokud jde o rozvoj venkova, zemědělství a sociální soudržnost, a to i podporou využívání výsledků dialogu EU s mládeží v tomto ohledu.

40.

Zasadila se o to, aby byla problémům, s nimiž se mladí lidé ve venkovských a odlehlých oblastech potýkají, věnována náležitá pozornost při provádění činností v rámci partnerství mezi Evropskou unií a Radou Evropy v oblasti mládeže (27).

VYZÝVÁ ODVĚTVÍ MLÁDEŽE EU (28), ABY:

41.

Přispívalo k úsilí o zvyšování povědomí mezi mladými lidmi a širokou veřejností ve venkovských a odlehlých oblastech ohledně příležitostí v rámci jejich místních komunit s cílem podporovat pracovní a profesní příležitosti na jedné straně a současně na druhé straně využívat dostupná opatření v rámci daného odvětví za účelem boje proti stereotypům týkajícím se mladých lidí ve venkovských oblastech a aktivní propagace pozitivního obrazu mladých lidí ve venkovských a odlehlých oblastech.

42.

V maximální míře využívalo příležitostí, jež nabízejí Erasmus+, Evropský sbor solidarity a další relevantní programy EU, s cílem naplnit potenciál mladých žen a mužů ve venkovských a odlehlých oblastech.

---

(1)  Přijala Evropská rada dne 20. června 2019.

(2)  Podle databáze Eurostatu žilo v roce 2018 ve venkovských oblastech 49,2 % mladých lidí ve věku 15–24 let.

(Počet obyvatel EU–28 podle dosaženého vzdělání, pohlaví, věku a stupně urbanizace (%)).

(3)  https://espas.secure.europarl.europa.eu/orbis/sites/default/files/generated/document/en/ESPAS_Report2019.pdf

(Global trends to 2030 – Challenges and Choices for Europe (Globální trendy do roku 2030 – Výzvy a možnosti pro Evropu), ESPAS, duben 2019).

(4)  https://www.unece.org/fileadmin/DAM/pau/age/Policy_briefs/ECE-WG1-25.pdf (UNECE Policy Brief on Ageing No. 18 (2017), Evropská hospodářská komise OSN, Politická zpráva o stárnutí č. 18 (2017)).

(5)  https://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/FLASH/surveyKy/2224

(Eurobarometr č. 478).

(6)  Viz poznámka pod čarou č. 3.

(7)  Viz definice „venkovských oblastí“ a „odlehlých oblastí“ v příloze.

(8)  Podíl lidí zatížených příliš vysokými náklady na bydlení je ve venkovských oblastech EU nižší (Evropská statistika o regionech a městech, 2018).

(9)  Eurofound (2019), Is rural Europe being left behind? (Zapomínáme na evropský venkov?), Evropský průzkum kvality života z roku 2016, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(10)  Obydlené malé ostrovy, které nejsou nejvzdálenějšími regiony ani ZZÚ, ale jejichž dostupnost je obtížná z důvodu nedostatku propojení pomocí mostů, málo frekventované letecké a námořní dopravě či jiných podobných faktorů (viz definice „odlehlých oblastí“ v příloze).

(11)  Uvedených v článku 349 SFEU.

(12)  Uvedených v příloze II SFEU.

(13)  Ženy ve venkovských oblastech EU tvoří méně než 50 % celkového venkovského obyvatelstva a představují 45 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Podle analýzy se zaměstnanost žen ve venkovských oblastech EU (věková skupina 15–64 let) v období let 2013–2017 zvýšila téměř o 2 %. (The professional status of rural women in the EU (Profesní postavení žen ve venkovských oblastech v EU), Evropský parlament, 2019).

(14)  https://mdomsp.gov.hr/UserDocsImages/Vijesti2020/Creating%20Opportunities%20for%20Youth%20-%20outcomes%20report%2027%20mar%202020.pdf

(15)  Osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

(16)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics- explained/index.php/Statistics_on_young_people_neither_in_employment_nor_in_education_or_training#NEETs:_analysis_by_degree_of_urbanisation

(17)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Archive:Impact_of_the_economic_crisis_on_unemployment

(18)  Viz definice v příloze.

(19)  Viz definice v příloze.

(20)  Viz definice v příloze.

(21)  https://interreg.eu/

(22)  Jak jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o EU.

(23)  Viz definice v příloze.

(24)  Viz poznámka pod čarou č. 13.

(25)  Například pouze 6 % všech zemědělských podniků v Evropské unii provozují zemědělci do 35 let a je značný problém přesvědčit více mladých lidí, aby se začali zemědělství věnovat (https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/income-support/young-farmers_cs).

(26)  Informační a komunikační technologie.

(27)  https://pjp-eu.coe.int/en/web/youth-partnership

(28)  Viz definice v příloze.

Závěry Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost

(2020/C 193/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC politické souvislosti předmětné problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů,

UZNÁVAJÍC, ŽE:

1.

Vzdělávání a odborná příprava utvářejí člověka a plní významnou úlohu z hlediska transformace jedince i společnosti jako celku. Jsou důležité pro sociální, ekonomickou, demokratickou a kulturní angažovanost občanů, jakož i pro růst, udržitelný rozvoj, sociální soudržnost a prosperitu v rámci Unie. Kvalitní vzdělávání a odborná příprava, jsou-li relevantní, inkluzivní a poskytované na základě rovnosti, poskytují občanům znalosti, dovednosti a kompetence odpovídající aktuálním i budoucím skutečnostem, avšak kromě toho i formují i jejich postoje, hodnoty a vzorce chování, čímž jim umožňují dosahovat profesních i osobních úspěchů a účastnit se aktivně a odpovědně na fungování společnosti.

2.

Nenahraditelnou hnací sílu pro vzdělávání a odbornou přípravu představují učitelé a školitelé (1), a to ve všech druzích vzdělávání a odborné přípravy a na všech jejich úrovních. Jejich úloha je klíčová, neboť na jedné straně připravují žáky a studenty všech věkových skupin a z nejrůznějších prostředí na svět současnosti, v němž budou žít, učit se a pracovat, a na straně druhé sami utvářejí budoucí změny a stojí v jejich čele.

3.

V kontextu neustálých sociálních, demografických, kulturních, ekonomických, vědeckých, environmentálních a technologických změn se mění i svět vzdělávání a odborné přípravy – a spolu s ním pak i práce učitelů a školitelů, na které jsou kladeny rostoucí nároky a kteří se vyrovnávají se zvyšujícím se množstvím povinností a očekávání. Nepřetržité inovace a výzvy nemají dopad jen na požadované kompetence, nýbrž i na kvalitu života učitelů a školitelů a na atraktivitu učitelské profese jako takové.

4.	Evropští učitelé a školitelé jsou hlavní oporou Evropského prostoru vzdělávání a náleží jim ústřední úloha, pokud jde o propagaci evropského rozměru ve výuce (2) a o podporu účastníků vzdělávání při chápání a prožívání smyslu pro evropskou identitu a sounáležitost.

UZNÁVAJÍC, ŽE:

5.

Současná krize způsobená onemocněním COVID-19 představuje pro učitele a školitele činné ve všech druzích vzdělávání a odborné přípravy a na všech jejich úrovních bezprecedentní výzvu. Bylo nezbytné, aby z výuky založené na osobním kontaktu urychleně přešli k výuce realizované převážně na dálku a do značné míry k výuce virtuální. Za těchto výjimečných okolností prokazují učitelé a školitelé obdivuhodné odhodlání, kreativitu a kolegiální spolupráci a vyvíjejí značné úsilí, aby svým žákům a studentům zajistili nejen kontinuitu v učení, nýbrž i dosahování dalšího pokroku, a mimo jiné jim v tomto ohledu poskytují i morální podporu.

VĚDOMA SI TOHO, ŽE:

6.

V souladu se zásadou subsidiarity, která se vztahuje i na učitelskou profesi, je organizace a obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy v pravomoci členských států. V této souvislosti mají členské státy různé požadavky, pokud jde o typy a úrovně kvalifikace potřebné pro zahájení výkonu učitelské profese a pro profesní postup v jejím rámci (3).

7.

Budoucí učitelé a školitelé, kteří završí vyšší úrovně vzdělání a odborné přípravy, mohou těžit z komplexnějšího souboru kompetencí, včetně kompetencí potřebných pro rozvoj profesní autonomie v rámci svých pedagogických postupů. Výsledkem pak může být větší pracovní spokojenost, jakož i zvýšení vnímané hodnoty učitelské profese a respektu k ní (4).

8.

Úkolem učitelů a školitelů je usnadňovat účastníkům vzdělávání získávání klíčových kompetencí (5) a profesních dovedností, avšak nejen proto, aby je připravili na úspěšný výkon budoucích povolání – z nichž některá ostatně zatím ani nejsou známa –, nýbrž i proto, aby rozvíjeli jejich sociální odpovědnost a občanskou angažovanost, zprostředkovali jim lidské hodnoty a podporovali je v osobním růstu a spokojenosti.

9.

Jejich odbornost na úrovni aprobačních předmětů i odbornost pedagogická má stejně jako jejich nasazení, nadšení, pracovní spokojenost a sebevědomí vliv na výsledky učení jejich žáků a studentů, na jejich pokrok a spokojenost. Protože jsou učitelé a školitelé sami vzorem, pokud jde o celoživotní učení, mohou účastníky vzdělávání motivovat k angažovanosti a odpovědnosti za vlastní celoživotní učení, stimulovat jejich zájem a podporovat jejich zvídavost a kreativitu.

10.

V příslušných případech a s ohledem na vnitrostátní okolnosti se musí učitelům a školitelům dostávat soustavných podnětů a podpory, aby byli schopni účinně reagovat na změny a výzvy se zřetelem k různým stále náročnějším úlohám, úkolům a očekáváním ze strany účastníků vzdělávání, vedoucích pracovníků institucí, tvůrců politik, rodičů a komunit. Uvedené výzvy mohou v různých členských státech vyvstávat v různé míře a týkají se zejména následujících témat, kdy učitelé a školitelé musejí: a) na jedné straně vyvažovat různé aspekty své pracovní zátěže, mnohdy řešit četné administrativní úkoly, účastnit se institucionálního vedení, poskytovat podporu a poradenství svým žákům a studentům, plánovat spolupráci s kolegy a vlastní profesní rozvoj a nacházet pro ně potřebný čas a na druhé straně pak neustále rozvíjet vlastní pedagogickou činnost a zachovávat její kvalitu, jakož i kvalitu výsledků učení svých žáků a studentů; b) ve všech aspektech podporovat rozvoj intelektuálního, emočního, sociálního a tvůrčího potenciálu účastníků vzdělávání a současně zajišťovat jejich pokrok ve vzdělávání; c) v zájmu usnadnění procesu učení, v zájmu podpory společné utváření výuky a učení a v souladu s vyvíjejícími se a individuálními potřebami účastníků vzdělávání používat různé výukové metody a postupy založené na výsledcích výzkumu, začleňovat do výuky inovativní a digitální metody a přístupy s důrazem na přístupy zaměřené na účastníky vzdělávání a přístupy založené na kompetencích a současně zajišťovat, aby tyto postupy byly inkluzivní, sociálně spravedlivé a uplatňované na základě rovnosti; d) pracovat v prostředích, která procházejí transformací pod vlivem technologií, digitalizace a umělé inteligence, a dbát přitom na jejich pedagogický potenciál a jejich etické, bezpečné a odpovědné používání; e) pracovat v jazykově a kulturně rozmanitých třídách a vzdělávacích prostředích, s účastníky vzdělávání z různých socioekonomických prostředí a s různými potřebami včetně speciálních vzdělávacích potřeb (6) a zabezpečovat přitom inkluzivnost; f) účastnit se tvorby politik, zejména přípravy, provádění a hodnocení reforem vzdělávání a odborné přípravy, což obnáší i průběžné přezkumy vzdělávacích programů; g) budovat ve vzdělávacích prostředích podpůrnou a konstruktivní atmosféru včetně pozitivních a podpůrných vztahů v rámci svého pedagogického sboru, jakož i s dalšími pedagogickými pracovníky, účastníky vzdělávání, rodinnými příslušníky a případně se zaměstnavateli; h) dohlížet na kázeň ve třídě a případně předcházet různým typům násilného chování, jež mohou mít negativní dopady na výsledky účastníků vzdělávání a na jejich zdraví, včetně kybernetického násilí; kromě toho případně i čelit násilnému chování namířenému proti vlastní osobě; i) volit vhodné hodnoticí nástroje, kritéria a metody v souladu se zamýšlenými výsledky vzdělávání, aby se každému účastníkovi vzdělávání dostalo kvalitní a včasné zpětné vazby, na jejímž základě bude moci své učení usměrňovat a dále zlepšovat; j) vést výuku navzdory často omezeným zdrojům, včetně nedostatečné či chybějící vzdělávací infrastruktury, vzdělávacích prostor, vybavení a nástrojů včetně nástrojů pro výuku online.

11.

Tyto výzvy kladou ještě vyšší nároky na nastupující (čerstvě kvalifikované) učitele a školitele, kteří se již od prvních let své pedagogické činnosti musejí vyrovnávat s týmiž úkoly jako jejich zkušenější kolegové. Kromě toho mnohdy nastupují na místa v náročném pracovním prostředí, jako jsou instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, které vykazují vyšší podíl účastníků vzdělávání ze znevýhodněného socioekonomického prostředí nebo účastníků přistěhovaleckého původu (7). Starší učitelé a školitelé mohou čelit jiným potížím, například generačním rozdílům na pracovišti.

12.

Učitelé a školitelé působící ve venkovských, odlehlých nebo znevýhodněných oblastech pak mohou být vystaveni dalším výzvám, například v souvislosti s profesní izolací, omezenou infrastrukturou včetně infrastruktury digitální, omezeným přístupem k podpoře a k možnostem profesního rozvoje nebo v souvislosti s výukou ve věkově nehomogenních třídách kombinujících několik ročníků. V hustě obydlených městských oblastech mohou učitelé a školitelé čelit výraznějším výzvám ve spojitosti s výukou žáků a studentů z různých mnohojazyčných, multikulturních a socioekonomických prostředí.

13.

Mnohé výzvy jsou řadě učitelů a školitelů společné, avšak v odlišné míře existují v jednotlivých členských státech i výzvy konkrétně spjaté s různými úrovněmi a druhy vzdělávání a odborné přípravy, a to například: a) v předškolním vzdělávání a péči: — potíže s přilákáním a udržením kvalifikovaných a řádně zaškolených odborníků pro oblast předškolního vzdělávání a péče; — stárnutí pracovníků a genderová nevyváženost, kdy většinu pracovních sil tvoří ženy; — neatraktivní pracovní podmínky včetně vysokých počtů dětí na jednoho zaměstnance a nedostatek atraktivních profesních drah a příležitostí k dalšímu profesnímu rozvoji; b) ve školním vzdělávání: — potíže s přilákáním studentů s vysokým potenciálem k počátečnímu vzdělávání učitelů (8) a s jejich udržením v příslušných studijních programech, jakož i s přilákáním absolventů do učitelské profese a s udržením aktivních učitelů; — stárnutí učitelů; existuje rovněž genderová nevyváženost, kdy učitelskou profesi vykonávají hlavně ženy, především v případě určitých předmětů a na určitých úrovních vzdělávání; učitelská profese navíc nemusí být vždy kulturně reprezentativní, pokud jde o konkrétní společenství, v němž dochází k jejímu výkonu; — všechny tyto aspekty se projevují v nedostatku učitelů, jemuž mnohé členské státy čelí, ať již celkově, nebo v určitých zeměpisných oblastech či v určitých oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika; rovněž je nedostatek učitelů s kompetencemi pro práci s žáky a studenty se speciálními potřebami, pro výuku v multikulturním nebo mnohojazyčném prostředí nebo pro práci s žáky a studenty ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí (9); c) v odborném vzdělávání a přípravě: — učitelé a školitelé by měli být schopni podporovat a rozvíjet základní dovednosti a klíčové kompetence a zároveň ve výuce předávat aktuální profesní či odborné dovednosti a znalosti; — rostoucí měrou mohou být zapotřebí učitelé a školitelé, kteří na základě „hybridního“ modelu působí jak v institucích zajišťujících odborné vzdělávání a přípravu, tak i v podnicích; — rovněž je potřebná spolupráce mezi učiteli a školiteli, zejména školiteli působícími v podnicích, neboť jejich úlohy a úkoly se vzájemně doplňují, zejména pokud jde o zajišťování učňovské přípravy a učení se prací; — práce v soukromém sektoru může být zdrojem lepších pobídek, a může tak být atraktivnější než práce v institucích zajišťujících odborné vzdělávání a přípravu; — řada členských států čelí výzvám souvisejícím se stárnutím učitelů a školitelů; d) ve vzdělávání dospělých: — pedagogové činní ve vzdělávání dospělých mají důležitou úlohu, jež spočívá v rozvoji základních i odborných znalostí, dovedností a kompetencí; — mohou se potýkat s výzvami plynoucími z potíží účastníků vzdělávání v oblasti gramotnosti, matematické gramotnosti a jazykových dovedností nebo z jejich nedostatečných zkušeností se vzděláváním a odbornou přípravou; — pedagogové činní ve vzdělávání dospělých často pracují s rozmanitými skupinami účastníků, a musejí být tudíž připraveni uplatňovat různé a účinné výukové strategie a metody, aby byli schopni reagovat na potřeby účastníků vzdělávání, stimulovat jejich motivaci a podporovat jejich individuální vzdělávací dráhy; — aby byli lidé s to věnovat se učení za účelem prohloubení dovedností nebo změny kvalifikace, může být třeba přehodnotit úlohu učitelů a školitelů z hlediska jejich potenciálního přispění k vedení a validaci dovedností získávaných neformálním a informálním učením; — od pedagogů činných ve vzdělávání dospělých se může vyžadovat, aby spolupracovali se zaměstnavateli v otázkách učení se prací; — pedagogové činní ve vzdělávání dospělých často nejsou speciálně připravováni na výuku dospělých a mohou pracovat na částečný úvazek nebo jako osoby samostatně výdělečně činné, a pro zajištění kvality vzdělávání dospělých tak může jejich profesionalizace představovat výraznou výzvu; e) ve vysokoškolském vzdělávání: — vstupní kvalifikace pro akademickou dráhu se mnohdy nezaměřují na to, aby byli uchazeči vybaveni patřičnými pedagogickými dovednostmi; — ne všechny členské státy disponují rozsáhlými, systémovými možnostmi dalšího profesního rozvoje se zaměřením na pedagogické dovednosti akademických pracovníků; — není věnována dostatečná pozornost podpoře interinstitucionálního rozvoje pracovníků včetně mezinárodní mobility učitelů, ale ani budování komunit pro sdílení praktických postupů a profesních sítí; — rozmanité složení studentstva vyžaduje uplatňování různých výukových metod na základě přístupu zaměřeného na studenta, což může být pro vysokoškolské vzdělávací instituce výzvou; — v některých akademických oborech panuje genderová nevyváženost a zejména na vyšších pozicích jsou ženy nedostatečně zastoupeny; — ačkoli výuka je jedním ze tří hlavních cílů vysokoškolského vzdělávání, při hodnocení pro účely kariérního postupu je mnohdy více než výuka ceněn výzkum; výuka je více požadována od níže a středně postavených pracovníků, neboť kariérní postup s sebou často nese méně výuky a více času na výzkum (10). 14. Ačkoli požadavky na učitele a školitele jsou čím dál komplexnější a jejich profese je stále náročnější, mnoho z nich se necítí být společností respektováno či ceněno (11) a v řadě členských států ztrácí jejich profese na atraktivitě.

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

15.

Je nezbytné dále rozvíjet a aktualizovat kompetence učitelů a školitelů, zajišťovat jejich odbornost a podněcovat jejich autonomii a zapojení, jakož i podporovat jejich osobní a profesní spokojenost, motivaci a vědomí vlastní hodnoty, a připravovat je tak, aby vhodně reagovali na změny, ale také je podněcovat, aby byli při výkonu svého povolání proaktivní a inovativní.

16.

Za tímto účelem je nezbytné cíleným a komplexním způsobem dále rozvíjet vnitrostátní politiky na podporu práce učitelů a školitelů a zohledňovat přitom požadavky a vzdělávací potřeby zjištěné jimi samotnými, jakož i potřeby širších vzdělávacích společenství, relevantní výsledky výzkumu v oblasti vzdělávání a obecné cíle vnitrostátních politik vzdělávání a odborné přípravy. Přínosná je rovněž nabídka různých modelů odborné přípravy, zahrnující prezenční, virtuální a kombinovanou výuku i učení se prací.

17.

Na všech úrovních a ve všech etapách vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů je zapotřebí vzájemně se doplňujícího a uceleného přístupu. Ten by měl zahrnovat nábor a výběr studentů, počáteční vzdělávání učitelů (včetně odborné praxe), úvodní zaškolení absolventů a kvalitní mentorování, jakož i prosazování a podporu dalšího profesního rozvoje v průběhu celé pedagogické dráhy a případně i mechanismy hodnocení. Zvláštní pozornost by měla být věnována začínajícím učitelům, jimž by mělo být poskytováno další odborné vedení a mentorování s cílem usnadnit jejich vstup do praxe a pomoci jim zvládnout jejich specifické potřeby.

18.

Uvedený přístup by v souladu s podmínkami jednotlivých členských států mohl být podpořen aktuálními a relevantními vnitrostátními komplexními rámci kompetencí učitelů a školitelů (12),vypracovanými ve strukturovaném a systematickém dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami a odrážejícími současné a inovativní vyučovací přístupy, strategie a metody výuky, jakož i nově vznikající okolnosti ve společnosti jako celku. V tomto smyslu je důležité, aby se v rámci vzdělávání a odborné přípravy pro učitele a školitele během celé jejich profesní dráhy dostávalo systematičtější pozornosti tématům a učebním příležitostem souvisejícím s prací v mnohojazyčném a multikulturním prostředí, s prací s účastníky vzdělávání se speciálními potřebami a ze znevýhodněného prostředí a s digitální pedagogikou, udržitelným rozvojem a zdravým životním stylem. Zvláštní pozornost by pak v tomto kontextu měla být věnována požadavkům a potřebám, které vyjadřují samotní učitelé a školitelé (13).

19.

Další profesní rozvoj učitelů a školitelů by měl být chápán jako nezbytný předpoklad pro zajištění kvalitní výuky a odborné přípravy; učitelé a školitelé by proto měli být podněcováni k tomu, aby se zamýšleli nad svými obvyklými postupy a vzdělávacími potřebami, a také motivováni a podporováni k angažovanosti, a to prostřednictvím nabídky kvalitních vzdělávacích příležitostí a zajištěním času na účast a poskytováním pobídek.

20.	Pozitivní vliv na profesní rozvoj učitelů a školitelů mohou mít intenzivnější kontakty s výzkumnými pracovníky, jež mohou motivovat k používání inovativních a dokonalejších vyučovacích postupů založených na výzkumu.

21.

Významnou vzdělávací zkušenost a cennou příležitost pro rozvoj sociálních, interkulturních a interpersonálních kompetencí a kompetencí v oblasti mnohojazyčnosti představuje přeshraniční mobilita, ať už krátkodobá, či dlouhodobější, fyzická, virtuální či smíšená, a to jak pro studenty počátečního vzdělávání učitelů, tak pro praktikující učitele a školitele v rámci jejich dalšího profesního rozvoje. Mobilitě studentů i učitelů však brání překážky, jako je nedostatek jazykových kompetencí či hledání zástupu za praktikující učitele. Programy počátečního vzdělávání pro učitele navíc oproti studijním programům jiných oborů (14) často vykazují omezený mezinárodní rozměr a nízkou úroveň mobility v oblasti studia i stáží, jakož i problémy v souvislosti s uznáváním období pobytu v zahraničí a výsledků učení.

22.

Motivaci zahájit profesní dráhu učitele a zůstat v oboru, stejně jako motivaci k celoživotnímu učení mohou zvyšovat příležitosti činit v rámci učitelské profese různé kariérní volby, které pak nabízejí rozličné cesty profesního postupu. Takové příležitosti mohou učitele a školitele vést k tomu, aby se svému povolání nadále věnovali a aby se během svého pracovního života zaměřovali nejen na vzdělávání svých žáků a studentů, ale i na vzdělávání sebe sama. Stejně důležité je ale také to, aby učitelé a školitelé nebyli přetěžováni administrativními povinnostmi v míře, jež by ztěžovala jejich soustředění se na výuku samotnou.

23.

Učitelé a školitelé, stejně jako vedoucí pracovníci vzdělávacích institucí, mohou přispívat k tvorbě politik svými znalostmi, svou odborností i poznatky z praxe. Jejich zapojení do tvorby politik může rovněž zvýšit jejich pocit odpovědnosti, a tudíž i pozitivně ovlivnit výsledky provádění různých iniciativ a reforem v oblasti politik.

24.

Dobré pracovní podmínky učitelů a školitelů ovlivňují jejich pracovní spokojenost a jejich pracovní nasazení a mají vliv na atraktivitu jejich povolání a následně také na jejich setrvání v oboru. Jedná se o významný činitel kvality a výkonnosti, jenž souvisí s motivací jich samotných i s motivací a výsledky jejich žáků a studentů.

25.

Důležité faktory dobrých pracovních podmínek mohou mimo jiné souviset s pochopením a zpracováním očekávání, s pracovním zatížením, pracovním prostředím včetně bezpečnosti vyučování a učení a podmínkami pro práci, s dostupností podpory ze strany kolegů a institucí, se vztahy s žáky a studenty, rodiči, kolegy a vedením instituce, jakož i s respektem a oceněním ze strany širšího společenství. Nejsou-li tyto faktory přítomny anebo nejsou-li vnímány jako pozitivní, může být výsledkem fyzické a emocionální vyčerpání, stres a vyhoření, což má dopad na duševní a fyzické zdraví.

26.

V zájmu podpory výkonnosti a spokojenosti učitelů a školitelů i účastníků vzdělávání je přínosné budovat a podporovat kolaborativní vzdělávací společenství a kulturu týmové spolupráce mezi učiteli a školiteli, jejich kolegy a vedením institucí, žáky a studenty, rodiči a dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou zaměstnavatelé. Zkušení učitelé a školitelé mohou hrát významnou úlohu jako mentoři svých mladších kolegů a současně mohou mít oni sami prospěch z mezigeneračních kontaktů. Navíc je důležité podněcovat odborné učení vycházející zdola a založené na vzájemném učení a podporovat vzdělávací a participativní přístupy k vedení, jež je založeno na budování důvěry a inspiruje a motivuje pedagogické pracovníky. Ve vhodných případech by na podporu zlepšování práce mohlo být využíváno hodnocení, a to v podobě konstruktivního posouzení pracovního výkonu a zpětné vazby, stanovení kritérií pro kariérní postup a uznání těch, kdo dosáhli významných úspěchů.

27.

Dostatečné, efektivní a udržitelné investice do učitelů a školitelů jsou investicemi do kvality vzdělávání a odborné přípravy. Tyto investice zahrnují různé aspekty, jako jsou investice do příležitostí pro vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů, do vhodné infrastruktury a učebních prostor, nástrojů a zdrojů, jakož i do platů (15).

28.

Všechny výše uvedené skutečnosti lze zohlednit při vytváření pobídek k řešení problému nedostatku učitelů a školitelů. Mezi další možnosti, které lze zvážit, patří stipendia motivující studenty k volbě příslušných studijních programů či nábory odborníků s jinou než pedagogickou kvalifikací, a to při zajištění propagace a podpory vysoké kvality vzdělávání.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘI NÁLEŽITÉM ZOHLEDNĚNÍ AUTONOMIE INSTITUCÍ A V SOULADU SE SVÝMI VNITROSTÁTNÍMI PODMÍNKAMI:

29.

nadále zapojovaly učitele a školitele do formulace politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních tvorby politik a vyvíjely v této oblasti další úsilí, čímž se zintenzivní spolupráce a podpoří pocit odpovědnosti učitelů a školitelů za tento proces i jejich autonomie při uplatňování příslušných politik v praxi;

30.	při vypracovávání politik týkajících se vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů braly v úvahu potřebu komplexního přístupu k jejich počátečnímu vzdělávání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji;

31.

prosazovaly a podporovaly větší zapojení učitelů a školitelů do dalšího profesního rozvoje, zejména přijetím dalších opatření k odstranění překážek účasti a vytváření příležitostí, a aby usilovaly o vhodné hodnocení a uznávání hodnoty dalšího profesního rozvoje jakožto stěžejního prvku kariérního postupu;

32.

vybízely instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, aby učitelům a školitelům poskytovaly příležitosti k účinnému dalšímu profesnímu rozvoji vycházejícímu z vědeckých poznatků, který bude založen na spolupráci, vzájemných hospitacích a vzájemném učení kolegů, vedení, mentorství a vytváření sítí. Dále aby při budování takových příležitostí ve vhodných případech vybízely instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu k rozšiřování nabídky vzdělávání, mimo jiné formou menších učebních celků, například takových, které mohou vést k získání mikrokreditů, a zohledňovaly přitom opatření k zajištění kvality;

33.

nadále podporovaly vysokoškolské instituce, za plného respektování jejich autonomie, při rozšiřování kompetencí akademických pracovníků, pokud jde o uplatňování přístupů k učení, vyučování a hodnocení, které jsou založené na vědeckých poznatcích a zaměřené na studenta, a při zavádění a uplatňování jasných, transparentních a spravedlivých procesů náboru a zaměstnávání pracovníků, jež uznávají hodnotu pedagogické činnosti (16), což by mělo být zohledňováno rovněž v rámci politik a uplatňování kariérního postupu;

34.	zkoumaly možnosti diverzifikace profesní dráhy učitelů a školitelů a zvážily vypracování vnitrostátních rámců profesních drah, jež by byly oporou při dosahování profesních aspirací a motivace i při uspokojování jejich vzdělávacích potřeb;

35.

vybízely instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, aby do svých strategií učení, rozvoje a internacionalizace jako nedílnou součást zajišťování výuky zařazovaly mobilitu učitelů a školitelů – fyzickou, virtuální či smíšenou – a využívaly přitom mimo jiné možností evropských nástrojů, jako je e-Twinning a EPALE. Aby kdykoli je to možné a v souladu s vnitrostátními předpisy a v závislosti na vnitrostátních podmínkách validovaly dovednosti a kompetence získané prostřednictvím evropských nástrojů a mobility jakožto součást dalšího profesního rozvoje učitelů a školitelů;

36.

s cílem zvyšovat míru účasti vynakládaly další úsilí na podporu mobility studentů i praktikujících učitelů a školitelů a na odstraňování přetrvávajících překážek. Aby v tomto smyslu vybízely instituce vysokoškolského vzdělávání, které zajišťují počáteční vzdělávání učitelů, aby možnosti mobility plně začlenily do své nabídky vzdělávání, což by případně mohlo zahrnovat vložení období vyhrazených na mobilitu do studijních programů. Aby kromě toho usnadňovaly zapojení praktikujících učitelů a školitelů do různých forem mobility v rámci profesního rozvoje, mimo aby za tímto účelem vyvíjely úsilí o nalezení udržitelných řešení pro potřebu jejich zastoupení;

37.

v zájmu zvýšení atraktivity a statusu učitelské profese investovaly do opatření souvisejících se zlepšením počátečního a dalšího odborného vzdělávání učitelů, jejich pracovních podmínek a kariérních vyhlídek, jakož i do opatření směřujících k dalšímu posílení jejich odolnosti a pracovní spokojenosti s cílem podporovat je při zvládání aspektů jejich práce vyvolávajících stres. Při řešení těchto aspektů je důležité umožnit účinné zapojení sociálních partnerů;

38.	spolupracovaly a vyměňovaly si zkušenosti a informace související s vývojem politik zaměřených na učitele a školitele, mimo jiné i pokud jde o tvorbu a revizi vnitrostátních rámců kompetencí pro učitele a školitele.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY V SOULADU SE SVÝMI PRAVOMOCEMI A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM SUBSIDIARITY:

39.

v zájmu podpory mobility studentů a praktikujících učitelů a školitelů v součinnosti s členskými státy podporovala dialog a zkoumala překážky – včetně strukturálních aspektů, které brání uznávání výsledků z období studia v zahraničí a akademických kvalifikací – a poskytovala institucím zajišťujícím vzdělávání a odbornou přípravu vedení s cílem zlepšovat mobilitu a rozšiřovat mezinárodní perspektivu budoucích učitelů a školitelů;

40.	v zájmu doplnění stávajícího úsilí členských států zvážila možnost vypracování návrhu příslušného evropského rámce kompetencí (17) s cílem podpořit rozvoj a hodnocení znalostí, dovedností a postojů souvisejících s udržitelným rozvojem, který by byl využíván na dobrovolném základě;

41.

podporovala užší spolupráci mezi institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu v Unii s cílem posílit vzdělávání učitelů založené na výsledcích výzkumu, podporovat přeshraniční mobilitu a příležitosti společného učení v průběhu dalšího profesního rozvoje učitelů, například prostřednictvím podpory dobrovolné spolupráce a vytváření sítí vnitrostátních institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu na úrovni Unie ve formě evropských akademií pro odbornou přípravu učitelů;

42.

v zájmu doplnění stávajícího úsilí členských států zvážila možnost vypracování evropských pokynů, které by mohly být na dobrovolném základě využívány jako podpora při vytváření rámců profesních drah na vnitrostátní úrovni a které by vycházely z výsledků činnosti pracovní skupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020 zaměřené na školy; tyto pokyny by se zabývaly otázkou kariérního postupu učitelů a školitelů ze širší perspektivy a reagovaly na jejich záměry, motivace a ambice;

43.

ve spolupráci s členskými státy podporovala využívání stávajících on-line platforem, jako jsou e-Twinning, portál School Education Gateway a EPALE, zvážila jejich další rozvoj a zkoumala případné možnosti rozšíření jejich využívání při podpoře mobility studentů i praktikujících učitelů, například při hledání partnerů pro projekty mobility a prostřednictvím poskytování platformy pro přípravu mobility a navazující činnosti;

44.

s cílem podporovat ocenění a napomáhat vnímání významu pedagogických povolání a zajišťovat viditelnost velmi kvalitní výuky prozkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu zavedení každoroční evropské ceny pro vynikající učitele či školitele, například za prosazování inovací, začleňování či evropského rozměru výuky;

45.

nadále podporovala rozvoj možností vzdělávání a odborné přípravy pro budoucí i stávající učitele a školitele, jakož i jejich mobilitu, a to především prostřednictvím programu Erasmus+ a evropských strukturálních a investičních fondů, zejména Evropského sociálního fondu a jejich nástupnických opatření;

46.	tyto závěry plně zohlednila při vypracovávání návrhů týkajících se Evropského prostoru vzdělávání a strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné pokud jde o pokračování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy.

---

(1)  Pro účely těchto závěrů je učitelem osoba, které je status učitele (nebo status ekvivalentní) přiznán podle vnitrostátních právních předpisů a postupů; školitelem je pak každý, kdo vykonává jednu nebo více činností spojených s realizací odborné přípravy (ať již teoretické, nebo praktické povahy), a to buď v rámci instituce poskytující vzdělávání či odbornou přípravu, nebo na pracovišti. Zahrnuti jsou učitelé činní ve všeobecném a vysokoškolském vzdělávání, učitelé a školitelé působící v počátečním i dalším odborném vzdělávání a odborné přípravě, jakož i odborníci v oblastech předškolního vzdělávání a péče a vzdělávání dospělých.

(2)  Jak je vymezen v doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce.

(3)  V EU je pro výkon učitelské profese všeobecně požadováno terciární vzdělání. Minimálním požadavkem kladeným na pedagogy činné v primárním vzdělávání je nejčastěji titul bakaláře. Zaměstnání učitele činného v nižším sekundárním vzdělávání je v polovině systémů EU podmíněno minimální kvalifikací na úrovni titulu magistra. Ve vyšším sekundárním vzdělávání je pak minimální kvalifikace v podobě magisterského titulu vyžadována ve většině zemí EU. (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 24.) Co se však týče minimální kvalifikace pro předškolní vzdělávání a péči, požadavky se v Evropě liší. V některých zemích se na všechny zaměstnance uplatňují stejné požadavky na minimální kvalifikaci, zatímco v jiných jsou pro různé pozice a profesní profily vyžadovány kvalifikace různé. Mnohdy pak v oblasti předškolního vzdělávání a péče není nezbytné, aby kvalifikací na úrovni terciárního vzdělání disponoval každý člen pedagogického sboru. (Klíčové údaje o předškolním vzdělávání a péči v Evropě, zpráva sítě Eurydice 2019, s. 71–72).

(4)  Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 24.

(5)  Jak jsou vymezeny v doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení.

(6)  Podle údajů mezinárodního průzkumu TALIS 2018 uvádí 21 % učitelů potřebu další odborné přípravy ve vzdělávání studentů se speciálními potřebami, 16 % ve využívání IKT při výuce a zhruba 13 % učitelů ve výuce v mnohojazyčném a multikulturním prostředí (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 10). Z údajů vyplývá, že i evropská populace vysokoškolských studentů nabývá na rozmanitosti (Eurostudent VI (2016–2018)).

(7)  Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 21.

(8)  Do počátečního vzdělávání učitelů se zapisuje nedostatek studentů a počty studentů, kteří studium nedokončí, jsou vysoké (Profese učitele v Evropě: Přístup, kariérní postup a podpora, Eurydice 2018, s. 10).

(9)  Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 9, 10, 21.

(10)  Modernizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě: akademičtí pracovníci – 2017, Eurydice 2017.

(11)  Podle údajů mezinárodního průzkumu TALIS 2018 uvádí 18 % učitelů činných v nižším sekundárním vzdělávání v EU, že podle jejich názoru si společnost jejich profese cení, přičemž tento procentní podíl se snižuje s rostoucí dobou strávenou výkonem učitelské profese, stejně jako se s touto dobou (v několika zemích EU) snižuje procentní podíl učitelů, kteří by si tuto profesi znovu zvolili (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 9).

(12)  Většina evropských zemí přijímá rámce popisující soubor kompetencí, kterými by učitelé měli disponovat nebo které by měli v průběhu své profesní dráhy rozvíjet. V praxi se však tyto rámce liší co do formátu, úrovně podrobností, hodnoty a využití (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 34).

(13)  Podle údajů mezinárodního průzkumu TALIS 2018 uvádí 21 % učitelů potřebu další odborné přípravy ve vzdělávání studentů se speciálními potřebami, 16 % ve využívání IKT při výuce a zhruba 13 % učitelů ve výuce v mnohojazyčném a multikulturním prostředí (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2019, s. 10).

(14)  Mezinárodní mobilita studentů pedagogických oborů během počátečního vzdělávání učitelů (počítaná jako podíl učitelů, kteří jako součást svého počátečního vzdělávání učitelů strávili určité období studia v zahraničí) není příliš běžná a mezi jednotlivými členskými státy panují značné rozdíly (Monitor vzdělávání a odborné přípravy, s. 26).

(15)  Z výzkumů vyplývá, že platy mají vliv na nábor a udržení učitelů a školitelů i na výsledky učení. Platy učitelů jsou často nižší než průměrné mzdy jiných vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. (Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2019, s. 39–40).

(16)  Standardy 1.3 a 1.5, Standardy a směrnice pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, 2015.

(17)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, 11. prosince 2019 (s. 19).

Závěry Rady, kterými se mění pracovní plán pro kulturu (2019–2022)

(2020/C 193/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) (1),

OPĚTOVNĚ ZDŮRAZŇUJÍC, že podpora udržitelného rozvoje představuje ve strategické agendě na období 2019–2024 klíčové opatření pro budoucnost Evropské unie (2), a znovu poukazujíc na úlohu kultury jakožto nástroje udržitelného společenského a hospodářského rozvoje, jak je zdůrazněno v Nové evropské agendě pro kulturu (3),

S OHLEDEM NA usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o kulturním rozměru udržitelného rozvoje (4), jehož záměrem je posílit přínos kultury k dosahování udržitelného rozvoje zahájením procesu, do něhož bude zapojena skupina pro otevřenou metodu koordinace a který povede k vytvoření akčního plánu pro kulturní rozměr udržitelného rozvoje, který má Evropská komise připravit spolu s členskými státy,

v souvislosti s tímto procesem, jehož cílem je maximální zvýšení přínosu kultury k udržitelnosti, SOUHLASÍ S TÍM, aby byl pracovní plán pro kulturu (2019–2022) změněn doplněním následující priority „F“ týkající se kultury jako hnací síly udržitelného rozvoje:

V oddíle II. PRIORITY se doplňuje následující:

V oddíle IV. ČINNOSTI se doplňuje následující:

V příloze A se doplňuje následující:

---

(1)  Úř. věst. C 460, 21.12.2018, s. 12.

(2)  Přijata Evropskou radou dne 20. června 2019.

(3)  COM(2018) 267 final.

(4)  Úř. věst. C 410, 6.12.2019, s. 1.

(5)  Datum dokončení akčního plánu závisí na tom, kolik bude na úrovni Komise k dispozici zdrojů k provádění pracovního plánu pro kulturu (2019–2022); tímto by však nemělo být dotčeno jeho zahrnutí do unijní strategie provádění Agendy 2030.“

Závěry Rady o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě

(2020/C 193/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM NA:

1.	politické souvislosti uvedené v příloze;

UZNÁVAJÍC, ŽE:

2.

technologický a digitální pokrok významným způsobem změnil naše životy. Nové mediální a komunikační platformy mění společenské vztahy a komunikaci, ovlivňují kulturní a tvůrčí odvětví, přetváří mediální prostředí, jakož i způsob, jakým produkujeme, šíříme a konzumujeme obsah. Občanům Evropy pak přináší nové významné příležitosti ke komunikaci a k vyhledávání, tvorbě a šíření rozmanitých druhů obsahu;

3.	k digitálním a technologickým změnám dochází nepředvídatelně a nepřetržitě, a společnost a občané se jim tak musí neustále přizpůsobovat. Inovace, jež mění svět k lepšímu a mezi něž patří digitalizace a rozvoj mediálních a komunikačních platforem, s sebou nesou důsledky, jimiž je třeba se zabývat;

4.	nový mediální ekosystém přinesl kromě četných výhod a pozitivních dopadů i rostoucí objem dezinformací, manipulace a nenávistných projevů;

5.	občané jsou v tomto novém mediálním ekosystému zahlceni informacemi a může pro ně být obtížné zprávám porozumět, nalézt přesné informace, spolehlivé zpravodajské zdroje a kvalitní obsah obecně;

6.

v kontextu velkého množství dezinformací, kterému jsou občané vystaveni, zejména pak v obdobích rozsáhlých globálních krizí, jako je pandemie COVID-19, zřetelně vyniká význam systematického přístupu k rozvoji mediální gramotnosti, význam spolupráce mezi on-line platformami, odborníky a příslušnými orgány, jakož i skutečnost, že je důležité vytvořit nezávislý postup ověřování faktů s cílem omezit šíření dezinformačních kampaní na internetu a současně respektovat princip svobody projevu;

7.

v dnešním světě je nutné, aby si občané všech věkových kategorií osvojovali velké množství nových individuálních i sociálních znalostí a dovedností, které jim na veškerých dostupných druzích kanálů a distribučních a komunikačních platforem umožní přístup k informacím a k různým druhům médií, jež pak budou schopni třídit, chápat a uvážlivě a odpovědně používat bez ohledu na to, zda vznikají na profesionální, nebo uživatelské úrovni;

8.

všechny uvedené schopnosti tvoří podstatu mediální gramotnosti: tento zastřešující pojem zahrnuje veškeré odborné, kognitivní, sociální, občanské, etické a tvůrčí schopnosti, které občanům umožňují efektivní přístup k informacím a médiím a jejich využívání, jakož i bezpečné a odpovědné vytváření a sdílení vlastního mediálního obsahu prostřednictvím různých platforem. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku zaměřenou na nástroje a technologie – měla by občany rovněž vybavit dovednostmi kritického myšlení potřebnými k vytvoření úsudku, k analýze komplexních skutečností a k rozpoznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Veškeré tyto schopnosti umožňují občanům účastnit se na hospodářském, společenském a kulturním dění a hrát aktivní úlohu v rámci demokratického procesu (1);

UZNÁVAJÍC, ŽE:

9.	podobně jako jiné výzvy dnešního světa i pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu spolehlivých zdrojů informací a transparentnosti ze strany on-line platforem; ukázalo se, že je naprosto nezbytné vybavit občany dovednostmi potřebnými ke zvládnutí přívalu dezinformací;

10.	na internetu je dostupné obrovské množství informací – při jejich organizaci mají nezastupitelnou úlohu algoritmy, které umožňují zacílit určitý obsah, a poskytnout tak uživatelům relevantní informace podle jejich individuálních potřeb;

11.

nedostatečná transparentnost a používání algoritmů bez náležitého posouzení rizik a dopadů však mohou současně vést ke zhoršení problému, který dezinformace představují, a podporovat senzacechtivost, vytváření extrémního obsahu a žurnalistiku usilující pouze o vysoké počty kliknutí (tzv. clickbait);

12.	vliv algoritmů na kanály pro šíření informací a volba jejich příjemců může mít značný dopad na veřejné mínění, utvářet sociálně-politickou rétoriku a potenciálně vést k polarizaci společnosti;

13.	rostoucí objem online obsahu, jehož součástí jsou nenávistné projevy, podněcování k násilí nebo nenávisti, kybernetická šikana a další nezákonný nebo škodlivý obsah, představuje pro společnost výzvu;

14.	v prostředí globální ekonomiky digitálních médií založené na datech by dominantní postavení několika globálních aktérů a algoritmy používané on-line platformami mohly ohrozit pluralitu sdělovacích prostředků a rozmanitost obsahu;

15.	rychlý růst a změny probíhající v mediálním ekosystému mají dopad na důvěru ve sdělovací prostředky a potenciálně rovněž vytvářejí tlak na normy uplatňované v prostředí profesionálních médií a žurnalistiky.

KONSTATUJÍC, ŽE:

16.

mediální gramotnost a naše schopnost kritického náhledu na média a odpovědné interakce s nimi jsou dnes, kdy je svět zasažen pandemií COVID-19, nebývale důležité, nejen z hlediska ochrany veřejného zdraví, nýbrž i z hlediska zajištění odolnosti demokratických společností a posílení demokratické účasti;

17.	je nezbytné zintenzivnit práci na zvyšování úrovně mediální gramotnosti a posilování kritického myšlení u občanů všech věkových kategorií, při současném zohlednění kulturní rozmanitosti a značných rozdílů mezi členskými státy EU, pokud jde o mediální gramotnost a digitální kompetence obecně;

18.	nepřetržitý vývoj nových médií a komunikačních technologií zvyšuje poptávku po nových přístupech k mediální gramotnosti, zejména v oblasti neformálního a informálního učení;

19.

je zapotřebí vyvinout nové modely celoživotního učení v oblasti mediální gramotnosti a poskytnout lidem všech věkových kategorií praktické příležitosti k osvojení dovedností potřebných k tomu, aby porozuměli nadmíru složitému prostředí mediální komunikace a dokázali se v něm orientovat, a to prostřednictvím programů přizpůsobených jednotlivým cílovým skupinám v závislosti na věku nebo kontextu;

20.

je třeba, aby se v problematice mediální gramotnosti začaly angažovat i subjekty, které mají možnosti, jak oslovit občany napříč generacemi; jedná se například o kulturní instituce (knihovny, muzea a kina), jež mají přístup k příslušné infrastruktuře a v rámci společnosti se těší vysoké míře důvěry, a proto by měly být více vybízeny k posilování mediální gramotnosti prostřednictvím svých služeb a činností;

21.	média, zejména pak veřejnoprávní sdělovací prostředky, jakož i profesní organizace novinářů mají ve společnosti vlivné postavení a mohly by hrát výraznější úlohu, pokud jde o propagaci, informování a zvyšování povědomí veřejnosti o významu mediální gramotnosti;

22.

důležitou úlohu mohou sehrát příslušné vnitrostátní agentury a subjekty, zejména vnitrostátní orgány pro regulaci sdělovacích prostředků, a to souběžně se společnými činnostmi realizovanými v rámci skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA), v závislosti na vnitrostátním právním rámci, v němž působí: jejich pravomoci a postavení jim umožňují aktivně propagovat, organizovat a koordinovat iniciativy v oblasti mediální gramotnosti a zapojit jednotlivé zúčastněné subjekty, jakož i významným způsobem přispět k řešení problematiky dezinformací;

23.	posilování profesionální žurnalistiky, nezávislých sdělovacích prostředků, investigativního zpravodajství a plurality sdělovacích prostředků, usnadňování přístupu občanů ke kvalitním, důvěryhodným a rozmanitým zdrojům informací a budování důvěry veřejnosti přispívá k ochraně demokracie;

24.

je důležité podporovat evropské mediální odvětví v používání nově vznikajících technologií, pokud jde o tvorbu obsahu, distribuční kanály a shromažďování a analýzu dat, aby bylo možno zaujmout širší okruh uživatelů a pomoci jim získat přístup k rozmanitému kvalitnímu obsahu a aby byla podporována pluralita sdělovacích prostředků;

25.

je rovněž na místě i nadále zdůrazňovat, že je zapotřebí dosáhnout vyšších standardů odpovědnosti a transparentnosti v případě on-line platforem, pokud jde o další kroky v zájmu ochrany uživatelů před nezákonným a škodlivým obsahem a před dezinformacemi, při současném respektování zásady svobody projevu;

26.	význam spolupráce s veřejnými orgány na straně on-line platforem se vztahuje na různé druhy informací, jako jsou informace o algoritmech a souborech údajů, které by mohly usnadnit účinné sledování platforem s cílem řešit problémy související s dezinformacemi;

27.	meziodvětvový přístup k podpoře mediální gramotnosti občanů spolu s digitálním a technologickým pokrokem v mediální oblasti a v kulturních a tvůrčích odvětvích posílí postavení uživatelů i tvůrců obsahu a zvýší kreativitu a konkurenceschopnost mediálního odvětví;

28.	ke zvýšení míry mediální gramotnosti a k řešení problému dezinformací je zapotřebí systematického, strategického a komplexního přístupu ze strany všech členských států, jakož i meziodvětvové spolupráce mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY VE SVÝCH OBLASTECH PŮSOBNOSTI A V NÁLEŽITÉM SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY:

29.	systematicky pracovaly na zvyšování veřejného povědomí o důležitosti mediální gramotnosti a podporovaly soustavnou práci na vytváření příslušných politik a jejich provádění;

30.	podporovaly vytváření a rozvoj sítí mediální gramotnosti (vnitrostátních, regionálních, místních, tematických) s cílem zapojit příslušné zúčastněné subjekty a umožnit jim, aby spolupracovaly a realizovaly udržitelné a dlouhodobě životaschopné projekty a iniciativy zaměřené na mediální gramotnost;

31.

v oblasti mediální gramotnosti vypracovaly přístup založený na celoživotním učení zaměřený na všechny generace a poskytly v tomto kontextu podporu pilotním a výzkumným projektům s cílem vytvořit nebo rozvíjet a posuzovat nové metodiky, opatření a obsah přizpůsobené konkrétním potřebám cílových skupin;

32.

podporovaly tvorbu a sdílení materiálů pro výuku a odbornou přípravu v oblasti mediální gramotnosti a rozvoj systematického přístupu za účelem posílení kompetencí profesionálů v různých oborech (např. knihovníků, zaměstnanců muzeí, pracovníků s mládeží, učitelů, odborníků působících v oblasti mediální gramotnosti, novinářů), kteří tak budou moci účinněji plnit svou důležitou úlohu při rozvoji mediální gramotnosti občanů;

33.

vybízely kulturní instituce, organizace občanské společnosti a profesní organizace novinářů, aby začleňovaly programy celoživotního učení v oblasti mediální gramotnosti do své činnosti, a aby podporovaly všechny typy mediálních subjektů, zejména pak veřejnoprávní sdělovací prostředky, při tvorbě a propagaci iniciativ zaměřených na mediální gramotnost, jakož i při účasti na iniciativách a projektech realizovaných jinými subjekty;

34.	nadále zkoumaly možnosti podpory a posilování postavení profesionální žurnalistiky jakožto udržitelné složky globálního prostředí digitálních médií;

35.	zlepšily stávající modely odborné přípravy – a v případě potřeby vytvořily nové – zaměřené na rozvoj digitálních dovedností v rámci evropských kulturních a tvůrčích odvětví s cílem podpořit efektivní využívání inovativních technologií a udržet krok s technologickým vývojem.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

36.	ve spolupráci s členskými státy dále posilovala a rozvíjela koncept Evropského týdne mediální gramotnosti a podporovala účast na této akci;

37.	v rámci evropské observatoře digitálních médií, která má v blízké budoucnosti vzniknout, vytvořila mechanismy pro usnadnění spolupráce široké škály zúčastněných subjektů a pro dobrovolné výměny podnětů a praktických postupů v oblasti mediální gramotnosti mezi nimi;

38.

navrhla další možné kroky s cílem nalézt dlouhodobá, systematická a účinná řešení problému dezinformací, a to na základě výsledků probíhajícího i budoucího komplexního výzkumu a analýzy již přijatých opatření, a náležitě přitom zohlednila mimo jiné činnost realizovanou v této oblasti skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby, jakož i potřebnou spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány;

39.

v kontextu nedávno zveřejněného Akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 a s ohledem na přípravu nového aktu o digitálních službách, evropského akčního plánu pro demokracii a akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví zahájila reflexi věnovanou potřebě účinnějších metod řešení problémů spojených s dezinformacemi, aniž by byla narušena ochrana základních práv, přičemž klíčovou zásadou je transparentnost a odpovědnost platforem;

40.

zajistila zohlednění místních specifik a kapacit jednotlivých členských států, jakož i rozsáhlé spolupráce, jíž je zapotřebí mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami ve všech členských státech, a to s cílem zajistit použitelnost a účelnost potenciálních opatření a jejich efektivní a nezávislou kontrolu;

41.

ve spolupráci s členskými státy vypracovala pro projekty a iniciativy v oblasti mediální gramotnosti financované z prostředků EU systematická kritéria a hodnotící postupy a aby vytvořila jednotnou srovnávací metodiku pro zprávy členských států o rozvoji mediální gramotnosti, a to v rámci budoucích pokynů obsažených v revidovaném znění směrnice o audiovizuálních mediálních službách, jež mají být zveřejněny Komisí po konzultaci s kontaktním výborem.

VYZÝVÁ KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, ABY VE SVÝCH OBLASTECH PŮSOBNOSTI A V NÁLEŽITÉM SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY:

42.

pokračovaly v činnosti a zintenzivnily úsilí v zájmu systematického, komplexního a meziodvětvového přístupu k rozvoji mediální gramotnosti a zvyšování povědomí o její důležitosti; úsilí, které je v tomto směru vyvíjeno na vnitrostátní úrovni, včetně financování iniciativ, by mělo být podpořeno úsilím na úrovni EU;

43.

podporovaly lepší využití možností, které nabízejí fondy a programy EU, k podpoře mediálního vzdělávání a rozmanitých projektů a iniciativ v oblasti mediální gramotnosti (např. podpora sdělovacích prostředků prostřednictvím programu Kreativní Evropa, zejména nová akce na podporu sdělovacích prostředků) a aby rozvíjely další zdroje financování a vytvářely synergie mezi příslušnými programy EU;

44.	zajistily, aby opatření v oblasti mediální gramotnosti zaměřená na děti a mládež – v rámci strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem – pružně reagovala na neustále se vyvíjející digitální prostředí;

45.

financovaly a podporovaly systematický a soustavný výzkum mediální gramotnosti a dopadu médií a digitálních platforem (např. systematický výzkum opatření a iniciativ v oblasti mediální gramotnosti, výzkum zaměřený na vliv nových médií a komunikačních platforem na celkové zdraví a životní styl občanů, výzkum používání algoritmů a umělé inteligence a jejich vlivu na veřejné mínění, životy lidí a používání médií, jakož i na evropské mediální a audiovizuální odvětví);

46.	podporovaly audiovizuální odvětví v rozvoji kvalitního evropského obsahu a distribučních platforem při současném zohlednění hospodářského dopadu pandemie COVID-19 na audiovizuální odvětví obecně;

47.	vybízely platformy a média, aby spolupracovaly na vývoji nástrojů a procesů, jež podpoří viditelnost a dohledatelnost kvalitních zpravodajských zdrojů, jakož i viditelnost a dohledatelnost kvalitního evropského audiovizuálního obsahu.

---

(1)  Formulace vychází z definic stanovených skupinou odborníků pro mediální gramotnost a vymezených v revidované směrnici o audiovizuálních mediálních službách.

Oznámení určené některým osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

(2020/C 193/07)

Následující informace se sdělují těmto osobám a subjektům uvedeným v příloze rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP (1) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014 (2) o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny: Denis Valentinovich BEREZOVSKIY (č. 4), Aleksandr Viktorovich VITKO (č. 19), Vladislav Yurievich SURKOV (č. 29), Dmitry Nikolayevich KOZAK (č. 34), Sergei Ivanovich NEVEROV (č. 40), Sergey Gennadevich TSYPLAKOV (č. 47), Rashid Gumarovich NURGALIEV (č. 76), Vladimir ANTYUFEYEV (č. 87), Andrey Yurevich PINCHUK (č. 100), Viktor Petrovich VODOLATSKY (č. 109), Yevgeniy Vyacheslavovich ORLOV (č. 131), Ekaterina Vladimirovna GOGIASHVILI (č. 141), Zaur Raufovich ISMAILOV (č. 146), Konstantin Mikhailovich BAKHAREV (č. 153), Dmitry Anatolievich BELIK (č. 154), Andrey Vladimirovich CHEREZOV (č. 158), Evgeniy Petrovich GRABCHAK (č. 159) a podnik „Republiky Krym“„Azov distillery plant“ (č. 17) a federální státní rozpočtový ústav pro vědu a výzkum „All-Russian national scientific research institute for wine growing and wine making ‚Magarach‘(Všeruský národní vědeckovýzkumný ústav vinohradnictví a vinařství ‚Magarač‘) Ruské akademie věd“ (č. 19).

Rada zvažuje zachování omezujících opatření vůči výše uvedeným osobám a subjektům na základě nových odůvodnění. Těmto osobám a subjektům se sděluje, že mohou do 16. června 2020 zaslat Radě žádost o poskytnutí zamýšlených odůvodnění jejich označení, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

---

(1)  Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.

Směnné kurzy vůči euru (1)

8. června 2020

(2020/C 193/08)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1285
JPY	japonský jen	123,41
DKK	dánská koruna	7,4555
GBP	britská libra	0,89173
SEK	švédská koruna	10,3978
CHF	švýcarský frank	1,0861
ISK	islandská koruna	149,50
NOK	norská koruna	10,4603
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,585
HUF	maďarský forint	344,16
PLN	polský zlotý	4,4333
RON	rumunský lei	4,8359
TRY	turecká lira	7,6574
AUD	australský dolar	1,6156
CAD	kanadský dolar	1,5126
HKD	hongkongský dolar	8,7460
NZD	novozélandský dolar	1,7291
SGD	singapurský dolar	1,5700
KRW	jihokorejský won	1 353,20
ZAR	jihoafrický rand	18,9799
CNY	čínský juan	7,9836
HRK	chorvatská kuna	7,5650
IDR	indonéská rupie	15 815,42
MYR	malajsijský ringgit	4,8159
PHP	filipínské peso	56,301
RUB	ruský rubl	77,0563
THB	thajský baht	35,474
BRL	brazilský real	5,5702
MXN	mexické peso	24,3220
INR	indická rupie	85,2410

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Zvláštní zpráva č. 13/2020

Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil

(2020/C 193/09)

Evropský účetní dvůr Vás tímto informuje o vydání zvláštní zprávy č. 13/2020 „Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil“.

Zpráva je k dispozici k nahlédnutí či stažení na internetové stránce Evropského účetního dvora: http://eca.europa.eu.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9843 – Colony Capital/PSP/NGD)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 193/10)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2020/C 193/11)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„POULIGNY-SAINT-PIERRE“

EU č.: PDO-FR-0128-AM03 – 24.12.2018

CHOP (X) CHZO ()

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Syndicat des producteurs de Pouligny-Saint-Pierre

Adresa: Maison de l’agriculture, 65 avenue Gambetta, 36300 Le Blanc, Francie

Tel.: +33 254375213

Fax: +33 254370421

E-mail: syndicataocpouligny@sfr.fr

Sdružení se skládá z producentů a zpracovatelů a má oprávněný zájem předložit žádost.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐	Název produktu

☒	Popis produktu

☒	Zeměpisná oblast

☒	Důkaz původu

☒	Metoda produkce

☒	Souvislost

☒	Označování

☒	Jiné: vnitrostátní požadavky, kontrola, kontaktní údaje sdružení a příslušného útvaru členského státu.

4.   Druh změny (změn)

☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (změny)

5.1.   Popis produktu

Věta:

se nahrazuje tímto:

Povinnost používat syrové mléko a plnotučné mléko posiluje souvislost se zeměpisnou oblastí, protože se zachovává původní mléčná flóra. S cílem popsat produkt se pyramida popisuje podrobněji. Informace o velikosti formy se přesouvají do kapitoly 5.3.4.

Věta:

se mění takto:

Výraz zejména je nadbytečný a proto se vypouští, sýřenina je vždy mléčná. Odkaz na pomalé srážení se přesouvá z kapitoly „Metoda produkce“, protože nesouvisí s popisem produktu. Odkaz na přirozené odkapávání odpovídá současné praxi, kterou se zachovává struktura mléčné sýřeniny.

Věta:

se mění takto:

Popis vnějšího vzhledu produktu se zlepšil s cílem lépe sýr popsat. Nové znění jasněji popisuje vlastnosti sýra.

Doplňuje se tato věta:

Popis vnějšího vzhledu těsta a chuti produktu se zlepšil s cílem lépe popsat vlastnosti sýra. Toto nové znění jasněji popisuje vlastnosti sýra.

Věta:

se nahrazuje tímto:

„Prodává se ve dvou velikostech:

—	„Pouligny-Saint-Pierre“: s hmotností po ukončení minimální doby zrání nejméně 250 gramů, jeho celkový suchý extrakt činí nejméně 90 gramů na jeden sýr;

—	„Pouligny-Saint-Pierre“ menších rozměrů: o hmotnosti po ukončení minimální doby zrání nejméně 150 gramů, jeho celkový suchý extrakt činí 55 až 85 gramů na jeden sýr.

Minimální obsah tuku v sušině je 45 %.

Oba sýry „Pouligny-Saint-Pierre“ se konečnému spotřebiteli nabízejí a prodávají po jednotlivých kusech.“

V souladu s vnitrostátním předpisem a ve spojení s nařízeními (ES) č. 1107/96 a č. 1019/2009 existuje i malý sýr „Pouligny-Saint-Pierre“.

Jsou tedy možné dvě velikosti produktu „Pouligny-Saint-Pierre“, doplňuje se jejich celková hmotnost na konci minimální doby zrání.

Vyjádření hmotnosti sýra v sušině a stanovení minimálního obsahu sušiny umožňuje z prodeje vyloučit sýry, které jsou příliš malé (kvůli chybě při formování) nebo příliš vlhké (kvůli nedostatečnému sušení nebo kvůli použití příliš vlhké sýřeniny).

Doplňuje se, že se sýry uvádějí na trh po kusech, tedy celé, protože sdružení si nepřeje, aby se sýry prodávaly krájené. Krájení sýra má totiž negativní dopad na organoleptické vlastnosti (žluknutí a zejména vysychání těsta) a u malých rozměrů se tento vliv ještě zvýrazní.

V jednotném dokumentu se věty:

nahrazují větami:

„Pouligny-Saint-Pierre“ je sýr zhotovený výlučně z plnotučného syrového kozího mléka, má tvar štíhlé pyramidy s pravidelnými hranami a čtvercovou základnou.

Získává se z mléčné sýřeniny pomalým srážením a přirozeným odkapáváním.

Sýr je měkký, jemně slaný. Na povrchu jsou povrchové plísně. Kůrka je zvrásněná, bílé až slonovinové barvy s mramorováním, může být i namodralá.

Na řezu je pevný. Vzhled řezu je čistý, rovnoměrný, hladký, má bílou barvu a může mít slonovinové odstíny. Chuť je vyvážená, bez nadměrné slanosti nebo kyselosti.

Vyznačuje se aromatickými tóny, ve kterých převládá mléčný a kvasný charakter s kozími, houbovými a oříškovými tóny.

Sýr má krémovou texturu a rozplývá se.

„Prodává se ve dvou velikostech:

—	„Pouligny-Saint-Pierre“: s hmotností po ukončení minimální doby zrání nejméně 250 gramů, jeho celkový suchý extrakt činí nejméně 90 gramů na jeden sýr;

—	malý „Pouligny-Saint-Pierre“: s hmotností po ukončení minimální doby zrání nejméně 150 gramů, jeho celkový suchý extrakt činí 55 až 85 gramů na jeden sýr.

Minimální obsah tuku v sušině je 45 %.

Sýry „Pouligny-Saint-Pierre“ se konečnému spotřebiteli nabízejí a prodávají po jednotlivých kusech.“

5.2.   Zeměpisná oblast

Ve specifikaci produktu se odstavec:

nahrazuje tímto:

V jednotném dokumentu se tento odstavec:

nahrazuje tímto:

V dřívější specifikaci produktu byla zeměpisná oblast popsána na základě seznamu kantonů, v nynější specifikaci se popisuje pomocí seznamu obcí, což je přesnější. Zeměpisná oblast se tím nemění. Platí to i pro jednotný dokument.

5.3.   Důkazy o tom, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti

Odstavce:

se nahrazují tímto:

Prohlášení o způsobilosti se nahrazuje prohlášením o identifikaci, které umožňuje určit výrobce, kteří chtějí vstoupit do režimu této výroby.

Pro hospodářské subjekty se doplňuje povinnost vykazování. Tyto změny souvisejí se změnami vnitrostátních právních a správních předpisů. Stanovuje se zejména identifikace hospodářských subjektů, na jejímž základě se subjektům vydá oprávnění, kterým se uzná jejich způsobilost splňovat požadavky specifikace, jakož i prohlášení potřebná ke znalosti a kontrole produktů s chráněným označením původu určených k prodeji.

5.4.   Popis metody produkce

Specifikace registrovaná v souladu s nařízením (ES) č. 1107/96 a nařízením (ES) č. 1019/2009 nestanoví žádná pravidla týkající se produkce mléka, tato pravidla se tedy stanovují v souladu se současnou praxí výrobců.

Doplňují se nové odstavce, které znějí:

Přidávají se ustanovení týkající se plemen koz a pasení koz (maximální zatížení, minimální plocha na kozu, možnost posunutého vrhu).

Doplňují se nové odstavce, které znějí:

Jsou stanoveny seznamy povolených krmiv a doplňkových krmiv; cílem je vymezit povahu podávaného krmiva a usnadnit kontrolu, ale též zakázat podávání krmiv, která mají negativní vliv na organoleptické vlastnosti sýra. K vyjádření organoleptických vlastností sýrů „Pouligny-Saint-Pierre“ přispívá rozmanitost krmiv podávaných kozám, zákaz siláže, vymezení balíkování a sušených krmiv.

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Pravidla týkající se původu potravin jsou uvedena ve specifikaci produktu s cílem posílit vazbu mezi produktem a zeměpisnou oblastí. Vzhledem k tomu, že zeměpisná oblast nemá dostatečné zemědělské zdroje na zajištění veškerého krmiva kozích stád, tvoří krmivo vyprodukované v zeměpisné oblasti (krmivo + koncentráty) nejméně 75 % sušiny celkové roční krmné dávky stáda.“

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Krmivo získané z geneticky modifikovaných organismů je zakázané, aby se zachovala tradiční povaha produktu.“

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Organická hnojiva mohou změnit složení travnatých porostů, vymezení umožňuje udržet různorodost flóry a zachová souvislost se zeměpisnou oblastí.

Jsou stanoveny seznamy povolených krmiv a doplňkových krmiv; cílem je vymezit povahu podávaného krmiva a usnadnit kontrolu, ale též zakázat podávání krmiv, která mají negativní vliv na organoleptické vlastnosti sýra.“

V jednotném dokumentu se doplňují tyto věty:

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Doplňují se podmínky skladování v zemědělském podniku s cílem zachovat kvalitu mléka a zamezit růstu psychotropních organizmů, které brání růstu přirozené mléčné flóry. Fyzické zpracování se striktně omezuje na metody, které nemají vliv na kvalitu mléka.

Produkce syrového mléka je povinná, aby se uchovala kvalita mléka, zejména organoleptické vlastnosti a původní flóra, čímž se posílí souvislost se zeměpisnou oblastí.“

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Doplňují se parametry přípravy mléka, aby se zabránilo rozvoji nežádoucí flóry, která by ovlivnila zrání sýra a jeho požadovaný vzhled.

Věta:

se nahrazuje tímto:

Minimální doba srážení je zkrácena o 2 hodiny (z 20 na 18 hodin), aby bylo možné přizpůsobit popis způsobu výroby sýra skutečné výrobě, která se kvůli praktické organizaci práce soustřeďuje do čtyřiadvacetihodinového rytmu. Ze stejného důvodu se ruší maximální doba trvání 30 hodin.

Doplňuje se tato věta:

Doplňují se parametry fáze sýření a srážení, aby se sladily se současnými postupy.

Doplňuje se tato věta:

Předběžné odkapávání vede k narušení struktury sýřeniny, které není v souladu s popisem produktu.

Věta:

se nahrazuje tímto:

Díky krájení sýřeniny na silné plátky je možné kontrolovat hydrataci sýřeniny v okamžiku plnění do formy.

Popis formy:

Věta:

se nahrazuje tímto:

Rozměry forem se nemění, mají stejné rozměry, jaké jsou uvedeny ve francouzském znění ve spojení s nařízením (ES) č. 1107/96 a nařízením (ES) č. 1019/2009. Jsou vyjádřeny odlišně, aby přesněji popisovaly tvar pyramidy, který má forma, resp. sýr. Tyto cílové hodnoty se vztahují na obě velikosti „Pouligny-Saint-Pierre“.

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

Jedinými nástroji povoleny pro plnění do forem jsou naběračky nebo rovnocenné nástroje o objemu menším než 2 litry, aby se zachoval tradiční charakter tvarování a solení a aby se respektovala struktura sýřeniny.

Věty:

se nahrazují větami:

Aby se zachovalo tradiční tvarování, popisuje se metoda podrobněji.

Kromě toho se délka odkapávání prodloužila z původních 36 hodin na maximální délku 48 hodin, aby bylo možné přizpůsobit popis způsobu výroby sýra skutečné výrobě, která se kvůli praktické organizaci práce soustřeďuje do čtyřiadvacetihodinových bloků.

Doplňuje se tato věta:

Doplňuje se metoda solení, postupy odpovídají postupům výrobců.

Doplňuje se tato věta:

Sušení nebylo popsáno ve specifikaci produktu zapsané podle v souladu s nařízeními (ES) č. 1107/96 a č. 1019/2009, doplňuje se proto, že po nasolení se sýry suší v souladu se zavedenou praxí a s ohledem na význam, jaký sušení má na výsledné organoleptické vlastnosti produktu.

Doplňuje se věta:

se nahrazuje tímto:

Podmínky zrání v sušárně se doplňují proto, aby se popsaly současné postupy.

Věta:

se nahrazuje tímto:

S cílem usnadnit kontrolu se doplňuje, že doba zrání se počítá ode dne sýření.

Pro malý „Pouligny-Saint-Pierre“ se doba zrání snižuje o jeden den kvůli jeho menší velikosti, díky níž zraje rychleji.

Doplňuje se, že sýry smějí být uváděny na trh nejdříve jeden den po minimální době zrání, aby se zajistilo, že bude zachován typický vzhled sýrů.

Věta:

se mění takto:

Doplňuje se, že ani zralé sýry se nesmějí uchovávat v ochranné atmosféře, aby se zachovaly jejich organoleptické vlastnosti.

5.5.   Souvislost

Položka „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ byla zcela přepracována s cílem zřetelněji poukázat na souvislost mezi sýrem „Pouligny-Saint-Pierre“ a jeho zeměpisnou oblastí, aniž by se souvislost podstatně změnila. Klade se důraz zejména na podmínky výroby mléka umožňující použití syrového mléka vhodného pro zpracování sýrů, což vyžaduje specifické know-how, jakož i na podmínky zrání. V bodě „specifičnost zeměpisné oblasti“ se uvádějí přírodní faktory zeměpisné oblasti, jakož i lidské faktory, přičemž jsou připomenuty historické souvislosti a zdůrazněny specifické znalosti a dovednosti. V bodě „specifičnost produktu“ se zdůrazňují některé údaje, které byly zahrnuty do popisu produktu. V bodě „Příčinná souvislost“ se vysvětlují vzájemné vlivy mezi přírodními a lidskými faktory a produktem. Vypouští se odkaz na bílou barvu soli, protože ve specifikaci produktu není uvedena.

Uvedená změna je provedena rovněž v jednotném dokumentu.

5.6.   Zvláštní prvky v označování

Vkládají se tyto věty:

Aktualizovala se část o štítcích s cílem zohlednit vývoj vnitrostátních a evropských právních předpisů.

V jednotném dokumentu se doplňují tyto věty:

5.7.   Další změny

Je aktualizována adresa příslušného orgánu členského státu.

V položce týkající se odkazů na kontrolní subjekty se aktualizuje název a kontaktní údaje úředních orgánů. Tato položka uvádí kontaktní údaje příslušných francouzských kontrolních orgánů: Institut de l’origine et de la qualité (INAO – Státní institut pro původ a kvalitu) a Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes (DGCCRF – Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, spotřebu a potírání podvodů). Doplňuje se, že název a kontaktní údaje certifikačního orgánu jsou k dispozici v sídle INAO a v databázi Evropské komise.

V položce týkající se vnitrostátních požadavků se doplňuje tabulka obsahující hlavní body, které je třeba zkontrolovat, a způsob jejich hodnocení.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„POULIGNY-SAINT-PIERRE“

EU č.: PDO-FR-0128-AM03 – 24.12.2018

CHOP (X) CHZO ()

1.   Název CHOP

„Pouligny-Saint-Pierre“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu (podle přílohy XI)

Třída 1.3 Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Sýr „Pouligny-Saint-Pierre“ je sýr zhotovený výlučně z plnotučného syrového kozího mléka, má tvar štíhlé pyramidy s pravidelnými hranami a čtvercovou základnou. Získává se z mléčné sýřeniny pomalým srážením a přirozeným odkapáváním. Sýr je měkký, jemně slaný.

Pokud jde o vzhled, vyskytují se na něm povrchové plísně. Kůrka je zvrásněná, bílé až slonovinové barvy s mramorováním, může být i namodralá.

Při krájení je pevný. Vzhled řezu je čistý, rovnoměrný, hladký, má bílou barvu, může mít slonovinové odstíny. Sýr má krémovou texturu a rozplývá se.

Chuť je vyvážená, bez nadměrné slanosti nebo kyselosti. Vyznačuje se aromatickými tóny, ve kterých převládá mléčný a kvasný charakter s kozími, houbovými a oříškovými tóny.

Prodává se ve dvou tvarech:

—	„Pouligny-Saint-Pierre“ s hmotností po ukončení minimální doby zrání nejméně 250 gramů, jeho celkový suchý extrakt činí nejméně 90 gramů;

—	malý „Pouligny-Saint-Pierre“ s hmotností po ukončení minimální doby zrání nejméně 150 gramů, jeho celkový suchý extrakt činí 55 až 85 gramů.

Minimální obsah tuku v sušině je 45 %.

Sýr „Pouligny-Saint-Pierre“ se vyjme ze sušírny nejdříve 10. den od sýření a k prodeji je nabízen nejdříve 11. den od sýření.

Malý sýr „Pouligny-Saint-Pierre“ se vyjme ze sušírny nejdříve 9. den od sýření a k prodeji je nabízen nejdříve 10. den od sýření.

Sýry se konečnému spotřebiteli nabízejí a prodávají po jednotlivých kusech.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Za účelem zajištění úzké vazby mezi oblastí a produktem se v zeměpisné oblasti produkuje nejméně 75 % sušiny z celkové roční krmné dávky koz určených k produkci mléka. V zeměpisné oblasti se totiž nenacházejí dostatečné zemědělské zdroje, aby bylo zajištěno veškeré krmivo kozích stád.

Celková roční dávka na jednu kozu určenou k produkci mléka se skládá nejméně z 660 kg sušiny krmiv, která se dají spásat, podávat jako zelené krmivo, jako seno, v sušené formě (u vojtěšky je množství omezeno na 132 kg sušiny za rok) nebo ve formě balené trávy v množství maximálně 1 kg sušiny na jednu kozu určenou k produkci mléka a den, pokud tento balík obsahuje alespoň 60 % sušiny a pochází z prvního sečení krmných ploch. Povolená krmiva jsou uvedena na seznamu povolených látek.

Silážovaná tráva a kukuřice jsou ve výživě koz určených k produkci mléka zakázány.

Doplňková krmiva představují maximálně 40 % krmiva koz určených k produkci mléka, tedy maximálně 440 kg sušiny ročně na kozu určenou k produkci mléka.

Doplňková krmiva vyprodukovaná v zeměpisné oblasti představují nejméně 15 % roční krmné dávky kozy určené k produkci mléka, tedy nejméně 165 kg sušiny.

Povolená doplňková krmiva jsou uvedena na seznamu povolených látek.

Ke krmení koz produkujících mléko se smějí používat pouze rostliny, druhotné produkty a doplňková krmiva netransgenního původu. Výsadba transgenních rostlin je zakázána na všech pozemcích zemědělského podniku, který produkuje mléko určené na výrobu sýra s CHOP „Pouligny-Saint-Pierre“.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů probíhá v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Označování sýrů obsahuje název označení původu „Pouligny-Saint-Pierre“ uvedený tučně, jehož velikost odpovídá alespoň dvěma třetinám největších písmen, která se nacházejí na etiketě. Kromě toho může označení obsahovat název označení původu doplněné slovem „malý“ u sýrů s velikostí určenou v bodě 2.

Aniž jsou dotčeny platné předpisy týkající se všech sýrů a bez ohledu na výše uvedený pojem, je na etiketách, v reklamě, na fakturách nebo obchodních dokumentech zakázáno uvádět jakékoli přívlastky nebo k označení připojovat jakékoliv doplňkové označení s výjimkou zvláštních obchodních nebo výrobních značek.

Uvedení symbolu CHOP Evropské unie je povinné.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů probíhá v zeměpisné oblasti, kterou tvoří tyto obce v departementu Indre (36):

Azay-le-Ferron, Le Blanc, Ciron, Concremiers, Douadic, Fontgombault, Ingrandes, Lingé, Lurais, Lureuil, Martizay, Mauvières, Mérigny, Néons-sur-Creuse, Pouligny-Saint-Pierre, Preuilly-la-Ville, Rosnay, Ruffec, Saint-Aigny, Saint-Hilaire-sur-Benaize, Sauzelles, Tournon-Saint-Martin.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

„Pouligny-Saint-Pierre“ je sýr vyrobený ze syrového kozího mléka, má tvar pyramidy, zvrásněnou kůrku slonovinové nebo namodralé barvy, která se získává pomalým srážením mléčné sýřeniny. Ta se vyrábí očkováním mléčným kváskem nebo syrovátkou z předchozího srážení. Sýr má krémovou texturu a rozplývá se. V jeho aromatických tónech převládá kvasný charakter, což souvisí jednak s pravidly pro krmení stád s převahou krmiva z dané oblasti, ale i se specifickými znalostmi sýrařů a specialistů na zrání sýra.

Zeměpisná oblast se nachází na západě departementu Indre v okolí vesnice Pouligny-Saint-Pierre a celá oblast je součástí přírodního parku Parc naturel Régional de la Brenne. Jedná se o jedinečný region tvořený jurskými jílovito-vápencovými planinami. Na severu region ohraničují vlhké oblasti přírodního parku Brenne a na jihozápadě údolí řeky Creuse. Region se oproti okolním oblastem vyznačuje teplejším a sušším mikroklimatem.

Místní jedinečné klima a geologie stojí za vznikem rozmanité flóry, jejíž součástí jsou třešně, vřesoviště, vonné druhy rostlin, ostnaté keře, duby, kopyšník, vojtěška.

Na jílovito-písčitých půdách oblasti Brenne rostou přírodní louky s pozdními travinami, v údolí řeky Creuse je písčitá půda, která v létě vysychá, a daří se na ní spíše porostům z trav a luskovin.

Všechny tyto přírodní faktory vysvětlují, že v určitém období obyvatelé tohoto regionu chovali kozy – venkovská, nenáročná zvířata, přezdívaná krávy chudých.

Kozí farmy byly původně velmi malé a jednotliví farmáři si vyráběli jen několik sýrů pro vlastní spotřebu. Postupně začali sýry odebírat specialisté na zrání sýrů, nechávali je sušit a zásobovali jimi trhy v Paříži, Limoges, Châteauroux, Blois a Lyonu.

Následně se produkce strukturovala: chovy se zvětšily a sýry ze syrového mléka a na převážně na základě mléčné sýřeniny začali odebírat ve větším specialisté na zrání sýra. Sýr „Pouligny-Saint-Pierre“ se v roce 1972 stal prvním kozím CHOP, které bylo ve Francii uznáno.

Oblast má poměrně slabý zemědělský potenciál, ale chovatelé koz její zdroje až do dnešních dnů maximálně využívají na krmivo pro stáda koz. Zavedli systém krmení, který kombinuje rozmanitost dostupných přírodních zdrojů (produkce krmiva, pasení, podávaná tráva, produkce obilovin a luštěnin) a spolu se současnými chovatelskými postupy umožňuje lépe kontrolovat kvalitu zpracovávaného mléka (obsah tuku a proteinů, přirozená flóra mléka).

Výrobci sýrů používají při výrobě zlepšení kvality zpracovávaného mléka specifické know-how, zejména tím, že zachovávají místní mikrobiologickou flóru. Specialisté na zrání sýrů disponují znalostmi a dovednostmi, které jim umožňují kontrolovat růst povrchové flóry za přesně stanovené teploty, vlhkosti a délky zrání.

Veškeré lidské faktory v zeměpisné oblasti tedy přetrvaly až do dnešních dnů.

Pokud jde o typické rysy sýru „Pouligny-Saint-Pierre“, jedná se o sýr zhotovený výlučně z plnotučného syrového kozího mléka, má tvar štíhlé pyramidy s pravidelnými hranami. Kůrka je zvrásněná, bílé až slonovinové barvy s mramorováním, může být i lehce namodralá. Chuť je vyvážená, bez nadměrné slanosti nebo kyselosti. Sýr má krémovou texturu a rozplývá se. Vyznačuje se aromatickými tóny, ve kterých převládá mléčný a kvasný charakter s kozími, houbovými a oříškovými tóny.

Souvislost mezi specifickými vlastnostmi produktu a přírodními a lidskými faktory v zeměpisné oblasti je založena především na podnebí a geologii – díky nim jsou totiž v oblasti Brenne v létě suché půdy a nejlepším možným využitím dlouho bylo, a i dodnes je, pěstování krmiva. To je základem rozmanité stravy koz a přispívá k typickým vlastnostem sýra „Pouligny-Saint-Pierre“. Chovatelé z oblasti Brenne využívali různorodou půdu svého regionu tím nejlepším možným způsobem a uměli vyrábět kvalitní kozí mléko, které se používalo na výrobu sýrů původně určených k domácí spotřebě.

Právě omezení této produkce, která na farmách původně probíhala, vysvětlují, že se používalo syrové a plnotučné mléko a mléčná technologie.

Producenti také vyvinuli zvláštní sýrařskou formu, jejíž pyramidový tvar měl údajně připomínat zvonici kostela v Pouligny-Saint-Pierre. Použitím pyramidové formy získá sýr svou jedinečnou podobu, která je důležitou součástí jeho vizuální identity a hraje zásadní roli ve vytváření jeho textury. Formování mléčné sýřeniny v této tradiční sýrařské formě spolu se současnými výrobními postupy odvozenými z tradičního know-how původně začali používat farmáři a dnes je používají všichni (očkování mléčnou startovací kulturou nebo syrovátkou z předchozího srážení, formování sýřeniny naběračkou o malém objemu, přirozené a pomalé odkapávání, solení na sucho). To vše umožňuje získat strukturovanou a dobře odkapanou sýřeninu, která sýru dodá typickou krémovou texturu a rozplývavý charakter. Textura a vyvážené chuťové vlastnosti a aromatické tóny, ve kterých převládá mléčný a kvasný charakter s kozími, houbovými a oříškovými tóny, vznikají díky pečlivému zrání po dobu nejméně 10 dní (9 dnů u malého „Pouligny-Saint-Pierre“), během něhož se může vytvořit zvrásněná kůrka slonovinové nebo namodralé barvy.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://extranet.inao.gouv.fr/fichier/CDC-PoulStPierre-050919.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Oznámení o žádosti týkající se použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25/EU

Prodloužení lhůty pro přijímání prováděcích aktů

(2020/C 193/12)

Komise dne 13. prosince 2019 obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (1).

Tato žádost, kterou podala společnost SJ AB, se týká činností spojených s poskytováním železniční osobní dopravy ve Švédsku. Příslušné oznámení bylo zveřejněno na straně 11 Úř. věst. C 53 ze dne 17. února 2020. Původní lhůta uplyne dne 3. července 2020.

Podle čtvrtého pododstavce odstavce 1 přílohy IV směrnice 2014/25/EU může Komise tuto lhůtu prodloužit po vyjádření souhlasu těch, kdo předložili žádost o výjimku. Vzhledem k žádosti společnosti SJ AB o poskytnutí dodatečných informací a se souhlasem Komise se lhůta, kterou má Komise na přijetí rozhodnutí o této žádosti, prodlužuje o 19 pracovních dnů.

Konečná lhůta tedy uplyne dne 31. července 2020.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).